1
article
žeme nabyti jistoty o její prospěšnosti nebo
zbytečnosti pouze ze zkušenosti, pozorováním
výsledků.
Střílení do mračen na ochranu proti krupo-
bití bylo hlavním předmětem rokování na sjezdu
německé meteorologické společ
nosti, konaném ve Stuttgartě dne 1.—3
dubna 1901.*) Důkladné referáty na základě
vlastních zkušeností o ranějším stavu této důle-
žité otázky přednesli: ředitel ústř. meteorologi-
ckého ústavu ve Vídni dvorní rada Pernter
a ředitel ústř. meteorologického ústavu v Pešt
dvor. rada Koukoly. Podrobným rokováním
bylo jednomyslně konstatováno, že o prospěš
nosti střelby s theoretického hlediska nelze na-
býti vědecké jistoty a že o její oprávněnosti
mohou rozhodnouti pouze přiznivé praktické
výsledky. Bylo uznáno za nutné, aby se v ko-
nání dalších pokusů pokračovalo.
Koukola
Vídeň
2
article
Dosavadními zkušenostmi při střílení naby-
tými nelze tuto důležitou otázku nikterak roz
hodnouti. Střílí se systematicky jednak jenom
krátkou dobu a není střílení všude vzorně zaří-
zeno, jinak opět provozuje se střelba s velkou
horlivostí bez ohledu, jsou-li to mraky krupo-
nosné nebo obyčejné a bez ohledu na to, kudy
bouřky táhnou. Zprávy o účincích střelby na
veřejnost se dostávající bývají často přemrštěné
a nesmyslné. Posuzování výsledků musí se díti
docela jinak nežli si střelci představují.
V Rakousku jsou nyní zařízena dvě po-
kusná pole, z nichž měří každé 40 km2. a jest
obsazeno 40 děly velkého kalibru. Obě tato
pole nalezají se v krajinách zhusta krupobitím
navštěvovaných a sice jedno ve Štyrs ké
Bystřici, kde vzalo moderní střílení svoj
původ a druhé v Oberhollabrunnuv
Dolním Rakousku, jež bylo zařízeno teprve
během letošního roku. Budou-li na těchto vzorně
zařízených a spravovaných polích padati kroupy
jako dosud, pak se může vším právem souditi.
že jest střílení proti kroupám zbytečné. Kdyby
tam však kroupy již nepotloukly, pak to bude
znamením, že se ve střílení nalezl bezpečný
prostředek k jich zamezení.
Mimo to zřizuje »Ústř. meteorologický
ústav ve Vídni« v zemích alpských hustou sit
pozorovací pro bouřku a krupobití s jedním
pozorovatelem na 50 km2., zasílajícím zprávy o
započetí a zakončení bouřky, o jejím postupu
jakož i rozsahu a postupu krupobití.
Na základě těchto zpráv nakreslí se pro
každou jednotlivou bouřku zvláštní mapa, kde
se vytkne rozsah a směr bouřky jakož i rozsah
a směr krupobití, kdyby takovéto bouřku pro
Rakousko
Bystřice
Vídeň
km
km 2
3
article
Jak známo, nehrozí bouřka vždycky krupo
bitím a nepadají kroupy vždy z celého oblaku,
nýbrž jenom z jednotlivých částí, takže územ
jimi postižené představuje úzký a dlouhý pás.
Někdy vyskytují se též dva krupobítné pasy
vedle sebe. Z rozsahu a ze směru těchto pasů
jakož i z polohy stanic pozná se nejlépe.
hrozilo-li skutečné nebezpečí krup aneb střílelo-li
se na plano. Mapami bourkovými a krupobitnými
bude lze správně kontrolovati výsledky střelby
Systematickým pozorováním bouřky sezná
se též, které krajiny bývají krupobitím nejčastěji
navštěvovány a kde by se měly především sta-
nice zakládati. Bude-li pozorování toto spojeno
s odhadováním škody, které krupobití působí,
může se pak udati poměr, ve kterém se tyto
nalezají k výlohám, na střílení vynaloženým,a
může se zjistiti, jestli se toto vyplácí.
V Italii kontroluje výsledky, které tam vy-
kazuje moderní střílení do mračen, způsobem
zcela objektivním »Ufficio Centrale di
Meteorologia« v Římě. Byly pro severní
Italii, kde jest střílení nejrozšířenéjší, zařízeny
dvě kontrolní stanice, jichž úkolem jest: 1. zkou-
mati výjevy a vlastnosti bouřky, dle kterých by
bylo lze předvídati krupobití; 2. seznamovati se
s organisací střeleckých společností a s výsledky
střílením docílenými; 3. vyšetřovati nepřístojnosti
a poukazovati na nebezpečí, se kterými jest tam
střilení spojeno.
Úřadní výkazy těchto stanic o dosavadních
výsledcích zní mnohem střízlivěji nežli bylo hlá-
sáno na střeleckých sjezdech, a oznamují vedle
mnohých »úspěchů« také některé velmi pová-
žlivé »neúspěchy«, které nelze přehlédnouti. Ne-
úspěchy mohou se zakládati na tom, že se ve
mnohých krajinách střílí dosud s malými náboji
50—80 gr., které mohou působiti pouze malé
vázelo.
Řím
Central di Meteorologia
Italia
4
article
*) Viz článek: »Neueste allgemeine Versammlung
der Deutschen Meteor. Gesellschaft zu Stuttgart«
»Meteorolog. Zeitschrift« 1901, seš. 5. a v časopise
»Das Wetter« seš. 5. a 6.
účinky, anebo že jest s těžkými bouřkami cyklo-
nálními vůbec marný boj.
Různé a často si odporující náhledy o pro-
spěšnosti zemědělské dělostřelby nebyly dosud
nikterak na závadu jejímu rozšiřování. V krátké
době bude se též na povolaných místech o tom
jednati, má-li se také v Čechách užiti střílení
jakožto prostředku na ochranu proti krupobití.
Z mnohých příčin nebude lze vyhnouti se této
nalehavé otázce.
Stuttgart
Čechy
das Wetter
5
article
Při této příležitosti můžeme ukázati k ně
kterým návrhům, které byly učiněny na zavedení
systematického pozorování bouřky a krupobit
v Čechách, *) bez kterého nelze řešit otázku
o výhodnosti dělostřelby zemědělské.
Každého roku vedou se u nás stesky n
škody, které působí časté bouřky, průtrže mračen
a krupobití, avšak nečiní se ničeho, aby byly
všechny případy náležitě zjištěny a vyšetřeny.
Pozorování těchto úkazů, ohrožujících ná
rodní blahobyt, jsou dosud tak chatrná, že nelze
nikterak ustanoviti, jakým 'způsobem jsou roz-
děleny na jednotlivé krajiny, nebo-li jakým způ-
sobem jsou zvláště závislé na místních poměrech.
Bylo by konečně na čase, abychom též v Čechách
zařídili pro bouřku a krupobití zvláštní systém
pozorovací, jenž se dá provésti snadno a bez
velkého nákladu, jelikož k pozorování tomu není
potřebí přístrojů. Pozorováním tím mohl by býti
v krátké době získán vzácný materiál ku pracím
výzkumným, jako na př. ke stanovení poměru
výnosnosti půdy ke škodě krupobitím způsobené,
kteréžto práce by mohly sloužiti za podklad pří
pojišťování proti krupobití atd.
Nebyly-li dosud hospodářské kruhy u nás
častým hromobitím vyrušeny z nepochopitelného
klidu a nevěnovaly-li náležitou pozornost vý
jevům přírodním, zasahujícím mocně do jejieh
životních zájmů, pak snad je k tomu přiměje
hřmění děl, ozývající se v zemích sousedních
na ochranu proti krupobití.
Čechy
6
title
Pátý mezinárodní zoologický
kongres v Berlíně.
Berlín
7
article
Referuje Ph. Dr. M arie Babor ová.
Referuje Ph. Dr. M arie Babor ová.
Pátý internacionální zoologický kongres zaseda
letošního roku od 10.—16. srpna v Berlíně. Nejdůle-
žitější přednášky, z nichž některé mají zájem více
než speciální, ze sezení všeobecných i sekcí speci-
álních, tu uvádím ve zcela krátkém obsahu.
G. B. Grassi, ř. prof. srovnavací anatomie
v Římě: »Das Malariaproblem vom zoologischen
Standpunkt.«
Mluví o tropickém onemocnění krve, zaviněném
Filarií (vlasovcem). Uvádí, že jest množstv
chorob lidských i domacích zvířat, jež způsobilo bod-
nutí komárů. Poslední dobou silně panuje malarieči
bahenní zimnice, již způsobují (bodnutím komaří z rodu
Anopheles (ne Culex). S ním ve spojení tu působí Hae-
mosporidie z rodu Haemamoeba Haemamoeba lave-
rani), vyskytující se v červených krvinkách u člověka
S krví lidskou vnikne při bodnutí do žaludku komára,
kde nastává její pohlavní množení. Zarodky její pak
vniknou do slinných žláz komára a odtud píchnutím
zase do člověka. Žiuta zimnice pak jest zaviněna
bodnutím komára z rodu Culex. Končí, poukazuje na
důležitost zoologie v hygieně.
doktor
Grass
profesor
Culex
Haemamoeba
Berlín
Řím
hae
Anopheles
Culex
8
article
Yves Delage, prof. zoologie, anatomiea
srovnavací physiologie na Sorbonně v Paříži: »Les
théories de la fécondation.«
Dokazuje, že dělení při zrání vajíčka se nedá
vysvětliti ani numerickou redukcí chromosomů ani
kvantitativní neb kvalitativní redukcí chromatinu. Z
rozhodčí tu pokládá zjevy fysikálně chemické, dosud
nedeterminované. Dle něho nutno rozeznávati v nor
málním procesu oplození dva rozličné faktory a to
embryogenesi (determinování formace embrya)a
ampbimixis. Mesogonie a parthenogenese učí, že zá-
kladní zjevy morfologické při oplození jsou ve
vztahu s amphimixí (alespoň poměr jader a centro-
somů při kopulaci) a že embryogenese jest vždy
podmíněna faktory fysikálně chemickými. Rozeznáva
dva směry, mezi zoology-morphology, od jejichž
směru se odvrací a biology ve smyslu fysikochemi-
ckém, kterýž směr doporučuje.
Delage
profesor
Paříž
Sorbonna
Les théory jít le fécondation
9
article
A. Forel, praktický lékař v Chigny u Morges
ve Švýcarsku: »Die psychologischen Eigenschaften
der Ameisen und einiger anderer Insecten.«
Vystupuje hlavně proti. Betheovi, který tvrdí, že
hmyz jest jenom reflexním strojem. Uznává psycho-
logické vlastnosti zvířat vůbec, vztah vědomí k moz-
kové činnosti. Mluvi o kvalitě smyslů hmyzích a
stanoví dvě základní formy psychologickophysiologi-
ckého dění: automatismus a plastícitu. Uvádí množ-
ství příkladů u včel, mravenců etc. a dokazuje tím
jejich paměť a schopnost associační. Vyslovuje
hypothesu identity smyslů hmyzích s našimi, jen
s některými modifikacemi zraku a čichu (na příkla
vidění uitrafia ového). Reflexy, instinkty a plastická,
individuálně přizpůsobitelná centralní činnost ne-
rostva přecházejí jedno v druhé. Vyšší komplikace
oněch centrálních funkcí odpovídají komplikovaněj-
*) Viz dr. F. Augustin: O potřebě zorganiso-
vati meteorologicka pozorovaní v Čechách. Zvláštní
otisk z »Athenaca« roku 1885. O nutnosti pestovati
agrarní meteorologii. Zvlástní otisk z »Českých Listů
Hospodařských« roku 1896.
A Forel
Bethe
doktor
F Augustin
Chigna u Morges
Švýcarsko
Čechy
Hospodařský
10
article
ším apparátům, jedná se tu o nadřaděné komplexy
neuronů. U hmyzu pospolitého lze pozorovati di-
rektně vztah vyvinutějších psychologických schop-
ností k velikosti mozku. U nich lze dokázati paměť,
associaci obrazů smyslových, poznávání, pozornost,
zvyk, jednoduché konkluse z analogií, užití individu-
ální zkušenosti a přizpůsobení, dále jednodušší
formy vůle, různé druhy affektů libosti a nelibosti.
Pozornost jejich však jest jednostranná, činí je pro
ostatní smysly necitelnými.
István Apáthy, ř. prof. zoologie a srovna-
vací anatomie v Kološi v Sedmihradsku: »Ueber
einige neue mikroskopische Vorrichtungen.«
Mluví o barvení větších serií řezů na větším
počtu podložních sklíček (až 12) najednou a o sou-
časném přenášení většího počtu podložních sklíček
z jedné tekutiny do druhé, aniž by k tomu účelu
bylo třeba zvláštních, vějířovitých nádob. Předložil
nový model podstavce mikrotomového nože, upotře-
bitelného pro všechny druhy nožů, pak aetherovou
a alkoholovou lázeň při řezání v celloidinu a jemné
štětečky, pro mikroskopickou techniku důležité.
K. Brandt, ř. prof. zoologie a srovnavací
anatomie v Kielu: »Mittheilungen über die dem-
nächst beginnenden internationalen Untersuchungen
der nordischen Meere.«
Jest důležito sledovati výměnu látek v moři;
nutno zkoumati k tomu cíli výživné látky, roz-
puštěné v mořské vodě, pak plankton kvalitativně i
kvantitativně, mořské dno pak dle způsobu a množ-
ství obydlení, fysikálně chemicky a bakteriologicky,
zejmena vzhledem k denitrifikujícím bakteriím.
(Pokračování.
István Apáthy
K Brandt
Meer
Sedmihradsko
Kiel
11
article
Zprávy.
Zprávy.
Ložiska užitečných nerostů v Sibíři. Dů-
ležitost a význam Sibíře roznojňuje se/i po stránce
hornického průmyslu rok za rokem. Jmenovitě vý-
zkumy nejnovějšími, jichž bylo nezbytně třeba, než
se sibířská železná dráha začala stavěti. Bylo zji-
štěno netušené bohatství všelikých nerostných po-
kladů na tamějších obrovských rozlohách, kde ne-
schází ani hojnosti fossilního paliva, jehož přítomnost
pojistila na vždy zdar světové dráhy sibířské. Aby-
chom alespoň stručným nárvsem ukázali, jakého
nerostného bohatství lze se v Sibíři nadíti, vyjímáme
několik kratičkých výňatků z výtečného článku A.
Fonjakova o témž thematu, uveřejněného v Re-
vue universelle des mi nes, roč. 29., str. 109.
I v době nynější zabírá pohoří Altajské čelné místo
v rudných oblastech sibířských. Jestiť v něm 800
stříbrných dolů, z nichž v 8 se nepřetržitě doluje,
mimo to poskytují tamější doly bohaté zlaté rudy,
Ke stříbrným dolům altajským druží se stříbrné dolv
stepi kirkizské, dále gubernie krasnojarské, okrsků
nerčinského, ochotského a obvodu jakutského. Tét
mědi je v Sibíři přehojně, a to jak v západní, tak
i ve východní, leč dobývá se jí tam poměrně málo.
A Fonjakův
Re
12
article
V západní Sibíři těží se na Altaji a v kirgizské stepi,
kde jsou nejbohatší měděné doly na branici okrsku
pavlodarského a karkaralinského, v nichž je zároveň
i měď ryzí. Ve východní Sibíři je okrsek minusinský
mědí bohatý. Mimo měď dobývá se ve východní
Sibíři leštěnec antimonový v horách Boguslavských,
poblíž Amuru, dále cín v/údolí ononském, kde se
vyskytuje spolu se rtutí, ktera se mimo to těží z ru-
mělky údolí ildikánského a amgaského v pánvi Leny
a posléze v údolí Amuru. Síra dobývá se na Altaji
z pyritu, kdežto v okrsku nerčinském je ryzí. Velika
ložiska solna chová obvod jakutský, mimo to jest
sůl v západuí Sibíři v gubernii tobolské a tomské,
ve východní Sibíři těží se ze slaných jezer a tolikéž
i v gubernii irkutské. Studnicí říkajíc nevyčerpatelnou
na horniny pro okrasová a umělecká díla sivne do-
sud Altaj, neboť z 8 tamějších kamenných dolů roz-
važí se po vší ruské veleříši a z ní skoro do všeho
světa na 300 různých těchto hornin. Dale jsou v zá-
padní Sibíři pamětihodná ložiska lazurov é ho
kamene (lazurit, japis lazuli, nerost za starověku
známý jménem »safir«) a to na jezeře Bajkalském,
pak nephritu při řece Belaji, pak v horách Batugol-
ských poblíž čínské hranice.
V. J. P.
Altaj
Amur
Belaja
Len
13
article
Nebezpečí hraček, do kterých se fouká.
Malý tento, ale důležitý příspevek k hygieně dítek,
přináší R. Mesnard (Journa! d'hygiěne, č. 1259).
Již dávno bylo upozorněno na barevné hračky, které
pěknou barvou svojí jsou strašně nebezpečny. Také
bylo již upozorněno na to, že hračky, jako »Faraonův
had«, obsahující rhodanid rtutňatý, jsou nebezpečny,
dostaneli se věc náhodou do úst dítěte. Ale je
ještě mnoho hraček dětem nebezpečných, na které
pozornost veřejnosti dosud nebyla obracena. Jsou to
hračky, do nichž dlužno foukati, aby přišly v čin-
nost (píšťalky, trubky, kaučukové figurky, které se
nafukují atd.). Nejprve měl hračku takovou v ústech
člověk, ktery ji zhotovil, potom ten, jenž ji prodává
a ukazuje koupěchtivým, jak hračka »pracuje« a
chtěje vzbuditi pozornost okolojdoucích. (To je přece
známo a každý měl příležitost pozorovati tento-
zvyk kramařů.) Nedovolujeme dětem, aby dávali
do úst, co na cestě najdou — a proti tako-
vémuto zdroji nebezpečí se nijak nebráníme.
Naučili jsme se vyvařovati kaucukove cumličky, steri-
lisovati mléko atd., aby se dítě uchránilo od nákazy
(ač ani to ještě mnohé matky, které nechtěji býti po-
kládány za nevzdělané, neumějí). Což takovou hrač-
kou nákaza přenésti se nemůze? Dejme tomu, že
kramář, který dětem před tím hračku demonstroval,
má souchotiny nebo je příjičný, a dítě, které potom
vzalo ji do úst, má na pysku trhlinku, oděrku nebo
opar. Tu je nákaza, zvláště příjičná nejen možna,
ale pravděpodobna. Všecky takové hračky
hned zavrhovati na dobro ovšem ne-
lze. Ale je nutno, nežli ji díte vezme do úst, dříve
vyvařiti neb aspoň, nesnaší-li to hračka, umýti ji ně-
jakým desinfekčním prostředkem.
R Mesnard
Journa ! d ' hygiěne