ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b0724d10-66ef-11dc-83f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: person 9, place 11, work 3, org 3
1 masthead
4. září 191
2 masthead
HUČNÝ OBZO.
3 masthead
Číslo
4 title
VLÁSTNÍ
5 article Tekutý vzduch. Napsal Ing. B. B r ož.
Tekutý vzduch. Napsal Ing. B. B r ož. Chceme-li z tekutiny dostati páry, musíme jí přidávati tepla; ubíráme-li parám teplo, pře- mění se tyto opět v původní tekutinu. Tohoto úkazu analogicky možno užiti pro zkapalnění plynů. Jest též známo, že chceme-li vypařování usnadniti, třeba jen snížiti tlak na tekutinu; při zkapalnění plynů chceme-li proces usnadniti, třeba jen zvýšiti tlak na plyny. Jsou tedy pod- mínky zkapalnění každého plynu následující: určité snížení teploty a náležitý tlak. Nejvyšší temperatura, při které plyn při jakémsi tlaku ještě zkapalní, nazývá se temperaturou kritickou a jest pro každý plyn jiná. Stla- čujeme-li plyn, který má temperaturu vyšší jak kritickou, tu ať užije se tlaku sebe vyššího, ne- podaří se to nikdy. Tekuté plyny byly dlouho vzácností, až teprve konstrukcí přístrojů Natte- rerových a Pictet-Cailletetových nadešla možnost jejich výroby. Cailletet byl tak prvním, kterému se podařilo zkapalniti vzduch. Veškeré velkolepé úspěchy v oboru tomto měly však význam toliko vědecký, až začátkem roku 1898 podařilo se prof. Lindeovi v Mnichově zhotoviti přístroj, kterým možno vyrobiti větší množství a to za cenu takořka nepatrnou, tedy přístroj mající význam pro praksi. Podmínky zkapalnění vzduchu jsou: ochlazení na — 140°C. a stlačení na 40 atmosfér (příbližně 40 kg na cm2). Ochladíme-li vzduch pod 140° C. tu stačí ke zkapalnění tlak menší na příklad: Chceme-li vzduch zkapalniti tlakem 1 atmosféry potřebí k tomu temperatury — 191.4° C. Linde užil k zřízení svého jednoduchého přístroje myšlenky Cailletetovy: stlačováním plyn se ohřívá, rozpí- náním (expansí) plyn se ochlazuje. Vhodnou volbou expanse na nízký tlak možno docíliti libovolného laciného ochlazení dle vzorce
profesor Linde Mnichov kg
6 article
t = 0.276 (P — p) (22) 2, kde t značí ochlazení ve stupních Celsiových P a p tlaky na počátku a ke konci expanse a T absolutní temperaturu plynu na počátku expanse. Netřeba tedy drahých umělých prostředk chladících. Pochod Lindeův jest následující: Atmosférický vzduch žene se pumpou ssacía výtlačnou tlakem 220 atmosfér do chladičea odtud do hadice s dvojitými rourami. Vnitřní rourou proudí vzduch o 220 atmosférách, který otevřením kohoutku vpoušti se do nádobya vnější roury hadice, aby se rozpínal na tlak 20 atmosfér. Touto expansí ochlazuje se vzduch ve vnitřní rouře a pochod se opakuje až vzduch zkapalní. Linde dosáhl za 1 hodinu 60 kg ka- palného vzduchu užitím 120 koňských sil jako hnací síly k pumpě, kdežto dříve za 1 hodinu docileno toliko jednoho litru při spotřebě dvou koňských sil. Vlastnosti tekutého vzduch u Jest kapalinou mlékovitou, neustále vroucí. Mlečné zbarvení pochází od kyseliny uhličité.
Celsiův Linde kg
7 article
Je-li bez ní, jest kapalinou čirou, poněkud na- modralou, hustoty 0.91. Obsahuje 70 procent kyslíku (dusík je tížeji zkapalnitelný, pročež při procesu částečně zůstává v potrubí). Vře již při — 190° C. Ocel se v něm kalí, kovy do něho vnořené zvětšují pevnost v tahu a tlaku a stávají se silně negativně elektrickými a jeví po vytažení malý elektrický odpor, tak že zdá se býti oprávněna domněnka, že všechny kovy při teplotě — 273° C. mají elektrický odpor =0, t. j. mohou jimi procházeti proudy elektrické sebe mohutnější, aniž by je ohřívaly, aniž by na stala ztráta energie. Pružné látky do něho po- nořené ztrácí pružnost, tvrdnou a křehnou. Kau- čuk ztvrdne tak, že potřebí rázů těžkého kladiva, aby se roztloukl. Všechny tekutiny v něm zmrznou. Bublina mýdlová stuhne a vnitřní vzduch zkapalní. Jsa nalit na ruku neb na stůl, chová se tak, jako kapka vody na žhavé plotně. Rtuť v něm zmrzne. Květiny ponořené do tekutého vzduchu stuhnou, zachovajíce své barvy a ne- chají se rozmělnit na prášek. Vlastnost tato
Kau
8 title
PRÍLOHA „NÁRODNÍCH
9 article
k číslu 244.
10 article
ovšem během krátkého času zmizí a květiny, kaučuk a ostatní tělesa nabudou původních svých vlastností. Zajímavý jest pokus, jak možno teku- tinou — 190° studenou zapáliti. Hodíme-li dout- nající třísku do tekutého vzduchu, chytne a jasně hoří. Podobně ostatní hořlaviny skvěle hoří. Pří- činou toho jest 70 procent kyslíku v tekutém vzduchu obsaženého. Prášek uhelný pokropený tekutým vzduchem se vzejme s výbuchem. Ně- která tělesa mění barvu (síra stává se bílou), ně- která po vytažení fosforeskují. Praktického vý- znamu nalezl tekutý vzduch dosud jako levný umělý prostředek chladící, ale možno plným právem očekávati dalekosáhlejší a různá jeho upotřebení.
Prášek
11 article Střílení do mračen — ochranou proti krupobití?
Střílení do mračen — ochranou proti krupobití? Napsal Dr. F. Augustin, professor meteorologie klimatologie na české universitě. (Dokončení.) Při všeobecné důvěře, kterou má lid v pří- znivé účinkování střelby, podařilo se střeleckým družstvům pohnouti vládu k předložení zákona, kterým je každý nucen státi se členem družstva a přispívati k účelům střelby, i kdyby nebyí o její prospěšnosti přesvědčen. Když se v se- nátě proti tomuto nucenému přistupování po- stavil senátor Blaserna na odpor, byl zákon, přijatý sněmovnou po dlouhém vyjednávání pro- hlášen za prozatímní, pokud nebude otázka pro- spěšnosti střelby úplně rozřešena. Dle toho pokládá se dosavadní střílení z pokusné a nabude-li se během času takových výsledků, které nebudou připouštěti o prospěš- nosti střelby žádných pochybností, pak teprve má nabýti zákon definitivní platnosti. *) Nadšení pro tuto novotu činí obyvatelstvo tak zaslepeným, že nepozoruje ani vady, kterou má tamější organisace střelby. V Italii užívá se dosud většinou původních děl s malými ná- boji a s hlavněmi 2 m. dlouhými, kterými nelze docíliti velkých účinků a střílí se na každou bouřku, která ani krupobitím nehrozí. Následkem toho bylo tam již velmi mnoho prachu zbytečně vystříleno.
doktor F Augustin
12 article
Nadšení pro střílení do oblak přešlo z Italie též do Francie, kde se zvláště v krajinách jižních nyní velmi mnoho stanic zakládá. Orga- nisace trpí však mnohými nedostatky. Ve Švý- carsku, kde bývají zvláště krajiny mezi švýcar skými Alpami a jezerem bodamským krupobitím často pustošeny, počíná se dělostřelba země- dělská taktéž zaváděti. Užívá se tam zvláště Kanitzova velkého děla s hlavní 9 m. dlouhou, jímž jest možno rychle stříleti jak směrem vertikálním, tak horizontálním. V Ně- mecku se dosud se zaváděním střelby vyčkává, až jaké budou další výsledky. Z velkého a rychlého rozšíření zemědělské dělostřelby poznáváme, že otázka chrániti úrodu před krupobitím jest pro hospodáře velice důle- žitá. Jedná se o odstranění velkých škod, které bývají každého roku touto živelní pohromou působeny. Dnes se jejím řešením musí obírati nejen kruhy hospodářské, nýbrž také i vlády. jimž musí v první řadě na obecném blahu zá- ležeti. Nalezl-li se prostředek proti tomuto vše- obecnému zlu, bylo by pošetilé, kdyby se h nepoužilo. Především jest nutno zjistiti, jestli jest skutečně možno výstřely z děl zabrániti tvo- ření se krup v oblacích. Důkaz o úspěšnosti dělostřelby nelze odvozovati z osobních dojmů. které výstřely působí, nýbrž musí nadšení ustoupiti střízlivému zkoumání a vyšetřování Účinek vystřelených vzduchových vírů na oblaky musí býti zkoumán všestranně, jak se stano- viska theoretického tak praktického. V Rakousku vyžádala si vláda o této otázce dobré zdání od »Ústř. ústavu meteor. ve Vídni.e Ředitel ústavu dvorní rada Pernte r zavedl *) Viz »Meteorologische. Zeitschrift 1901« seši 1., 3. a 6.
Francie Org Alpy Rakousko Vídeň ústav dvorní rada
13 title
LIst
14 article
místo pouhého odhadování přesná měření rych- losti, s kterou se vystřelený prstenec ve svém letu pohybuje, jak na dřívější střelnici v Skt. Katareinu, tak ve Vídni na vojensko-vzducho- plaveckém cvičišti pomocí balonů volnýchi uvázaných. Při těchto pokusech byly měřeny přesně doby, kterýchž vyžadoval vířivý prstenec, vystře- lený z děl různé velikosti, nežli se dostal do jisté vzdálenosti od děla a ustanovena rychlost, s kterou letěl od jednoho terče ke druhému. Z ubývající rychlosti vypočtena byla vzdálenost, do které prstenec mohl vůbec doletěti. Mnohými pokusy bylo zjištěno, že největší rychlost, průměrně 52 metry za vteřinu, měly prstence vystřelené z děla Suschnigova s nor- málním nábojem 180 gr při proběhnutí dráhy od hlavně děla až k prvnímu terči, 100 m vzdáleném. U děl s menšími náboji a hlavně- mi činila tato průměrná rychlost pouze 25 až 35 m. Rychlosti s přibývající vzdáleností značně ubývalo. Střílení směrem kolmým vedlo ke stejným výsledkům jako střílení směrem vodorovným; prstenec směrem do oblaků vy- střelený letí působením odrazu s rychlostí pouze o něco málo větší nežli vodorovně smě- rem k terči.
Sktoria Vídeň
15 article
Následkem silného ubývání rychlosti ne- mohou i nejprudší vířivé prstence doletěti dále od děla nežli 400 m, kdežto slabší prstence z menších děl vystřelené mohou se dostati sotva do vzdálenosti 150—200 m. Byla tedy dostupná výška prstence velice přeceňována, když byla původně dle bleskurychlého jeho letu a dle sy- kotu, po delší dobu trvajícího, odhadována na 2000 m. Skutečná výška činí pouze pětinu výšky odhadované.*) Vyšetřením dostupné výšky byla zmařena naděje, jež byla kladena v přímé účinkování vířivého prstence. Nevráží-li prstenec až do oblaků, nemůže býti řeči o nějakém přímém působení jeho na maření vývoje krup. Jakýsi velmi značně seslabený účinek mohl by se oče- kávati pouze tenkráte, kdyby se krupobitné oblaky, jak se z mnohých stran tvrdí, vznášelv ve výši 800 m a kdyby stanice dělostřelecké umístěny byly ve výši nad 500 m, jak tomu jest ve Slov. Bystřici. V tomto připadě by stří- lením mohla býti ochraňována před krupobitím pouze údolí horská aneb krajiny na úpatí hor položené. Ke stejným výsledkům vedlo vyšetřování otázky, nevnikají-li zvukové vlny a otřesy vzduchu, výstřely děl způsobené, do sídla tvo- ření krup a jestli tam jejich vznik nemaří aneb jestli se těmito pohyby vzduchovými nevvrovnává elektřina mezi oblakem a zemí a jestli se tím neodstraňuje hlavní činitel, působící kroupy.
Bystřice údolí horský aneb krajina na úpatí
16 article
Pokusy se ukázalo, že zvukem a otřesy nelze zameziti vířivý pohyb vzduchu a násled- kem toho také vznik krup. Také o účinkování střelných ran na výboje elektrických nábojů nelze vysloviti nic určitého, nýbrž jen pouhé domněnky. Místo střílení z děl a hmoždířů doporučuje se střílení s raketami a bombami, jejichž vý- buchy v oblacích lze prý snadno docíliti, aby se tam netvořily kroupy. Působením výbuchu trhají prý se oblaka anebo se urychluje zhušťo- vání páry a tvoření deště. V Americe se tohoto prostředku užívá již od delší doby, zvláště za tím účelem, aby se v suchých krajinách vy- volal déšť. Dle toho pokládá se střílení za uni- verální prostředek jednou proti kroupám, po druhé proti suchu. Dokud není vysvětlen nade všechnu pochybnost vznik krup, dotud nebude lze dle přesných pra- videl přírodozkumných zjistiti účinek moderní dělostřelby na jejich vývoj. O tom mohou býti vysloveny pouhé domněnky. Nemůže li býti theoreticky užitečnost střelby dokázána, nenásle- duje z toho ještě, že by byla úplně zbytečná. Znamená to pouze, že za těchto okolností mů- *) J. M. Pernter und W. Trabert »Unter- suchungen über das Wetterschiessen« Meteorologische Zeitschirift 1900 seš. 9..
Pernter W Trabert Unter Amerika Meteorologische Zeitschirift