ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b0692550-66ef-11dc-b650-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: place 27, person 12, org 2, work 1
1 article
a zaujeti válečného postavení, aby uhájeny byly veřejný pořádek a národní čest. Nemilé výjevy mezi venezuelským kon- sulem a vojenskými úřady v Kukutě zmařily blahodárné účinky vyčkávací taktiky vene- zuelské vlády. Dne 27. července upozornilo vládu kolumbijské vyslanectvo, že branné síly, jež hranici překročily, jsou organiso- vané vojsko a to že obsahuje porušení mezi- národního práva. Odpověď kolumbijské vlady byla neuspokojivá. Pravilo se v ní, že skutky, na něž si venezuelská vláda stěžuje, státi se mohly jenom porušením vydaných rozkazů na še- tření úplné nestrannosti. Následkem toho cítila se venezuelská vláda nucena, zaujati pevné stanovisko na obhájení národní cti a nedotknutelnosti svého území, aniž by pro budoucnost spojení s Kolumbií přerušovala pro případ, že by se ukázalo, že sousední republika v provedeném útoku žádného účastenství neměla. Pozdější události stav věcí zhoršily, ježto na jevo vyšlo, že poru- šení venezuelského území pro- vedeno bylo řadovým kolumbij- ským vojskem, jež bezbranné oby- vatelstvo drancovalo. Memorandum prote- stuje na konec proti tomuto vpádu.
Kolumbie
2 article Nebezpečí klerikalismu.
Nebezpečí klerikalismu. Ačkoli národní pohromy z klerikálního ne- bezpečí kynoucí byly na místě tomto doloženy způsobem dojista přesvědčivým, neutuchly do- sud hlasy, mermomocí svádějící k jeho rozpou- tání. Zdá se sice, že bezpečným preservativem proti němu jest kulturní pokročilost národa če- ského, aspoň v království a také jsme se dosud nevzdali tohoto názoru, že vzhledem k náladě českého lidu, odchýlené naprosto od hromad- ného projednávání jakýchkoli výhradně nábo- ženských otázek, ten čas nemožností jest, aby do české veřejnosti vedrala se hydra nábožen- ského sporu. Český národ není s to, aby si dopřál lu- xusu náboženských půtek a narážky »na boj pro syobodu duchovní« jsou anachronismem tím větším, že jest vidno, jak tento boj z největší části a to zásluhou strany svobodomyslné již a to vítězně jest vybojován. Jest možno, aby při nynějším stavu české intelligence v Čechách, při smýšlení jejím vůči věcem náboženským, při její výhradné zaujatosti záležitostmi politi- ckými a národními, bylo třeba mluviti ještě o »boji za svobodu duchů?« Zdá se přece, že nic tak není cizím české mysli, jako náboženská reakce a žáry pro víru. Katoličtí horlitelé zovou tento stav vlažnostía
Čechy
3 article
»Což je vám tak zle ?e »Hůř už býti nemůže. Hospodu nám z jar prodali v dražbě, zůstalo nám políčko, zaseli jsme tam ječmen, ale před týdnem přišly kroupy a tak máme po žních. Je tam zle u nás, dítě, obrátil se Žitník ke mně, »všecko kroupam rozbito, všude samá bída, ani se tam raději nevracej a popros tetičku, aby tě nechala u sebe — —« »A jak jste tak o všecko přišli ?« »To víte, náš syn. Jedináček, ale vydařil se nám. Chtěl studovat, pak sběhl se studií a že půjde k vojsku. Odtud jej vyhnali a on že si zařídí obchod. Ještě jsem zaň ručil. Když mu prodali obchod a nestačilo to na dluhy, přišli a prodali i moji živnost. Tak to máte. Syn odešel někam do světa, my musíme na chmel. Nu, stará, my půjdeme, abychom dnes dorazili do Loun. Nohy jsou už vetché a ti mladší už nás cestou všichni předhonili.« Teta je zdržovala, až strýc se vrátí z pole— nechtěli. Musili jí však slíbit, že se tu jistě zastaví, až půjdou zpět z chmele. A nacpala jím do nůše bochníček chleba, má- slo, tvaroh, trochu ovoce a ubožáci šli dál. A teta mi povídala, že už nebude přede mnou zamykat spíži ani zahrádku ovocnou — nevěděla prý, že může býti taková bída na světě. Asi v polovici září vraceli se chmelaři o Žatce. Měli už veselejší vzezření. Každý si nesl nějaký výdělek. Žitník starý přišel sám. Nůši na zádech. »Kde pak máte panímámu?« ptali jsmes všichni.
Žitník Noha Louny Žatec
4 article
»A ta tam zůstala. Bude jí tam lépe v Němcích, než doma. Nejspíš ta cesta ji schvá- tila. Postenávala a předešlou neděli jsem ji pobřbil. Co jsme vydělali, za to jsem jí koupi rakev, hrob — a tak to chodí na tom světě.e bylo by záslužne hlstoricky dovoditi příčiny ta- kovéto nálady, chladné vůči hnutí, jímž pří- kladně otřásá se vášnivě německý lid v sever- ních Čechách. Jisto jest tolik, že i kdyby ne- bezpečí takové bylo možností, že by bylo dlužno všemi prostředky a silami zastaviti je na po chodu, jako se v dolech uhelných zazdívaj hořící flece. O tom, je-li lid český a to hlavně venkovský skutečně schopen podlehnouti tako- vým proudům a směrům, ukáže se v nastávají- cích zemských volbách. Nemyslíme, že by klerikální zasáhnutí do volebního hnuti a ruchu, v neděli ohlášené. bylo korunováno nějakým úspěchem, tak da- leko věci bohdá nepokročily. Ale případné úspěchy agrární ukáží, jakých zkoušek jest český lid rolnický schopen. Ukáže-li se pří- stupným svodům agrárně feudál- ním, pakliže poddá se vedení schwarzenber- govských náhončích mezi agrárníky, potom by zajisté nebyla ani vyloučena možnost pří- stupnosti třetí složce sil, odvlékajících český lid z jeho svobodomyslného přímého směru, před více než deseti lety tak vítězně a hle — právě rolnickým lidem nastoupe- ného! Tato třetí složka sil leží hned vedle feudalismu, tohoto odvěkého spoluspojence kle- rikálního! Vydrží-li český lid v ohni manů schwarzenbergovských, pak lze i vůči nebezpečí klerikálnímu do budoucnosti zachovati si nej- lepší naděje.
Němec Čechy
5 article
Jest ještě jiná cesta, kterou může národ uveden býti hned do prostřed vírů nábožen- ských, a tu pokládáme za nejnebezpečnější a pravdě nejpodobnější, neboť po té cestě kleri- kalismus napadá české nitro v centru jeho ná- rodního čivstva. Miníme hrozící duchovně správní rozdělení Čech na vý- hradně německé a výhradně české diecése největší to simonii, jakéž by se hierarchie na národu českém kdy dopu- stila. Toto obětování Čech a Čechů v uzavřeném území německému moři, aby uchlácholena byla bouře jeho, tak výdatně podrývající Petrovu skálu v německém národě, zaťalo by strašným způsobem do národa! Pravíme, že nelzesi představiti větší pohromy pro národ český, než kdyby se hierarchie skutečně odvážila a vystou- pila s tímto svým, v katolickém tisku už do- znaným plánem, k uskutečnění a tak zjevně po- stavila po bok všech nepřátel národa českého. Volební vřava nemůže zaslepiti náš zrak, aby- chom neviděli za vysoké plameny volebních po- žárů a z mysli pustili vyrovnací a smiřovací návaly a jich symptomy, které za tohoto léta tak hojně se vyskytly na veřejnosti. Kdyby se Řím odvážil k tomu prodat české menšiny Němcům a potupit nedílnost království a vlasti před tváří národa, pak ovšem — nebylo před klerikálním nebezpečím vyhnutí. Potom by se také ukázalo, jaké neštěstí by to pro národ bylo, když by nepřítel, strojící se znovu k útoku proti nedílnosti země, ke své posile obdržel najednou ještě celý klerikální šikl Rozumí se, že již nyní třeba nespouštět s očí pohyby klerikálního tábora a s naprostým důrazem domáhati se na příslušných místech nedvojsmyslného, všechnu pochybu vylučujícího manifestantního prohlášení, co jest pravdy na těchto plánech a úmyslech.
Čecho Petrův Němec Čechy Řím
6 article
Dosavadní ostýchavé vyvracení na půl úst, jehož jsme se dočetli v pražském katolickém orgáně, sledovalo jenom účely zatušovacía slib, že veřejnosti české dostane se ujištění, že se mýlila, a to z míst rozhodujících dosud splněn nebyl, ba na slib ten za nedlouho v témž orgáně vyskytly se narážky, že silná vesnická strana, a ta přece u arcibiskupského stolce rozhoduje, těchto plánů naprosto se ne- vzdala ! »Musíme nalehati na toto objasnění s ve- škerou bezohledností a neúprosně, ačkoli je k tomu zapotřebí jisté nepopíratelné osobní sta- tečnosti. Tisk katolický nebojuje jinou zbraní, leč nejpodlejší, jaké se chápe jen žurnalista, jenž prohrál věc a mstí se na osobě. Památka zesnulých a osobní čest žijících protivníků takovému novinářskému desperádu s kolárkem na krku jest kořistí nejvítanější, a polemická jeho methoda záleží v tom, svého protivníka terrorisovati ve vykonávání jeho po- vinností co nejhnusnějším týráním osobních, intimních ano i rodinných citů.
7 article
Takovou byla vždycky methoda klerikální špatnosti! Velebný redaktor takový nikde netají se svým záštím a pohrdáním ke stavu, kterýž z největší části jest tvůrcem moderní osvěty jednak bezprostředním a jednak jejím pionérem, k zaměstnání, k němuž nemá ani stínu schop- nosti, k němuž sáhá pouze proto, aby z něho učinil prostředek zatemňování. Za to, že na tomto poli pohybuje se s'ne- motorností tlustokožce, že každým dnem pro- zrazuje stále bezednější propasti své ignorance, mstí se na skutečných žurnalistech napadáním jich osobní cti, za to, že jim ve věci podlehl! Takový tisk nazýval se v papežských brove »grande munus« a zatím je to směska nejvý- střednější kakofonie a koprolalie, všech hříchů proti duchu sv., nevyjímaje ani sedmi smrtel- ných, jež lze v každém čísle pražského i brněn- ského orgánu klerikálního dokázati!
8 article Jak podporuje se germanisace.
Jak podporuje se germanisace. Na schůzi skupiny odborů Pošumavské jednoty v Kralovicích dne 1. září bylo refero- váno mezi jiným o národnostních poměrech na Žihelsku a Manetínsku. Ze zajímavého referátu uvádíme, jak zřizovány byly na rozhraní ná- rodnostním německé školy. V obci Přehořově dle sčítání lidu je více než polovina Čechů, ač představenstvo obecní je dosud v rukou něme- ckých, vlastně odrodileckých. Nejlépe viděti to z toho, že v obci jsou 4 německé rodiny Žižků, dvě rodiny Kohoutů, dvě rodiny Ma- lých atd. Přiškolena je nyní obec k německé Žihli, české děti chodily do školy v Potvorově. Aby tomu bylo zabráněno, Němci vystavěli v obci školu v naději, že do ní choditi budou i děti če- ské. Pro školu tuto nebylo žádných předepsa- ných podmínek. Osada není 4 km. od Žihle vzdálena, osada neměla dostatečného počtu dítek, cesta k Žihli je velmi schůdná, trojtřídka žihel- ská má malý počet dětí, ale přes to vše ně- mecká škola v Přehořově zřízena hravě. Ještě dnes se Němci smějí, jak měřena byla vzdále- nost Přehořova od Žihle. Míra byla prý nata- žena, počet metrů zapsán, a zase tažena kus zpět . . . Šlo o germanisaci českých dětí a tu dovoleno bylo všecko. Ale úmysl přece se ne- podařil, neboť otevřena byla r. 1898 v Přeho- řově pro české děti škola matiční. V nedaleké odtud obci Hlubokém zřízena byla před lety německá škola jen tím způsobem, že obec Odlezly, přiškelená k českému Potvo- rovu, proti vůli obyvatelstva byla přiškolena k Hlubokému. Samotný Hluboký neměl dostatečný počet dítek. V posledních letech měla hlubocká škola 25—30 dětí, z nichž je třetina českých.
Čecho Žižek Němec Kralovice Přehořov Ma Potvorov Žihla Pře mecký škola v Přehořov km
9 article
Tu je viděti, jak Němci dovedou s jedno- tlivými obcemi tam, kde mají moc v rukou, manipulovati: Odlezly odškoleny byly od Potvo- rova a přiškoleny k Hlubokému, aby tam byl počet dětí na školu a když škola tam byla za- jištěna, přiškoleny byly Odlezly opět k Přeho- řovu, aby i tam pomáhaly utvrditi německou školu. Nyní po zřízení školy matiční ovšem plán byl trochu popleten, neboť děti z Odlezel chodí většinou do školy české. Srovnání počtu škol na tomto rozhraní ná- rodnostním poskytuje obraz pro nás nepříliš po- těšující. Na celé hraniční čáře od Všesulova k Manetínu mají na české straně školy pouze obce: Čistá, Hradecko, Potvorov, Stražištěa Manetín. V Hradecku, obci to ryze české, snažil se již Schulverein zříditi německou školu, ve Stra- žišti pro nedostatečné místnosti školní jest vy- učování pouze polodenní.
Němec Všesulov Manetín Hradecko Potvorov Stražiště Manetín
10 article
Dohromady jest tedy pět českých škol na uvedené národnostní hranici. Na německá straně má za to téměř každá obec svou školu. Jsou to obce: Václavy, kam proti právu přitaženy byly i české Křekovice, Zdeslav, Kůzová s No- vou Vsí, Libyně, Podbořánky, Žihle, Přehořov, Hluboký, Kotaneč, Stvolny a Manetín. Proti pěti českým školám, k nimž druží se jako šestá česká matiční škola v Přehořově, stojí 11 škol německých. Farnost žihelská má přes 300 Čechů, mimo to však za různými záležitostmi přichází tam v neděli mnoho našinců z okolních českých dědin. A přes to v žihelském kostelíku sv. Vá- clava nepadne jediné slovo české. Všecky snahy ve směru tom vyzněly na prázdno. Petice, sty podpisy opatřená, v níž žádáno bylo o boho- služby české, byla konsistoří litoměřickou za- mítnuta. A české bohoslužby nebyly by v Žihli no- vinkou. Netřeba mluviti o době staré — dřevní českost Žihle je nepochybna — ale žijí dosud pamětníci dob, kdy v Žihli bývaly občasné če- ské bohoslužby. Bylo to ještě v r. 1872, tedy před necelými třiceti lety.
Václav Čecho Zdeslav Kůzová Libyně Podbořánky Žihla Přehořov Hluboká Kotaneč Stvolny Žihla