1
masthead
V Praze, ve středu dne 4. září.
Praha
3
article
Nz »Národní Iiisty«
ranní a odpolední
spřil. (,Naučný Obzor“
ve středu a „Literárni
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poston
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou-
na měsíc 3 K 80h
Praha
národní Iiista
Literárni Hlidek
Poston
5
article
Číslo v Prazo za 2h
a na venkově za 3h
6
article
SII
SII
Předplaceni
a izseráty
přijímá administraco
v Marianské ulici,
číslo 5.
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K volbám do zemského snému
v Čechách.
Z Vídně, 4. září. »N. Fr. Pressee
oznamuje z České Lípy, že dosavadní
poslanec německoliberální dr. Katzwen-
del prohlásil, že nehodlá již kandi-
dovati; na místo něho kandidován bude
městský rada Marchert na program
německé strany lidové za podpory německé
strany pokrokové.
Podle téhož listu v Jáchymově vzpla
nuli láskou k poslanci Fournierovi
kterého po prohlášení dra. Russa, že kandi
daturu ve svém volebním okresu dosavad-
ním Jáchymov, Karlovy Vary odmítá,
kandidovati hodlají němečtí pokrokovci proti
všeněmeckému kandidátu Hofmannovi.
Slabá volební schůze-
Z Vídně, 4. září. Bývalý předseda
poslanecké sněmovny David ryt. Abra-
hamovič chtěl míti ke svým voličům ve
skupině velkostatkářské řeč. Dostavilo se
jich však pouze 6, kteří jej veškerého zpra-
vodajství sprostili a prohlásili jej jednohlasně
za svého kandidáta.
Spor o velkostatkářský kompromis
v Čechách.
Z Vídně, 4. zaří. Kompromis ve
velkostatkařské skupině sněmu
království českého stal se hlavním
předmětem publicistické a politické diskusse.
Do té zatažen byl — konstatujeme to vý-
slovně — s německé strany faktor, který
by měl býti předem z podobných sporů vy-
loučen. Jest to koruna sama. »Neues
Wiener Tagblatt« oznamuje totiž, ž
prý osoby, jež měly v poslední době příle-
žitost objeviti se před císařem a které nále-
žejí velkostatku v království českém —
(zdali konservativnímu či německému se ne-
praví) — seznaly, že tužby panovní-
kovy se nesou ke kompromisu.
doktor
Katzwen
Jáchymův
Fournier
Russo
Hofmann
David rýt
Čechy
Vídeň
Jáchymov
Karlov Vara
Český Lípa
poslanecký sněmovna
Neue Wiener
8
article
Naproti »N. Fr. Presse«, která včera sněmoven, ostatní ministři a ruský velevy-
oznámila, že Němci nebudou s konservativci
o mandáty na sněm království českého vů-
bec již jednati, konstatuje »Neues Wiener
Tagblatt«, že vyjednávání trvá dále a že
rozhodující osoby v obou tábo-
rech působí ve smyslu doroz-
umění. Formule pro ně byla také již na-
lezena vídeňskou vládou a vyhlášena. Jest
krátce pověděno toto: »Kompromis ad hoc,
kompromis pro jedné volby nedotýká se
prý nikterak ani formy ani obsahu návrhu
hr. Buguoye na změnu volebního řádu ve
velkostatku království českého. To zdá se
také býti udicí, na kterou mají býti chyceni
ony elementy v konservativním velkostatku,
které vídenským vnadidlům bývají pří-
stupní.
Jmenování.
Z Vídně, 4. září. Účetní revident
zemské vlády slezské, Teodor Czedron,
jmenován účetním radou.
Němec
Vídeň
Neue Wiener Tagblatt
Teodor Czedron
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 4. září. (C.-B.) Císař pro-
půjčil knížecímu schwarzenbergskému slu-
žebníkovi Bartoloměji Reindlovi v Kru-
mlově zlatý záslužný kříž s korunou.
Z Vídně, 4. září. (C.-B.) Úřadní list
uveřejňuje vyhlášku o stahování 10z la-
tových bankovek rakousko-uherské
banky s datem ze dne 1. května r. 1880
Car do Francie.
Z Paříže, 4. září. (C.-B.) Offic-
ální program pobytu císařských
manželů ruských ve Francii byl
stanoven následovně: President Loubet
předseda ministerstva Waldeck-Rous-
seau a ministr zahraničních záležitostí D el-
cassé opustí dne 17. t. m. o 11. hod. do-
pol. Paříž a odeberou se přes Arras do Dün-
kirchenu, kdež bude téhož dne vysvěcena
nová radniční budova. Zvláštním vlakem při-
budou pak do Dünkirchenu předsedové obou
Císař
Reindl
Rous
Vídeň
Francie
Paříž
Arras
Dün
ministerstvo Waldeck
Cara
10
article
slanec kníže Urusov s personálem velevy-
slanectva. Dne 18. t. m. o 7. hod. ranní od-
plují pak president Loubet, předsedové
sněmoven, ministři, kníže Urusov a hr.
Montebello na palubě lodi »Cassin« na
širé moře, kdež pozdraví ruská veličenstva.
Po přehlídce loďstva vystoupí carští manželé
v poledne v Dünkirchenu, kdež jim budou
představeni zástupcové města a departe-
mentu.
O půl 1 hod. bude uspořádána snídaně
a ve dvě hodiny odpoledne následovati bude
odjezd do Compigne, kamž se přibude o 4.
hod. odp. Po uvítání na nádraží bude dů-
věrná hostina na zámku Compigne. Dne 19.
t. m. odjedou hosté na manévry, o půl 1.
hod. bude snídaně na pevnosti Vitry, na to
bude následovati návštěva města Remeše,
odkud pak se vrátí carští manželé do Com-
pigne. Dne 20. t. m. bude presidentem
Loubetem uspořádána na zámku Com-
pigne slavnostní hostina. Dne 21. ráno od-
jedou hosté k přehlídce vojska. Na to o 1.
hod. bude na cvičišti remešském ve stanu
zvláště k temu účelu postaveném dávána pre-
sidentem Loubetem snídaně, kteréž se
súčastní předsedové obou sněmoven, ministři,
personál ruského velevyslanectví, civilní úřady
departementu, generál Brugre, vojenští
velitelé, arcibiskup a j.
Spor francouzsko-turecký.
Z Paříže, 3. září. (C.-B.) »Liberté«
oznamuje, že ihned po odjezdu ruského cí-
saře z Francie oddíl francouzského
válečného loďstva na východ
odpluje, neučiníli turecká vláda do té
doby zadost francouzským požadavkům.
Zmatky v Jižní Americe.
Z Nového Yorku, 3. září. (C.- B.)
»Reuterova kancelář« oznamuje: Memo-
randum venezuelské vlády pro-
hlašuje, že nepředvídané okolnosti vyžadují
částečného zrušení ústavních práv
Loubet
Urusov
Cassin
Brugre
Compigne
Remeš
Como
Paříž
Francie
jižní Amerika
Nový York
Vitra
Loubet snídaně
Reuterův
12
article
Na chmel.
Na chmel.
Napsala Fanuška Guttmannová.
Fanuška Guttmannová
13
article
Ty smutné obrázky, které od počátku
srpna znovu kmitají v kaleidoskopu Prahy, ty
zamlklé hloučky venkovanů, již s celým svým
skrovňoučkým jměním na ramenech putují tam
z těch zbědovaných krajů mezi Táborem a Bla-
níkem po všech cestách a silnicích k Praze.
přes Prahu k Bilé Hoře a odtud již nepřetrži-
tým proudem přes Slaný, Třebíz a Louny
k Žatci.
Na chmel.
A zrovna v úparném letě, kdy veliké mě-
sto jako liduprázdno, kdy nádherné ulice pusty.
bije bída toho dobrého chudičkého lidu tím
více do očí.
Vyhublé, udřené postavy, v nůších nějaký
klůcek, peřinku neb železný hrnec na vaření
oběda kdesi v příkopu silnice a ty děti ubohé.
dalekou cestou, vedrem a hladem unavené. Ty
velké, nevinné oči jejich tak bolně dívají se na
nás, ty oči neprosí, ale přece v nich možno čí-
sti tolik proseb, o kus chleba, o úlevu na ce-
stě, o slitování. Mezi dětmi jsou i takové, jež
sotva naučily se chodit. A již musí zároven
s otcem a matkou na dalekou cestu za skývou
chleba, na chmel.
Osm, deset mil již ušly, a teprve jsou
v Praze.
A Praha prý je asi na polovině cesty mezi
jich domovem a krajem, kde chmel roste.
Ubohé děti.
»Tatínku, pan učitel se nás ptal ve škole.
kdo z nás byl už v Praze. Jenom tři se
Mlásili.«
Bilá
Praha
Tábor
Slaný
Třebíz
Louny
Žatec
Mlásit
14
article
»Nu, však se podíváš na přesrok taky do
Prahy. Až půjdeme na chmel, půjdeš s námi
Cesta vede přes Prahu.«
Útěcha dítěte v rámci krušné bídy.
Dětská svoje leta ztrávila jsem tam vté
chudičké pahorkatině na Voticku, tam jsem vy-
chodila i vesnickou školu. Dědina nuzná, v letě
prázdná. Nejen domkáři a podruhové, ale i ře-
meslníci odešli. Všecko na chmel.
Poslední prázdniny vesnické školy trávila
jsem u staré tety ve Třebízi.
Jak mi tu vše připadalo veliké, bohaté
nádherné u porovnání s naší vískou tam na
Voticku. Zámožnost rolníků, obrovské roviny
úrodných polí, všude plno drůbeže, krav, vypa-
sené koně, veliké zahrady, plné ovoce — a v ná-
padu dětinském ptala jsem se tety, zdali zdejší
lidé taky chodí na chmel.
Prý ne.
A zase jsem se divila, jak to možno, když
odtud přece možno dojíti do Žatce pohodlně z
den, kdežto naši lidé táhnou tam, ač musí n
cestu obětovati osm dní.
Za krátký čas zapomněla jsem na rodný
Až obrázek jeho vynořil se mi před očima,
když na silnici od Slaného, tudy k Lounům bě-
žící, objevily se první hloučky »chmelařů«.
A zase s dětinskou zvědavostí, snad i tou-
hou vyzírala jsem k silnici, zdali mezi chudými
putovníky spatřím někoho z naší dědiny, uvidím
ty děti, s nimiž jsem si hrávala a v nízké
světnici vesnické školy před nedávnem sedala.
Dlouho jsem nečekala.
První, druhá rodina — všecky od nás.
Pak asi šest rodin najednou. Všichni z dědiny
Rozběhla jsem se domů, přinesla bucheta
Ivšecky svoje spolužáky a spolužačky jsem po-
kraj.
Praha
Voticko
Dědina
Třebíz
Žatec
Slaný
Louny
15
article
naší.
dělila. A do zahrady jsem odběhla a za chvíli
přinesla jim na dalekou pouť plnou zástěrku
žlutých hrušek a zralých rynglí.
Až se pak teta se mnou vadila a zamykala
přede mnou almárku i zahradu, že bych prý
všecko rozdala dětem chmelařů.
Jednou jsem šla odkudsi z pole. Při samě
vsi u kamenného kříže stála nůše, potažená
modrou zástěrou a vedle nůše seděli dva staří
lidé, muž a žena. Seděli beze slova, ruce
opřeny o kamenné schůdky pod křížem, oči
upřeny daleko přes pláň peruckou na obrovský
modrý řetěz Rudohoří.
Snad nikdy tak úchvatného obrazu neviděli.
Ani se neohlédli, když jsem šla kolem.
Poznala jsem je ihned. A pospíšila domů.
»Tetičko, Žitnikovic jdou také na chmel.«
Teta zrovna chystala svačinu pro chasu
na poli. Nechala práce a zapřela ruce v boky.
»Ti Žitníkovic od vás ?«
»Ano«.
»Snad se, dítě, mýlíš!«
»Nemýlím, tetičko, vždyť je znám. Tamhle
sedí u vsi pod křížem, mají s sebou nůši a ji-
stě jdou na chmel.«
»Vždyť Žitníkovic měli u vás ve vsi ho-
spodu a pole a byli ze všech nejbohatší. Jdi
se ještě jednou lépe podívat a jsou-li to oni,
přiveď je sem.«
Taky jsem je přivedla za chvíli.
»Tady se podivejte, tetičko !« chlubně jsem
zvolala.
Teta spráskla ruce. A že stará Žitníková
se dala hned do pláče, vzala je teta hned do
světnice.
»Co tů děláte, lidičky?« ptala se pře-
kvapeně.
»Na chmel! — jako ti druzí !« povídal
Žitník.
Žitnikův
Žitník