Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NARODNÍ LISTY-

3

24. března 1909. Císlo 83

4 article

Německo používalo při svě organisaci vědeckých vásad

Německo

5 article Ríšská rada.

Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 141.) Ve Vídni, 24. března. (Zvl. telef. zpráva »Národních Listů«.) Ministr zeměbrany odpověděl na dotaz o ne- důvném doplňování mužstva. — Ukončeno ro- kování o pilném návrhu dra. Kramáře v příčině vydání pokladních poukázek. — Mluvili posl. dr. Lecher, Modráček, dr. Gessmann a navrho vatel. — Pilnost návrhu dra. Kramáře zamit- nuta.

Kramář doktor Lecher Modráček Gessmann Vídeň poslanecký sněmovna

6 article

Rozprava o pilném návrhu dra. Kra- máře a soudr. ve příčině vydání poklad- ních poukázek nabyla velkých roz- měrů také dnes. Promluvili dr. L eche r, Mo- dráček, dr. Gessmann, prof. dr. Gla- biňski, profesor dr. Steinwender, dr. Adler, posl. Steiner a navrhovatel sám. Pozoruhodna jest řeč zástupce města Brna. Dr. Lecher, jako jest jeho zvykem, mluvil také dnes jazykem dvojklanným, jednou polovinou v pravo a drubou v levo. Přece však nemohl nekonstatovati, že stát udělal vy- dáním pokladničních pouká zek velmi špatný obchod, kdežto sku- pina Rothschildova velmi dobrý Zejméra vytkl dr. Lecher, že Rothschildovci po- chodí ještě lépo, až budou se po třech létech pokladní poukázky ty kupovat a že stát, nevy- dav renty, nýbrž pokladní poukázky, se ocit v nevýhodě, poněvadž renty by mohl vykoupiti v době, kterou by určil sám, kdežto pokladn poukázky vyloupiti může ve lhůtě přesně vzhle- dem k tomu stanovené. Bývalý první ministr pro veřejn práce Gessmannsrazilsetaké dnes se sociálními demokraty tak prud- ce, že posl. Seitz naň volal: „Jeho Excellence. Jeho Veličenstva tajný rada ráčí zas osočovatil“ a potom: „Má-li Jeho Veličenstvo takové tajné rady, jako jste vy. .. O 1/43. hodině skončil dr. Kramář svů epilog a navrhl hlasování dle jmen. Pro tento návrh povstala celá „Slovanská jednota“. Po 3. hod. 10 min. hlasování zkoncováno. Pro pilnost návrhu dra. Kramářea soudr. hlasoval 191 poslanec, proti pilno sti 236 poslanců. Pilnost návrhu ted zamítnuta. Mnozí poslanci Slovanské jed noty, zvláště Slovinci a Chorvaté před hlas- váním odešli. Z Vídně, 24. března. (K. k.)

doktor L ech Gessmann profesor Gl Steinwender Adler Steiner Lecher Rothschildův Zejmér Rothschildovec Seitz Kramář Slovinec Chorvat Brno Vídeň

7 article Předseda dr. Pallni zahajuje schůzi v 10 hod

Předseda dr. Pallni zahajuje schůzi v 10 hod 20 min. Mezi návrhy jest návrh posl. Adlera, Con cia, Gessmanna, Hormuzaka, Roman czuka a Udržala na změnu jednacíh řádu poslanecké sněmovny, a to tím způ- sobem, že by bylo ustanoveno 7 místopředsedů Dále návrh posl. dra. Masaryka, aby na obe ných a středních školách byl slave den míru. Ministr zeměbrany pol. podmaršálek šl. Geor odpovídá na včerejší dolaz posl. Lukscho a scu r V dotazu tom se uvádí, že při nedávném dopl- nění stavu mužstva vyskytly se jisté nerov- nosti pokud jde o jednání s jednotlivými ročníky neaktivního mužstva. Ministr zeměbrany praví: Protože ko svrchu zmíněnému zvýšení stavu mužstva došlo pouze pokud jde o vojsko, rozložene v Bosně a Hercegovině a Dalmacii, aby ulehčena byla jim přísná služba, čelící k zabezpečen hranic, musilo se samozřejmě často státi, že k do- plnění stavu mužstva docházelo u oněch oddilů ve- jenského sboru, jež táboří v onom území, kdežt oddily téhež vojenského sboru, které neslojí na jiho- východních hranicích, zůolaly ve svém dosavadním slavu nezměněny. Samozřejmě musily se dotyčné oddíly doplňovati ze svého vlastního knihovního stavu a nemohlo se k tomu použiti ročníků neaktivního mužstva knihovního slavu ostatních oddiů, neměl-li býti po- ložen základ k dodatečným rozsáhlým zmaškům. Tak mohlo se skulečně přihoditi, že v jedné a téže obci musili býti v nevyhnulelném důsledku parciální povahy celébo opatření povoláni mu žové vyšších záložních ročníků, proteže použilo se jich k doplnění jich příslušného oddílu. kdežto muži mladších nebo nejmladších ročníků ne- byli povoláni, protože patří právě k oddílu, jenž stav svého mužstva nemusil buď vůbec doplňovati, anebo protože oddíl tento nebyl nucen doplňovati se z roč- níků takovou měrou, jako svrchu zminěný oddil.

doktor Pallni Adler Con Gessmann Hormuzak Udržal Masaryk Boseň a Hercegovina Dalmacie poslanecký sněmovna Roman czuk

8 article

Též omezení, odůvodněná zákonem ze dne 31 kvěína r. 1888 ř. z. čís. 77 a týkající se služby zá- lohy a náhradních záloh, mohou odůvodňovati po případě různý způsob jednání, pokud jde o mužsstvo. v jehož prospěch zákon tento zní a pokudl jdea ostatní mužstvo. Račte býti tudíž přesvědčeni, ze uvedené nerovnosti nezakládají se na poklescích při svolávání. Způsob, jenž byl zachován, dokazuje ostatně nejlépe, že nebylo mo- bilisováno, jak s mnoha stran se tvrdí, nýbrž že ve skutečnosti došlo jen ke zvýšení slavu mužstvau vojenských oddílů, rozložených v Bosně, Hercego- vině a Dalmacii. (Hlučná pochvala.) Za dalšího rokování o pilném návrhu posl. dra Kramáře, týkajím se vydání pokladních poukázek, podotýká posl. dr. Lecher, že není pochyby, že kupci pokladních pouká zek učinili dobrý obchod, z čehož vysvětluje s přepsání, ministr financí moh! si tudí odpustiti svůj vlastenecký exkurs. Té skupina Rothschildova udělala dobrý ochod. Po třech letech bude ministr financí opěl apelovati na peněžní trh, touto skupinou monopoli- sovaný, a bude musit přijmouti kurs, sku- pinou touto diktovaný. Zdali stát učinil dobrý obched, to závisí pouze na vývoji rentových kursů.

doktor Lecher Rothschildův Boseň Dalmacie

9 article

Řečník pojednává dále o otázce právnía praví, že rentová obligace není žádným věčným zá- vazkem, nýbrž že stát může si naopak určiti lhůtu splatnosti, kdežti při pokladních poukáz- kách musí ke splatnosti dojíti po třech letech. Prvnější situace jest pro dlužníka přízni- vější. Řečník vytýká způsob rozpočtového a finan- čního hospodářství, protože vylučuje těm ěk ňplně kontrolu parlamentu nad povo- lenými, avšak nepoužitými úvěry. Mimo- řádné nebezpečí tkví tudíž v možnosti vyzvednutí peněžních prostředků ze starých úvěrů, povolených v říšském zákonníu. Pokud jde o komisi pr kontrolu státního dluhu, má řečník za te. že komise ta překročila obor své působ- nosti. Řečník upozorňuje tři tom, že jistý čle komise nemůže zachovávati ve svém postavení úplnou objektivnost, protože jest členem správní rady ústavu pro úvěr pozem- kový, hrajícího vynikající úlohu v skupině Rothschildově, jež jest přímo n tomto obchodě zúčastněna. Na to mluví řečník o politické stránce a praví: Zajisté souhlasíme všichni v tom, že akce vlády s pokladním poukázkami potřebuje ústavní nápra- vy. Řečník se však táže, je-li methoda pil- ného návrhu, posl. Kramářem vytčená, správnou, aby se jí přivodila náprava. My poslan- ci musíme se však tázati, zdali, když vláda jednala tak protiústavně, počínali jsme si vždy ústavně?

Rothschildův Kramář

10 article

Posl. Wolf: Kramářl Posl. dr. Lecher: Nechme toho! Po léta ne- vyřídili jsme ústřední účelní závěrky, zprávy komise pro kontrolu státního dluhu. Sněmovna nevy- konala téměř nikdy svého rozpočtoi vého práva. Dnes schází opravdu váž ná rozpočtová kritika, jak existovala ještě ve starých dobách kuriového parlamentu a násled- kem toho jest, že nevyhonáváme své rozpočtové prá- vo. Měla-li se zjednati náprava v protiústavním jed- nání vlády, pak bylo by bývalo mnohem správněj- ším, uvésti záležitost tu, jak stanoví se to v návrhu sociálních demokratů a německo-pokrokového klubu na přetřes ve výboru rozpočtovém, pro- zkoumati státní účetní závěrky a upraviti to zcela jednoduchým způsobem bez zvláštních taktických jemností. K tomu byl by měd rozpočtovy výbor za ony tři neděle, kdy byl ohlášen pilný návrh Kramářův, dostatek času.

Posl Wolf doktor Lecher Kramářův Kramářl Posl

11 article

Řečník pojednává dále o různých možnostech, jež mohou vzniknouti z hlasování o pilném návrhu Kra- mářově a praví: Zamítnutím pilného ná- vrhu pomůžete vládě k lacinému vítěz- ství. Scuhlas.) Upevnili jsme muže, jehož nebez- pečnost pro naše státní finance všichni právěs zřetelem na jeho různá právní přesvědčení znáse, v jeho postavení a dali jsme mu do rukou zbraň. Posl. Masaryk: Nuže, hlasujte s námi! Posl. dr. Lecher: Bude-li však pilnos schválena, pak vypukl mezi poslane ckou sněmovnou a vládou zřejmý kon- flikt a může buďto vláda z tohoto konfliktu vy- voditi důsledky a jiti, čímž by se nic nezískato, nebo vláda bude se opírati o své právní pře- svědčení a pošle nás domů. V tomto při- padě stanoví se jakási otázka odvahy a praví se: Kdo jest proti pilnému návrhu, neodvažuj se tuto vládu povaliti! Dnešního dne jest mnohem více od- vahy třeha k tomu, aby byla vláda podporována, než aby byla povalena. Nemyslete si, že nám bar Bienerth přirostl k srdci. Události, sběhnuvší sev Praze a v Brně, nejsou zvláště způsobilé, abychon k této vládě po stránce národní nabyli sympatií Jde-li věak v nynějším okamžiku o to, aby přivodil se nebo zamezil těžký konflikt mezi partamentem vládou, pak nesmíme právě se zřetelem na tvářnost zahraniční situace státi na jednostranném stanovisku nějakých vnitropolitických událostí nebo přátelství lest pro sněmovnu, vzniklou ze všeobecného hlase vacího práva z taktických důvodů záhodne vyvola dnes s vládou konflikt? Na to odpovídám vám z ryze praktických a ryze oportunistických, ze zcela oby- čejných taktických důvodů (Veselost.), že posic této sněmovny, vzešlé ze všeobecného hlasova- cího práva, za niž mnozí z nás vážně a pochvě pra- covali a bojcvali, není v politickém světe silnou.

Posl Masaryk doktor Lecher Bienerth Brno severní Praga

12 article

Již proto, že jest ve sněmovně sdruženo tolik ná- rodností, tolik světových názorů, jest sněmovna kle zdolání olázek zahraniční politiky skoro neschopným nebo neobyčejně těžkopádným nástrojem. Tyto potíže s zvyšují ještě tím, že vlastně dle ústavy vůbec nejsme kompetentními zabývati se zahraničními záležitostmi neboť tyto záležitosti jsou vyhraženy žalostné insti- luci delegací. Nemáme ani příležitost rozvíjeti jistou tradici, pokud jde o zahraniční otázky. Zcela bez přípravy ocitáme se před závažným rozhodnutím. A pohřicnu také jest pravdou, že projevy této sně- movny v zahraničních otázkách nejsou vždycky ta- kové, by podporovaly politiku míru. Dá se mysliti že nepřátelé sněmovny všeobecného volebního práva. kamarila, nikdy neodpočívající strana válečná, použij každé příležitosti, aby na různých místech očernily tuto sněmovnu, aby každý poklesek její osvěllily svým světlem, takže se na jistých místech zdá, že tím lépe pro zahraniční politi- ku, čím dříve jest po sněmovně. A právě okolnost, že bor. Bienerth jest nezpůsobilý, aby tuto sněmovnu přivedl k řádné činnosti, právě tat jeho politická slabost jest v očích ka- marily jeho silou. Nepotřebujeme ministerského přodsedy, který by tuto sněmovnu vedl ku předu Kdy však vyžaduje obyvatelstvo více naší péče, nei právě v této chvíli? Kdy vyžaduje vojensk hospodářství více kontroly, než práv nyní? Jest pro zájmy národů a parlamentismu lépe. budeme-li dnes pro spor s vládou vyloučeni, aneb nedáme-li otěže z rukou, nebudeme-li si libovati taktických, zvlášť olegantních, populárních, efektních útocích, nýbrž když jednoduše a domácky budeme vy- konávati své rozpočiové právo?

Bienerth

13 article

Řečník by doporučoval sněmovně, aby ce možná zřídka uchylovala se k obstrukci pilnými návrhy, pak poslouží se národům a státu. (Hlučná pochvala. Řeč- níku se bla hopřeje.) Posl. Modráček prohlašuje, že jeho strana ne- může přes dlouhou a obratnou řeč ministra finanei s jeho jednáním souhlasiti. Vytýká levici hezcharakter nost, protože byla nejdříve emisí rozhořčena, avšal potom se s ní spřátelila, když poznala, že učinila tl vlastně její vláda. Ministr financí pominul parlamení K vůli láci nějaké úvěrní operace nesmí se zapomí nati, že zákonů třeba dbáti a chrániti. (Pochvala u so ciálních demokratů.) Nežádá-li ministr financí ani o indemnitu, pal jest to nejen porušením zákona, nýbrž též nejjedno- dušší parlamentní slušností. Nynější vláda má za úkol, přizpůscbiti se za všech okolností zahraniční politice Aehrenthalově. Hlasují-li sociální demokraté pro pilnost, pak chtějí tím splniti svou parlamentn povinnost. Ústava jest nám důležitější, než pokladní poukázky. Hlasováním provede se užitečná parla- mentní práce. (Hlučná pochvala u soc. demokratů.)

Posl Modráček

14 article

Posl. dr. Gessmann nezapírá, žé pokud jdleo čistě zákonnou otázku vydání pokladních poukázek, názory se různí. Ba i členové komise pro kontroiu státního dluhu, kteří náleží ke straně řečníkově, vy- slovili se, že jest třeba usnesení sněmovny. Mnohem důležitější a významnější než stránka právniekáa ústavní jest olázka, bylo-li toto opalření dobré a by- ly-li obhájeny zájmy státu. Řečník poukazuje na neubyčejně závažné důsledky, jaké v této chvíli měla by v zápětí emise renty, k níž vláda nesporně byla oprávněna, důsledky, které zejména také pro střední a selský stav byly by více než citelné a pro stát přímo osudné, poněvadž bylo by nutno převziti trval úrokové břemeno čtyř procent, nehledě k tomu, že nebyla ani jistala, že se omise vůbec podaří, a to všechno, aby se vyhovělo politické marotě. (Po- chvala.) Úspěch emise pokladních poukázek nejlépe do- kazuje, že se proti tomuto opatření finaněně-politicky nedá nic namítati. Žádá-li se však, že vláda měla předstoupiti vřed sněmovnu, prohlašuje řečník, že by to bylo bývalo právě nesvědomitostí, kdyby ze z tak napjaté zabraniční situace svěřil osud nezbytně nutné transakce sněmovně, která obstarávala svou parlamentní činnost trubkari. Ilečník polemisuje roz- holčeně s utrhačnými útoky sociálních demokratů na poslance Steinera pro článek, nestranně vyličující celou záležitost, a prohlašuje, že se nesmí svalovati vina na vládu, že třoba bíti se ve vlastní pran. Ne vláda, nýbrž sama sněmovna vytvořila nynější si- tueci tím, že se po léta neslarala o žádnou účetní uzávěrku, že po léta neprováděla kontrolu nad po- užíváním úvěru.

Posl doktor Gessmann Steiner

15 article

Působí to zvláštním dojmem, probouzí-li se nyní v takové situaci svěďomí sněmovny, zvláště když každý ví, že nejde o nic jiného, než o prostředek politické strany. Řečník lituje, že mezi volební re- formou a reformou jednacího řádu nebylo učiněno žádné junktím a vytýká zvláště sociálním demokra- tům, kteří jsou vždy pro dělnost, že v otázce reformy jednacího řádu pronášejí jen krásná slova, že však neprojevili ani souhlasu s jeho návrhem, že pilné návrhy musí býti podepsány deselinou poslanců. Ko- nečně apeluje řečník na občanské strany, aby dobře uvážily, jaké důsledky pro stát a pro společnost měln by vítězství sociálně-demokratické strany nad stra- nami občanskými; neboť síla sociálních demokratů netkví v jich zásadách a v jich početní moci, nýbrž v nesvornosti občanských stran. (Dlouhotrvající hluč- ná pochvala. Řečníku se blahopřeje. Hločný odpon u soc. demokratů.) Pledhěžná zpráva. Mluví ještě poslanci Glabinski; Sťein wonder a Wolí, načež ze rokování končí. s4dee Panská sněmovna. Ve Vudni, 24. března. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů-.) Ve dnešní schůzi panské sněmovny ne- bude, jak již oznámeno, žádné debaty o re- krutové předloze. K této promluví jedině předseda sněmovny kníže Windisc hgr a etza celá schůze bude míti více ráz slavnostní. Na předlohu postátňovaci nedojde dnes. Bude pro ni ustanovena zvláštní schůze, jež se konat bude v pátek.

Glabinski Sťein ko panská sněmovna

16 article

Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 22. března 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Pan Tarabochio »stonal k zubům.« Dne ukázal, že neduh jeho čelistím nebezpečným nebyl: byl dnes kousavějším víc než jindy. Všechno jej dráždilo. Nejvíce to, co vrhalo podivné světlo na způsob, jakým se dělo vyše třování s »velezrádci«. Podráždila jej i přítom nost Hermana Bahra, nápadného svou výrazně modelovanou, rozeuchaným vlasem a dlouhým vousem nápadnou hlavou. Bahr seděl na lavici obhájců vedle dra. Dušana Popoviče. Živě se zaujímal o průběh líčení, jehož bouřlivé scény mu dr. Popovič tlumočil. Jeho úsměv útrpnost nad řáděním předsedy podráždil prokurora. Vymstil se svým způsobem: žádal předsedu, aby ho chránil před úsměšky dra. Popoviče. Votant Pavešič, který neodchylně vzbuzuje dojem ko- misní duše, potvrdil žalobu prokurora: »Ano, ano, dr. Popovič stále se sméje.« Předseda se rozlitil, udělil důtku mladému ob hájei a po »poradě« senátu ji opepřil pené- žitou pokutou 30 korun. Potom se otřel také o Hermana Bahra dotazem: »Je ten pán snad obhájcem?« Mezi malou přestávkou k ně- meckému literátu přistoupil soudní sluha se vzkazem: »Pan předsoda žádá, abyste místo opustil.« »Dobře, dobře, rád jdu, už jsem dost viděl a vím, oč tu vlastně j de,« odvětil Bahr a k udivení obecenstva soudní síň opustil.

Tarabochio Herman Bahr Bahr Popovič doktor Pavešič Záhřeb

17 article

Selský učitel Petrovič v dalším výsle- chu uvedl, že láhve a sklenice srbským znakem a srbskou trikolorou ozdobené koupil u kupce Ignáce Rosenberga (ten mezi velezrádci není) Obraz »přesídlení Sbů« je jeho majetkem již od r. 1900. Chorvatů neboykotoval; naopak svoje potřeby u nich kupoval. Dr. Hinkovič předkládá dopis vývodního svědka Mile Popoviče, jimž týž oznamuje,ž jeho výpovědi v obžalobě falešně uvedeny jsou. Obžalovaný vykládá, ja k založil ve Skradu společenstvo zemědélců. I to sloužilo za argu ment velezrády. (Zajímavo je, že toto společen- ství dva měsíce po uvěznění Petroviče do ob chodního rejstříku úřadně zaznamenáno bylo) S obžalovaným bylo zavedeno již r. 190e trestní vyšetrování. Také disciplinárnímu vyše- trování byl podroben. Obojí však bylo zastaveno.

Petrovič Rosenberg Chorvat doktor Hinkovič Mil Popovič

18 article

Stalo se předmětem interpelace ve sněmu. Na tu tehdejší sekční chef Roje dal uspokojivou odpověd. Ale dnes vše znovu se přetřásá, aby obžalovanému bylo přitíženo. Nepřípustnost toho návrhem chee docíhti dr. Hinkovič. Žadá i za předvolání kterýchsi svědků. Marně. Senát vše zamítá Dr Hinkoviě ohlašuje zmateční stížnost. Předvolání nového obžalovaného, kupce Rade Malobabliče způsobilo mnohou bouřlivou scénu. Předaeda už úplně zapomíná na svou důstojnost. Neurvalým křikem láteřením a násilnictvím ches za- strašiti obžalovaného. Aceurti statně předsedov pomáhá. Snižuje se 1 k nadávce a »ailnýme výrazů . Toto rozčilení obou ukazuje, že jde o vážná odhalení způsobu, jakým se dělo vy šetřování Obžaloba citovala kterýsi výrok Malo babičův a honosila se jeho vérohodnosti. Dnes kdy obžulovaný vysvětluje, jak do protokolu (ten v obžalobě i nesprávně je citován) přiše onen výrok, předseda i prokuror snaží se zv klati jeho věrohodnost. Logika do podiv- ného světla přivádí jich počínání; boří obžalobu, pokud ona si chtěla posloužit výpovědí(!), uči- něnou před vyšetřujícím soudcem. Ostatné váž- ným je tu i psychologický moment, že dříve obžalovaný mluvil pod nátlakem, z slibů, že vězněn nebude, vypo ví-l p roti velezrádcům(!) a za pohrů- žek, že dán bude do vězení, b ude-l mluvit ve prospěch jejich. To vše obžalovaný dnes odhodlaně vyličil, nic se ne- zalekaje nové pohrůžky, že proti němu bude zavedeno nové trestní řízení.

doktor Hinkovič Hinkovi Malo Roja

19 article

Malobabič mluví rychle, úsečně a vysokým podrážděným hlasem. Sklizí za to častou důtku a hrozbu disciplinárním trestem. Byl členem srbské samostatné strany, ale později z ní vy- stoupil. Třenice ve Vrginmosté nebyly národního rázu; tam bojovalo se jen proti Frankově ko terii. Svědci mluvící proti němu, jsou Frankovci Obžaloba stojí úplně na stano- visku dra. Franka, t. j. je negae Srbů. Za to předseda obžalovanému udl důtku: »Nic vám nepomůže taková obrana špatně jste naveden,« dí rozhorleně a čte vý- pověď Malobabičovu před vyšetřujícím soudcem »Bojím se, abych mnoho nepro zradil. Budu zván zrádcem a budu boykotován. Národ mne zabi je. neboť on je sveden. Kdybyste byl dříve přišli, mnohé byste byli na- lezli.« Obžalovaný za velkého napjetí vypovídá historii této výpovědi. Dne 10. září 1908 vy šetřující soudce Košutič přišel do Vrgin- mostu a pozval obžalovaného k sobě. Při vý. slechu byl přítomen i státní zá- stupce Accurti. — Prokuror, rozčilen, po- vstává a křičí: »To je lež!« — »Není to lež, dokáži to,« neohroženě odpovídá Ma- lobabič. — »Však nám to pan státní zástupce vysvětlí,« dí předseda. — Obžalovaný na to vece: »Košutič se tázal státního zástupce, má-li ukončiti výslech, ten však naléhal, aby mi byly uči- něny nové otázky. Potom vyšetřu- jíci soudce mi řekl, že mne pust na svobodu, vypovím-li proti Ada- mu Pribičevičovi, Oreščaninu jiným a výslovně mi řekl, že prot nim už i jiní Srbové vypovídali. A potom vyšetřujlci soudce Ko- sutič vyňal ze své kapsy notes kde měl přichystaná slova, t atáž. jež jsou vepsána do protokolu která mi doslovně předčítal. A při tom mi řekl: Vy nevíte, co to je, by uvězněn. Učinite-li výpověď tak. jakjsem vám jipřečetl, můžete se spa sit.

Frankův Franco Srba Košutič Prokuror Vrgin Ma ko

20 article

Tak mi to řekl. Jsem slaboch. Otálel jsem a konečně jsem řekl: »Ano, já nevím co je vězení, ale budu se bát národa učinímli takovou falešnou vý po- věď Nic jiného jsem neřekl! Na to mne pustili, ale musil jsem jim slibit, že je v Záhřebě navštívím a že před nimi učiním nové vý po- vědi. Měsíc na to za svou soukromou zále- žitostí jsem přijel do Záhřeba. Na ulici jsem potkal kteréhos koncipenta od soudu, který mn zavedl ke Košutičovi. Ten uzamkl dvéře, spustil v aknech záclony a chtě mne tu pěknými slovy, tu pohrůž- kami přiměti k výpovědem prot mým spoluobžalovaným.« (Okolnost, že obžalovaný po výslechu ze dne 10. zárí 1908 byl ponechán na svobodě a že teprve později byl uvězněn a že dnes je na lavici obžalovaných, vede k logickému závěru, že obžalovaný dnes mluvil pravdu. To ukazuje, jak se pracovalo proti velezrádcům (!) — Pozn. zpravod) »V takové sitnaci jsem řekl, že jsem viděl. jak mojí spoluobžalovani ve Vrginomostu čtli »re voluční statut«. Nebylo však žádného, bylo t Nastičovo »Finale«. Řekl jsem to z strachu před vězením. Pak chtě vyšetřující soudee ze mne učinit padoucha.« Předseda (křičí): »Nedovolim takových urážek. Vy nám tu vypravujete bá- chorky.« — »Žádné báchorky nevyprávím, pravdu mluvím«, dl obžalovaný. Na to předseda »Vy urážite chorvatské soudce«. (Divná dedukce je v tom stotožňování Košutice a Aceurtíhos všemi chorvatskými soudci ! Pozn. zpravod) »Budete za to potrestán!« — »Vyšetřovánís vedlo nezákonně«, dí Malobabič. Na to Accurti »Obžalovaný nemluví pravdu. Byl jsem při vy- šetřování (tedy přece, pozn. zpravod.) je nom ke konci, když se mne vyšetřující soudce dal otázat, chci li dát zatknout obžalovaného«.

Košutič Nastičův Záhřeb

21 article

Vysokým blasem di obžalovaný: »Státní zá- stupce lžel On byl při vyšetro vání od začátku až do koncel Aecurt (křičí): »Obžalovaný impertinentn lžel Zavedu proti němu trestn udáníl« Obhájce dr. Dušan Popovič žádá, a by slova státního zástupee byla pro- tokolována. Votant Maixner: »Podepsal jste vlastnoru- čně protokol vyšetřujícího soudce«. Obžalovaný »Ano, ze strachu před vězením!« Maixner: »T tedy nejste žádný charakter« ! (A přece si jeho výpovédi posloužila obžaloba! Ovšem, ta se do krámu hodila. Fakt, že obžalovaný po prvním výslechu byl ponechán na svobodě, dává tušit, že zákulisí mnoho na »charakternosť se ne- ohliželo !)

doktor Popovič Maixner

23 article

Předseda po přestávce oznamuje, že obža- lovaný Malobabič z rozhodnutí senátu se trestá 24hodinovým temným vézením, že bude spáti na tvrdém lůžku a že na dva dni je odsouzen k hladu! (Co je to vše vedle slibované šibeni- ce? Pozn. zprav.) Předvolán je sedlák Jiří Jovanovič Je člověk bystrého ducha, prozrazuje na svů. stav nadobyčejnou iuteligenci Opakují se otřepané otázky o králi Petrov a pod. Obžalovaný nikdy neřekl, že má raději krále Peira než chorvatského krále. Až ve vé zení se dověděl o »uvolnění propagandě«,z níž je obvinén. Nastiče nezná. Ničeho nevěděl o »slavjanském jegu«. V Bělehradě byl jen jednou na doskoku z kongresu zemědělců (ze Zamuna). Vyslovuje své přesvědčení, že jen i- teligentní sedláci jsou pronásledování. Tomu odpírá předseda, který vytýká Jovanovičovi, ž se zabýval politikou. »Jsem státním občanem mám právo k tomu«, dí obžalovaný Aecurti pa- raduje výpovědí svědka Kohna, jenž tvrdí, že Jovanovič je »nepokojným duchem«. Ten dí, ž dnes sedlák již nemusí ke všemu mlčet. Předvotán byl i obžalovaný Anton Sr- nič. Jeho výpověď nic zvláštního neuvedla. Po ukončeném ličení obhájeové podával ruce svým- klientům. To rozěllilo předsedu. který již na odehodu děl, že se nesluší tisk- nouti ruce obžalovaným z velezrády. (Nám vždy je vítanou příležitost, v niž můžeme stisk. nouti ruku Adama Pribičeviče a souhlasili jsm s ohražením dra. Dušana Popoviče, jež znělo »To je naší čisté soukromou věcí. «) Záhřeb nás tiží. Je nám nevolno při tom řádění, jež nese jméno: »velezrádný proces«.

Jovanovič Nastič Kohn Anton Pribičevič Popovič Petrov Bělehrad Záhřeb

24 article

Sbor obecních starších král. hlav města Prahy o nových milionových nákladech pro obecní dům. Dnes o 4. hod. odpolední sešel se sbor obecních slarších král. hlavního města Prahy k mimořadné schůzi, na jejíž denním pořádku nalézal se jediný odstavec a sice návrh, aby na překročení nákladu při slavbě obecního domu u Prašné brány a n vaitřní výzdobu domu toho povolen byl další náklad 2,640.000 K a aby rada městská byla zmocněna úhradě tohoto nákladu uzavříti výpůjčku ve stejné K tomuto návrhu učinili tři oposiční ob. starší pp. Václav Štěpánek. Jan Krouský a dr. Přemysl Šá- mal následující prohlášení: »Slavný sbore! Podepsaní členové sboru obec- ních starších král. hlav. města Prahy podrobivše zá ležitost stavby obecního domu u Prašné brány dů- kladné a svědomité úvaze podávají toto společno prohlášení: Byvše zvolení do tohoto slavného sboru teprve koncem roku 1908 měli podepsaní pří liš málo příležitosti z vlastní zkušenosti zeznati prů běh stavby obečního domu a necití se býti také na- prosto zodpovědnými za to, jestliže nejasnou smlou- vou s pány projoktanty a staviteli a dodavateli, jakož i jinými okolnostmi stala se monumentální jinak stavba břemenem poplatnictva a předmětem stesků které nepokrytě projevují i čelní členové tohoto slav- ného sboru náležející stranám, které vedly a vedou dosud správu města.

Štěpánek Krouská doktor Šá Praha obecní dom

25 article

Hlavní — dnes ovšem neodstranitelnou — chybu celého podniku vidí podepsaní v tom, že při projek- tování podniku nebylo tomuto sboru upřímně a ben obalu sděleno, že nákladem 3,000.000 K, který sbo rem obecních starších ve schůzi dne 10. prosine 1904 byl odhlasován, není možno budovu v projek- tovaném rozsahu postavíti, okolnost to, která zasvě- ceným odborníkům známa býti mobla aneb známe býti měl a. Dnes, kdy ovšem rozsah, plán a účel bu dovy dán jest nejen provedenými pracemi, nýbrá vyplacenými sumami projevují podepsaní plné s v přesvědčení, že jest v zájmu obce stavbu způsobem vhodným co nejdříve dokončití a užíván odevzdati tak, aby obec Pražská jak veškeré dalš nejistoty tak i dalších téžkých ztrát byla uchráněna Předpokládají při tom podepsaní, že se strany

27 article

rady městské za schválení tímto sborem učiněno bu

28 article

de přísné opatření, že náklad další, který tímto sbo rem bude na dokončení stavby povolen, nebude více z žádnou podmínkou překročen a že nebude opakovati se opětné smutný úkaz, že sboru tomuto by se podávala pouze zpráva o postupu stavby současně překročoval se bez opětného povolení proli zřejmému stanovení obecního řádu schválený sborem rozpočet na projektované práce jako ve skutečnosti několikráte se stalo. Podepsaní projevují živé politová- ní, že stavba, která měla býti obrazem současného rozvoje stavebního umění českého a pýchou naší před potomky. stala se vlastně zreadlem a obrazem neurovnaných poměrů samosprávy našeho největšího města českého, přejí si upřímně, aby uvědomění si těchto vad oživilo pro budoucnost v všech. členech toboto slavného sbor pocit zodpovědnosti za všecky podni- ky nákladem obecním provádě né. V Praze, dne 24. března 1909, Obecní starší král. hlavního města Prahy: Jan Krouský, Dr. Přemysl Šámal, Václav Slěpánsk.

Krouská doktor Šámal Slěpánsk Praha

29 article Denn! zpre y

Denn! zpre y — Volební boj ve IV. pražském okresu (Nové město-Vyšehrad), kde uprázdnil se posla- necký mandát na radu říšskou resignací drn. K. Černoborského, bude podle všeho hodně tuhý. Kandidatury, pro tento okres dosud prohlášené, jsou více než zřejmým dokladem rozháranosti politické neujasněnosti našich strannických tá- borů, jiehž vedení více přihližejí k osobnostem a strannickým cílům, než ke skutečné potřebě národního celku. Strana národně-soeiální nej- dříve prohlásila svého kandidáta prof. Zdrá- hala, který z Kutné Hory nedávno přeložen byl do Pelhřimova; strana státoprávně-pokro- ková trvá na svém kandidátu red. K. St. Soko- lovi, strana sociálně-demokratická doporučuje svým stoupencům úřadníka okr. nemocensko pokladny pražské Jana Jeba, a včera konečně i vedení národní strany svobodomyslné usneslo se na kandidatuře školního rady dra. Jindřích Metelky. Klerikální kandidatura bude patrně, jako pátá na řadě, v nejbližších dnech ještě pro- hlášena, aby tak podán byl nový doklad o po- třebě svorného postupu českého poselstva ve vi- deňském parlamentě. Za volební vřavy zan kají klidná slova věené úvahy ve spoustě agitačních hesel a jak zkušenost, z Národní rady získaná, nás poučuje, marny jsou snahy, směřující ke zjednodušení boje, při němž zbytečně vyplýtvá se zásoba agitačního úsilí, jehož by s prospě- chem užito býti mohlo a mělo proti nepřítelí.

K Černoborský profesor Zdrý Soko Jan Jeb Metelka Denn Nová město Vyšehrad Kutná Hora Pelhřimov

30 article

Proč české strany národně-sociální a státo- právně pokroková, které při jiných příležitostech uznaly potřebu spoločného postupu, právě př této volbě vystupují každá svým zvláštním kan- didátem, je pro politicky myslícího Čecha hádan- kou. Voliči mají patrně rozhodnouti jen o osob- nostech, mají podníkati boj nikoliv o zásady kandidátů, nýbrž pro justament vůdčích eje- mentů jmenovaných stran. Kandidatura školníh rady dra. Jindř. Metelky, osvědčeného pra- covníka pro naše menšinové školství, provázen je povážlivou přítěží. Je prohlášena na pod. lad stranniekém, je to kandidatura, kterou vedení strany mladočeské zastíniti chce v kritické chvíi svě rozpaky a zneuživá popularity menšinovéh pracovníka k cílům strannickým. Školní rade dr. Jindř. Metelka je kandidován mladočeskou stranou na zemský sněm v městské skupině vy- sokomýtské a současně i na říšskou radu ve

Čecho Jindřichův Metelka doktor

31 article

čtvrtém, vyšehradském okresu pražském. S pra- covníky takových kvalit, jako je dr. Metelka, ne- zachází se jako s kandidáty, kteří se posílají do okresů, kde výsledek je pochybný (jako byle v Příbrami) nebo dokonce na porážku. Zájem celé veřejnosti české vyžaduje toho, aby menši- nový pracovník dr. Metelka vyslán byl důvěrou všeho voličstva na ona místa, kde je jebo sil, jeho píle a horlivosti nejvíce třeba. Proto kan- didatura dra. Jindř. Metelky nemá býti stranni- cká, takováto kandidatura nemá sloužiti dočns- ným záměrům některého politiekého útvaru, ný- brž má býti podporována všemi českými stra- nami bez rozdílu. Doufejme, že dojde k de- hodě stran o této kandidatuře, ze- jména ale, že dobře bude uváženo, má-li školní rada dr. Metelka v případě svého zvolení fíš- ským poslancem podržeti také členství c. k zemské školní rady pro král. české. Na sněmu zemském mobl by školní rada dr. Metelk prokazovati české věci služby vydatné.

Metelka doktor Jindřichův Metelk Příbram

32 article

— Osobní z kruhů pivovamnických. Podstarš Ladislav Salamon z Kardašovy Řečice stal se sládkem v Manětíně. Sládek společenstevního pivo- varu ve Štěti Josef Beran vzdal se svého místa Nadsladovní J. Koldovský nastoupí od 1. dubnn jako podstarší v Záhlinicích na Moravě. Nástupcem spílečného v Chomutově Eduarda Duchá čka. jenž povolán byl za sklepmistra do měšť. pivovaru v Opavě, stal se Gust. Nadler, podstarší z Tou- — Úmrtí. V Chocni zemřel včera dne 23. t. m. po delší nemoci u věku 54 le! ředitel obecnéa měšť. školy chlapecké pan Ant. Plocek. Pohřben bude v pátek o 10. hod. dopolední na hřbitově cho ceňském. — Subvence obce pražské pro dům »U V j vodů«. V době, kdy se uvažovalo o přesídlení » Umě lecké besedy« do domu »U Vejvodů«, usneseno, aby pro reslaurování tohoto starobylého domu poskyt nuta byla subvence obce pražské ve výši 30.000 K Když se ale Umělecká beseda rozhodla do domu »U Vejvodů« se nestěhovati, nastala otázka, zda se iv fom případě má subvence obecní poskytnouti. Za tou příčinou konala se dnes dopoledne na staroměstské radnici porada, již se zúčastnili pp. Jironsek, Kasa- lický, dr. Pík, dr. Víček a Slavík, dále p. Klusáček Zástupce Umělecké besedy se nedostavil, neboť Be- seda na pozvání odvětila záporně. V rokování bylo uvedeno, že obec pražská poskytne na restaurování domu »U Vejvodů« bezúročnou půjčku 30.000 korun.

Salamon Sládek Beran J Koldovský Duchá Nadler Antonín Plocek Vejvoda Jironsek Kasa doktor píka Klusáček Kardašův Řečice Manětín Záhlinice Morava Chomutov Opava Choceň U Vejvoda

33 article

Aby se však přesně zjistilo, zda Umělecká beseda vůbec nemíní do tohoto domu přasídliti, bylo jed- nání odročeno, až zástupcové presidia dobodnous se zástupci Umělecké besedy — O propůjčování výstavních místností v Král. Oboře jednal dnes zemský výbor král. českého, vy- řizuje žádost Ústřední hospodářské společnosti, by j pro řadu příštích let povoleny a zajištěny byly pr květnový výstavní trh místnosti výstavní. Zemský výbor se usnesl zadávati místnosti ty vždy pro určitý případ, a to tím způsobem, že koncem ledna každébo roku se sestaví žádosti o výstavní místnosti, dote doby došlé a že o propůjčení místností se pak roz- hodne dle žádostí těch. — Zároveň bylo vzato na vědomí, že Schlaraflia odvolala svou žádost o pro- půjčení výstaviště pro letošní sjezd všeschlaraffský — Automobily ve Stromovce. V dnešní své schůti usnesl se zemský výbor král. českého svoliti, by v Stromovce směly automobily jezditi všedního dne do 11. hod. dopol.: pro neděle a svátky jízda auto- mobily ve Stromovce povolena nebyla. Dále bylo usneseno, uveřejniti zvláštními vyhláškami ve Stro- movce toto ustanovení, aby veřejnost o něm stále žimi.

Král Schlaraflius Stromovka Stro