Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

zeile

3

V Praze, ve středu 24. března 1909.

Praha

4

lzls es

5

Číslo 83.

6 article

Naranní a večerní lioty předplácí se V Prazo v administrn i Ba měsln na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na měsic. . . . na žtvrt leta . . . . 7 K eh ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30 h Poštou na měsie. . . . . . B K na čtvrt leta . . . . 9 K 60 dvojí zásilkou ns na čtvrt iota . . . . 1I k so

7 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Signaturou dne a spolu stručným, jaksi vý eledečným obsahem obrovské záplavy zpráv, do- mněnek a odhadů, jež z celé západní a střední Evropy do novin se valí, jest: Úsilí velmoe o smírné urovnání sporu rakousko srbského ne- dosáhlo dosud žádného výsledku a ni v Bělehradě ani ve Vídn i. Ba velmoe nedohodly se ani o určitém návrhu, jejž by v Bělehradě nebo ve Vídni ku přijetí doporučily a takž bude prý srbské vládě předloženo návrhů několik! Stane-li se tak skulečně, bude to da leko sálajícím důkazem naprostého fiaska celé, s tak hlučnými intrádami zahájené diplomatické akce a zároveň důkazem hlubokého rozkolu v názorech a cílech velmoci. Že dosavadní nezdar diplomatického vyjednávání německý tisk klade na vrub Ruska, jež prý stále dvojsmy- slně si vede, nikoho zajisté nepřekvapí. Ale navzdor všemu nepřiznivému stavu věcí trvá úsilí diplomacie o zažehnání války dále a prot ozývají se vedle zlých věšteb válečných také hlasy plně důvěry a naděje. O stanovisku vídeňského za- hraničního úřadu učiněna byla dopiso- vateli »Berliner Tageblatu« tato sdělení: »Ra- kousko uherská vláda trvá pevně na svém roz- hodnutí, že všechno potřebné vyja- snění státi se musí do počátku dubna a že další průtahy nesmějí býti ztrpěn y. V nejblíže příštích dnech budou se konati ve Vídni o nutných ještě opatřeních mi- nisterské porady za účasten stv členův uherské vlády. Rakousko-Uher- sko nepřijme žádné rozřešení, kterým by kon- flikt jenom na nějkou dobu byl zale- pen. Srbsko musi se vzdáti vše ch svých plánů a zálusků defini- tivně, pro všechny časy a musí tak dáti dostatečné záruky, že bude trvale dbáti míru a dobrého sousedského poměru. Ne- bude-li možno toho docíliti, vtr- hne rakousko-uherské vojsko bez všech formalit do Srbska.«

Balkán Evropa Bělehrad Vídeň Rusko Rakousko Uhry Srbsko Berliner Tagebla

8 article

Válka prý neodvratnou. Z Pešti, 24. března. V uherském sněmu říšském tvrdilo se s největší určitostí, že hr. Forgně dnes nebo zejtra srbské vládě odevzdá rakou- skou notu. Situace jest úplně bez- nadějna. Nota bude míti ráz ulti- mata. Nebude-li srbská odpověd uspokojivá, Rakousko provede ihned důsledky. Do neděle bude situace vyjasněna. Dopoledne sešla se ministerská rada, po které roz- šířily se sněmem zprávy, že válka stala se neodvratnou. Zmařená vyjednávání. Z Vídně, 24. března. Do poslanecké sně- movny stihly právě zprávy z pešťského parla mentu, že veškeré transakce diplomati- cké ve příčině rakousko-uherského konfliktu možuo považovati za zma- řené a že důsledky toho dostaví se již vnejbližších hodinách. Lokalisovaná válka. Z Berlina, 24 března. Vláda a diplomati cké kruhy zdejší neočekávají před uplynutím dvou dní žádné změny v situaci. Vy- jednávání o záchranu míru trvá dále. Diplomaté zdejší ujišťují v informačních rozmluvách, že je s dostatek již postaráno, ab válka, propukne-li, byla na Rakou- sko a Srbsko s Černou Horou ome- zena. Rusko prý se nikterak nezúčastní ; také spojenec Ruska, Francie, odpirá prý všelikou pomoc Srbsku a Černé Hoře. Válečné rozpoložení v Uhrách. Z Pešti, 24. března. (K. k.) Většina listů posuzuje situaci co nejvážněji. »Pesti Naplo« píše se z Vídně: Mír již umřel. Jen se mu to nechce dosud řiei Vůdčí politikové v mocnářství jsou přesvědčeni

Pest Napnout Pešť Rakousko Vídeň Berlín Srbsko Rusko Francie Černá hoře Uhry

9 article

že se Srbskem musíme býti ny n hotovi, protože by to bylo z a ny nějších okolností lehce možným Za takových příznivých okolnosti měla by válka průběh, jaký by měla stěží kdy v budoucnosti. Proto považuje se radikální rozřešen otázky za záruku budoucno sti. Též mocnosti vědí, že prostředkováni jest marným. »Budapesti Hirlape praví: Akce Anglie se ztroskotala. Nutnost přímého zakročení moe nářství v Bělehradě stává se vždy pravděpodobnějšl. Kritický stav v Bělehradě. Z Bělehradu, 24 března. (»Frmdbitt. «.) Pře- devčírem odpoledne navštívili vyslanei francouzský a anglický ministra Milovanoviče a měli s ním poradu,o které se zachovává největší tajemství. No- viny napadají dra: Milovanoviče, nazývajíce jej »pohlavárem míru«. Nedojde-li brzo k válce, dojde ke krisi parlamentní a ka- binetní. Strana válečná, v jejímž čele jsou ministři Živkovič a Stojano vič, klade veliké naděje do plukovníka Miši če. který po 6leté pensi byl zase aktivován a při- dělen ke generálnímu štábu. Plukovník Mišič jest velmi oblibený a těší se obecně dobrému jménu jako výtečný organisator a znamenitý taktik. Ujišťuje se, že bude povýšen na gene- rála. Nazývají jej už nyní budoucím genera- lisimem srbské armády. Jest povědomo, že generát Živkovič převzal ministerstvo vo jenství jenom s výhradou, že vypukne-li válka převezme zase velitelství 15. divise.

Milovanovič Živkovič če Mišič Srbsko Anglie Bělehrad Budapest Hirlape Frmdbitt

10 article

Válečné porady v Bělehradě. Z Bělehradu, 24. března. (»Adeverul«. Předevčírem dopraven archiv mini sterstva financí do Niše. Po celý den konaly se válečné porady za před sednictví krále. Vojenská opatření srbská. Z Bělehradu, 24. března. (»Uherská kor respondence«) Včera propuštěna poslední čás záložníků, odbyvších si cvičení ve zbrani. Nov záložníci nebyli povoláni, 0 měla Z Pešti, 23. března. Zdejší některé časopisy ozna mují a Bělehradu, že hude hlavní město srb ské před vpáder rakouského vojska přeco vyklizeno. Včera večer byly prý z B- lehradu odveženy všechny veřejně peníze. Poštov ní a telegraíní pokladna s hotovoští 10 mi Iranků byla dopravena do Alexi nce. Černá Hora jde se Srbskem Z Cetyně, 23. března. Úřadní věstník čer nohorský praví v polemice s vídeňskými novi nami: »Černá Hora jde se Srbskem po bratrsku ruku v ruce na ochranu srbských zájmů, jež soustředěny jsou v osudu Bosny a Hercegoviny. Nechť jenom začne kárná výprava, kterou nám z Vídně tak dlouho již hrozí: pak teprv se ukáže je-li Srbsko osamoceno.« Právoz srbského válečného malerlálu Tureckem. Z Cařihradu, 23. března. (K. k.) Se srbské stra- ny nalěhá se opět horlivě na tureckého vyslance Bělehradě a na Portu, aby byl povolen prů voz válečnéhe materiálu, jenž doše již do Solunu, dále materiálu, jenž jest na ce- stě, jakož i dalšího již objednaného materiálu. Vt pličině usiluje se též o ruskou, francouz sko a anglickou podporu.

Alex Právoz Bělehrad Niš Pešť Cetyně Srbsko Bosna a Hercegovina Vídeň Turecko Cařihrad Soluna

11 article

Vyklizení Bělahradu.

12 article

Prohlášení srbské vlády ve skupštině. Z Bělehradu, 24. března. (K. k) V dnešní schůz skupštiny učinl minislerský předseda Novako- vič, odpovídaje na dolaz staroradikála Misiče p mobilisačních opalřeních Rakousko- Uhorska, tolc prohlášenn: Srbská vláda, uznávajíc nynější povšechnousi- tuaci v Evropě a disposice velmocí, projevila ve svo nótě ze dne 10. t. m., svědčící všem mocnostem, tu- díž také Rakousko-Uhersku, zvé mírumilovn snahy a svou ochotu, podrobitil se úsud

Bělehrad Rakousko Evropa RakouskoUhersko

13 article

ku velmocí o bosensko-hercekovskě otázce. Srbská nóta byla všude dobře přijala, az na Vídeň a Berlin, kde přičiňovaly se poznám- ky jenom k určilým slovům nóty, ačkoliv ani tabo slova neodporovala nikterak mírumilovným snahám Sriska a jeho důvěře ve spravedlnost velmocí. To jes základ, na nějž následovala později n óta rakou sko-uherského vyslance, na níž bylo odpo- vězeno srbskou nótou ze dne 14. t. m. a po níž byla obnovena a kce mocností, Srbsku nakloně- ných, čelící k nejrychlejšímu odstranění svrchu zml- něných neshod, jež jsou samy o sobě jen normálního rázu. Všechny velmoci se snaží mír za- chovati a protože velmoci jsou evropským sou- dem, bez něhož nic nemůže býti ukončeno, s věřilo se jim Srbsko s plnou upřímností. Dnes jest, bohudíky, víra velmocl v zachován míru tak velkou, že projevily přání, a by Srb sko osvědčilo svou mírumilovnost též tím, že by nepřikročilo k mobilisaci. ačkoli se o tom mluví a považuje za hodnověrné, ze Rakousko-Uhersko mobilisuje a ačkoliv se zdá, že by Srbsko bylo oprávněno od- pověděli na tento krok podobnými opa- třeními. Královská vláda, jež přijala s plnou dů věrou nový krok velmocí, čelící k odstranění zbýva- jících neshod mozi Srbskem a Rakouskem, nemo hla než těmto přáním po odročení mo- bilisace vyhověti a uznala za v hod né, přání toho uposlechnouti. To jsou dů- vody, jež přiměly královskou vládu, aby v olázce mobilisace tak jednala. Královská vláda můz s oprávněnou naději doufati, 2e jej disposice k zachování míru a její snaha, vyho- věti přáním velmocí, dozná u velmocí těcht spravedlivého ocenění a že ponese do bré ovoce. Tolik mohu na podaný dotaz v nyněj ším okamžiku odpovědět

Srb Vídeň Berlín Srbsko RakouskoUhersko Rakousko

14 article

Interpelant Misič není s odpovědí tou- to spoko je n. Prohlašuje, že jeho olázka záležel v tom, má-li vláda zvláštní důvody, býti tak netečnou vůči mobilisačním opa- třením Rakousko -Uherska? Ministerský předseda odpověděl na zcela žinou o táz ku. Chcesli jeden stát válce, nemůže se jí druhý stál vyhnouti. Srbsko nepřeje si války Ministerský přodseda Novakovič odpovídá že taková otázka mohla by se položili jenom, kdyby bylo pouze Rakousko-Uherska a Srbska. Mezi ná- mi jest však někdo třetí, totiž velmoci. Tvržení, ze Rakousko- Uhersko čhce válce, uvádí s na základě neautentických dat. Víme však těž z au tentického pramene, že ani Rakousko-Uher- sko si vůbet nepřeje války, že v Rakou- sko-Uhersku zasazuje se dokonce nejsměrodatnějsí místo o zachování míru. Potom prohlašuje interpelant Misič, že jest spokojen Krvavá půtka mezi Bulhary a Turky. Z Cařihradu, 23. března. (K. k.) Zvláštní vydání »Hukuku Umumije« uveřejňuje te- legram velitele třetího sboru za- slaný ministerstvu vojenstvl, že půtka mezi tureckou strážni ce Avnulahem u Džumabaly a bul- harskou pohraniční stráží trváa ježto účastní se jí bulharské oby- vatelstvo, že lze se obávati zane- sení boje také do jiných strážnie. Bulharský velitel prohlásil, že zastaví palbu, jakmile se tak stane se strany turecké. Ztráty jsou dosud nepatrné. Ve zvláštním vydání se praví dále, že druhému a třetímu sboru bylo uloženo rychle za- kročiti.

Bulhar Turek Hukuka Umumij RakouskoUhersko Srbsko Rakousko Uhersko Uhry Cařihrad Avnulah Džumabala Tvržení

15 article Pesimismus ve Vídni.

Pesimismus ve Vídni. Zvláštní dopisovatel londýnského »Daily Telegraphu« telegrafuje z Vídně, že mají tam jenom malé naděje ve zdar nové akce, k niž Anglie podnět dala a pravi na konec: »V še- chny známky nasvědčují, že spor bude rozřešen krvavým spůsobem.« — »Neues Wiener Tagblatt« oznamuje: Zahraniční situace je velmi vážná. Zdá se, že obtíže, jež Rusko působí, překonati se nedají. Stav věeí žene prudce k rozhodujícímu kroku ání.

Vídeň Anglie Rusko Daily Telegraph Neue Wiener

16 article

Optimismus z úřadní povinnosti. Z Vídně, 24. března. »N. Fr. Pr.« uve- řejňuje rozmluvu římského zpravodaje svého s novým tureckým ministrem zahra- ničních záležitostí Rifaatem pa- šou, konanou v Římě. Ministr se vyslovil »Věřím, že také srbská záležitost bude v nej bližších dnech urovnána. Nedal jsem se ni kdy klamati a nikdy jsem se na věci nedíval černě. Mám dojem, že Srbsko nabude z nynější situace východu k míru, začne-li odzbro jovati. Srbská vláda ví, že nynější okamžik nehodí se k nebezpečné politice.« Jak se o stavu věcí soudí v Angli. Z Londýna, 24. března. (»Frmdblit.«) Listy uveřejňují prohlášení, patrně pocházejíeí ze zahraničního úřadu, podle kterého dohodly se velmoci o několika návrzích, jež budou předloženy v Bělehradě ve Vídni. Italie pracuje ve shodě s ostalními státy. Diplomaté vyšetřují a zkoumají, jak obě vlády by byly ochotny návrhy ty přijmouti.

Vídeň Francie Řím Srbsko Angl Londýn Bělehrad Italia

17 article

Doufají, že obě vlády souhlasiti budou s přá- telskými radami velmocí, takže bude lze brzo svolali evropskou konferenci. Z Londýna, 24. března. (»Frmdbltt. «) ve zdejších informovaných kruzích čeká se s veli kým napjetím výsledek diplomati ckého vyjednáván!. Anglický velevy slanec ve Vídni dodal sem zevrubné vy- líčení stanoviska vídeňské ho ka bi- netu. Jsou v něm vysloveny podmínky, které chce míti vídeňský kabinet splněny projevem velmocl Srbsku. Protože však německý návrh tolikéž pak italský návrh na konferene v Petrohradě se potkal v Paříž s odporem, jest obava, že bude těž ko dociliti souhlasu Ruska pro pod klad k zakročení v Bělehradě, kter by formulovala Anglie a ke kterému by se Ra- kousko připojilo. Následkem toho se posu zuje situace velmi pessimisticky a to tím více, jelikož jest přesvědčení, žed plomatická akce velmocí může býti provázen zdarem jenom, když poskytne v nejbližších dnech záruku výsledku uspokojivého. Pravda, nebo jenom zbožné přání? M. Z Kolína nad Rýnem, 24. března. »Kölnische Zeitung« uveřejňuje telegram z Bě- lehradu, ve kterém se praví: Proti hnutí, jež čeli proti králi Petrovi a které má v korun- ním princovi hlavního podněcovatele, vzní ká ruch protioposičnl, jenž vychází z roz- vážných kruhů a doporučuje důtkli vě vyrovnání s Rakouskem. Také ve v- řejném tisku začíná převládati mínění, že ne- smí dojíti na válku, ježto by Srbsko navzdor všem ruským slibům zůstalo na sebe odkázáno. — V posledn! mi- nisterské radě vykládal král Petr, že podkopává exisťe nei Srbska, kdousiluje, aby Srbsko vdorovalo velmocem. — Do Běle- hradu došly prý spolehlivé zprávy, že Fr an- cie žádným způsobem do boj nezasáhne, i kdyby Rusko vá lečně zakročilo. Totéž dává prý na srozuměnou Anglie.

Petro Petr Londýn Vídeň Srbsko Petrohrad Paříž Rusko Bělehrad Anglie Kolín nad Rýn Rakousko Běla Kölnische Zeitung Francie an

18 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Hr. Dziednazycki. Ze Lvova, 23. března. (K. k.) K úmri ministra m. s. hr. Dzieduszyckého zaslaly zemský výbor a lvovská universita soustrastné telegramy vdově. S budovy zemského sněmu a university vlají smuleční prapory. Ze Lvova, 24. března. Všechny polsk listy vyšly za příčinou úmrtí hr. Vojtěcha Dzieduszyckého se smuteční obrubou také ty, které nehožiíka potiraly. Listy nazý- vají jej nejšlechetnějším synem polského národa a nejpopulárnějším po- litikem. Včera již konány četné smuteční pro-

Dzieduszycký Hradec Lvov m . s

19 article

V drobném prodejit ránní číslo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve flišlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati ze hotově napřed Předplacení a inserty přijímá admnistrace v Marianské ul., 3. Tam nacházají se též redakca, tiskárna a expedine „Národních Listů Rukoplsy se novracnjl

20 article

jevy. S budovy zemského sněmu a university vlají černé prapory. K pohřbu do Vídně vy- sláni delegáti zemského výboru, Ivovské uni- versity a četných korporacl. Z Vídně, 24. března. Pohřeb hr. Vojtěcha Dzieduszyckého konati se bude ve čtvrtek od- poledne o 3. hodině. Podle zpráv ranních list promluví na Severním nádraží posl. prof. Gl biňski a dr. Kramář. Z Vídně, 24. března. (K. k) Pohřeb mi- nistra m. sl. hr. Vojtěcha Dzieduszyckého kon se dne 27. t. m. v 11 hod. dopoledne v Js- zupoli. Císař nařídil nejvyššímu komořímu hr. Gudenovi, aby Jej při pohřbu zastupoval. Z Vídně, 24. března. „Český klub“ položil na rakev hr. Vojtěcha Dzieduszyckého věnee s věnováním: „Český klub věrnému příteli!“ O 10. hodině sešla se parlamentní komise „Slovanské jednoty“ ke zvláštní schůzi, věno- vané památce hr. Dzieduszyckého. Ne- božtíkovi věnoval dr. Kramář velmi vřeloa posmrinou vzpomínku. Bylo usneseno zaslati vdově polský přípis, ve kterém se praví, že „Slovanské jednoty“ dotkla se smrt hr. Dziedu- szyckého tím více, jelikož hr. Dzieduszycki ná- ležel k mužům, kteří dobře postihli, že budou- enost každého slovanského národa spočívá je- dině v solidaritě všeslovanské. Zároveň „Slo- vanská jednota“ vyslovila stejně bondoleni předsedovi kola polského. Dr. Kramář byl po- žádán, aby zejtra na Severním nádraží, ze kte- rého odvezou mrtvolu hr. Dzieduszyckého do Lvova, promluvil za „Slovanskou jednotu“ ja- zyky těch národů, které „Slovanská jednota“ zastupuje. Do Lvova ku pohřbu hr. Dzieduszyckého pojede za „Český klub“ poslanec Maštálka, za „Klub českých agrárníků posl. Dürich a za kato- licko-národní klub“ dr. Stojan a dr. Hruban. Z Vídně, 24. března. Generální pobočník císařův hr. Paar vyslovil dnes vdově po hrab.

Dzieduszycký profesor Gl doktor Kramář Maštálek Stojan Hruban Paar Vídeň severní nádraží Lvov Český klub Český klub věrný přítel národní klub

21 article

Dzieducsyckém soustrast panovníka Ministr polský dr. Duleba provázeti bude mrtvolu do Stanislavi. Andlence. Z Vidně, 24. Března. (K. k) Císar přijal ve zvlást- ním slyšení virtemberského plukovaika šl. Ga- stattera jako nového velitele virtemberského pi- šího pluku Františka Josefa č. 129. Generál Albori povolán do Vídně, Z Pošti, 24. blezna. Generální inspektor vojska generál pěchoty Albori, jenž tyto dnyv Pošti meškal, byl včera povolán do Vídně, Změna v ruském ministerstvu vojenství. Z Potrohradu, 24. března. (K. k.) Listy sdělují souhlasně, že minish vojenství Röčiger odstoupi a že na jeho místo byl jmenován ministrem vojenství zenerál Suchomlinov.

Duleba Císar František Josef Albori Vídeň Pošť Potrohrad

22 article

Anglická nadvláča na moil Z Londýna, 23. března. (K. k.) Národně liberální klub uspořádal hostinu, které se zúčastnil také mi- nistr vojenství. Odpovidaje na přípitek, zmínil se mi- nistr vojenství také o lodní otázce a prohlá- sil, že vláda nedá se vehnati do nemíst ných závodů. Jest si vědoma, co znamená anglická vláda na moři a že by nejlepším prostředkem pozbýti jí bylo zaujmouti nedůstojné stanovisko a dáti se strhnouti panikou. Chce nad- vládu na moři zachovati a má vlastní ml- nění o tom, jak toho dosíci. Tomuto názoru zůstan vláda věrna také při provádění spletitých úkolů. Z Londýna, 24. března. (K. k.) K reči ministra vojenství Heldana, pronesené v klubu národních libe- rálů, sluší ještě dodati: Haldane prohlásil, že patří k těm, kdož mají za to, že německý národ soud by o pohromě a strašných následcích války zrovna tak, jako národ anglický. Řečník soudí, že něme- cký národ nenávidí válku tak, jak met by ji nenávidět národ anglický. Německ? národ organisoval se vojensky v přesvědčení, že vo- jenská organisace je zdrojem bezpečnosti a síly. Něm ci organisovali a sesilovali též svě loďstvo, což jes ostatně jejich věcí. Když tak činí, musí Anglie, bo- hužel, též tak učiniti. Řečník soudí, že Angličanům se sluší a že jest snad nejpřatelštějším aktem, aby si vzali příklad z houževnatosti a důkladnosti, z ní

Heldan Angličan Londýn Německo Anglie

23 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Ruská censura.

24 article

Byly napsány už celé historie o její libo vůli, bezhlavosti, nesystematičnosti, o rozporech, do nichž upadá, o komických přehmatecha schválnostech, před nimiž není jist žádný autor, žádné divadlo. Nový kousek oznámily nedávno ruské listy z Moskvy, kde generál Geršel man (»pravý ruský člověk !«), pověřený pravo- mocí generálního gubernátora, zakázal provozo- vání dramatu Leonida Andrejeva »Dn našeho života«, zcela nevinného, téměř lyrického dramatu ze života studentského, jež se již o prosince minulého roku hraje beze všech pře- kážek v Petrohradě a právě v těchto dnech hrálo se tam již asi po sedmdesáté Od úspěchu v Petrohradě drama beze všech překážek hrálo se bezpočtukráte i po celé Rusi ve větších městech venkovských, je všeobecně známo, často citováno, pojednou však, když en sembl petrohradského »Nového divadla« přije s ním na pohostinské hry do Moskvy — přiše zákaz. Ruský tisk bezvýminečně útočí prudce proti tomuto aktu administrační zvůle, upozor- ňuje přímo generála Geršelmana na nedávný cirkulář ministerstva vnitra (o němž jsme s tady svého času zmínili), dle něhož nemá být činéno překážek dramatickým pracím, již jednou dramatickou censurou propuštěným. Doufá se, že do nebe volající zákaz bude zase odvolán, ale v každém připadě jest char akteristickou ukázkou toho, jaký bezprávný stuv panuje na Rusí pro divadelní autory a jakým šikanám jsou scěny vystavovány libovůlí admi- nistrativního pořádku.

Andrejev Moskva Petrohrad Nový divadlo Gerjít man

25 article

Minulý měsíc německý tisk vzpomněl 75. narozenin německého básníka Felixe Dahna, autora četných historických románů z doby úpadku Říma a stěhování národů (»Zápan o Řim«, »Útčcha Odinova«, »Attilla« a j.) Často citována bývá také jeho kniha o mythologii ger- mánské (»Walhalla, germanische Götter- und Heldensagen«). Felix Dahn je literárně dosud činný a je profesorem říšského práva německého na universitě ve V rati sl a vi. Slavná heroina chorvatského Ná- rodního divadla v Záhřebě markýza R- žičková-Strozziová, rodilá Moravanka z Litovle, která kdysi hrála pohostinsku (česky) i v Praze, půjde koncem letošní divad. saisony do pense. Paní Strozziová dosáhne letos 59. roku. ve službách umění divadelního byla celkem 41 rok (od r. 1868), kdy jako žačka slavného chorvat- ského herce Freudenreichera v Zá- hřebě vystoupila. Po vítězství v Novém Yorku zdá se. že »Prodaná nevěsta« má definitivně za- bezpečenou půdu v Americe. Posledně došlé zprávy ohlašují, že také ve Filadelfii na tamní Academy of Music hudba Smsta- nova dobyla skvělého úspěchu a kritika vyslo- vuje se o ní vesměs co nejpříznivěji. V Italii zemřel proslulý právnický spisova- tel vlašský Emilio Bruz a. Jeho jméno kdysí zvučně zaznělo všl Evropou, když jako jeden z iniciatorů záštity práv Finska proti samoděržavnému Ruska podal v Petrohradě v čele evropské deputace protest proti porobení finského národa, podepsaný předními představiteli zápudo- evropské inleligence. Ve francouzské sbírce »Les gra n d ecrivains franoais« vyšla znamenitá monografie o Molirovi, z péra Georg- Lafe nestra, o níž se francouzský tisk vyslovuje s neobmezeným uznáním.

Felix Dahna Útčch Odinův R žičková Strozziová Moravanka Bruz Georg Lafe Řím Walhalla Záhřeb Litovel Praha Nový York Amerika Filadelfie Evropa Finsko Rusko Petrohrad Academa of music hudba Smsta Les gra můj d

26 title

Různé zprávy.

27 article Hertzovy vlny učiní válku

Hertzovy vlny učiní válku nemožnou. Paradoxon, že válku učiní nemožnou vy nález hrozných vražedných strojů, stane se za nějakých padesát let skutkem. Nevinné Hertzovy vlny, které nedávno při katastrofé lodi »Republic« přivolaly pomoc z po- břeží a zachránily mnoho lidských životů, mo hou také šiřiti smrt a zhoubu v ohromném roz- sahu. Dr. Gustave Le Bon, jenž tuto možnost předpovídá, vysvětlil zpravodaji »Matinu«, jak elektrické vlny, jichž se používá při telegrafi bez drátu, mohou se státi hrozným a účmným nástrojem míru Je známo, jak Hertz objevil vlny, označo vaně jeho jménem. V jeho laboratoři nalézala se cívka mezi dvěma hroty, z níž vycházely jiskry. Soudil správné, skládají-li se elektrické radiače z vln, musejí se stejně jako vlny svě- telně odrážet, lámati a polarisovati. Sestroji

Hertzův doktor Gustav Le Matin Hertz

28 article

parabolické zrcadlo ze zinku a malým přístro jem, který možno schematicky znázorniti prste nem z železného drátu, jehož oddělené konce směřují proti sobě, zkoušel, zdali se elektrické vlny odrážejí od zreadla a soustřeďují se v jeho ohnisku. Mezi dvěma hroty jeho přístroje vysko- čila jiskra. Vlny Hertzovy byly nalezeny aje známo, jakou drahou se braly. S Branlyem, pokračoval dr. Le Bon, ko nali jsme řadu pokusů, abychom zjistili, do ja kého stupně Hertzovy vlny pronikají různým tělesy. Shledali jsme takto, že vlny mohly pro- nikati kamennými stěnami více než jeden meln tlustými, byly však zadrženy lístkem cinu, ten kým jako cigaretový papír. Stačila však štěrbin jednu setinu milimetru široká, aby vlny mohly procházeti lístkem cinu. V prostoru šíří se vlny sťérieky všem směry. Známe-li tyto skutečnosti, můžeme s představiti, že se fysikům podaří vlny říditi vésti je v jedné rovině, jedním směrem. Shle- dalo se již, že polarisované vlny se šíří v jedné rovině. Slačilo by, kdyby se mohl říditi pramen vln paralelních. Takto by vlny neztrácely na elektrické energii. Kdyby narazily na překážku. loď nebo prachárnu, nabily by tyto elektri- cké radiace všechny kovové součásti stavby stejně jako statický stroj nabljí leydenskou láhev. Nabitá kovová armatura by praskala vý- buchem elektrických jisker. Kovově dráty, jichž je na lodích, torpedovkách a budovách množ ství, způsobily by almusféru jisker, kterými by se způsobil výbuch lodních komor, pracháren nebo granátů.

Hertzův

29 article

Hertzovy radiace, řízené v paralelních vlnách, pronikly by do arsenálů, kasemat, pev ností nebo pracháren a účinkovaly by stejně, ničíce na své cestě všechno. Toto použití Hertzových vln je dnes ne- možno, neboť aby se mohly odrážeti tyto ra- diace, u nichž je délka vln různá od 500 d 2000 metrů, musilo by se používati páraboli- ckých zreadel 10.000 metrů vysokých nebo ještě větších. Kdyby se použilo Hertzových vln menší délky — jistý japonský fysik vyvodil poslední době vlny jen několik milimetrů dlouhé — dal by se problém rozřešiti rychleji, ale tyto vlny by se mohly přenášeti jen na vzdálenost několika desítek metrů. Přístroj, jenž by přenášel paralelní vlny. může však býti vynalezen, pokračoval dr. Gu- stave Le Bon a válka by se takto učinila ne- možnou. Fysik, jenž vynalezne způsob, jak dají se Hertzovy vlny říditi paralelně, ohlásí svůj objev tím, že nařídí postupně své vlny na jednotlivé lodi shromážděného loďstva, jako bylo americké lodstvo u Villafranky, anglické loďstvo u Spiteheadu nebo německá eskadra v Kielu. Několik set milionů by bylo v pekle, několik životů obětováno, ale jaká brozná moc by byla odhalena celému světu, jaká nesmírná služba by se prokázala mírul Jsem pevně přesvědčen, končil dr. Gustave Le Bon, že objev, o němž jsem se zminil, jest uskutečnitelný a že to, co jsem řekl, není pou- hou vidinou. Naši vnukové za padesát let tento vynález uzří.

Hertzův doktor Gustav Le Kiel Villafranka