Číslo 68

V Praze, dne 21. června 1900

Ročník IV.

Redakce, administrace expedice Praha, Pštrossova ulice, čtslo 200-II. Nofrankované dopisy se nepřjimají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. lnserty účtujeme levně a pri častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině rolední. Jednotlivé císlo za 8 h. Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 11 minut večer.

ULICKt

Čtvrtek a Sv. Aloisia z Gonzagy, patrona stud. mládeže.

LlS Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně v Emausích na Nov. Městě od 18.—21. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu; 2.80 měsíčně. . . .. čtvrtletně . .. 8.40 celoročně . . .. K 93.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. čtvrtletně . .. celoročně... . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtyrtletně . . . K 12.— celoročně.. .. K 18.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtyrtletně ... K 18.20 eloročně ... K 52.80 Telef. administrace 1126.

Rolnická družstva v království českém. —a. Na letošní hospodářské výstavě o sv. Janu v Praze péčí Ústředního hospodářského spolku ko- nané, poutala na se pozornost v míře nemalé skupina mlékáren moravských. Zvláště se nám zamlouvaly ušlechtilé rysy oněch mužů rolníků, kteří stojí v čele těchto rolnických společenských mlékáren. Myšlénka spolčovací jest pravým opakem toho, co hlásá hospodářský liberalismus: Starej se každý sám o sebe a tak budeme se míti všichni dobře. Tato zásada v Anglli zrozeného učení hlásaného hlavně Ricardem, aby každému jedinci ve společnosti lidské byla popřána naprostá volnost v tom, jak se chce o sebe a své hmotné zájmy starati, vedla ve sku- tečnosti tam, kam jsme právě došli: K úplnému zni- čení hospodářsky slabých se strany oněch, kteří jsou hospodářsky silni, bohati a v prostředcích k nabý- vání majetku naprosto bezohledni. Celá tato soustav není ničím jiným, než vyhlazovacím bojem slabých existencí, tak jako lev neb tygr nestrpí ve svém ho- nebním okrsku žádného soupeře. Proti tomuto bez- ohlednému ničení hospodářsky slabých jest jedinkou pomocí sdružování těchto utlačovaných lidí ve větší celek, aby tak všichni dohromady stali se silnými a mohli se opříti těm, kteří je bezohledně hospodářsky rdousí. Zdá se, že příští století bude stoletím výroby společenské, jako jest nynější století výrobou speku- lantů jedinců, ovšem milionářů. Nejdříve se myšlénky té v Čechách chopilo děl- nictvo, které v letech sedmdesátých založilo si známé »ouly«, které však vzaly brzy za své. Během času myšlénka spolčovati se k účelům hospodářským, vý- robním, k sesílení slabých existencí v jeden mohutný celek razila si a razí si vždy vítězněji svou dráhu. V Německu má rolnictvo na 13.000 různých hospodářských, úvěrních, nákupních a výrobních družstev.

Stejně četné jsou odborové spolky dělnictva, které se sice dosud nechopily společenské výrobya a mají ponejvíce účel podpůrný. U nás v Čechách myšlénka spolčovací v řadách rolnictva jen s velikou námahou se ujímá Vládní předloha o nuceném spol čování rolnictva vypracovaná s nejlepším úmyslem o dborným šéfem v ministerstvu orby drem. Schein- pflugem za trvání ministerstva Thun-Ledebura, odpo- čívá ve sněmovním archivu a neví se, zda kdy přijde na ní řada. Také odpor z řad rolnictva byl proti této předloze dosti značný, jelikož rolnictvo na mnoha místech projevilo názor: Taková věc nedá se nutit,

ona musí povstati z vůle svobodné a dobrovolné, jinak nemá žádné ceny. Osmá zpráva o činnosti českého odboru rady zeměddělské pro království české za r. 1899 podává nám přehled o 19 družstvech nákupních a prodejních, 18 družstvech mlékařských, 5 strojních a výrobních, celkem o 47 družstvech. Zprávu nepodalo 23 družstev. Stávalo tedy v obvodu, českého odboru zemědělské rady království českého 70 rolnických družstev, ve kterémžto počtu záložny Raiffeisenovy pojaty nejsou. Přihlédněme blíže k činnosti těchto rolnických druž- stev. Prodejní a nákupní družstva hospodářská jsou, v Čechách zřízena v Mladé Boleslavi, Českém Brodě Německém Brodě, Novém Bydžově, Čáslavi, Kutné Hoře, Hořicích, Chrudimi, Kadlíně u Mělníka, Ko- líně, Mělníku, Pardubicích, Plzni, Rakovníku, Roky- canech, Strakonicích, Turnově, Velvarech, Zápech u Brandýsa n. L. Družstva ta čítají 1011 členů, kteří splatili 6346 podílů, složivše 46 829 zl. Jmění družstva činilo koncem r. 1899 úhrnem 385. 608 zl. Roční správní výdaj byl 27.861 zl. Družstva opatřila členům umělých hnojiv, semen, krmiv, strojů a jiného zboží v obnosu 975.753 zl. Proti této nákupní čin- nosti družstev jest činnost prodejní následující: Správní výbor družstev prodal na účet členů 6463 metráků obilí, 300 q jiných plodin, za docílený obnos 101.759 zl. Činnost to, o které právem říci lze, že se nachází teprve v plénkách. Jedinký žid obilní, baron Kallburg, nebo jiní, prodají do roka stokrát

Mlékařská družstva v Čechách jsou zřízena (dle stavu koncem r. 1899) v těchto obcích: Beňově, Bohňovicích, Bučině, Nových Hradech, Jarošově, Ja- vorníku, Jehnědí, Leštíně, Makově, Plzni, Přílukách, Řepníkách, Seči, H. Sloupnicích, Šrbci, Střemošicích, Štěneci, Tisové, Vinarech, Voděradech a v Záhoří. Počet členů jest 1151, kteří mají splaceno na podíly 10.184 zl. Jmění těchto mlékáren jest 23.916 zi. Režijní výlohy vyžadovaly za rok 1899 úhrnem 25.743 zl. Spracováno bylo 3,408.196 1/2 litrů mléka. Prodáno bylo 42.252 litrů smetany, 111.869 mléka, 135.710 kil. másla, 44.168 kusů sýra. Strženo bylo 167.811 zl. Mimo to máme v Cechách lnářské družstvo v Horách Smilových, rolnickou škrobárnu v Novém Městě n. M., družstvo na zužitkování medu, voskuv ovoce v téže obci. ovocnářské družstvo v Nechanicích a železářské družstvo v Plotišti n. I. Rolnická družstva, která se ustavila za tím úče- lem, by členové společně si zakoupili parní mlátičky více.

neb parní pluhy. Družstva ta jsou v těchto obcích; ve Velké Čičovici, Dobrovízi, Hostouni u Smíchova, Kouřimi, Rokycanech a Všestarech u Hradce Král. Netřeba nám zde podotknouti, že rolnická družstva těší se veliké přízni sněmu království českého, zem- ského Vyboru- vlády, pokud ovšem jde o theorii, o myšlénku. Podpory peněžité jdou ovšem tíže. Zde pouka- zujeme na jubilejní fond císaře a krále Františka Jo- sefa I. Stát udělil během roku 1899 českým druž- stvům podpory 1980 zl., což jest pravou almužnou. Snad lépe bude podporovati stát hnutí našeho rolni- ctva pro zakládání obilních skladišt, která se teprve začínají zřizovati ve pěti českých okresích. Ku konci této úvahy si dovolíme připojiti, aby nás Pán Bůh chrániti ráčil od podobných správních rad rolnických družstev, jakou se ukázala správní rada západočeského rolnického sdružení v Plzni, jejížto členové jsou nyní v soudním vyšetřování. Národ český a rolnický náš lid nesnese žádných panamistů a jestliže se tací ku vládě dostanou, pak běda naši budoucnosti.

Zprávy politické. V Praze, 20. června. K situaei. V popředí rozprav časopiseckých stojí tou dobou řeč, již promluvil poslanec za ústa- vověrný velkostatek tyrolský, dr. Grabmayr, dne 19. t. m. v Meranu. Levičácké časopisy ji oče- kávali s velikým napjetím a také naději, a budiž uvedeno hned předem, že se nezklamaly. Dr. Grab- mayer hnal vodu na jejich mlýn jen což. Jest, jak známe, vedle posl. hr. Stürgha nejnedočkavějším kándidátem na křeslo ministerské a proto zařídil podle toho také svou řeč. Předně budiž uvedeno, že dr. Grabmayr sklesl tentokrát velice nízko, neboť pustil se nejprvé dů- kladně do konservativní české šlechty. Sám jsa šlechticem, nazval ji »čeládkou, jež v Rakouskusi osvojuje privilej na vládu.« Že tento výrok ničím nedoložil, jest jen přirozeno, protože je to naprosto možno. Ale nesvědčí zrovna o přílišné noblesse, že posl. Grabmayr vzal útočiště k takové ničemné, protože ničím neodůvodněné pomluvě a že nápodobil v tom ohledu K. H. Wolfa a spol. Další čásť svých vývodů věnoval dr. Grabmayr nám Čechům. Trpíme prý velikášstvím a proto prý musí za každou cenu býti nám podraženy nohy. Dobrá, ale jak, jak pro bůh! to jen provésti? Jsme přesvědčeni, že také meranský řečník — bude již

Vzpomínky z pobytu Jeho kníž. Milosti nejdůstojnějšího pána Leona svob. pána Skrbenského ve věčném městě a v jižní Italii o letošní jubilejní pouti. (Pokračování.) Natale a Michela. Ráno po dvouhodinné práci u psacího stolku vy- jížděl náš arcipastýř po loďce na moře. Prošel nám již známou zahradou a po schodech klikatým tu- nelem skalním sestupoval dolů k moři do přístavu. Hotel Cocumella má své malé námořnictvo, po- zůstávající z několika mužů a lodiček různé velikosti, jež jsou pohotově k službám hostí. Důvěru a přízeň našeho arcipastýře vzbudil či- perný, mladý námořník (marinajo) křestním jménem Natale, dle rodu de' Gregori. Jemu a jeho bárce, po- křtěné Michela, svěřil sebe úplně. A náš Natale si přízně té v plné míře také zasloužil. Laskavý čtenář dovolí, abychom několika tahy jeho skrz na skrz originelní a zajímavou povahu popsali.

Natale je jinoch 22letý, postavy neobyčejně sou- měrné, avšak malé, což jest jen patrno, vyleze-li ze své bárky a postaví-li se k vám. Pohyby jeho jsou mrštné a rychlé jako veverky. Krásná oblá tvář má rysy ušlechtilé. Sluncem poněkud osmáhlou tvář zdobí jaksi ještě ostýchavě lehký nádech plavých knírků. V jiskrných, výrazuplných modrých očích zrcadlí se celá blaženost a spokojenost duše jeho. Vždyť dole to moře tak bohaté na krásy, tak půvabné jest polo- vicí jeho štěstí. A tam nahoře v Sorrentě, kamž večer spěchá s pracně vydělaným soldem, dovršují toto štěstí jeho churavá matička a tatíček. Oblek našeho Natala pozůstává z námořnické barety barvy temně modré, jež, sedíc v týlu na zčeřených plavých vlasech, dovršuje krásu hlavy svou oblou plochou formou. Tělo odívá těsně přiléhající, rovněž temně modré trikot. Pás pak přidržuje nápadně široké kal- hoty téže barvy, dole ohrnuté. Bílé plátěné střevíce se žlutýmí podešvemi leží pohozony na přídě bárky v hotovosti k večerní cestě městem domů. V neděli však a ve svátek bychom našeho Natala ani ne- poznali, jak je vyšňořen. Místo tmavých spodků má krásné bílé, více přiléhající, opásá se širokým ko- ženým pásem ze žluté kůže, tmavé a sprosté trikot zamění za bílé dražší a přes ně obleče krátký tmavo- modrý kabátek, který naschvál nezapne, aby ně- přikryl květované okrasy své náprsenky. Z náprsní kapsy kabátu koketně vystrkuje cípy hedvábný žlutý šáteček. Vyndáme-li jej zvědavě z kapsy a rozpro- střeme, objeví se nám na něm obraz papeže Pia IX.

Natale mluví jen dialektem t. j. nářečím lidu s náramnou rychlostí a ohněm. Neobyčejná smělost a odvaha, s jakou si počíná na moři, podivuhodně se pojí k dětinné něžnosti jeho chování, jež v nás vzbu- zuje dojem, jako bychom měli před sebou ne jinocha vyspělého, ale dítě se všemi jeho půvaby. Zdraví-li aneb mluví-li o Madonně a o sv. Antonínu, patronu námořníků sorrentinských, pozvédá rychle na znamení úcty s hlavy svoji baretu s vrozenou elegancí. Od malička byv zaměstnán na moři, neměl času choditi do školy, a proto paáti a čísti se nenaučil.

Počítati se naučil místo na kuličkách školního počí- tadla na — soldech. Má však pevný úmysl navště- vovati večerní kurs v Sorrentě za 2 liry 50 cente- simů (asi 2 koruny 30 hal.), aby nezůstal pozadu také v psaní a čtení. Náš Natale má svůj denní pořádek, své povin- nosti a své zábavy. V noci přespí u svých rodičů jen v zimě a z nepohody. V létě spí na dně své bárky v přístavu Cocumelly. Šplounavé vlny ho uspí šumnou ukolé- bavkou a on sní snad o divech a krásách moře, do jehož hlubin den před tím se byl ponořoval. Pro- budiv se, pomodlí se své »Ave Maria« a na cestě do přístavu zastaví se v některém kostele a dokončí tam svou ranní pobožnost. V 10 hodin koná officielní službu: jede se svou bárkou Michelou do přístavu Sorrentinského k parníku, jenž tam přijíždí s cizinci z Neapole, a z plna hrdla křičí: »Cocumellááá, Cocu- mellááá.« Podařilo-li se mu získati nového hosta, přirazí vítězoslavně svou bárku k visutému můstku parníku a pomáhá hostům sestupujícím často s nemalými ob- tížemi do své Michely. Scéna tato odbývá se vždy za ohromného křiku a často prudké hádky námořníků vzdor tomu, že inspektor lodi, stoje nahoře na můstku, hromovým hlasem vyvolává dle pořadu jména hotelů, jejichž bárky tu v pestré směsici a zuřivé nedočka- vosti rejdí. Totéž se opětuje v 5 hodin odpol. při ná- vratu parníku z Capri. Ostatní čas, není-li od hostí najat ku projíždce, tráví vesele v přístavu a krátí si jej různými zába- vami (divertimenti). Brzo se koupe v moři, směle za-