1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 94.
Čislo v Praze za 2
a na venkově za 3t
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80b
Praha
6
article
SIi
SIi
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Spor o stätní němčinu minulosti.
Z Vídně, 5. dubna. V německém
táboře vede se dále spor o to, zdali
Němci, dokud byli při vládě, byli s to,
luzákoniti státní němčinu. Na přípis býva-
lého poslance dra. Sturma, námi repro-
dukovaný, činí dnes »Deutsches Volks-
blatte námitky, že Němci mohli zcela
dobře r. 1867 zavésti státní němčinu, kdyby
byli měli odvahu splniti známou haličskou
resoluci autonomistickou, Poláky tako-
vým způsobem odstaviti a majori-
sovati tak ostatní národy a země.
Němec
Polák
Vídeň
Deutsches Volk
9
article
Z Vídně, 5. dubna. Ministr vyu-
čování potvrdil votum professorského
sboru filosofické fakulty české university,
kterým se uděluje venia legend
pro všeobecné dějiny učiteli na
státní průmyslové škole v Praze dru. Jaro-
slavu Bidlovi.
v Delegační rozpočet.
Z Vídně, 5. dubna. Dnešek a zejtřek
jsou věnovány poradám obou vláda
společné vládyodelegačním roz-
počtu na r. 1901. Dodatečně se sděluje.
že mimořádné úvěry, za které žádati
chtělo ministerstvo vojenství, týkaly se také
rozmnožení vojska, kterýžto po-
stulát je odstaven, ale jen zatímně.
Kardinál Haller těžce nemocen.
Z Vídně, 5. dubna. »Vaterland« ozna-
muje, že stav nemocného, 75letého arcibi-
skupa solnohradského kardinála Hallera
včera tou měrou se zhoršil, že není naděje
na polepšení.
Bidlo
Haller
Vídeň
sbor filosofický fakulta český univerzita
legend pro všeobecný dějiny učitel
státní průmyslový škola v Praga
10
article
Státní hospodářství ve Španělsku-
Z Madridu, 4. dubna. (C.-B.) »Agence
Havas« oznamuje: Ministerský předseda
Silvela prohlásil v rozmluvě, že se začne
vláda co nejdříve zaměstnávati hospodář-
skými zákony. Finanční ministr hodlá uza-
vříti novou půjčku koncem dubna nebo po-
čátkem května. K politickým otázkám při-
stoupí vláda teprv po velikonocích.
Attentát na prince Walesského.
Z Brusselu, 5. dubna. Pachatel atten-
tátu na prince Walesského vypověděl, že
chtěl se pomstíti na anglickém ná-
sledníku za válku, proti Burům
vedenou. Litoval pouze, že se mu jeho
záměr nepodařil. »Soir« oznamuje, ze
byly zatčeny dvě osoby jako spoluvinníci.
Podle jmenovaného listu podobá se, že jde
o hollandské spiknutí. Útočník je prý Nizo-
zemcem.
Z Londýna, 5. dubna. Zprávao
attentátu na prince Walesského,
jakkoli ji večerní listy ještě neměly, brzy se
zde rozšířila. Zprvu nedocházela víry. Te-
prve až lordmayor dal vyvěsiti vyhlášku na
radnici, uvěřilo se jí.
Z Londýna, 5. dubna. Zdá se, že
attentát na prince Walesského povede
k prudké novinářské kampani proti Holland-
sku. »Daily Mail« oznamuje totiž z Brusselu,
že posl. Van der Velde, Burům přátelský,
za příčinou projezdu prince Walesského
již předevčírem konal schůzi, ve které mlu-
vil prudce proti členům králov-
ské rodiny anglické. — Attentát
včera spáchaný je první, který byl proti an-
glickému následníku podniknut.
Z Brusselu, 4. dubna. Král zaslal
princi Walesskému depeši, ve které vyslo-
vuje své politování nad vražedným útokem.
— Ministr zahraničních záležitostí vykonal
návštěvu u anglického vyslance.
Havas
Walesský
Holland
Španělsko
Madrid
Brusel
Londýn
Daily Maila
der Velde
11
title
Telegrafické zprávy.
13
article
Z Vídně, 5. dubna. (C.-B.) »W iene
Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultus
a vyučování potvrdil professora německé
státní reálky v Karlíně dra. Samuela O ppen-
heima, jakožto soukromého docenta theo-
retické astronomie na německé universitě
v Praze. — Císař jmenoval kanovníka sí-
delní kapitoly v Budějovicích Adolfa Rod-
lera kustodem chrámu.
Z Pešti, 5. dubna. (C.-B.) »Uherská
telegr. korr. kancelář« oznamuje: Následkem
velkých sněhových chumelic a dešťů jsou
zemědělské práce namnoze pře-
rušeny. Zejmena utrpěly žita a řepky.
Stav zimní pšenice je z velké části uspoko-
jivý. Jarní setby místy vzešly, avšak jsou
na mnoze mrazem zničeny, tak že se bude
musit provésti setba nová.
Útok na anglického následníka.
Z Brusselu, 4. dubna. (C.-B.) Prine
Walesský přibyl sem ve 25. odp. a pro-
cházel se pak asi půl hodiny v průvodu dvou
tajemníků v hlavní čekárně nádraží. Vlakem
ve 46 hod. odjíždějícím odejel princ dále.
Když padly rány, byl vlak ihned zastaven.
V obecenstvu povstalo veliké vzrušení. Bylo
zjištěno, že nebyl raněn ani princ ani kdo-
koliv jiný. Nádražní inspektor, který po obou
výstřelech přispěchal ke vlaku, zasadil útoč-
níkovi ránu do ramene, dříve než mohl tento
po třetí vystřeliti. Mezi oběma došlo k zá-
pasu. Útočník se bránil a snažil se vypro-
stiti se. Četné osoby přispěchaly inspektoru
Samuel
Rod
Walesský
Vídeň
Karlín
Praha
Budějovice
Pešť
Brusel
ien Zeitung
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
noge ntií
siháge jštoti
Nedělní oběd.
tviene
Črta z venkovského života.
Podává D. Braunová.
kvrlale
Pantáta Strouhal chystal se na »velkoue
a podařilo se mu tentokrát přemluviti panímámu
aby ho doprovodila..
Však již nebyla na »velké« a na kázán
asi půl roku. Nešlo to! Služku šetrná teta ne-
měla a Mařenka, jediná jich dceruška, která
dříve maminku často v kuchyni zastávala, pro
vdala se před půl rokem za mladého Sýkor
v blízké osadě.
Tenkráte o svatbě byla panímáma Strou
halová na mši svaté v kostele naposledy.
Komu teď měla přenechat starosti o oběd
Pantáta byl pracovitý, přičinlivý a o rodinu
svou neobyčejně starostlivý, co se však týkalo
podařeného oběda, na to si potrpěl jako každý
řádný hospodář. Nemiloval připálené polévky
ani nedbale upraveného zelí, a když se u Strou-
halé pekla husa, musila být jako malovaná.
Nuže, panímáma Strouhalová snažila se vyho-
věti mužičkovi, svému jak v jiném, tak i v tomto
ohledu a kuchyně její byla vyhlášena za zna-
menitou.
»Jozífku«, obrátila se před odchode v do
kostela na desítiletého staršího synka, »dej
pozor na oheň, ob čas můžeš polejt husu
v troubě, aby nevyschla. Upečena je, na kne-
dlík mám zaděláno, zavařím jej, až přijdu
Jen ať se mi voda na něj nevyvaří !«
»No, maminko, buďte jen bez starosti, já
mám sám strachu dost, nějaké to bude, klidně
si běžte do kostela, my se tady s Vincíčkem
o všechno postaráme, jsme dva mužští, kteří
již také něco zastznou!«
Druhý »mužský«, malý to vejškrabeček,
jakoby rozuměl, co se povídá, začal se na ko-
lébce hlásiti ke slovu. Zanotoval si zamilovanou
svou nísničku, k níž si sám slova složil: Houpv,
D Braunová
Strouhal
Mařenka
Stra
Strouhalová
Jozífek
15
article
kroupy, inta, bata, but, buty, butičky ! Při tom
napjal mladé síly své a rozhoupal si sám ko-
lébku, až mu dlouhé, světlé kadeře poletovaly
kolem buclatých, zardělých tvářiček.
Jozífek, kterému v nepřítomnosti rodičů při-
adla hlavní starost o dům a malého bratra, zprvu
počínal si velmi rozumně. Uklidil sedničkua
přisednuv potom ke stolu, pílně se učil z jedné
z knih, které pan farář velmi nadanému mi-
láčkovi svému tak rád půjčoval. Prorokoval
často při setkání s rodiči, že z hocha bude
někdy učenec.
Jozífek nahlas opakoval základní pravidla
početní a právě tak jako ho nedovedla upoutat
dnes tato věda, tak mu také nechutnala podpla
menice, kterou zaháněl dopolední, silný hlad
Dábel pokušení lákal ho neustále k troubě
k níž se snad častěji vracel, než bylo potřebí
Nějaký čas uvažoval a vzdoroval statně láka
vému pokušení. Avšak lahodný sykot, ozývajíe
se přitlumeně z uzavřené krouby, libá vůně pe
čené pochoutky dráždily jeho sluch i čich —
což potom, když polévaje nádherného ptáka
zah.eděl se na tu zlatovou jeho pleť, lesknoue
se potem roztopeného sádlal
Nikoliv, nebylo možno déle se brániti.
Jozífek vzchopil se náhle, uzavřel rychle knihu,
popadl nůž, odhodlaně troubu otevřel a ryche
ukrojil stehýnko husy. Jak rychle ukrojil, tak
rychle také snědl!
Jozífek
16
article
Manželé Strouhalovi vrátili se k poledn
velmi spokojeni z kostela a zasedli k obědu.
Po polévce odešla panímáma pro husu do
trouby a k nemilému překvapení svému shle-
dala, že huse jedno stehýnko schází! Husy
jsou v srpnu beztoho málo vzrostlé a paní-
máma měla již rozpočteno, že zbytky od oběda
naradí večeři, ne-li pro všechny, alespoň pro
pantátu. Proto, vrátivši se ke stolu, pravila
s přísností, snad více strojenou než skutečnou:
»Jozífku, kam pak se podělo druhé stehýnko
husy, nevíš?« ,Snad bude vědět Vineíček,“
zněla nesmělá od, ověď — ,anebo, dost možná,“
dodávl již odvážlivěji a s tváří šelmovsk u Jo-
zífek, ,dost možná, že ta husa měla než jen
jedno stehýnko!“ »Juž si někdy viděl, že by
husa měla než jednu nohu?« ptala se paní-
máma. „Velmi často jsem to viděl,“ pravil již
směle Jozífek, „jen počkejte, maminko, já vás
někdy přesvědším, že mluvím pravdu!“
Po obědě pantáta lehl si na chvilku k od-
počinku do sena, jak to bývalo jeho nedělním
zvykem, panímáma vzala Vincíčka na ruku a
vyšedši na zápraží pozorovala, kde objeví se
první rušitelé svátečního toho klidu a ticha ne-
dělního, chodci ubírající se do kostela na po-
žehnání. Ráda tak vyhlídala na známé ty tváře,
domácí i přespolní a těšila se, až uvidi
mladou žinku Marii, jak vesele po boku milo-
vaného manžela kráčí do kostela.
Strouhal
Hus
Vineíček
Jo
Marie
17
article
»Přijde k nám dnes sestra Mařenka se
švagříčkem, až se vrátí z kostela?« ptal se
Jozífek maminky. „Jistě, že by nezapomněla,
zněla odpověď, ,na obvyklou nedělní návštěvu,
zvláště dnes, kdy jsem jí slíbila kousek studené
husy. Nevím ale, co jim teď dáme — netušila
jsem, že právě ta naše husa bude mít jen
jedno stehýnko!“«
»Již jsem vám řekl, maminko, že je jich
více takových!« snažil se přesvědčiti malý
šelma panímámu. »Hleďte, tam u hospody je
hejno husí, pustila je zrovna před chvilkou teta
Jeníčková, ta největší podřimuje a — jen se
dobře podívejte — stojí tam na jedné noze.«
„Nuže, nemá-li než tu chybu, to můžeme na-
pravit, smála se panímáma Strouhalová. Za-
mávnuvši pak několikráte rukama, volala:
Hejha, hejha, hejha! Husy se ulekly a v útěku
s nimi spojila se i ta »jednonohá«, zastavujíe
se v kolébavé rychlé chůzi teprve až na rohu
náměstí u sochy sv. Jana. „Vidíš, ty nezbedo,
obrátila se panímáma na malého zlodějo, ,že
husa měla druhou nohu pouze schovanou!“
Jozífek spěšně zatím uchýlil se z dosahu mat-
čina na košatý jeřáb před domem stojící a
volal odtud z bezpečného úkrytu:
»Proč pak jste neudělala tak u té pečené?«
ol
Mařenka
Jozífek
Jeníčková
Strouhalová
Hus
svatý . Jan