1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 3. prosince 1913.
Praha
4
article
lia ranni a večerní liaty
předplán
v Praze v administraei
na měsí
S K —
na čtvrt leta
sK -
v dvojí donáško
a uiá sig
2 K ě4
na čtvrt leta
7kal
ve dllálkách
na másie
2Ko.
Poštou.
na štvri leta
s dvoji zásilkon
na měsi
na čkvrt leta
Praha
ko
6
article
V Praze, 3. prosince.
Politika hraběte Berchtolda našla vřelého
obhájce v „Polské korrespondenci
která naostřila si své péro proti delegačn
řečí dra. Kramáře. Z předu sice českého poli-
tika hladí, že je muž duchaplný, bohatý vědo-
mostmi, který v stejně míře ovládá mluvené
i psané slovo a dovede upoutat i tam, kde vy-
zývá k odporu, ale abychom mluvili stylem
českého pořekadla, ze zadu ho škrábe, že prý
tento positivní politik svou delegační řeč o
Berchtoldově zahraniční politice založit jen
negalivné a že nedovedl při tom vymaniti se
z pout všeslovanského či novoslovanského
nazírání a pochopiti, že celý neoslavismus
balkánská politika byla dílem ruského impre-
sarin.
Berchtold
Berchtoldův
Praha
7
article
Potom „Polská korrespondence“ osopuj
se velmi rázně na srbský stát, který prý
neni tak nevinným beránkem proti rakousko-
uherské velmoci, jak ho malují. Žádný stát by
tak dlouho netrpěl, co dělali Srbové proti své-
mu sousedovi. Čím trpělivější byla rakousko-
uherská monarchie, tím smělejší byli Srbové
kteří ze svých polozapomenutých hrdinských
písní udělali si jakousi Mngnu Chartu velko-
srbských nároků. Kdyby Srbsko bylo dostalo
svůj podil v Albanii a pod ruskou ochranou
bylo se snad usadilo na Jaderském moří, po-
tom teprve dalo by nám pocítit své sebevědo-
mí. Není prý tudíž správno představovat vždy
Rakousko-Uhersko jako rušitele entente cor-
diale se Srbskem. Sám dr. Kramář přiznal
že Srbové se nechovají k bulharským Make-
doncům jako slovanští bratří, ale připisujeto
jich opojení vítězství. Nikoli, to je srbský způ-
sob. Nikomu nedávají milosti, už nejméně Bul-
harům, kterým větším dílem za své válečné
úspěchy měli by děkovat. Hned po uzavření
spojenecké smlouvy přemýšleli, jak by sejí
zbavili. A spojili se tito miláčci neoslavísmu
s tradičními nepřáteli Slovanstva proti Slova-
nům. A jak se chovali Srbové k Rusům, kteř
měli by býti v jich očích „osvobodíteli“.
Srba
doktor
Kramář
Rus
Srbsko
Albánie
Rakousko
Uhersko
8
article
Je velmi pěkné, že „Polská korrespon-
ce“ má tak citlivé srdce pro vděčnost k Rusům
Ale jsme jí nuceni připomenouti, že obviňuje
Srby příliš černě z nevděku, a že zcela falešně
chápe postaveni dra. Kramáře k zahraničním
otázkám naší monarchie.
Dr. Kramář nedívá se na naše zahraniční
úkoly kouzelnými ruskými brýlemi, nýbrž oči-
ma rakouského Slovana. Stačilo by snad na
vysvětlenou tohošo poměru uvésti, že dr. Kra-
mář není muž srbského srdce, a že v Rusku
naprosto by odmitli narážku na cizí brýle, p -
něvadž tam jsou sanohem vnímavější prol jeho
snahu o zachování Rakouska. Ale polská kri-
tika staví se tu docela do jedné řady s ob-
vyklými výtkami rakouských německých kru-
hů, které nikdy neuznají správnost té politi-
cké koncepce, která nežene naši monarchii
do úkolů ji cizích, která nevidí poslání habe-
burské řiši v šíření germanisace, maďarisace
nebo katholisace, nýbrž počítá s vnitěním slo
žením mnonarchie, národnostně, církevně
vzdělanostně tak různorodým, a proto za zá-
kladní podminku trvání a vnitřní síly mon-
archle považuje rovnoprávnost a svobodu
všech národů a vyznání. Z této politické kon-
cepce vyplývá, že by Srbsko nikdy nemohla
být nepříjemným naší monarchii, kdyby větši
na srbského národa, která dnes patří k oby
vatelstvu monarchie, politicky a hospodářsky
nebyla zkracována a tak nebyla přímo úřadn
cestou vnucována do irredentismu. To by mě
pochopiti jmenovitě polský publicista a ne
líčiti neoslavismus, který důrazně a nena
prospěch své populárnosti v Rusku domáha
se stejných práv i pro ruské Poláky, jak
pouhý ruský podnik a tvrditi o stoupencí
neoslavismu, že stojí v cizích službách. Píší-
Poláci takto, ať se nediví, že občas slýchám
o nich trpký soud.
Srba
Kramář
doktor
Slovan
Polák
Rusko
Rakousko
Srbsko
9
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů
10
article
Rakouská delcgjace.
Rakouská delcgjace.
Z Vídně, 3. prosince. Plenární schi-
ze rakouské delegace položena na
úterek odpoledne s jednacím pořadem: Re
staurace delegační budovy v Pešti a druh
čtení pololetního řádného rozpočtu minister
stva zahraničního byla odložena na středu.
no
Kníže Thun ve Vídní.
Z Vřáně, 3. presince. Místodržitel kníže T h u
zem dnes réno přijel a měl dopoledne poradu
s ministerským předsedou hr. Stürskhe ml.
Z Vídně, 3. prosince. Místodržitel kníže Thun
měl o polednách pořadu s ministrem vnitra sv.p
Heinoldem.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. prosince. (K. k. „Wiener Zeitun
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil Nejvyšším
rozhodnutím z 29. listepadu odborným soudcům-
laikům ze stavu obchodního u krajského soudu
Chebu Josefu Bitnerovi a Josefu Lorenzovi.
kteři odstunují z tcholo úřadu, bez poplatku titul
císařského rady. — Ministr kultu a vyučováni usta-
novil profesora na státní roálné škole v Žižkově
Františka Lepše odbornýma inspektorem pro vy-
učování kreslení na středních zkolách, dívčích ly-
ceích s ústavech ke vzdělání učitelé s českým vs-
užovacím jazykem v Čechách pro zbývající dobu
běžného funkčního období
Thun
Wiener Zeitun
Bitner
Lorenz
Lepš
Vídeň
Pešť
Žižkov
Čechy
Re
krajský soud Cheb
11
article
K 65letému panovníckému juhileu cínařovu.
K 65letému panovníckému juhileu cínařovu.
Z Bukurežti. 2. prosince. [K. k) Rumunský
kráj Karol zaslal Jeho Veličenstva císnři a král
Františkovi Joselovi k 65. výroči jcho nastoupení
na trůn srdečný blahopřejný telegram.
Stanovení úřadních jmen měst chorvatských.
Ze Záhřeba, 3. prosince. (K. k. uh.) Úřadní „ Na-
rodne Novine“ uveřejáují nařízení zemské vlády
z 2. t. m. o úřadním pojmenování měst na územi
Chorvatska a Slavonska: Na základě zákona z 29
dubna 1907 vydává královská zemská vláda, odbor
pro vnitřní záležitosti, po vyslechnulí zemské ko-
mise pro označování obcí a osad v královstvíeh
Chorvatském a Slavonském a všech obecních za-
stupitelstev toto nařízení o úřadním pojmenován
měst na teritoriu království Chorvatského a Slavon-
ského: yloo
§ 1. Prohlavní město země v království Chor-
vatském a Slavonském slanoví se úřadní jméno
Zagreb a pro ostatní tři zemské vládě bezpro-
středně podřízená města úřadní jména O siok.
Zemuň a Varaždin
§ 2. Pro ostatní města, která dle 8 2. zákona
organisaci městských obcí v Chorvatsku a Slavon-
sku pojaty jsou do příslušných žup. staneví se
rovněž úřadní jména.
Obnovení ústavních poměrů v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 2. pronince. (K. k. uh.) Po schůr
dalmatských studentů, která se konala na univer
sitě u příležitosti obnovení normálních poměrů.
táhli účastníci za zpěvu národních písní na Ilicu
kde proneseny byly ojedinělé demonstrativní vý-
křiky. Několik osob bylo zatčeno.
Německý spisovatel František Schönthan
zemřel.
Karol
Josel
Schönthan
Záhřeb
Chorvatsko
Slavonsko
Prohlavní město země
Zagreb
Varaždin
Chor
organizace městský obec
12
article
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.) „Neue Freie
Preese“ sděluje, že František šl. Schönthan dnes
v noci zemřel.
Španělský král na cestě do Paříže.
Z Mnichova, 3. prosince. (K. k.) Španělský král
přijel cestou z Vídně do Paříže dnes v 7 hod. 45
min. večer východním expresním vlakem do Mni-
chova. K jeho uvítání za čtvrthodinného pobytu
dostavili se na hlavní nádraží: Král Ludvík s ně-
kolika princi a princeznami královského domu, p
několik dní zde dlící španělská důstojnická depu-
tace, španělský konsul a pénové zdejší šoanělské
kolonie. Oba mocnáři srdečně se pozdravili a ode-
brali se na to do královského selonu, kde konáno
cerela. V 8 hod. nastounil král Alicns po srdečném
rozloučení s králem Ludvíkem další cestu.
Neue Frei
František
Schönthan
Ludvík
Vídeň
Paříž
Mnichov
královský dom
Král Ludvík
13
article
Zemské stavy badenské.
Z Karlsruhe, 2. prosince. [K. k.) Dnes byl zem-
ským stavům předložen v trůnní řeči ohlášený pa-
mětní spis o zavedení poměrných voleb do druhé
sněmovny. Vláda dospívá v pamětním spise k zá-
věru, že nemůže překonati námitky proti zavedení
poměrných voleb do druhé sněmovny a že tudíž
nemůže sťavům učiniti příslušné návrhy.
Douřlívá schůze portugalské sněmovny.
Z Lisabonu, 3. prosince. (K. k.) Včerejši
schůze sněmovny byla bouřlivá. Opo-
siee zastávala proti názoru vlády stanovicko, že
nedávno zvolení poslanci nemají se ještě zúčast-
niti volby kanceláře, poněvadž jejich mandáty ne-
jsou dosud verifikovány. Galerie postavila
se na stranu vlády. Schůze musila bý-
ti pro hluk přerušena. Po znovuzahájení
přikročeno k volbě kanceláře. Po několika výstu-
pech byl opět zvolen předsedou Vikter Hu-
so Azevado. Braamaump Ereire byl opěl
zvolen předsedou sená lu.
Sbírky na Rusí pro Rusy halíčské.
Z Petrohradu, 3. prosince. („N. W. J.“) „Novej
Vremja“ zahájilo sbírku ve prospěch nouzi trpíciho
ruského obyvatelsiva v Haliči. V provolání, pode-
pzaném politiky a žurnalisty, se praví, že sbírky
musí se zúčastniti všichni Rusové, kteří jsous
vědomi, že mají vůči zahraničním soukmenovcům
určité povinnosti, z kterých se bez zadání velme-
censkému postavení Ruska nemohou vymknouti.
Revoluce v Mexiku a Spojené státy.
Z Nového Yorku, 2. prosince. (K. k.) Z Vera-
eruzu se telegrafuje, že Lind se vrálil z Tampica
300 msžů vládního vojska vytrhlo do Tuxpamu
Z Nového Yorku, 3. prosince. (K. k.) Z EI Pas
se telegrafuje, že náčelník štábu generála Villy.
seňor Jusan Medina byl zatěen, poněvadž prý do
Texasu přivezl ukradené peníze.
Rus
Linda
Villa
Karlsruhe
Lisabon
Petrohrad
Halič
Rusko
Mexiko
spojený stát
Nový York
Vera
Texas
portugalský sněmovna
Vikter Hu
EI Paso
Jusan Medin
14
article
Události na poloostrově
balkánském.
Srbsko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 2. prosince. [K. k.) Srbský dele-
gát Pavlovič pokračoval ve vyjednávání s delegá-
řem Porty Rešidem o turecko-srbskou mírovou
amlouvu.
Návrat bulharských zajatců z Řecka.
Ze Sofíje, 2. prosince. (K. k.) Bulharští váleční
rajatci stihli dnes z Řecka do Varny. Předseda
ministerstva Radoslavov, který dlí ve městě na
okružní voličské cestě, odebral se na loď, aby po-
zdravil vojáky, jichž stav je žalostný. Zitra koná se
ve Varně protestní tábor proti nakládání se zajatci
Úvěry na železné dráhy v Rumunsku.
Z Bekureštl, 3. prosince. (K. k.) Časopisy ozna
mují, že sněmovna bude záhy požádána, aby na že-
lezniční stavby v nově nabytých územích a na roz-
množení vozového parku povolila úvěr 80 mil. fr.
Z Cařihradu, 3. prosince. („Zeit“.) Vyslane
šech velmoci zakročili přátelsky u velkovezíra
aby se dověděli, jaké reformy zamýšli Porla zavěst
v arménských provinciích. Porta staví se prol
akémukoli způsobu evropského dozoru a žádá o
Evropy jen úřadníky a peníze, by mohla reform-
provásti
Povýšení v černohorské armádě, nm
Z Cetvně, 3. prosince. (K. k.) Úřadní list uve-
řejňuje v posledním čísle 528 povýšení důstojníků
a to 12 na brigádníky, mezi nimi též povýšení nej-
mladšího prince Petra, 52 povýšení na majory, 204
na setníky. 227 na poručíky a 33 na podporučiky
Dále uvořejňuje úřadní list jmenováni úřadníků pro
nová území.
o 6
dot
Reformy v Arménsku.
Pavlovič
Rešid
Radoslavov
Port
Petro
Srbsko
Cařihrad
Řecko
Rumunsko
Evropa
15
article
elá venla
Ohraničení Albanie.
Z Římn. 3. prosince. (N. Fr. Pr.) V zasvěcených
kruzích ze tvrdí, že anglický návrh v příčině jižn
albanské hranice byl všemi moenostmi schválen
Mezinérodní komise zahájí neprodlené opěl. svá
práce
Albánie
Francie
16
article
Wilsonovo poselství kongresu
Spojených států.
Wilsonovo poselství kongresu
Spojených států.
Z Weshingtenu. 3. prosince. (K. k.] (Pokračo-
váni.) President Wilsem dotýká se pak krátce, ale
nsléhavě relíormy bankovaiciví a systé-
mu měny na klerou čeká země s netrpělivostí
poněvadž je podkladem jejího celého hospodářské-
bo života a je nutnou, aby důvěrnictví bylol osvo-
bozeno od svévolných a umělých překážek. Pre-
jodnávaná předloha o měně prospěje velice ameri-
ckým zemědělcům, kteří se ji ocincu ve stejných
poměrech jako ostatní obchodníci. Zemědělci ne-
mají ovšem míti žádného zvláštního nadpráví, cot
by se stalo, kdyby se jim poskytoval státní úvě
Wilsonův
Wils
spojený stát
Pre
kongres
17
article
sám. Čeho potřebují a co také dostanou, je zákon
který uzpůsobuje jejich vlastní vydatné a mocné
üvěrní zdroje, aby byly podkladem společné
k vlastnímu prospěchu směřující akce za opatření
nezbytného kapitálu. President líčí pak zevrubně
jednotlivé škody, jimiž trpí zemědělci při opatřo-
vání úvěru a praví, že Amerika stojí daleko z
ostatními velkými zeměmi moderního světa. Po-
ukazuje na systémy zemědělských úvěrů, jak se
vyvinuly v Evropě a které byly předmětem vlast-
ního studia komise, která nyní dokončila svou
zprávu. Doufá, že se kongres bude zabývati touto
olázkou a dospěje k úspělnému výsledku. Presl-
dent obírá se na lo „velkými obchody“ a dovezuje:
Mám za to, že všichni myslici pozorovatelé připu-
stí, že nejdůležitějším úkolem, jakým jsme povinni
obchodnímu světu své země, je účinnější zahránění
soukromému monopolu, než se dálo dosud. Myslim,
že všichni rádi budou souhlasiti, aby Shermannův
protitrustový zákon zůstal nezměněn, jak jest, se
spornými podrobnostmi, ale se závazkem, že tyto
sporné podrobnosti budou zmírněny dalšími jasněj-
šími zákony. President upouští pro tentokráte od
dalšího objasnění této záležitosti, vyhražujesi
však pojednati o ní ve zvláštním poselství s po-
zorností, jaké vyžaduje závažncs! této věci.
Presl
Shermannův
Amerika
Evropa
18
article
Pojednávaje o národním volebním
aparátu problašuje president Wilson, že jmeno-
vání kandidátů presidentetví má se státi půvední-
mi voliči celé země, nechce však vzdáti se schůzí.
které volbu lidu schvalují a rozvinují programy.
Přál by si, aby tato shromáždění neseslávala z de-
legátů, k lomu cíli zvlášť zvolených, nýbrž z kandi-
dátů do kondresu, na uvolněná místa v senátě, se-
nátorů, jichž doba mandátů dosud nevypršela, ná-
redních výborů a kandidátů presideniství samých
aby progrem byl rozvinut těmi, kteří jsou národu
zodpovědni za jeho skutečné provedení
O povinnostech země k osadám
dovozuje president: Porto Rico, Havaj a Filipiny
jsou ve skutečnosti naše, ale ne v tom smyelu
abychom s nimi mohli svévolně zacházeti. Taková
teritoria, kderá kdysi byla považována za povhé
državy, nesmí dnes býti zištně vykořísťována. Jde
tu o věc veřejného svědomí a zdatného osvícené-
ho státnického umění. Musíme je spravovati pro
lid, který tam žíje a se stejným pocitem zodpověd-
nosti, jaký jevíme vůči svému národu v jeho vnitř-
ních záležitostech. Pokud jde o Filipény, doporu-
čuje prenident kongresu, aby měl vždycky na zře-
teli jejich neodvislost a neochvějně usiloval o tente
cil, až budou odatrnnčny překážky a základy ke to-
mu položeny s pečlivou vytrvalostí. Přimlouvá se
zu to, aby vláda Spojených států sama vystavila
na Aljašce dráhu a nama ji provozovaln, by se tak
otevřely pomocné zdreje této země. Také přístav
a konečné stanice buďtež pod dozorem vlády, po-
litika, směřující na rozvoj pemocných sil země.
Wilson
jítlegát
Filipéna
Filipíny
spojený stát
Aljaška
Havaj
19
article
aniž by se těmito plýtvalo, budíž vypracována po-
zději a to jak po této stránce, tak i v jiných obo-
rech veřejného života. Poskytne Aljašce úplneu
teritoriální ústavu. Pojednávaje o působnneti báň-
ského úřadu, přeje si president rozšíření jeho pra-
vemoci a jeho oboru činnosti. Zachovávati život
a energii, praví, je spíše v našem zájmu, než
plýtvati našimi pemocnými silami. Doporučuje ta-
ké uclutečnění zákona o novinném ričení zaměst-
navatelů na ochranu železníčních zřízenců a žádá.
aby hned po mezinárodní konferenei pro bezoeč-
nostní opatření na moři, která tě doby zaredá v
Londýně, bylo přikrečeno ke zrušení nejvýž neji-
stých, nespravedlivých a tíživých podmínek, jichž
e používá při zaměstnávání námořníků a které
krajně stěžují zíekati odvážné a zdatné muže, ja-
kých lodi potřebují, aby bezpečně pluly a řízeny
byly do přístavu.
Aljaška
Londýn
20
article
Odstoupení francouzského mi-
Odstoupení francouzského mi-
nisterstva Barthouova.
Z Paříže, 2. prosince. [K. k.) (Sněmovna
lokončení.) Posl. Malvy kritisuje v delší řeči
prohlášení ministra financl. Hájl daň z příjmu a žádá
noslance, kteří souhlasili s důchodovou daní, aby
zůstali věrni svému votu. Jaurés vyslovuje se po-
dobným způsobem. Caillaux vyzývá sněmovnu.
aby hájila svou svobodu a nepřijímala fiskální bv-
noléky. Delpierre odůvodňuje pozměňovac
návrh, aby ve výtahu podmínek a na kuponech bylo
označeno, že pro renty budou zachovány všechay
tyní platné daňové svobody.
Ministerský předseda Barthou dovozuje, že
vláda nikdy nepochybovala, že nové poukásky
budou se tčšiti témuž osvobození od daně, jako
ostatní renty. Ministerský předseda souhlasí s po-
měňovacím návrhem Delpierrovým v tom smyslu
že nové poukázky požívají všech fiskálních a ci-
vilně právních daňových svobed, jaké přísluš
tátním rentám. Dle vládní předlohy budou kupony
renty nyní i v budoucnosti vyňaty ze všecbecné
příjmové daně, které podléhají pchyblivé hodnoly.
důrazňuje, že jsou četní malí majitelé poukázek.
jimž prospěje sproštění renty od dani. Považuje ne-
danění renty za nezbytné, a trvá na účelnosti, aby
bylo zajištěno. Důrazně apeluje na sněmovnua
lade pak otázku důvěry.
Pozměňovací návrh Deloierrův byl pak 290
roti 265 hlasům zamítnut. (Hlasy: Pryč s tříletou
služební doboui] Pochvala ve středu a na pravici.)
Předseda ministerstva Barthou a ministři opouštěj
na to zasedací síň aodebralise neprodlen
do Elyseiského paláce, aby podal
residentoví republiky svou demisi.
Z Paříže, 2. prosince. (K. k.) O schůzi sně-
movny sdělují se doplňkem ještě tyto podrobnostit
Pozměňovací návrh Delpierrův byl zamítnut hlav-
ním zpravodajem rozpočtové komise Noulensem.
Posl
Jaurés
Caillaux
Delpierrův
Paříž
Malva
Elyseiský palác
21
article
Skrutinium dálo se za krajního zmat-
ku, takže konečně bylo nutno schůzi
přerušiti. Za přestávky hovořili poslanci hor-
livě o událostech ve schůzi. Po znovuzahájení schů-
za rozhlašovali čelní poslanci krajní levice radost-
ně, že vláda je povalena, což na různých stranách
ořijato bylo s pochvalou. V přítomnosti všech mi-
nistrů ohlásil Deschanell za hlubokého mlčení, že
pozměhovací návrh Delpierrův je za-
mitaut 290 proti 265 hlasům. Hned na to
vypukla bouře pochvaly. Levice volala: Pryčs
třiletou služebni dobou! Četní poslanci
kvanili k mínistrům, aby jim za ovací stiskli ruku.
kdežto levice nadále tleskala výsledku hlasování.
Předseda ministeratva Barlhou a ostatní ministři
vyšli ze zasedací sině. Četní poslanci volali: Ať žlje
Franciel Briand stiskl Barthouovi ruku. Předseda
skončil schůzi, zatím co krajní levice a levice po-
kračovaly v projevech a střed živě hovořil o po-
řicích„Pryč s tříletou služební doboul“
Přížtí schůze koná se v pondělí ve 2 hod. odpo-
ledae.
Z Paříže, 3. prosince. (K. k.) Havasova agenc
eznamuje: Ministerskou krisí vytvořena byla sl-
tuace, jejiž oblíže jednotlivé politi-
cké strany jednomyslně přiznávaji
Nejblizším následkem jest, že odloženo bylo
provedení půjčky na neurčitou do-
bu. Nezbytnost zaujmouti stanovisko k mimořád-
ným výdajům, činí však finanční operací nutnpu.
Franciel Briand
Barthou
Havasův
Paříž
22
article
Na druhé straně naskytá se otázka, zdali nebude
na veřejný úvěr vykonávati nepříznivý vliv
perspektiva, že bude v bližší či další dob
zavedena «entová daň. S politíckého sta-
aml-
noviska nemožno z krise o názorech většiny čerpa-
ti jasnějšího názoru, poněvadž se skládá
většina ze živlů, které nejsou s to
dlouho s vládou spolupracova tl. Jedni
chtěli se pomstiti ministerskému předsedovi Bar-
thouovi za schválení tříleté služební doby, druze
mu neodpustili, že se nedávno ve sněmovně za-
stával návrhu volební reformy. Převládá však ob-
div nad talentem, odvahou a energií, které pro-
jevil Barthou při této příležitosti.
Z Paříže, 3. prosince. (K. k.) Meziposlanei
kteří hlasovalí pro dodatek Del-
pierrův, vládou přijatý, je 18 členů pra-
vice, 33 členové Action Liberale, 42 pokrokáři,
31 republikánský uniosta, 62 poslanci z demokra-
tické levice, 35 radikálů levice, 20 socialistických
radikálů, 4 social. republikáni a 19 neodvislých
Mezi 290 poslanci, kteří hlasovlali prot
dodatku, je 1 člen pravice, 1 pokrokář, 1 re-
publikánský unjonista, 9 členů demokratické levi-
ce, 58 radikálů levice, 118 socialistických radikálů
25 republikánských socialistů, 63 sjednocenných
socialistů a 9 neodvislých, Hlasování se zdrželo 15.
nepřílomno bylo 27 poslanců.
Paříž
Action Liberal
demokratický levi
delpierrův
23
article
Z Paříže, 3. prosince. (K. k.) Dojem, že
otázka následnictví Barthouova ne-
dá se jen tak snadno rozřešiti, projevuje se i v
úvahách radikálního tisku. „Radical“, orgán
sjednocenných radikálů, vyslovuje největší uspoko-
jení nad pádem Barthouovým. Je prý jasno, že
se vůdci republikánských stran Caillauxovi dostalo
nepochybného souhlasu vělšiny sněmovní. Umírně-
né a konservativní listy prudce útoči na Caillauxe
a s ním na radikální stranu. „Republique
Francaise“ praví: Co trvá republika,
neučinila sněmovna vážnější h
usnesení nad věerejší. Radikálov
chtěli zasáhnouti ministerstvo, ale
ve své zaslepenosti nevidělu, že ran
samu Francii.
Z Berlína, 3. prosince. Dle zprávy „Lokal-
anzeigeru“ ujišťuje se v Paříži, že předseda sně-
movny Deschanel navrhne presidentu Poinen-
réevi takovéto východisko z vládní krise: Osoba.
pověřená sestavením kabinetu, nechť vyhoví vůli
sněmovny a prosadí nejdříve nárední daš.
která stihne především zámořske
kruhy. Toho lze docíliti v krátké době. Po tomto
ústupku straně, vedené Caillauxem. našla prý
by se jistě vlastenacká většina pro půjčku 1300
milionů. Za muže, který by finanění plán tímte
způsobem provedl, považuje se bývalý ministr fi-
nancí Cochery
Z Berlina, 3. prosince. „Lokalanzelger“ ozna-
muje z Paříže: Pochybuje se, že v novém minister-
stvu podrží Pichon portefeuille ministra zahra-
ničních záležilostí. Soudí se, že bude jmenován vel.
vyslancem v Londýně, protože londýnský velvy-
slanec Cambon k Novému roku odstoupí. Mlni-
sterstvo zahraničních záležitostí převezme prý nej-
spíše Jounart, který je dčíve již několikk měsíc
spravoval.
Barthouův
Caillaux
Radikálov
Poinen
Cambon
Paříž
Francie
Berlín
Londýn
Republique Francaise
24
title
Savernský hrdina a hrdinové
26
article
V Berlíně, 2. prosince.
„Obyvatelstvo je klidno, vyjímaje vojsko“
to bylo hlavní myšlenkou a smyslem sobotníha
úvodního článku ve večerním vydání „Vossische
Zeitungu“ a smyslem zpráv a komentářů, kterými
všechen téměř berlínský tísk provází od konce mi-
nulého týdne události v Savernu. Čtete už pátý de
všechny zprávy o hrdinných činech dvacetiletého
poručíka Forstnera, čtete je v úvodních článcích.
ve zprávách s nápadnými, sensačními tituly ráno
poledne, v pět hedin ve večernicích, v pem ho-
din v „Nationalzeitung“, o půlnoci v „Staatsbürger-
zeitung“ a nevycházite z údivu, jak všechny i nej-
nacionálnější listy horlivě a upřímně, a také plným
právem odsuzují těžké přehmaty vojska proti klid.
nému cbyvatelstvu městečka a okoli, které voli o
let jen čístě německé peslance. Jeden povzdech
příznačný uklouzl dnes večer „National-Zeitung“
nelze prý zůstati nepovšimnuto, jak událostmi tě-
mi mehou býti na dlouhá leta všechny germa-
nísační snahy v Elsasku a Lotrinsku zničeny.
A v tom je bod, který ještě více zdůrazňuj
příbuznost událostí savernských s událostmi, kter
se dost často dály v Čechách a v Rakousku vůbae
jsou obvyklými. V Savornu mladičký důstojníčel
nadával vojákům „Wacher“. Tato nepřeležitelná
nadávka, dotýkající se speciálně obyvatelů Elaaska
a Lotrinska, byla již v létech devadesátých výslov-
ným rozkazem u vojska zakázána. Předchůdce ny-
nšjšího místního velitele v Savernu, který je te-
prve rok v pensi, prohlašuje dnes v „National Zei-
tung“, že to vrážka beze vši pochyby jest. a že
Forstner
Berlín
Lotrinsko
Čechy
Rakousko
Vossische Zeitung
National Zei
27
article
je pochopilelné tudíž rozčilení obyvafelstva. Když
před nedávnem se věc dostala do novin, byli vzati
do vyšelřování ti, kterým bylo nadáváno, mladé-
mu poručíkovi se však nestalo nic, ačkoli všechen
tisk žádal, aby tukový bujný důstojníček byl bned
přesazen. A důstojniček si troufal dál. Po ulicích
vyzývavě chodil, v restauraci položil si na stůl
revelver, a když několik uličníků na něho křičelo
a smálo se mu. vzbouřil posádku, vojáci šli na ulici
s ostrými náboji a nasazenými hajonety a místo
uličníků zatýkali bez příčiny klidné občany, ve
vzteku snad, že uličníky nemohli dopadnout. Zatkl
tak soudního radu, státního návladního, zatkli dc-
mu, která se hlasitě zasmála, ledyž šla s chotěn
kolem vojenské hlídky a skoro všechno to zavíral
do sklepa v kasárnách. Místní velitelství zavedle
samo protizákonně jakýsi výminečný stav a mur
ne byly protesty civilních úřadů. Místní velitel od-
volával se na vyšší rozkazy: říkal, že cn ví, c
má dělat, když byl upozorněn na protizákonnost
svého počinání. A bujný důstojníček dnes pokra-
čoval ve svém běsnění. Réno v 7 hodin táhl s oddi-
lem vojska jednou vesnicí v okoli Savernu. Oddi
vojska hlučně zpíval (v 7 hodin ránol). Mládež
stojící u cesiv, poznala důstojníčka a něco křiče-
a. A savernský hrdína dal hned rozkazí nasadio
bajonety a stíhat. Chytili jednoho pouze, poněvadi
byl — chromý a stál náhodou blízko skupiny ulič
niků, jejichž výkřiky devede pochopiti konečně
každý z psychologie lidu, který je takovým způ-
sobem provokován. Byl to 19letý obuvnický pe-
mocník Blank. Bránil se zatčení, a tu ho důstolní-
ček poznamenal trochu lavličkou přes hlavu. Rá-
na janom 5—6 cm dlouhá, životu nebexpečná, ule
cež to vadí takovému buinému Martičkovi.
Rá
centimetr
28
article
Citite, že jste tyhle ty věci prožívali v Praze
Představte si místo savernského hrdiny provo-
kaci kulěrových studentů německých v Praze, ja
kých jsme zažili dost a dost. Pražská policie nen
taková, jako v Berlíně, která by potrestala provo-
katery; stalo se to před časem dvěma horkokrev
ným mladičkům z naší země, kteří ve své německ
zpupnosti spustili v jedné kavárně rámus, když dv
Češi mluvili spolu česky, a žádali, aby Češi byli
kavárny vyházeni. Když Čechové opustili místnost
zli němečtí mladíci za jedním z nich a znepokojo-
vali ho tak dlouho, až se dovolal ochrany strážní
ka, který, vyslechnuv oč jde, žádal mladé pán
Němce, aby necbtěžovali a šli svou cestou. Ne-
chtěli, strážník výzvu opakoval, a když jeden
nich Čecha rukou odstrčil, zavedí je strážníkna
policii. Bylo s nimi zavedeno vyšetřování pro ne
uposlechnutí stráže a byli odsouzeni ku pokutě.
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě
za 6 h
večurni
. a s
Ve Glišíkách na venkov
ranní dislo
. . . . . l0
večerní
lnsnráty
plati se botově napře
ředplnceni a inserty přůjlme
sdminístrace v Marianské l.. s
Tam nacházoji se táž
řodakce, tiskárna a szpedine
„Národních Listů
Enkopisy se auvrane.
Čech
Čecho
Němec
Praha
Berlín
Tama
29
article
U nás by takový případ byl vyřízen stejně ja-
ko v Savernu. Vinnik by byl nechán stranou a na-
padený by byl vyšetřován. Noviny by o tom psaly,
němečtí kuléroví studenti by se častěji a hojněii
objevovali na promenádě, aby ukázali, jaci jsou
chlapíci a jak jim krásně sluší čepičky, rušili by
pasáž (už to je důkladná provokace], rozráželi so-
kolské průvody, několik nerozvážných mladičků
českých by si to nedalo líbit — pochopitelno je,
když se v takových pražských případech rozčilíi
klidný občan — došlo by ke srážce a místo savern-
ských vojáčků by vystoupila pražská policie, cela
rozčilená, která v překofném chvatu zatýká často
právě tv, kteří zůstanou stát a neutíkají. A neutí-
kají ti, kteří se cítí a jsou nevinni, nebo ti — kteří
jsou chromí. Jako v Savernu. A pak nálada ve-
řejnosti je rozčilená. Právem, cíti křivdy a urážky
náchané. A pak je ta nálada pochopitelná, právě
jako v Savernu. A každé zakročování a krytí
vinníků jen dráždí
Ale jak zcela jinak se chová německá říšská
i rakouská žurnalistika v tomto případu savern-
ském, který je zcela obdobný pražským případůmi
Savern
30
article
Jak zcela jinak se chápe oprávněné roztrpčení
obyvatelstva, za jiných okolností zeela klidnéhoa
mírného! Ukazuje se nezákonnost vojenských za-
kročení, žádá se odstranění příčiny všech nepo-
kojů, pornčíka Forstnera, žádá se pensionování
místního velitele, plirkovníka v. Reuttera. V říšské
radě jedna interpelace stihá druhou a všechno je
zvědavo na zítřejší ohlášený projev říšského kan-
cléře o událostech savernských. Nepřejeme si. aby-
chom někdy musili se dovolávati zdravého úsudku
německých listů o tomto případě pro nějaký bu-
doucí případ v Rakousku. Ale máme aspoň důkaz
vzhledem k minulým případům, že říšská žurnali-
stika německá dovede v daném případě poznat
pravdu a hájit právo, a že v dřívějších dobách re-
ferovala, o událostech pražských na příklad, jen
zprávami pražské německé žurnalistiky, která Ku
podivu pod suggeseí berlínského tisku má také
zdravé názory o tom, co se v Savernu děje. I to
stojí za pamatování
Dr. Frant. Šelepa.
doktor
František
Šelepa
Rakousko
31
article
Události v Savernu.
Události v Savernu.
Ze Štrasburku, 2, prosince. (K. k.) Starostové
středních měst Elsasko-Lotrinska konali zde dnes
schůzi, v níž se zřetelem na události v Savernu
osvědčili své sympatie k tomuto městu a jeho sta-
rostovi. Na schůzi byla schválena resoluce, v niž
se vyslovuje obava, že jednáním vojen-
ských úřadů byl nezodpovědným způ-
sobem těžce poškozen státní zájem a
konstatule se, že velitelství posádky
v Savernu hluboce zasáhlo do poli-
cejní moci starostovy s porušením
zemských zákonů. Ke konci projevuje se
naděje, že ochrana, zabezpečená všem starostům
na základě jejich jmenovacích dekretů jménem
císaře při vykonávání jejich oprávnění, hude vo-
jenskými sířady respektována
Z Berlina, 3. prosince. Ze štrasburku se sdě-
luje: Jak se zde proslýchá, vyslovil prý
císař ministnu vojenství za pondělní
rozmluvy v Donauešinkách nelibost
o postupu vojska i chování se elsa-
ských nováčků, jež se příčilo kázoj. Vyšetřo-
váním potvrdila se zpráva, že nováčkové muníli
se poručíkovi šl. Forstnerovi hlásití slovy: „Já
jsem Wackes.
Hlasy tísku o savernské udlálostl.
Štrasburk
Elsasko
Lotrinsko
Berlín
32
article
Z Berlína, 2. prosince.
Neodvislý německý tisk odsuzuje vše-
obecně savernskou ostudu a žádá, aby podob-
nému stavu byl učiněn konec
Radikální „Morgenpost“ píše pod titulem
„Od setníka z Kopníka k poručíku ze Saver-
ne“, že je to největší skandál, jaký se kdy
udál, a to vše pro dvacetiletého poručíka.
V Saverne jsou zavíráni soudcové a státní zá-
stupce, ale šl. Forstner je stále na svobodě,
a ani se nepomýšlí na to, aby ho zavřeli, na-
opak. provázen čtyřmi vojáky s nasazenými
bodáky, jde si koupit čokoládu. Případ setní-
ka z Kopníka byl velmi směšný, ale případ
poručíka ze Saverne je ještě směšnější a je
vážnější, poněvadž celá směšnost padá na Ně-
mecko. Proto je pobuřující a hluboce ponižu-
jící pro vlastence. Potrvá-li tento hrozný
skandál, bude brzy stav obležení v Saverne
a v celém Elsasku-Lotrinsku a bude-li celé
Německo nespokojeno s prerogativami dva-
cetiletého poručíka, bude stav obležení v ce-
lém Německu. Zatím nesmrtelný poručík se
svými čtyřmi vojáky s nasazenými bodáky
bojuje proti projevům ulice a chodi si, stále
pod eskortou, kupovat čokoládul
Liberální „Voss. Ztg.“ se vyslovuje mír-
nějšími výrazy, ale odsuzuje neméně rozhodně
ministra vojenství, jenž se postavil na obra-
nu důstojníka, který je příčinou všech zmatků.
Praví, že je nutno, aby kancléř žhned zakročil,
nechce-li, aby úhona byla nenapravitelnou.
Forstner
Voss
Berlín
Saverne
Kopník
Německo
33
article
Nic by nebylo nesprávnější, než šetřiti vinníků.
protaže jsou to vojenské osoby. Lid a jeho
zástupci mají právo očekávati, aby rozumná
a smířlivá politika vlády nebyla navždy ma-
řena vojenskými chybami a výstřednostmi.
Budou žádati, aby kancléř a ministr vojenství
neomlouvali nic, co není omluvitelno, nýbrž
aby se snažili upřímně a nestranně uklidniti
předrážděné mysli.
Liberální „Börsencourier“ prohlašuje rov-
něž, že nelze trpěti podobné přehmaty, které
dokazují jasně, že vojenské úřady ztratily hla-
vu, že podléhají nervovému předráždění a že
jeh přilévají oleje do ohně.
Vojenská zvůle budí pobouření nejenv
Saverne, městě to ostatně s obyvatelstvem ně-
meckého jazyka, nýbrž v celé zemi. Jak se
sděluje ze Štrasburku, jsou také staroněmecké
kruhy velmi rozčileny. Proslýchá se, že
elsasko-lotrinská mírová společnost se roze-
ide, poněvadž za takových okolností nelze
pracovati pro dorozumění. Z elsasko-lotrin-
ského sdružení, které se snaží o splynutí kul-
tury v zemi, vystoupila již řada osobností.
Záložní důstojníci a důstojníci zeměbrany po-
dali prý žádosti za propuštěnou s poukazem
na události v Saverne. Všude konají se pro-
testní schůze. I konservativcům blízká střední
strana učinila v pondělí usneseni, v němž roz-
hodně odsuzuje chování vojenských úřadů.
Saverne
Štrasburk