Periodikum ALTO Viewer

1

25. června 1903.

2

Číslo 172.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 5.

5 article

a vrátí se možná zejtra odpoledne zase do Pešti. ch. Z Pešti, 24. června. Strana neodvislosti na dnešní večerní schůzi přijala návrhy hr. Khuena. Tím všechny překážky proti kabi- netu jeho jsou uklizeny. Bán ode- jel dnes do Vídně, kde bude zejtra odpo- ledne přijat císařem. Zejtra odpoledne zase se vrátí do Pešti, by zde sestav il sv ůj kabinet. Jest jisto, že do nového kabi- netu vstoupí četní členové z kabinetu Szellova, zejmena ministr fi nal ne Lukacs. Z Vídně, 24. června. (C. B.) Hon vedský ministr bar. Fejérvůry příjel sem večer, hr. Khuena Hedervara očeká- vají zde zejtra. Z Pešti, 24. června. (C. B.) Stran neodvislosti vzala ve večerní schůzi jednohlasně na vědomí úmluvy s vého výkonného výborus hr. Khuenem- Hedervarem a ratifikovala je. Zástup- cem strany v poradách s bánem vysloveny díky.

Khuen Hedervar Pešť Vídeň

6 article

Chorvatský sněm. Ze Záhřeba, 24. června. (C B.) Za- tímný rozpočet na půl leta povolen v povšechně i zevrubné debatě, rovněž zpráva právního výboru o suspendování po rot v tiskových záležitostech. Příští schůze bude zejtra. Německá národní rada. Z Vídně, 24. června. (C.B) Příští schůze prozatímního výboru německé ná- rodní rady pro Čechy svolána jest na den 29. června. Zůčastniti se jí chce také posl. dr. Baernreither jménem ústavo- věrného velkostatku, který na do savadních schůzích nebyl zastoupen. Z Balkánu. Z Cařihradu, 24. června. (C.- B. Porta byla upozorněna na kolující pověstí o domnělých nových plánech komitétu o podrážděné náladě mohamedánského oby- vatelstva v Soluně. Není prý se co obávati, že roztrpčenost mohamedánů propukne. Generální inspektor Hilmi paša telegra- fuje, že dne 21. t. m. bylo zatčeno Bulharů v kraji soluňském 380, skopijském 280 v monastýrském 460. Byl obnoven rozkaz, ukončiti co nejrychleji předběžné vyšetřo- vání. Hilmi paša dal prý všude veřejně vyhlásiti, že kdo odevzdají zbraně, jež dostali od komitétu, nebudou trestáni.

doktor Baernreither Hilmi paša Bulhar Záhřeb Vídeň Čechy Balkán Cařihrad Soluna

7 article

Smuteční slavnosti. Z Pozzolonga, 24. června. (C.-B V solferinské a san martinské kostnici ko- nala se dnes smuteční slavnost na památku vojínů padlých v bitvách u Solferina a San Martina. Slavnosti zúčastnili se přednostové úřadů, rakousko-uherský konsul v Benátkách a francouzský konsul v Miláně. Úřady a konsuláty položily v kostnici věnce. Francouzská sněmovna. Z Pařiže, 23. června. (C.-B.) P dlouhé a velmi pohnuté debatě, v jejímz průběhu bráněno řečníkům pravice i levice mluviti, sněmovna schválila 306 proti 107 hlasům v textu komise předlohu, jíž zapo vídá se každému řeholníku udíleti vyučování v obci neb v sousední obci, kde dříve vy- učoval, leda by byl skutečně sekulari sován. Když posl. Castellane chtěl odů vodniti změnu v tomto ustanovení, levice bránila mu mluviti. Pravice opustila na to zasedací síň, ale vrátila se k hlasování a učinila prohlášení, ve kterém ohražuje se proti tyranství většiny a ponechává jí zod- povědnost za attentáty spáchané na svo- budě. Sněmovna schválila pozměňovací návrh posl. Leroye, který stanoví, že od řehol níků má býti požadováno povolení k vy- učování na elementárních školách. Tento dodatek vtělí se do zákona jako čl. 2.

Leroy Benátky Milán Pařiže Solferino Sana Martin

8 article

Sněmovna schválila pak celý zákon 329 hlasy proti 63 a 308 hlasy proti 14 resolucí, navrženou posl. Buissone m, níž se praví, že každá řehole má býti roz- puštěna, která prostředníky nebo jinými dá nově zříditi ústavy rozpuštěných řeholí. Rozpočtový výbor zvolil před- sedou jednohlasně Doumera a hlavním zpravodajem Merlona. Mezi volebními soky. Z Paříže, 24. června. (C.-B.) Nove zvolený poslanec Syveton přepadl včera večer svého protikandidáta radikála adv Lefoyra a udeřil ho pěstí, protože v volebním plakátě tvrdil, že on (Syveton) oženil se s Angličankou. Americké loďstvo v Kielu Z Kielu, 23. června. (C. B.) Ameri cký admirál Cobton navštívil v poledne záhy po příjezdu loďstva prince Jindřicha a jeho choť v královském zámku. Odpo ledne prine opětoval návštěvu na lod »Kearsage«. Také zdejší americký konsuí odebral se na jmenovanou lod. Z asijského Východu. Z Jokohamy, 23. června. (C. B.) Ča sopis »Jiji« oznamuje, že dostal telegrafickou zprávu z Tokia, že mezi ruským vyslancem a princem Činem byla uzavřena smlouva 20. t. m. Ruský ministr vojenství Kuropatkin mešká ještě v Kiotu.

Syveton Angličanka Cobton Jindřich Čo Jij Paříž Kiel Jokohama Tokio Buisson m Merlona

9 article

Telegrafické zprávy hospodářské. x. Z Vídně, 24. června. Valná hromada Ústředního spolku pro průmys cukrovarnický z rak. -uherské monarchie. koná se v Praze v hotelu „»Gentrut« dne 27. června o 30. hod. dopol. Na programu jest; 1. záležitosti spolku (mezi nimi též volba pěti členů výboru); 2. všeobecné záležitosti průmyslu cukrovarnického (společně se spolkem pro prů- mysl cukrovarnický v Čechách): a) brusselská konvence, 3) zákaz rayonpvarl. st. Z Pešti, 24. června. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodelo se 21.000 metr. et Platila: pšenice tisská 81 kg K 8.22, 80.5 kg K 8.—, 79 kg K 7.85, sarvaská 81 kg k 8.20, mezčhedešská 79 kg K 8.10, peštská 82 kg K 8671, 79 kg K 7.85, horňácká 77 kp K 7.60, vrbalská 77 kg K 8.—, marošská 795 kg K 8 05, 77 kg K 7.721%, pančevská 76 k K 7.55, obecká 77 5 kg K 8 05, palanecká 775 kg K 7.771 na čtvrt leta; žito K 6.35 až 640; oves K 5.70—5.85; kukuřice (— 5 h.) K 6.25—6 30; ječmen ke krmení K 5.80.

Vídeň Praha Čechy Pešť spolek pro prmysl kg 05 30

10 article

Terminový obchod byl mdlý na krásné počasí. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.37, žito na říjen K 6.15, o ve s na říjen K 5.44, kukuřice na červenec K 6 25 na srpen K 6.29, na květen 1904 K 5.24 řepka na srpen K 11 85. Sádlo smluveno po K 69.—; jiné zbož bez odbytu. Z Londýna, 24. června. (C.-B) Trh obilni Smýšlení bylo celkem pevné, ceny se nezměnily. Trhy venkovské vykazují částečně vyšší ceny. Městská mouka 23 sh. 9 d., Řepokvý olej 23 sh. Kukuřice 22 sh. 9 d. Obrat: Pšenice 19.000, oves 20.000. Čá- stečně podmračno Z Ottawy, 24. června. (C.-B.) Senát při jal osnovu zákona o výstavbě nové trans kontinentální dráhy. Z Liverpoclu, 24. června. (Závěrek.) 4 hod. 10 m. Obrat 4000 žoků. Z toho na spekul. a vývoz —.— žoků. Dodávky na červen 6.71, 6.72, na červen červenec 6.69, 0.—, na červenec-srpen 6.06, 6.67 na srpen áří 6.55, 0.—, na září-říjen 5 95, 0.— na říjen listopad 5.55, 0.—, na listopad prosine 5.38, 0.—, na prosinecleden 534. 0.—, na leden únor 5.33, 0 —, na únor březen 5.32. 5.33. Smýšlen nepravidelné a nestálé.

Sádlo Londýn Ottawa sh

11 article

Vyjednávání surováren. Z Vídně, 24. června. Včera a dnes ko naly se zde, jak již zmíněno, porady zástupeů rakouských surováren, jakým způsobem na zá- kladě nově se utvářivších poměrů bylo by lze pomýšleti na soukromé sdružení v cukerním průmyslu a smluveny podmínky, za kterých by zástupci surováren byli ochotni doporučiti svým kollegům, by se zúčastnili na dohodě raffinérů. Podmínky tyto spočívají zvláště v tom, že ma- jitelé surováren navrhují dohodu na základě singulárního kontingentu, předpokládajíce, že všechny surovárny zřeknou se svého práva zda ňovacího za pevnou náhradu, kterou dáti mají raffinerie. Návrhy tyto doručeny byly zástupcům raffinerií, kteří budou se o nich zvláště raditi Pojišťování proti škodám z ohně. Z Vídně, 24. června. Ve výboru pojišťo- vacím jednalo se o pojišťování prot škodám z ohně. Poslanec Maštál ka, hr. Deym a P. Stojan přimlouvali se za pozemštění. Dr. Stojan při tom konsta- toval, že deputace, kterou vedl v této věci k mi nisterskému předsedovi dru. Körbrovi, nevyslo vila se pro centralistické pojišťování, nýbrž pr decentralisaci. Stav osení v Uhrách- Z Pešti, 24. června. (C.-B.) Výnos pš nice odhaduje se na 39.83 mill. q (naproli 38.87 mill. q 10. t. m), žita na 12.28 mill. (11.72), ječmene na 12 1 mill. q (12.5), ovs na 11 mill. q (10.8).

Maštát Deym doktor Stojan Vídeň Uhry Pešť mill

12 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Česká společnost národo- hospodářská. Za značné účasti členů konala včera v místno slech Technologického musea obc hod. 1 komory Česká společnost národohospodářská svou řádnou valnou hromadu. O činnosti společnosti netřeba zvlášt teprve psáti. Výroční zpráva, z níž níže přiná šíme výtab, osvěttí nejlépe cestu, klerou se společnost správně a činně ubírá. Schůzi zahájil p. dr. J. Preis, uvítav členy vzdav jim díky za práce společnosti věnované. Z jednatelské zprávy za rok minulý uvádíme Povzbuzen úspěchem debatních večerů, loni na jaře zahájených, výbor Společnosti věnoval tomuto oberu činnosti spolkové v prošlém roce správním zvý- šenou pozornost a může na výsledky svých snah tomto oboru v prošlém roce hleděti s plným uspo- kojením. V popředí lonského programu debatních ve- čeru postavena byla hospodářská otázka toho času u nás nejaktuálnější, obnova rakousko-uherského vy- revnání. Úkolem cyklu debatních večerů o této otázce provedených bylo hlavně vzbuzení správného, věcného porozumění pro spletitý komplex hospodářsk ých zájmů, které v této otázce jsou zahrnuty, očistění její od hesel a předsudků, které ji zatemňovaly a znechu- covaly, a konečně na základě toho všeho podnícení cíle vědomého zájmu na žádoucí a poměrům odpo- vídající nové úpravě rak-uher. vyrovnání. Z diskuse zejmena o hospodářské stránce vyrovnání vyplynula

doktor J Preis Český společnost národohospodářský

13 article

sama sehou otázka našeho českého stanoviska ho- spodářského k problému vyrovnacímu, která vzbu- dila v našem tisku živou výměnu náhledů; sluší jen litovati, že na ten čas nedošla žádoucího závěru a ujasnění. Pořad cyklu o rakousko uherském vyrovnání který konal se za hojného účastenství interesentů v místnostech obchodní a živnostenské komory pražské byl tento: dne 29. října 1902 zahájil cyklus univ. prol dr. Bohuš Rieger úvodem historickým a výkladem o vyrovnání státoprávním a finančním. Polom refe- rovali, dne 5 listopadu 1902 cís. r. dr. R. Hotowetz o hospodářské stránce obnovy vyrovnání se stano- viska průmyslového; dne 19. listopadu 1902 dr. K Viškovský o zájmech zemědělství při obnově vyrov- nání; dne 17. prosince 1902 doc. dr. J. Drachovský p otekách daňových a kvotové; dne 7. ledna 1903 řed Fr. Procházka o otšzce bankorní. Společnost zamý- šlela vydati veškeré referáty toholo cyklu jako sou bornou publikaci. Následkem neočekávaných průtahů s vyjednáváním o náklad této publikace a pokročilé zatím lase, v jaké se otázka vyrovnací octla, došle pouze k vydání úvodního výkladu Riegrova v nov založené knihovně Společnosti, o níž bude níže řeč

doktor Rieger R Hotowetz Viškovský docent Procházka Riegrův Polom den 5 Francie

14 article

Druhá přednáška (dra. Hotowize) vyšla jako zvláštn otisk z Obzoru Národohospodářského, kde byla uve řejněna v plném znění; v témž měsíčníku vyjde v nej bližší době přednáška dra. Karla Viškovského. Na dalších debatních večerech referovali: dne 14. ledna 1903 dr. Th. Živanský o pohybu obyvatelstva v Če- chách v období 1890—1900 se zvláštním zřetelem k vnitřnímu stěhování; dne 4. března t. r. dr. Jar. Preiss o hospodářské práci českých novin. Kromě debatních večerů Společnost rozvinula v prošlém roce i externl činnost přednáškovou rozsáhlejší měrou než v roce předchozím. Tak zejmena opatřila pro přednáškový cyklus klubu pokrokového studentstva „Ant. Čížek“ v Praze, pořádaný loni v listopadu o stavu a vývoj čelných průmyslů českých, referáty: o průmyslu cu- krovarském (dr. Preiss) a polygrafickém (dr. Salaba), poslednější spojen byl s prohlídkou reprodukčních ústavů „Unie“ (Vilím). V přednáškovém cyklu odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Třebíčl. pořádaném rovněž v listopadu m. r., přednášeli čle- nové Společnosti dr. Jar. Salaba o úvěru maloživno- stenském (9. listop. 1902) a dr. Rud. Pilbauer o sociální olázce (dne 16. listopadu 1902). Ku požádání odboru Národní jednoty pošumavské v Písku provedla Společ- nest lamže v březnu t. r. cyklus přednášek s tímto programem: Otázka učednická (dr. V. Schustar), úvěr maloživnostenský (dr. Jar. Salaba), otázka sociální (dr. Rud. Pilbauer). Puhlikace společnosti objevuji se běžícím rokem na trhu knihkupeckém v novém rouše jako Česká knihovna národohospodářská redakcí před- sedy společnosti doc. dra. Jos. Grubera, nákladem J Laichtra na Král. Vinohradech. První číslo knihovny tvoří zmíněnou liž úvodní přednásku p. dra. Riegna

Viškovský doktor Th Živanský Jar Preiss Antonín Salaba Vilím Pilbauer V Schustar docent Gruber Král Praha Morava Písek reprodukční ústav „ Unia náklad J Laichtra

15 article Pro nejbližší dobu připravuje Společnost české vydání

Pro nejbližší dobu připravuje Společnost české vydání výborného populárního spisku Maurice Blocka. — Knihovna společnosti došla cenného obohacení. Pokud jde o ostatní akce směru praktického, dala Společnost podnět k rozšíření dosavadních přednášek české ex- tense universitní na přednášky kursové, kterážto poslednější ferma má nepopíratelné přednosti v tom že připouští možnost podrobnějšího předvedení látky než jednotlivá přednáška a že obrací se k užšímu sice ale za poučením opravdově jdoucímu a tudíž vybra- nějšímu, vážnějšímu kruhu posluchačstva. V přísluš- něm svém podání mohla se společnost odvolati ke svému známému, plným úspěchem provázenému kursu z r. 1898. Dále zaujala Společnost stanovisko vůči hospodářské důležitosti sanování záložny kateřinské, podáním českému klubu lidových poslanců na radě říšské, u něhož očekávati lze, že věc tato dojde také plného porozumění. Účastnila se delegálem svým v českém komitétu pro obeslání všeslovanské výstavy petrohradské 1905, místopředsedou drem. Jar. Preis- sem, jemuž připadla v komitétu funkce jednatele. Na základě podrobného programu české exposice, kterýz vypracoval s použitím některých, komitétem vyžáda- ných odborných návrhů, vyslán byl v březnu t. r. do Petrohradu, kde o programu a organisaci české ex- pesice s ofieiálními výstavními orgány ruskými po- drobně se dohodl a českému pořadatelstvu zajistil roz- sáhlou aulonomii a volnost pohybu, vyjednav zároveř alespoň v hlavních rysech dosažitelné výhody pro če- ské vystavovatele Po návratu svém odebral se na Mo- ravu, kde (v Brně a Olomouci) pomáhal organisovati připravné práce pro účast Moravy při téže výstavě kremě toho měl o výstavě řadu přednášek informač ních v Praze a pracuje nyní o organisaci venkovské.

Mauric Block Preis Petrohrad Brno Olomouc Morava Praha

16 article

Pojížďky po Vllavě z Č. Budějovic do Prahy, polá- dané Jednotou Povltavskou ve dnech 25—27. kvělna t r. účastnil se za Společnost dr. Vlad Fáček; schůze svolané Českoslovanskou jednotou v Praze v prosinei m. r. o poměrech slovenských, doc. dr. Jos. Gruben a dr. Rud. Pilbauer. Památku zvěčnělého dra. Frant Lad. svob. pána Riegra uctila Společnost příspěvkem k Riegrově nadaci pro nemajetné studující příští české university na Moravě. Vynikajícím způsobem účast- nila se společnost akce za spravedlivým zastoupením naším ve správě Rak-uher. banky. Z místních odbor společnosti v král. českém (v Chrudimi, Pardubicích

Vllava doktor Vlad Fáček docent Jos Pilbauer František Lada Riegr Riegrův Č . Budějovice Praha Chrudim Pardubice český univerzita na Morava

17 article

Č. Budějovicích, Hradci Králově, Plzni), zaslal zprávy o své činnosti v prošlém roce odbor česko-budějovi- cký a pardubický. Česko-budějovický odbor Č. S. N konal výroční valnou hromadu 26. dubna 1902 za úča- stenství 17 členů. Po schválení zpráv funkcionářo přijata byla resoluce ve prospěch české státní prů- myslové školy v Českých Budějovicích k níž přistou- pila města Tábor a Třeboň. Již v lonské zprávě o- boru tlumočen byl stesk do nedostatku pracovníků hospodářských v Č. Budějovicích. Nedostatek tento objevil se zejmena v uplynulém roce, kde většina členů výboru byla plně zaměstnána organisačními pra- cemi pro Jednotu Povllavskou, která, jak loni bylo re- ferováno, založena byla k podnětu odboru a jejíž čin- nost v prvním roce vykazuje velmi potěšitelné vý- sledky. Výbor usnesl se zříditi v odboru sdružen průmyslníků, které by spojilo české továrny a zá- vody průmyslové v Č. Budějovicích k hájení společ- ných zájmů a k řešení společných otázek. Členove odleru mimo schůze Jednoty Povltavské přednášeli kursu pro živnostníky, který pořádala obchodní a živ- nestenská komora v Č. Budějovicích v lednu a v únoru 11.03 a ve schůzích odboru Nár. jednoty pošumavské

Povllavska Č . Budějovice Hradec Králov Plzeň Český Budějovice Tábor Třeboň odbor Č . S

18 article

Frací v komitétu, který na jihočeské výslavě v Táboře v srpnu 1902 předvedl zvláštní exposicí výsledky po- litické, kulturní a hospodářské práce Čechů budějo- vických za posledních 20 let, odbor zástupci svými činně se účastnil. Členů činných čítal odbor 44. O- bor České společnosti národohospodářské v Pardub cích v prošlém roce vytkl sobě dvojí směr činnosti- 1. uspořádati cyklus přednáškový z národohospodář ství, 2. spolupůsobiti činně v národohospodářské sku- pině Východočeské výstavy r. 1903 v Pardubicích po- řádané. Ve směru prvém splnil svůj úkol tím, že v led- nu t. r. uspořádal následující přednášky: 1. dr. Jarosl

Čecho Jarosl Tábor Pardubice Český společnost

19 article

Preiss z Prahy: O vlivu hospodářské činnosti na sílu národa: 2. prof. Arnošt Rosa z Pardubic: O pod- půrné akci maloživnostenské; 3. Boh. Malec, obuvník z Opočna: O živnostenském programu navrženém stranou radikálně-pokrokovou. Ještě účinněji pracoval výbor a dosud pracuje v druhém směru, neboť my- šlénka pořádati výslavu vznikla v kroužku členů od- boru: členové výboru zaujímají čelná místa jakv předsednictví tak v odborech a jest to zvláště odbo sociálně politický a statistický, v němž členové České společnosti náredchospodářské pracují nejúčinněji Zpráva vzata na vědomí, načež schvalena zpráva pokladní. V provedených potom volbách zvolení jedno hlasně do výboru na tři léta pp : prof. dr. Albin Bráf, dr. Šimon Kolářík, Jos. Nápravník, obchodník dr. Rud. Pilbauer, A. Pižl, prof. Českoslov. obchodn akademie, posl. dr. V. Šllený. Na dvě léta: p. Vlad List, inženýr v Karlíně. V následující na to debatě vyslovil p. dr. Polá přání, aby Společnost věnovala zření k akci za zří zení Rolnckého musea českého, p. dr. Švácha aby Společnost účinněji si všímala sociálních snak a učinil v té příčině positivní návrhy pracovní, pan Šetlík konečně dotkl se některých bodů dalšího pracovního pro gramu Společnosti Doslovem předsedajícího valná hromada skon čena, načež zvoleni v ustavující schůzi vý boru předsedou p. doc. dr. Gruber, místopřed sedy pp. dr. R. Vogl, dr. Preiss a inž. List jednately pp. dr. Pilbauer a dr. VI. F áček pokladníkem p. dr. V. Schuster. Když vyřízemy správní olázky, přikročeno k podnětům, daným val- nou hromadou a provedeu rozhovor o další činnosl Společnosti.

Preiss profesor Rosa Malec doktor Albin Bráf Kolářík Nápravník Ruda Pilbauer A Pižl Českoslov Vlad Švácha Šetlík docent Gruber R Vogl Ing VI V Schuster Praha Pardubice Opočno Jos Karlín Český společnost Rolncký muzeum Polá přání

20 article Cukerní olázka. Jak ochotně zkrucují fakta listy

Cukerní olázka. Jak ochotně zkrucují fakta listy poloúřadní i úřadní, když jde o to, aby nebyl u ná vzbuzen a vyvolán některým krokem Německa odpon proti němu! O hlasování v brusselské komisi sdělo- valy vládní i polovládní listy hlučně, že Německ hlasovalo se zástupci rakouskými pro připuštění kon- lingentačního zákona. Ale v zápětí sděluje „Mag Ztg.“: „V rakouských a uherských listech sděluje se ve zprávách o schůzi cukerní komise z 20. t. m., ž němečtí delegáti hlasovali s delegáty rakousko uher skými ve prospěch kontingentace, proti ní že všal hlasovali zástupci Belgie, Francie, Anglie, Holand- ska, Italie, Švédska, že se tedy vyslovila převážná většina proti kontingentaci. Toto sdělení jest nespráv- né. Také německý zástupce vyslovil, jak záslupci všech ostatních států, názor, žecukern kontingenitace se stanoveními brusse ské konyence srovnati nelze. Mylný názo rakouských listů plyna asi z toho, že německý zá- stupce oděl své votum v mirnou formu, jak to dán vztahy Německa a Rakouska.“ Pokládali jsme přízniv hlasování Německa za jakýsi akt ocholy, laciný a bez významný. Ale ani to se nestalo. A tak druží se k do savadním smutným pro průmysl důsledkům cukern politiky dvě poznání: úplné bezmocnosti a bezvý- znamnosti Rakouska, jak to otevřeně doznal dr Baernreither, a německé lásky a spojenecké věrnosti

Německ Mag Ztg Baernreither Německo Belgie Francie Anglie Švédsko Rakousko

21 article

Rozumí se ovšem samo sebou, že z toho poznání zá věry činěny nebudou. — Jednání cukrovar níků pokračují jen zvolna. Surovárníci i rafinéř zkoumají vzájemně své síly. Surovárny přirozeně činí pokusy o pevnou organisaci, ale z rámce úval zatím se nedospělo, nehledě ani k tomu, že rozpory malých i velikých závodů trvají dále. Také rozmíšky vzbuzené kontingentačním zákonem odklizeny nejsou třeha o osudu zákona sama pochybností není. Mimoto vyslovují se pochytnosti, že se zdaří při budoucím malém kartelním získu úspokojiti ony elementy, které využívaly obnovy kartelu ke svému obohacování kterým se vyhovovalo... Sjednoceně vystupují ra- finerie. Aktuální otázkou jest jim především, má-li býti zachováno prodejní sdružení. Značná část jest pro tento modus, zříc ve sdružení základ budoucího kartelu. Za tím účelem bude zaslán všem ralineriím dolazník o otázce této, k němuž bude připojen návrh na další upravení prodejního sdružení. Vysloví-li se většina pro tento návrh, bude sdružení zachováno Forma sdružení jest předmětem úvah, nejspíše bude volena forma společenstva. Ovšem zůstává stále v po- předí diskuse, úvaha o budoucím poměru k Uhrám které nechlějí se vzdáti práva, zásobovati svůj domáeí trh. Moment tento souvisí úzce s otázkou zrušení zá- kona kontingentačního. Jak známo, jde vlastně o zá- kony dva: zákon, kterým se dělí kontingent mezi obě poloviny říše a zákon, kterým se rozvrhuje předlitav- ský kontingent na ty které továrny. Ke zrušení prvého zákona budou Uhry pravděpodobně ochotny jen pl záruce, že na kontingentu Uhrám vyhraženém změna se nestane. V příčině druhého zákona jest jen spor možno-li zákon tento zrušiti § 14.

Uher Uhry

22 article

Zvýšení cen sukna. Vzhledem ke zprávě, že libe- rečtí továrníci sukna míní zvýšiti ceny sukna po do hodě s brněnskými továrníky, v Brně zatím k po dobné akci není patrně valně chuti, jak patrno z ná sledující zprávy brněnské: „O akci brněnského sou kenického průmyslu za účelem zvýšení cen nelze za lím mluviti. Akci podobné brání v daném okamžiku že obchod nebyl vzhledem k všeobecné hospodářsk depressi a kolísání mody nikterak tak živým jako jině léta. Pouze laciné, t. zv. hladké látky byly čile pro dávány, ale i při nich nemožno mysliti nyní na zvý šení ceny, protože jsou továrníci vázáni smlouvami dodávacími. Naproti tomu jest jisto, že se pomýšli zvýšiti ceny na příští letní saisonu a sice po vzoru libereckém. Budou tedy ceny příští letní saisony o 5—10% vyšší.“ Za to se ale oznamuje, že liberečtí se pokusí ziskati pro svůj postup i slezsk soukenické továrníky, aby bylo docíleno všeobecného společného postupu. Přičinou jest zvýšení cen surov vlny (v posledním roce o 15—202%), přivoděné znač- ným zmenšením australských stád ovčích. Proti úmy- slům továrníků ozývá se z řad obchodníků prudký odpor. Poukazují na to, že odběratelstvo se vyššín cenám nepodřídí. Některé firmy pokusily se již o to aby zvýšily ceny středních a jemných suken o 30 a 40 hal. na metru; leč pokus prý úplně se ztroskotal

Brno

23 article

Také hlavní zahraniční odbyliště rakouských suken Orient, ohražuje se prudce proti zvýšení cen rakou- ských suken. Mimo to poukazuje se na to, že spekulace zneužívá dané situace a že konec konců celá její kom binace selže. Slejně, jak tomu bylo před pěti léty Kloní se ledy k boji. Kdo v něm bude silnější, zda továrník či obchodník a spotřebitel, nelze ovšem říci Zvyšování cen prádla v Německu. Souhiasně s berlínským spolkem obchodníků s prádlem usnes se Spolek pro podporu lněného a prádelního průmysl v Bielefeldu zvýšiti ceny všech druhů prádla. Motiven jsou stále vysoké ceny suroviny a okolnost, že druhy prádla, zhotoveně z levnější ještě suroyiny přešly již úplně v spotřebu. Západoněmecké přádel ny lnu usnesly se zvýšiti ceny příze.

Německo Bielefeld

24 article

Zvýšení cen zboží prýmkářskéha. Následken stoupání cen suroviny (bavlny, vlny, hedváhí a pod. usnesly se továrny zboží prýmkářského zvýšiti cený svých tovarů. Jak se proslýchá, bude v brzku násle- dovati další zvýšení. Různé zprávy. Jak sděleno, usnesly se spojen rakouské tevárny july na valné schůzi 26 června zvýšiti dosavadní výrobní obmezení od 1. čer vence t. r. z 15 na 20%. Vzhledem k obrovským ob tížím s provedením toholo usnesení svolána nová schůze, která se usnesla nezvýšiti redukce Bude tedy nadále činiti 15%. — Koncem června konč správní rok Pražské železářské společno sti. Dividendu odhadují interessenti na 70—80 K. — Příjmové přebytky „Hibernie“ činí v květnu 825.72 mk. proti 793.662 mk. v dubnu t. r. a 666.574 mk v květnu 1902. Výstava galanterního zboží ve Varšavě. Dle právi vydaného řádu výstavního bude výstava galanterníh zboží ve Varšavě otevřena 12. září a skončí 18. října Přihlášky přijímají se do 1. srpna. Ceny míst stano- veny za 1 m 3.25, 4.40, 5.30 a 6.40 r. Čizinci budou dle zprávy varšavského konsulátu připuštěni jen „hora concours“ a při zaplacení dvojnásobných poplatků Změny personalii v zemské komisi pro vžeobecnou daň výdělkovou v Praze. Ministr financí zprostil vrch- ního finančního radu Aloisa Dlouhého z toho důvodu. že se stal přednostou berní správy v Praze I., funkce II. zástupce předsedy a funkce člena zemské komise pro všeobecnou daň výdělkovou v Praze a na jeho místě pověřil těmito funkcemi vrchního finančního radu Václava Lusuma v Praze. Současně byl finanční rada Josef Havlena jmenován zástupcem člena uve- dené komise na místě vrchního finančního rady Lu suma.

Dlouhý Lusuma Havlen Lu Varšava Praha

25 article

Hospodářská schůze pořádána Bude ve Voseku u Hořovic v neděli dne 28. června 1903 o 2. hodině odpolední v hostinci p. Kellera. „O odvodňování zavlažování pozemků a založení vodního družstva“ pojedná p. V. Honc, ředitel hospodářské školy v Hořo vicích Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Hr ad ci Králové na jmění Antonie Filipové, obchod nice s karláčnickým zbožím v Jamném. Konkursnín komisařem přednosta okresního soudu v Žamberku správcem p. dr. Doubrava, advokát tamtéž. Schůze vě řitelů 3. července, přihlášky do 4. srpna, rok likvi dační 10. srpna. — Krajský soud v Chebu prohlásil konkurs na jmění Morice Wejnera, obchodník s krátkým a pleteným zbožím v Karlových Varech Komisařem rada Hönl, správcem dr. Körbl. Lhůty 1. července, 31. července a 5. srpna.

Keller V Honc Filipová Wejner doktor Körbl Vosek u Hořovice Hradec Králové Jamné Žamberk Karlová Vary hospodářský škola Krajský soud v Cheb rada Hönl

26 article Trhy poněžní.

Trhy poněžní. V Praze, 24. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při nezměněných kursech minula dnešní bursa bet obchodu a podáváno pouze za akcie: Živnostensk banky K 251.50, České banky »Union« K 245.50, stro jírny Daňkovy K 360.—, Zajišťovací banky K 200.— Rakousko uherské banky K 1629.—, I. české akciov společné továrny na orientálské cukrovinky a čoko ládu K 215.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly. Otliciální záznamy znějí

Daňkův Praha Rakousko Živnostensk banka 251.50 Český banka

27 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » » Č. Budějovie 1893 » » Plzně r. 1886 » „ Teplice r. 188 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české byp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. » » » » mel. úpisy „ » » » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Buštěhradská dráha . . dto. „ 1872 Místní dráha Německý Bro Humpolec. Česká montanní Em. 1896 .. Česká eskomptní banka . .. » banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . .. Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskemniní banka , Pražská úvěrní banka . . .. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko teplická dráha . . .. Česká severní dráha . Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi . . . . . . Ake. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) . První českomorav. tov. na stroje x. Z Vidně, 24 června. (Telefgr. »Nár. Listů«.

Ake Daněk Ruston Plzeň Teplice Smíchov Čechy Morava Vltava Kolín Č . Budějovice Český průmyslový . banka úvěrní banka Bro Humpolec Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskemninit banka živnostenský banka Český akciový . pivo stroj . společenský

28 article

Denní bursa. Na zprávy o zlepšení sitnae zdejší se smýštení na zdejší burse upevnilo, kursy však mnoho nestouply, protože spekulace byla vzhle- dem na nepříznivou situaci v rakouském parlament zdrželivou. Obě kreditky, v nichž podn kány peštské koupě, dále länderbanka a anglická banka se zlep- šily. Bodenkreditky dosáhly větší reprisy. Dopravní trhy, kromě obou severozápadních, které byly posti- ženy citelnou reakcí, byly rovněž příznivější. Štátní dráha, jižní a paroplavební mírně zlaciněly, úslecko- teplické byly poškozeny ojedinělými prodeji. Alpinky se mírně zotavily. Pražské železářské zlaciněly, ha- ličsko-karpatské dalšími prodeji se zhoršily. Merí národní elektrické a zbrojovky byly dra šl. Na trhu ukládacím byla větší poptávka zvláště po společných rentách. Německé devisy byly dražší Na eskomptním trhu snadnější: 3°/1s pro x. Z Vídně, 24. června. (Telefgrm »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 661 25 (po —.—) uberské kreditky 730.—, anglobanka 276.50, bankovní jednota 483.—, unionka 524 —, länderbanka 412.—, státní dráha 670.—, jižní dráha 83.50, polabská dr. 42050, severozápadní dráha 430.—, turecké tabákové 351.—, rýmavsko muráňské 464.50, alpinky 371 50, květnová renta 100 30, uherská korunová 99 40, turecké losy 124.—, marky za hotové 117 42, n uitimo 117.36. Smýšlení pevné.

Vídeň anglický banka

29 article

Z Vidně, 24. června. (Závěrečné úřadní kursy.) lvovskočernovická —.. Únorová renta . 100 45 květnová . . 100 3 spol. st. dr. rak. uh. 669 75 100 15 červenc. » . 83.50 jižní dráha říjnová „ 100.40 štyrsko hr. - köll. rakouská » zlatá 121.— severní dráha » kor. rak severozáp. dr. 430 — 100 60 pardubická dráha 410.— uherská » zlatá 120 60 420 — „ kor. 99 40 polabská dráha 365.— rak. invest. renta česká sev. dráha uher. buštěhradská A 984 — 4% zást. listy HIyp. 201.— banky král. č. pražsko duchcov 31/290 zást. I. Hyp. duchcov. podmok 2165.— banky král č. ústecko-tepl. dr. 850.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 683.— Zem banky kr.č. rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy 350 50 turecká labák. rež.

jižní dráha A 984

30 article

355.— Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka státní losy 1854 Rudolfova hut 371 — alpská montan. sp. 464 — po 500 zl. rým.muráň. spol. 269 — po 100 zl. Poldina huť . 1605.— státní losy 1864 praž. želez. sp. . 1070.— losy úvěrního úst. česká montan. sp. vídeň l. komun. 360 — Daněk . . . 155.75 tisské losy . . západočeská ubl. 123 — turecké losy . . severočeská uhl. 1627 650.— rak. uh. banka . moslecká ubl. sp 660 50 rak. úvěrní ústav 155 60 vídeň. stavební sp b. anglo-rakouská 715 — Schodnica . . 523 5 vídeňská unionka peštská vagonka. 411. 50 117.37 b. pro země rak. devisa německá 729 50 95 22 uh. úvěrní banka » pařížská 482 50 95 20 „ curyšská- bank. jednuta.

Poldin Daněk úvěrní banka Rudolfův hut

31 article

953— „ londýnská 239 45 r. úst. pro úv. poz česká b. Union 19.0 dvacetifrank Živnost. banka marka papírová . 117 36 roln. úvěr. banka 318.75 rubl 253.— Trh násladkem dobrého postupu jednání v Pešti upevněn; úvěrní, státní dráha a jeduollivé průmy- slové papíry vyšší, pouze polabská dráha klezla. Eskontní sazby 3° 1s—31/% procent. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.—, 198.20, Amsterodam na delší ihůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka krátké lh. za 100 mk. 117371/2, 117.55, Německo na delší lhůty 117.40, 117 60, Londýn šek a kr. lh. za 101. st. 239.421/a, 239 621/2, Londýn na delší lhůty K —.—, —.—. Nový York za 100 doll. —.

Pešť Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York dvacetifrank živnost

32 article

—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.20, 95.35, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rubiů —.— —, Paříž šek —.—, Petrohrad delší lh. — a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95 35, Paříž delší lh. —.—. —.—. Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.15, 95.30, na delší lh. 95.15, 95.30, Švýcary šek a kr. lh. 95.15, 95.30, na delší lhůty 95 15, 95..30. Berlínská bursa, 24. června. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dnešní bursa byla ze začátku klidna. Později se tendence upevnila a bursa dostala jinou tvářnost. Vzhledem k tomu, že při ullimové prolon- gaci ukázal se nedostalek kusů, a pak že z Nového Yorku došly trochu lepší zprávy, favorisovány byly hodnoty železářské a uhlářské, zejměna Konsolidace jež nejvíce se zlepšila. K lepšímu smýštení přispěly také dividendové odhady předních podniků a pak dobrý květnový výkaz Hibernie. Proto také byl celý kasovní trh lepší. Banky upevněny; dopravní trb klidný. Renty pevné. Soukromý diskont stoupl n 362 proc., peníze na ultimo dražší: 475 proe.

Švýcar Petrohrad Paříž Curych Basilej Nový York Italia šek

33 article

První eifry znamenají začáleční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 207.—, 207 62, Diskonto 184.40, 184.75, Německá banka 209.—, 208 87, Ob- chodní společnost 152.40, 152 87, Drážďanská banka 146 50, 146.75, Spanělské extericury —.—, 90.— Bochumské ocel. 174 10, 175.25, Lauřina huť 217. 40 21887, Dortmund Union lit. C. 74.10, 74 62, Har- penské uhl. doly 180 10, 181.75, Gelsenkirchenské uhl. doly 177.25. 178.50, Hibernia 175 90, 176 75, Consolidace 367 60, 373.—, Severoněmecký Lloy 98.50, 99.62, Hamb.ramer. dopravní spol. 101.— 102—, Kanada 119.60, 120.—, Transvaal 166 50, 166.25, turecké losy 132 75, 132.50. Z kasovních papírů: Concordia 293.50, Esch weiler 231.50, Geisweider 157.—, Hochdahl 167 75. Katovické 198.25, Wilhelm 213.25, Phönix 127 10 Rh. Stahl 160.—, Schalker Gr. 409 —, Westfali 120.—, Orenstein 138.—, Rh. Metall —.—, Hasper 153 90, Donnersmark 210.—, Huldschinský 95.— Vulcan 24.25, Bismark 228.—, Caro 97.30, Hoesch 151 60 Georg Marie 106.—, Königsborn 153.50, Nord- stern 252 —.

Spanělský Esch Wilhelm 213.25 Stahl Orenstein Cara 97.30 Georg Marie Ob Lauřin huť 217 Dortmund Haro Consolidace Kanada Transvaal Königsborn Nord Schalker Gr . 409 Geisweider 157 Phönix 127 10 Westfat 120 Huldschinský 95 Vulcan 24.25 Bismark 228 Hoesch 151 60

34 article

Dodatečná bursa. Z Berlína, 24. června (C.-B) Kreditky 207 60, státní dráha 144. , jižní dráha 18.50, diskonto 181.70, německá banka 203.—, obchodní b. 152.60, drážďanská b. 146 50, darm- štadlská banka 135.20, národní banka 119.—, dráha Dortmund—Gronau —.—, Henri 103.80, Transvaal —.—, Kanada 119.80, Golthard. 192. 10, Lloyd 99.60, Packet 102.—. — Za hotové: Lauřina huť 218..70, dortmundské 74.50, bochumské 175.20, gelsenkir- chenské 178 50, Hibernia 176 70, harpenské 181.70, Consolidace 373.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 24. června. (Počáleční bursa.) Bproe. renta 97.07, 312% půjčka —.—. Smýšlení slabé. Z Paříže, 24. června (Telegraf. závěrečné kursy.) Bproc. umořilelná renta —.—, 3proc. renta 96.90, 3laproc. renta 97 97, italská renta 103 90, rakouský poz mkový úvěrní ústav 1323.—, státní dráha —.— lombardy 85.—, směnky na Londýn 25.13, rakou- ská zlatá renta 102 90, uberská zlatá renta 104.50, otomanská banka 607, tabáková režie 384 —, tu- recké losy 130..0. Smýšlení pevné. Z Berlina, 24. června. (0 1 hod. 20 min. odpol.) Kreditky 207.50, státní dráha 143 90, lombardy 18 40. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 24. června. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 207.40, akcie společnosti státní dráhy 143 90, lombardy 18.40, papírová renta 100.45, stří- brná renta v.—, zlatá renta 102.80, uherská zlatá renta 101.50, uh. korunová renta 99 85, 4% rak. korun. renta —.—. Smýšlení pevnější. Z Frankfurtu, 21. června. (Dodateč. bursa.) Úvěrní akcie 207.40, státní dráha 143 40, lombardy 18.40. Z Nového Yorku, 23. června. (C.-B.) Směnky na Londýn 485.20, stříbro 52 /4. penln

Henri 103.80 Lloyd 99.60 Berlín Dortmund Transvaal Kanada Hibernia Paříž Londýn Frankfurt Nový York národní banka 119 Packet 102 Lauřin huť 218

45 article

Pražská plodinová bursa, 24. června. Obili. Znamená se za 50 kg transito: p šení ce česká 76—80 kg K 7.75, 8 35, uherská 79 kg 8 50, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak. — kg 0.—, 0.—, americká —, —.—, vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české jakosti 71—74 kg 6.85, 7.30, uherské 00—00 kg 3.— a —.— moravské —.— až —.—; vadné 0.— a 0.—; ječmen výběr 0—, 0.—, první jakost 0.—, 0—, střední 6.80, 0.—, merkantilní 0.—, 0.— ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 6.25, 6.40; oves ry- chlik 6.30, 6.35, prima 6.20, 6.25, merkantilní 6 10, 6 15, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 0 —, 0.— kukuřice uherská 7.75, cizozemská 7.35, 7. 50, cinqnantinová K 8 25. 8.40: vikev česká 7..50, 7. 60. haličská 6 60, 7 —, uher. K 0.—, 0 —, pohank 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše ničná mouka č. 0 K 28.—, 29.—, č. 1 27.—, 27.50. č. 2 26.—, 26.50, č. 3 24 —, 24.50, č. 4 23.—. —.— č. 5 21 50, —.—, č. 6 19 50, —.—, č. 7 17 50, —.— č. 8 14.—, —.—. Žilná mouka č. 1. 22.—, —.—, č. II 21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, Pšeníčné otruby jemné 10.60, 10.70. hrubé 10 6o,

uherský 00 český 7 kg