2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. června 1903
Praha
4
article
Na ranní a odrnl. Htat
povi, lani se
v Prnze v adlminisfraei
na čtvrt leta . . . 6 R —
s dvejí čenážkou
t lts . . . . 7 K po
ve slislkách: 2 K 30
na zaěsác . ..
Pošton:
a měsíe
nrkis : . . . s K o
s drojí zlellkou
:::k ei
na měsl
na čirrt leka
5
article
V nových bojích.
V nových bojích.
Od r. 1897 přibývá sporů v soustátí rakou-
sko-uherském; za těch pět, šest let dospěly po
měry v zauzlení, jež mimoděk připomíná stav
před padesáti léty, z něhož se zrodily události
r. 1848 Starorakouské a vojenské kruhy i ted
jako tehdy tváří se, jakoby hájily v jednotě ar
mády jednotu soustáti. Ale v této polovině říše
pádem hraběte Badena a vítězstvím německé
obstrukce dosáhli Němci nebývalé moci a vlivu
bez souhlasu jejich nesmí vláda vyhověti žád
nému oprávněnému požadavku oststních národů.
nesmí připustiti provádění národní a jazykove
rovnoprávnosti, jak to ustanoveno státními zá-
kladními zákony, a to vše čelí přímo proti jed-
notě a moci státníl
Neněmečtí, hlavně slovanští národové tétc
poloviny říše stlačeni na občany druhého řádu,
jim se neposkytnou bez svolení Němců ani
sliby, že budou opatřeny jejich kulturní po
třeby, jak to vidíme na osudu požadavku za zři
zení university na Moravě. Divno-li, že v takové
tísni i nejtrpělivější a nejskromnější delegace ná
rodní, poselstvo nároua českého na vídeňské říš
ské radě opět sáhlo ke zbrani ob-
strukční?
Před padesáti léty Vídeň slo
vanské národy hledala, dnesje oká-
zale odmítál
Nejen slovanské národy této poloviny sou-
státi odmítá; poslední události v Chorvatsku, po-
čtnaje od tamních bouří až po pozvání bána
Khuena-Hedervára, aby sestavil nové minister-
stvo v Uhrách, jsou dokladem, že po padesáti
létech se pohlíži na Chorvaty zcela jinak. Jakoby
měla doložena býti nade všecku pochybnost
trpká pravda, jíž maďarští opposičníci připomi-
návají Chorvatům: „Co se nám dostalo před
padesáti léty z trestu, to bylo spolu pro vás
odměnou.“ Od r. 1867 byl tento trest s Maďarů
sňat; dnes jest v četných chorvatských okresech
stanné právo.
Baden
Němec
Chorvat
Maďar
Vídeň
Chorvatsko
Uhry
univerzita na Morava
KhuenHedervár
6
article
Před r. 1848 vyjednávali s Chorvaty i Ma
daři i Vídeň, dnes již se počínají v Uhrách ozý
vati hlasy, že Chorvati nejsou způsobilí požívat
práv „bílého listu“, jejž jim podal Desk.
Jest záhodno za dnešních poměrů připome
nouti obsah historické rozmluvy, již měl ve Vídni
tehdejší předseda ministerstva uherského hrabě
Batthyány Lajoš s chorvatským bánem Jella-
čičem, chtěje předejíti událostem, jež na to
následovaly. Tázal se bána, co si přejí Chorvaté.
Bán odpověděl: Prvním naším požadavkem jest,
aby vojenství a finance zůstaly soustředěny ve
Vídni, a aby Uhry převzaly část státních bře-
men (kvotu). V dalším průběhu řeči dodal Jella-
čič, že jest nejvyšším přáním Chorvatů, aby se
vrátila státu síla a vážnost, nemohouť prý lho-
stejně přihližeti, porušují-li Uhry jednotu státní
Na to Batthyány vytýkal bánovi, proč odmitá
každý pokus smíru a dostalo se mu následujíe-
odpovědi: Nejde mezi námi o drobné otázky
jež by se měly urovnati. Vy chcete samostatné
Uhry, a já přísahal na jednotu říše, když se
v tom neshodneme, může rozhodnouti mezi námi
jen meč. Tu prý namít Batthyány, že chorvat
ský ruch jest „panslavistický“, a ten že též se
nesrovnává s jednotou státu. Odpověď bánova
prý na to zněla: Toho hnutí potřebují proti vám
na to jest dobrým prostředkem; jen až vy bu-
dete poraženi, bude to ostatní mo u s ta
rostí.
Chorvat
Batthyány Lajoš
Uher
Vídeň
Uhry
7
article
Pomocí Ruska tehdy Maďaři podlehli, a o t
ostatní se Vídeň skutečně posta
rala.
Dnes slovanšti národové na obou stranácl
Litavy to až přiliš hluboko pociťují.
V tomto ohledu Slované opravdu po pade-
sáti létech se ocitli v položení jak oproti Něm
cům, tak Maďarům formálně mnohem nevýhod
nějším. Na místě Jellačičově bánuje v Chorvat-
sku hrabě Khuen-Hederváry, ve Vídni proti
Slovanům stojí dr. Körber. „zajatec německých
stran“
Ale jest přece jen rozdíl mezi dobou nynějš
a tehdejší; jest rozdíl vnitřní i vnější.
Maďar
Slovan
Chorvat
Khuen
Hedervára
Körber
Rusko
Vídeň
Litava
Německo ec
8
article
Slovanští národové též značně pokročilia
vyspěli za tu dobu; přibylo jim nejer sil a uvě-
domění, ale zároveň značně vystřizlivěli ve své
zálibě pro Vídeň. Centralism a po něm dualism
byl pro ně poučnou školou, proto někdejší jed-
nota a síla státní nemůže býti již takovým jejich
ideálem, jako jím byly na př. bánu Jellačičovil
O to se postaraly hlavně události zahra-
ničné. Sjednocené Německo po vítězné válce
s Francií uvedlo záhy v Rakousku v zapomenutí
potřebu, vyhledávati slušné soužiti se všemi
národy. Příznivější vítr, jenž zavanul ve vojště
následkem nařízení z r. 1868 o jazycích plu-
kovních, záhy opět vymizel, a poslední léta při-
nášejí i v oboru tomto nové a nové doklady
ducha germanisačního. Všecky pokusy o zjed-
nání smíru s národy neněmeckými, zvláště s če-
ským národem, ztroskotaly vlívem cizím,
o působení německých velevyslanců ve Vídni
dostaly se nejednou na veřejnost prapodivné
zprávy. Nedávno kaneléřem německým Bülowem
v posledním říšském sněmu předložené listiny
z dob Bismarkových dosvědčují, že všeněmecká
propaganda nebyla ani v Uhrách bez ochrany.
Jellačičovit
Vídeň
Německo
Francie
Rakousko
Uhry
9
article
Dnes v této polovině říše Němci si vedou
jako národ výhradně vládnoucí, jako národ, jenž
samojediný rozhoduje o právech a potřebách
národů ostatních.
Před padesáti léty bylo Německo málo-
mocným skupenstvím více než tří tuctů státůa
státečků; úloha jeho mezinárodní byla málo zá-
vídění hodná; po válkách napoleonských
Uhrách hrabě Szechényi vytvořil politickou na-
uku, že Rusko jest v Evropě státem nejmocněj-
ším, a proto že musí Maďaři, chtějí-li se ubrániti
záplavě slovanské, postupovati ve shoděs
Němci, jakožto slabšími; theorií touto
se řídil i Košut, jenž prohlásil v proslulé své
řeči o obraně země, že přeje si přátelství k Ně-
mecku, „ale tak, aby z uherských
práv, ze samostatnosti, z národníeh
svobod ani pro něčí přátelství, an
na něčí hrozby ni o vlas se neupu-
svilo.
Szechényi
Maďar
Němec
Košut
Německo
Uhry
Rusko
Evropa
10
article
Až do vítězné války německo-francouzsko
trvala, a do jisté míry trvá tato theorie v Uhrách
dosud, ač již hrabě Andrássy cestou svou do
Petrohradu a názory tam pronešenými (jak zná-
mo, z týchž listin Bülowem předložených posled-
nímu říšskému sněmu německému) učinil doni
průlom, a od té doby v Uhrách stále
přibývá politiků, kteří nepoklá-
dají již za potřebno, postupovati
poboku Německa, protože sjednocené Ně-
mecko nynější v koncertu evropském jest zcela
jiným činitelem, než býval někdejší německý
bund. Zkrátka, Maďaři pociťují též již potřebu,
státi na stráži proti Západuí
Rakousko, opřené před padesáti létyo
Rusko, bylo i pro Maďary jinou silou, než jest
Hakousko trojspolkové, třeba Maďaři (hrabe
Andrássy) byli jeho nejhorlivější spolutvůrci.
I oni vystihli v čas, že středocvropská hospo-
dářská politika a trojspolková politíka na Bal-
káně ohrožují všecky jejich zájmy, a proto po-
hltila obnova rakousko-uherského vyrovnání tolik
ministerstev na obou stranách a proto vedle
samostanosti hospodářské vedou Maďaři tak tuhy
boj i o uherskou armádu, chtějí míti nejen to-
bolku ve své vlastní ruce, ale i pušku. Tento bo
jest mnohem více projevem obav před pře-
vahou německou, než před zápla
vou slovansko u.
Této ovšem dnes není ani v Rakousku, kde
Slované okázale jsou odmiláni vládami víden
skými, není jí ani v Uhrách a Chorvatsku, ale an
na Balkáně, jenž jest soupeřícími vlívy velmoe
nadobro rozerván a rozeštván.
Andrássy
Maďar
Slovan
Uhry
Petrohrad
Německo
Rakousko
Rusko
Bala
Chorvatsko
Balkán
11
article
Poměry za posledních padesáte let změnily
se tedy hlavně vlivem přesunutí zahraničnýc
poměrů, obrovským sesilením moci sjednoce-
ného Německa.
U vědomí této změny Němci vůbec Slo
vanům zdejším nijakých ústupků nečiní, a ne
budou jich činiti uotud, dokud program slo-
vanských národů zdejších bude
spočivati na klamněm předpokla-
du, že Slované brání spolu sebe, zastávají-
vůči státu tytéž zásady, jako svého času bán
Jellačič. Dnes Cislajtánie jakožto stát německy
cítící a prazující, jakožto stát po těsnějším ho-
spodářském sblížení s říší německou toužící, po
kládá svůj zápas s národy slovanskými za vy
řízený,a proto postavila se Vídeň na stanovisk
německé obstrukce. Zápas, vedený dnes mezi
Vidní a Peští, jest zápas vítězného proudu ně-
mectví, jež při pochodu svém ne Balkán odstra
niti hodlá překážku poslední — maďarskou
Vítězství nad Uhrami nám nic neslibuje, porážk
jejich však jen ještě více by upevnila postavení
Němci od r. 1897 zaujaté.
Slovan
Německo
Cislajtánie
Vídeň
Pešť
Balkán
Uhry
12
article
Kdyby pravda bylo, co snaží se nám namlu
viti směr starorakouský a vojenšký, že jde
tomto zápase o jednotu státu a armády, musily
by tyto kruhy míti pro zdejší Slovany aspoň tolil
„slibů“, jako jich měly v dobách velikých tísní
a Vídeň by nám nevnucovala do rukou zbrane
cbstrukční.
Dle nejnovějších zpráv podaří se asi ješte
bánu Khuenovi-Hedervárovi zadržeti a odročit
účtování Vídně a Pešti, ale tím nebudou od
straněny ani vnitřní, ani vnější příčiny boje, jenž
mezi nimi vypukl.
Pro národy slovanské bude tolo odročen
poslední lhůtou, aby se vzpamatovaly, a aby
vůči zcela jiným a novým poměrům nezměnily
jen zbraň — ale což se nám zdá mnohem důle-
žitější i požadavky a programy posa-
vadní. Obstrukce musí miti veliký
a všemu národu viditelný a žádoue
cíl; zastrčený „slib“ ve vídeňských úřadních
listech jim nadále býti nemůže! Tu jest třeba
pronikavého vyřízení všech potřeb na celé čáře
jinak nebude našemu boji pomalu nikdo roz
umětil
Vídeň
Pešť
13
article
Události v Srbsku.
Události v Srbsku.
Návrat krále Potra I. Karaďorděviče do Srbska.
Dnes dopoledne navrátil se Petr Karaďorděvičp
45letém vyhnanství do svého rodného měsťa, aby po
jednomyslném usnesení zástupců všeho národa dosed
na trůn království srbského Okolnosti se složily tak
že návrat králův přese všechno radostně nadšen
okyvatelstva království srbského nemůže býti nazvár
radestným pro jeho vlastní osobu. Krále očekává
v zemi, po dlouhá létr pustošené nesvědomitými
vládci, těžká a vytrvalá práce nad mravním i hmot-
ným povznesením národa a mimo to bude nucen upra-
viti teprve svůj poměr k cisim státům, z nichž kromi
Ruska a Rakouska, léměř všechny se chovají k němu
dosud více než zdrželivě. Jen diplomatičtí zástup-
cové Ruska a Rakouska uvitali nového králo, když
dnes poprvé překročií hranice své říše. Všichni ostatn
vyslanci buď na spěch opustili Bělehrad. aneb se z
vjezdu králova skryli ve svých obydlích. Králi Petr
nastane ledy povinnost diplomatické styky znovu opě
navazovati.
Potro I Karadjordjevič
Karaďorděvičp
Petr
Srbsko
Rusko
Rakousko
Bělehrad
14
article
Jaké jsou úmysly královy co do vnitřní správy
Srbska, dovídáme se z jeho včerejší rozmluvy se
zpravodajem vídeňského „Tagblattu“. Pravilť mimo
jiněs „Přicházím do Srbslea jako král, který nezní
rijakých stran, nýbrž jen Srby. Nebudu panovati
stranám, nýbrž Srbům; to jest má vrchní zásada
Nyní, když se poměry úplně změnily, jest přirozeno
že se různé strany slouči, a sice sloučí se výhradně
za účelem společné práce. My můžeme miti jen jeden
cil před očima: Práci pro blaho a rozvoj země. Srbsko
má nyní novou ústavu, která zabezpečuje národu
největší svobody. Politicky nemá si tedy národ na t
debu čeho přáti, a proto může se s tím větší energií
věnovati hospodářskému rozvoji. Doufám, že na tétc
dráze dospějeme k šťastnější budoucnosti.“
Král Petr vyslovil se také o nesnázích, jež mu
působí požadavky cizích států, aby původcové běle-
hradského převratu byli přísně potřestá ni. „Jest t
věc — pravil král — pro mne velice oblížná. Ne-
zapomeňte, že jsem ústavní panovník a prot
musím šetřiti soudu svého národa. Obě srbské sně
mevny způsobily svými usneseními situaci zcela jas
nou, neboť vyslovily vojsku svůj dík. Jako ústaví
panovník nemohu se postaviti proti zákonodárným
sborům a tím také proti celému národu. Kromě toho
usnesení sněmovay, týkající se vojska a jeho chování
stalo se dříve, než jsem byl zvolen za krále a je
jsem se tedy octnul před fait accompli, které mi n
dovoluje, abych se otázkou tou déle zabýval. Pod-
stala přísně ústavní vlády nedovoluje přece, aby se
podnikalo něco, co se příčí přání národa a jeho zá
stupců.“
Proti těmto názorům sotva možno činiti námitky
a král Petr zajistě nalezne vhodný způsob, aby o jich
správnosti přesvědčil také diplomaty oněch států, kter
telik naléhají na potrestání bělehradských spiklenců
Srba
Petr
Srbsko
15
article
K otázce potrestání kralovzahů.
V Bělehradě, 21. června. (Pův. dop. „Nár
Listů“.) Aby bylo jasno, je-li možno potrestat-
srbské důstojníky, kteří provedli převrat 11
června, nutno míti před očima, jaký byl plá
spiklenců a jak se ku převratu zachoval srbský
národ.
Původní úmysl spiklých důstoj
níků nebyl zavražditi krále a krá-
lovou. Úmyslem spiklenců bylo, vymoci na
králi záruky, že nebude dále panovati v tom
směru a duchu, jako dosud a že Luněvica nebude
prohlášen za následníka. Kdyby král nechtěl dát
takovou záruku, spiklenci byli odhodláni, při-
nutiti krále, aby se zřekl trůnu. Pro případ, bu
dou-li napadeni zbraní, rozumí se, že byli smlu-
veni, že se budou zbraní také hájiti a budou-li
přinuceni sáhnouti dokonce i na živo“ králův,
byli si vědomi, co to znamená a koho bude třeba
odstraniti, aby nedošlo na hroznější krvepro-
lití a Srbsko si mohlo oddechnouti.
Luněvica
Bělehrad
Srbsko
16
article
Osud krále Alexandra tomu chtěl, že sám
se svými pobočníky počal stříleti do spiklenců.
Kdyby toho nebyl učinil, byl by podnes živ mim
Stbsko, ne-li v Srbsku samém.
Nebylo tedy účelem spiknutí, aby král a krá-
lová byli nezbytně usmrceni. Přesvědčil jsem se
o tom na straně nejkompetentnější a nelze již
pochybovati o tom, že spiklence vedla jen nej-
šlechetnější myšlénka — zachrániti Srbsko-
Tolik o tom. Co pak se týče požadavku ně-
kterých časopisů, mimo jiné i ruských, aby byli
potrestáni důstojníci, kteří provedli převrat,
aby potrestání vykonal král Petr, musím říci, že
ony časopisy nevědí, co vlastně chtějí. Nebo
to, co žádají, nedá se prověsti, poněvadž celý
národ a všechno vojsko sehválil
převrat, a národní zastupitelst vo,
jež bylo zákonitě zvoleno, ale proti zákonu
ústavě násilným královým převratem rozpuštěno,
a jež samotné vykonává dosud suverenní moc
ve státě, jednohlasným, platným
usnesením, jež nabylo sílu zákona
potvrdilo jednomyslnost vojska
s národem a sňalo všelikou zod po-
vědnostdůstojníků a vojska za pro
vedený převrat. Nikdo v celém Srbsku ne-
protesťoval proti převratu, ba ani ti lidé, kteř
byli Milanovými a Alexandrovými ministry, když
se vyhlašoval stav obležení a dosazovaly se náhl
soudy, konaly se státní převraty, za něž je krá
Alexandr jmenoval doživotními senátory. I on
všichni hlasovali nyní pro ono usnesení národ
ního zastupitelstva a pro Petra Karaďorděviče
ačkoli nebyli k tomu nuceni, poněvadž ve schůz
nebylo násílí ani terroru.
Petr
Milanová
Alexandrová
Alexandr
Petro Karadjordjevič
Srbsko
17
article
Kdo by tedy nyní žádal, aby byli potrestán
důstojníci, musil by volati k odpovědnosti vše
chno vojsko, celý národ a všechny členy národ
ního zastupifelstva, poněvadž všichni vyslovili
svůj souhlas s převratem a schválili jej. Přál-l
by si kdo znáti ustanovení srbského trestního
zákona a ústavy o neobmezené svrchovanosti
národního zastupitelstva v době, kdy je stát bez
panovníka, srbští státníci mu rádi poslouží.
Pro lepší poznání spiklenců nutno ještě do-
dati, že jsou to nejlepší a nejschopnější srbšti
důstojníci. Jako takovi byli oceněni při loňských
manévrech a chválu takovou jim vzdali nejvyšší
srbské vojenské osoby pod předseddnictvím krále
Alexandra a generála Cincar Markoviče.
Srb-Slovenin.
Politický program krále Potra.
V Bělehradě, 22. června. (Pův. dop. „Nár
Listů“.) Nově zvolený srbský král nevydal ještě
proklamace k národu. Ale jeho politický pro-
gram obsažen v řeči, kterou v neděli v Ženev
odpověděl na oslovení předsedy senátu Velimi-
roviče, když mu podával na pergameně sepsaný
protokol o zvolení za krále. Petr Karaďorděvič
pravil:
Jest mi nad míru mílé, že celý srbský náro
nadšeně přivítal mé zvolení a že také vojsko srb-
ské jest mi oddáno. Jsem velice dojat těmitc
projevy lásky a oddanosti ke mně i mým před
kům a nejsem s to, abych vyjádřil, co cítím.
Nesčetné projevy lásky a oddanosti, jež mne
docházejí ze všech stran drahého Srbska, pln
mé srdce i mou duši nevýslovnou radostí. A
požehnání boží provází Srbsko a drahý srbský
národ, v jehož střed se vrátím po 45letém vy
hnanstvi.
Díky, veliké díky měmu drahému národu
že mne prostřednictvím svých zástupců tak
Markovič
Srb
Potro
Veli
Karadjordjevič
Bělehrad
Ženeva
Srbsko
19
article
jednohlasně zvolil za krále srbského. Dávám své
čestné, královské slovo národnímu zastupitelstvu
i milému národu, že se chci ze všeci sil při-
činiti, abych splnil svůj veliký a čestný úkol,
abych ospravedlnil tuto jednohlasnou volbu.
Dávám vám čestné slovo a slavný slib, že v Srb-
sku nikdo nebude pronásledován pro své smý-
šlení a své řeči. Ani ti, kdo snad v přílišné horli-
vosti se prohřešili na mých slavných předcícha
na mně, nebudou pronásledováni. Nebudu se na
nikom mstiti, nikoho nenáviděti, nebudu naslou-
chati pochlebníkům, kteři svádějí, ani klepa-
řům, neboť pro ně srbský národ již dosti vy-
trpél.
V Srbsku bude panovati je
pravda a zákon a sice rovný zákon
provšechny. V tom nebude výjimek i v lom,
doufám, bude mne podporovati celý národ.
Svoboda a pravda bude mým he-
slem; srbský národ toho úplně zasluhujea
proto se naděju všestranné pomoci. Buďte pře-
svědčeni, že srbský národ nalezne ve mně pra-
vého přítele, skutečného obrance jeho práv
svobod. Vše, co je šlechetné a dobré, budu z
všech sil hájiti a podporovati a všichni společně
se přičiníme, abychom se ukázali důstojnými po-
tomky svých starých, poctivých předků. V tom
jménu vás opětně pozdravuju a volám: Ať žije
srbský národ, ať žije Srbsko! —
Tato králova slova, vytištěná a rozšířená
v tisících výtiscích úřadních novin, čtou se dnes
s nadšením po celém Srbsku a všude stupňuji
touhu, aby se vrátil do své vlasti král a s ním
nový řád a nové štěstí.
Vojislav.
Telegrafické zprávy.
Srb
Vojislav
Srbsko
20
article
Z Bělehradu, 24. června. (C.- B.) Všechny
noviny věnují novému králi holdovaei
články.
Je chladno a pochmurno. Okolo 8. hod.
počínají se ulice v městě oživovati a hosté
z venkova prohlížejí si ozdoby města, jež se
dokončují. Okolo 9. hod. počíná vojsko zaují-
mati své stanovistě v ulicích a tvořiti špalír.
Do nádraží bohatě ozdobeného přicházejí hod-
nostové. Na perroně shromažďují se členové
vlády a městského zastupitelstva, aktivní a zá-
ložní generálové, městský a pevnostní velitel
čestná setnina s hudbou. V saloně nádražním
budou očekávati krále: rodiny ministrů, vy-
slanci Rakousko-Uherska a Ruska dr. Dumba
Čarykov s personálem vyslanectev, předseda
státní rady, zde meškající vyslanci, předsedové
kasačního soudu a akademie věd a rektor vy-
soké školy.
Vyslanec Čarykov bude představen Avaku-
movičem na prahu nádražního salonu králi Pe-
trovi, on představí pak králi vyslance dra.
doktor
Dumba Čarykov
Bělehrad
RakouskoUhersko
Rusko
kasační soud a akademie věda
21
article
Dumbu, jenž tím způsobem nepřijde do styku
s členy nynější vlády.
d. Z Bělehradu, 24. června. Zvláštní vlak
s králem Petrem I. přijel sem rázem 10.
hodiny dopolední. Uvítání bylo nadšené
Na perroně očekávali krále členové vlády, gene-
rálové, obecní zastupitelstvo, prapor tělesné
stráže. Prvý z vlaku vystoupil král Petr I
provázen velkou družinou. Předseda minister-
stva Avakumovič pozdravil krále vřelým
oslovením a pravil, že dnešní den jest po-
čátkem nové historie Srbska. Slova
jeho provázena byla všeobecným jásotem a pro-
voláváním »Živío kralj !«. Král Petr I. odpo-
věděl, že jest šťasten, že po 44 letech vrátil
se opět do vlasti a že žije pro jeji
blaho. Jménem města Bělehradu uvítal krále
posl. Milan Pavlovič. Pravil, že obyvatelstvo
Bělehradu jest šťastno, že uvítati může svého
opravdu vlasteneckého krále. Bělehrad
jest střediskem všech Srbů a jásá dnes, nebot
doufá v lepší budoucnost Srbska.
Náměstek starostův podal pak králi chleb
a sůl, za který pozdrav tento srdečně děkoval. Z
hřmění děl a nadšeného provolávání »Živio kralj«
prohlédl si prapor tělesné stráže, která pozdra-
vila jej slovy »Dobro došlo kralju.«
Ministerský předseda A vakumovi č před-
stavil králi všechny ministry a ministr vojenstv
všechny generály a vyšší důstojníky. Ve slav-
nostním pavillonu představení králi ruský vy-
slaec Čarikov, rakouský vyslanec Dumb
a diplomatický sbor. Král rozmlouval s nimi
Dumba
Petro I
Petr
Pavlovič
Srba
Bělehrad
Srbsko
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 24. června.
Když jsem včera vylezl na Franzensringe
z elektrické dráhy, byl jsem nemálo překvaper
tim, že s vysokých žerdí před parlamentem visely
černé prapory. Ale tak černě, jako nos tamějš
sněhobílé Pallady Athény ještě do minulé neděle,
než ho omyl dešť. Je to hrozná věc, když klas
sické bohyni moudrosti zrovna na zmínénou část
těla nanese kos neb nějaká mizerná vrána do
cela secessní nadělení a kdybychom chtěli spo
čitati škody, jež plák, s nímž my Čechové spo
lečnou máme povahu, způsobí na veřejných
stavbách a monumentech neslušností, nemazlil
bychom se s ním a zvlášť ho ještě nekrmili.
Co stalo se tedy ve vídeňském parlamentě?
Zemřel tam někdo neb spadla zatím v noci Šlěpán-
ská věž? Nespadla. Stojí ještě a kdyby některý
z poslanců zemřel, nevyvésili by korouhev čer-
nou, nýbrž zůstalo by při zvyku mezinárodně-
námořním, že by ji totiž spustili do polovice
žerdě, na znamení, jak říše truchlí pro věrného,
horlivého a pilného syna svého, jenž třeba za
celých šest let úst neotevřel, za to ale nikdy
neopomenul v čas dostaviti se s uchystanou kvi
tanci k panu Zimmermannovi, jenž má v parla
mentě úkol nejvděčnější — vypláceti diéty.
Stalo se tedy něco zcela zvláštního.
Přesvěděmsž se.
Athéna
Čecho
Zimmermann
Vídeň
23
article
Kolem parlamentu samý fiakr a jakkoli má
sídeňský fiakr fvsiognomii véčně stejnou, totiž věč-
ně pivem a vínem podlitou, zdáli se mně býti včera
všichni strašně smutnými, jako kdyby každému z
nich byla aspoň tchýně umřela. Když jsem blížil se
ke věhodu, který prý proto vyhrazen jen poslan-
cům, aby tamtudy choditi mohli kluci s hou-
skami a poslíčkové knihtiskáren, ucitil jsem
intensivnou vůni kadidla. Tušení mne nekla malot
v domě skutečně leží nějaký mrtvý, »Co pak
se děje?« tázal jsem se vrátného, jenž mimo-
chodem byl také černý a byl opásán stříbrným
bandalierem tak širokým, jako plukovní tambor
škotské gardy. »Což nebylo Vám zasláno parte?-
tázal se uctivě vrátný.
»Nikoli« — zněla moje odpověď, když
z prvního patra, tam kde řecký chrám, ozvala
se truchlivá pohřební píseň. Taková, jako když
jde na venkově před rakví učitel se školáky.
Spěchal jsem po schůdkách na horu do slou-
pového sálu a co jsem tam spatřil?
Na marách ležela v otevřené rakvi mrtvola
ženy asi čtyřicet let staré a kolem ní rozesta
veni byli ministři v parádě, pak ministerialní
sněmovní úřadníci, poslanci a žurnalisté . ..
Vrchní zdravotní rada D ořák každou chvíl
sahal mrtvé na tepnu, jako by ji mačkáním
oživiti chtěl, také ji ťukal neustále na prsa,
však marnou se zdála auskullace a perkusse, te-
prve když ji počal pan Kupka šimrat perem
pod nosem, zvedla se a prohodivši nevrle
»Dejte mi pokoj!« položila se opět a opět byla
mrtva.
»Ubohá!« zalkal pan Bauer. ředite] sně-
movní kanceláře, »tolik na ní hřešeno a ona
byla přece tak hodna.«
»Již před čtyřiceti léty musila se podrobi
operaci, tenkrát dosti nebezpečné: Později take
ještě asi dvakrát ji řozali, však ku podivu
Dělo se s ní jako a vrbou a jako s nám
Čechy: čím více ji řezali, tím rychleji rostla.
Kupka
Bauer
Čecho
24
article
Teď ale je opravdu po nl. Nevěříte tomu ? Jen
se podívejte na tvář páně Körbrovu a minister-
ských radů... Ti se rmoutí, co? Bude-li to
dlouho trvat, nezůstane z Körbra nic než hro-
mádka soli, jež na konec se rozplyne v samých
slzách. — A což pan Böhm? Vyčnív. mu
z kapsy provaz. Nač má provaz? Aby na něm
zardousil, ač mrtvou z domu vynesou, kontin-
gentační zákon ?e
»O, kdyby mi kousek oprátky odkázal, aby
mi přinesla štěstí !«
»To učiní sotva, proto že zbytku bude
míti zapotřebí sám, aby po té slavné kampani
cukerní v eizině se ... Pardon ! Jaký jet
dole křik? Novolný, běžte rychle dolů, ať tam
aspoň v této vážné chvili dají pokoj. Cos
to děje?«
»Prosím, pan poslanec Fresl. rve se tam
s panem poslancem Malikem, kdo má něstí křížek
při funuse.«
»Řekněte jim, že se vykoná volba z oddě-
lení«, kázala J. E. pan president Vetter, jenž
zcela černě oděn, s velikou černou stuhou kolem
aristokratického eylindru, v průvodu svých zá
stupců přispišil, aby mrivé vzdal poslední čest
Bvl jí tak blizký, že slyšel její dech a sláb
Körbrův
Böhm
Fresl
Malik
Vetter
25
article
noucí tlukot jejího srdce a že ledy znal zoufalý
zdravotní její stav po léta.
Vědělť velmi dobře, hned když poprvé dosta
se s ní do styku, že je nemocná, velmi nemocná
i měl pevnou vůli všechno učiniti na její zá-
chranu Za tím účelem odhodlal se, ač věkem již
pokročilý člověk, studovati medicinu, však nie
naplat, hasla jako dohořivající svíce. Musila
umříti.
Poklekl, udělal jí tři křížky a slzou zrosií
její čelo. Totéž učinil pan Kaiser, ale bez křížku,
kdežto pan dr. Žáček — pozoroval jsem to
dobře — štípl ji do hoření části stehna, tak
že zapískla.
Papež měl pravdu, když po krveprolití běle
hradském pravil, my Slované že jsme náro
divochů.
Zatím rostl počet truehlících čím dále tím
více. Sluhově se zlatými výložky, jimž byla
mrtvá sice macechou, těsnópisci se střibrnou
rosetou v knoflikové dirce, konečně příbuzní
vzdálenější známi.
Pojednou, kde nic tu nic, objevil se tu pa
Stein. Neplakal, nenařikal, ale řval, že chee
učiniti dotaz na předsedu. Dr. hr. Vetter za-
zvonil a vůkol rozlehlo se velebné ticho. A tu
pan Stein dokazoval, že umrlá vlastně ani mrtv
není, že byla mizernými českými úklady pouze
omámena, a že třeba je pouze důkladně ji za-
třepat, že potom zvedne se ihned. Však již tu
byl pan dr. Körber, jenž vytáhl z kapsy po-
psaný kus papírku, aby z něho vyčetl, že mrlvá
pro tentokráte skutečně dodělala, že dle do-
brého zdání doktorů zesnula na nemoc druhdy
vzácnou, v poslední době ale zvlášť ve střední
Evropě dosti rozšiřenou: a sice na úplavici
obstrukční.
A než se kdo nadál, jaly se zvoniti všechny
zvony i zvonky v domě. Ve sněmovně posla-
necké i v panskě i na stolech všech komisí
také zvonky telefonické. Byl to souzvuk, jako
když spustí koncert opili španělští compagnolo-
gové na své pronikavé nástroje.
Kaiser
doktor
Žáček
Slovan
Stein
Vetter
Körber
Sluhov
Evropa
26
article
Pana Steina zatím odvedli, načež objevil
se parlamentní pompfunebrista dr. Stojan v celé
kráse a v černém pluviálu, aby prokázal mrtvé
poslední službu. Učinil tak v pěkné Jatinské
řeči, kterou nejvíce unesen byl bratr Sehnal.
Na to se průvod hnul. Za hlubokého ticha
nesena skvostná rakev, věncí a kvítím zasypána,
do zvláštní rodinné hrobky v severním traktu
budovy, kdež uložena k ostatním.
Nejvice zdrceným v průvodu byl nepopl-
ralelně Pólák Szayer, jenž neustále vzlykal
si opakoval: »Kdyby ji byl čert vzal až z
čtrnáct dní, co tu mohlo být ještě wódky.A
potom že jsou Čechové nám bratrským na-
rodem — — —
Uložili ji, avšak z dutin klenbových ještě
dlouho slyšeti bylo nářek osiřelých interpellaci,
návrhů a petie.
Dr. Körber, jenž rozrušen odeházel a k je-
hož uchu dolehlo bědování, zašeptal příšerně
»Mějte trpělivost, za čtrnáct dní nebz
tři neděle ji zase vzkřísím — — —
Stein
doktor
Stojan
Sehnal
Čecho
Körber
Pólák Szayer