ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af9547a0-70c0-11dc-94b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 56, person 71, org 3, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. června 1903
Praha
3 masthead
Číslo 172.
4 article
Na ranní a odrnl. Htat povi, lani se v Prnze v adlminisfraei na čtvrt leta . . . 6 R — s dvejí čenážkou t lts . . . . 7 K po ve slislkách: 2 K 30 na zaěsác . .. Pošton: a měsíe nrkis : . . . s K o s drojí zlellkou :::k ei na měsl na čirrt leka
5 article V nových bojích.
V nových bojích. Od r. 1897 přibývá sporů v soustátí rakou- sko-uherském; za těch pět, šest let dospěly po měry v zauzlení, jež mimoděk připomíná stav před padesáti léty, z něhož se zrodily události r. 1848 Starorakouské a vojenské kruhy i ted jako tehdy tváří se, jakoby hájily v jednotě ar mády jednotu soustáti. Ale v této polovině říše pádem hraběte Badena a vítězstvím německé obstrukce dosáhli Němci nebývalé moci a vlivu bez souhlasu jejich nesmí vláda vyhověti žád nému oprávněnému požadavku oststních národů. nesmí připustiti provádění národní a jazykove rovnoprávnosti, jak to ustanoveno státními zá- kladními zákony, a to vše čelí přímo proti jed- notě a moci státníl Neněmečtí, hlavně slovanští národové tétc poloviny říše stlačeni na občany druhého řádu, jim se neposkytnou bez svolení Němců ani sliby, že budou opatřeny jejich kulturní po třeby, jak to vidíme na osudu požadavku za zři zení university na Moravě. Divno-li, že v takové tísni i nejtrpělivější a nejskromnější delegace ná rodní, poselstvo nároua českého na vídeňské říš ské radě opět sáhlo ke zbrani ob- strukční? Před padesáti léty Vídeň slo vanské národy hledala, dnesje oká- zale odmítál Nejen slovanské národy této poloviny sou- státi odmítá; poslední události v Chorvatsku, po- čtnaje od tamních bouří až po pozvání bána Khuena-Hedervára, aby sestavil nové minister- stvo v Uhrách, jsou dokladem, že po padesáti létech se pohlíži na Chorvaty zcela jinak. Jakoby měla doložena býti nade všecku pochybnost trpká pravda, jíž maďarští opposičníci připomi- návají Chorvatům: „Co se nám dostalo před padesáti léty z trestu, to bylo spolu pro vás odměnou.“ Od r. 1867 byl tento trest s Maďarů sňat; dnes jest v četných chorvatských okresech stanné právo.
Baden Němec Chorvat Maďar Vídeň Chorvatsko Uhry univerzita na Morava KhuenHedervár
6 article
Před r. 1848 vyjednávali s Chorvaty i Ma daři i Vídeň, dnes již se počínají v Uhrách ozý vati hlasy, že Chorvati nejsou způsobilí požívat práv „bílého listu“, jejž jim podal Desk. Jest záhodno za dnešních poměrů připome nouti obsah historické rozmluvy, již měl ve Vídni tehdejší předseda ministerstva uherského hrabě Batthyány Lajoš s chorvatským bánem Jella- čičem, chtěje předejíti událostem, jež na to následovaly. Tázal se bána, co si přejí Chorvaté. Bán odpověděl: Prvním naším požadavkem jest, aby vojenství a finance zůstaly soustředěny ve Vídni, a aby Uhry převzaly část státních bře- men (kvotu). V dalším průběhu řeči dodal Jella- čič, že jest nejvyšším přáním Chorvatů, aby se vrátila státu síla a vážnost, nemohouť prý lho- stejně přihližeti, porušují-li Uhry jednotu státní Na to Batthyány vytýkal bánovi, proč odmitá každý pokus smíru a dostalo se mu následujíe- odpovědi: Nejde mezi námi o drobné otázky jež by se měly urovnati. Vy chcete samostatné Uhry, a já přísahal na jednotu říše, když se v tom neshodneme, může rozhodnouti mezi námi jen meč. Tu prý namít Batthyány, že chorvat ský ruch jest „panslavistický“, a ten že též se nesrovnává s jednotou státu. Odpověď bánova prý na to zněla: Toho hnutí potřebují proti vám na to jest dobrým prostředkem; jen až vy bu- dete poraženi, bude to ostatní mo u s ta rostí.
Chorvat Batthyány Lajoš Uher Vídeň Uhry
7 article
Pomocí Ruska tehdy Maďaři podlehli, a o t ostatní se Vídeň skutečně posta rala. Dnes slovanšti národové na obou stranácl Litavy to až přiliš hluboko pociťují. V tomto ohledu Slované opravdu po pade- sáti létech se ocitli v položení jak oproti Něm cům, tak Maďarům formálně mnohem nevýhod nějším. Na místě Jellačičově bánuje v Chorvat- sku hrabě Khuen-Hederváry, ve Vídni proti Slovanům stojí dr. Körber. „zajatec německých stran“ Ale jest přece jen rozdíl mezi dobou nynějš a tehdejší; jest rozdíl vnitřní i vnější.
Maďar Slovan Chorvat Khuen Hedervára Körber Rusko Vídeň Litava Německo ec
8 article
Slovanští národové též značně pokročilia vyspěli za tu dobu; přibylo jim nejer sil a uvě- domění, ale zároveň značně vystřizlivěli ve své zálibě pro Vídeň. Centralism a po něm dualism byl pro ně poučnou školou, proto někdejší jed- nota a síla státní nemůže býti již takovým jejich ideálem, jako jím byly na př. bánu Jellačičovil O to se postaraly hlavně události zahra- ničné. Sjednocené Německo po vítězné válce s Francií uvedlo záhy v Rakousku v zapomenutí potřebu, vyhledávati slušné soužiti se všemi národy. Příznivější vítr, jenž zavanul ve vojště následkem nařízení z r. 1868 o jazycích plu- kovních, záhy opět vymizel, a poslední léta při- nášejí i v oboru tomto nové a nové doklady ducha germanisačního. Všecky pokusy o zjed- nání smíru s národy neněmeckými, zvláště s če- ským národem, ztroskotaly vlívem cizím, o působení německých velevyslanců ve Vídni dostaly se nejednou na veřejnost prapodivné zprávy. Nedávno kaneléřem německým Bülowem v posledním říšském sněmu předložené listiny z dob Bismarkových dosvědčují, že všeněmecká propaganda nebyla ani v Uhrách bez ochrany.
Jellačičovit Vídeň Německo Francie Rakousko Uhry
9 article
Dnes v této polovině říše Němci si vedou jako národ výhradně vládnoucí, jako národ, jenž samojediný rozhoduje o právech a potřebách národů ostatních. Před padesáti léty bylo Německo málo- mocným skupenstvím více než tří tuctů státůa státečků; úloha jeho mezinárodní byla málo zá- vídění hodná; po válkách napoleonských Uhrách hrabě Szechényi vytvořil politickou na- uku, že Rusko jest v Evropě státem nejmocněj- ším, a proto že musí Maďaři, chtějí-li se ubrániti záplavě slovanské, postupovati ve shoděs Němci, jakožto slabšími; theorií touto se řídil i Košut, jenž prohlásil v proslulé své řeči o obraně země, že přeje si přátelství k Ně- mecku, „ale tak, aby z uherských práv, ze samostatnosti, z národníeh svobod ani pro něčí přátelství, an na něčí hrozby ni o vlas se neupu- svilo.
Szechényi Maďar Němec Košut Německo Uhry Rusko Evropa
10 article
Až do vítězné války německo-francouzsko trvala, a do jisté míry trvá tato theorie v Uhrách dosud, ač již hrabě Andrássy cestou svou do Petrohradu a názory tam pronešenými (jak zná- mo, z týchž listin Bülowem předložených posled- nímu říšskému sněmu německému) učinil doni průlom, a od té doby v Uhrách stále přibývá politiků, kteří nepoklá- dají již za potřebno, postupovati poboku Německa, protože sjednocené Ně- mecko nynější v koncertu evropském jest zcela jiným činitelem, než býval někdejší německý bund. Zkrátka, Maďaři pociťují též již potřebu, státi na stráži proti Západuí Rakousko, opřené před padesáti létyo Rusko, bylo i pro Maďary jinou silou, než jest Hakousko trojspolkové, třeba Maďaři (hrabe Andrássy) byli jeho nejhorlivější spolutvůrci. I oni vystihli v čas, že středocvropská hospo- dářská politika a trojspolková politíka na Bal- káně ohrožují všecky jejich zájmy, a proto po- hltila obnova rakousko-uherského vyrovnání tolik ministerstev na obou stranách a proto vedle samostanosti hospodářské vedou Maďaři tak tuhy boj i o uherskou armádu, chtějí míti nejen to- bolku ve své vlastní ruce, ale i pušku. Tento bo jest mnohem více projevem obav před pře- vahou německou, než před zápla vou slovansko u. Této ovšem dnes není ani v Rakousku, kde Slované okázale jsou odmiláni vládami víden skými, není jí ani v Uhrách a Chorvatsku, ale an na Balkáně, jenž jest soupeřícími vlívy velmoe nadobro rozerván a rozeštván.
Andrássy Maďar Slovan Uhry Petrohrad Německo Rakousko Rusko Bala Chorvatsko Balkán
11 article
Poměry za posledních padesáte let změnily se tedy hlavně vlivem přesunutí zahraničnýc poměrů, obrovským sesilením moci sjednoce- ného Německa. U vědomí této změny Němci vůbec Slo vanům zdejším nijakých ústupků nečiní, a ne budou jich činiti uotud, dokud program slo- vanských národů zdejších bude spočivati na klamněm předpokla- du, že Slované brání spolu sebe, zastávají- vůči státu tytéž zásady, jako svého času bán Jellačič. Dnes Cislajtánie jakožto stát německy cítící a prazující, jakožto stát po těsnějším ho- spodářském sblížení s říší německou toužící, po kládá svůj zápas s národy slovanskými za vy řízený,a proto postavila se Vídeň na stanovisk německé obstrukce. Zápas, vedený dnes mezi Vidní a Peští, jest zápas vítězného proudu ně- mectví, jež při pochodu svém ne Balkán odstra niti hodlá překážku poslední — maďarskou Vítězství nad Uhrami nám nic neslibuje, porážk jejich však jen ještě více by upevnila postavení Němci od r. 1897 zaujaté.
Slovan Německo Cislajtánie Vídeň Pešť Balkán Uhry
12 article
Kdyby pravda bylo, co snaží se nám namlu viti směr starorakouský a vojenšký, že jde tomto zápase o jednotu státu a armády, musily by tyto kruhy míti pro zdejší Slovany aspoň tolil „slibů“, jako jich měly v dobách velikých tísní a Vídeň by nám nevnucovala do rukou zbrane cbstrukční. Dle nejnovějších zpráv podaří se asi ješte bánu Khuenovi-Hedervárovi zadržeti a odročit účtování Vídně a Pešti, ale tím nebudou od straněny ani vnitřní, ani vnější příčiny boje, jenž mezi nimi vypukl. Pro národy slovanské bude tolo odročen poslední lhůtou, aby se vzpamatovaly, a aby vůči zcela jiným a novým poměrům nezměnily jen zbraň — ale což se nám zdá mnohem důle- žitější i požadavky a programy posa- vadní. Obstrukce musí miti veliký a všemu národu viditelný a žádoue cíl; zastrčený „slib“ ve vídeňských úřadních listech jim nadále býti nemůže! Tu jest třeba pronikavého vyřízení všech potřeb na celé čáře jinak nebude našemu boji pomalu nikdo roz umětil
Vídeň Pešť
13 article Události v Srbsku.
Události v Srbsku. Návrat krále Potra I. Karaďorděviče do Srbska. Dnes dopoledne navrátil se Petr Karaďorděvičp 45letém vyhnanství do svého rodného měsťa, aby po jednomyslném usnesení zástupců všeho národa dosed na trůn království srbského Okolnosti se složily tak že návrat králův přese všechno radostně nadšen okyvatelstva království srbského nemůže býti nazvár radestným pro jeho vlastní osobu. Krále očekává v zemi, po dlouhá létr pustošené nesvědomitými vládci, těžká a vytrvalá práce nad mravním i hmot- ným povznesením národa a mimo to bude nucen upra- viti teprve svůj poměr k cisim státům, z nichž kromi Ruska a Rakouska, léměř všechny se chovají k němu dosud více než zdrželivě. Jen diplomatičtí zástup- cové Ruska a Rakouska uvitali nového králo, když dnes poprvé překročií hranice své říše. Všichni ostatn vyslanci buď na spěch opustili Bělehrad. aneb se z vjezdu králova skryli ve svých obydlích. Králi Petr nastane ledy povinnost diplomatické styky znovu opě navazovati.
Potro I Karadjordjevič Karaďorděvičp Petr Srbsko Rusko Rakousko Bělehrad
14 article
Jaké jsou úmysly královy co do vnitřní správy Srbska, dovídáme se z jeho včerejší rozmluvy se zpravodajem vídeňského „Tagblattu“. Pravilť mimo jiněs „Přicházím do Srbslea jako král, který nezní rijakých stran, nýbrž jen Srby. Nebudu panovati stranám, nýbrž Srbům; to jest má vrchní zásada Nyní, když se poměry úplně změnily, jest přirozeno že se různé strany slouči, a sice sloučí se výhradně za účelem společné práce. My můžeme miti jen jeden cil před očima: Práci pro blaho a rozvoj země. Srbsko má nyní novou ústavu, která zabezpečuje národu největší svobody. Politicky nemá si tedy národ na t debu čeho přáti, a proto může se s tím větší energií věnovati hospodářskému rozvoji. Doufám, že na tétc dráze dospějeme k šťastnější budoucnosti.“ Král Petr vyslovil se také o nesnázích, jež mu působí požadavky cizích států, aby původcové běle- hradského převratu byli přísně potřestá ni. „Jest t věc — pravil král — pro mne velice oblížná. Ne- zapomeňte, že jsem ústavní panovník a prot musím šetřiti soudu svého národa. Obě srbské sně mevny způsobily svými usneseními situaci zcela jas nou, neboť vyslovily vojsku svůj dík. Jako ústaví panovník nemohu se postaviti proti zákonodárným sborům a tím také proti celému národu. Kromě toho usnesení sněmovay, týkající se vojska a jeho chování stalo se dříve, než jsem byl zvolen za krále a je jsem se tedy octnul před fait accompli, které mi n dovoluje, abych se otázkou tou déle zabýval. Pod- stala přísně ústavní vlády nedovoluje přece, aby se podnikalo něco, co se příčí přání národa a jeho zá stupců.“ Proti těmto názorům sotva možno činiti námitky a král Petr zajistě nalezne vhodný způsob, aby o jich správnosti přesvědčil také diplomaty oněch států, kter telik naléhají na potrestání bělehradských spiklenců
Srba Petr Srbsko
15 article
K otázce potrestání kralovzahů. V Bělehradě, 21. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Aby bylo jasno, je-li možno potrestat- srbské důstojníky, kteří provedli převrat 11 června, nutno míti před očima, jaký byl plá spiklenců a jak se ku převratu zachoval srbský národ. Původní úmysl spiklých důstoj níků nebyl zavražditi krále a krá- lovou. Úmyslem spiklenců bylo, vymoci na králi záruky, že nebude dále panovati v tom směru a duchu, jako dosud a že Luněvica nebude prohlášen za následníka. Kdyby král nechtěl dát takovou záruku, spiklenci byli odhodláni, při- nutiti krále, aby se zřekl trůnu. Pro případ, bu dou-li napadeni zbraní, rozumí se, že byli smlu- veni, že se budou zbraní také hájiti a budou-li přinuceni sáhnouti dokonce i na živo“ králův, byli si vědomi, co to znamená a koho bude třeba odstraniti, aby nedošlo na hroznější krvepro- lití a Srbsko si mohlo oddechnouti.
Luněvica Bělehrad Srbsko
16 article
Osud krále Alexandra tomu chtěl, že sám se svými pobočníky počal stříleti do spiklenců. Kdyby toho nebyl učinil, byl by podnes živ mim Stbsko, ne-li v Srbsku samém. Nebylo tedy účelem spiknutí, aby král a krá- lová byli nezbytně usmrceni. Přesvědčil jsem se o tom na straně nejkompetentnější a nelze již pochybovati o tom, že spiklence vedla jen nej- šlechetnější myšlénka — zachrániti Srbsko- Tolik o tom. Co pak se týče požadavku ně- kterých časopisů, mimo jiné i ruských, aby byli potrestáni důstojníci, kteří provedli převrat, aby potrestání vykonal král Petr, musím říci, že ony časopisy nevědí, co vlastně chtějí. Nebo to, co žádají, nedá se prověsti, poněvadž celý národ a všechno vojsko sehválil převrat, a národní zastupitelst vo, jež bylo zákonitě zvoleno, ale proti zákonu ústavě násilným královým převratem rozpuštěno, a jež samotné vykonává dosud suverenní moc ve státě, jednohlasným, platným usnesením, jež nabylo sílu zákona potvrdilo jednomyslnost vojska s národem a sňalo všelikou zod po- vědnostdůstojníků a vojska za pro vedený převrat. Nikdo v celém Srbsku ne- protesťoval proti převratu, ba ani ti lidé, kteř byli Milanovými a Alexandrovými ministry, když se vyhlašoval stav obležení a dosazovaly se náhl soudy, konaly se státní převraty, za něž je krá Alexandr jmenoval doživotními senátory. I on všichni hlasovali nyní pro ono usnesení národ ního zastupitelstva a pro Petra Karaďorděviče ačkoli nebyli k tomu nuceni, poněvadž ve schůz nebylo násílí ani terroru.
Petr Milanová Alexandrová Alexandr Petro Karadjordjevič Srbsko
17 article
Kdo by tedy nyní žádal, aby byli potrestán důstojníci, musil by volati k odpovědnosti vše chno vojsko, celý národ a všechny členy národ ního zastupifelstva, poněvadž všichni vyslovili svůj souhlas s převratem a schválili jej. Přál-l by si kdo znáti ustanovení srbského trestního zákona a ústavy o neobmezené svrchovanosti národního zastupitelstva v době, kdy je stát bez panovníka, srbští státníci mu rádi poslouží. Pro lepší poznání spiklenců nutno ještě do- dati, že jsou to nejlepší a nejschopnější srbšti důstojníci. Jako takovi byli oceněni při loňských manévrech a chválu takovou jim vzdali nejvyšší srbské vojenské osoby pod předseddnictvím krále Alexandra a generála Cincar Markoviče. Srb-Slovenin. Politický program krále Potra. V Bělehradě, 22. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Nově zvolený srbský král nevydal ještě proklamace k národu. Ale jeho politický pro- gram obsažen v řeči, kterou v neděli v Ženev odpověděl na oslovení předsedy senátu Velimi- roviče, když mu podával na pergameně sepsaný protokol o zvolení za krále. Petr Karaďorděvič pravil: Jest mi nad míru mílé, že celý srbský náro nadšeně přivítal mé zvolení a že také vojsko srb- ské jest mi oddáno. Jsem velice dojat těmitc projevy lásky a oddanosti ke mně i mým před kům a nejsem s to, abych vyjádřil, co cítím. Nesčetné projevy lásky a oddanosti, jež mne docházejí ze všech stran drahého Srbska, pln mé srdce i mou duši nevýslovnou radostí. A požehnání boží provází Srbsko a drahý srbský národ, v jehož střed se vrátím po 45letém vy hnanstvi. Díky, veliké díky měmu drahému národu že mne prostřednictvím svých zástupců tak
Markovič Srb Potro Veli Karadjordjevič Bělehrad Ženeva Srbsko
19 article
jednohlasně zvolil za krále srbského. Dávám své čestné, královské slovo národnímu zastupitelstvu i milému národu, že se chci ze všeci sil při- činiti, abych splnil svůj veliký a čestný úkol, abych ospravedlnil tuto jednohlasnou volbu. Dávám vám čestné slovo a slavný slib, že v Srb- sku nikdo nebude pronásledován pro své smý- šlení a své řeči. Ani ti, kdo snad v přílišné horli- vosti se prohřešili na mých slavných předcícha na mně, nebudou pronásledováni. Nebudu se na nikom mstiti, nikoho nenáviděti, nebudu naslou- chati pochlebníkům, kteři svádějí, ani klepa- řům, neboť pro ně srbský národ již dosti vy- trpél. V Srbsku bude panovati je pravda a zákon a sice rovný zákon provšechny. V tom nebude výjimek i v lom, doufám, bude mne podporovati celý národ. Svoboda a pravda bude mým he- slem; srbský národ toho úplně zasluhujea proto se naděju všestranné pomoci. Buďte pře- svědčeni, že srbský národ nalezne ve mně pra- vého přítele, skutečného obrance jeho práv svobod. Vše, co je šlechetné a dobré, budu z všech sil hájiti a podporovati a všichni společně se přičiníme, abychom se ukázali důstojnými po- tomky svých starých, poctivých předků. V tom jménu vás opětně pozdravuju a volám: Ať žije srbský národ, ať žije Srbsko! — Tato králova slova, vytištěná a rozšířená v tisících výtiscích úřadních novin, čtou se dnes s nadšením po celém Srbsku a všude stupňuji touhu, aby se vrátil do své vlasti král a s ním nový řád a nové štěstí. Vojislav. Telegrafické zprávy.
Srb Vojislav Srbsko
20 article
Z Bělehradu, 24. června. (C.- B.) Všechny noviny věnují novému králi holdovaei články. Je chladno a pochmurno. Okolo 8. hod. počínají se ulice v městě oživovati a hosté z venkova prohlížejí si ozdoby města, jež se dokončují. Okolo 9. hod. počíná vojsko zaují- mati své stanovistě v ulicích a tvořiti špalír. Do nádraží bohatě ozdobeného přicházejí hod- nostové. Na perroně shromažďují se členové vlády a městského zastupitelstva, aktivní a zá- ložní generálové, městský a pevnostní velitel čestná setnina s hudbou. V saloně nádražním budou očekávati krále: rodiny ministrů, vy- slanci Rakousko-Uherska a Ruska dr. Dumba Čarykov s personálem vyslanectev, předseda státní rady, zde meškající vyslanci, předsedové kasačního soudu a akademie věd a rektor vy- soké školy. Vyslanec Čarykov bude představen Avaku- movičem na prahu nádražního salonu králi Pe- trovi, on představí pak králi vyslance dra.
doktor Dumba Čarykov Bělehrad RakouskoUhersko Rusko kasační soud a akademie věda
21 article
Dumbu, jenž tím způsobem nepřijde do styku s členy nynější vlády. d. Z Bělehradu, 24. června. Zvláštní vlak s králem Petrem I. přijel sem rázem 10. hodiny dopolední. Uvítání bylo nadšené Na perroně očekávali krále členové vlády, gene- rálové, obecní zastupitelstvo, prapor tělesné stráže. Prvý z vlaku vystoupil král Petr I provázen velkou družinou. Předseda minister- stva Avakumovič pozdravil krále vřelým oslovením a pravil, že dnešní den jest po- čátkem nové historie Srbska. Slova jeho provázena byla všeobecným jásotem a pro- voláváním »Živío kralj !«. Král Petr I. odpo- věděl, že jest šťasten, že po 44 letech vrátil se opět do vlasti a že žije pro jeji blaho. Jménem města Bělehradu uvítal krále posl. Milan Pavlovič. Pravil, že obyvatelstvo Bělehradu jest šťastno, že uvítati může svého opravdu vlasteneckého krále. Bělehrad jest střediskem všech Srbů a jásá dnes, nebot doufá v lepší budoucnost Srbska. Náměstek starostův podal pak králi chleb a sůl, za který pozdrav tento srdečně děkoval. Z hřmění děl a nadšeného provolávání »Živio kralj« prohlédl si prapor tělesné stráže, která pozdra- vila jej slovy »Dobro došlo kralju.« Ministerský předseda A vakumovi č před- stavil králi všechny ministry a ministr vojenstv všechny generály a vyšší důstojníky. Ve slav- nostním pavillonu představení králi ruský vy- slaec Čarikov, rakouský vyslanec Dumb a diplomatický sbor. Král rozmlouval s nimi
Dumba Petro I Petr Pavlovič Srba Bělehrad Srbsko
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Ve Vídni, 24. června. Když jsem včera vylezl na Franzensringe z elektrické dráhy, byl jsem nemálo překvaper tim, že s vysokých žerdí před parlamentem visely černé prapory. Ale tak černě, jako nos tamějš sněhobílé Pallady Athény ještě do minulé neděle, než ho omyl dešť. Je to hrozná věc, když klas sické bohyni moudrosti zrovna na zmínénou část těla nanese kos neb nějaká mizerná vrána do cela secessní nadělení a kdybychom chtěli spo čitati škody, jež plák, s nímž my Čechové spo lečnou máme povahu, způsobí na veřejných stavbách a monumentech neslušností, nemazlil bychom se s ním a zvlášť ho ještě nekrmili. Co stalo se tedy ve vídeňském parlamentě? Zemřel tam někdo neb spadla zatím v noci Šlěpán- ská věž? Nespadla. Stojí ještě a kdyby některý z poslanců zemřel, nevyvésili by korouhev čer- nou, nýbrž zůstalo by při zvyku mezinárodně- námořním, že by ji totiž spustili do polovice žerdě, na znamení, jak říše truchlí pro věrného, horlivého a pilného syna svého, jenž třeba za celých šest let úst neotevřel, za to ale nikdy neopomenul v čas dostaviti se s uchystanou kvi tanci k panu Zimmermannovi, jenž má v parla mentě úkol nejvděčnější — vypláceti diéty. Stalo se tedy něco zcela zvláštního. Přesvěděmsž se.
Athéna Čecho Zimmermann Vídeň
23 article
Kolem parlamentu samý fiakr a jakkoli má sídeňský fiakr fvsiognomii véčně stejnou, totiž věč- ně pivem a vínem podlitou, zdáli se mně býti včera všichni strašně smutnými, jako kdyby každému z nich byla aspoň tchýně umřela. Když jsem blížil se ke věhodu, který prý proto vyhrazen jen poslan- cům, aby tamtudy choditi mohli kluci s hou- skami a poslíčkové knihtiskáren, ucitil jsem intensivnou vůni kadidla. Tušení mne nekla malot v domě skutečně leží nějaký mrtvý, »Co pak se děje?« tázal jsem se vrátného, jenž mimo- chodem byl také černý a byl opásán stříbrným bandalierem tak širokým, jako plukovní tambor škotské gardy. »Což nebylo Vám zasláno parte?- tázal se uctivě vrátný. »Nikoli« — zněla moje odpověď, když z prvního patra, tam kde řecký chrám, ozvala se truchlivá pohřební píseň. Taková, jako když jde na venkově před rakví učitel se školáky. Spěchal jsem po schůdkách na horu do slou- pového sálu a co jsem tam spatřil? Na marách ležela v otevřené rakvi mrtvola ženy asi čtyřicet let staré a kolem ní rozesta veni byli ministři v parádě, pak ministerialní sněmovní úřadníci, poslanci a žurnalisté . .. Vrchní zdravotní rada D ořák každou chvíl sahal mrtvé na tepnu, jako by ji mačkáním oživiti chtěl, také ji ťukal neustále na prsa, však marnou se zdála auskullace a perkusse, te- prve když ji počal pan Kupka šimrat perem pod nosem, zvedla se a prohodivši nevrle »Dejte mi pokoj!« položila se opět a opět byla mrtva. »Ubohá!« zalkal pan Bauer. ředite] sně- movní kanceláře, »tolik na ní hřešeno a ona byla přece tak hodna.« »Již před čtyřiceti léty musila se podrobi operaci, tenkrát dosti nebezpečné: Později take ještě asi dvakrát ji řozali, však ku podivu Dělo se s ní jako a vrbou a jako s nám Čechy: čím více ji řezali, tím rychleji rostla.
Kupka Bauer Čecho
24 article
Teď ale je opravdu po nl. Nevěříte tomu ? Jen se podívejte na tvář páně Körbrovu a minister- ských radů... Ti se rmoutí, co? Bude-li to dlouho trvat, nezůstane z Körbra nic než hro- mádka soli, jež na konec se rozplyne v samých slzách. — A což pan Böhm? Vyčnív. mu z kapsy provaz. Nač má provaz? Aby na něm zardousil, ač mrtvou z domu vynesou, kontin- gentační zákon ?e »O, kdyby mi kousek oprátky odkázal, aby mi přinesla štěstí !« »To učiní sotva, proto že zbytku bude míti zapotřebí sám, aby po té slavné kampani cukerní v eizině se ... Pardon ! Jaký jet dole křik? Novolný, běžte rychle dolů, ať tam aspoň v této vážné chvili dají pokoj. Cos to děje?« »Prosím, pan poslanec Fresl. rve se tam s panem poslancem Malikem, kdo má něstí křížek při funuse.« »Řekněte jim, že se vykoná volba z oddě- lení«, kázala J. E. pan president Vetter, jenž zcela černě oděn, s velikou černou stuhou kolem aristokratického eylindru, v průvodu svých zá stupců přispišil, aby mrivé vzdal poslední čest Bvl jí tak blizký, že slyšel její dech a sláb
Körbrův Böhm Fresl Malik Vetter
25 article
noucí tlukot jejího srdce a že ledy znal zoufalý zdravotní její stav po léta. Vědělť velmi dobře, hned když poprvé dosta se s ní do styku, že je nemocná, velmi nemocná i měl pevnou vůli všechno učiniti na její zá- chranu Za tím účelem odhodlal se, ač věkem již pokročilý člověk, studovati medicinu, však nie naplat, hasla jako dohořivající svíce. Musila umříti. Poklekl, udělal jí tři křížky a slzou zrosií její čelo. Totéž učinil pan Kaiser, ale bez křížku, kdežto pan dr. Žáček — pozoroval jsem to dobře — štípl ji do hoření části stehna, tak že zapískla. Papež měl pravdu, když po krveprolití běle hradském pravil, my Slované že jsme náro divochů. Zatím rostl počet truehlících čím dále tím více. Sluhově se zlatými výložky, jimž byla mrtvá sice macechou, těsnópisci se střibrnou rosetou v knoflikové dirce, konečně příbuzní vzdálenější známi. Pojednou, kde nic tu nic, objevil se tu pa Stein. Neplakal, nenařikal, ale řval, že chee učiniti dotaz na předsedu. Dr. hr. Vetter za- zvonil a vůkol rozlehlo se velebné ticho. A tu pan Stein dokazoval, že umrlá vlastně ani mrtv není, že byla mizernými českými úklady pouze omámena, a že třeba je pouze důkladně ji za- třepat, že potom zvedne se ihned. Však již tu byl pan dr. Körber, jenž vytáhl z kapsy po- psaný kus papírku, aby z něho vyčetl, že mrlvá pro tentokráte skutečně dodělala, že dle do- brého zdání doktorů zesnula na nemoc druhdy vzácnou, v poslední době ale zvlášť ve střední Evropě dosti rozšiřenou: a sice na úplavici obstrukční. A než se kdo nadál, jaly se zvoniti všechny zvony i zvonky v domě. Ve sněmovně posla- necké i v panskě i na stolech všech komisí také zvonky telefonické. Byl to souzvuk, jako když spustí koncert opili španělští compagnolo- gové na své pronikavé nástroje.
Kaiser doktor Žáček Slovan Stein Vetter Körber Sluhov Evropa
26 article
Pana Steina zatím odvedli, načež objevil se parlamentní pompfunebrista dr. Stojan v celé kráse a v černém pluviálu, aby prokázal mrtvé poslední službu. Učinil tak v pěkné Jatinské řeči, kterou nejvíce unesen byl bratr Sehnal. Na to se průvod hnul. Za hlubokého ticha nesena skvostná rakev, věncí a kvítím zasypána, do zvláštní rodinné hrobky v severním traktu budovy, kdež uložena k ostatním. Nejvice zdrceným v průvodu byl nepopl- ralelně Pólák Szayer, jenž neustále vzlykal si opakoval: »Kdyby ji byl čert vzal až z čtrnáct dní, co tu mohlo být ještě wódky.A potom že jsou Čechové nám bratrským na- rodem — — — Uložili ji, avšak z dutin klenbových ještě dlouho slyšeti bylo nářek osiřelých interpellaci, návrhů a petie. Dr. Körber, jenž rozrušen odeházel a k je- hož uchu dolehlo bědování, zašeptal příšerně »Mějte trpělivost, za čtrnáct dní nebz tři neděle ji zase vzkřísím — — —
Stein doktor Stojan Sehnal Čecho Körber Pólák Szayer