ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 af97aba0-7631-11dc-8ac2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 146, place 93, org 12, work 4
1 masthead
Stennr 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. listopadu 1908.
4 masthead
Číslo 328.
5 article
Vyjednávání mezi Tureckem a slovanskými státy. R. Z Cařihradu, 27. listopadu. (Zvl. tel. »N. L.«) Zahraničný ministr prohlásil zpravo- daji »Petrohradského Agentstva«, že vyjed- návání mezi Portou a představíteli slovanských států zdárně po- kračuje. Dohoda Turecka s Bulhar- skem a Srbskem brzy bude hotovým faktem. Co se týče Rakousko-Uherska, ministn pravil: Vyjednávání s ním bude jen tehdy možno, prohlásí-li, že obešle evropskou konferenci podrobí se jejímu rozsudku o záboru. Porta o Rakousko Uherska žádné kompensace nepožádá. ale bude podporovati nároky Srbska a Černé
Port Turecko Cařihrad Bulhar RakouskoUhersko Rakousko Uhersko
6 article
Hory. Francouzský ministr zahraničných záležitostí o otázce balkánské. Z Paříža 27. listopadu. (K. k.) Ve včerejší schůzi sněmovní vyslovil se ministr zahraničních záleži- tostí Pichon v oznámené již stručně řeči (viz včerejs odpolední „Národní Listy“) o otázkách orien tálních mimo jiné takto: V Cařihradě byl zaveden ústavní režim a mladolurecká strana skutečně ujala se moci. Bul harsko prchlásilo pod žezlem Ferdinandovým sveu neodvislost a kníže Ferdinand příjal titul car Císař František Josef oznámil rozhodnutí že rozšíří svou suverenitu na Bosnu a Hercegovinu že upouští od práva, smlouvou berlínskou mu zaru- čeného, aby v Sandžaku novopazarském mělo po- sádku a vojenské silnice. Konečně oznámila řeckt vláda konsulům čtyř ochranných velmocí, že pro- hlásí připojení ostrova Kréty k Řecku. Pokud jde o reformy, zavedeně ve vnitřní organisac Turecka, řekli jsme hned na počátku, že si mů- žeme jen blahovřáti, že v turecké říši zavládlo vše- obecné hnutí, které dává národům možnost, vládnout sobě a vyvíjeti se. Od samého počátku projevoval jsme oficiálně důvěru k nové vládě v Cařihradě Dožádáni, abychom spolupůsobili na její admninistra- tivní roorganisaci, ihned jsme prosbě té vyhověli Nejčelnější z těchto rádců, první předseda účtárny Laurent, ujal se již svých funkcí.
Pichon Ferdinandová Ferdinand František Josef Laurent Cařihrad Bosna Hercegovina Kréta Řecko Turecko
7 article
S uspokojením jsme pozorovali, že kníže Fer dinand, prohlásiv nenadále neodvislost Bul harska nahlédl, že má vůči Portě plniti závazky což jsme mu ostatně v dohodě s Ruskem a Angli dali na jevo. Byl si vědom spravedinosti a nezištnosti na- šich rad. Mezi prostředky, jež skytaly se jednollivým vlá- dám, aby nároky náhle navzájem si odporující a zá jmy uvedeny byly ve vzájemný souhlas, jevil se plán mezinárodní konference jako nejvhod- nější, aby se o něm uvažovalo. To byl také můj návrh, který konečně dosáhl souhlasu Ruska, An- glie a Franeie. lzvolský ujal se iniciativy pro vyjednávání o pro- gramu, zatím co vláda republiky tomuto smluvnímu dílu poskytla veškerou podporu. Nedá se říci, že b francouzská vláda měla větší podíl na myšlence kon- ference, než ruská nebo anglická, Stejně jako Rusko a Anglio vyslovila se pro všechny kroky, které byly schopny, zachovati mír, zjednati uklidněni a upravit nynější vážné otázky. Vláda italská, která jedna z prvních se zasazovala o myšlenku konference, spo- juje své úsilí s naším a pracuje ve stejném smyslu na stanovení podmínek, které jsou ještě předmětem vyjednávání. Německo a Rakousko-Uhersko ozná- mily, že by se rády shodly s jinými mocnostmi, aby sdilely jejich přání po všeobecné dohodě. Ostatní vlády jednají jako my. Jejich zástupcové v Sofiji a u Porty chovají tutéž myšlenku smířlivosti. Ve své odpovědi na vlastnoruční list císaře a krále Františka
Fery Port František Rusko Angl an Německo Rakousko Uhersko Sofija
8 article
Josefa, na který odpověděl president republiky pro- jevem pocitů přátelství, jakéž vybbvují poměrům krer hkeneršvhphohlácil wresident, že Francie o žádoucí dohodu za účelem odstranění nynějších obtiží Nepřipojili jsme k záležitostem východním žád- nou otázku zahraniční a ani ji nepřipojíme. Jsme přesvědčeni, že vídeňská vláda se může dohodnouti s vládou cařihradskou, jakož i s o- statními státy balkánskými. Není nemožne uspokojiti zájmy srbské a černohorské takovým způsobem, aby všechny vlády s tím mohly souhlasiti Takovou byla naše politika a takovými jsou po- cily, jež máme, sledujíce jednání, jehož se zúčastní signatární mocnosti berlínské smlouvy. Nechtějíce ni kterak plivoditi nebo udržovati anjagonismus, sna- žíme se zmírniti všecky oblíže a spolupůsobiti n díle sblížení. Nemůžeme vzbuditi žádného podezření. poněvadž jest zřejmo, že nedomáháme se žádných výhod pro sebe. Nezištná intervence může, jak se zdá, připravili rozhodčí výrok Evropy, jenž bude při- rozeným rozřešením obtizí, v nichž jsme se ocili Achmed Riza beg v Londýně. Londýnský zpravodaj „Nového Vremene“, p. Ve- telický Božidarovič, dal hostinu na počest mladolu- reckých delegátů s Achmedem Rizou begem v čele a na hostinu sezval přední novinále londý nské zpravodaje listů francouzských Achmed Riza učinil při té příležitosti výklad o cílech mladotureckého hnutí. Na přílomné učini
Josef Achmed Riza Achmed Francie Evropa Londýn Nový Vremen
9 article
mohutný dojem upřímný idealism vůdce Mladolurků. jeho vřelost i smířlivost. Velmi srdečně mluvil o Srbech a projevil přání, aby se také poměr Bulharska k Turecku přátelsky a trvale urovnal ku prospěchu obou stran i všech balkánských národů. Co je na Mladoturcích, pravil, že vyjdou Bulharům tak daleko vslřic, jak jen bude možno. Mladoturci nechtějí zvrá- tit bulharskou nezávislost, přejí bulharskému kní- žeti, aby se nazýval králem, když ho to těší, a z pe- něžitých povinností jsou ochotni Bulharům slevit Pravil, že zkušenosti posledních šesti neděl bohdá již Bulhary poučily, že nemohou lepší svou budouc- nost vyhledávati v nepřátalství s Turky. Bulbaři jsou odkázáni na turecký trh a nyní, když se jejich to- vary v Turecku boykolují právě tak, jako rakousko- uherské, mohou býti poučeni, že je jim výhodnějš! jíti s Turky než proti nim.
Srba Bulhar Turek Bulharsko Turecko
10 article
Zcela jiným způsobem Achmed Riza beg vyslovil se o Rskousko-Uhersku. Pravda, jako se ruce Mílado- turků přátelsky podávají balkánským Slovanům, tak rozhodně odmítají všeliký styk s Ra kousko-Uherskem proto, že tenío stá neumí státi v slově a libovollně ruš smlouvy a závazky na sebe vzaté. O Tur- cích, pravil, západní Evropa zajisté ví aspoň tolik, že dané slovo jest jim svato. Rakousko-Uhersko v po- sledních třiceti letech bylo s Turky v nesčíslných obchodních stycích a má zkušenost, že každému mo- slemovi dané slovo více váží, než podpis na směnce Za to pocifují nepřekenatelný odpor k tomu, kdo slovo ruší, anebo dokonce již, dávaje je, na to myslí, že je zruší. A tu Achmed Riza beg učinil odhalení, že baren Aehrenthal jemu osobně dal slavný slib, že bezlínská smlouva porušena nebudo, a mezilím už manifest o záberu Bosny a Hercegoviny byl podepsán! Proto — zakončil svou řeč — stavíme hráz proti německé záplavě Balkánu a Východu, že u Němců nen víry, a doufáme v té příčině v podperu vši lepší, neněmecké Evropy: Ruska Anglie, Francie, ano i Italie.
Turek Achmed Riza Němec RskouskoUhersko Evropa Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Balkán Rusko Anglie Francie Ra kouskýUhersko Italia
11 article Delegáti města Prahy v Pařížl.
Delegáti města Prahy v Pařížl. (Studijní projíždky. — Slavnost na počest krále švédského) V Paříži, 25. listopadu 1908. (Od našebo zvláštního zpravodaje.) První dva dny pobytu v Pařiži věnovali členové pražské delegace starosta p. dr. Groš, náměstek p. Jirousek a bývalý starosta posl. dr. Podlipný kromě nezbytných zdvoři- lostních návštěv a ofieiálních ceremonií horlivé obhlídce obecní administrace pařížské, jež svou velkolepostí a vzorným zřízením poskytla zá- stupcům obce pražské mnohé poučení. Kromě uměleckých a historických musel, tak znamenitě organisovaných a vkusně, instruktivně uprave- ných, věnovali delegáti svědomitou pozornost hospodářským zřízením obce pařížské. Bylo mnoho, co svou velkolepostí a promyšlenou prakličnosti udivilo české hosty, kteří byli všude co nejvřeleji přijati a jimž byly dány potřebné informace. O řadě těchto studijních návštěv pražských delegátů, v nichž bude ještě pokra- čováno, rozepíši se obšírněji ve zvlášním článku. Paříž stojí ve znamení oslav švédského krále Oscara. Pokud do nich zasáhla muniei- pialita pařížská, a to způsobem velmi okázalým, zúčastňují se jich též češti hostě obce pařížské.
doktor Groš Jirousek Podlipná Oscar Praha Paříž
12 article
Pařiž zabývá se korunovaným hostem ovšem jen tak dalece, pokud může něco zajímati toto rozptýlené město, ženoucí se freneticky za svými požitky a obchody. Oslavy krále Oseara mají ráz skoro výlučně ofieiální, jsou sice brillantní, nádherně, ale chladné. Ulice nařpžeká- náchva nadšení pro muže velké popularity, tou dovede zachvěti jen sopečné zalomcování popularity Ale úřadní ceremonie, parády vojenské, zejmena když za nimi nestojí nějaká idea národní, ne chávají ulici chladnou. Pouze zvědavci se kupí aby okukovali ekvypáže státních autorit a vzne- šených hostů, provázené malebnými eskortumi kyrysníků, ukazují si uniformy diplomatů a vy- nikající osobnosti vládní. Paříž ovšem dovede přijmouti své hosty s úchvatnou úpravou jeviště, s takovou mise- en- scěne, jakou nedovede pořiditi žádné jiné mě- sto. Ať se jedná o vznešeného hosta králov- ského nebo o občanskou deputaci spřáteleného města, hraje Paříž svou roli hostitele skvěle roztomile. Radnice pařížská, krásná a památná budova, v takové chvili zaleskne se v oslňujíeí nádheře, ať už se jedná o oflciální, apartní ceremonii přivítání krále švédského nebo upřimnou, demokratickou manifestaci pro něko- lik slovanských občanů. Radnice pařížská je předním representativ- ním místem republiky francouzské. Je hrdým
Paříž
13 article
monumentem francouzské demokracie. V ní byle prohlášena třetí republika, v ní položeny zá- klady nové, šťastnější a silnější Francie moderní A proto můžeme býti hrdi, že v této slavné budově bylo již několikráte nadšeně projeveno přátelství českému národu, že v ní se chystají tyto dny nové, povznešené manifestace úcty sympatie k české Praze, právě v té době, kdy ji němečtí šmokové třísní jedovatými slinami své šílené nenávistil Švédští královští manželé, kteří byli pře tím v paláci ministerstva zahraničních věcí na nábřeží d' Orsey, konali přijímání švédské ko- lonie a kteří pak byli přítomni snídaní u mini- stra zahraničních věcí, byli přijati včera odpo- ledne na radnici pařížské. Náměstí před radnici a okolní ulice byly hojně naplněny zvědavci. Municipální garda strážníci starali se o pořádek. Radnice a pro tější budovy administrativní byly iluminovány. na obrysech budov zazářily řady tiefcerých pla menův. Efekt byl velmi dekorativní. Nepře- hledné řady vozů a automobilů přijižděly k rad- nici, jejíž vchod byl ozdoben baldachýnem. Ve středním dvoře radnice, který byl proměněn v zimní zabradu, shromažďovala se část hostů. pozvaných k užšímu aktu slavnostnímu. Sem zavítali též pražští delegáti, kteří se těšil velké pozornosti a byli seznamováni s před- ními osobnostmi. Členové municipality a prefek seinský de Selves, elegantní, temperamentní starý pán, je srdečně vítali.
Selves Francie Praha d ' Orsey
14 article
Slavnostní sál poskytoval pohled překvapu jící, feerický. Květinová výzdoba a iluminaee byly neskonale vkusné. Uprostřed stála Mer cierova bronzová skupina »Gloria victis«. Zvláštn malebnosti dodávaly radničním chodbám a sálům špalíry republikánských gardistů, kteří ve svých lesklých helmách, s vytasenými šavlemi, ne- pohnutě přihliželi šumnému ruchu kolem nich Sál byl naplněn hodnosty státními a vojenským a diplomaty v uniformách, plných zla a, třpy tících se řády. Vedle generálů Florentina a Del steina skromně se vyjímaly fraky a redingoty presidenta sněmovny Brissona, ministrů Viviania Pichona a malíře Villetta, jehož fantastické graciesní umění tak roztomile oživilo stěny rad- nice výjevy z pařížského života. Též mnoho theatrálních, exotických uniforem diplomatických bylo vidět a ovšem i hojnost velkých toilet dam- ských. Královský průvod vjel na širé náměstí před radnici, naplněné massy diváků, udržovaných špalíry gardistů, četníků a agentů I. brigády Před radnicí stáli republikánšti gardisté na ko ních. Král, provázející paní Falliěrovou a pre sident Falliěres, nabidnuvší rámě královně švéd ské, vstoupili s příslušným průvodem do sálu za zvuků švédské bymny. Král Oskar V., jenž vyhlíží ustaraně a tváři se jako omrzelý pro fesor za svým binoklem, měl černou uniformu se zlatým premováním. Královna, štíhlá, vlídně a poněkud unyle pohlížející, měla krásnou toi- letu ze šedého saténu. President městské rady p. Chério ux který v Praze zanechal tak sympalický dojem a prefekt seinský p. Selves přivítali krále
Florentin Del Brisson Pichon Villett Král Falliěrová Selves Praha
15 article
Mnarďem, Tantelem a syndikem Gayem. Král královna, president republiky a paní Falliěrová usedli na pozlacená křesla. Pan Chérioux pronesl uvítací řeč jmě nem města Paříže, řekl králi příslušné zdvoři- losti, projevil přání, aby též švědský národ ve sblížení s francouzským pracoval pro civilisac a mír. Potom prefekt de Selves stručně tlu- močil vděčnost Pařiže za návštěvu královua požádal ho, aby věřil v oddané city, které mů Francie pro královskou rodinu a lid švéd-ký. Král Oskar V. odvětil bezvadnou fran čtinou, ale jeho hlas byl ponurý a zastřený jako jeho fysiognomie. Vzdal chválu Francii její krásné Paříži, kládl důraz na jeji wo intelektnální a uměleckou, vrhající svůj odlesk na celý svět. Poděkoval za krásné přijetí a vy- slovil přání, aby Francie a Paříž prospívaly ve slávě a blahobytu. Průvod na pokyn chefa protokolu a uvá- děče vyslanců p. Mollarda odebral se do slav- nostního sálu, jenž byl již naplněn obecenstvem Neozval se nikde nijaký výkřik. Zdálo se, ze
Falliěrová Chérioux Pařiže Mollard Paříž Francie
16 article
jakýkoliv hlučnější projev enthusiasmu by se nehodil k omrzelé tváři králově. Chlad úřadní upjatosti a zdvořilosti zavál skvoucím, zlatem světly sršícím sálem, zdobeným znamenitým skulpturami a freskami. Ale republikánské obe censtvo zvědavě si prohlíželo krále, vstávalo n židle, aby vidělo dosti řídký pro ně zjev mo- narchy z milosti boží. Na estradě proti křeslům, kde usedl krá a jeho průvod, vystřídala se řada vynikajícíeh umělců. Město Paříž poskytlo nám vzácný po žitek umělecký. Hudba gardy republikánské hrála Berlioze, sl. Richebourgova a Korsova z opery komické zpívaly arie z oper, pikantn sl. Faureusova snažila se královskou mračivou nudu rozptýliti svými nezbednými kuplety a pa- rodiemi, ale nevím, zdali se jí to podařilo. Ale obecenstvo pařížské přijalo radostně švanduv tom strnulém ovzduší oficialním a tleskalo chanso- nettě. Skvostné byly antické tance sl. Baketovy. jež je rozkošnou vyvolavatelkou graciosních po a postojů libezných děv z etrurských vsl. Potom následovala krátká zastávka v bu- fetu. Zde byl starosta pražský dr. Gro3 před- staven presidentu francouzského kabinetu Cle menceauovi, s nímž setrval chvíli v živé rozmluvě. Králi byl odevzdán dar města Paříže draho cenná stříbrné váza a královně skvostný vějít Král pozvedl číši šampaňského na počest a blaho Paříže a její obyvatelův. »Marseillaisa « bystre zahlaholila.
Chlad Berlioz doktor Gro Král Paříž
17 article
Večer bylo slavnostní předsťavení ve Velke Opeře. Českým hostům býla dána lože v prvním pořadí. Slavné divadlo poskytovalo unášející obraz. Hlediště tonulo v záři světel, v lesku toilett v jasu šperků, ve třpytu uniforem a řádů. Něco podobného dovede poskytnouti jen Paříž. Král Oskar a královna, president republiky a paní Fal- lirová se svým průvodem usedli ve střední, slav nostné upravené loží. Král měl admírálskou uni- formu a velkou stužku čestné legie. Falhiěren byl ve fraku se stužkou vysokého řádu svěd ského. Program večera byl velmí zajímavý. Nej dříva bylo sehráno třetí jednání z klasické fran couzské opery »Rippolyt a Aricie« od Bumean v níž zejména velký dojem učinili pan Delma a paní Brévalová. Pak následoval první obraz z třetího jednání Wagnerova »Soumraku bohů« za mistrného řízení ředitele opery pana Messagera Obecenstvo aplaudovalo zejména mocný hlas pana Olčarského. V baletu »Namoune« od Sato do sáhla pak velkého úspěchu sl. Zambelliova. H.
Oskar Fal Delma Brévalová Wagnerův bůh Messager Olčarský Paříž Sata Velke opera
18 article
Z Paříže, 27. listopadu. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Velkolepé přípravy dějí se na radnie pařižské k uvítání delegace královské Prahy dne (v pátek) večer. Projektována je slavnostní schůze municipality, hostina na radnici a ples. Dvanáeí tisíc hostí je pozváno. Radniční sály dekorovány jsou nádherně květinami, prapory barev českých a francouzských. Starosta dr. Groš prosloví reč o stycích Prahy s Paříži. Z Pařiže, 27. listopadu. (Pův. telegr. » Nár Listů«.) Ve čtvrtek večer bylo slavnostní před- stavení na počest zástupců Prahy v městském divadle »Gafté«. Proveden II. akt »Pavel a Vi - te Nrvelle« (Dáli bes), III. akt »Lucie des Lammermoor« (Doni- zetti) a závěrečná scena opery »Vivaudiěre s hymnou Svobody (Godard). Divadlo bylo v lesku delegace uvítána ovacemi a hymnou »Kde domov můj« a »Marseillaisou«. Nadšení bylo veliké. K pobytu delegátů Č. O. S. v Paříži. (Slavnosti francouzské Unic. — Mezi- národní kongres proti olympickým závodům. — Ovace Sokolům a české mu národu. — Proslovy dra. Scheinera. — Dr. Vaníček vyznamenán) Současně s oflieiálními slavnostmi Unie francouzských gymnastů, která, jak povědomo, slaví své 35leté trvání, koná se v Paříži sjez mezinárodního svazu evropských těloevičných sdružení, kterého se účastní též zástupei Č. O.S dr. Scheiner a dr. Vaníček. Dále jsou zastou- peny těl. sdružení z Chorvatska, Belgie, Hol landska, Dánska, Norvéžska, Švýcar, Italie, Lucemburku, Rumunsku a Francie. Sdéluje se nám, že na kongresu Svazu bylo zása dné usneseno, aby žádné tělocvičn
doktor Groš Pavel Lucius Doni Svoboda Godard Sokol Scheiner Vaníček Paříž Praha Č . O . S Chorvatsko Belgie Dánsko Norvéžsko Lucemburk Rumunsko Francie evropský těloevičný sdružený Pařiže
19 article
sdružení nezůčastnilo se na příšt olympických závodů, nebude-li evrop- skému těl. svazu úplně ponecháno, aby samo- statně uspořádal část tělocvičnou, zejména pokud se týče závodů a ustanovování soudců. V plenární schůzi, na níž usneseny též závodní cviky pro mezinárodní závody v Lu- cemburku (1. srpna 1909), jednáno takéo všesokolském sletu v Praze a jak zde, tak i při všech oficiálních slavnostech Unie hovořeno o něm s neobmezeným ob- divem. Na slavnostní schůzi Unie francouzské v amfitheatru Sorbonny pozdravil francouzské gymnasty v zastoupení Č. O. S. starosta dr. Scheiner a odevzdal jim nádherné album, obsahující několik set pohledů na sletové cvi- čení v Praze. Skvostná sbírka pohledů těšila s všeobecné pozornosti. Dr. Scheiner promluvil téžo úkolu Unie, zachovati Franei fysickou zdatnost gallskě racy, jak se osvědčila v historii a dosud typicky se jeví v jednotlivých krajích. Netřeba zajisté uvá- déti, jak byl přijat věcný a promýšlený proslo našeho odborníka. V neděli dne 22. listopadu byl o poled- nách konán skvělý banket v hotelu »Continen- tal« za účasti asi 1000 osob. Předsedal mu zástupce ministra války a zúčastnil se ho celý oficiální svět. Hostina byla pořádána, jak jsme již sdělili, na počest starosty české obce sokol- ské, vyznamenaného křížem čestné legie.
doktor Scheiner Lu Praha Č . O . S Netřeba Sorbonna
20 article
Průběh banketu byl nadmíru slavnostní, došlo při něm k okázalým ovací m, svědčícím Sokolstvu a celému če- skému národu. Zajisté významný to akt, uváží-li se, že přítomni byli zástupci téměř všech národů Evropy. Pravé nadšení vyvolala však řeč starosty Č. O. S. »O úkolech Francie vůči malým národům«. Dovídáme se, že náčelníku Č. O. s. dru. Jindř. Vaníčkovi, který se horlivě účastnil jednání Svazu při projednávání odbor- ných záležitosti a k jehož podnětu stala se četná zásadná usnesení o další činnosti Svazu, byly uděleny zlaté palmy aka de- mie a jmenován »officier de l' In- struction publiquee.
Jindřichův Vaníček jítmie jít l ' Ina Evropa Č . O . S
21 article
Praha Paříži. K slavnostnímu uvítání starosty dra. K. Groše a deputace městské rady pražské, jež konalo se včera večer ve skvělých sálech radnice pařížské, odeslal úřadující I. náměstek starosty dr. Štych p. presidentu Chérionxovi tuto pozdravnou depeši: »U příležitosti přijetí delegátů města Prahy na radnici kladu si za čest zaslati Vám i všem členům praesídia a městské rady naše nejvřelejší díky ujištění neochvějných bratrských sympatií pro město Paříž a pro šlechetný národ francouzský«.
K Groš doktor Štych Chérionx Praha Paříž Praha Paříž
22 article
Delegace města Prahy pořádala dne 26. listo- padu v Paříži v hotelu »Continental« na počest měst- ské rady pařížské dějeuner, při němž pronesl staro- sta král. hlav. města Prahy pan dr. Groš následující přípitek: »Pane presidente městské rady pařížské. milý příteli, pánové a drazí přátelé ! Členové oſic ální delegace a starosta král, hlav. města Prahy, kteří měli tyto dny čest a potěšení zastupovati hlavní město království českého na půdě francouzské, ve středu městské rady pařížské a jejíž členy považují za své bratry a přátele, jsou velice šťastni, že mohou je pozdraviti shromážděné dnes kolem tohoto rodin- o soru. vrueu Teapol a p k zemrít-, praví italské přísloví. Navštíviti Paříž a pozdraviti zástupce hlav- ního města republiky francouzské, praví nyní kuzdy občan pražský a považuje tuto návštěvu přátelské vzá- jemnosti za povinnost vlasteneckou. Jménem celého města Prahy, jménem svých krajanů, kteří žijí da- leko za Vogesy a pod Krkonošemi, ale jejichž srdce a mysl jest u nás v těchto dnech velikých slavnosti francouzských, pozvedám svou číši na počest presi- denta městské rady pařížské, pana Chériouxa, na počest pana prefekta Sekvanského a všech pozva- ných, kteří buď návštěvou, buď svými spisy podali důkazy o vzácné sympatii, za niž jim zůstaneme navždy vděční. Připijím velikosti stálé vzrůstajícía námi milované Francie, jejimu poslání civilisačnímu a mírumilovnému a slavnému hlavnímu městu naši druhé vlasti.
doktor Groš Chériouxa Praha Paříž Continental Krkonoše Francie
23 article Politické znrávy domácí.
Politické znrávy domácí. V Praze, 27. listopadu. (Nový koaličny kabinet.) Dle zpráv, došlých dnes z Vídně, bar. Bienerth má prý odůvodněnou naději, že bude možno sestaviti nový koaličný, parlamentní kabinet ještě do Vánoc. Podobnou zprávu na- cházíme v dnešní »Gaz. Narod.«, která vypočí- tává také strany, jež jsou prý ochotny vstoupiti do nové koalice. Bar. Bienorth doufá, že do nové
Bienerth Praha Vídeň Gaza
24 article
obrázky z Číny. Belletristická část „Zlaté Prahy“ vy- niká, jako obyčejně, příspěvky předních českých lite- rátů. Redaktorem je Vincene Červinka a Viktor Oliva Předplácí se na letí pouze 5 kor., poštou 5 K 75 h Ukázková čísla obdrží každý, kdo o ně lisíkem poží lá. Povídky o manželství. Napsala Amalia Skra- mová, přeložil Hugo Kosterka. Obsahuje: Mo- dlitba a pokušení; Post festum: Memento mori. Vy šlo jako svazek 47. sbírky „Knihy dobrých autorů“ již vede a vydává Kamila Neumannová v Praze (Olšany 45). Vychází 25. každého měsíce a před pláci se 12 kor Po vydání jednotlivě svazek po 1 50 hal. * Sebrané spísy Boženy Němcové. Sva zek VII. Slovenské pohádky a pověsti. I. K vydání upravil V. Tille. Nákladem Jana Laichtera v Praze. — Otázky a názory. S onoho břehu. Napsal A.J Herzen. Přelozil J. Mikš. Nákladem Jana Laich tera na Král. Vinohradech. — Dějiny literatur Wiese a Pěrcopo: Dějiny literatury italské počátku až po naši dobu. Díl I. a II. Zkráceně přeložil V. Tille Nákladem Jana Laichtera na Král. Vino- hradech. — Vybrané spisy Frant. Sozola-Tů- my Černé královslví Nakladatel Emil Šolc v Telči — Mirko Rutte-Havelský: Maria z Magdaly. Mysterie o jednom aktu. (Knihovna mladých autorů.
Červinka Oliva Sker Hugo Kosterka Neumannová Němcová V Till Laichter A J J Mikš Laich Král František Šolc Rutt Marius Čína Praha Olšany 45 Wies Telč Magdala
25 article
Sv. VI. Pořádá J. T. Veselý. — F. X. Bašta: Drů- bežnictví nové doby. Otištěno z „Hospodáře“. Nákla- dem Národní tiskárny, Omaha, Neb. 509-511 So. 12 th. Street. — Chemie minerálná a chemick tochnologic pro obchodní akademie. Napsal Kare Krýzl, profesor obch, akad. v Hradci Králové. Ná- kladem „Unie“ v Praze. — Kalendář obchodnictva českoslovanského na rok 1909. Ročník XIX. Nákla- dem redakce „Českého Lloydu“. Redaktor Jos. v Heramn Batovcův Politický kalendář-adresář na rok 1909 dán byl dne 27. listopadu t. r. na knižní trh. Jak jsme se přesvědčili, plně dostojí své staré zásadě. podati každému bezpečných rad ve všech otázkách, týkajících se jak života veřejného, tax i soukromého Nový, již XVII ročník vyznamenává se četnými účel- nými nevotami. Vedle obvyklých statí přináší celou řadu nových, všeobecně zajímavých statí, jak v části poradné, tak i v části statistické a schematické. Ve- dle toho prináší letošní ročník kromě jiných četných a zdařilých vyobrazení a diagramů zcela nové podo- bizny českých a konservativních poslanců na sněmu král. českého. Kalendář tento, kturý bez odporu jest svého druhu jediným spolehlivým informátorem pro každého, ať jest to soukromník neb úřadník nebo osounost v životě veřejném půsabící a jehož prodejn cena (3 K, poštou 3 K 30 h) jest vzhledem k boha- tému a naskrze cen, obsahu velice nízká, možno cele české veřejnosti co nejvreleji doporučiti.
Veselá Bašta Kare Krýzl Lloyd Batovcův Nová Náklo Omaha Street Hradec Králové Praha Jos dema národní tiskárna
26 article Hudba.
Hudba. + Nedbalův koncert. Z Vídně, 27. listopadu Včera pořádal sbor hudebních umělců, řízený Oska- rem Nedhalem, mimořádný koncert, na kterém prove- dena s ohromným úspěchem známá variace Hlayde nova na císařskou rymnu pro smyčcový orchestr Berliozova ouvertura, Benvenuto Celliniova symí onie Redemption od Francka (premiera ve Vídni vůbec) známý klavírní koncert Saint-Sačnsův, jehož kla- vírní part obstaral Rosenthal s uměním v pravdě fenomenálním a 7. symfonie Beethovenova. Všechny tyto skladky provedeny byly za pečlivého, vzletnéh a temperamentního řízení Oskara Nedbala s takovým dojmem a c takovou uměleckou dokonaloslí, že po- každé ozval se velkou dvoranou Hudební společnost několikaminutový potlesk.
Nedbalův Berliozův Celliniův Redemption Franck Rosenthal Beethovenův Nedbal Vídeň SaintSačnsův
27 article
+ Koncert pěvockého kroužku Sokola v Praze VI Dostal se nám do rukou program k tomuto koncerlu a můžeme říci, že naplnil nás obdivem. S takovou opravdu uměleckou snahou shledáváme se zřídka kdy u zpěváckých spolků starých a zde překvapuje nás takovým pořadem pěvecký odbor Sokola. N programu jsou koncertní písně a solové operní partie (zpívá sl. M. Rebensteigerova z Blankenfeldů, br Sovák a br. Fikl (jedno z čísel náleží p. Sartowu koncertnímu mistru na housle (Wienawského An dante A mo!). Kroužek sám zpívá Bazinovy »Kři žáky«, Voglovy »Cikány« s tenorovým solem a Grie- govo »Poznání vlasti« se solem barytonovým a prů vodem čtyřicetičlenného orchestru Sdružení hudeb- níků pro král. české. Tento orchestr doprovází rovněž některá solová čísla výše zminěných umělců. Too zajisté program, k jehož kvalifikaci netřeba více při pojovati. Sbory i orchestr řídí Štěpán Jindrák Paul sen. Koncert koná se v Sokolovně dnes o 8. bod večerní. + Koncert pensijního spolku členů sboru a or- kestra Národního divadla kuná se již dnes v sobotu 28. listopadu o 7. hod. večer v Rudolfině. Zbývajíc ještě lístky prodávány budou od 6. hod. u pokladny famtéž.
M Rebensteigerův Sovák Bazinův Kř žák Voglův Cikán Jindrák Blankenfeld Sokol v Praga VI Sokol národní divadlo Paul sen
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Zavraždění malíře Steinheila. Celá Paříž sleduje s největším napčtím rozuzlen záhadné aléry, jejíž středem jest choť zavražděného malíře Steinheila. Průběh vyšetřování vedl k odha- lemí skandálů, do nichž stržen i zemřelý předešlý president republiky Faure, mužové z přední spo lečnosti, ha i sám vyšetřující soudce, který řídil vy šetřování, takže aléra bude milí dohru i v parla ment.
Steinheil Faur Paříž
29 article Paní Steinheilová jest neteř zenerála Japya
Paní Steinheilová jest neteř zenerála Japya krásná, elegantní žena, 39letá, malka 17leté dcery a nemanželského syna. Měla důvěrné styky s různy mi muži již za živola svého manžela a byla velkou inhiikánkou, jak patrno z jejích dopisů, které jsou plny lží a úskoků. Malíř Steinheil byl 57 roků stár. Byl žákem své- ho strýce Meissoniera a roku 1870 poprvé vystavovn v Salonu. Když měl jíž tři medaile, odloučil seo Société des beaux aris a vystavoval v konkurenčním salonu známě obrazy „Taroková partie“, „Čtení b- ble“ a „Saint Bartelemy“. Roku 1893 vrátil se opěo do starého Salonu a vystavil tam velký obraz „Fe- lix Faure dekoruje alpské myslivce po katastrofě u Traversette,“ Později maloval skoro výhradně por- trély, presidenta Faura, Carnota a jiné prostulé osob nosti. Roku 1898 stal se rytířem čestné legie. Re- stauroval četné obrazy v kostelích, ale veřejně ji nevystavoval, nýbrž uspořádul jen vlastní výstavu ve svém alelieru. Portretování Faura dalo podně k intimním stykům presidentovým s paní Stein- Manželé Steinheilovi bydleli v malém elegantním paláci v rue Vaughrard. V neděli dne 31. května t. r. o 6. hod. z rána byli sousedé probuzeni křikem sluhy
Steinheilová Steinheil Faur Carnot Stein Saint Bartelema Re Traversette
30 article
Couillarda, jenž stál jako stěna blodý u ckna ate lieru. Strážníci vešli do bytu a nalezli na chodb 1. patra malíře Sieinheila zardouseného v ložnici. kde spávala slečna Sleinheilova, která právě dleln s kuchařkou Wotfovou ve vílle v Bellevne ležela na loži mrtvola tchyně malířovy paní Japyové, rov- něž zardousené. Ze sousedního pokoje bylo slyšet sténání a volání paní Steinheilové. Byla připoután k loži, na krku měla šňůru a strangulační rýhu, úst pak měla zacpána vatou, která se poněkud uvolnil Bylo zjištěno, že smrt malíře a paní Japyové nastalo již před několika hodinanil. Jak již sděleno, vyprávěla paní Steinheilov z počátku, že ji přepadli tři maskovaní mužové a že na s červenými vlasy. Vrahové prý ji ušetřili, poně vadž ji pokládali za dceru malířovu a uloupili prá 7000 franků a skvosty. Na základě těchto lživých zpráv ovšem nevedlo vyšetřování k cíli a jen ostro vtipu reduktorů pařížského „Matinu““ jest děkovali
Couillard Sieinheil Sleinheilův Japyová Steinheilová Steinheilov Matin
32 article
ze do tajemného zločinu bylo vneseno světlo, nebo
33 article
uveřcjněním všech podrobností podařilo se dokázae lživost jejích údajů. Nejspíše, aby odvrátila pozornost od sebie, po jala paní Steinheilová ďábelský plán, uvaliti pode zření na sluhu Couillarda. V těchto dnech přišlado redakce „Mlatinu“ a pninesla s sebou Couillardovu to bolku. Byl v ní nalezen dopis, který Couillard z držel a kromě toho perla, jei. dle udání paní Stein- herlové byla vyloupnuta z ukradeného šperku, „Ma- tin“ uveřejnil zprávu o nálezu a Couillard pyl zatčen Jak bylo zjištěno a jak později doznala, vložila pon Steinheilová sama perlu do tobolky a sluha, jenž zadržel dopis, aby si mohl ponechati známky, takže byl usvědčen z krádeže, měl takto býti uveden do podezření z vraždy. Zpráva „Matinu“ způsobila Paříži velký rozruch a měla za následek, že se při- hlásily osoby, které dosvědčily, že perla v tobolce Couillardově dříve nebyla a přihlásil se také klenot- ník, jenž udal, že paní Steinheilová dala u něho pře časem sama vyloupnouti porlu ze skvostu a byla te táž, která nalezena v tobolce sluhově. Paní Stein- heilová tedy lhalai Dva redaktoři „Matinu“ odebrali se na to k paní
Steinheilová Couillardův Couillard Stein Matin Ma Paříž Steinheilová
34 article
Steinheilové, která se snažila oklamati je novým lžemi a sdělila mezi jiným, že v komoře na nůdě. kamž měl jer Couillard přístup, bylo nalezeno ně- kolik diamantů. Na další otázky žurnalistů zaplétala se však stále do svých lží, až po tříhodinné rozmluvě jeden z redaktorů chladně prohlásil: „Madame! Pri šla jste nejprve sama k nám, abyste nám podula zprávy o vraždě a informovala nás. Myslím, že jsme nyní dostatečně informováni. Víte více, než nám chcete řici.“ „Počkejte“, zvolala paní Steinheilová, jako by se těžko odhodlávala. „Budu vám vyprávěti vše dl pravdy.“ Na to sdělila, jak včera podrobně vylíčeno že vrahem jest Mexandr Wolf, syn její kuchařky která prý o vraždě včděla. Couillard pak propuštěn Wolf s matkou zatčení. Zdá se však, že údaje tyto jsou jen novou lzí, neboť při konfrontaci, když Wolf do- kazoval své alibi, pohlédla na něj paní Steinhcilová ostře a pravila pak, jako by šlo o lhostejnou věe- „Můj bože, snad mne klame nápadná podoba. Byl jsem zaujata, poněvadž včera přišel ke mně poštovní úřadník Wagner a označil Wolfa jako vraha.“ Tento
Steinheilová Mexandr Wolf Wolf Wagner
35 article Wagner skutečně existuje, ale sdělil prý jen, co mu
Wagner skutečně existuje, ale sdělil prý jen, co mu vyprávěl jistý mladík, že totiž Wolf, jenž byl figuran- tem v malém divadle a vydělal několik sous, po vraždě ukazoval několik zlatých mincí. Wolf i jeho matka popřeli rozhodně veškorou vinu a výsledkem konfrontace bylo, že byli oba propuštěni, paní Stein- heilová pak zatčena K tomu docházejí další telegrafické zprávy: Z Paříže, 27. listopadu. Při výslechu paní Stein- heilové objevily se takové rozpory, že soudce jejímu obvinění nemohl přikládati žádné víry. Alexandr Wol potupil několikrát paní Steinheilovou, nazvav ji zvrhlou osobou, začež byl soudcem energicky po- kárán. Současně však prohlásil soudce: „Jste svo- boden!“ a nechal jej odejíti. Paní Steinheilové na- opak soudce prohlásil, že ji obviňuje ze spoluviny na zločinu a že musí zůstati ve vazbě. Vypukla v pláč a prosila, aby byla propuštěna, soudce však odvětil, že to není možno, její spoluvina jest pro- kázána již tím, že lžemi klamala spra- vedlnost a zamezila, aby vrah byl vypátrán. Roz- lcučení matky s dcerou bylo srdcelomné. Dívka klekla před matku a zapřísáhala ji, aby ulehčila svěmu svč- domí a pověděla vše, ta však ujišťovala stále, že není vinna. Slečna Steinheilova byla příbuznými do- pravena domů. Alexandr Wolí políbil svou ma tku, která se již do domu paní Steinheilové nevrátila. Z Palíže 27. listopadu. Dle zvláštního vydání listů byl mezi známými manželů Sleinheilových bo- hatý průmyslník, jenž čekal na rozvo jejich, aby paní Steinheilovou poja) za chot. Maliř však nechtěl k rozvodu svoliti. Dle všobecného mínění zosnovala paní Steinheilová vra- ždu, aby se manžela zbavila.
Wagner Wolf Stein Wol Steinheilová Steinheilův Alexandr Wolit Sleinheilový Paříž paní Steinheilová poja
36 article
Výpovědmi Couillardovými při konfrontaci s paní Steinheilovou bylo prý o osobě tajemného vraha na- značeno tolik, že bude nepochybně zatčen. Při k on- írontaci s Wolfem změnila paní Stein- heilová šestkrát své líčení příběhuv osudně noci, ale nevyřkla žádné nove jméno. Markýz Marlon, jenž jí po vraždě dal k disposici svůj palác, přerušil o ní od té doby vše- chny styky a podobně i jiné rodiny. Z Paříže, 27. listopadu. S uspokojeníns bylo při- jato, že paní Steinheilová je konečně zatčena. Před zatčením odehrály se v pokoji vyšetřujícího soudce dramatické výjevy, Paní Steinheilová vzhla se n
Steinheilová Wolf Stein Marlon Paříž