2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. listopadu 1908.
5
article
Vyjednávání mezi Tureckem a
slovanskými státy.
R. Z Cařihradu, 27. listopadu. (Zvl. tel.
»N. L.«) Zahraničný ministr prohlásil zpravo-
daji »Petrohradského Agentstva«, že vyjed-
návání mezi Portou a představíteli
slovanských států zdárně po-
kračuje. Dohoda Turecka s Bulhar-
skem a Srbskem brzy bude hotovým
faktem. Co se týče Rakousko-Uherska, ministn
pravil: Vyjednávání s ním bude jen tehdy možno,
prohlásí-li, že obešle evropskou konferenci
podrobí se jejímu rozsudku o záboru. Porta o
Rakousko Uherska žádné kompensace nepožádá.
ale bude podporovati nároky Srbska a Černé
Port
Turecko
Cařihrad
Bulhar
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
6
article
Hory.
Francouzský ministr zahraničných
záležitostí o otázce balkánské.
Z Paříža 27. listopadu. (K. k.) Ve včerejší schůzi
sněmovní vyslovil se ministr zahraničních záleži-
tostí Pichon v oznámené již stručně řeči (viz včerejs
odpolední „Národní Listy“) o otázkách orien
tálních mimo jiné takto:
V Cařihradě byl zaveden ústavní režim
a mladolurecká strana skutečně ujala se moci. Bul
harsko prchlásilo pod žezlem Ferdinandovým sveu
neodvislost a kníže Ferdinand příjal titul car
Císař František Josef oznámil rozhodnutí
že rozšíří svou suverenitu na Bosnu a Hercegovinu
že upouští od práva, smlouvou berlínskou mu zaru-
čeného, aby v Sandžaku novopazarském mělo po-
sádku a vojenské silnice. Konečně oznámila řeckt
vláda konsulům čtyř ochranných velmocí, že pro-
hlásí připojení ostrova Kréty k Řecku. Pokud jde
o reformy, zavedeně ve vnitřní organisac
Turecka, řekli jsme hned na počátku, že si mů-
žeme jen blahovřáti, že v turecké říši zavládlo vše-
obecné hnutí, které dává národům možnost, vládnout
sobě a vyvíjeti se. Od samého počátku projevoval
jsme oficiálně důvěru k nové vládě v Cařihradě
Dožádáni, abychom spolupůsobili na její admninistra-
tivní roorganisaci, ihned jsme prosbě té vyhověli
Nejčelnější z těchto rádců, první předseda účtárny
Laurent, ujal se již svých funkcí.
Pichon
Ferdinandová
Ferdinand
František Josef
Laurent
Cařihrad
Bosna
Hercegovina
Kréta
Řecko
Turecko
7
article
S uspokojením jsme pozorovali, že kníže Fer
dinand, prohlásiv nenadále neodvislost Bul
harska nahlédl, že má vůči Portě plniti závazky
což jsme mu ostatně v dohodě s Ruskem a Angli
dali na jevo.
Byl si vědom spravedinosti a nezištnosti na-
šich rad.
Mezi prostředky, jež skytaly se jednollivým vlá-
dám, aby nároky náhle navzájem si odporující a zá
jmy uvedeny byly ve vzájemný souhlas, jevil se
plán mezinárodní konference jako nejvhod-
nější, aby se o něm uvažovalo. To byl také můj
návrh, který konečně dosáhl souhlasu Ruska, An-
glie a Franeie.
lzvolský ujal se iniciativy pro vyjednávání o pro-
gramu, zatím co vláda republiky tomuto smluvnímu
dílu poskytla veškerou podporu. Nedá se říci, že b
francouzská vláda měla větší podíl na myšlence kon-
ference, než ruská nebo anglická, Stejně jako Rusko
a Anglio vyslovila se pro všechny kroky, které byly
schopny, zachovati mír, zjednati uklidněni a upravit
nynější vážné otázky. Vláda italská, která jedna
z prvních se zasazovala o myšlenku konference, spo-
juje své úsilí s naším a pracuje ve stejném smyslu
na stanovení podmínek, které jsou ještě předmětem
vyjednávání. Německo a Rakousko-Uhersko ozná-
mily, že by se rády shodly s jinými mocnostmi, aby
sdilely jejich přání po všeobecné dohodě. Ostatní
vlády jednají jako my. Jejich zástupcové v Sofiji a
u Porty chovají tutéž myšlenku smířlivosti. Ve své
odpovědi na vlastnoruční list císaře a krále Františka
Fery
Port
František
Rusko
Angl
an
Německo
Rakousko
Uhersko
Sofija
8
article
Josefa, na který odpověděl president republiky pro-
jevem pocitů přátelství, jakéž vybbvují poměrům
krer hkeneršvhphohlácil wresident, že Francie
o žádoucí dohodu za účelem odstranění nynějších
obtiží
Nepřipojili jsme k záležitostem východním žád-
nou otázku zahraniční a ani ji nepřipojíme. Jsme
přesvědčeni, že vídeňská vláda se může
dohodnouti s vládou cařihradskou, jakož i s o-
statními státy balkánskými. Není nemožne
uspokojiti zájmy srbské a černohorské
takovým způsobem, aby všechny vlády
s tím mohly souhlasiti
Takovou byla naše politika a takovými jsou po-
cily, jež máme, sledujíce jednání, jehož se zúčastní
signatární mocnosti berlínské smlouvy. Nechtějíce ni
kterak plivoditi nebo udržovati anjagonismus, sna-
žíme se zmírniti všecky oblíže a spolupůsobiti n
díle sblížení. Nemůžeme vzbuditi žádného podezření.
poněvadž jest zřejmo, že nedomáháme se žádných
výhod pro sebe. Nezištná intervence může, jak se
zdá, připravili rozhodčí výrok Evropy, jenž bude při-
rozeným rozřešením obtizí, v nichž jsme se ocili
Achmed Riza beg v Londýně.
Londýnský zpravodaj „Nového Vremene“, p. Ve-
telický Božidarovič, dal hostinu na počest mladolu-
reckých delegátů s Achmedem Rizou begem v čele
a na hostinu sezval přední novinále londý nské
zpravodaje listů francouzských
Achmed Riza učinil při té příležitosti výklad
o cílech mladotureckého hnutí. Na přílomné učini
Josef
Achmed Riza
Achmed
Francie
Evropa
Londýn
Nový Vremen
9
article
mohutný dojem upřímný idealism vůdce Mladolurků.
jeho vřelost i smířlivost. Velmi srdečně mluvil o
Srbech a projevil přání, aby se také poměr Bulharska
k Turecku přátelsky a trvale urovnal ku prospěchu
obou stran i všech balkánských národů. Co je na
Mladoturcích, pravil, že vyjdou Bulharům tak daleko
vslřic, jak jen bude možno. Mladoturci nechtějí zvrá-
tit bulharskou nezávislost, přejí bulharskému kní-
žeti, aby se nazýval králem, když ho to těší, a z pe-
něžitých povinností jsou ochotni Bulharům slevit
Pravil, že zkušenosti posledních šesti neděl bohdá
již Bulhary poučily, že nemohou lepší svou budouc-
nost vyhledávati v nepřátalství s Turky. Bulbaři jsou
odkázáni na turecký trh a nyní, když se jejich to-
vary v Turecku boykolují právě tak, jako rakousko-
uherské, mohou býti poučeni, že je jim výhodnějš!
jíti s Turky než proti nim.
Srba
Bulhar
Turek
Bulharsko
Turecko
10
article
Zcela jiným způsobem Achmed Riza beg vyslovil
se o Rskousko-Uhersku. Pravda, jako se ruce Mílado-
turků přátelsky podávají balkánským Slovanům, tak
rozhodně odmítají všeliký styk s Ra
kousko-Uherskem proto, že tenío stá
neumí státi v slově a libovollně ruš
smlouvy a závazky na sebe vzaté. O Tur-
cích, pravil, západní Evropa zajisté ví aspoň tolik,
že dané slovo jest jim svato. Rakousko-Uhersko v po-
sledních třiceti letech bylo s Turky v nesčíslných
obchodních stycích a má zkušenost, že každému mo-
slemovi dané slovo více váží, než podpis na směnce
Za to pocifují nepřekenatelný odpor k tomu, kdo
slovo ruší, anebo dokonce již, dávaje je, na to myslí,
že je zruší.
A tu Achmed Riza beg učinil odhalení, že baren
Aehrenthal jemu osobně dal slavný slib, že bezlínská
smlouva porušena nebudo, a mezilím už manifest
o záberu Bosny a Hercegoviny byl podepsán! Proto
— zakončil svou řeč — stavíme hráz proti německé
záplavě Balkánu a Východu, že u Němců nen
víry, a doufáme v té příčině v podperu
vši lepší, neněmecké Evropy: Ruska
Anglie, Francie, ano i Italie.
Turek
Achmed Riza
Němec
RskouskoUhersko
Evropa
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Balkán
Rusko
Anglie
Francie
Ra kouskýUhersko
Italia
11
article
Delegáti města Prahy v Pařížl.
Delegáti města Prahy v Pařížl.
(Studijní projíždky. — Slavnost
na počest krále švédského)
V Paříži, 25. listopadu 1908.
(Od našebo zvláštního zpravodaje.)
První dva dny pobytu v Pařiži věnovali
členové pražské delegace starosta p. dr. Groš,
náměstek p. Jirousek a bývalý starosta
posl. dr. Podlipný kromě nezbytných zdvoři-
lostních návštěv a ofieiálních ceremonií horlivé
obhlídce obecní administrace pařížské, jež svou
velkolepostí a vzorným zřízením poskytla zá-
stupcům obce pražské mnohé poučení. Kromě
uměleckých a historických musel, tak znamenitě
organisovaných a vkusně, instruktivně uprave-
ných, věnovali delegáti svědomitou pozornost
hospodářským zřízením obce pařížské. Bylo
mnoho, co svou velkolepostí a promyšlenou
prakličnosti udivilo české hosty, kteří byli všude
co nejvřeleji přijati a jimž byly dány potřebné
informace. O řadě těchto studijních návštěv
pražských delegátů, v nichž bude ještě pokra-
čováno, rozepíši se obšírněji ve zvlášním článku.
Paříž stojí ve znamení oslav švédského
krále Oscara. Pokud do nich zasáhla muniei-
pialita pařížská, a to způsobem velmi okázalým,
zúčastňují se jich též češti hostě obce pařížské.
doktor
Groš
Jirousek
Podlipná
Oscar
Praha
Paříž
12
article
Pařiž zabývá se korunovaným hostem ovšem
jen tak dalece, pokud může něco zajímati toto
rozptýlené město, ženoucí se freneticky za svými
požitky a obchody. Oslavy krále Oseara mají
ráz skoro výlučně ofieiální, jsou sice brillantní,
nádherně, ale chladné. Ulice nařpžeká-
náchva
nadšení pro muže velké popularity, tou dovede
zachvěti jen sopečné zalomcování popularity
Ale úřadní ceremonie, parády vojenské, zejmena
když za nimi nestojí nějaká idea národní, ne
chávají ulici chladnou. Pouze zvědavci se kupí
aby okukovali ekvypáže státních autorit a vzne-
šených hostů, provázené malebnými eskortumi
kyrysníků, ukazují si uniformy diplomatů a vy-
nikající osobnosti vládní.
Paříž ovšem dovede přijmouti své hosty
s úchvatnou úpravou jeviště, s takovou mise- en-
scěne, jakou nedovede pořiditi žádné jiné mě-
sto. Ať se jedná o vznešeného hosta králov-
ského nebo o občanskou deputaci spřáteleného
města, hraje Paříž svou roli hostitele skvěle
roztomile. Radnice pařížská, krásná a památná
budova, v takové chvili zaleskne se v oslňujíeí
nádheře, ať už se jedná o oflciální, apartní
ceremonii přivítání krále švédského nebo
upřimnou, demokratickou manifestaci pro něko-
lik slovanských občanů.
Radnice pařížská je předním representativ-
ním místem republiky francouzské. Je hrdým
Paříž
13
article
monumentem francouzské demokracie. V ní byle
prohlášena třetí republika, v ní položeny zá-
klady nové, šťastnější a silnější Francie moderní
A proto můžeme býti hrdi, že v této slavné
budově bylo již několikráte nadšeně projeveno
přátelství českému národu, že v ní se chystají
tyto dny nové, povznešené manifestace úcty
sympatie k české Praze, právě v té době, kdy
ji němečtí šmokové třísní jedovatými slinami své
šílené nenávistil
Švédští královští manželé, kteří byli pře
tím v paláci ministerstva zahraničních věcí na
nábřeží d' Orsey, konali přijímání švédské ko-
lonie a kteří pak byli přítomni snídaní u mini-
stra zahraničních věcí, byli přijati včera odpo-
ledne na radnici pařížské.
Náměstí před radnici a okolní ulice byly
hojně naplněny zvědavci. Municipální garda
strážníci starali se o pořádek. Radnice a pro
tější budovy administrativní byly iluminovány.
na obrysech budov zazářily řady tiefcerých pla
menův. Efekt byl velmi dekorativní. Nepře-
hledné řady vozů a automobilů přijižděly k rad-
nici, jejíž vchod byl ozdoben baldachýnem. Ve
středním dvoře radnice, který byl proměněn
v zimní zabradu, shromažďovala se část hostů.
pozvaných k užšímu aktu slavnostnímu. Sem
zavítali též pražští delegáti, kteří se těšil
velké pozornosti a byli seznamováni s před-
ními osobnostmi. Členové municipality a prefek
seinský de Selves, elegantní, temperamentní
starý pán, je srdečně vítali.
Selves
Francie
Praha
d ' Orsey
14
article
Slavnostní sál poskytoval pohled překvapu
jící, feerický. Květinová výzdoba a iluminaee
byly neskonale vkusné. Uprostřed stála Mer
cierova bronzová skupina »Gloria victis«. Zvláštn
malebnosti dodávaly radničním chodbám a sálům
špalíry republikánských gardistů, kteří ve svých
lesklých helmách, s vytasenými šavlemi, ne-
pohnutě přihliželi šumnému ruchu kolem nich
Sál byl naplněn hodnosty státními a vojenským
a diplomaty v uniformách, plných zla a, třpy
tících se řády. Vedle generálů Florentina a Del
steina skromně se vyjímaly fraky a redingoty
presidenta sněmovny Brissona, ministrů Viviania
Pichona a malíře Villetta, jehož fantastické
graciesní umění tak roztomile oživilo stěny rad-
nice výjevy z pařížského života. Též mnoho
theatrálních, exotických uniforem diplomatických
bylo vidět a ovšem i hojnost velkých toilet dam-
ských.
Královský průvod vjel na širé náměstí před
radnici, naplněné massy diváků, udržovaných
špalíry gardistů, četníků a agentů I. brigády
Před radnicí stáli republikánšti gardisté na ko
ních. Král, provázející paní Falliěrovou a pre
sident Falliěres, nabidnuvší rámě královně švéd
ské, vstoupili s příslušným průvodem do sálu
za zvuků švédské bymny. Král Oskar V., jenž
vyhlíží ustaraně a tváři se jako omrzelý pro
fesor za svým binoklem, měl černou uniformu
se zlatým premováním. Královna, štíhlá, vlídně
a poněkud unyle pohlížející, měla krásnou toi-
letu ze šedého saténu.
President městské rady p. Chério ux
který v Praze zanechal tak sympalický dojem
a prefekt seinský p. Selves přivítali krále
Florentin
Del
Brisson
Pichon
Villett
Král
Falliěrová
Selves
Praha
15
article
Mnarďem, Tantelem a syndikem Gayem. Král
královna, president republiky a paní Falliěrová
usedli na pozlacená křesla.
Pan Chérioux pronesl uvítací řeč jmě
nem města Paříže, řekl králi příslušné zdvoři-
losti, projevil přání, aby též švědský národ ve
sblížení s francouzským pracoval pro civilisac
a mír.
Potom prefekt de Selves stručně tlu-
močil vděčnost Pařiže za návštěvu královua
požádal ho, aby věřil v oddané city, které mů
Francie pro královskou rodinu a lid švéd-ký.
Král Oskar V. odvětil bezvadnou fran
čtinou, ale jeho hlas byl ponurý a zastřený
jako jeho fysiognomie. Vzdal chválu Francii
její krásné Paříži, kládl důraz na jeji wo
intelektnální a uměleckou, vrhající svůj odlesk
na celý svět. Poděkoval za krásné přijetí a vy-
slovil přání, aby Francie a Paříž prospívaly ve
slávě a blahobytu.
Průvod na pokyn chefa protokolu a uvá-
děče vyslanců p. Mollarda odebral se do slav-
nostního sálu, jenž byl již naplněn obecenstvem
Neozval se nikde nijaký výkřik. Zdálo se, ze
Falliěrová
Chérioux
Pařiže
Mollard
Paříž
Francie
16
article
jakýkoliv hlučnější projev enthusiasmu by se
nehodil k omrzelé tváři králově. Chlad úřadní
upjatosti a zdvořilosti zavál skvoucím, zlatem
světly sršícím sálem, zdobeným znamenitým
skulpturami a freskami. Ale republikánské obe
censtvo zvědavě si prohlíželo krále, vstávalo n
židle, aby vidělo dosti řídký pro ně zjev mo-
narchy z milosti boží.
Na estradě proti křeslům, kde usedl krá
a jeho průvod, vystřídala se řada vynikajícíeh
umělců. Město Paříž poskytlo nám vzácný po
žitek umělecký. Hudba gardy republikánské
hrála Berlioze, sl. Richebourgova a Korsova
z opery komické zpívaly arie z oper, pikantn
sl. Faureusova snažila se královskou mračivou
nudu rozptýliti svými nezbednými kuplety a pa-
rodiemi, ale nevím, zdali se jí to podařilo. Ale
obecenstvo pařížské přijalo radostně švanduv
tom strnulém ovzduší oficialním a tleskalo chanso-
nettě. Skvostné byly antické tance sl. Baketovy.
jež je rozkošnou vyvolavatelkou graciosních po
a postojů libezných děv z etrurských vsl.
Potom následovala krátká zastávka v bu-
fetu. Zde byl starosta pražský dr. Gro3 před-
staven presidentu francouzského kabinetu Cle
menceauovi, s nímž setrval chvíli v živé
rozmluvě.
Králi byl odevzdán dar města Paříže draho
cenná stříbrné váza a královně skvostný vějít
Král pozvedl číši šampaňského na počest a blaho
Paříže a její obyvatelův. »Marseillaisa « bystre
zahlaholila.
Chlad
Berlioz
doktor
Gro
Král
Paříž
17
article
Večer bylo slavnostní předsťavení ve Velke
Opeře. Českým hostům býla dána lože v prvním
pořadí. Slavné divadlo poskytovalo unášející obraz.
Hlediště tonulo v záři světel, v lesku toilett
v jasu šperků, ve třpytu uniforem a řádů. Něco
podobného dovede poskytnouti jen Paříž. Král
Oskar a královna, president republiky a paní Fal-
lirová se svým průvodem usedli ve střední, slav
nostné upravené loží. Král měl admírálskou uni-
formu a velkou stužku čestné legie. Falhiěren
byl ve fraku se stužkou vysokého řádu svěd
ského. Program večera byl velmí zajímavý. Nej
dříva bylo sehráno třetí jednání z klasické fran
couzské opery »Rippolyt a Aricie« od Bumean
v níž zejména velký dojem učinili pan Delma
a paní Brévalová. Pak následoval první obraz
z třetího jednání Wagnerova »Soumraku bohů«
za mistrného řízení ředitele opery pana Messagera
Obecenstvo aplaudovalo zejména mocný hlas pana
Olčarského. V baletu »Namoune« od Sato do
sáhla pak velkého úspěchu sl. Zambelliova. H.
Oskar
Fal
Delma
Brévalová
Wagnerův
bůh
Messager
Olčarský
Paříž
Sata
Velke opera
18
article
Z Paříže, 27. listopadu. (Zvl. telegr. » Nár
Listů«.) Velkolepé přípravy dějí se na radnie
pařižské k uvítání delegace královské Prahy dne
(v pátek) večer. Projektována je slavnostní schůze
municipality, hostina na radnici a ples. Dvanáeí
tisíc hostí je pozváno. Radniční sály dekorovány
jsou nádherně květinami, prapory barev českých
a francouzských. Starosta dr. Groš prosloví reč
o stycích Prahy s Paříži.
Z Pařiže, 27. listopadu. (Pův. telegr. » Nár
Listů«.) Ve čtvrtek večer bylo slavnostní před-
stavení na počest zástupců Prahy v městském
divadle »Gafté«. Proveden II. akt »Pavel a Vi -
te Nrvelle« (Dáli
bes), III. akt »Lucie des Lammermoor« (Doni-
zetti) a závěrečná scena opery »Vivaudiěre
s hymnou Svobody (Godard). Divadlo bylo v lesku
delegace uvítána ovacemi a hymnou »Kde domov
můj« a »Marseillaisou«. Nadšení bylo veliké.
K pobytu delegátů Č. O. S.
v Paříži.
(Slavnosti francouzské Unic. — Mezi-
národní kongres proti olympickým
závodům. — Ovace Sokolům a české mu
národu. — Proslovy dra. Scheinera. —
Dr. Vaníček vyznamenán)
Současně s oflieiálními slavnostmi Unie
francouzských gymnastů, která, jak povědomo,
slaví své 35leté trvání, koná se v Paříži sjez
mezinárodního svazu evropských těloevičných
sdružení, kterého se účastní též zástupei Č. O.S
dr. Scheiner a dr. Vaníček. Dále jsou zastou-
peny těl. sdružení z Chorvatska, Belgie, Hol
landska, Dánska, Norvéžska, Švýcar, Italie,
Lucemburku, Rumunsku a Francie. Sdéluje se
nám, že na kongresu Svazu bylo zása dné
usneseno, aby žádné tělocvičn
doktor
Groš
Pavel
Lucius
Doni
Svoboda
Godard
Sokol
Scheiner
Vaníček
Paříž
Praha
Č . O . S
Chorvatsko
Belgie
Dánsko
Norvéžsko
Lucemburk
Rumunsko
Francie
evropský těloevičný sdružený
Pařiže
19
article
sdružení nezůčastnilo se na příšt
olympických závodů, nebude-li evrop-
skému těl. svazu úplně ponecháno, aby samo-
statně uspořádal část tělocvičnou, zejména pokud
se týče závodů a ustanovování soudců.
V plenární schůzi, na níž usneseny též
závodní cviky pro mezinárodní závody v Lu-
cemburku (1. srpna 1909), jednáno takéo
všesokolském sletu v Praze a jak
zde, tak i při všech oficiálních slavnostech
Unie hovořeno o něm s neobmezeným ob-
divem.
Na slavnostní schůzi Unie francouzské
v amfitheatru Sorbonny pozdravil francouzské
gymnasty v zastoupení Č. O. S. starosta dr.
Scheiner a odevzdal jim nádherné album,
obsahující několik set pohledů na sletové cvi-
čení v Praze. Skvostná sbírka pohledů těšila s
všeobecné pozornosti. Dr. Scheiner promluvil
téžo úkolu Unie, zachovati Franei
fysickou zdatnost gallskě racy,
jak se osvědčila v historii a dosud typicky se
jeví v jednotlivých krajích. Netřeba zajisté uvá-
déti, jak byl přijat věcný a promýšlený proslo
našeho odborníka.
V neděli dne 22. listopadu byl o poled-
nách konán skvělý banket v hotelu »Continen-
tal« za účasti asi 1000 osob. Předsedal mu
zástupce ministra války a zúčastnil se ho celý
oficiální svět. Hostina byla pořádána, jak jsme
již sdělili, na počest starosty české obce sokol-
ské, vyznamenaného křížem čestné legie.
doktor
Scheiner
Lu
Praha
Č . O . S
Netřeba
Sorbonna
20
article
Průběh banketu byl nadmíru slavnostní,
došlo při něm k okázalým ovací m,
svědčícím Sokolstvu a celému če-
skému národu. Zajisté významný to akt,
uváží-li se, že přítomni byli zástupci téměř
všech národů Evropy. Pravé nadšení vyvolala
však řeč starosty Č. O. S. »O úkolech
Francie vůči malým národům«.
Dovídáme se, že náčelníku Č. O. s.
dru. Jindř. Vaníčkovi, který se horlivě
účastnil jednání Svazu při projednávání odbor-
ných záležitosti a k jehož podnětu stala se
četná zásadná usnesení o další činnosti Svazu,
byly uděleny zlaté palmy aka de-
mie a jmenován »officier de l' In-
struction publiquee.
Jindřichův
Vaníček
jítmie
jít l ' Ina
Evropa
Č . O . S
21
article
Praha Paříži. K slavnostnímu uvítání starosty
dra. K. Groše a deputace městské rady pražské, jež
konalo se včera večer ve skvělých sálech radnice
pařížské, odeslal úřadující I. náměstek starosty dr.
Štych p. presidentu Chérionxovi tuto pozdravnou
depeši: »U příležitosti přijetí delegátů města Prahy na
radnici kladu si za čest zaslati Vám i všem členům
praesídia a městské rady naše nejvřelejší díky
ujištění neochvějných bratrských sympatií pro město
Paříž a pro šlechetný národ francouzský«.
K Groš
doktor
Štych
Chérionx
Praha
Paříž
Praha Paříž
22
article
Delegace města Prahy pořádala dne 26. listo-
padu v Paříži v hotelu »Continental« na počest měst-
ské rady pařížské dějeuner, při němž pronesl staro-
sta král. hlav. města Prahy pan dr. Groš následující
přípitek: »Pane presidente městské rady pařížské.
milý příteli, pánové a drazí přátelé ! Členové oſic ální
delegace a starosta král, hlav. města Prahy, kteří
měli tyto dny čest a potěšení zastupovati hlavní
město království českého na půdě francouzské, ve
středu městské rady pařížské a jejíž členy považují
za své bratry a přátele, jsou velice šťastni, že mohou
je pozdraviti shromážděné dnes kolem tohoto rodin-
o soru. vrueu Teapol a p k zemrít-, praví italské
přísloví. Navštíviti Paříž a pozdraviti zástupce hlav-
ního města republiky francouzské, praví nyní kuzdy
občan pražský a považuje tuto návštěvu přátelské vzá-
jemnosti za povinnost vlasteneckou. Jménem celého
města Prahy, jménem svých krajanů, kteří žijí da-
leko za Vogesy a pod Krkonošemi, ale jejichž srdce
a mysl jest u nás v těchto dnech velikých slavnosti
francouzských, pozvedám svou číši na počest presi-
denta městské rady pařížské, pana Chériouxa, na
počest pana prefekta Sekvanského a všech pozva-
ných, kteří buď návštěvou, buď svými spisy podali
důkazy o vzácné sympatii, za niž jim zůstaneme
navždy vděční. Připijím velikosti stálé vzrůstajícía
námi milované Francie, jejimu poslání civilisačnímu
a mírumilovnému a slavnému hlavnímu městu naši
druhé vlasti.
doktor
Groš
Chériouxa
Praha
Paříž
Continental
Krkonoše
Francie
23
article
Politické znrávy domácí.
Politické znrávy domácí.
V Praze, 27. listopadu. (Nový koaličny
kabinet.) Dle zpráv, došlých dnes z Vídně,
bar. Bienerth má prý odůvodněnou naději, že
bude možno sestaviti nový koaličný, parlamentní
kabinet ještě do Vánoc. Podobnou zprávu na-
cházíme v dnešní »Gaz. Narod.«, která vypočí-
tává také strany, jež jsou prý ochotny vstoupiti
do nové koalice. Bar. Bienorth doufá, že do nové
Bienerth
Praha
Vídeň
Gaza
24
article
obrázky z Číny. Belletristická část „Zlaté Prahy“ vy-
niká, jako obyčejně, příspěvky předních českých lite-
rátů. Redaktorem je Vincene Červinka a Viktor Oliva
Předplácí se na letí pouze 5 kor., poštou 5 K 75 h
Ukázková čísla obdrží každý, kdo o ně lisíkem
poží lá.
Povídky o manželství. Napsala Amalia Skra-
mová, přeložil Hugo Kosterka. Obsahuje: Mo-
dlitba a pokušení; Post festum: Memento mori. Vy
šlo jako svazek 47. sbírky „Knihy dobrých autorů“
již vede a vydává Kamila Neumannová v Praze
(Olšany 45). Vychází 25. každého měsíce a před
pláci se 12 kor Po vydání jednotlivě svazek po 1
50 hal.
* Sebrané spísy Boženy Němcové. Sva
zek VII. Slovenské pohádky a pověsti. I. K vydání
upravil V. Tille. Nákladem Jana Laichtera v Praze.
— Otázky a názory. S onoho břehu. Napsal A.J
Herzen. Přelozil J. Mikš. Nákladem Jana Laich
tera na Král. Vinohradech. — Dějiny literatur
Wiese a Pěrcopo: Dějiny literatury italské
počátku až po naši dobu. Díl I. a II. Zkráceně přeložil
V. Tille Nákladem Jana Laichtera na Král. Vino-
hradech. — Vybrané spisy Frant. Sozola-Tů-
my Černé královslví Nakladatel Emil Šolc v Telči
— Mirko Rutte-Havelský: Maria z Magdaly.
Mysterie o jednom aktu. (Knihovna mladých autorů.
Červinka
Oliva
Sker
Hugo Kosterka
Neumannová
Němcová
V Till
Laichter
A J
J Mikš
Laich
Král
František
Šolc
Rutt
Marius
Čína
Praha
Olšany 45
Wies
Telč
Magdala
25
article
Sv. VI. Pořádá J. T. Veselý. — F. X. Bašta: Drů-
bežnictví nové doby. Otištěno z „Hospodáře“. Nákla-
dem Národní tiskárny, Omaha, Neb. 509-511 So.
12 th. Street. — Chemie minerálná a chemick
tochnologic pro obchodní akademie. Napsal Kare
Krýzl, profesor obch, akad. v Hradci Králové. Ná-
kladem „Unie“ v Praze. — Kalendář obchodnictva
českoslovanského na rok 1909. Ročník XIX. Nákla-
dem redakce „Českého Lloydu“. Redaktor Jos. v
Heramn
Batovcův Politický kalendář-adresář na rok 1909
dán byl dne 27. listopadu t. r. na knižní trh. Jak
jsme se přesvědčili, plně dostojí své staré zásadě.
podati každému bezpečných rad ve všech otázkách,
týkajících se jak života veřejného, tax i soukromého
Nový, již XVII ročník vyznamenává se četnými účel-
nými nevotami. Vedle obvyklých statí přináší celou
řadu nových, všeobecně zajímavých statí, jak v části
poradné, tak i v části statistické a schematické. Ve-
dle toho prináší letošní ročník kromě jiných četných
a zdařilých vyobrazení a diagramů zcela nové podo-
bizny českých a konservativních poslanců na sněmu
král. českého. Kalendář tento, kturý bez odporu jest
svého druhu jediným spolehlivým informátorem pro
každého, ať jest to soukromník neb úřadník nebo
osounost v životě veřejném půsabící a jehož prodejn
cena (3 K, poštou 3 K 30 h) jest vzhledem k boha-
tému a naskrze cen, obsahu velice nízká, možno cele
české veřejnosti co nejvreleji doporučiti.
Veselá
Bašta
Kare Krýzl
Lloyd
Batovcův
Nová
Náklo
Omaha
Street
Hradec Králové
Praha
Jos
dema národní tiskárna
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Nedbalův koncert. Z Vídně, 27. listopadu
Včera pořádal sbor hudebních umělců, řízený Oska-
rem Nedhalem, mimořádný koncert, na kterém prove-
dena s ohromným úspěchem známá variace Hlayde
nova na císařskou rymnu pro smyčcový orchestr
Berliozova ouvertura, Benvenuto Celliniova symí onie
Redemption od Francka (premiera ve Vídni vůbec)
známý klavírní koncert Saint-Sačnsův, jehož kla-
vírní part obstaral Rosenthal s uměním v pravdě
fenomenálním a 7. symfonie Beethovenova. Všechny
tyto skladky provedeny byly za pečlivého, vzletnéh
a temperamentního řízení Oskara Nedbala s takovým
dojmem a c takovou uměleckou dokonaloslí, že po-
každé ozval se velkou dvoranou Hudební společnost
několikaminutový potlesk.
Nedbalův
Berliozův
Celliniův
Redemption
Franck
Rosenthal
Beethovenův
Nedbal
Vídeň
SaintSačnsův
27
article
+ Koncert pěvockého kroužku Sokola v Praze VI
Dostal se nám do rukou program k tomuto koncerlu
a můžeme říci, že naplnil nás obdivem. S takovou
opravdu uměleckou snahou shledáváme se zřídka
kdy u zpěváckých spolků starých a zde překvapuje
nás takovým pořadem pěvecký odbor Sokola. N
programu jsou koncertní písně a solové operní partie
(zpívá sl. M. Rebensteigerova z Blankenfeldů, br
Sovák a br. Fikl (jedno z čísel náleží p. Sartowu
koncertnímu mistru na housle (Wienawského An
dante A mo!). Kroužek sám zpívá Bazinovy »Kři
žáky«, Voglovy »Cikány« s tenorovým solem a Grie-
govo »Poznání vlasti« se solem barytonovým a prů
vodem čtyřicetičlenného orchestru Sdružení hudeb-
níků pro král. české. Tento orchestr doprovází rovněž
některá solová čísla výše zminěných umělců. Too
zajisté program, k jehož kvalifikaci netřeba více při
pojovati. Sbory i orchestr řídí Štěpán Jindrák Paul
sen. Koncert koná se v Sokolovně dnes o 8. bod
večerní.
+ Koncert pensijního spolku členů sboru a or-
kestra Národního divadla kuná se již dnes v sobotu
28. listopadu o 7. hod. večer v Rudolfině. Zbývajíc
ještě lístky prodávány budou od 6. hod. u pokladny
famtéž.
M Rebensteigerův
Sovák
Bazinův
Kř
žák
Voglův
Cikán
Jindrák
Blankenfeld
Sokol v Praga VI
Sokol
národní divadlo
Paul sen
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Zavraždění malíře Steinheila.
Celá Paříž sleduje s největším napčtím rozuzlen
záhadné aléry, jejíž středem jest choť zavražděného
malíře Steinheila. Průběh vyšetřování vedl k odha-
lemí skandálů, do nichž stržen i zemřelý předešlý
president republiky Faure, mužové z přední spo
lečnosti, ha i sám vyšetřující soudce, který řídil vy
šetřování, takže aléra bude milí dohru i v parla
ment.
Steinheil
Faur
Paříž
29
article
Paní Steinheilová jest neteř zenerála Japya
Paní Steinheilová jest neteř zenerála Japya
krásná, elegantní žena, 39letá, malka 17leté dcery
a nemanželského syna. Měla důvěrné styky s různy
mi muži již za živola svého manžela a byla velkou
inhiikánkou, jak patrno z jejích dopisů, které jsou
plny lží a úskoků.
Malíř Steinheil byl 57 roků stár. Byl žákem své-
ho strýce Meissoniera a roku 1870 poprvé vystavovn
v Salonu. Když měl jíž tři medaile, odloučil seo
Société des beaux aris a vystavoval v konkurenčním
salonu známě obrazy „Taroková partie“, „Čtení b-
ble“ a „Saint Bartelemy“. Roku 1893 vrátil se opěo
do starého Salonu a vystavil tam velký obraz „Fe-
lix Faure dekoruje alpské myslivce po katastrofě
u Traversette,“ Později maloval skoro výhradně por-
trély, presidenta Faura, Carnota a jiné prostulé osob
nosti. Roku 1898 stal se rytířem čestné legie. Re-
stauroval četné obrazy v kostelích, ale veřejně ji
nevystavoval, nýbrž uspořádul jen vlastní výstavu
ve svém alelieru. Portretování Faura dalo podně
k intimním stykům presidentovým s paní Stein-
Manželé Steinheilovi bydleli v malém elegantním
paláci v rue Vaughrard. V neděli dne 31. května t. r.
o 6. hod. z rána byli sousedé probuzeni křikem sluhy
Steinheilová
Steinheil
Faur
Carnot
Stein
Saint Bartelema
Re
Traversette
30
article
Couillarda, jenž stál jako stěna blodý u ckna ate
lieru. Strážníci vešli do bytu a nalezli na chodb
1. patra malíře Sieinheila zardouseného v ložnici.
kde spávala slečna Sleinheilova, která právě dleln
s kuchařkou Wotfovou ve vílle v Bellevne ležela
na loži mrtvola tchyně malířovy paní Japyové, rov-
něž zardousené. Ze sousedního pokoje bylo slyšet
sténání a volání paní Steinheilové. Byla připoután
k loži, na krku měla šňůru a strangulační rýhu, úst
pak měla zacpána vatou, která se poněkud uvolnil
Bylo zjištěno, že smrt malíře a paní Japyové nastalo
již před několika hodinanil.
Jak již sděleno, vyprávěla paní Steinheilov
z počátku, že ji přepadli tři maskovaní mužové a že
na s červenými vlasy. Vrahové prý ji ušetřili, poně
vadž ji pokládali za dceru malířovu a uloupili prá
7000 franků a skvosty. Na základě těchto lživých
zpráv ovšem nevedlo vyšetřování k cíli a jen ostro
vtipu reduktorů pařížského „Matinu““ jest děkovali
Couillard
Sieinheil
Sleinheilův
Japyová
Steinheilová
Steinheilov
Matin
32
article
ze do tajemného zločinu bylo vneseno světlo, nebo
33
article
uveřcjněním všech podrobností podařilo se dokázae
lživost jejích údajů.
Nejspíše, aby odvrátila pozornost od sebie, po
jala paní Steinheilová ďábelský plán, uvaliti pode
zření na sluhu Couillarda. V těchto dnech přišlado
redakce „Mlatinu“ a pninesla s sebou Couillardovu to
bolku. Byl v ní nalezen dopis, který Couillard z
držel a kromě toho perla, jei. dle udání paní Stein-
herlové byla vyloupnuta z ukradeného šperku, „Ma-
tin“ uveřejnil zprávu o nálezu a Couillard pyl zatčen
Jak bylo zjištěno a jak později doznala, vložila pon
Steinheilová sama perlu do tobolky a sluha, jenž
zadržel dopis, aby si mohl ponechati známky, takže
byl usvědčen z krádeže, měl takto býti uveden do
podezření z vraždy. Zpráva „Matinu“ způsobila
Paříži velký rozruch a měla za následek, že se při-
hlásily osoby, které dosvědčily, že perla v tobolce
Couillardově dříve nebyla a přihlásil se také klenot-
ník, jenž udal, že paní Steinheilová dala u něho pře
časem sama vyloupnouti porlu ze skvostu a byla te
táž, která nalezena v tobolce sluhově. Paní Stein-
heilová tedy lhalai
Dva redaktoři „Matinu“ odebrali se na to k paní
Steinheilová
Couillardův
Couillard
Stein
Matin
Ma
Paříž
Steinheilová
34
article
Steinheilové, která se snažila oklamati je novým
lžemi a sdělila mezi jiným, že v komoře na nůdě.
kamž měl jer Couillard přístup, bylo nalezeno ně-
kolik diamantů. Na další otázky žurnalistů zaplétala
se však stále do svých lží, až po tříhodinné rozmluvě
jeden z redaktorů chladně prohlásil: „Madame! Pri
šla jste nejprve sama k nám, abyste nám podula
zprávy o vraždě a informovala nás. Myslím, že jsme
nyní dostatečně informováni. Víte více, než nám
chcete řici.“
„Počkejte“, zvolala paní Steinheilová, jako by se
těžko odhodlávala. „Budu vám vyprávěti vše dl
pravdy.“ Na to sdělila, jak včera podrobně vylíčeno
že vrahem jest Mexandr Wolf, syn její kuchařky
která prý o vraždě včděla. Couillard pak propuštěn
Wolf s matkou zatčení. Zdá se však, že údaje tyto jsou
jen novou lzí, neboť při konfrontaci, když Wolf do-
kazoval své alibi, pohlédla na něj paní Steinhcilová
ostře a pravila pak, jako by šlo o lhostejnou věe-
„Můj bože, snad mne klame nápadná podoba. Byl
jsem zaujata, poněvadž včera přišel ke mně poštovní
úřadník Wagner a označil Wolfa jako vraha.“ Tento
Steinheilová
Mexandr Wolf
Wolf
Wagner
35
article
Wagner skutečně existuje, ale sdělil prý jen, co mu
Wagner skutečně existuje, ale sdělil prý jen, co mu
vyprávěl jistý mladík, že totiž Wolf, jenž byl figuran-
tem v malém divadle a vydělal několik sous, po
vraždě ukazoval několik zlatých mincí. Wolf i jeho
matka popřeli rozhodně veškorou vinu a výsledkem
konfrontace bylo, že byli oba propuštěni, paní Stein-
heilová pak zatčena
K tomu docházejí další telegrafické zprávy:
Z Paříže, 27. listopadu. Při výslechu paní Stein-
heilové objevily se takové rozpory, že soudce jejímu
obvinění nemohl přikládati žádné víry. Alexandr Wol
potupil několikrát paní Steinheilovou, nazvav ji
zvrhlou osobou, začež byl soudcem energicky po-
kárán. Současně však prohlásil soudce: „Jste svo-
boden!“ a nechal jej odejíti. Paní Steinheilové na-
opak soudce prohlásil, že ji obviňuje ze spoluviny
na zločinu a že musí zůstati ve vazbě. Vypukla v pláč
a prosila, aby byla propuštěna, soudce však odvětil,
že to není možno, její spoluvina jest pro-
kázána již tím, že lžemi klamala spra-
vedlnost a zamezila, aby vrah byl vypátrán. Roz-
lcučení matky s dcerou bylo srdcelomné. Dívka klekla
před matku a zapřísáhala ji, aby ulehčila svěmu svč-
domí a pověděla vše, ta však ujišťovala stále, že
není vinna. Slečna Steinheilova byla příbuznými do-
pravena domů. Alexandr Wolí políbil svou ma tku,
která se již do domu paní Steinheilové nevrátila.
Z Palíže 27. listopadu. Dle zvláštního vydání
listů byl mezi známými manželů Sleinheilových bo-
hatý průmyslník, jenž čekal na rozvo
jejich, aby paní Steinheilovou poja)
za chot. Maliř však nechtěl k rozvodu svoliti. Dle
všobecného mínění zosnovala paní Steinheilová vra-
ždu, aby se manžela zbavila.
Wagner
Wolf
Stein
Wol
Steinheilová
Steinheilův
Alexandr Wolit
Sleinheilový
Paříž
paní Steinheilová poja
36
article
Výpovědmi Couillardovými při konfrontaci s paní
Steinheilovou bylo prý o osobě tajemného vraha na-
značeno tolik, že bude nepochybně zatčen. Při k on-
írontaci s Wolfem změnila paní Stein-
heilová šestkrát své líčení příběhuv
osudně noci, ale nevyřkla žádné nove
jméno. Markýz Marlon, jenž jí po vraždě dal
k disposici svůj palác, přerušil o ní od té doby vše-
chny styky a podobně i jiné rodiny.
Z Paříže, 27. listopadu. S uspokojeníns bylo při-
jato, že paní Steinheilová je konečně zatčena. Před
zatčením odehrály se v pokoji vyšetřujícího soudce
dramatické výjevy, Paní Steinheilová vzhla se n
Steinheilová
Wolf
Stein
Marlon
Paříž