1
masthead
Rečník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 28. listepadu 1900.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. list
přodplápí se:
v Praze v allmlnislraei
n něsio . . . . . . R E
na čtvrt leta . . .
s dvojí denáškou
a nnře
na čtniti lit .
va mlialkáick
na něsíe . . . . . . 2 K30k
Toštou:
za měsie . . . . .
n čivrt lata . . .
s dvojí zloilkon
na mřst
.. . ik e
ne řtrit ala
Praha
6
article
Druhá intervence
Druhá intervence
v záležitostech
menšinové školské stávky
u bar. Bieneriha.
Z Vídně, 27. listopadu.
Deputace českých poslanců, ve kter
byli dr. Kramář, dr. Hruban, Udržal, Kalina
JChoe, prof Drtina, Němec a Tomášek, ode
brala se dnes v jednu hodinu odpoledn
k ministerskému předsedovi baronu Bie
nerthovi opětně v záležitosti hrozíc
stávky školních dětí na českém
severu.
Rozprava s ministerským předsedou
trvala přes hodinu. Čeští poslanci snažili se
přiměti ministerského předsedu k nějakému
prohlášení, že rekursy českých menšin budou
bez prodlení vyřízeny.
Bar. Bienerth se však každému
prohlášení vyhnul a žádal jenom stále
za lhůtu pro vládu, aby tato choulostivá
otázka mohla býti klidně vyřízena. Odvo
lával se na poradu ministrů dra. Žáčk
a dra. Schreinera a správce minister
stva vyučování rýt. Kaněry. Těmto ma
býti vyhraženo rozhodnu!í. T
prve kdyby se tito ministři nedohodli
prohlásil bar. Bienerth,, že roz-
hodne sám.
Čeští poslanci upozorňovali barona Bie-
nertha znovu, že v této čistě úřadní
záležitosti nepřísluší německému
ministru krajanovi žádného spolu-
rozhodování: bar. Bienerth však
očividně názor tento nesdílel
odepřel jednati jinak.
Na konec bylo smlaveno, že posl. proí
Drtina sepíše znovu české požadavky
předloží je ministerskému předsedovi.
Bezvýsledná porada
ryt. Kaněry, dra. Žáčka a
Schreinera.
doktor
Hruban
Udržal
JChoe
Drtina
Němec
Tomášek
Bie
Bienerth
Schreiner
Kaněra
Žáček
Vídeň
7
article
Z Vídně, 27. listopadu. O čtvrté hodině
sešli se u správce ministerstva vyučování
ryt. Kaněry oba ministři, český a německý
dr. Žaček a dr. Sehreiner ku porade
o minoritních školách. Trvala do půl osmé
hodiny večerní, neměla však výsledku
žádného, poněvadž dr. Schralner
proti všemu činil námitky.
Přitakovém stavu věci nelze chovati
pouze naději, že možno dospěti k nějakému
výsledku, založenému na právu a zákonu,
poněvadž pro Němce jedině rozhoduje jejich
vůle. Následkem toho dlužno počítati s mož-
nosti, že celá záležitost bude s české strany
zůstavena rozhodnutí ministerské rady.
O na osmou sestoupil se svaz veške-
rých českých poslanců, jak národních tak
sociálních demokratů k společné poradě, do
které dostavil se dr. Žaček, jenž přijel
přímo z ministerstva vyučování.
doktor
Sehreiner
Schralner
Němec
Vídeň
8
article
Porada trvala přes 9. hodinu večerní
Zúčastnili se jí zástupci všech českých skupin
Posl. Udržal, dr. Kramář a Němec referovali
o dnešním jednání poslanců českých s mini-
sterským předsedou bar. Bienerthem. Násle-
dovala pak rozprava, které se zúčastnili posl
dr. Kaftan, Choc a prof. dr. Drtina. Ministr
dr. Žaček podal shromážděným poslancům
českým zprávu o skončeném jednání svém
s ministrem drem Schreinerem, které celkem
nemělo výsledku jiného, leč negativního, po-
něvadž německý ministr nepřistoupil na
žádnou proposici nějakého příznivého vy
řízení otázky českého školství menšinového
Bude nyní věcí bar. Bienertha, by tuto zále-
žitost předložil ministerské radě k roz
hodnutí.
Z obšírné debaty, do které zasáhli posl
Němec, Kalina, Udržal, dr. Drtina, dr. Pacák
Modráček, dr. Hajn, dr. Kramář, Staněk.
dr. Fořt a Lisý, vyznělo smýšlení, že nutno
žádati vládu energicky, by zejtřejší minister
ská rada, rozhodla o případech k rozhodnut
zralých, jinak bude z odkladu, nebo zamíta-
vého stanoviska vlády nutno prověsti poli
tické důsledky.
Taková nálada jest ve všech českýeh
stranách bez rozdílu a bude také minister
skému předsedovi bar. Bienerthovi sdělena
Posl
Udržal
doktor
Kramář
Němec
Bienerth
Kaftan
Choc
profesor
Drtina
Schreiner
Pacák Modráček
Hajn
Staněk
Fořt
Lisá
9
article
Z Vídně, 27. listopadu. Zejtřejším od
poledním rychlíkem Františkovy dráhy od
jedou všichni říšští poslanci, kteří se odebe
rou do obcí podkrušnohorských, do Prahy
by tam přijali pokyny a disposice pro lidové
schůze, které se konají v neděli a na kte-
rých promluví 38 říšských a zemských po
slanců, po dvou v každé schůzi.
K pověstem o spoluvladařství
Ačkoliv nedávná berlínská zpráva
blízkém povolání následníka trůnu za spolu
vladaře byla v zápětí a rozhodně vyvrácena
vrací se nicméně houževnatě v zahraničných
listech a za pramen její vesměs se uváděj
informace z kruhů vídeňských. Tak ve stře
dečním večerním vydání pařížského »Tempsue
obsažena jest tato zpráva z Vídně: »Jes
již jisto, že dne 2. prosince bude přenesena
značná část panovnické moci na následníka
trůnu, arciknížete Františka Ferdinanda. P
dobá se, že se to týká zejména vojenství
ale i některých jiných vladařských práv. O
nějaké doby již lze znamenati a zjistiti ro-
stoucí vliv jeho na řízení státních záležitostí
Dlouhé porady koná téměř denně s panov
níkem«. Téhož dne sděluje se též pařížskému
listu »Petit Journal«, že »následník trůnu
stane se oficialně spoluúčastníkem panovni
cké moci, zejména co do vojenství«.
Františkův
František Ferdinand
Petit
Vídeň
Praha
10
article
Při stavu zákonodárství v obou polovi-
nách soustátí zdají se svědčiti tyto pověst
a zprávy o nejaen
ařezitosí sprotozladařskou, což ovšem ne
omlouvá se ani tím, že pověsti tyto se šiř
z Vídně a vysvětliti se dá jedině snad tím,
že některým politickým stranám ve Vídni na
tom asi záleží, aby takto sesilovaly své po-
sice v situaci vnitřní — dosti spletité, jež
zejména nevyvíjí se straně křesťansko soci-
ální dosti rychle.
Nieméně pověsti zmíněné nezůstávaj
bez ohlasu ve veřejném mínění a z Uher se
již ohlašuje, že levice osmačtyřicátníků chystá
pro ně akci ve sněmovně a že hodlá ještě
před 2. prosincem podati dotaz na předsedu
ministerstva Wekerle.
Vyskytly se sice již případy spoluvladař
ství v době dřívější, tak na př. za císařovny
Marie Terezie, ale tehdy bylo ústrojí státu
jiné a nebyl vymezen sborům zákonodár-
ným, aspoň pokud se týká této poloviny
soustátí, ústavní podíl na věcech státních.
Již sama nerozlučitelnost soustátí, opřená
o společné záležitosti, nepřipoušlí, aby svrcho-
vaná moc panovnická se dělila aneb snad
se upravila v každé z obou nynějších polo-
vin na nestejných základech. Proto řešení
otázky spoluvladařství narazilo by na určité
předpoklady dané ústavními zákony.
Určité panovnické akty, jako nejvyšší
sankce zákonů, potvrzování státních smluv,
jmenování ministrů, udílení vyznamenání
jsou i v této polovině říše ústavně stano-
veny, a nemolily by bez předchozí změny
zákonů a tudíž spolupůsobení sborů zákono-
dárných se přenésti na spoluvladaře.
Marie Terezia
Vídeň
Uhry
ministerstvo Wekerle
11
article
Ještě přesnější a dalekosáhlejší předpo-
klady pro přenesení části moci panovnické
na spoluvladaře musily by se splniti v uher-
ské části soustáti. Není-li vykonávání moci
panovnické ani ve zdejší polovině již pou-
hým výronem moci osobní, ale moci veřejné,
nemůže se dle uherského zákona panovník
jednostranně zříci žádné součásti její; pravíí
v té příčině třetí článek zák. z roku 1867
Zároveň se ustanovuje k zabezpečení práv
království pro budoucí časy, že jakékoliv
vzdání se moci panovnické v Uhrách může
se na zvláštní sdělení státi pouze za
ústavního souhlasu.
Mohl by tudíž panovník přenésti v
Uhrách na spoluvladaře pouze taková práva,
jež nevyplývají z nejvyšší moci panovnické,
jinak by zapotřebí bylo spolupůsobení sněmu
uherského.
A i když ještě za života panovníkova
následník trůnu dle dedičného práva jest za
krále uherského již korunován, obsážen jest
v korunovační přísaze jeho slib, že za živo
bytí panovníkova nebude do státních záleži-
tosti zasahovati bez souhlasu králova a ná-
roda, a pokud se týká spoluvladařstvi, že
zachovávati bude práva království uher-
ského.
Dle toho by tedy přenesení moci spolu-
vladařské v Uhrách sotva se dalo uskuteč
niti, aniž by předcházela korunovace násled
níka trůnu a zákonodárstvím se nevyznači
obor jeho působnosti.
Tak tedy jak v této tak v uherské po-
lovině soustatí přenesení určitých částí moci
panovnické na spoluvladaře dalo by se
uskutečniti pouze změnou platných zákonů.
tudíž za spolupůsobení zakonodárných sborů
Proto nejnověji z kruhů, jež z Vídně
pověsti o spoluvladařství následníka trůnu
jali se do světa šířiti, stopovati lze jakýs
ústup ve smyslu těchito ústavních po-
áBár'nfezeske zb'nysníjepen. .
Uhry
Vídeň
království uherský
12
article
Bez účasti rady říšské dá se provést
změna ve vykonávání moci panovnické na
př. ve věcech správních, jako jest jmenován
některých hodnostů.
Podrobněji se o tom píše z Vídně témuž
berlínskému časopisu, v němž se poprvé
nedávných dnech vyskytly pověsti o spolu
vladařství. Jest prý více než pravděpodobno
že dnem 2. prosince bude na novo rozšířen
obor působnosti následníka trůnu, arciknížete
Františka Ferdinanda, ovšem že však to ne
bude formální povolání jeho za spoluvladaře
ježto panovník se těší plnému zdraví a vy
niká duševní svěžestí a pohotovostí.
Ale věc týká se prý jednak žádouc
úlevy pro panovníka při vyřizování záleži
tostí jednak politického vlivu. Cos
prvého oboru týče, bylo již před lety na na
sledníka trůnu obstarávání některých záleži
tosti vzneseno. Tak mu byl vykázán značný
obor činnosti ve věcech vojenských av
správě dvorní. V posledním roce mu byly
dále přikázány úkony v osobních otázkách
František Ferdinand
Vídeň
13
article
vojenských a aktů milosti. Dále bývá arci
kníže František Ferdinand pověřován císa
řem četnými referáty o státních záležitostech
všelikého druhu, a bývají mezi nimi i zále-
žitosti velmi důležité. Ve skutečnosti jest
jeho vliv velmi veliký, zejména ve věcech
vojenských. Zmény v obsazení nejvyšších
míst ve vojště staly se k jeho návrhům.
když si byl za velikých cvičení v Dalmacii
v r. 1906 utvořil určitý názor o dotyčných
poměrech. Noví, po jeho návrhu dosazení
vysocí vojenští hodnostové jsou prý zvláště
k tomu vyhlédnuti, aby zahájili náležitý
nový rozvoj sil armádních. (Jal
známo, váznou dotyčné návrhy vojenských
kruhů po několik let jednak pro odpor dří
vější koalované oposice madarské a na to
odročením dočasným ve smyslu smíru sní
ve Vídni učiněného. Red.) Letos snažily se
pak uherské vládní kruhy, aby uvedly vo-
jenské otázky do pořádku u dvora, dříve
ještě než se provede zamýšlená oprava
volební.
František Ferdinand
Nový
Dalmacie
Jal
Vídeň
14
article
Návrhy jejich byly prý umírněné, byly
pokládány i vojenskými kruhy za přijatelné
ale tehdy se prý ještě nemohly uskutečniti.
ježto následník trůnu tenkráte zaujímal od-
chylné stanovisko; a tak prý dosud uherská
koalice se přičiňuje, aby i ve věci této se
dosáhlo vyřízení.
Dále prý jest pravda, že následník
trůnu osobně pracoval o návrzích ve příčině
annexe Bosny a Hercegoviny.
Pokud se týče politického vlivu násled
níka trůnu, jest si prý připomenouti jeho
poslání panovníkem do Berlína a Petrohradu,
a nedávnou návštěvu císaře Viléma u příle
žitosti honů v Dolních Rakousích, kdy ná
sledník trůnu napotom německého císaře do
Vídně provázel a i jednání jeho s císařem
Františkem Josefem byl přítomen.
Takto uskutečněná působnost následníka
trůnu jest sice velmi obsáhlá, ale dána jest
jednak rámcem ústavním, jednak zachová-
váním dvorních zvyklostí. To prý ovšem ne
vylučuje, že v těchto mezích bude působnost
jeho ještě rozšířena a že nan budou vzne
seny ještě i jiné záležitosti, ale na to pry
se nepomýšlí, aby se zřídilo spoluvladařství
a rovněž prý není ještě na jisto postaveno.
zdali rozšíření oboru jeho činnosti se slane
právě u příležitosti jubilea panovníkova.
výklad noaneinovější a jinak dosti obsažný
nám zda Btripno adp
a uvedením na pravou míru pověsti o zají
mavé jinak otázce spoluvladařství, jež se
právě nyní na veřejnost vynořila
Vilém
František Josef
Bosna a Hercegovina
Berlín
Petrohrad
Dolní Rakousy
Vídeň
15
title
Nebezpečí války na Balkáně
Balkán
17
article
Sp. Z Bělehradu, 27. listopadu. (Pův. tel
„Ná., L.) Pasi č přibyl včera večer parníkom
z Oděssy do Cařibradu. Sněmovna sejde se
teprve po jeho příjezdu do Bělehradu. Čeká se
netrpělivě.
Následník Jiří navštívil včera odpoledn
vyslanee ruského a anglického a
dlouho s oběma rozmlouval.
Noviny neusstávají dokazovati, že o b chod-
ní styky s Rakousko-Uherskem třeb
roztrhnouti. V ministerstvu financí pokr
čují rychle se sestavováním minim á ln
celní sazby pro případ celní války s Ra-
kouskem. Známý anglícký poli tik
Pasi
Jiří navštívit
Bělehrad
Cařibrad
RakouskoUhersko
18
article
V drobném proucjit
ranní číslo o sob
odpolední . . . . . . . ks 2 b
Ve slialkách na venkově
ranní čislo,
odpolednt . . . . . . . . 4k
Iaserátv
plati se hotové ropřee.
Přelplitaní a iesesty příliná sdnslnl-
strace z Mariansks ulici č. 3
Tam nacbázejí se tél redakre.
diakarna a ozpedlve „Narodnjch Žiistá“,
Eakopisy se nsvracejt
Mariansk ulice
Narodnjch Žiistat
19
article
a přítel Berkley jede přes Běle-
hrad do Cařihradu ze zvláštním po-
sláním. Arnautové obklíčili Gilja ny
v okolí Skopije a střílejí na ně proto, že vojsko
zajalo a zatklo více soudruhů známého lupiče
Kabasy.
M Z Kolína n. R., 27. listopadu. (Pův.
tlgrm. »Nár. L.«) »Köln. Ztg« píše k ny-
nější situaci na Východě. Nemilým
zjevem je, že dosud nedošlo ke shodě Rakou-
sko Uherska s Ruskem o konferenčním programu.
Za sporných názorů nelze postihnouti, jak by
byla konference možná. Jsou-li obchodní kruhy
rakouské za takých poměrů zasaženy, nelze jim
to zazlírati. Avšak ani teď ještě není příčiny
posuzovati situaci tragicky. Při úpravě balkán-
ských olázek jedná se o tolik sporných zájmů,
že od samého počátku nebylo nadéje, že by se.
mohly hravě vyříditi. Nad kolísavými změnami
denní politiky stojí obecná nutnost míra, jež
padá na váhu více než zvláštní malicherné
zájmy a rozmary.
Ministerská rada srbská.
Z Bělehradu, 27. listopadu. (K. k.) Včera
večer konala se několikahodinná ministerská
rada, v níž podal zprávu zahraniční ministr
Milovanovič o výsledeích své evropské cesty.
Béhem odpoledne byl ministr Milovanovič přijat
také králem v delším slyšení. Skupština bude
teprve po návratu Pasičově a Novakoviče, jenž
očskává se v příštím týdnu, konati tajnou
schůzi.
Arnautová
Gilja
Köln
Milovanovič
Novakovič
Berkley
Běla
Cařihrad
Skopijá
Kolín
sko Uhersko
Rusko
Bělehrad
20
article
Deputace bosensko -hercegovských
musulmanů v Cařihradě.
R Z Cařihradu, 27. listopadu. (Zvl. tel.
»N. L «) Deputace bosenských a hercegovských
moslemů protestovala u velikého vezíra proti
záboru Dosny a Hercegoviny. Veliký vezír od-
pověděl, že dosud doufá v pokojné skoncování
krise, avšak tolik prohlásiti může s určitostí:
Porta nikdy záboru Bosny a Herce-
goviny neuzná a peněžité náhrady
za něj nepřijme. Rakousko-Uhersko, pravil,
má právo pouze na okupaci vašich zemí, ale
státoprávního jejich poměru samovolně měniti
nemůže. Poradil bosenským a hercegovským
moslemům, aby se nestěhovali a jen dvojí
konec krise pokládali za možný:
buď se Rakousko Uhersko vrátí k právu oku-
pace, čímž bude obnoven státoprávní status quo.
anebo Bosna a Hercegovina budou velmaceml
Slovanský rach mezi moskevským
studentstvem.
pp Z Moskvy, 27. listopadu. (Zvl. tel.
»N. Le) Studenti moskevské university zapisují
se u srbského konsula v Moskvě za dobrovol-
níky srbské armády pro případ vojny mezi srb
skými státy a Rakousko- Uherskem
Slovanský komitét moskevského studentstva
zaslal studentstvu bělehradské university následu-
jicí telegram: »S pocity hluboké úcty studenti
moskevské university zvěděli o sebeobětavém
usnesení svých bělehradských kolegů posloužiti
vlasti svými silami i životy, bude-li nepřátelsky
napadena. Ruská studující mládež, již se hnusí
a příčí každý nátisk a křivda, připojuje svůj
protest ku protestu sludentstva bělehradského
prohlašuje, že jak ono jest hotovo svůj protest
zpečetiti krví, bude-li zapolřebí. My však věříme
ve vítězství spravedlnosti a pravdy, a v té víře
vám posíláme svůj pozdrav.« Pod telegramem
podepsáno je 1498 studentů.
N L
Cařihrad
Bosna
Rakousko
Uhersko
Rakousko Uhersko
Bosna a Hercegovina
Moskva
univerzita násled
22
article
Literatura.
Literatura.
Z nově humoristické prósy původní
Stosk na nedostatek humoru v sou
časné literární tvorbě domácí není nového data
a byl už častěji v různých formách i s rozma-
nitým výkladem pronášen. Proto pokládám z
svrchovaně zajímnvé, že při této poměrné chu
době na humor vychází u pražských naklada-
telství J. R. Vilímka celá „Humoristická
knihovna“, v níž vydána už řada slušnýcl
číel. Jest to ovšem humor, určený širokým čte-
nářským vrstvám, ale tím společenská hodnol
bibliotěky jen stoupla a snaživý nakladatel
získal si jejím založením nepopíratelnou zá-
sluhu. Co do autorů, jsou tu ze slaršíeh zastou
peni dosud Karel Tůma, Jan Klecand
i Oldřich Ko stelecký, z mladších pak Roman
Hašek; sešitově začeta nejnověji vycházeti
kniha Vrat. Tůmy, o níž budeme referovat po
jejim ukončení.
O K. Tůmových humoroskách „Z če-
skýeh mlýnů“, doplněných teď na čtyři objemně
svazky, se dnes šířiti nebudu, poněvadž jejich
látková povaha, dějový okruh i způsob jejich
přiběhového zabarvení jsou u nás s dostatek
známy už z p.vních dílů před lély vydaných.
Vilímek
Tůma
Jan Klecanda
ko
Hašek
K Tůmův
23
article
Do lesnického prostředí uvádí nás devět delších
lumoresek J. Kleenndy, jehož nenucený,
o svědomitá životní pozorování opřený humor
projevil se již dříve v drobných črtách z ovzduší
kasárnického a vojenského vůbec, po případé
maloměstského a úřadnicky rodinného. Autor
nazval svou knihu „Prach a broky“ a před-
vedl jí serii dobře odpozorovaných i sytě za-
chycených figurek, z nichž po stránce dějově
nímětové zmíníme se aspoň o několika jak
typických dokladech. Ve „Chvojkových námlu-
vách“ zamilovaný adjunkt svolení tchánova do-
ešhne jen chytře aranžovanou lstí, nalíčiv n
záletného starého pána pasť, aby ho z ní pak
mohl v čas vysvobodit a zavázat si jej trvalou
vděčnosti. Dobrák hajný Mařánek („Začarovaný
sud), jehož snad jedinou slabou stránkou byla
náchylnost k pití, při hrozných útrapách těles-
ných i vniterných dřel se za tmavé, sychrave
noci se sudem, v němž dle vlastního domněn
nesl manželce od vrchnosti dobré víno, ale d
něhož mu v hospodě šibalové polají vložil
těžké kameny. „Husí červenka“ roznarně vy
pravuje o hrstce mladých lesnických úřadníků
kteří aby si ob čas mohli lacino pochutnat, umě
lými machinacemi uvalovali na husy své pan
nadlesní „červenku“ a „onemocnělé“ si je pal
pekli... Druhá kategorie spisovatelových humo
resek od myslivců přechází látkově ke svátečním
střelcům, mezi nimiž čestné místo mají profe
soři, rozmazlená hrabátka a vrehnostenšu
úřadníci. Jest to vrstva figurek, i odjinud už
u nás literárně dobře známých, ale Klecandla
umí je líčit v jejich opravdové komice a s bez
děčně satyrickou ironií, jež neuráží, nýbrž roze-
směje. V „Dobrodružství pana profesora“ do-
brácký hrdina po celé prázdniny střílí v lese
J Kleennda
Prach
Chvojkův
Mařánek
profesor
24
article
veverky a ty se s ním na konec dokonale spřa-
teli, vědouce, že jim jeho puška neubliží. Jiné-
mu profesorovi („Povedený důkez“), aby neza-
střelil některého z honeů, dá adjunkt slepé pa-
trony a těmi pak za všeobecné veselosti dokáže
jeho alibi, když šlo o vyšetření nahodílého zra-
nění honcova. Humoresky Klecandovy snaží se
přillížet i k povahové stránce, ač pravá psycho-
logická motivace padá u nich na váhu teprve
v druhé řadě a jsou psány celkem v genru po-
vídkovém, při čemž vnější pozadí přírodní č
společenské jest načrláno co nejstručněji a
vlastní děj má ráz životní episody spíše než
pouhého, obratně scenovaného, na vtipu založe-
ného vypravování.
Karel Červinka přispěl do sbírky tři-
svazkovým rozměrným cyklem, opatřiv ho spo-
ločným záhlavím „Zelená krev“ a sesku
piv do něho dlouhou řadu zajímavě i lehce
motivovaných, většinou krátkých črt z mysliver
a hájoven. Také jeho humoresky, stejně jako
Klecandovy, svými náměty mají těsnou sou-
vislost s denními událostmi reelního života, lát
kově jsouce dost úzce vymezeny, tak že každí
z nich zachycuje jen jeden určitý tón myslivecké
povahy a kreslí jedinou příznačnou složku da
ného prostředí; vedle sebe seřaděny a doplňu
jíce se navzájem, dávají však obruz dost sytí
a mnohostiatnný. Z charakterových vlastností
probírá autor u svých fořtů, adjunklů i bajnýel
zvláště jejich vrozenou touhu po dobrodružství
a nevinném taškářství, jejich živ, sklon ke lzi
i ku přehnanému zveličování ličených zjevá
jejich okomžitou pohotovost, rozhodnost i eper-
gii, při niž od slova k činu není nikdy daleko
a konečně bodrost, ač i částečnou hrubost, skoro
„nemotornost“ projevů šiřeji společenských.
Klecandův
Červinka
25
article
Z látkových dějů samých, u nichž barev-
nost scén převládá nad zřelelem dušezpytným
nebo jemně náladovým, zase mohu uvěsti jen
ukázky... Foř Syka v „Sladce spi!“ svýn
záletnictvím dostal se do tak kritické siluace.
že, aby z ní vybředl, musil vzdálené „milence“
předstírat vlastní smrt a dáti si od ní za živa
poslat náhrobní věnec. „Krmník“ rozmarným
pestupem kreslí starosti fořtovy o krmníka, jejž
v potu tváře musí všechen místní personál z oba
vy před ukrudením denně stěhovat na jiné
místo, zhusta hodně bizarně voleně, „Faetrem
načrtal autor jeden ze starých, dnes už ne
odvratně vymírajících typů lesnických, jenž
svou pohyblivostí a mnohostrannosti svých při-
ležitostných funkcí upomíná trochu na Tůmovy
mlynářské krajánky nebo na Třebízského po-
tulné pohádkáře. „Purkmistrovský zajíe“ bičuje
maloměstskou sousedskou kamaraderii, úplat-
nost a intrikanism, „Matky“ jsou přiléhavě vy
stiženým dokladem vyevičené bystrosti u love-
ckého psn, v „Petráškovi, muži s olověnými kal-
hotami“, máme podařeně malovanou figurke
venkovana, přilepšujícího si nucenými nábra
dami za bolestné, jež připad za případem sám
zaviňoval, vběhnuv nezkušenému střelci nená
padně do rány, „Jak zlepšiti stav zaječí zvěřol
ronicky illustruje kancelářské poměry u vrchno
stenských lesních úřadů... V druhém svazk
„Žizeň“ referuje o strastech i rozmarném noč-
ním výletu mladého adjunkta, jejž právě po-
slední dny před zkouškou, prahanebné nan
připraveného, pronásleduje pořád se stupňujle
touhu po hospodě; „Žaludek pana P'avláska“
satyricky líčí tragikomické následky, kdyžs
zdravý člověk dá ponenáhlu jiným nemoc vsug-
gerovat; látkovým předmětem „Závěti“ jest ti
balský kousek venkovana, ktorý krátce před
smrtí při dobrém vědomí učinil řadu odkazů.
jsa úplně nomajetný atd.
vnno
Tůmův
Třebízský
Matek
Petrášek
P avláska
26
article
Humor Oldřicha S. Kosteleckého, jenž
se po serii dřívějších knih (U splavu, Na ledě.
Ze stráně...) přihlásil u Vilímka sbhkou
„Bublinky“, záleží ne tak v látce samé, an
v jejím celkovém pojetí, jako spíše v přílež-
tostně uplatněných vtipech a obratně vloženýeh
slovních obrazích, jimiž základní motiv býva
u něho hustě protkán. Jest to tedy humor čistě
situační. Doklady: dvoučlenný zvací výbor splel
s milostpaní se služkou (Ve stínu plesové
snisony), napínavě tradovanou satyrou na žen
skou zvědavost jest „Povídka, která není pro
dámy“, dost choulostivý námět má „Tajomstvi
pana Q. Regnera“, kde autor napíná zájem čte
náfův skoro až v genru poeovském či arbosov
ském a na konec závéru dá vyznít do prázdna
prohlásiv ho za tajemství, „Také myšlenka
popisuje trapný průběh mystifikace, jejíž obět
se stal mladý spisovatel, jda k nakladateli n
oběd, „Ovčák lékařem“ může být illustrační vý
plní k lidovým lékařským recoptům (bolest
zubů vyléčí se tu důkladně zdůrazněným po-
ličkem) a pod. Jak vidět, v ději samém váha
čtrnácti nepřiliš obšírných humorosek p. Koste
leckého netkví. Ta leží, jak už řečeno, v drob
ných passážích výplňkových a jaksi dekorativ-
ních.
e e Naše knihy.
Oldřich
Kostelecký
Vilímek sbhka
Q Regner
27
article
* Ve středu dne 25. l. m. bylo tomu právě3
let, co dukonal těkavou svoji pouť nadějný romano
pisec český Boh. Havlasa. Zemřel ve vojenské nemo
nici alexandropolské na Kavkaze jako nadšený účast
ník několika bitevních srážek. Jeho prvé práce „Nu
nádraži“, „Fata morgana“ a j., v nichž básnivý duch
Havlasův velikými slihy se projevoval, upozornily
záhy na jeho originální talent literární kruhy české
Vrcholná pak jeho díla „Bosenský drak“, „V dru-
žině dobrodruha krále“ a zvláště „Tiché vody
získaly mu v krátkém čase též všeobecnou přize
čtenářskou. Neklidný život a v důsledku jeho před
časně přikvapivší smrt znemožnily B. Haviasovi pro
hloubení neuceleného dosud jeho díla a posilení tvůrě
jeho originality. Leč i tak umělecký odkaz Havlasů
zůslává vzácným a cenným projevem nevšedního
tvůrčího rozmachu a zajišťuje jeho jměnu vždy svěž
O. MI. Vyskočil.
a vlídnou pamět
Havlasa
Havlasův
B Havias
Havlas
Kavkaz
28
article
* An(onín Lhota: Pro štěstí jiných. Scéna
ze života Irpicích. Kolin 1908. Nákladem autorovým.
Cena 70 hal
Mladý autor, který odchyluje se od obvyklých
cest a debuluje dramatickým náčrtem, je vždy uznání
hodný, zvláště tam, kde jeho pokus scénický, by
technicky se stroskotal, vnitřní hodnotou a uzákoně-
nosti uměleckou prozrazuje mnohé slibné prvky poe-
lické i ideové. Tak je tomu také v práci p. Lhoty,
v níž je plne narážek na známě literární sensace mi-
nulých let, jež svého času jak náleží rozvířily umě-
lecké kruhy domáci
Scéna „Pro štěstí jiných“ nahozena jest
s jistou sympatickou odvážlivostí, která dovede za-
chovati si zajisté svůj slibný zápal i pro větší a ob-
sažnějši práce, na nichž v budouenu bude mladému
básníku ostřiti hrot své dosud neustálené vlohy.
O. M. Vyskočil.
Bibliografis.
*J. Š. Baar: Farské historky. II. Naklad. druž-
stvo Máje. K 4.-
Almaanach praktického člověka. 1909, roč. II
2. — k
Zlata knília české ženy. 1909, roč. II. 2 K
Týmž nákladem.
Alphons Daudel: Listy z mého mlýna.
Přeložila M. Drechselova. K 1.80. Naklad. družstvo
O M Vyskočil
Baar
Daudel
List
M Drechselův
onín Lhota
Lhota
30
article
* Člověk Obr a jiné povídky. Sestavil Stan. Ja-
vor. Nakladat. družstvo Máje
* RichardJelleries: Příhody mého srdce.
Anglická knihovna Sv. 27. Přeložila M. Jesenská.
K 1.40. Naklad. J. Olto v Praze
Jaroslav Vrchlický: Loutky. Román
Ilustruje Artuš Scheiner. K 4.50. — Naklad. družstvo
Máje.
* Rytířové, panoši a krásné pastýžky. Kniha po-
hádek Quido M. Vyskočila. Illustruje Mtinka
Podhajská. Nakladatel R. Promberger v Olomouci
* Guy de Maupassanla spisy: I. sel
„Slečna Flil.“ Překladem Jaroslava Vrchlického, 20
hal. Nákladem J. R. Vilímka v Praze.
* Bihliografie české historie. Sestavil dr. Čeněk
Zíbrt. Díl čtvrtý. Svazek 1. V Praze. Nákladem
Ceské akademie císaře Františka Josefa pro vědy.
slovesnest a umění.
„Zlatá Praha“, velký obrazový týdenník v na-
kladalejství J. Olty v Praze. Dnešní číslo tohoto tý-
denníku rodinného (v XXVI. roč. číslo 10) je témě?
celé věnováno 60letěmu vladatskému jubileu císaře
a krále. Čásť časová přináší některé podobizny,z
nichž uvádíme podob. posl. Jos. Anýže, který je plně
čtvrtstoleti odpovědným redaktorem „Národních Li-
stů“, nového ministra krajana dra. Jana Žáčka, posl
Věnccslava Ilrubého a některé zajímavé a časové
Obr
Stan
Příhoda
svazek . 27
M Jesenská
J Olto
Vrchlický
Artuš Scheiner
M Vyskočil
Mtinka Podhajská
R Promberger
Flit
Vilímek
doktor
Čeněk Zíbrt
František Josef
Anýž
Žáček
Praha
Olomouc
Gua jít Maupassanl spis
Olt