1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 124. ze dne 4. května 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Odměna zachranitelce života. Z Paříže se
oznamuje: Rosa Héreova, statečná Bretonka, jež
minulého listopadu za hrozné bouřlivé noci zachránila
na pobřeží blíže Quessantu ohrožený člun se 14 plavci
stroskotané lodi, bude dne 8. t. m, ve slavné schůzi
Ústřední společnosti pro záchranu trosečníků odmě-
něna za svůj hrdinský čin. Místoadmirál Duperré ode-
vzdá jí jménem „Société centrale de sauvetage des
neufragés“ velkou medailli Fouchera de Saint Farona
cenu Jeana Dufoura. President republiky oznámil spo-
lečnosti, že mu záleží na tom, aby při tomto obřadu
byl zastoupen.
= Panika ve zvěřinci. V jednom městečkuv
Devonshiru udál se minulé soboty při představení
kočujícího zvěřince divoký výjev. Krotitel lvů odebral
se do klece se dvěma africkými lvy a patrně neza-
vřel za sebou dosti pečlivě dvířka, neboť pojednou
byl větší z obou lvů mimo klec, zamručel temněa
jedním skokem byl mezi obecenstvem. Ženské omdlé-
valy, děti křičely a mnozí lidé se zranili při zděše-
ném útěku k východu. Ostatně zdá se, že hrozná ta
vřava polekala i lva, jenž se dal rovněž na útěk
a při tom kácel vše, co mu bylo v cestě. Na sou-
sedním poli se klidně položil a dal se svým krotite-
lem a zřízenci zvěřince bez odporu chytit. V panice,
způsobené jeho útěkem, pokácelo prchající obecenstvo
několik jarmarečních bud. Zajímavo jest, že týž lev
as před rokem rovněž způsobil paniku v jedné za-
hradě v Plymouthu, uniknuv při představení z klece.
Byl tehda opět chycen v jednom pokoji této zá-
bavné místnosti.
Duperrý
Faron
Dufour
Paříž
Devonshire
Plymouth
4
article
= Ke katastrofě na americké válečné lodi »Mis-
souri« oznamuje se z Pensacoly, Fla.: Nejodvážli-
vějším činem v tragedii na bitevní lodi »Missouri«.
která si vyžádala za oběť tolik životů lidských, jest
skutek vrchního dělostřelce M. Monsona. Tomuto
muži patří zásluha, že neobyčejnou přítomností du-
cha, již by byl málem sám životom zaplatil, zachrá-
nil loď i eelou posádku její od jisté záhuby. Přímo
po výbuchu ve věži a v zásobárně vnikl Monson
skrze omamující plyny a kouř ke skladišti nábojůa
dostav se dovnitř, přirazil za sebou bleskurychle
těžké dveře jeho. Vykonav tento neobyčejný a na-
nejvýš duchapřítomný čin, ocítil se Monson v situ-
aci, která málem že si nevyžádala jeho život. Nebot
v témže okamžiku, kdy ocítil se ve skladišti, ote-
vřeny byly mořské kohoutky oněmi muži, kteří do-
stali rozkaz skladiště zaplaviti. Zařízení to jest tak
důkladné, že skladiště může být zatopeno téměř v
okamžiku. — Nikdo nevěděl, že je Monson uvnitř,
a když pak později byl objeven, byl napolo mrtev;
voda dosahovala mu po krk a byl téměř bez ducha.
Dle souhlasného úsudku důstojníků lodních statečný
čin Monsonův zachránil loď a vše, co se na ní na-
cházelo, od jisté záhuby, neboť oheň, který v sou-
sední zásobárně řádil, nade vši pochybnost by byl
do skladiště vnikl, kdyby byl dveře nezavřel. — Bylo
zároveň zjištěno, že mimo zničení výbuchem, hro-
zilo bitevní lodi »Missouri« nebezpečí naběhnutí na
břeh. Když výbuch ve věži následován byl hrozným
výbuchem v zásobárně, důstojník na stráži nedomní-
val se jinak, než že v příštím okamžiku vybuchnei
skladiště a proto rozjel se s lodí ke břehu, aby po-
sádku pokud možno zachránil. Loď nacházela se
již na 250 vardů od břehu, když duchapřítomností
M Monson
Monson
Pensacola
Flo
Missouri
Nejodvážli
5
article
kapitána Cowlesa byla zastavena. — Z pěti poraně-
ných mužů posádky již tři zemřeli, tak že celkový
počet obětí činí nyní 32 osoby. Škoda na lodi jest
větší, než z počátku se myslilo a počítá se na 50.000
doll. Příčina výbuchu s mnoha povolaných stran
přičítá se příliš rychlé střelbě.
= Poklady na dně mořském. Z Madridu se ozna-
muje: Italský podnikatel započal v poslední době se
svolením španělské vlády v zátoce Vigo pokusy na
částečném zvednutí tak zvaného stříbrného loďstva,
jež r. 1702 tu bylo potopeno. Loďstvo vezlo stříbrné
pruty, dvouletý to poplatek osady mexické, kdyžv
zálivu Biskajském přepadeno bylo loďstvem anglicko-
holandským. Španělové vidouce, že musejí podleh-
nouti přemoci, chtěli aspoň zabránit, aby poklady
na lodích nepadly do rukou nepřátel a zapálili a po-
topili svoje loďstvo i s poklady. Od té doby podni-
kány častěji pokusy, zvednouti tyto poklady, ale vždy
s nezdarem. Nyní domnívá se italský podnikatel,
jenž k tomu cíli najal parník »San Clemente«, že
bude mít lepší úspěch. Ředitelem zvedacích prací je
známý italský vynálezce Pino, jenž sestrojil podmoř-
ský člun, který se může ponořiti do značných hlou-
bek, hydroskop, jímž možno osvětlovat a ohledávat
mořské hlubiny a zvedací přístroj, zvaný Excelsior,
jenž může zvedat z vody břemena až do 80.000 kg.
Vigo
Španěl
Pina
Excelsior
Madrid
Sana Clement
kg
6
article
Pomocí hydroskopu zjištěna již poloha jednotlivých
gallion, zejmena »Santa Cruz«, nad níž právě kotví
»San Clemente«. Dosud vytažena kotva tři tuny těžká
s 27 metry řetězů, několik děl a polou zuhelnatělé
trámy a prkna. Pino doufá, že několika svými pří-
stroji bude moci zvednouti celou »Santa Cruz«. Práce
ke zvedání gallion počnou v polovici května. Splní-li
se naděje Pinovy, zvedne z hlubin moře nejen
ohromný poklad stříbra, nýbrž dokáže také názorně
praktickou způsobilost svého vynálezu.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 4. května.
O 3. hodině odpoledne
Vodní družstvo.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal J. Štolba. Řežisén
Karel Mušek.
Ve středu 4. května.
Santa Cruz
Pinův
Král
J Štolba
Karel muška
Praha
národní divadlo
Sana Clement
7
article
Smetanův cyklus III.
Smetanův cyklus III.
Po 125.
DALIEO R.
Opera o třech dějstvích. Složil Bedř. Smetana. S textem
od J. Wenziga v úpravě V. J. Novotného. Dirigent
Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Smetanův
Složil Bedř
Smetan
J Wenzig
V J Novotný
Kovařovic
Robert Polák
cyklus III
8
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 4. kvétna.
Začátek o 1/28. hod.
Ve prospěch podpůrného odboru při občansko živno-
stenské besedě Bubny-Letná.
Poprvé.
Můj Vojtíšek.
Poprvé.
Obraz ze života se zpěvy o třech jednáních. Dle
Vojtíšek
Praha
BubnoLetná
lidový divadlo
9
article
L'Arrongea zpracoval J. Böhm. Režisér V. Spurný.
L'Arrongea zpracoval J. Böhm. Režisér V. Spurný.
173. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Konec po 10. hod.
L Arronge
J Böhm
V Spurná
10
article
Zemřelí v Praze.
Dne 26. dubna 1904: Kaufmannová Kateřina;
soukromnice, 72 roky, 11—I. Žitná Alžběta, vdova
po mistru klempířském, 62 roky, 917—II. Bernhäuse-
rová Aloisie, pradlena, 63 roky, 106—III. Schönbecko-
vá Terezie, manželka inspektora stát. dr., 65 roků,
1771—II. Semík Josef, obchodník s máslem, 59 roků,
802—II. Bartošova Božena, dcera vzorkáře, 1 rok,
124—VIII. Sieblová Josefa, soukromnice, 82. roky,
174—VIII. — V c. k. všeobecné nemocnici:
Feigl Artur, kuchař, 19 roků. Helusová Barbora, děl-
nice, 24 roky. Irmanová Ludmila, manželka dělníka;
47 r. Nehasilová Anna, služka, 38 roků. Neumannová
Julie, dělnice, 38 roků. Postolková Kateřina, dělnice,
60 roků. Šimkova Marie, služka, 21 rok. — U Miio-
srdných sester: Kanský Josef, nádenník, 52 r.
Tučková Barbora, vdova po horníku, 50 roků. Volfová
Františka, manželka kovoryjce, 30 roků. — U Alž b ě-
tinek: Fischerova Františka, služka, 23 roky.
Alžběta
Aloisie
Terezia
Josef
Bartošův
Božena
Helusová
Irmanová
Nehasilová
Anna
Neumannová
Julie
Kateřina
Šimkův
Marie
Tučková
Volfová
Praha
Alž b ě
Kaufmannová Kateřina
Feigl Artur
U Miio
Kanský Josef
Fischerův František
12
article
+ Dra. Ant. Dvořáka
+ Dra. Ant. Dvořáka
u mne vydané.
Op. 31. Večerní písně. (Vyšší a střední
hlas). 1. Když jsem se díval do nebe. —
2. Vy malí, drobní ptáčkové. — 3. Jsem
jako lípa košatá. — 4. Vy všichni, kdo
jste stísněni. 5. Ten ptáček, ten se na-
zpívá..
. . . . 3 K.
Op. 27. Pět sborů, mužský sbor. —
1. Pomluva. — 2. Pomořané. — 3. Pří-
pověď lásky. — 4. Ztracená ovečka. —
5. Hostina. (Žertovný sbor.) — Partitura
a hlasy 4 K. Hlasy no. po 60 hal.
Op. 5. Sirotek. Ballada (baryton). Text
český i německý.
3 K.
Op. 12. č. 1. Dumka. Pro klavír na
2 ruce. .
. 3 K.
Op. 12. č. 2. Furiant. Pro klavír na
2 ruce.
. . 3 K.
Op. 15. č. 1. Ballada D-moll. Pro hou-
sle a klavír.
3 K.
Op. 28. Hymna českého rolnictva.
Smíšený sbor s průvodem klavíru na4
ruce. Partitura a hlasy 4 K 80 hal.
Hlasy no. po 50 hal.
všechny ostatní kdekolivěk vy-
dané hudebniny jsou u mne stá-
le na skladě.
Hudební
český
nakladatel F. H. UrhaneK, knihikupec
v Praze, vedle Národního
divadla.
10074
380 —
doktor
Dvořák
Pomořan
Dumek
Urhanek
Praha
národní divadlo
balada Dmoll
13
article
ského ministerstva generálu Menabreovi. **) Tyto útržky
byly nalezeny důvěrníkem naším v koši na papír nikoli
u generála, nýbrž u vojenského zástupce jiné velmoci.«
Hovořili spolu ještě několik okamžikův a na to se
rozloučili.
Menabre
14
article
Čtenář zná události, jež sledovaly nazejtří po tomto
rozhovoru: ukvapený odjezd hraběnčin i sdělení o tom,
učiněné Ficellem, jenž byl se dal pod jménem Lindor na-
jmouti do služeb hraběnčiných
Zpraven byv Saulirem, pan Cochebois oznámil udá-
lost tu i komandantu Tardinovi.
Za krátko již zasedli oba k poradě i s generálním
prokurátorem a náčelníkem generálního štábu, generálem
Viniěrem.
Všichni byli celí ustrnulí.
Mělo by se telegrafovati, aby hraběnka byla za-
držena
Aneb mělo se naopak připustiti, aby dostihla Stacka.
a zachovati zdání, jakoby nikdo nedbal jejího odjezdu?
Na konec připojili se všichni k náhledu policejního
náčelníka.
Tento pravil:
»Největší chyba stala se již. Kdyžtě uprchl, hra-
běnka nemá pro nás důležitost nežli již jen podružnou.
Třeba tudíž položiti si otázku, je-li lépe nechati ji prch-
nouti, stíhati ji a po stopách její sledovati i Stacka a
Morela, aneb je-li lépe zatknouti ji hned ... Myslím, že
9) Tehdejší italský vyslanec v Paříži. Pozn. překl.
Cochebois
Tardin
Viniěr
Morel
Paříž
15
article
Když opět osaměli, pan Cochebois pravil koman-
dantu Tardinovi
»Mlčení jeho nemusí nás příliš znepokojovati. Pře-
devším jest to teprve první výslech jeho a nemáme-li před
sebou povahu sentimentální aneb zločince nahodilého,
nelze přiznání docíliti tak na ráz ... Za několik dní na-
bídne se sám, že nám bude pomáhati v pátrání, bude-
me-li míti k němu nějaké ohledy . . .«-
Změniv pak předmět rozhovoru, pan Cochebois tá-
zal se:
»Nalezl jste tedy klíč ke korrespondenci vyzvědačův,
vedené pomocí mřížek. «
»Ano! Ale dalo mi to nesmírně práce. A dospěl
jsem k výsledku teprve dnes večer .. . pozdě, ale bohu-
dík: přece!«
»Způsob mřížování byl složitý ?«
»Velmi složitý: musil jsem zkusiti mřížku v 52 růz-
ných polohách na papíru čtverečkovaném a všechny do-
pisy nedaly se čísti při jedné a téže poloze mřížky. Tak
dopis jistého Morela, o němž jsem se zmínil prve před
Haigrem, mohl jsem odšifrovati teprve, když položil jsem
mřižku pravým rohem jeji na dolní levý bod 27. čtve-
rečku papíru čtverečkovaného — počítaje shora dolů —
potom připíchnuv mřížku na bod ten, opisoval jsemsi
kruh vždy po mezerách jednoho milimetru. Díky teprve
tomuto postupu dospěl jsem k výsledku . . . Heugg mi
při tom znamenitě pomáhal, bez něho byl bych ještě bůh
ví kde s prací svou.«
»A tímto způsobem jste tedy odhalil zmíněného
Morela ?«
»Ano! A jsem přesvědčen, že jest to muž Roche-
mondův.«
Zaprodání nepřitel.
Cochebois
Morel
Roche