1
masthead
V Praze, ve středu dne 4. května.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
6
article
Alexějev žádá za odvolání činského vojska o
8
article
Z Londýna, 3. května. »Standard« sděluje
z Tjencina, že Alexějev zaslal čínskému gene-
rálu Maovi dlouhou depeši, ve které praví
že Rusko mohlo by na několika místech sou
časně postaviti vojsko. Místodržitel dále žádá
aby se neprodleně odvolalo jak číns ké
vojsko, tak i policie od hranie
čínských.
Hlasy o posledních událostech na Jalu.
Z Petrohradu, 3. května. Přechod Japonců
přes Jalu v novinách ruských posuzuje se je-
nom krátce. »Novoje Vremja« konsta-
tuje, že ruská armáda malými silami zdržela
3 japonské divise 11 dní, že způsobila jim tedy
ztrátu a Rusům získala čas. »Petěrburg
skija Vědomosti« vítají tuto situaci pra-
více, poněvadž je z ní vidno, že Kuropatkin má
určitý pán. Není však jeho úmyslem
překvapiti veřejnost prvním si-
ným úspěchem, což by zajisté mohl. Ne-
strachoval se, dáti se na ústup a dopřáti ne-
příteli zdánlivého vítězství, jsa přesvědčen
o převaze svého plánu, který konečně povede
k triumfům. Proto nechť veřejnost mu neubli-
žuje odpíráním důvěry a nezasahuje kriticky do
plánů zkušeného vojevůdce. Též »Novosti«
z fakta, že Kuropatkin 1. května konal klidně
přehlídku v Mukdenu, soudí, že ústup z lini
na Jalu náleží k plánu vojevůdce a tudíž ne-
může býti řeči o nějakém úspěchu japonských
zbraní.
Z Londýna, 3. května. »Morning-
post« vyslovuje své mínění v ten rozum, že
ruský velitel ani se nepokusil
zdržeti se blíže Jalu, nýbrž si přál u-
stoupiti, dokud to bylo možno. Oznámené
ztráty nejsou těžké. 30.000 mužů mělo setrvati
v krajním boji déle, byť bylo padlo přes 109
bojovníků, kdežto Rusové ztratili sotva čtvrtinu
10. Rusové ustoupili potom do Fenhuančenu,
jakmile vyslali Japonci proti nim velké massy
vojska. Ruský velitel nastoupil ústup v čas.
Alexějev
Japonec
Rus
Londýn
Rusko
Jal
Petrohrad
Mukden
Morning
Novoj Vremja
9
article
Zadní hlídka, která kryla ústup, ztratila však
při tom své dělostřelectvo. »Daily News«
soudí: »Události posledních dní na řece Jalu
nejsou ničím proti prvním bitvám německo-
francouzským anebo naproti bitvám na počátku
americké války občanské. Nechť porovná se
přechod přes Jalu s přechodem přes Rappa-
hannoc ve Virginii v letech 1862 a 1863. Ale
ani tato veledůležitá operace neměla účinku na
konec boje.
Také Wellington vykonal velké činy a
přece r. 1814 byl téměř zničen u Toulousu
Soultem. Velcí válčící národové ta-
kovými malými ztrátami trvale
se neoslabují. Rusko-japonská válka po-
dobá se válce mezi Velkou Britanií a Napoleo-
nem. I kdyby měli Japonci nakrásně 20 tako-
vých úspěchů jako na řece Jalu, válka by mohla
trvati několik let. Japonci budou mít potíže se
svými pohyby následkem dlouhé ope-
rační liniee
Z Vídně, 3. května. Vídeňská »Reichswehr«,
kteráž je orgánem vojenských kruhů rakouských
a do níž vynikající strategické síly přispívají,
uvádí do podrobna rozestavení ruských vojskv
Mandžursku, jakož i na řece Jalu a dospívá k
tomuto úsudku: »Z celého rozestavení ruských
vojsk je vidno, že ruské vedení nikte-
rak nemělo úmyslu, strategické
čáry na řece Jalu vážně či oprav-
dově hájit.
Wellington
Soult
Japonec
Jal
Rapp
Virginie
Velká Británie
Vídeň
Reichswehr
Daily News
10
article
Naprosto slabé obsazení této čáry, kteréž
je strategicky docela odůvodněno, ne-
bylo ovšem žádným těžkým dělostřelectvem se-
síleno, ježto nebylo zamýšleno žádné
skutečné, vážné hájení, nýbrž toliko
pozvolné ustupování před Japonci,
kteří by vším úsilím přechod přes řeku prová-
děli. Jenom na hlavních strážních místech byly
zřízeny k sesílení odporu jakési náspy. Zde
pak zadržela jediná divise střeleů
společně s brigádou kozáků pře-
chod celé japonské armády, čítající
aspoň tři a půl divise, od 21. dubna do 1. května
to jest: ona provedla výtečně svůj
úkol, přechod Japonců co možná pozdržeta
jest tedy zhola nepochopitelno,
jak mohlo vzniknouti tu a tam mí-
nění, že Rusové utrpěli na řece
Jalu porážku!
Kde se teše, tam odpadávají třísky
Když jediná střelecká divise s brigádou ko-
záků celou armádu deset dní za-
držuje, nemůže se obejíti bez vět-
ších ztrát. Posouzení těchto ztrát závisí na
jejich poměru ke ztrátám, jichž doznal nepřítel.
Ztráta dvacíti děl, kdyby se byla tato děla
dostala Japoncům do rukou ve stavu zachovaném
nezkažena, mohla by býti uznána za velkou ne-
opatrnost, o čemž úřadních zpráv ruských dlužno
vyčkati, avšak o nějaké porážce ve
strategickém smyslu nemůže být
řeči. — Generál Kuropatkin prohlásil ně-
kolikráte pro všechnu veřejnost, že setr vá
tak dlouho ve strategické obraně,
dokud jeho armáda nebude (dopravami z Ruska)
náležitě sesílena. Nepomýšlel tedy na tuhý, sku-
tečný odpor proti přechodu Japonců přes Jalua
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Japonec
Rus
Kuropatkin
Jal
Rusko
Praha
11
article
STY
STY
Předplaeení
a ingeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redaki ce
a expedice.
12
article
nesvede asi ani z postavení
žádné velké bitvy.
u Fenhuančenu
13
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Pro uzavření říšské rady.
Z Vídně, 4. května. Listy zabývají se vče-
rejším náhlým a pro vládní strany velmi žalost-
ným koncem poslanecké sněmovny. »Deutsches
Volksblatt« činí prudké útoky na vládu, že do-
sud říšskou radu neodročila a činí ji také zod-
povědnu za finanční oběti s tím spojené a za
hanbu, která je před celou evropskou veřejností
uvalena na stát. Také »Vaterland« apostrofuje
vládu, aby učinila stavu tomuto konec neprodle-
ným uzavřením říšské rady.
Nová notářství.
Z Vídně, 4. května. V poloúřadní části
»Wiener Žeitung« uveřejňuje, že ministerstvo
spravedlnosti rozhodlo se zříditi nové notariaty
v Dobřanech a Polské Ostravě.
Uherský říšský sněm.
Z Pešti, 4. května. Říšský sněm je
svolán k novému zasedání na 7. květen.
V úterní nebo středeční schůzi ministr financí
dr. Lukács podá rozpočet na rok 1904.
Koncem příštího týdne svolány budou dere-
gace a kvotová deputace.
Brněnské biskupství.
Z Vídně, 4. května. Úřadní noviny vyhla-
šují nejvyšší rozhodnutí ze dne 17. dubna, kte-
rým jmenuje se farář v Buchařovicích dr. Pavel
hr. Huyn biskupem brněnským. Tato publikace
vzbuditi musí podiv, protože biskupství brněnské
není oficiálně ještě u prázdněno, poněvadž
oficiálně je biskupem brněnským dr. Fr. Bauer.
Neboť oficiálně dosud nic nebylo vyhlášeno, že
by dr. Bauer byl brněnské biskupství opustil.
Wiener Žeitung
doktor
Lukács
Pavel
František
Bauer
Vídeň
Dobřany
Ostrava
Pešť
poslanecký sněmovna
Deutsches Volksblatt
14
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Vyznamenání a jmenování.
Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Dnešní »Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Císař povýšil dvorního
radu nejvyššího a kasačního dvora Rudolfa
Sedláčka při odchodu na vyžádaný odpo-
činek do stavu šlechtického s prominutím
tax. — Dále jmenoval panovník faráře v Biha-
řovicích dra. Pavla hr. Huyna biskupem brněn-
ským. — Mimořádného professora německé uni-
versity vídeňské dra. Karla Krause jmenoval
panovník řádným professorem německé litera-
tury a řeči doby starší na německé universitěv
Praze.
Ministr kultu a vyučování jmenoval smlou-
vou vázaného učitele odborné školy pro uměle-
cké zámečnictví v Hradci Králové Rudolfa
Němce učitelem téhož ústavu v 9. třídě hod-
Sedláček
Pavel
Kraus
Němec
Vídeň
Wie
Bih
Praha
Hradec Králové
ner Zeitung
16
article
Dva listy z denníku dívky.
Dva listy z denníku dívky.
Posledního máje.
Naše zahrádka je květem celá bílá, včely
bzučí kolem stromů a první poupata růží už pu-
kají. V největším keři uhnízdil se sedmihlásek,
zrovna u besídky, každé ráno zpívá. Již tolik
dní je krásně, nebe nemá dna a já se dívám
stále na ně skrze ty chomáče třešňových květů.
Zdá se mi, že letos je nejkrásnější jaro, to snad
proto, že je to poslední, které tu trávím. Ale
vždyť já sem přijdu každý rok, on přijde se
mnou a budeme tu chodit, poslouchat ptáky, trhat
květy na louce — ach, já se už těším, jak ho
zavedu do té nejhustší trávy, do svlačce, aby
nemohl projít. A potom si sedneme na lodku,
on bude veslovat — to už na večer, až budou
vycházet hvězdy — zajedeme pod starou vrbu,
tam je nejhlouběji; vrba bude se nad námi
klonit, její větve budou jako vlasy — my se
budeme dívat do hlubiny, jak se tam zračí hvězdy
a měsíc. Já už vím, jak budu šťastna, jen kdyby
už listí žloutlo. Mám ráda jaro, nevýslovně, ale
je mi letos nějak dlouhé, můj bože, ještě celé
léto a potom teprve budu mít svatbu. Až na
podzim, bože, až na podzim. To už budou šípky
na růžích, až já kolem pojedu. A dnes mají
teprve poupata.
Ještě ani nepožali první trávu, jahody teprve
kvetou, pampelišky nemají ještě pýří, jsou posud
zlaté. Včera mne chtěla kukačka rozlobit, ku
kala a kukala, nu, to bych musila žít sto let
ještě bych se nevdala. Ať si kuká, jí si zn
dělám!
Ta strouha od rybníka přes naši louku m
letos břehy plné pomněnek, onehdy jsem si pro
ně zajela po loďce a pak jsem nemohla zpět.
strouha je příliš úzká. Ale konečně to šlo přece.
Ty pomněnky si schovám, abych si vzpomněl
vždy na poslední jaro za svobodna.
Mám ráda jaro, ale přece bych byla radši.
kdyby už listí žloutlo.
Nechtěla bych být motýlem, jak jsem si toho
přávala dřív, ten k podzimu umírá.
bůh
17
article
Posledního října.
Již listí žloutne. Bože, proč jsem si toho
tak přála? Je po všem, po všem, má láska, má
naděje povadla s růžemi, s vlašťovkami odlétla.
Šípky se rdí a já chodím zklamána a smutna,
moje slzy padají v pavučiny na keřích. Tak to
moje štěstí prchlo jako pýr s pampelišek a v mém
srdci je tak jako nyní v lesích, smutno a pusto.
Ani ptáček tam nezatiká, leda bolestně. A v naší
zahrádce honí se a šustí spadalé listí, že někdy
s pláčem pospíchám odtud.
Tak příšerně to sviští, zdá se mi, že se mi
vysmívá. Vždyť jsem přece těm stromům nie
neudělala, měla jsem je ráda jako jindy. Ale
přávala jsem si, aby už listí žloutlo. A stromy
se mi teď mstí.
Ani sedmihlásek mne nemůže upokojiti,
hnízdečko mu jednou vítr svál, a kroupy mu
rozrazily hlavičku. Jeho družka již odlétla. Nikdo
mne nepotěši, nikde není místečka, kde bych se
uklidnla. Jela bych po vodě, ale je tam studeno
a nevlídno a stará vrba, u níž bych se vyplakala,
také je rozražena bleskem. To snad bylo znamení.
O, proč mne zklamal, proč, vždyť jsem ho měla
tak ráda! Chtěla bych být zase motýlem, ale
ne proto, abych ssála z květů med.
Zbyly mi jen ty vzpomínky, smutný je úkol
jejich. Budou mi připomínati poslední šťastné
O, kéž bych byla motýlem, ten k podzimu
usínál
Stella.
jaro.
Šípek