1
masthead
V Praze, v sobotu dne 30. dubna
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
6
article
LSIí
LSIí
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo3.
a expedice.
Tam je též redakce
7
article
Válka.
Válka.
Japonské loďstvo opět na obzoru.
Z Petrohradu, 29. dubna. Místodržitel Ale-
xějev telegrafuje: V noci na 28. duben spa-
třeno bylo nepřátelské loďstvo šest mil jižně o
Port Arturu. Dne 29. dubna ráno k osmé ho-
dině manévrovalo 10 nepřátelských křížáků a
šest torpédovek v zátoce usurijské.
Oslavy mužstva »Varjagu« a »Korejce«
v Petrohradě.
Z Petrohradu, 29. dubna. (C.-B.) Slavnostn
přijetí námořníků »Varjaga« a »Korejce« za-
končeno bylo slavností v lidovém domě, kam
odebralo se poddůstojnictvo ze Zimního paláce
a důstojníci, kteři přítomni byli slavnosti na rad
nici. V řečeném domě uvítáni byli námořníc
princem a princeznou z Oldenburku. Také vel-
kokníže následník byl přítomen. V lidovém domě
uspořádáno slavnostní divadelní představení, jež
končilo apotheosou, představující »Varjag«a
»Korejec«, nad nimiž vznáší se allegorie Slávy
a Ruska. Při banketu, jenž potom uspořádán,
proslovili starosta a maršálek k námořníkům
srdečné řeči a obdarovali je různými dary. Př
ranním uvítání dal car oněm důstojníkům, kteři
ješté neměli, řád sv. Jiří.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Artur
Varjag
Korejec
svatý . Jiří
Petrohrad
Rusko
lidový dům
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
X situaci.
Z Vídně, 30. dubna. Parlamentn
komise klubu polského snuje niť ně
jakého dorozumění, které by vésti mohlo k děl-
nosti sněmovny poslanecké, dále. Myslíme však
že dr. Körber, jakkoliv včera to popíral, za
nedlouho vlákno to přetrhne odročením říšské
rady, třebas nikoliv formálním.
Ve svých dnešních listech — a tu možno
říci, že vyjímaje »Arbeiter Ztg.« jsou
všechny listy vídeňské jeho, také
»Reichswehr« — dává široce a dlouze vyklá-
dati, jak si přeje normálních poměrů v parla-
mentě, jak si přeje dohody mezi Čechya
Němci, jak přeje Polákům všeho zdaru při je-
jich podniku a jak a co vše již učinil, aby ke
smíru mezi Čechy a Němci došlo.
Ve »Fremdenblattu« připomíná, že
svolal již tři vyrovnací konference a všem že
předložil jazykové elaboráty. To jest historická
nepopíratelná pravda, jenže pan dr. Körber
při těchto experimentech neukázal se, čím
se býti chlubí: neutrálním a nestranným mini-
strem, nýbrž skrz na skrz Němcem, protože
jeho jazykové předlohy nebyly leč vybudovány
na postulátech německých, protože tyto osnovy
jazykové obsahovaly v čele všude praecipuum
pro němčinu, dodejme pro němčinu státní
Kdyby tyto osnovy nebyly bývaly povahy ta
kové, nebyli by Čechové odmítli o nich vůbec
jakoukoliv rozpravu.
doktor
Körber
Arbeiter Ztg
Čechya
Polák
Němec
Čecho
Vídeň
Čechy
9
article
Dr. Körber dává kromě toho vyhlašo-
vati, že nemůže svoliti k ničemu, co by bylo
nějakou jednostrannou koncessí. Nehledě k tomu,
že Čechové nežádají nižádné jednostranné kon-
cesse, poněvadž vnitřní řeč mají také Němci
poněvadž své university mají také Němci, musí
býti konstatováno, že dr. Körber dopustil se
již jednostrannosti a že dr. Körber vytrhl ze
souboru českoněmeckých záležitostí důležitou
část: když hodil Němcům 21 velko-
statkářských mandátů na sněmu
království českého před novým
volbami do něho.
Tenkráte předseda ministerstva pranic ne-
ptal se Čechů, zdali souhlasí s takovou skuteč-
nou koncessí pro Němce, která jest rozmnože-
ním jejich državy a moci na sněmu království
českého, nýbrž vzal pouze na potaz poslanc
hrab. Deyma a některé jiné velkostatkáře
Vždyť jest povědomo, že pro tuto věc prine Be-
dřich Schwarzenberg šel do opposice tou
měrou, že ani mandátu na sněm český tehdy
nepřijal.
Komu chce tedy dr. Körber namluviti
koho chce ošáliti a klamati, že jest ministrem
který nechce žádné jednostrannosti? Dr. Kör be
jest skrz na skrz jednostranným Němcem. Víme
že klam svůj, jako by pořád byl na střední
čáře objektivity, nehlásá pouze v novinách, ne-
hlásá pouze v parlamentě, nýbrž také na
jiných důležitých místech, na kte-
rých se rozhoduje o vniterní a zahraniční poli-
tice státu a říše. Jen že doufáme, že jako vždy
také tentokráte klam a mam naposledy vyjdou
na jevo a že pravda vystoupí nad ně jako olej
nad vodu.
doktor
Körber
Čecho
Němec
Deym
Schwarzenberg
Kör
10
article
»Neue Freie Presse« potvrzuje, ž
dr. Körber zachoval se k Polákům
naprosto zamitavě a že tito byli za-
stanci českých postulátů. Prohlásili
je splnitelnými. To byla kritická chvíle
celého jednání. Vláda dala se k disposici
pro akci dorozumívací, ale stejné rozhodně uká-
zala na svůj program, který jednostranné kon-
cesse vylučuje.
Při této příležitosti musíme vyvrátiti vše-
liké zprávy a pověsti, jakoby Čechové byli polo-
žili ve svých rozpravách s Poláky nějaké
ultimatum, nebo jakoby jednalo se o ně-
jaké minimum, o nějaké nové návrhy. Tomu
není tak. Čechové důsledně jako v létech
minulých žádají restituci vniterní če-
štiny a zajištění české univer-
sity na Moravě. Restituci vniterní češtiny
pak takovým způsobem, aby nějaký pan Wes-
sely nebo nějaký pan Šafařík nemohli
potom stejně, jako se stalo již, zadními
dveřmi zmařiti a znemožniti, co
bylo positivně již vymoženo.
Kolo polské konati bude v pondělí
schůzi, ve které se odbude rozprava o poli-
tické situ aci.
V předvčerejší schůzi panské sněmo-
vny vzneseny byly na dra. Körbra s něko-
lika stran dotazy, k dysejdou sedelegace
v Pešti. Odpovéděl, že soťva před 15. Pro-
tože se včera proslýchalo, že sestoupí se dele-
gace na sv. Jana Nepomuckého dne 16. května,
jsou čeští delegáti odhodláni pro případ ten
proti terminu tomu protestov a ti.
Socialistická propaganda v ruském Polsku.
Z Poznaně, 30. dubna. »Dziennik Polskie
sděluje z Varšavy: Jest blízkou vyhláška o
stavu obležení ve Varšavě, v Lodži
a v jiných velkých městech násled-
kem příprav socialistů pro krvavou osl a vu
květnovou. Ve Varšavě a v ruském Polsku
vůbec děje se hromadné z atý kání so-
doktor
Körber
Polák
Čecho
Wes
Šafařík
Nepomucký
Dziennik
Morava
Pešť
Polsko
Poznaň
Varšava
Lodž
Neue Frei Presse
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Otec.
12
article
Napsal Bjornstjerne Björnson. Přel. M. Kostelecká.
Muž, o kterém zde se vypráví, byl nejmoc
nější ve své farní osadě; slul Thord Oeveraus.
Jednoho dne stál vysoko vzpřímen a se slavnost-
ním vzezřením v pracovně farářově. — „Dosta
jsem syna,“ pravil, „a chci ho dát pokřtít!“ —
„Jak se má jmenovat?“ — „Finn, po mém otci.“
— „A kdo jsou kmotrové?“ Thord je jmenoval,
byli to nejpřednější muži a ženy farní osady,
kteří vesměs byli z otcova příbuzenstva. — „Máš
ještě něco na srdci?“ septal se farář a pohledl
na něho. Sedlák stál chvíli mlčky. „Rád bych,
aby sám byl křtěn a nikoli s ostatními,“ pravil.
„Tak si přeješ křtiny ve všední den?“ — „Nej-
bližší sobotu, v poledne ve dvanáct hodin.“ —
„Přeješ si ještě něčeho?“ ptal se farář. „Úž
bych nevěděl nic.“ Sedlák žmolil klobouk v ru-
kách, jakoby už chtěl odejíti. Tu povstal farář
přistoupil k Thordovi, vzal ho za ruku, podíval
se mu do očí a pravil: „Dej bůh, aby bylo dítě
tobě požehnáním.
Šestnáct let uplynulo od onoho dne a Thord
stál opět v pokoji farářově. „Držíš se dobře,
Thorde,“ pravil farář, poněvadž nepozoroval na
něm změny. „Však nemám pražádných starostí,“
odvětil Thord. Farář neodpověděl. Po chvíli se
tázal: „Jaká záležitost tě přivádí ke mně dneš-
ního večera?“ „Dnes večer přicházím k vůli
svému synu, který má býti zejtra biřmován.“ —
„Je to řádný mladík.“ „Nechtěl jsem vám po-
platek zapravit dříve, dokud nevím, jaké místo
dostane syn v kostele.“ — „Vykázal jsem mu
místo první.“ „Nu, nyní jsem tím tedy jist —
Bjornstjerne Björnson
Finn
Máša
Sedlák
Thord
Dosta
13
article
a zde je deset dukátů pro vás.“ — „Přeješsi
ještě něčeho?“ tázal se farář, upřev na něho
zraky. „Už nevím nic“ a odešel.
Opět uplynulo osm roků, když kteréhosi dne
před pracovnou farářovou bylo slyšeti hlasitý
šumot. Přicházelo několik mužů, s Thordem
v čele. Farář pozdvihl zraky a poznal Thorda.
„Přicházíš dnes večer s velkým průvodem.“ —
„Chci pro svého syna zařídit ohlášky, má se
oženiti s Karenou ze Storlidenu, dcerou Gud-
munda, který tuto stojí.“ — „Toť je nejbohatší
děvče v celé osadě.“ — „Tak se povídá,“ odvětil
sedlák, načechrávaje si při tom vlasy. Farář se-
děl chvíli pohřížen v myšlenky; aniž promluvil,
napsal si potřebná jména do knih a mužové je
podepsali. Thord položil tři tolary na stůl. „Mně
patří jen jeden,“ pravil farář. — „Vím, kolik
můžete požadovati, ale je to mé jediné dítě, rád
bych vše dobře zařídil.“ — Po tomto vysvětlení
vzal farář peníze. „Nyní jsi tu k vůli svému
synu již po třetí, Thorde!“ — „Nyní jsem však
s ním hotov,“ odvětil Thord, stočil sáček, dal
s bohem, a šel. Ostatní šli pomalu za ním.
Čtrnáct dní potom plavili se otec se synem
za tichého počasí do Storlidenu, aby se domluvil
o svatbě. „To sedátko není dobře upevněno,“
pravil syn a povstal, aby je opravil. V témž oka-
mžiku sedátko, na kterém stál, se vysmekloa
on ohnav se rukama a vyraziv ze sebe výkřik
plný úzkosti, sřítil se do vody. — „Drž se pevně
vesla,“ volal otec, vyskočil a podával mu je. Ale
sotva že syn několikráte po něm sáhl, stuhly a
zdřevěněly mu ruce úplně. „Počkej, počkej!“
volal otec a vesloval k němu. V tom však zvrátil
se syn na zad, ještě jednou, naposledy, dlouhým
pohleden utkvěl na otci a — potopil se.
Thord nechtěl tomu ani věřit, zastavil loďku
Přeješsi
farářův
Thord
14
article
a zahleděl se na místo, kde se byl syn potopil,
jakoby musil zase vyplouti. Několik vln se vy-
houplo, ještě několik, pak jen jediná velká,
která se rozstříkla a jezero prostíralo se opět
klidné jak zrcadlo.
Po tři dni a po tři noci viděli lidé veslovati
otce kolem onoho místa; ani nejedl ani nespal,
hledal stále svého syna. Teprve ráno třetího
dne našel ho a donesl ho sám přes hory do svého
dvora.
Od onoho dne uplynul asi rok. Kteréhosi
podzimního večera už pozdě uslyšel farář někoho
se hýbati před domovními dveřmi a hmatati po
klice. Farář otevřel a dovnitř vstoupil vysoko
rostlý, ke předu sehnutý muž, hubený a bělo-
vlasý. Farář dlouho na něho pohlížel, než ho
poznal, byl to Thord. „Přicháziš tak pozdě!“
řekl farář a zůstal před ním státi. „Bohužel, ano,
přicházím pozdě,“ odvětil Thord, posadiv se.
Farář se pln očekávání také posadil; dlouho ni-
kdo z nich nepromluvil. Konečně pravil Thord:
„Mám něco, co bych rád dal chudým; zamýšlím
založit dobročinný ústav, který by měl jméno
mého syna.“ Vstal, položil peníze na stůl a opět
se posadil. Farář je počítal. „To je mnoho pe-
něz,“ pravil. — „To je polovina ceny za můj
dvůr, který jsem dnes prodal.“ Dlouho seděl
farář mlčky, konečně řekl něžným hlasem: „Co
hodláš počíti?“ „Něco lepšího.“ Opět seděli
cavíli mlčky; Thord se zrakoma, upřenýma
k zemi a farář, pohlížeje na něho.
Tu pojednou pravil farář tiše: „Nyní my-
slím, že syn konečně se ti stal požehnáním.“
„Ano, teď i jé jsem o tom přesvědčen,“ odvěti
Thord, zdvihl zraky a dvě slzy stekly mu po
tváři.
Thord