Strana 4.

NÁRODNÍ LISTY

10. srpna 1905. Číslo 218

zvětšily v Německu. Doba služby pohybuje s od 1—30 let a výše. Lodí, konavších službu o 5—15 let, čítá se 338, od 20——30 let 158 lodí a výše 30 let celkem 171 lodl. Telegrafisté jekaterinské železnice po- slali — telegraficky petici náčelníku železnice za zlepšení svého postavení. Statistický komitět ministerstva vnitra sestavuje nyní zprávu o stavu vojen ském na Rusí na základě sčítání lidu z r. 1897, V ministerstvu války vedou se seznamy jen vojíno aktivních a záložníků, ne těch, kdo jsou již pro- puštěni. Nyní sestaven bude nejprve přehled vojensko-lékařského personálu. V Kyjevě koná se porada zástupeů s e k z různých gubernií. Pro nový denník polský ve Vilně a jiné tiskopisy polské bude ve Vilně zřízen úřad zvláštního censora, tak že již nebude třeba články polské posílat do Varšavy k censuře. Dle „Naší Žízni“ účast Zidů ve správ městské rozhodnuta příznivě pro Židy. Na nádraží ve Vilně zachyceno 8500 b ro- žur revolučn íc h. Ministerstvo osvěty dosud nerozhodlov otázce stávkujících žáků polských na 35 školách, jemu podřízených, ač blízký jest počátek školního roku; všech žáků těch jest 15.000, na 12 sedmitřídních školách obchod- ních a 3 trojtřídních s 5400 žáky, podlehajícíeh ministerstvu financí, ustanoveno o stávkujících, že mají právo vrátit se počátkem školního roku bez zkoušky do té třídy, z níž vyšli při složení zkoušky do třídy následující.

Proti revolucionářům. Kurlandská gubernská správa usiluje čeliti revolucionářům, kteří jezdí na velocipedech po vesnicích. Zavedeny býti mají odznaky pro všechny velocipedisty, kteří chtějí jezditi z město. Odznaky ty dostanou jen spolehlivé osoby, které mimo to musí se vykázati při úřadním povolení svou fotografií. K carevičovým narozeninám. —j— Z Petrohradu, 8. srpna. Ujišťuje se zde, že den carevičových narozenin v Moskvě bude velkolepě oslavován; očekává se tam 30. července ruského (12. srpna) sjezd četných vysoce postavených osob, všech ministrů, členů státní rady, zástupců vyšší místní admini- strace, měst a zemstev. Pevně se věří, že bude prohlášena v den ten konstituce.

Nové starosti Ruska. —j— Z Petrohradu, 9. srpna. Státní ta- jemník Timirjazev vyslovil se v poradn schůzi, jednajíeí o krisi naftové, při níž hrozí Rusku, že ztratí úplně zahraničn trhy, že ministerstvo financí učin vše, aby pořádek v Baku byl obno- ven. Jménem výboru sjezdu průmyslníků prosi Iznar, aby majitolům naftových ložisek dovo- leno bylo vydržovati si ozbrojenou obranu, jak již některým povoleno. Polština při varšavské dráze. Z Varšavy, 9. srpna. (C.-B.) Dopravní ministr zamitl usnesení, aby byla polská řeč jako služební u varšavsko-vídeňské dráhy užívána. Situace se následkem toho velice přiostřila; praví se, že se chtějí cizozemští akcionáři obrá titi k vládě, poněvadž by přerušení dopravy způsobilo velkých škod. Bývalý purkmistr oděsský zatčen. Z Oděsy, 9. srpna. Bývalý purkmistr v Oděse Jarošenko, městský radní a rektor university, byl včera večer zatčen a se svou manželkou ihned vypovězen do gubernie olonevské. Jaro- šenko byl ihned policií dopraven na nádraží, jelikož byly obavy před demonstracemi. Jako důvod zatčení Jarošenkova se uvádí, že jako člen sjezdu zemstev v Moskvě chtěl resoluci sjezdovou v Oděse uskutečniti.

Nové ruské lodi. — Přehlídka. V stavebním odvětví lodí při ruském mini- sterstvu námořním nastává nový život a ruch. Nyní se staví za hranicemi 6 kontrminonosek a křižák 1. řádu »Bajan« u firmy »Forgeset Chantiers de la Mediterranče« ve Francii v Rusku obrněnec »Jan Zlatoústý« a »Eustasie na Černém moři, »Ondřej Prvozvaný« a » Pavel 1.« v Baltickém moři. Mimo to v Petrohradu křižák 1. řádu typu »Bajan«, 3 dělové lodky typu »Giljak«, minová dopravní loď »Jeniseje a 8 minonosek po 350 tunách vodního obsahu. Dále několik podmořských lodí v Petro- hradě, v něvském a baltickém závodě. Nyní děje se zkouška s minonoskou »Gromjaščij«, plovoucí pod vlajkou kontradmi- rála Parenaga. Při zkouškách v Rize minový křížák »Vojskovoj« dal krásný výsledek, nyní na- lezá se v Kronštatě, kde jíž jezdí pod vojen- skou vlajkou. Velkokníže Alexandr Michajlo viě se štábem 22. července vykonal v Kronštatě prohlidku lodí: »Don«, »Dněpr«, »Ukrajinas »Angora« a »Jermak«. Druhým kandidátem na hodnost hlavního velitele kronštatského loďstva uvádí se kontr admirál Kuzmič, velitel petrohradského přístavu.

Válka rusko-japonská. Vitte v Americe. Zpravodaj petrohradského „Slova“ měl Oysterbayi s S. J. Vittem hned po jeho přijezdě rozmluvu. I on potvrzuje, že Vitte způsobil od prvého vkročení na půdu americkou dojem nej- lepší. Rozmluva Vitlova s předsedou republiky Rooseveltem trvala dvě a půl hodiny a týkala se všeobecné politieké situace. Sám Vitte jest s výsledkem své rozmluvy úplně spokojen. Také Roosevelt učinil na Vitta dobrý dojem; japon- ské podmínky míru nejsou mu však známy. Stoupání politického barometru na prospěch Ru- ska jest prý všude patrno, nehledě „ni na jn- ponské podmínky míru. Názory presidenta Roosevelta vzhledem ku podmínkám míru sou- hlasí prý úplně s názory Vittovými. Gaedke o situaci na bojišti. V nejnovější úvaze o situaci na bojišti prav plukovník Gaedke, jenž strávil celý rok v Man- džursku při armádě ruské, že vzetí Sachalinu skrze Japonce nemá nijakého významu se stano- víska vojenského. Slabá ruské posádka, čítající i s vyzbrojenými trestanci 4—5 tisíc mužů, ne- mohla činiti vážný odpor japonské přesile, pod- porované mimo to i válečným loďstvem. Na další průběh válečných operací na pevnině ob- sazení Sachalinu nemůže míti tedy vlivu. Totéž platí o zabrání zálivu de Castri na pobřeží usu- rijském na sever od Vladivostoku. Japonci snažt se ovšem zabrání onoho nehostinného, půl roku sněhem a ledem pokrytého pobřeží dodati vět- šího významu, ačkoliv jeden prapor vojska tam vysazeného nemůže táhnouti ani na Vladivostok, ani znepokojovati Liněviče od severu. Význam těchto japonských operací na sever od Vladivo- stoku není vojenský, nýbrž spíše politický a mravný a má se ukázati bezpochyby při vyjednávání o mír, aby Japonci mohli říci, že mají v rukou i čásť území skutečně ruského.

Také hrozby s obležením Vladivostoku dlužno uvésti na pravou míru. Do obležení jest ještě daleko, Přístav vladivostocký jest sice blokován japonským loďstvem. Nebezpečí může Vladivostoku hroziti pouze od jihu, od ar- mády Hazegavovy. Ale tato armáda, o níž se tvrdilo původně, že má 100.000 mužů, potom 50.000, sevrkla se nyní na 30.000 mužů, kteří nedošli ještě ani k řece Tumeni, ačkoli Japonci už 6 neděl hlásají, že armáda ta napadla ruské posice. Nastalé právě deštivé počasí nemůže zdržeti na delší dobu vojenské operace, poně- vadž dešť trvá tři, čtyři dni, načež jest opě týden i déle počasí suché. Na všechen způsob Rusové sami v době dešťů napadli Japonce u Čo- lunčena a v Koreji u Kapunzapo, 70 km. jižně od řeky Tumení. V Koreji, zdá se, že Japonei jsou slabší než Rusové a proto asi účelem ar- mády Hazegavovy není obležení Vladivostoku. nýbrž má obejíti levé křídlo hlavní armády ru- ské. Slovem, od Hazegavy Vladivostoku nebez- počí nehrozí a obležení pevnosti bylo by možno pouze za úplné nečinnosti hlavní armády ruské.

Plukovník Gaedko přechází pak k armádě Liněvičově a praví, že z dosavadní činnosti vrch- ního velitele ruských vojsk možno souditi, že se nedopustí chyb svého předchůdce. Vladivo- stok jest výborně opevněn, má posádku 60.000 až 66.000 vojska a jest zásoben vším potřeh- ným na celý rok. Mimo to jeho spojení s Char- binem není dosud přerušeno. Slabší Port Artur s menší posádkou držel se sedm měsíců proti vybranému japonskému vojsku; tím snáze může se držeti Vladivostok. Úspěšné oblehání Vladivo- stoku mohlo by aastati teprve po úplné porážce Liněviče. Ale v tom vzhledě vyhlídky japonské ne jsou nikterak skvělé. Dlouhá nečinnost japon- ského vojska svědčí sama sebou, že si není už jisto převahou nad vojskem ruským, netoliko početně, nýbrž i jakostí. Vlastnosti ruského voj- ska se dojista v poslední době nezměnily, ale vlastnosti japonského mužstva se v posledníc měsících zhoršily. Sibiřská dráha pod dozorem kn. Chilkova funguje stále přesněji a od té doby, co Liněvič velí ruské armádě, Japonci ne- zmohli se již ani na jediný úspěch v Mandžur- sku, jehož celé čtyři pětiny jsou dosud v rukou ruských. Za takové situace, zavírá Gaedke svou úvahu, Rusové nikterak nejsou nuceni přijímati od Japonců takové podmínky míru, které by se příčily důstojnosti říše ruské.

Z bojiště.

Klimkov, zpravodaj „Ruského Slova“ telegrafuje z Charbina, že čím více se blíži okamžik mírových porad, tím důrazněj připravují se Japonci k rozhodné- mu boji. Následkem lijáků a povodně není v Man- džurii změn na frontě armád. Někdy nastane pěkné počasí, ale dle sdělení Číňanů nastanou opět deště prudké. V. Charbině mají nyn tropická vedra. Japonci dostali do Mukdenu nové po- sily z domova, zvláště mladiky a starší již lidi. Dle ruské depeše z Vladivos toku mají Japonci v Kion-Sionu (Čunčanu) základnu pro vylodění vojska a proviantu. V Port Arturu obživl opět obchod; ja ponská posádka čitá zde na pět tisíe mužů. K mírovým poradám. Včera zahájeny na půdě americké republiky mirové porady ruskojaponské, k nimž pohlíží napjatě veškoren svět. Nesčetné sensační domněnky o podmínkách japonských předcházely, ale teprve nyní zví přitel-nepřítel pežadavky Japoneů, jimž štěstí válečné přálo na moři i souši, tak že na dálaém Vých o d povstává Japonsko jako první vel- moc a vstupuje v řady ostatních velmocí jako přední stát, aby zaujal rovnocenné místo po boku ostatních. Promýšlený a opatrný byl ve všem postup Japonců dosud, i lze očekávati, že postup a jednání takovéto osvědčí se i při nynějších poradách mírových, kdy jde o to, aby Japonci sklidili ovoce své práce a svých vi- tězství. Na cizí půdě vyjednává se tentokráto mezi válčícími, zatím co na bojišti stojí proti sobě půlmillionová vojska pohotově k no- vému vraždění, hroznějšímu všech dosavadních.

Již nejbližší okamžiky přinesou zprávu z Ame- riky, jež bude rozhodující pro příměří ne- daleké — jako základu k vybudování konečného míru — anebo pro další válčení, na nějž jest Rusko připraveno, bude-li Japonsko klásti pod- mínky k míru, pro Rusko nečestnému, ponižu- jícímu. V tom případě nastal by nevídaný obrat na široširé svaté Rusi, jaký se vždy dostavil, kdy země postižena byla bezměrným neštěstím a všenárodním hořem: tu vzchopí se Rus na obranu otčiny a činí divy. Potěšitelným zjevem v tak kritickém oka- mžiku pro Rusko jest zpráva, že stojí před svým lidovým zastupitelstve m, kde by slyšán byl hlas fidu, jeho tužby, jeho stesky. V den carevičových narozenin — již tuto neděli — má býti ohlášeno svolání státní dumy ruské, jež, byť neuspokojila všeobec- ně, povede postupně k vybudování ruského parlamentu, odpovídajícího ruským pomě- rům, ruské historii, vývoji ruskému a nové době. V předvečer porad mírových dovídáme se z knihy Gurjevovy, právě vyšlé, o znění ja- ponských požadavků, jak byly přímo před vypuknutím války 13. (26.) ledna 1904 formulovány. V podstatě zněly 1. Na březích Koreje nebuďtež stavěny žádné vojenské stavby, jež by ohrožovati mohly volnou plavbu v úžině Korejské. 2. Japonsko uznává, že Mandžurie a po- břežní území její leží mimo obvod jeho zájmů Rusko so zavazuje, respektovati territoriální in- tegritu Číny a Mandžurie.

3. Rusko nebude Japonsku bránití v Man- džurii využitkovat práv, nabytých na základ smlouvy s Čínou. 4. Rusko uznává, že Korea a její pobřežní území leží mimo obvod ruských zájmů. 5. Japonsko uznává, že Rusko v Mandžuri má své zvláštní zájmy a právo, učiniti na ochra- nu těchto zájmů potřebná opatření. Tak znělo před půldruhým rokem japonské ultimatum; nyní bude chtíti Japonsko po ví- tězném svém postupu do Mandžurie, na Sa- chalin a do Přímořské oblasti ruské na Amuru tím spíše Rusku diktovati a své staré tužby jako první velmoc asijská uplatniti. Dosavadní mlčení diplomatů japonských přestává, opona při mírových poradách se zdvihá, vstupujeme do nových světových dějin a mezinárodních konstellací, bohdejž ku pro- spěchu Ruska a všeho Slovanstva! K první schůzi konference. Z Portsmouthu, 9. srpna. (C.-B.) Jakse proslýchá, přítomni budou v první schůzi ml- rové konference jen plnomocníci a možná sa kretář na každé straně ke zkoumání pověřova- cích listin. Otázce, v jaké řeči má se díti jed- nání, věnována bude asi dnešní odpolední schůze Očekává se, že několik attaché obou vyslane- ctvech bude k poradám přibráno.

Čínský vyslanec u Roosevelta. Z Oysterbaye, 9. srpna. (C.-B.) Čínský vy- slanec obědval dnes u presidenta Roosevelta a vyložil mu v otázce železnice Hanghao stano- visko Číny. Jak se dovídá »Herald«, pokračuje Morganova skupina v jednání o odprodeji želez- nice Čině. Poněvadž nebyl vzat zřetel na na- bídky různých evropských syndikátů, vychází Morganova skupina asi s toho stanoviska, navá- zati lepší poměry mezi Spojenými státya Činou. Vitte o ruském stanovisku mírovém. Z Londýna, 9. srpna. (C.-B.) Zpravodaj »Daily Telegraphu«, jenž měl rozmluvu s mini- strem Vittem, sděluje stanovisko ruské v mírové otázce: Busko zamítá rozhodně váleč- nou náhradu, rovněž odstoupení ně- kterého ruského území, čítaje v toi Sachalin. Z Portsmouthu, 9. srpna. (C.-B.) Dele- gáti pro sjednání míru sestoupil se dnes v 10 hodin v námořním arsenálu. Oddil námořníkův doprovodilje na místo schůzky. Před budovou postavena bude námořnická stráž pro celou dobu porad. Na počátku dnešní schůze vymě- nili si delegáti své pověřova c listiny, jež shledány byly v po- řádku.

Lelegrar

Sdělení generála Liněviče. Z Petrohradu, 9. srpna. (C.-B.) Generál Liněvič sděluje 8. srpna z okolí východně o Mandarinské silnice: Dne 5. t. m. byl oddíl armády posunut k úvalu poblíž vesnice Šabu. Asi 35 verst jižně od Taulu zahájili Japonei offensivu a obešli obě naše křídla. Náš oddíl byl tím donucen k ústupu na sever. Poblíž průsmyku u Madulinu narazili Japonci na části tohoto oddílu. Když tento se zastavil a zaháji palbu, ustoupil nepřítel jižním směrem. Nová pověst o Sachallnu. Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) »Matin« sdě- luje pověst, že Rusko nabídne Japonsku, aby koupí Sachalinu nabylo ho zpět, čímž by upra- vena byla otázka peněžité náhrady.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Děroulědova návštěva v Čechách? Z Vídně, 9. srpna. »Neues Wiener Tag- blatt« oznamuje: »Jistý český politik pozval francouzského politika Pavla Déroulěda, aby navštívil Tábor a účastnil se tam politické schůze. Déroulěde odpověděl mu delším přípi- sem, ve kterém prohlašuje, že může na po- zvání to odpověděti toliko stejně jako Maďarům kteří den po jeho příjezdu do Vídně zvali ho za stejným účelem do Uher. Jako Francouz má právo a povinnost studovati ve Vídni všeněmecký problém, jako host v Rakousku necití se však oprávněným míchati se do sporů jednotlivých národů. Pavel Déroulěde vyhradil si však, že při jiné příležitosti Tábor na- vštíví a zůčastní se slavnosti na oslavu Žižky a Jana Husa«. (Jako je obvykem u listů německých, zkroucen dle in- formací našich smysl telegramu, společnost táborských měšťanův a žurnalistův odeslaného. Otiskneme tudíž zejtra doslovné znění telegramu, Děrouldovi odeslaného. Jen mimochodem po- dotýkáme dnes, že jakmile Déroulěde si uminil na půdě této říše studovati otázku všeněmeckou, nemůže se přirozeně vyhnouti »vměšování se do sporů jednotlivých národův«, poněvadž zvláště u nás otázka všeněmecká nemá stránku toliko — německou. Pozn. red.)

Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 9. srpna. (Zvl. telegram »Národních Listů«.) Verifikační výbor vyslovi se, že je neplatným poslanecký mandát, který hlavní voličská komise bělehradská přiznal Stanojeviči, bývalému předsedovi předešlé skup- štiny. Výbor navrhne, by do skupštiny povolán byl jako poslanec třeti kandidát vládní strany v Bělehradě. Diplomatický zástupce Svetislav Simič ode- bere se zejtra do Sofije. Z Bělehradu, 5. srpna. (C.-B.) Orgán ná- rodní strany »Srbska Zastava« prohlašuje, že ná- rodní strana a liberální strana za žádných pod- mínek nemohou přistoupiti na kompromis se samostatnými radikály, že ale také nesvolí k žádné koalici se starými radikály a napredňáky- Ke schůzce krále Eduarda s cís. Vilémem II Z Londýna, 9. srpna. Berlínský korrespon- dent »Daily Graphiku« dovídá se, že ve příčině nastávající schůzky císaře Viléma s králem Eduardem došlo k živé korrespondenci mezi Berlínem a Londýnem a že místo a doba schůzky budou již v nejbližší době ohlášeny. List, vládou nepochybně inspirovaný, podotýká k tomu, že nikdo nebude věřiti názoru, projevovanému se strany Němcům nepřátelské, že tato schůzka nebude míti žádného politického významu Naopak speciálně byla připravena, aby objasnily se přátelské styky mezi Anglií a Německem. Z Londýna, 9. srpna. Kodaňský zpravodaj časopisu »Daily Telegraph« dovídá se, že mezi císařem Vilémem a králem Eduardem již delš dobu jeví se vážné rozladění, jehož příčina spočívá prý ve dvorské intrice. Německému císaři byly doneseny totiž různé projevy, které prý král Eduard o něm učinil. Král Eduard přišel na stopu této intrice a chce tyto pomluvy osobním setkáním desavouovati.

Telegramy korresp. kanceláře. Povznesení návštěvy cizinců. Z Vídně, 9. srpna. (C.-B.) Nedávno konala se v ministerstvu železničním za předsednictví ministerialního rady dra. Höla první letošní roz- prava o prostředeích ku povznesení návštěvy cizinců. Zúčastnili se jí mimo zástupce zemských svazů, zřízených k témuž účelu v jednotlivých zemích, mimo zástupce jiných korporací interes- sovaných i některých podniků dopravních, zvlášté též mezinárodní společnosti pro spací vagony. delegáti finančního ministerstva, místodržitelstv tyrolského a vorarlberského i vídeňského magi sirátu. Ministr podával zprávu o snahách svýeh ke zřízení zemských svazů zmíněných v zemich, kde jich ještě není. V Haliči a v Krajině se právě zřízují. Po zřízení jich ve všech zemích přikročí se ke spojení jich v celkovou organi- saci. Za účelem opatření prostředků pro větš akce v zájmu ruchu cizineckého navrhlo se, aby zaveden byl zvláštní poplatek asi ve spo- jení s příspěvky obchodních komor aneb zave- dení zvláštní cizinecké známky po způsobu té, jež byla k dobročinným účelům dána do pro- deje. Užší výbor byl pověřen úkolem, vypraco- vati určité návrhy na opatření fondu ke zmíné ným účelům. Z anglické sněmovuy. Z Londýna, 9. srpna. (C.-B.) Dolní sně- movna přijala dnes předlohu o námořnícha lodních stavbách ve 3. čtení 180 hlasy prol 119 hl. Eduard VII. a císař rakouský. Z Londýna, 9. srpna. Časopis „Truth oznamuje, že král Eduard po svém pobytu v Ma- rianských Lázních navštíví eísaře rakouského Schönbrunnu. Vilém II. a Švédové. Ze Štokholmu, 9. srpna. (C.-B.) Na te legram, zaslaný Vilému II. ministrem Linde- mannem jménem švědského námeřnictva, odvětií císař přátelskou depeší, v níž děkuje za mil dny, jež loďstvo jeho ve Štokholmu ztrávilo.

Vilém II. v Hnězdně. Z Hnězdna, 9. srpna. (C.-B.) Po cvičení vojenském jel Vilém II. v čele vojska za hlaholu zvonů do města. Když císař dojel k tribunám hustě obsazeným, pronesl purkmistr řoč, v niž děkoval císaři za návštěvu a připomenul, co on a jeho předkové učinili pro Poznaň a Hnězdno. Poukázal k tomu, že od návštěvy císaře Ottona III. v r. 1000 žádný cisař nenavštívil Hnězdna. Císař přál tu rozkvětu města. Večer odjede do Wilhelmshöhe. Cesty Alfonsa XII. Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) »Eelairu« sdě- luje se z Mladridu: Cesta krále do Berlína od- ročena byla do listopadu vzhledem na volby do sněmovny.

Allaché. Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) Zpráva »Gau- lois«, že Francie navrhla, aby na příště byli jmenování vojenskými attaché jen generálové, opravuje se v tom smyslu, že vyslanectvům druhého řádu bylo připomenuto ustanovení, že nejsou oprávněna míti vojenské attaché vyššl hodnosti než podplukovníky, a že stalo se zejmena opětně, že jihoamerické republiky jmenovaly generály vojenskými attaché, jimž musila býti vyhražena přednost před majory a podplukovníky, ačkoliv byli tilo pověřeni zastu- pováním. Návštěva francouzského loďstva v Anglii. Z Portsmouthu, 9. srpna. (C.-B.) Král Eduard konal dnes přehlídku sdruženého loďstva. Francouzští vojáci pozdravili, mávajíce čapkami krále nadšeným provoláváním. Král, následnik vévoda z Connanghtu i admirál Caillard posní dali na vlajkové lodi »Massena«. Potom vplulo francouzské loďstvo do přístavu portsmouthského a zakotvilo zde za velikého nadšení lidu, kterýž se přes liják v přístavu hojně shromáždil. Domnělý pokus attentátu proti králi italskému. Z Londýna, 9. srpna. (Zvl. tel.) Před londýnský soud postaveni byli dva Italové, již jsou obviněni, že podněcovali v anglickém le- táku k zavraždění krále Viktora Emanuela. Jistý irredentistický italský tiskař vytiskl tisíc exem- plářů tohoto spisku. Soudí se, že byla objeven stopa osnovaného attentátu na život krále italského. Líčení proti oběma Italům, Antonel- limu a Barberimu, bylo odročeno.

Pius X. Z Říma, 9. srpna. (C.-B.) Za příčinou výročí korunovace konala se za přítomnosti Pia X. v Sixtinské kapli slavná bohoslužba; mši sloužil Mery del Val. Přitomni byli kardi- nálové, diplomati, sestra a neteř papežova, řím- ská šlechta a mnozí hosté. Papež, jenž se těši výbornému zdraví, udělil na konec přítomným požehnání a vrátil se do svých komnat. Indové proti Anglii. Z Londýna, 9. srpna. (Zvláštní tel.) V Indii vzrůstá dle »Daily Mail« boykot anglického zboží. Anglická vláda vyšetřuje záležitost tu. Vzbouření v Kaneji. Z Kaneje, 9. srpna. (C.-B.) Povstalci se zmocnili celní budovy ve vsi Casteli a nechtěli připustiti, aby ruský dělový člun »Chrabrýe vylodil opět oddil četníků, kteří by opět celnici obsadili. Člun »Chrabrý« bombardoval a zničil ves 120 ranami. Insurgenti, jichž palbou byli dva ruští námořníci zraněni, vztýčili posléze bíly prapor. Marocká otázka. Z Paříže, 9. srpna. (C. B.) »Echo de P ris« sděluje, že přes poplrání jest pravdivá

zpráva, že sultán marocký přijal návrh něme- ckých bank na půjčku 21 mill. marek. Zpráva budí v Paříži značnou novoli. Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) »Potit Parisiene sděluje z Oranu, že vojsko maghzenovo (2000 jezdců a větší počet pěšáků) bylo v bitvě u Ain Sidi Maluku hlavním vojskem nápad- níka Buhamary úplně zničeno Udžida jest tím velice ohrožena. er. Z Paříže, 9. srpna. »Petit Parisien«, jenž býval o marocké otázce dobře informován, sděluje: »Nepochybně francouzsko-německé vy- jednávání bude postupovati pomalejí, nežli mnohé osoby čekaly a hlásaly. Nenastanou-li ale nějaké okolnosti překvapující, nebude ťohoto týdne již žádné rozmluvy mezi vyslancem Ra- dolinem a Rouvierem, jenž ostatně Paříž již opustil. Dle všeho sdělí Německo maghzenovi program konference, než dá odpověď nám. Stane-li se tak skutečně, dojde na nové průtahy, neboť sultán zdá se býti stále ještě málo na- kloněn vážným reformám.« Oproti tomu sdě- luje se z jiné strany, že někteří dvořané radili marockému sultánu, aby odmítl všecky projekty reťormní, a aby vyslovil se i proti chystané konferenci, ale ulemové zapřísahali sultána z ná- boženských důvodů, aby nedbal špatných rad sobeckých lidí a doporučovali konferenci k uspo- řádání záležitosti země. Sultán očekává nyní reformní program, kterýž má býti státům před- ložen. Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) Dle »Tempsue neobdržel zahraniční úřad žádného potvrzení zprávy, že německé banky půjčily sultánu ma- rockému 10 millionů.

Japonské loďstvo v Anglii. Z Londýna, 9. srpna. »Daily Telegraph« oznamuje z Porthsmouthu, že očekává se v Anglii návštěva japonského lod- stva. K návštěvě této má dojíti, jakmile to dovoli situace ve východní Asii. Nepokoje v německé osadě africké. Z Berlína, 9. srpna. (C.-B.) »Norddeutsch Allgemeine Ztg.« píše: Dle depeše císařského guvernéra německé východní Afriky major Johan- nis, který přibyl do hor macumbijských oznámil telegraficky, že není příčiny (?) k obavám, že by se nepokoje šířily. Dva vůdcové nepokojův byli již bez ztráty se strany německé zajati.

Národní hospodář. Živnostenský výbor Z Vídně, 9. srpna. (C. B.) V dnešní dopo- lední schůzi zabýval se stálý živnostenský vý- bor hlavně zavedením zkoušky mistrovské. Vět- šina členů, taky posl. Hauck, Hueber, Föry, Dobrszyňski, Stojan, Kulp, Pacher, Böheima na konec referent Schneider byli pro obligatorní zkoušku mistrovskou, někteří s výhradou fakul- tativní zkoušky pro jistou přechodní dobu. Posl. Žitník navrhl výminku pro venkov, vzhledem na ohtíže při sestavení tamních zkoušecích ko- misí. Mimo posl. Eldersche, jenž byl roz- hodně proti průkazu způsobilosti, proti mistrov- ské zkoušce i proti tomu, by se živnost nastou- piti směla po několikaleté praxi a po složení tovaryšské zkoušky, vyslovili se všichni vládní zástupci proti zavedeni mistrovské zkoušky. Odb. přednosta Hasenöhri minil, že by při nynějším rozdělení práce v živnostech, při nedostatku vhodných nestranných činitelův zkoušecích a při nerov- nosti živnostenských poměrův nebylo lze zkoušky takové v městě ni na venkově provésti. Ovšem by se mohlo uvážiti zavedení fakul- tativní mistrovské zkoušky jako předpoklad pro mistrovský titul, jako jest již v Německua skládání zkoušky u orgánů pro podporu živnost.

Odb. rada Fries minil, že povinná zkouška mistrovská by odstranila jen přirozenou soutěž a zdržela pokrok a vývoj živností. Jest nade vše povážlivo, vzhledem na veliký vzrůst obyvatel- stva a v silném vystěhovaleckém hnutí obmezd- vati možnost k výdělku. Běželo by o zákono- dárné opatření, jakéž nemá rovna v žádném evropském státě. Odb. rada Müller pravil, že všeobecná povinná zkouška taká, nehledě k nedostatku objektivních zkoušenců, trpěla by vzhledem na nezbytné přizvání mistrovských živlů technickou nedokonalostí malých podnikatelův, zvláště na venkově. Vláda chce vážně materiální průkaz způsobilosti s obligatorními zařízeními, jež by se v praxi osvědčovala. Proto se počne učedni- ckými a tovaryšskými zkouškami. Posl. Bendel navrhl, by se zavedla mi- strovská zkouška prozatím buď fakultativně a aby se vyčkalo, osvědčí-li se, aneb aby aspoň stanovena byla delší doba přechodní. Posl. Kitschelt navrhl, aby se otázka ta ponechala in suspenso a aby zvolen byl pro ni jiný referent. Při hlasování návrh tento zamítnut a v zásadě usne- šena mistrovská zkouška se sta- novením jisté přechodní doby. P delší debatě schváleno též, že kdo chce nastou- piti živnost, musí býti několik let před tím za- městnán jako tovaryš (pomocník).

Při další debatě o předmětu tom vyslovil se odborný přednosta Hasenöhrl proti tomu, aby doba tovaryštví čítala se pro průkaz způsobilosti teprve od složení tovaryšské zkoušky; ostatně vyslovil se odborný přednosta Hasenöhrl vzhle- dem na schválení tovarýšské a mistrovské zkoušky obligatorní, že si vláda vyhražuje zaujmouti def- nitivní stanovisko k usnesení tomu. Ustanovení o době učednické bylo přijato ve znění referen- tově ve shodě s vládní předlohou; doba ta ne- smí činiti méně než dva a ne více než čtyři léta. V mezích těch ustanoví shromáždění spole- čenstva dobu učení pro učně členů svého spole- čenstva. Nebude-li ustanovení takých stattuárních, platí smlouva s učněm uzavřená. Za debaty vyslovil se odb. předn. Hasenöhrl pro 2 léta proti nejméně jednoroční době, navrhované Elderschem, řka, že by tato doba mohla býti přijata jen u svobodných živností. Na konee usneseno, že třebu aspoň tříletého zaměstnání jakožto tovaryše neb továrního dělníka. Návrh Elderschův, aby doba učednictví stanovena byla na dvě leta, byl zamitnut. V odpolední schůzi projednáván nejprve § 14. a). K odstavci 2., kterýž při tříletém vyučování na ústavech odborných lhůtu pomocnickou na 1 rok snižuje, navrhl referent, aby se lhůta pomoc- nietví (tovaryšství) zkrátila jen při čtyřleté době