ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 af714cc0-71f0-11dc-8c59-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 20 celkem · entity: person 58, place 20, org 6, work 4
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 1l8. ze dne 28. dubna 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Dary města Říma panu Loubetovi. Městské zastupitelstvo římské uchystalo pro presidenta fran- couzské republiky k jeho návštěvě dar přímo králov- ský. Vzhladem k tomu, že letošní rok je pro Italy rokem jubilejním, oslavou 600 narozenin Petrarcových, dali Římané svému vzácnému hostu poříditi rukopis, zhotovený vynikajícími mistry, věrně ve slohu 14. století bohatě zdobený nejznamenitějšími iniciálkami a miniaturami, obsahující znělky nesmrtelného pěvce, věnované Lauře de Sade. Na tento rukopis, svého druhu jediný, opatřena v proslavených sklárnách na ostrově Murano u Benátek skřínka nevídané nádhery, do níž vložena bude umělecká tato rarita a již ode- vzdá starosta Říma, kníže Colonna s deputací obec- ního zastupitelstva osobně p. Loubetovi.
Loubet Italos Petrarcový Říman Sade Colonna Řím Murano Benátky
4 article
= O výtržnostech na Malém Lošinu píše nám přítel našeho listu. Příčinu k demonstracím nezavdal ani příchod a installace zdejšího, nyní chorvatského faráře, ani hra italsko-istrijské hymny, kterou zdejší lázeňská hudba již častěji hrála, nýbrž způsobeny byly drzostí zdejšího nejzuřivějšího Itala, obchodního příručího Tedalda. I v tomto případě možno říci „cher- chez la femme!“ Tedaldi — jemuž se vše, co je zde slušného, vyhýbá — procházel se několikráte s chor- vatskou učitelkou, slečnou Pekličovou, která asi ne- věděla, jaký to člověk; řečeného dne však dostalo se mu od jmenované slečny odmítnutí, což ho při- vedlo v zuřivost a alarmoval ihned veškerou zdejší sběř uliční a táhl za nejsprostších nadávek proti sku- pině, ve které se nalezali slč. Pekličova a její kavalír p. Steffen-Haněl. Jiné události se nepřihodily a ne- stojí tato drzá provokace ojedinělého štváče ani za to, by se vážně brala a rozhlašovala do světa jakožto „přepadení“ nebo „attentát na hosta“, což by mno- hému, který si přeje zde nalézti zotavení, pokazilo chuť, toto klimatické a léčebné město navštíviti. Na- opak, bylo by si přáti, aby sem zavítavší Čechové věnovali trochu více účastenství zdejšímu lidu slovan- skému, který se v posledních letech vzmáhá v organi- saci, a tím též posilní k dalšímu vytrvalému boji za práva většiny zdejšího národa — chorvatského. Ne- dostačí pouze lichotit k ukrácení chvíle té které chor- vatské dívce, nýbrž studovati zdejší hnutí, které ka- ždému Slovanu může sloužiti jako příklad národního uvědomění a vytrvalosti v hájení a dobývání práv.
Italos Tedaldi Pekličová Steffen Haněl Čecho
5 article
= Podivné neštěstí na moři. Přítel našeho listu píše nám z Pirea: Tento pondělek měl řecký parník »Astrapy« nastoupiti svou obyčejnou cestu okolo Pelo- ponnesu do Arty. Na palubě bylo velmi živo a pano- vala tlačenice. Plavci nakládali poslední zboží palub- ním otvorem, okolo kterého se shromáždilo mnoho cestujících a u kterého stojí hlavní stěžeň, do lodi. Jeden z nich vylezl na stožár, by tam poopravil la- noví. Drže se na něm toliko nohama pracoval obě- ma rukama, když však chtěl zadrhnouti uzel v pro- vazech, jež svazoval, přetrhlo se hořejší lano, poně- vadž bylo spráchnivělé. Tím pozbyl plavec rovno- váhy a sletěl s výše patnácti metrů na palubu, pad- nuv na hlavu jednoho cestujícího. To ho spasilo, ale nešťastný cestující klesl na zem se zlámaným vazem a svalil svým pádem palubním otvorem jednoho muže a jednu stařičkou ženu do lodního skla- du, asi čtyry metry hlubokého. Muž si při tom zlámal ruku a potloukl se na těle, kdežto žena zůstala neporušena a vylila si svou zlosť, když
Pireus Pet
6 article
se vrátila na palubu, na plavci, který vyvázl při své nehodě bez poranění. Týž den dopřáli naši loďkaři dvěma starým manželům a jedné obstarožní panně z Amsterodamu, kteří cestovali pro zábavu, rozkošnou lázeň v přístavu, na kterou trojice ta zajisté nezapo- mene. Ubírali se totiž s loďkou na francouzský par- ník, by odcestovali do Cařihradu. Jelikož v přístavu panuje turecký pořádek, tlačí se čluny okolo přijíždě- jících a odjiždějících parníků a narážejí do sebe, by se co nejrychleji přiblížily k lodi. Při tom loďkas našimi cestujícími se překotila a svrhla své draho- cenné břímě do moře, nedbavši drahých toalet. Plav- číci druhých loděk spasili ovšem okamžitě všecky tři a odnesli je rychle na loď, takže damám nezůstalo ani času, by omdlely, ale nikdo se nemohl udržei smíchem, vida ubožáky do kůže promočené a počer- něné uhlím zašpiněnou vodou.
Amsterodam Cařihrad Plav
7 article
= Vyléčil se chůzí. Z Wilkesbarre, Pa.; se ozna- muje: Zvláštním způsobem léčil se také dle všeho úplně se vyléčil Ch. E. Norris ze souchotin, které hrozily život jeho v brzkém čase sklátiti. Norris totiž stále chodí a tráví skorem všechen čas pod širým nebem. Od počátku svého putování urazil již více než 10.000 angl. mil a nyní kráčí podél dráhy Lehigh Vatey do státu New York. Přichází se San Francisca, kde před jedenácti léty shledal na sobě zřejmé a neomylné známky souchotin. Tehdy vystěhoval se do Salt Lake City a odtud zase do Los Angelos, hledaje místo, kde by opět ztraceného zdraví nabyl. Manželka jeho ze- mřela v srpnu 1901, kdy mu lékaři sdělili zdrcující zprávu, že nebude déle živ než tři měsíce. Norris na to pojal desperátní úmysl, že bude cestovat; rozhodl se, má-li zemřít, ať zemře tedy na cestě, nepodaří-li se mu zdraví své zlepšiti. V čase tom vážil 98 liber. Z počátku byl tak slabý, že mohl jíti pouze do krátké vzdálenosti. Avšak čerstvý vzduch — spával také pod širým nebem, pokud to bylo možno — záhy mu dodal nové síly a on od té doby stále cestuje. Váží nyní 138 liber a těší se plnému zdraví, avšak praví, že cítí neustálou potřebu pohybu pod širým nebem, aby se udržel při síle a životu. V zimě ubírá se na jih a z jara putuje odtamtud opět na sever. Prošel skorem každý stát Unie a celou pohraniční linii kanadskou. Rekor jeho putování páčí se na 10.250 angl. mil.
Ch E Norris Wilkesbarre New York salto Lake Cita Los Angelos Sana Francisko
8 article
Pozor na šejdířskou banku. Uherská policie varuje před »bankovním ústavem«, jenž onehdy za- ložen v Pešti, Andrássy utca 9. Majitelé nového ústavu, jenž hledá spojení i za hranicemi, jsou pánové Edmund Kramer, Isidor Kamenz a Armin Salgo. Závod založen dle udání kapitálem 50.000 K. ale žádný ze zakladatelů nema ani jediného haléře. Proti všem třem zavedeno vyšetřování pro podvod. Poněvadž Kramer se nalezá již ve vyšetřovací vazbě, přibrali si oba ostatní prozatím třetího, jenž teprve před nedávnem opustil vězení. Banka slibuje, že umístí zahraniční směnky, ale neposílá za ně pe- níze, nýbrž vlastní směnky, splatné po šesti měsí- cích, za něž nikdy nelze dostat peníze, poněvadž »banka« sama nic nemá. Obchodní místnosti ústavu representuje pokojík ve dvoře. = Proces proti vrahům hr. Bonmartinia. Z Bo- logni se oznamuje: Předběžné vyšetřovaní proti hr. Bonmartiniové, jejímu bratru Tulliu Murriovi, dru. Secchimu a dru. Naldimu jest nyní skončeno. Avšak proces nebude konán v Bologni, kdež obžalovaní v politickém životě tamějším mají četné fana- tické zastance, nýbrž odkázán porotnímu souduv Turině. Těchto dnů byli všichni obžalovaní dopraveni do Turina. Tullio Murri, jak známo, byl horlivý so- cialista a socialistický člen provinciální rady bologn- ské. Jeho soudruzi jsou odhodláni, učiniti vše, aby ho zachránili. Také hraběnka Linda Bonmartiniová má četné náruživé ctitele. Dostává každodenně ho- roucí dopisy, většinou od nezralých mladíčků, kteří se jí nabízejí jako ochránci a rytíři.
Andrássy Kramer Isidor Kamenz Salgo Tullia Murri Turina Tullio Murri Linda Bonmartiniová Pešť Bo Bologna
9 article
Zemřelí v Praze.
Praha
10 article
Dne 21. dubna 1904: Kamm Antonín, dispo- nent, 57 roků, 306—I. Pavlíčková Marie, manželka dohlížitele, 71 rok, 268—II. Šimáňová Terezie, vdova po vrátném, 81 rok, 1630—II. Pelichová Františka, vdova po hostinském, 64 roky, 357—III. Perutz Max, kandidát práv, 23 roky, 1270—II. Ullrichova Anna, dcera hodináře, 8 měs., 6—III. Doucha Josef, syn obuvníka, 1 rok, 42—V. — U Milosrdných se- ster: Macháček Jan, truhlář, 42 roky. Seibtová Te- rezie, soukromnice, 77 roků. — U Alžbětinek: Hellerová Eleonora, vdova po c. a k. majoru, 58 roků. Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 169. hra v předpl. Ve čtvrtek 28. dubna. (1. čtvrtka.) Hadrian z Řimsů. Rytířská veselohra o čtyřech dějstvích. Napsal Vá- clav Kl. Klicpera. Režisér Josef Šmaha. Před tím: Doporučení. Veselobra o 1 dějství. Francouzsky napsal Max Maurey. Přeložila Vilemína Novákova. Režisér Josef Šmaha. Po veselohře »Doporučení« přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o půl 10. hod.
I Pavlíčková Marie Šimáňová Perutz Ullrichův Anna Josef Král Hadrian Řimsa Klement Klicpera Šmaha Maurea Novákův Seibtová T Praha Kamm Antonín Pelichová František národní divadlo . 169 Macháček Jan U Alžbětinka Hellerová Eleonora
11 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. Ve čtvrtek 28. dubna. Ve prospěch sl. Mařenky Vejvodovy. Původní novinka. Poprvé: Žena satan. Fraška o 3 jednáních. Napsal Josef Prokop. Režisér V. Spurný. (blíže Palackého
Vejvodův Fraško Prokop V Spurná Palacký Praha lidový divadlo
12 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mostu). Ve čtvrtek 28. dubna. Začátek o 7. hod Ve prospěch Václava Beneše. Giroflé-Giroflá. Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Albert Vanloo a Eugen Letterier. Přeložil Bedřich Peška. Hudbu složil Charles Lecocque. Režisér Josef Kubík.
Beneš Albert Vanloo Letterier Pešek Lecocque Kubík Smíchov
13 article Pištěkovo lidové divadlo vnohracecn
Pištěkovo lidové divadlo vnohracecn na Král Ve čtvrtek 28. dubna. Začátek o 7. hod. Ve prospěch pana Hugona Novotného. Po prvé: Studenti a Grisettky. (La vie de Bohěme Obraz mravů pařížských o pěti odděleních. Dle f. Murgera vzdělal J. B. Kübnl.
Král Hugon Novotný Murger Kübnl Pištěkův lidový divadlo Le via jít Bohout obrazit
14 article
»Vede se jí lépe !« Na obličeji matky nebohé i plukovníka zračila se však pochybnost. Věřili dokonce spíše v opak, neboť výkřiky Laurou pronesené a paní zaslechnuté byly zvýšily zoufalství
Laura
16 article
Doktor Maintrel opakoval však, mluvě šeptem, zatím co všicci vstupovali do komnaty choré: »Ano, ano, ujišťuji vás. Jest jí lépe. Učinil jsem všechno, bych vyvolal tento záchvat, jejž zovou spáso- nosným. Kde ale všechna snaha má zdála se již marnou, příroda pomohla sama.« »A také bůh, pane doktore,« děl hlas tichý za ním. Maintrel se obrátil. Pohleděl, neodpověděv, nejprv na jeptišku, jež byla tak promluvila a kteráž stála nehybně u lože, klidná,v dlouhém šedém a těžkém rouše svém. Skepticism lékařův, jímž zasažen, rozptýlil se před tímto živým obrazem víry; připomenul si, jak před chvílí, když zoufaje konstatoval malomoc lidskou, sám vzývalo pomoc Pána osudu lidských. I kynul hlavou a dél po chvilce mlčení: »Máte pravdu, sestro. Také bůh!« Paní de Riverolles poklekla u lože i plakala tiše pozorujíc dceru svoji
Maintrel Riverolles
17 article Plukovník, opíraje se zády o krb, slzel též, nesnaže
Plukovník, opíraje se zády o krb, slzel též, nesnaže se ani přemáhati se. Kdo byl viděl madame Riverolles před pěti dny. byl by se zděsil nyní, jaké stopy vryly v obličej její tolikeré vzrušení a tolik bolestí. Tvář její byla zhubla a oči, zardělé od pláče, zdály se býti zapadlé, ač horečné rozechvění svítilo z nich.
18 article
361 —
19 article
Jak malým shledával se nyní, jak slabým, ba ho- tovým zapříti sofismata svá a hlásati existenci boha tvůrce, spravedlivého a dobrého. Není-liž tak ostatně skorem vždy v hodinách bolestí a zoufalství před blizkostí smrti? Na dně duše své i muž nejskeptičtější, i atheista sám pociťuje potřebu věřiti v bytost božskou. Vzývá jia žádá ochrany její pro sebe i pro ty, jež miluje.
20 article
Doktor Maintrel povstal a popošel několikráte ko- mnatou sem tam, zatím co plamen v krbu plápolající i světlo lampy vrhaly stín jeho na stěny. Náhle lékař se zastavil. Laura byla zasténala, ač velmi slabě. Přistoupil k choré a viděl, jak prsty její se po- hybují Maintrel uchopil rychle láhvičku jednu z různých nádobek, jež rozestaveny byly na stole, vytáhl zátku, vzal malou lžičku a nalil několik kapek tekutiny na ni, načež lžičku mocí vstrčil mezi sevřené zuby Lauřiny. Účinek byl skorem okamžitý. Tělo choré prudce se zachvělo, otevřela náhle oči. Několik okamžiků pozorovala doktora Maintrela, na- chýleného nad ní, potom výkřik pronikavý unikl s její rtů se silou, kterou by nikdo nebyl tušil u ní, jež tolik seslabena byla horečkou, pozvedla se na loži svémi vztýčila v před ruce své. I jala se vzdychati a úpěti : Zaprodání nepřítel.
Maintrel Laura Lauřin