1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 1l8. ze dne 28. dubna 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Dary města Říma panu Loubetovi. Městské
zastupitelstvo římské uchystalo pro presidenta fran-
couzské republiky k jeho návštěvě dar přímo králov-
ský. Vzhladem k tomu, že letošní rok je pro Italy
rokem jubilejním, oslavou 600 narozenin Petrarcových,
dali Římané svému vzácnému hostu poříditi rukopis,
zhotovený vynikajícími mistry, věrně ve slohu 14.
století bohatě zdobený nejznamenitějšími iniciálkami
a miniaturami, obsahující znělky nesmrtelného pěvce,
věnované Lauře de Sade. Na tento rukopis, svého
druhu jediný, opatřena v proslavených sklárnách na
ostrově Murano u Benátek skřínka nevídané nádhery,
do níž vložena bude umělecká tato rarita a již ode-
vzdá starosta Říma, kníže Colonna s deputací obec-
ního zastupitelstva osobně p. Loubetovi.
Loubet
Italos
Petrarcový
Říman
Sade
Colonna
Řím
Murano
Benátky
4
article
= O výtržnostech na Malém Lošinu píše nám
přítel našeho listu. Příčinu k demonstracím nezavdal
ani příchod a installace zdejšího, nyní chorvatského
faráře, ani hra italsko-istrijské hymny, kterou zdejší
lázeňská hudba již častěji hrála, nýbrž způsobeny
byly drzostí zdejšího nejzuřivějšího Itala, obchodního
příručího Tedalda. I v tomto případě možno říci „cher-
chez la femme!“ Tedaldi — jemuž se vše, co je zde
slušného, vyhýbá — procházel se několikráte s chor-
vatskou učitelkou, slečnou Pekličovou, která asi ne-
věděla, jaký to člověk; řečeného dne však dostalo
se mu od jmenované slečny odmítnutí, což ho při-
vedlo v zuřivost a alarmoval ihned veškerou zdejší
sběř uliční a táhl za nejsprostších nadávek proti sku-
pině, ve které se nalezali slč. Pekličova a její kavalír
p. Steffen-Haněl. Jiné události se nepřihodily a ne-
stojí tato drzá provokace ojedinělého štváče ani za
to, by se vážně brala a rozhlašovala do světa jakožto
„přepadení“ nebo „attentát na hosta“, což by mno-
hému, který si přeje zde nalézti zotavení, pokazilo
chuť, toto klimatické a léčebné město navštíviti. Na-
opak, bylo by si přáti, aby sem zavítavší Čechové
věnovali trochu více účastenství zdejšímu lidu slovan-
skému, který se v posledních letech vzmáhá v organi-
saci, a tím též posilní k dalšímu vytrvalému boji za
práva většiny zdejšího národa — chorvatského. Ne-
dostačí pouze lichotit k ukrácení chvíle té které chor-
vatské dívce, nýbrž studovati zdejší hnutí, které ka-
ždému Slovanu může sloužiti jako příklad národního
uvědomění a vytrvalosti v hájení a dobývání práv.
Italos
Tedaldi
Pekličová
Steffen
Haněl
Čecho
5
article
= Podivné neštěstí na moři. Přítel našeho listu
píše nám z Pirea: Tento pondělek měl řecký parník
»Astrapy« nastoupiti svou obyčejnou cestu okolo Pelo-
ponnesu do Arty. Na palubě bylo velmi živo a pano-
vala tlačenice. Plavci nakládali poslední zboží palub-
ním otvorem, okolo kterého se shromáždilo mnoho
cestujících a u kterého stojí hlavní stěžeň, do lodi.
Jeden z nich vylezl na stožár, by tam poopravil la-
noví. Drže se na něm toliko nohama pracoval obě-
ma rukama, když však chtěl zadrhnouti uzel v pro-
vazech, jež svazoval, přetrhlo se hořejší lano, poně-
vadž bylo spráchnivělé. Tím pozbyl plavec rovno-
váhy a sletěl s výše patnácti metrů na palubu, pad-
nuv na hlavu jednoho cestujícího. To ho spasilo, ale
nešťastný cestující klesl na zem se zlámaným vazem
a svalil svým pádem palubním otvorem jednoho
muže a jednu stařičkou ženu do lodního skla-
du, asi čtyry metry hlubokého. Muž si při tom
zlámal ruku a potloukl se na těle, kdežto
žena zůstala neporušena a vylila si svou zlosť, když
Pireus
Pet
6
article
se vrátila na palubu, na plavci, který vyvázl při své
nehodě bez poranění. Týž den dopřáli naši loďkaři
dvěma starým manželům a jedné obstarožní panně
z Amsterodamu, kteří cestovali pro zábavu, rozkošnou
lázeň v přístavu, na kterou trojice ta zajisté nezapo-
mene. Ubírali se totiž s loďkou na francouzský par-
ník, by odcestovali do Cařihradu. Jelikož v přístavu
panuje turecký pořádek, tlačí se čluny okolo přijíždě-
jících a odjiždějících parníků a narážejí do sebe, by
se co nejrychleji přiblížily k lodi. Při tom loďkas
našimi cestujícími se překotila a svrhla své draho-
cenné břímě do moře, nedbavši drahých toalet. Plav-
číci druhých loděk spasili ovšem okamžitě všecky tři
a odnesli je rychle na loď, takže damám nezůstalo
ani času, by omdlely, ale nikdo se nemohl udržei
smíchem, vida ubožáky do kůže promočené a počer-
něné uhlím zašpiněnou vodou.
Amsterodam
Cařihrad
Plav
7
article
= Vyléčil se chůzí. Z Wilkesbarre, Pa.; se ozna-
muje: Zvláštním způsobem léčil se také dle všeho
úplně se vyléčil Ch. E. Norris ze souchotin, které
hrozily život jeho v brzkém čase sklátiti. Norris totiž
stále chodí a tráví skorem všechen čas pod širým
nebem. Od počátku svého putování urazil již více než
10.000 angl. mil a nyní kráčí podél dráhy Lehigh Vatey
do státu New York. Přichází se San Francisca, kde
před jedenácti léty shledal na sobě zřejmé a neomylné
známky souchotin. Tehdy vystěhoval se do Salt Lake
City a odtud zase do Los Angelos, hledaje místo, kde
by opět ztraceného zdraví nabyl. Manželka jeho ze-
mřela v srpnu 1901, kdy mu lékaři sdělili zdrcující
zprávu, že nebude déle živ než tři měsíce. Norris na
to pojal desperátní úmysl, že bude cestovat; rozhodl
se, má-li zemřít, ať zemře tedy na cestě, nepodaří-li
se mu zdraví své zlepšiti. V čase tom vážil 98 liber.
Z počátku byl tak slabý, že mohl jíti pouze do krátké
vzdálenosti. Avšak čerstvý vzduch — spával také pod
širým nebem, pokud to bylo možno — záhy mu dodal
nové síly a on od té doby stále cestuje. Váží nyní
138 liber a těší se plnému zdraví, avšak praví, že cítí
neustálou potřebu pohybu pod širým nebem, aby se
udržel při síle a životu. V zimě ubírá se na jih a z jara
putuje odtamtud opět na sever. Prošel skorem každý
stát Unie a celou pohraniční linii kanadskou. Rekor
jeho putování páčí se na 10.250 angl. mil.
Ch
E Norris
Wilkesbarre
New York
salto Lake Cita
Los Angelos
Sana Francisko
8
article
Pozor na šejdířskou banku. Uherská policie
varuje před »bankovním ústavem«, jenž onehdy za-
ložen v Pešti, Andrássy utca 9. Majitelé nového
ústavu, jenž hledá spojení i za hranicemi, jsou
pánové Edmund Kramer, Isidor Kamenz a Armin
Salgo. Závod založen dle udání kapitálem 50.000 K.
ale žádný ze zakladatelů nema ani jediného haléře.
Proti všem třem zavedeno vyšetřování pro podvod.
Poněvadž Kramer se nalezá již ve vyšetřovací
vazbě, přibrali si oba ostatní prozatím třetího, jenž
teprve před nedávnem opustil vězení. Banka slibuje,
že umístí zahraniční směnky, ale neposílá za ně pe-
níze, nýbrž vlastní směnky, splatné po šesti měsí-
cích, za něž nikdy nelze dostat peníze, poněvadž
»banka« sama nic nemá. Obchodní místnosti ústavu
representuje pokojík ve dvoře.
= Proces proti vrahům hr. Bonmartinia. Z Bo-
logni se oznamuje: Předběžné vyšetřovaní proti hr.
Bonmartiniové, jejímu bratru Tulliu Murriovi, dru.
Secchimu a dru. Naldimu jest nyní skončeno. Avšak
proces nebude konán v Bologni, kdež obžalovaní
v politickém životě tamějším mají četné fana-
tické zastance, nýbrž odkázán porotnímu souduv
Turině. Těchto dnů byli všichni obžalovaní dopraveni
do Turina. Tullio Murri, jak známo, byl horlivý so-
cialista a socialistický člen provinciální rady bologn-
ské. Jeho soudruzi jsou odhodláni, učiniti vše, aby
ho zachránili. Také hraběnka Linda Bonmartiniová
má četné náruživé ctitele. Dostává každodenně ho-
roucí dopisy, většinou od nezralých mladíčků, kteří
se jí nabízejí jako ochránci a rytíři.
Andrássy
Kramer
Isidor Kamenz
Salgo
Tullia Murri
Turina
Tullio Murri
Linda Bonmartiniová
Pešť
Bo
Bologna
9
article
Zemřelí v Praze.
Praha
10
article
Dne 21. dubna 1904: Kamm Antonín, dispo-
nent, 57 roků, 306—I. Pavlíčková Marie, manželka
dohlížitele, 71 rok, 268—II. Šimáňová Terezie, vdova
po vrátném, 81 rok, 1630—II. Pelichová Františka,
vdova po hostinském, 64 roky, 357—III. Perutz Max,
kandidát práv, 23 roky, 1270—II. Ullrichova Anna,
dcera hodináře, 8 měs., 6—III. Doucha Josef, syn
obuvníka, 1 rok, 42—V. — U Milosrdných se-
ster: Macháček Jan, truhlář, 42 roky. Seibtová Te-
rezie, soukromnice, 77 roků. — U Alžbětinek:
Hellerová Eleonora, vdova po c. a k. majoru, 58 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
169. hra v předpl.
Ve čtvrtek 28. dubna.
(1. čtvrtka.)
Hadrian z Řimsů.
Rytířská veselohra o čtyřech dějstvích. Napsal Vá-
clav Kl. Klicpera. Režisér Josef Šmaha.
Před tím:
Doporučení.
Veselobra o 1 dějství. Francouzsky napsal Max
Maurey. Přeložila Vilemína Novákova. Režisér
Josef Šmaha.
Po veselohře »Doporučení« přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 10. hod.
I Pavlíčková
Marie
Šimáňová
Perutz
Ullrichův
Anna
Josef
Král
Hadrian
Řimsa
Klement
Klicpera
Šmaha
Maurea
Novákův
Seibtová T
Praha
Kamm Antonín
Pelichová František
národní divadlo . 169
Macháček Jan
U Alžbětinka
Hellerová Eleonora
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 28. dubna.
Ve prospěch sl. Mařenky Vejvodovy.
Původní novinka. Poprvé: Žena satan.
Fraška o 3 jednáních. Napsal Josef Prokop. Režisér
V. Spurný.
(blíže Palackého
Vejvodův
Fraško
Prokop
V Spurná
Palacký
Praha
lidový divadlo
12
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve čtvrtek 28. dubna.
Začátek o 7. hod
Ve prospěch Václava Beneše.
Giroflé-Giroflá.
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Albert
Vanloo a Eugen Letterier. Přeložil Bedřich Peška.
Hudbu složil Charles Lecocque. Režisér Josef Kubík.
Beneš
Albert Vanloo
Letterier
Pešek
Lecocque
Kubík
Smíchov
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnohracecn
Pištěkovo lidové divadlo vnohracecn
na Král
Ve čtvrtek 28. dubna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Hugona Novotného.
Po prvé: Studenti a Grisettky.
(La vie de Bohěme
Obraz mravů pařížských o pěti odděleních. Dle f.
Murgera vzdělal J. B. Kübnl.
Král
Hugon Novotný
Murger
Kübnl
Pištěkův lidový divadlo
Le via jít Bohout obrazit
14
article
»Vede se jí lépe !«
Na obličeji matky nebohé i plukovníka zračila se
však pochybnost.
Věřili dokonce spíše v opak, neboť výkřiky Laurou
pronesené a paní zaslechnuté byly zvýšily zoufalství
Laura
16
article
Doktor Maintrel opakoval však, mluvě šeptem, zatím
co všicci vstupovali do komnaty choré:
»Ano, ano, ujišťuji vás. Jest jí lépe. Učinil jsem
všechno, bych vyvolal tento záchvat, jejž zovou spáso-
nosným. Kde ale všechna snaha má zdála se již marnou,
příroda pomohla sama.«
»A také bůh, pane doktore,« děl hlas tichý za ním.
Maintrel se obrátil.
Pohleděl, neodpověděv, nejprv na jeptišku, jež byla
tak promluvila a kteráž stála nehybně u lože, klidná,v
dlouhém šedém a těžkém rouše svém.
Skepticism lékařův, jímž zasažen, rozptýlil se před
tímto živým obrazem víry; připomenul si, jak před chvílí,
když zoufaje konstatoval malomoc lidskou, sám vzývalo
pomoc Pána osudu lidských.
I kynul hlavou a dél po chvilce mlčení:
»Máte pravdu, sestro. Také bůh!«
Paní de Riverolles poklekla u lože i plakala tiše
pozorujíc dceru svoji
Maintrel
Riverolles
17
article
Plukovník, opíraje se zády o krb, slzel též, nesnaže
Plukovník, opíraje se zády o krb, slzel též, nesnaže
se ani přemáhati se.
Kdo byl viděl madame Riverolles před pěti dny.
byl by se zděsil nyní, jaké stopy vryly v obličej její
tolikeré vzrušení a tolik bolestí.
Tvář její byla zhubla a oči, zardělé od pláče, zdály
se býti zapadlé, ač horečné rozechvění svítilo z nich.
19
article
Jak malým shledával se nyní, jak slabým, ba ho-
tovým zapříti sofismata svá a hlásati existenci boha tvůrce,
spravedlivého a dobrého.
Není-liž tak ostatně skorem vždy v hodinách bolestí
a zoufalství před blizkostí smrti?
Na dně duše své i muž nejskeptičtější, i atheista
sám pociťuje potřebu věřiti v bytost božskou. Vzývá jia
žádá ochrany její pro sebe i pro ty, jež miluje.
20
article
Doktor Maintrel povstal a popošel několikráte ko-
mnatou sem tam, zatím co plamen v krbu plápolající
i světlo lampy vrhaly stín jeho na stěny.
Náhle lékař se zastavil.
Laura byla zasténala, ač velmi slabě.
Přistoupil k choré a viděl, jak prsty její se po-
hybují
Maintrel uchopil rychle láhvičku jednu z různých
nádobek, jež rozestaveny byly na stole, vytáhl zátku, vzal
malou lžičku a nalil několik kapek tekutiny na ni, načež
lžičku mocí vstrčil mezi sevřené zuby Lauřiny.
Účinek byl skorem okamžitý.
Tělo choré prudce se zachvělo, otevřela náhle oči.
Několik okamžiků pozorovala doktora Maintrela, na-
chýleného nad ní, potom výkřik pronikavý unikl s její
rtů se silou, kterou by nikdo nebyl tušil u ní, jež tolik
seslabena byla horečkou, pozvedla se na loži svémi
vztýčila v před ruce své.
I jala se vzdychati a úpěti :
Zaprodání nepřítel.
Maintrel
Laura
Lauřin