Telegraflcké zprávy.

Otázka zlezských poboček. Z Vídně, 8. srpna. Říšský poslanec a tě- šínský purkmistr Leonhard Demel rozepisuje se v »Neue Fr. Presse« o otázce slezských parallelek a praví: »Němci z východního Slezska nepustili se do boje na ulíci, nýbrž zů- stali se svými projevy a se svými snahami očistiti německý učitelský ústav v Těšíně od cizopasných paralle- lek, v oněch těsných mezích, abych tak řekl parlamentní slušnosti, ovšem ku své škodě, neboť způsob jakým vláda otázky parallelek za- mýšlí rozřešiti, jest školním příkladem pro po- litiku našich státníků.« Toto rozřešení jest typické, čistě ra- kouské. Přejeme my ve východním Slezsku

Opavákům jejich úspěch, za který neděkují poli- tickému rozvažování vlády, anebo její péčio kulturní zájem země, nýbrž jedině a výhradně své neunavné energii a své zlaté bez- ohlednosti. Ale ve východním Slezsku vezm«me si z toho ponaučení, že to, co se nazývá loyální smýšlení, v Ra- kousku nevede k cíli a že Němci ve východním Slezsku, nechtějí-li zahynouti, musí též kráčeti cestami, které vedly Opaváky k vítězství. Vláda vy- dala vévodství těšínské a hlavní jeho město Ha- liči. Jakkoli přejeme Opavě odstranění paralle- lek, nijak nemůžeme se spřáteliti s okol- ností, že v Polské Ostravě, tedy ve východním Slezsku, mábýti zřízen samo- statný český ústav učitelský. Jako odměnu za své loyální smýšlení dostávají Němci ve východním Slezsku český ústav učitelský a musí podržeti polské parallelky, které ohrožují německý učitelský ústav. Přeložení parallelek z Opavy jest vítězstvím Němců — zřízení českého učitelského ústavu v Pol- ské Ostravě jest velkým politi- ckým úspěchem Čechů. V tom převlád jeden názor mezi lidmi, kteří znají po- měry ve východním Slezsku vůbee a ostravského okresu zvláště. Zří- zení českého ústavu v Polské Ostravě jest nejen posilněním Slovanů ve východním

Slezsku, kteří mají nyní dva slovanské uči- telské ústavy, nýbrž také eminentním nebez- pečím pro němectví v Polské Ostravě, Vítkovi- cích a Přívozu. Jest jisto, že obec, ve které stát zřizuje střední školy, kterou činí sídlem dů- ležitých úřadů, bude v nejbližší době povýšena na město. Stane-li se tak, a bude-li nové slo- vanské město Polská Ostrava přiděleno k zem- skému volebnímu okresu frýdeckému a k říš- skému volebnímu okresu těšínskému, pak j sou mandáty těchto, nyní německých volebních okresů, co nejvážněji ohroženy. Těšínský purkmistr dospívá E tomuto klassi- ckému náhledu: „Nebylo by přirozenější, kdyby slovanské parallelky byly přiděleny ke slovan- skému učitelskému ústavu, nežli k německému? Kdyby vláda chtěla, anebo mohla konati svou povinnost, kdyby vůdčí hvězdou jejího rozhod- nutí byl kulturní zájem Slezska, pak by musila polské parallelky odloučiti od ně- meckého učitelskéňo ústavu v Tě- šíně a připojiti je knovému ústavu českému v Polské Ostravě. Ale zájem slezského obyvatelstva není závazným pro vládu. Na její usnesení má vliv toliko strach před de- monstracemi dne 18. srpna a strach před diktá- tem českéhio a polského klubu na říšské radě.

Z úřadního listu. Z Vídně, 7. srpna. (C.-B.) Císař povýšil velkoprůmyslníka Ecornoma v Terstudo stavu baronského. List papežův. Z Říma, 7. srpna. (C.-B.) »Osservator Romano« uveřejňuje list papežův vůdcům kato- licko-sociální akce v Italii, v němž vyslovuje politování, že byla jeho dřívější encyklika, týka- jící se zrušení »non expedit« falešně vykládána. Tím, že papež připustil v takových případech nutné výminky, nevzdal se ani slavných tradic minulosti ani práva církve a požadavků apo- štolské stolice. Francouzské loďstvo v Anglii. Z Portsmouthu, 7. srpna. (C.-B.) Za hluč- ného provolávání »hurrá« velkým zástupem lidu na pobřeží Southse a Cowesu a za hřmění děl anglického loďstva a baterií pozemních plulo od- poledne 18 válečných lodí francouzských, pozdra- vivších krále na královské yachtě dlícího, za ve- lení admirála Caillarda do Solentu. Když loďstvo zakotvilo, vstoupil Caillard na palubu královské vachty, aby učinil králi officiální ná- vštěvu. Admirálům a 13 francouzským kapitá- nům propůjčeny řády. Z Cowesu, 8. srpna. (C.-B.) Král Eduar dával včera večer na palubě »Victoria and Al- bert« hostinu, jíž se zúčastnili královna, členové královské rodiny, francouzský velevyslanec Cam- bon a důstojníci francouzského loďstva. Král pronesl přípitek, v němž vzpomenul nejprve sr- dečného uvítání anglického loďstva v Brestu a vyslovil naději, že se návštěvou francouzské eskadry přátelství mezi oběma zeměmi upevní. Doufá prý, že srdečná dohoda mezi oběma moc- nostmi bude podporou míru. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) V dolni sněmovně prohlásil státní podtajemník earl Percy na učiněný dotaz, že doba marocké konference není dosud ustanovena a program poradních předmětů že není dosud sestaven.

Události na Rusi.

Válka Jednání o mír. Z Berlína, 8. srpna. »Local Anzeigere oznamuje z Neweastlu: Američtí vládní úřad- níci a příslušníci obou mírových delegací, kteří volili cestu pozemní, sem přibyli. Očití svěd- kové vzájemného představení delegátů na yachtě »Mayslover« vypravují, že alespoň vnější úspěch tohoto aktu třeba připsati výhradně žoviálnía přímé upřímnosti presidenta Roosevelta. Pessimismus, panující v Newcastlu, nepodařilo se mu ovšem úplně zaplašiti. Dopisovatel »Lo- cal Anzeigru« oznamuje různé detaily, které naznačují, jak choulostivá je situace. Rusové zajistili si, když je Roosevelt vedl k dejeuner, přednost před Japonci a to s okáza- lým úmyslem. Prazvláštním dojmem na druhé opět straně působil výrok japonského delegáta Sata, že si neslibuje ničeho od konferen- ce. Výrok ten učinil právě před odjezdem k vzájemnému představení delegátů a byli jím ne- jen Rusové, nýbrž také spolková vláda v nej- vyšší míře překvapeni. Očekává se zde ovšem, že Sato bude míti v nejbližší době poradu, ale Američané, kteří zaujímají vzsoká místa a jsou dobře informováni, praví, pokud mluví ne offi- ciálně, nýbrž soukromě: »Kdo se domnívá, že konference definitivně selže, nepočítá s osob- ností Rooseveltovou, který cítí, že oči celého světa jsou na něj upřeny a který si umínil, že mír rozhodně skutkem učinl.«

Ke svolání národního zastupi- telstva. Z Berlína, 8. srpna. »Lokal Anzeiger« oznamuje z Petrohradu: Schůze v Petěrhofu za účelem porady o Bulyginově pro- jektu lidového zastupitelstva jsou skončeny. Předloha přijata byla pozměněna. Veškeré přípravy jsou učiněny ve státní tiskárně, aby dne 12. srpna o naro- zeninách následovníka trůnu byla ode- vzdána veřejnosti, jestliže v posledním okamžiku nedojde ještě ke změně, což jest lehce možno. Z projektu jsou vyloučeny tisková a shromažďovací svoboda, nedotknutelnost osob- hostí, zkrátka všechny ony požadavky, na které kladeny byly největší naděje. Svolání lido- vého zastupitelstva má se státi na podzim. K návrhu generálního guvernéra Trepova bude zavedeno, jak se oznamuje, vyšetřo- vání proti členům sjezdu zem- stev, jakož i proti všem členům liberálních spolků, kterých je 16 a mají 2500 členů. Pro- tože do lidového zastupitelstva osoby, které jsou žalovány, nesmí býti voleny, jest málo naděje, že oněch 25.000 radikálních mužů bude v li- dovém zastupitelstvu zastoupeno. Celé vy- šetřování, zdá se, bylo jenom z tím účelem zavedeno. Ruská politika ve Finsku. Z Berlína, 8. srpna. »Berliner Tagblatt« oznamuje z Helsingforsu: Proslýchá se, že v ru- ských vládních kruzích zamýšlí se nové zkrácení Finska. Dělník Prokope, který zastřelil čet- nického plukovníka Kramarenka, nebyl do- dán finskému soudu, nýbrž postaven bude před ruský válečný soud, procedur to, která naprosto nehoví finským zákonům. Totéž řízení má býti zavedeno proti ostatním politickým zločincům.

Zpráva tato nebyla dosud úřadně potvrzena, ale“ mezi finským dělnictvem způsobila velké jitření a očekává se nejhorší. Spisovatel Maxim Gorký zaslal redakci »Baku« projev o událostech kav- kazských. Vzpomíná na pobyt tamní, kdy vi- děl, jak Tataar, Gruzin a Armén vedle sebe klidně žili a pracovali a praví, že nezavinili bouře nynější: všichni stejně jako Rusové, Po- láci, Židé, Finové chtějí žíti líp, chtějí svobodu dle svých zvyků a svého ducha, ale všichni jsou stejně spoutáni. Ke konci vyzývá všechny po- ctivé syny Ruska, aby spojili se k boji s temnoua zlou podněcující silou, aby mezi všemi národy na Rusi byly rovnost a bratrstvía světlo rozumu je osvítilo a pak ne- chať žije svoboda ! K nynějším poměrům. Na nižněnovgorodském trhu (»jarmarce«) byla poptávka na obuv, klobouky a pod. jako v dřívějších letech, za to přepy- chové předměty nešly. Ministerstvo dopravy schválilo objednávku 500 krytých nákladních vozů nákladem 632.335 rublů pro trať kališskou. Mínísterstvo osvěty a vnitra zásadně se vy- slovila pro změnu ustanovení z roku 1890 pro bezplatné čítárny lidové a dozor nad nimi, takže by na příště vyloženy tu byly všechny publikace censurou povolené, vyčkává se ještě dobrozdání vrchního správce synody. Porady o Bulyginově osnově vyžadovati budou prý ještě dvě neděle, i nelze publikaci její v den narozenin carevičových očekávati.

Denní zprávy. — Je-li co ještě krom samé Nekonečnosti naprosto bezmezno, je to jistě naivnost realisti- ckého denníku, osvědčená dnešním jeho posud- kem o našem srovnání pronunciamenta dra. Stránského v »Lidových Novinách« s pohrůžkou rozbití klubu k vůli opavským pobočkám a mínění Kramářova »Lučana«, v tom směru pověděné, že kdo pokládá vyhození poboček opavských za politickou porážku českou, jest jedovatými výpary zášti otrávený stranník. Každý, kdo četl, roz- uměl, toliko realistický denník jest, anebo s ve- likým zdarem, staví se — nerozumným. Nic ne- může být přece význačnějšího pro situaci, utvo- řenou zrušením opavských poboček, anebo lépe řečeno, pro situaci, z níž vznikl slezský souhlas se zrušením poboček nad tak zásadní rozpor názorů o téže věci v klubu, dokumentovaný oběma citáty. Protilehlost názorů zvýšena ještě tím, že vznikly sice současně, ale mimo veškeré nadání a zůmyslné ostří proti sobě. Nic jiného nebylo v našem úmyslu než upozorniti na tuto polaritu mínění dvou vlivných osobností v klubu; mluvíť sama za sebe. Jestliže ještě něco bylo zjevno ze slov, jež jsme připojili k ukázce z

»Lidových Novin« a »Lučana«, byl to zajisté ten moment, že pohrůžku dra. Stránského roz- bitím klubu pokládáme potud za anachronismus, že přichází po hotové události, kdyžtě přece bylo tolik lákavých okamžiků před rozhodnutím, kdy vyslovena mohla míti účinek, jehož se nyní marně domáhá, když »věc vyřízena«. Bylo-li snad účelem dnešního realistického denníku, slyšeti tento výklad, dáváme jej dodatečně mile- rádi, neboť těší nás, když i méně chápavým stane se stanovisko naše jasným. Jinak pokládáme ra- dikalismus dra. Stránského za utěšený slib do budoucnosti. Bude se snad přece jednati také o umístění druhé české university a tu lze se nadíti, že pevnota stanoviska, která scházela vůči Opavě, dostaví se ve zhojněné a dosta- tečné míře, až se bude jednat o Brno, tak že více nebude se opakovati truchlivý pří- pad, kdy způsobena českému právu na vlast a její hlavní město tak těžká úhona, jako se to stalo ustoupením s českým učitelským ústavem z Opavy . . . Rozbití klubu bylo by k tomu ovšem nejméně vhodným prostředkem, jako každý separatismus, který se objevil zhoub- ným i vůči otázce opavské. Nyní, nářkem všeho českého tisku, krom onoho v Lounech, ukázalo se, kterak že otázka není výhradně slezskou, nýbrž nedílnou pro celý národ. — Z činnosti Volksratu. Na rozšířené schůzi německé národní rady v Čechách, již zúčastnili se vedle ústředních hodnostářů také šriftlajtr Jiřík, inženýr Řeháček a geometr Va- chutka, bylo mimo jiné usneseno, aby se jed- nomu právnímu praktikantu německému udělilo stipendium, dokud nebude dostávati adjuta, ji- nému takovému stipendistovi Nacionalratu bylo stipendium zvýšeno. Vůdcovstvu německé stran