3
masthead
26. listopadn 1908
5
article
předmělem úřadního jednání, mohly věsl
k bezprostřednímu konfliktu s Německem. Hale
označil, jak známo, otisk interviewu toho ve
»Worldu« za nepřesný a kn. Bůlow prohlásil
ho za holou smyšlenku.
»Berl. Ztg. am Montag« tvrdí poznovu, že
kn. Bůlow odebere se v polovici prosince na
několikatýdenní dovolenou do Kleinílottbecku
u Hamburku. Poněvadž není zvykem, aby stát-
níci odeházeli na dovolenou v době vážných
sporů mezinárodních a protože nevlídné zímní
podnebí u Severního moře nesvědčí o skutečné
potřebě zolavení, mohla by dovolená taková
znamenati jen předzvěst demise kaneléřovy.
Světoznámý publicista Stead sděluje, že
Japonci neoddávají se žádnému klamu o ne-
přátelském smýšlení cisařově. Sám markýz It
potvrdíl prý jemu, Steadovi, za návštěvy svoji
že válečné plány proti Japonsku staly se přím
utkvělou myšlenkou efsařovou. Také za nedávné
návšlěvy své v Anglii nabízel Vilém II. podle
Steada lodstvo svoje k boji proti šikmookým
»usurpatorům« Dálného Východu.
V pařižském tisku neprovázejí se nové ho-
vory efsařovy ještě vělikými komentáři. Ne
dávnou návštěvu císařovu na berlínské radnie
pojímá ale i »Temps« jako obratný pokus el-
sařův, zalichotiti se veřejnému mínění něme-
ckému.
Berl
Montag
Stead
Japonec
Vilém II
Temps
Německo
Kleinílottbecko
Hamburk
Anglie
dálný východ
6
article
V italském »Giornale d' Italia« konstatuje
berlínský jeho dopisovatel Cabasino-Berda, že
sláva Německa po třech jeho »národních po-
hromách« (Kopenik, proces, Hardenův a císařský
interview) značně poklesla a odhaleni o dvorn
kamarille rozptýlila zvláště i »svalozáři elsa
řovu«. »11. listopadu seděl císař Vilém v. fiš
ském sněmu jako obžalovaný před soude
svými.« V okamžiku tom přesvědčili se pod-
daní jeho, že císař jich není bohem, nýbrž je-
nom člověkem obyčejným a nedali mu žádný
pardon již. Illuse a sen zmizely pro vždy již
Nazpět není možno jíž. Bud otevře secesta sku-
tečnému parlamentarismu aneb ultrakonserva-
tivní reakce zvítězí, jakmile bude míti císaři sílu
k odvetě svojí. Chmurné chvíle nadešly pro
německou říši.
Protirakouské bouře v htalii.
Také včera večer došlo v Řimě k bouřným
positivním projevům protirakouským. Zvláště
před vyslanectvem rakouským, kdež provoláváno
»Pereat!« Rakousku i trojspolku. Pemonstrace
protirakouské opakovaly se ostatně i ve všech
universitních městech ilalských. Italské listy při-
nášejí ostré články proti. Rakousku. V Řimě
bylo zatčeno včera 112 osob, část ale opě
propuštěna.
Hardenův
Vilém
Illus
Pereat
Německo
Buda
Rakousko
Giornale d ' Italia
CabasinoBerd
7
article
Také dnes dopoledne konali posluchačt
university, lyceí a technických ústavů v Řimě
v universitní budově schůzi, aby protestoval
proti událostem na vídeňské universitě. Když
promluvili prof. Trincheri a studujíí
z Terstu, zapsaný na akademii krásných uměni
v Římě, byla schválena příslušná resoluce
načež studenti zpívali vlastenecké plsně. Depu-
tace s prof. Trineherim v čele opustila polom
tajnými dveřmí universitní budoxu, aby odevzdnl
resoluci římskému starostovi. Studenti
ehtěli doprovázeti deputaci, ale bylo jim v lom
zabráněno stráží, která obsadila všechny východy
z university. Avšak studenti, kteři opustiliz uni-
versitní budovu v malých skupinách, dohonil
deputaci a doprovázeli ji až ke Kapilolu. Po
něvadž okolí Kapitolu bylo obsa-
zeno vojskem, táhli studenti na Piaz za
Venezia, kde uspořádadi lomozne
projevy. Stráž několikrát zakročila a roz-
prášila manifestanty. Neudála se žádná
pozoruhodnější přihoda. Na université v Bo-
loni došlo dnes dopoledne k podobnému
projevu.
Demonstrace studentů trvaly celé odpo-
ledne jednak na Piazza Monte Vittorio, kam
účastnfei přibyli po schůzi poslanecké sněmovny,
jednak na Plazza Colonna. Bylo zatčen
několik osob.
Také z Boloně, Neapole a Turin
docházejí zprávy o demonstracích.
Trincheri
Colonna
Terst
Řím
Kapitol
Venezia
Bo
Boloň
Neapol
Turin
technický ústav v Řima
Piazzo Mont Vittorio
poslanecký sněmovna
8
article
Francie nesmí odzbrojiti.
Sněmovna pokračovala v dnešní dopoledn
schůzi v rozpravě o rozpočtu námořním. Zpravo-
daj prohlásil, že z jeho zprávy byly odvozovány
přehnaně důsledky. Mužstvo i důstojníci jsou
hodní důvěry země. Nynějšímu loďstvu musi
býti poskytnuta jeho plná sila. Německo dalo
všem státům přiklad na moři. Anglie nevzdaln
se své supremacie na moři. Japonsko a Spojené
státy konečně nevzdaly by se dle sensační roz-
mluvy s císařem tak rychle svého mocného ná
mořnictva. (Zpravodaj rozpočtového výboru fran
couzského, politik starý a vážný, věťi tedy od
halením »Worldu« o hovorech Viléma, slibující h
brzkou válku Spojených stálů proti Japonsku
Ovšem ani tím úplná autentičnost sdělení těch
ještě dotvrzena není.)
Sněmovně bude se rozhodnouti, z dal
Francie chee klesnouti na pát
nebo šestý stupeň. (Pochvala.) V roko-
vání bude odpoledne pokračováno.
Nápadné rozmnožení francouzského děln-
střeleciva.
Vilém
Francie
Německo
Anglie
Japonsko
spojený stát
9
article
Francouzský ministr vojenství Picquart na
vrhuje parlamentním kruhům francouzským velm
značné sesílení artilerie. Rozmnoženy mají být
pluky dělostřelecké ze 40 na 64, počet bateri
z 506 na 634. Každý armádní sbor bude miti
místo 92 děl příště 120 Státi to bude jednou
pro vždy 8 mil. franků a ročně o 9 mil. vice
Zalýkání Srbů v Bosně a Hercegovině.
Jako v Chorvatsku již od srpna bez pře-
stání Scby zatýkají, tak se děje i v Bosněa
Hercegovině, odkudž ovšem nyní málo zpráv
proniká za hranici. Úřady pohlížejí na všecky
Srby jako na „velezrádce“. S nimi putují d
žaláře i moslemovů. Před několika dni zatčení
v Maglaji: předseda srbské obce Milan Ilič, srb-
ský duchovní Vladimír Pejevič a ještě několik
Srbů. Žandarmové je odvedli do Dolní Tuzly.
Teké v okolí Baňaluky zatčeni mnozí Srbové.
Co se jim klade za vinu, nikdo nevi! Obě země
jsou jako v stavu obležení. Všechno bezcharsk-
terné staví se v službu špionáže. Domovnich
prohlídek koná se bez počtu. Policie vykonávi
vždy i prohlídku osobní a podrobuje jí muže
i ženy. Sedlákům je zapovězeno po západe
slunce vycházeti z kučl.
Srba
Ilič
Pejevič
Boseň a Hercegovina
Chorvatsko
Bosně Hercegovina
Maglaj
Dolní Tuzla
Baňaluka
10
article
Našim p. t. odhěratelům
a čtenářům.
Našim p. t. odhěratelům
a čtenářům.
V době, kdy veškeren český tisk
vypověděl boj německým, nás hano-
bícím, národ náš pokořujícím časopi-
sům, kdy veškeren český tisk žádá
odstranění těchto nepřátelských listů
z každé české domácnosti, z každého
českého závodu, uznáváme za svoji
žurnalistickou povinnost vydávat
VecerniK
»Národních Listů« v každém ohledu
dobře informovaný.
Večerníky německých časopisů
tím, že přinášely zpráy z říšské rady
telefonické zprávy z Vídně a zejmena
zprávy bursovní a hospodářské, jež
teprve ranní naše vydání mohlo obsa
hovat, odebírány byly mnohými če-
skými rodinami, četnými českými
obchodníky.
Místo těchto nepřátelských listů
odhodlali jsme se dáti do rukou če-
ského čtenáře dobré večerní vydání
»Národních Listů: ve velikém for-
mátu ranního vydání, počínaje
1. prosincem 1908.
Vídeň
11
article
Vzhledem k velikým finančním
obětem s vydáváním tohoto večerního
vydání spojeným prodávati se bude
jednotlivé čislo
za 4 haléře. a
Z technických příčin není možno
vydávati »Národní Listy třikráte
denně a proto od prvního prosince
přestane vycházet odpolední vydáni
»Národních Listů«.
V náhradu za odpolední vydán
dáváme našim pánům odběratelům
velké večerní vydání
za stejné předplatné.
Všecký příznivce i přátele své
žádáme, aby v novém tomto podniku
nás podporovali rozšiřováním našeho
listu, zasíláním nám dobrých a spo-
lehlivých zpráv ať z oboru politi-
ckého, národohospodářského, kultur-
ního, vědeckého, sportovního atd.
Všecky zprávy o nejnovějších udá-
lostech v našich venkovských mě-
stech, o politických schůzích, slavno-
stech, o rozkvětu našich měst, o no
vých hospodálských podnicíob, o ži-
votě našem spolkovém, o důležitých
sportovních událostech atd. atd, jsou
nám vítány.
Snahou naší bude poskytovat jako
dosud vždy v »Národních Listech-
dokonalý obraz o politickém, kul-
turním i národohospodářském ži-
votě našeho národa a doufáme, že
v této snaze upřímné a poctivé bu-
deme českou veřejností podporováni
12
article
Vydavatelstvo a redakce „„.Nár. LIsti“.
Vydavatelstvo a redakce „„.Nár. LIsti“.
vtn
14
article
pe
— O významném rozhodnuti c. k. vrohniho
zemského soudu v Brně ve prospěch jazykove
rovnoprávnosti ve Slezsku podal veřejnosti sytou
zprávu „Opavský Týdenník“. Zní doslovn
takto:
„A. z Poruby, zastoupený drem. Hessem v Klim-
kovicích, podal na B. z Poruby u c. k. žemskéhio
soudu v Opavě žalobu na 1500 K — jazykem če
ským.
Na žalobu tu podal žalovaný, zasloupeny
drem. Stratilem v Opavě, odpověď těž ja zy
kem českým. Tuto odpověď vyřídil c. k. zem
ský soud opavský usnesením německým
kterým nařízen byl rok k úslnímu líčení pře. Proi
tomulo usnesení, vydanému jazykem německým, po
dal žalovaný stížnost k c. k. vrchnímu sou
du zemskému v Brně, který o ní rozhodnutin
ze dne 13. listopadu 1908 R I 176/8—7 nalezl. takl-
za právo:
Stížnosti žalovaného do usnesení c. k. zemskéh
soudu v Opavě ze dne 3. listopadu 1908 Cg 1
418/8—3 vydaného v jazyku německém se vyho
vuje a c. k. zemskému soudu v Opavě se nařizuje
aby naříkané usnesení stěžovateli vydal v řeči českě
Útraty slížnosti musí nésti rekurent sám.
Hess
Klim
Stratil
Útrata
Brno
Slezsko
Poruba
Opava
15
article
Důvody
Dle vyhlášky slezského zemského výboru ze dno
7. ledna 1908 č. 22.493. číslo 10 slezských nařizen
a zákonů zemských jest soudní obvod klimkovský
ke kterému obec Poruba přináleží, jazykově smíše
ným a jest tudiž český jazyk, oběma spornými stra
nami v jejich podáních užívuný, tam v zemi obvyk
lým nejen dle výše uvedené vyhlášky, nýbrž i v
smyslu § 13. ohec. soudního řádu, klerý dle čl.1
úvod. zák. k c. ř. s. i nyni zůstal plalným zákonem
Česká řeč jest však též u zemského soudu v Opavi
jazykem v zemi obvyklým, a to jednack již prolo, že
tento soudní okres, jakož i jiné jazykově smíšené
soudní okresy patří k šíršímu obvodu zemského sou
du opavského, jednak i z toho důvodu, že k užšímu
obvodu zemského soudu opavského palří české obc
a jest i okres opavský dle výše uvedené vyhlášky
okresem jazykově smíšeným.
Mají tudížna základě čl. 19. zákl. stát. zák.z
dne 21. prosince 1867 č. 141 ř. z. v tomlo jazyce tě
soudní vyřízení býti vydávána, ježlo nestává zákona
klerý by oproki čl. 19. zmíněného zákl. stšt. zák
vyřízení takových podání, učiněných v jazyku v zem
obvyklém, přikazoval v řeči německé, tudíž v jazyc
jiném a ježlo již z § 13. obec. s. ř. vyplývá, že soud
ce musi býli znalým řečí v zemí obvyklé a že tudi
i vyřizeni má se státi v léže řeči.
Poruba
16
article
Tyto úvahy vedou k tomu důsledku, že v daněm
připadě naříkané vyřízení mělo býti vydáno v řeč
české a bylo proto tak nalízeno.
I když proti meritální části usnesení není sporný
prostředek připustným (§ 130. odst. II. c. ř. e.), ted
jedná se zde o olázku zcela jinou, § 13. obec. s.
a čl 19 zmíněného zákl. št. zák. úpravenou, loli
o to, ve kterém jazyce mělo býti usnesení vydáno
Ohledně této formální otázky jest však rekura pří-
pustným 4éž proti usnesením, klerá po stránce male
riální naříkatelnými nejsou, ježlo opravný prostředel
v této příčině soudním řádem civilním zskázán neni
zvláště když se právě jedná o otázku jazykovou soui
ních usnesení, která s prováděním c. ř. s. nerozlučně
souvisí a ohledně nichž Ey opravný prostředek musi
býti výslovně zakázán, kdyby měl býti vyloučen
(§ 514. c. ř. s.)
Rekurs jest tedy přípustným.
Ce se týče útrat rekursu, bylo by nespravedlivo-
kdyby odpůrci, který rovněž měl nárok na vyřízen
v řeči české, avšak rekursu nepodal; byla uloženu
náhrada útrat rekursu. Ba spíše dlužno záležitost
tufo posuzovati dle analogie § 51. c. ř. s., ježto š§ 41.
a násl. c. ř. s. upravují spíše výsledek materiální
Dle konečného odstavce § 51. c. ř. s. dlužno k útra-
tám rekursu hleděti tak, jakoby byly navzájem zru-
šeny a to znamená právě tolik, že stěžovatel si me
útraty rekursu něsti sám.
17
article
Tímto rozhodnutím vrchního zemskéh
soudu pro Moravu a Slezsko byl konečně aspor
v určitém případě zjednán průchod právům ja-
zyka českého ve Slezsku, damějšími soudy dosud
neuznávaným. V tom záleží význačný jeho vý-
znam. Čeští advokáti a české strany nabyly roz
hodnutím tím zároveň vodítko pro další svůj po-
stup po stránce jazykově u soudů slezských. Al
nejen to. Rozhodnutí vrchního zemského soudn
brněnského poráží zároveň ty německé soudee
v království českém, kteří jako účastníci cheb-
ské revolty soudeovské jazyk český z tak zv.
abeld
uzavíraného úzenií vylučují.
— Z Karlových Varů (Nový útok na Slo
vanskou besedn.) Zdá se, že zdejší Všeněmei
vytkli si za úkol podnikati pravidelně útoky na
zdejší Slovanskou besedu. Sotva zasklena byla
okna besedního domu, německými kulfurníky př
nedávných bouřích vytřískaná, již nový úlo
sluší zaznamenati. Podníknut byl německými ná-
silníky v noci na minulý pondělek kamenem,
jemuž velká okenní tabule padla za oběť. N.
okr hejlmanství se tvrdl, že besední dům byl
za noci hlidn četnicivem, ale při činu — ja
se již v Karlových Várech samo sebou roz
umí — nebyl dopaden nikdo. Českého obyve
telstva, které je na vzdor slibům ministrů
místodržitele bez pomoci a ochrany vydáno zu
řivosti německých násilutků na pospas, vzmálá
se již zoufalost.
Al
Morava
Slezsko
Karlová Vary
18
article
„Frau Pospischin“ ředitelkou městskéh
divadla v Ústi n. L. V pomdělní schůzi měsí
ského zastupitelstva ústeckého jednalo se o ná
vrhu městské rady o zadání nového miěstskéli
divadla paní Márši Pospíšilové, kdysi heroin
Národního divadla v Praze. Rokování opatrnýe!
otců ústackých o této otázce bylo tak vážné, z
referát jenom o tomte kuse obecních starosto
ústeckých vyžádal si neméně než pěl sloupeů
„Aussiger Tgblttu.“. Zpravodanj, radní Maroseh
líčil v obšírně řeči nadšení pl. Pospíšilové
„jedné z největsích tragédek naší doby“, p
ústecké publikum a hnutí jejíhio srdce, jež při
mělo ji ucházeti se o ústecké divadlo. Po dlou
hém vyjednávání, osobním představování a pod
byla na prosby paní Pospiselill upuštěno od ve
řejné soutěže. Umělkyně prollásila, že povn
žuje za předmět svě nejvělšíctižádo sti
aby se ji ústeckého divadla dostalo bez konku
rencé, neboť ta nesrovnává se s jejím sebo
vědomím jako umělkyně. V důvěrné schůz
městské rady bylo většinou hlasů úsneseno, vy
hověli jejímu přání, doclleno dohody o smlouvě
podle kteréž paní Pospíšilová nebude platiti žkd
ného nájmu a složí ve dvou lhůtách jistoti
20,000 korůn, divadlo bude její správě svěrén
prozatím na tři léta s pšípadným prodluuženln
na dalsinlři nky, subkenie měslšká obnáší cel
kem 13.400K. Proti paní Pospischillové, tal
sděloval pan radu Marašeh, byly činěny na
mitky „různých lidí“ vzhledem k tomu, že jes
rodilá Češka. To prý jest ovšem pravda, avšak
nehledě k mezinárodnosti umění, bylo pí. Pospo
šilové od jejich „užších krajanů“ způsoben
telik zla (1!) a s druhé strany v provozóvání ně
meckého umění dostoupila takové slávy drama
tické, že dnes„s plnýma celým srdeen
tělem i důší stala se Němkyní.“
Maroseh
Pospíšil
Pospiselill
Pospíšilová
Pospischillová
Češka
Němkyně
Frau Pospischin
městskéh divadlo
paní Márš Pospíšil
národní divadlo v Praga
Aussiger Tgbltta
19
article
(Heil!) Její manžel jest majorem pruskéhio dělo
střelectva, ónn sama říšsko německou přísluš-
nicí, takže j nemůže býti v národním ohledu
činěna žádná výtka. Oslatně bylo pro všechny
případy ve smlouvě na -to pamatováno, aby, se
v městském divadle jinak nehrálo, než něme
cky, a do svazku divadelního smějí býti přijí
máni rovněž jenom Němci. Aby se paní Pospi
schill ústeckým Němcům nepřejedla, smí vy
stoupiti za jednu sezónu jenom dvaeetkráte
Proti referentovi vystoupil radní Eichler, který
nevěři příliš v ředitelskou zdatnost této dámy.
i upozorňuje v té příčině na nezdar letošníhio
pobostinského turnée „Wolí-Pospischill“, při
němž 15 umělců přišlo o gáži 3000 K. Jiný pan
radní ukazoval na to, že pí. Pospíšilová nepo-
žívá populority a obliby mezi berci, jak nasvěd-
čuje „Bühnengenossenschafisztg.!. Předěltán
telegram posl. Schrammela, který se výslovuis
proti Pospišilce a rovněž p. rodní Vogel prohlá-
sil, že u ní postrádá „organisatorské talenty ,
hlavně pak naplňuje jej starostí, že „nenáleží
k německému národu“. Referent Maresch pro-
nosl pro uehazečku padšenou závěrečnou řeč.
Němec
Eichler
Pospíšilová
Schrammel
Pospišilka
Vogel
Maresch
Heil
WolitPospischill
20
article
Vyvrátil i výtku, že pí. Pospíšilová není „musi
kalisch“, neboť prohlásila, že hraje perfek tně
klevír, že rok ztrávila na konservatoři a tako
zpívá. Depeše Schrammelova je špatně informo-
vána, Došly prý ještě jiné depeše a dopisy, tako
Volksrat zasáhl do akce, rovněž in-
tendant zemského divadla dr. E
pinger. Co se týče organisačních schopnost
uchazečky, stojí prý jí po boku „vysoce inteln-
zentní manžel“. Paní Pospíšilová, upozorněna.
že by divadlo snad neprosperovalo, namítla, že
ona sama sází celé své jmění na svůj ústecký
podnik a nejenom to i svou uměleckou pověst
a že se tudíž vynasnaží zaručiti umělecký
úspěch divadia. Na konec hlasováním podle jmén
přijat návrh, městské rady 25 proti 5 hlasům
3 zdrželi se hlasování... Zlá ústa ústeckých
oponentů přoti pí. Pospíšilové ujišťují, že slav-
nostním zahajovacím představením v ústeckém
divadle bude „D' Böhm in Amerika“ s krásným
kupletem, v němž přichází skvostný refrén-
„Der Nechledil, der Pospisckillr
Pospíšilová
doktor
E pinger
Pospíšil
D Böhm
in Amerika
der Nechledil
21
article
— Ve včerejší zchůzi zemského výboru králov
ství českého byla po návrhu přísedícího A dá mka
učiněna opatření na urychlení postupu při jednán
o pozeměťování rolnických škol a o zřízení paedago-
zických seminářů při střed. hosp. školách v Chrudím
a Kadani. Upravena úhrada výslužného učitelů ře
mesl. školy v Ml. Boleslavi. Schválena opalření, tj-
kající se používání zem. subvencí musei. Schvá-
len opětný rozklad ministerstvu, týkajíe
se povolení úlev absolventům řemeslni-
ekých škol při učoní řemeslům. Poyolen
subvence učednické besídce v Lounech; divčí škole
průmyslové spolku „Vesna“ v Hořicích na vydávání
Jurkovičova díla „Práce našeho lidu“. Schválen roz
počet nákladů na sochu sv. Václava. Schváleny plá
ny na stavbu zimní hosp. skoly v Litomyšli. Schvá
Jurkovičův
svatý . Václav
Kadaň
Boleslav
Louny
Hořice
Litomyšl
22
article
leno staveniště chorobince v Lounech, zřízení cho-
robince v Horažďovicích. Povolena subvence na mlě-
káznu při rolnické škole v Plzni. Povolena bezúroční
půjčka na zřízení ústavu pro rhachitiky. — Dle zprá-
vy přísedícího dra. V. Škardy oznámilo ředitelstv
Hypoteční banky, že generální ředitel dvor. rada dr
Blažek nastoupil svou smluvenou dovolenou a že je
zastupovati bude náměstek generálního ředitele dvor-
ní rada prof. dr. Bráf, zemským výborem ustanovený
Po návrhu téhož zpravodaje byla povolena výplat
subvence 3000 K Ústřední jednotě hospodářskýe
společenstey v král. českém za provedené revise spo-
ločenstev těch. — Po návrhu náhr. přísedícího Fr
Chaloupky, ktorý zastupoval churavého přísedí
cího Žďárského, rozděleny byly peněžní příspěvký
obvodním lékařům a vdovám po obvodních lékařích
pokud nemají nárok na výslužné podle zemského
zákona o výslužném obvodních lékařů. Lékaři ti ob
drží po 300 kor, xdovy po lékařích po 200 kor.
celkem bylo jim rozděleno 17.900 K, na rozdělení dl
dalších eventuálních zádostí zbývá ješlě 7100 K.
V Škarda
Blažek
profesor
doktor
Bráf
Chaloupek
Žďárský
Louny
Horažďovice
Plzeň
23
article
Po návrhu téhož zpravodajé byly dle návrhu subko
mitétu, ve kterém vedle zpravodaje Chaloupky za
sedali přísedící prelát Burian a dr. Eppinger, zadány
dodávky do ústavů zemských. — Po návrhu přísedí
ciho dra. Eppingra byl ředitelem donucovací pra
covny v Praze jmenován Jan Tilšer, dosavadní ředite
polopšovny v Opatovicích; zatímnou správou této po
lopšovny pověřen byl kontrolor Jan Průša. — Po ná
vrhu téhož zpravodje povolena byla výplata sub-
vence 4000 K Spolku pro vystavění akademického
domu a povolena podpora 2000 K na zachování věže
starého městského opovnění v budově policejního re-
ditelstvi; stát věnuje na zachování památky té 10.00
kor. s podmínkou, aby místní činitelé uhradili zby
tek nákladu na restauraci tu, 5000 K činící. — Náhr
přísedící dr. Pinkas podal zprávu o sporu oboe
třebenické s tamním pivovarem německého družstva
o místní dávku pivní. Pivovar, podnik německý, ne
platil několik let obecní dávku z piva, v Třebenicích
vyčepovaného. Purkmistrovský úřad nařídil vymá-
hání dávky té a obecní zastupitelstvo polvrdilo naří-
zení to; obojí stalo se ovšem jazykem českým. Spr
va pivovaru odvolala se proti usnesení zastupitel
stva německým podáním k okresnímu výboru lovosi
ckému, který usnesení obce třebenické zrušil, Prol
tomuto rozkodnulí podala obec třebenická jazykem
českým stížnost k zemskému výboru. Ve včerejší
schůzi zemského výboru bylo po stránce jazykov
rozhodnuto, vydati vyřízení oběma jazyky zemskými
z čehoz je patrno, jak úzkostlivě zemský výbor db
plné rovnoprávnosti jazykové; po stránce věené bylo
usneseno vyšetřili ještě některé podrobnosti celé zá-
ležitosti.
Chaloupek
Burian
doktor
Eppinger
Tilšer
Průša
Pinkas
Praha
Opatovice
Třebenice
24
article
— Zemský výbor království českého přijat
bude korporativně panovníkem v jubilejním sly-
šení v pondělí 30. t. m. Mocnáře osloví řeč
českou a německou nejvyšší maršálek zemský
prine Ferdinand Lobkovic. Včera před sezeňím
zemského výboru seznámil prine Ferdinand Lob-
kovie členy zemského výboru s obsahem této
své řeči. Jak se proslýchá, není v ni míst vy-
nikajícího významu.
— Rodinné zprávy. Stříbrnou svalbu slaví dnes
v rodinntém kroužku pan Karel Stibrali obchodn
záslupce firmy A. Delabro č Schmieger, s choti svou
Zollí, roz.Zelenkovou. — Pan Fruntjšel
Straka, účetni firmy Josef Spilzer, dvorní dodav-
tol vína v Kárllně, s chotí svojí Mařenkou, roz
Čermákevou, oznamují, že slavili sňatek svů
dne 24. listopadu 1908 v chrámu sv. Cyrilla a Metho
děje v Karlině.
— Úmrti. Včera zemřel p. Eduard Holfm a nn.
velkobehodník a společník fi my »H Imann a syn«
v 35. roce věku. Cohřeb bude zejtra o 3. hodin
z dmu smutko, Bredovská ulice č. 10 n. na hřbilo
v Olšangch. — V úterý zemřela pl. Josefa W a-
dová roz Radkovská, choť řádného profesora česk
vysoké školy technické v Praze. Pohřbena bud
z kaplesv. Václava na hiřbitově vinohradském zejtr
o 11. hod. dopol. — V Taboře zemřel. dne 24. l. m.
po králké nemoci pan František Kotrbelee
měšťan, býv. dlouholetý člen rady městské, býv.
předseda obč záložny a pravovárečného měšťanstia,
naplniv poželnaný věk 89 roků. Zvěčnělý byl otcem
r. JUDra. A. Kolrbelce, advokáta, starosty města
Tabora a poslance zemského. Pohřeb koná se dnes
ve čtvrtek 26. listopadu o 3. hod. odpol. z domu
smutku č. 6 na Hlavním náměstí, na hěbitov sv.
Jakuba v Táboře.
Lobkovic
Ferdinand lob
Karel Stibrat
A Delabro
Schmieger
Straka
Spilzer
Úmrt
Eduard Holf
Radkovská
Václav
Kotrbelee
JUDr
svatý . Jakub
Karlin
Tabora
hlaveň náměstí
Tábor
NN
vysoký škola technický v Praga
svatý . della
H Imann
25
article
— Vzácné jubileum 35lelé plodné práce slavila
včera pí. Katuše Kavanová, majitelka I če-
ského akademického ústavu pro dámy a odborná
spisovatelka v Praze. Roku 1873 zařídila si jako
19fetá vdova modní salon s vyučováním odborným
předmětům. Snahou její bylo damskou krejčovinu
pokuď možná na vyšší stupeň povzněsti. Zavedením
vzornébo vyučování theoretického i praktického stal
se ústav pí Katuše Kavanové světoznámým a reno-
movaným prvního řádu. Paní a divky ze všech zemi
slovanských vyhledávaly v něm odburného vzdělanl.
jehož se jim pomocí osvědčených odbor. učitelek za
přísného vedení majitelky v plné míře dostalo. Paní
Katuše Kavanová ziskala si neocenitelných záslub
i jako odborná spisovatelka, Sepsala dle své původní
centimetrové soustavy střihuvé první českou odbor.
knihu »Umění střihů na damské úbory pro samouky«
klerá byla odbornou komisí již v druhém vydání za
nejdokonalejší dilo svého druhu uznána a nía mnoha
výstavách zlatými a státníma medailemi, jakož i
diplomy vyznamenána. »Umění střihů na damské
úbory« od Katuše Kavanové je přeloženo do čtyt
jazyků a zasílá se do všech evropských zemí i do
Ameriky. Deválé vydání aulorka nově vypracovala
pro jubilejní výstavu obchodní a živnostenské ko-
mory r. 1908 v Praze. kdo zná působení paní Ka-
vanové, přeje jí ke 35letému jubileu, aby ještě dlouba
téta blahodárně působila a přispěla ku praktickému
vychovávání dívělho dorostu českoslovanského, jemut
téměř celé své žiti zasvětila.
— Měsíské zastupitelstvo v Karlině konalo včer
odpoledne řadnou schůzi, jíž předsedal pan starosta
cís, rada Ronz. Jednací pořad byl takto vyřízen.
Kavanová
Kavan
Karlin
Praha
Amerika
Ka
rada Ronz
26
article
Schváleno vydání mimo rozpočet v celkové výš
84.300 K. — Schválen revers pro společnost rak.-
uherské státní dráhy ve příčině používání pozemku
dráhy pro účely botanické zahrádky. — Po referálu
pana nám. dra. Brabce usneseno, aby služební
disciplinární řád pro podúřadniky byl změněn v tom
směru, že snižuje se doba k postupu do vyšší třídy
služebního platu se 4 na 3 roky. — Karlu Čapkovi,
správci městských sadů, uděleno příbytečné v obnosu
700 K ročně. — Správcem požarního telegrafua
telefonu, jakož i inventáře městského sboru dobro-
volnýchi hasičů v Karlině zvolen František Vesecký.
Definitivním městským hasičem zvolen Bedřich Zajl-
ček a definitivním druhým vodákem Boh. Horský. —
Do svázku obce ve smyslu domovského zákona z r
1896 bylo přijato 30 žadatelů, 4 žádosti byly zamít-
nuty. — Usneseno zvýšiti poplalky tržní
ohledací na masném tržišli a sice o 2 až 4 hal.
Zvýšených poplatků použije se k úhradě nákladů na
zřízení a upravení masné tržnice. — Schváleny ná-
mitky, podané městskou radou proti zřízení nove
lékárny ve čtvrti svato petrské v Praze. — Trávení
ktys v Karlíně na r. 1909 zadáno p. Šerákovi za 680 K
a kování obecních koní ua týž rok zadáno p. Vilkovi.
Schváleno překročení nákladu na stavbu masné trž-
níce z rozpočtených 80.000 K na 91.399 K. — P
referátu p. areb. Štěrby vyřízen rozpočet s po-
lečné vodárny na rok 1909. Rozpočet vy-
kazuje potřebu 6,400.000 K, k jejíž uhražení má
město Karlín přispěti 4o kvotou = 256.000 K.
Schválen jednomyslně návrh městské rady, aby proti
rozpočtu nebyly podávány námitky. — Po
referátu p. řed. dra. Plašila usneseno upravili pří
bytečné industriálním učitelkám při průmyslové škole
Brabec
Čapek
Karlin
Vesecká
Zajl
Šerák
Vilk
Štěrba
Plašil
Praha
Karlín
27
article
dívčí v tom směru, že definitivní učitelky dostanou
30% příbytečné ze základního služného, zatímním
učitelkám po 300 K a anistentce 200 K. — Schvá-
leny změny stanov mateřských škol v Karlíněa
domácího řádu městského útulku. — Pro potřeby
hasičského sboru najat viaduktový oblouk č. 62. —
Do správy obce přijata práva a závazky z nadace
dra. Ant Pavlíčka pro Hlávkovy studentské koleje
13 nadace dra. K. Sladkovského. — Ke konci schůze
poukázal p. Klicmann na nebezpečnost podjezdu pod
dráhu rakousko uherské společnosti v Trocnovské
ulici a tázal se pana starosty, co obec v zájmu ná-
pravy podnikla. Pan starosta sdělil, že obec podala
bezpočetné již stížnosti dráze samotné, pak místo-
držitelství a ministerstvu železnic, ale dosud bez-
výsledně a oznámil, že dle osobních informací u ředi-
telství dráhy před postátněním jejím nemožno čekati
příznivé rozhodnuti.
Antonín
Pavlíček
Hlávkův
K Sladkovský
Schvá
28
article
— Zástupcem městské rady pražské v ústředním
výboru Národní jednoty severočeské jmenován byl
pan Tomáš J. Maděra, obecní starší, ředitel a ma-
jitel obchodní školy a člen ústředního výboru Národní
jednoty severočeské.
— Pasivní resístence právních praktikantů? Po-
něvadž se proslýchá, že bude zahájena pasivní resi-
stence právních praktikantů, bylo přiděleno 12
auskultantů od různých pražských, soudů k zem-
skému trestnímu soudu. Udržuje se pověsť, že budou
prý povoláni na výpomoc mimo to auskultanti z Ha-
hiče, Štyrska, Korutan a odjioud. Že by se takovýto
napad v hlavách presidia trestního zemského soudu
zrodit mobl, kdo o tom pochybuje? — K tomu sdě-
luje se nám v pozdní chvíli noční: Pasivní resi-
stence právních praktikantů byla po včerejií
poradě zásadně usnesena a bude v nej-
bližších dnech zahájena. Usnesení stalo
se jednomyslně, neboť poměry, které právní prakti-
kanty k resistenci nuti, staly se neudržitelnými.
J Maděra
Štyrsko
Korutany
národní jednota
29
article
Právní praktikanti stojí přesně na půdě zákonaa
česká veřejnost jim zajisté mravní podpory ne-
odepře.
— Preváděcí nařízení veškerého minislerstva
k zákonu o úpravě platů státního zřízensctva ze ane
25. září 1908, byla konečné po dlouhých průlazích
dne 22, listopadu t. r. vydána. Doslovný obsah lěchlo
ministerských nařízení přináší ve zvláštním svém vy-
daní odbocný list »Slátní zřízenec«, vycházející na
Král. Vinohradech č. pop. 1262. Všem interesentům,
kteří si o toto číslo (stojí 20 haléřů) dopišou, bude
obratem zasláno; členové jednoty státních zřízenců
obdrží je zdarma.
— Obec českobudějovická bude dělat nové dluby!
Z Č. Budejovie se nam pláe: Zdálo by se to ne-
možným, ale už je tomu tak: pověstné hospodářství
radniční dotáhlo to už na 13 milionů dluhů, takže
na zúročení a umořování těchto dluhů praskne celá
polovice všech příjmů obecních, ale to nepřekáži,
aby se lakovým neslýchaným způsobem vesele ho-
spodařilo dale. Nedávno měla se konati schůze
s programem: sanace obecních financí. Schůze ta
byla odložena a koná se dne 26. t. m, však sanace
obecuích financi už na programu není, nýbrž jest
tam — dětání nových dluhů. Jednů se o nový, asi
půlmilionový dluh. a sice na stavbu nové budovy
pro německou obchodní školu a budovy pro státní
německou školu klempiřskou. Jak známo, usnesla se
ubchodní a průmyslová kombrá již před 10 lety po-
staviti v Č. Budějovicích k oslavé císařského panov-
nického jubilea — tehdy 50letého — budovu pro
státní průmyslovou školu, aniž by však poplatnictvo
bylo obtěžováno novými břemeny. Ale proli tomu
povstalo tolik intrik se strany německé, že bylo po-
lřebl deset let energie poslance p. Brdlíka, aby ko-
nečně nyní mohilo se k stavbě budovy přikročiti.
Král
Brdlík
Č . Budejovie
Č . Budějovice
Slátní zřízenec
obecní finance
30
article
Ovšem Němcům musila se dáti kompensace ve způ-
sobě německé státní školy klemplřské, pro niž bu-
dovu vystavi obec nakladem asi 200.000 K, z peněz
z polovice českých. Podobně má se to s německou
obchodní školou. Táto škola má krásné místnosti
v idomě »U můsta Prahy«, k účelům školským do-
konale upraveném, ale ježto se právě slavi, nová
Vudova pro českou školu obchodní, musí ji miti
Nemci také, ovšem že ale zase za peníze obecní,
L. j. z polovice české. A ježto peněz není, odělá se
nový dluh, jen aby německému justamentu bylo vy-
trověno. Sanace obecních financí se odloží na dobu
pozdější, aby se nový, témě? půlmillonový zbytečný
present k účelům strannicky německým svezi už
s sebou. Takové překvapení připravil hodný pan
Taschek poplatnictvu českobudějovickému k lefošnímu
Mikuláší. K Ježišku snad zase dostaneme — zvý-
šené přírážký.
Němec
Taschek
Mikulášet
Praha
31
article
— Demonstrace Němců v Opavě proti jazykové
rovnoprávnosti. Z Opavy, 25. listopadu. Včera ve-
čer konali zde Němči protestní schůzi proti „postu-
pujícím slavisačním snahám“ u slezských soudů,
kterými míněno jest provádění zákonem zaručené ja
zykové rovnoprávnosti, jak zřejmo jest ze zprávyo
jazykovém rozhoduli vrchního zemského souduv
Brně, c němž se zmiňujeme na jiněm místě. Po schůzi
táhlo několik set účastníků před budovu zemského
soudu, kde uspořádali bouřlivý projev, načež tálili
za provolávání hanby vládě městem.
O přihlašování ku pensijnímu pojišťován
uvádí Všeobecný pensijní ústav pro zřízence ve vše-
obecnou známost toto: Převážná většina zaměstnava-
telů vyhovělu svému závazku, přihlašovati své pojišťo-
váním povinné zřízence. Zdá se však, že ne zcela
nepatrná část zaměstnavalelů zůstala s podáním při-
hlátek pozadu. K poučení těchto zaměstnavatelů se
podotýků, že podání přihlášek ještě během r. 1908
jest z těchto důvodů ve vlastním zájmu zaměst-
navatelů, Zaměstnavatel je oprávněe, kvotu (1/2, pokud
se týče 1/2) premie, na zřízence připadající, témuž
jen do 3 měsíců po splatnosti plalu strhnouti. Zpo-
zděním přihlášky až do počátku r. 1909 vydává se
zaměstnavatel nebezpečí ztráty lhůty srážkové na
Němec
Opava
Brno
32
article
jeden, případně i několik měsíců. Dále mphou pouze
oni zaměstnavatelé, již učinili přihlašku v čas, s ji-
stotou na přijetí do seznamů voličů pro korporace,
povolané ke správě všeobecného pensijního úslavu
počltati. Ježto totiž volby tyto musejí se nutně ko-
nali počatkem jara 199, nelze žádnou záruku pro
zařazení lakových zaměstnavalelů, do seznamů volič-
ských poskytnouti, kteří s přihláškou bezdůvodně
otalejí. Konečně chrání podání přihlášky zaměstna-
vatele před potrestáním pro opomenutí těže. Zároveň
se podotýká, že i zaměstnavatelé, kteří hodlají své
zřízence pojistiti u něktarého ústavu náhradního,
pokud se týče pomocí náhradní smlouvy, povinni
jsou učiniti přihlášku u příslušného politického úřadu
I. stolice.
— Důvěrná schůze slezských akádemiků je dnes
ve čtvrtek o 347. hod. več. „u Čížků“ (Akadem. dům,
III. p.). Program: Naše stanovisko ke změněné poli-
tické siluaci ve Slezsku. Účast všech kolegů Slezanů
žádoucí.
— Pense u c. k. zemské hlavní pokladny vy-
pláceti se budou za přičinou šedesátiletého panovai-
ckého jubilea, jež připadá na den 2. prosince, již
dne 1. prosince, a platy, dne 1. prosince ku placení
dospělé (slůžně), již dne 30. listopadu.
Slezan
Slezsko
33
article
— K otázce suplentské. Ježto na občasné schůzi
Ú. S. Č. P., která se bude konati 28. t. m. o půl8.
hod. več. u Choděrů, jednati se bude o ustavení
sekce pro otázky suplentaké, a ustavení
této sekce pro suplenty vůbec je velmi důležito, žá-
dají suplenti příbramšti všechny své kolegy ven-
kovské i pražské, aby se schůze v počtu co možná
největším zúčastnili.
— Den 2. prosinoe bankovním svátkem. Veškeré
pražské bankovní ústavy, jakož i obě spořitelny
zdejší dobodly se, že v den jubilea císsřova 2. pro-
since t. r. své kanceláře budou míti uzavřené.
— Spolek archilektův a inženýrů v král. českém
koná zejtra v pátek 27. t. m. VI. týddenní přednáško-
vou schůzi ve velkém sále Měšťanské besedy pražské.
Na programu jest přednáška pana inž. dr. tech. Ant.
Jilka, docenia české vys. školy technické, „Tech-
nické prostředky novodobého hospodářství vodníhoa
stavby k získání vodních sil“. Přednáška provázena
bude řadou obrazů, promítaných skloplikonem. Za-
čátek o 7. hod. večer. Hosté vjtáni,
— Slezský večer pořádá spolek „Slezan“ v so-
botu 28. t. m. v Národním domě na Král. Vinohra-
dech. Při večeru účinkovati se zvláštní laskavostí se
uvolila sl. E. Fischerova, učitelka v Praze, pan JUC
E. Axman a JUC. B. Krištof, kteří přednesou Axma-
novu rukopisnou novinku „Jen jedenkráj“, melodran
S Č P
Choděra
Ing
doktor
technický
Jilka
Slezan
E Fischerův
E Axman
B Krištof
Praha
JUC
spolek archilektův a inženýr
národní dům na Královský