ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 af6a5a10-7631-11dc-b22d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 104, place 68, org 19, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
26. listopadn 1908
4 masthead
Číslo 32e
5 article
předmělem úřadního jednání, mohly věsl k bezprostřednímu konfliktu s Německem. Hale označil, jak známo, otisk interviewu toho ve »Worldu« za nepřesný a kn. Bůlow prohlásil ho za holou smyšlenku. »Berl. Ztg. am Montag« tvrdí poznovu, že kn. Bůlow odebere se v polovici prosince na několikatýdenní dovolenou do Kleinílottbecku u Hamburku. Poněvadž není zvykem, aby stát- níci odeházeli na dovolenou v době vážných sporů mezinárodních a protože nevlídné zímní podnebí u Severního moře nesvědčí o skutečné potřebě zolavení, mohla by dovolená taková znamenati jen předzvěst demise kaneléřovy. Světoznámý publicista Stead sděluje, že Japonci neoddávají se žádnému klamu o ne- přátelském smýšlení cisařově. Sám markýz It potvrdíl prý jemu, Steadovi, za návštěvy svoji že válečné plány proti Japonsku staly se přím utkvělou myšlenkou efsařovou. Také za nedávné návšlěvy své v Anglii nabízel Vilém II. podle Steada lodstvo svoje k boji proti šikmookým »usurpatorům« Dálného Východu. V pařižském tisku neprovázejí se nové ho- vory efsařovy ještě vělikými komentáři. Ne dávnou návštěvu císařovu na berlínské radnie pojímá ale i »Temps« jako obratný pokus el- sařův, zalichotiti se veřejnému mínění něme- ckému.
Berl Montag Stead Japonec Vilém II Temps Německo Kleinílottbecko Hamburk Anglie dálný východ
6 article
V italském »Giornale d' Italia« konstatuje berlínský jeho dopisovatel Cabasino-Berda, že sláva Německa po třech jeho »národních po- hromách« (Kopenik, proces, Hardenův a císařský interview) značně poklesla a odhaleni o dvorn kamarille rozptýlila zvláště i »svalozáři elsa řovu«. »11. listopadu seděl císař Vilém v. fiš ském sněmu jako obžalovaný před soude svými.« V okamžiku tom přesvědčili se pod- daní jeho, že císař jich není bohem, nýbrž je- nom člověkem obyčejným a nedali mu žádný pardon již. Illuse a sen zmizely pro vždy již Nazpět není možno jíž. Bud otevře secesta sku- tečnému parlamentarismu aneb ultrakonserva- tivní reakce zvítězí, jakmile bude míti císaři sílu k odvetě svojí. Chmurné chvíle nadešly pro německou říši. Protirakouské bouře v htalii. Také včera večer došlo v Řimě k bouřným positivním projevům protirakouským. Zvláště před vyslanectvem rakouským, kdež provoláváno »Pereat!« Rakousku i trojspolku. Pemonstrace protirakouské opakovaly se ostatně i ve všech universitních městech ilalských. Italské listy při- nášejí ostré články proti. Rakousku. V Řimě bylo zatčeno včera 112 osob, část ale opě propuštěna.
Hardenův Vilém Illus Pereat Německo Buda Rakousko Giornale d ' Italia CabasinoBerd
7 article
Také dnes dopoledne konali posluchačt university, lyceí a technických ústavů v Řimě v universitní budově schůzi, aby protestoval proti událostem na vídeňské universitě. Když promluvili prof. Trincheri a studujíí z Terstu, zapsaný na akademii krásných uměni v Římě, byla schválena příslušná resoluce načež studenti zpívali vlastenecké plsně. Depu- tace s prof. Trineherim v čele opustila polom tajnými dveřmí universitní budoxu, aby odevzdnl resoluci římskému starostovi. Studenti ehtěli doprovázeti deputaci, ale bylo jim v lom zabráněno stráží, která obsadila všechny východy z university. Avšak studenti, kteři opustiliz uni- versitní budovu v malých skupinách, dohonil deputaci a doprovázeli ji až ke Kapilolu. Po něvadž okolí Kapitolu bylo obsa- zeno vojskem, táhli studenti na Piaz za Venezia, kde uspořádadi lomozne projevy. Stráž několikrát zakročila a roz- prášila manifestanty. Neudála se žádná pozoruhodnější přihoda. Na université v Bo- loni došlo dnes dopoledne k podobnému projevu. Demonstrace studentů trvaly celé odpo- ledne jednak na Piazza Monte Vittorio, kam účastnfei přibyli po schůzi poslanecké sněmovny, jednak na Plazza Colonna. Bylo zatčen několik osob. Také z Boloně, Neapole a Turin docházejí zprávy o demonstracích.
Trincheri Colonna Terst Řím Kapitol Venezia Bo Boloň Neapol Turin technický ústav v Řima Piazzo Mont Vittorio poslanecký sněmovna
8 article
Francie nesmí odzbrojiti. Sněmovna pokračovala v dnešní dopoledn schůzi v rozpravě o rozpočtu námořním. Zpravo- daj prohlásil, že z jeho zprávy byly odvozovány přehnaně důsledky. Mužstvo i důstojníci jsou hodní důvěry země. Nynějšímu loďstvu musi býti poskytnuta jeho plná sila. Německo dalo všem státům přiklad na moři. Anglie nevzdaln se své supremacie na moři. Japonsko a Spojené státy konečně nevzdaly by se dle sensační roz- mluvy s císařem tak rychle svého mocného ná mořnictva. (Zpravodaj rozpočtového výboru fran couzského, politik starý a vážný, věťi tedy od halením »Worldu« o hovorech Viléma, slibující h brzkou válku Spojených stálů proti Japonsku Ovšem ani tím úplná autentičnost sdělení těch ještě dotvrzena není.) Sněmovně bude se rozhodnouti, z dal Francie chee klesnouti na pát nebo šestý stupeň. (Pochvala.) V roko- vání bude odpoledne pokračováno. Nápadné rozmnožení francouzského děln- střeleciva.
Vilém Francie Německo Anglie Japonsko spojený stát
9 article
Francouzský ministr vojenství Picquart na vrhuje parlamentním kruhům francouzským velm značné sesílení artilerie. Rozmnoženy mají být pluky dělostřelecké ze 40 na 64, počet bateri z 506 na 634. Každý armádní sbor bude miti místo 92 děl příště 120 Státi to bude jednou pro vždy 8 mil. franků a ročně o 9 mil. vice Zalýkání Srbů v Bosně a Hercegovině. Jako v Chorvatsku již od srpna bez pře- stání Scby zatýkají, tak se děje i v Bosněa Hercegovině, odkudž ovšem nyní málo zpráv proniká za hranici. Úřady pohlížejí na všecky Srby jako na „velezrádce“. S nimi putují d žaláře i moslemovů. Před několika dni zatčení v Maglaji: předseda srbské obce Milan Ilič, srb- ský duchovní Vladimír Pejevič a ještě několik Srbů. Žandarmové je odvedli do Dolní Tuzly. Teké v okolí Baňaluky zatčeni mnozí Srbové. Co se jim klade za vinu, nikdo nevi! Obě země jsou jako v stavu obležení. Všechno bezcharsk- terné staví se v službu špionáže. Domovnich prohlídek koná se bez počtu. Policie vykonávi vždy i prohlídku osobní a podrobuje jí muže i ženy. Sedlákům je zapovězeno po západe slunce vycházeti z kučl.
Srba Ilič Pejevič Boseň a Hercegovina Chorvatsko Bosně Hercegovina Maglaj Dolní Tuzla Baňaluka
10 article Našim p. t. odhěratelům a čtenářům.
Našim p. t. odhěratelům a čtenářům. V době, kdy veškeren český tisk vypověděl boj německým, nás hano- bícím, národ náš pokořujícím časopi- sům, kdy veškeren český tisk žádá odstranění těchto nepřátelských listů z každé české domácnosti, z každého českého závodu, uznáváme za svoji žurnalistickou povinnost vydávat VecerniK »Národních Listů« v každém ohledu dobře informovaný. Večerníky německých časopisů tím, že přinášely zpráy z říšské rady telefonické zprávy z Vídně a zejmena zprávy bursovní a hospodářské, jež teprve ranní naše vydání mohlo obsa hovat, odebírány byly mnohými če- skými rodinami, četnými českými obchodníky. Místo těchto nepřátelských listů odhodlali jsme se dáti do rukou če- ského čtenáře dobré večerní vydání »Národních Listů: ve velikém for- mátu ranního vydání, počínaje 1. prosincem 1908.
Vídeň
11 article
Vzhledem k velikým finančním obětem s vydáváním tohoto večerního vydání spojeným prodávati se bude jednotlivé čislo za 4 haléře. a Z technických příčin není možno vydávati »Národní Listy třikráte denně a proto od prvního prosince přestane vycházet odpolední vydáni »Národních Listů«. V náhradu za odpolední vydán dáváme našim pánům odběratelům velké večerní vydání za stejné předplatné. Všecký příznivce i přátele své žádáme, aby v novém tomto podniku nás podporovali rozšiřováním našeho listu, zasíláním nám dobrých a spo- lehlivých zpráv ať z oboru politi- ckého, národohospodářského, kultur- ního, vědeckého, sportovního atd. Všecky zprávy o nejnovějších udá- lostech v našich venkovských mě- stech, o politických schůzích, slavno- stech, o rozkvětu našich měst, o no vých hospodálských podnicíob, o ži- votě našem spolkovém, o důležitých sportovních událostech atd. atd, jsou nám vítány. Snahou naší bude poskytovat jako dosud vždy v »Národních Listech- dokonalý obraz o politickém, kul- turním i národohospodářském ži- votě našeho národa a doufáme, že v této snaze upřímné a poctivé bu- deme českou veřejností podporováni
12 article Vydavatelstvo a redakce „„.Nár. LIsti“.
Vydavatelstvo a redakce „„.Nár. LIsti“. vtn
13 title
Denní zprávy.
14 article
pe — O významném rozhodnuti c. k. vrohniho zemského soudu v Brně ve prospěch jazykove rovnoprávnosti ve Slezsku podal veřejnosti sytou zprávu „Opavský Týdenník“. Zní doslovn takto: „A. z Poruby, zastoupený drem. Hessem v Klim- kovicích, podal na B. z Poruby u c. k. žemskéhio soudu v Opavě žalobu na 1500 K — jazykem če ským. Na žalobu tu podal žalovaný, zasloupeny drem. Stratilem v Opavě, odpověď těž ja zy kem českým. Tuto odpověď vyřídil c. k. zem ský soud opavský usnesením německým kterým nařízen byl rok k úslnímu líčení pře. Proi tomulo usnesení, vydanému jazykem německým, po dal žalovaný stížnost k c. k. vrchnímu sou du zemskému v Brně, který o ní rozhodnutin ze dne 13. listopadu 1908 R I 176/8—7 nalezl. takl- za právo: Stížnosti žalovaného do usnesení c. k. zemskéh soudu v Opavě ze dne 3. listopadu 1908 Cg 1 418/8—3 vydaného v jazyku německém se vyho vuje a c. k. zemskému soudu v Opavě se nařizuje aby naříkané usnesení stěžovateli vydal v řeči českě Útraty slížnosti musí nésti rekurent sám.
Hess Klim Stratil Útrata Brno Slezsko Poruba Opava
15 article
Důvody Dle vyhlášky slezského zemského výboru ze dno 7. ledna 1908 č. 22.493. číslo 10 slezských nařizen a zákonů zemských jest soudní obvod klimkovský ke kterému obec Poruba přináleží, jazykově smíše ným a jest tudiž český jazyk, oběma spornými stra nami v jejich podáních užívuný, tam v zemi obvyk lým nejen dle výše uvedené vyhlášky, nýbrž i v smyslu § 13. ohec. soudního řádu, klerý dle čl.1 úvod. zák. k c. ř. s. i nyni zůstal plalným zákonem Česká řeč jest však též u zemského soudu v Opavi jazykem v zemi obvyklým, a to jednack již prolo, že tento soudní okres, jakož i jiné jazykově smíšené soudní okresy patří k šíršímu obvodu zemského sou du opavského, jednak i z toho důvodu, že k užšímu obvodu zemského soudu opavského palří české obc a jest i okres opavský dle výše uvedené vyhlášky okresem jazykově smíšeným. Mají tudížna základě čl. 19. zákl. stát. zák.z dne 21. prosince 1867 č. 141 ř. z. v tomlo jazyce tě soudní vyřízení býti vydávána, ježlo nestává zákona klerý by oproki čl. 19. zmíněného zákl. stšt. zák vyřízení takových podání, učiněných v jazyku v zem obvyklém, přikazoval v řeči německé, tudíž v jazyc jiném a ježlo již z § 13. obec. s. ř. vyplývá, že soud ce musi býli znalým řečí v zemí obvyklé a že tudi i vyřizeni má se státi v léže řeči.
Poruba
16 article
Tyto úvahy vedou k tomu důsledku, že v daněm připadě naříkané vyřízení mělo býti vydáno v řeč české a bylo proto tak nalízeno. I když proti meritální části usnesení není sporný prostředek připustným (§ 130. odst. II. c. ř. e.), ted jedná se zde o olázku zcela jinou, § 13. obec. s. a čl 19 zmíněného zákl. št. zák. úpravenou, loli o to, ve kterém jazyce mělo býti usnesení vydáno Ohledně této formální otázky jest však rekura pří- pustným 4éž proti usnesením, klerá po stránce male riální naříkatelnými nejsou, ježlo opravný prostředel v této příčině soudním řádem civilním zskázán neni zvláště když se právě jedná o otázku jazykovou soui ních usnesení, která s prováděním c. ř. s. nerozlučně souvisí a ohledně nichž Ey opravný prostředek musi býti výslovně zakázán, kdyby měl býti vyloučen (§ 514. c. ř. s.) Rekurs jest tedy přípustným. Ce se týče útrat rekursu, bylo by nespravedlivo- kdyby odpůrci, který rovněž měl nárok na vyřízen v řeči české, avšak rekursu nepodal; byla uloženu náhrada útrat rekursu. Ba spíše dlužno záležitost tufo posuzovati dle analogie § 51. c. ř. s., ježto š§ 41. a násl. c. ř. s. upravují spíše výsledek materiální Dle konečného odstavce § 51. c. ř. s. dlužno k útra- tám rekursu hleděti tak, jakoby byly navzájem zru- šeny a to znamená právě tolik, že stěžovatel si me útraty rekursu něsti sám.
17 article
Tímto rozhodnutím vrchního zemskéh soudu pro Moravu a Slezsko byl konečně aspor v určitém případě zjednán průchod právům ja- zyka českého ve Slezsku, damějšími soudy dosud neuznávaným. V tom záleží význačný jeho vý- znam. Čeští advokáti a české strany nabyly roz hodnutím tím zároveň vodítko pro další svůj po- stup po stránce jazykově u soudů slezských. Al nejen to. Rozhodnutí vrchního zemského soudn brněnského poráží zároveň ty německé soudee v království českém, kteří jako účastníci cheb- ské revolty soudeovské jazyk český z tak zv. abeld uzavíraného úzenií vylučují. — Z Karlových Varů (Nový útok na Slo vanskou besedn.) Zdá se, že zdejší Všeněmei vytkli si za úkol podnikati pravidelně útoky na zdejší Slovanskou besedu. Sotva zasklena byla okna besedního domu, německými kulfurníky př nedávných bouřích vytřískaná, již nový úlo sluší zaznamenati. Podníknut byl německými ná- silníky v noci na minulý pondělek kamenem, jemuž velká okenní tabule padla za oběť. N. okr hejlmanství se tvrdl, že besední dům byl za noci hlidn četnicivem, ale při činu — ja se již v Karlových Várech samo sebou roz umí — nebyl dopaden nikdo. Českého obyve telstva, které je na vzdor slibům ministrů místodržitele bez pomoci a ochrany vydáno zu řivosti německých násilutků na pospas, vzmálá se již zoufalost.
Al Morava Slezsko Karlová Vary
18 article
„Frau Pospischin“ ředitelkou městskéh divadla v Ústi n. L. V pomdělní schůzi měsí ského zastupitelstva ústeckého jednalo se o ná vrhu městské rady o zadání nového miěstskéli divadla paní Márši Pospíšilové, kdysi heroin Národního divadla v Praze. Rokování opatrnýe! otců ústackých o této otázce bylo tak vážné, z referát jenom o tomte kuse obecních starosto ústeckých vyžádal si neméně než pěl sloupeů „Aussiger Tgblttu.“. Zpravodanj, radní Maroseh líčil v obšírně řeči nadšení pl. Pospíšilové „jedné z největsích tragédek naší doby“, p ústecké publikum a hnutí jejíhio srdce, jež při mělo ji ucházeti se o ústecké divadlo. Po dlou hém vyjednávání, osobním představování a pod byla na prosby paní Pospiselill upuštěno od ve řejné soutěže. Umělkyně prollásila, že povn žuje za předmět svě nejvělšíctižádo sti aby se ji ústeckého divadla dostalo bez konku rencé, neboť ta nesrovnává se s jejím sebo vědomím jako umělkyně. V důvěrné schůz městské rady bylo většinou hlasů úsneseno, vy hověli jejímu přání, doclleno dohody o smlouvě podle kteréž paní Pospíšilová nebude platiti žkd ného nájmu a složí ve dvou lhůtách jistoti 20,000 korůn, divadlo bude její správě svěrén prozatím na tři léta s pšípadným prodluuženln na dalsinlři nky, subkenie měslšká obnáší cel kem 13.400K. Proti paní Pospischillové, tal sděloval pan radu Marašeh, byly činěny na mitky „různých lidí“ vzhledem k tomu, že jes rodilá Češka. To prý jest ovšem pravda, avšak nehledě k mezinárodnosti umění, bylo pí. Pospo šilové od jejich „užších krajanů“ způsoben telik zla (1!) a s druhé strany v provozóvání ně meckého umění dostoupila takové slávy drama tické, že dnes„s plnýma celým srdeen tělem i důší stala se Němkyní.“
Maroseh Pospíšil Pospiselill Pospíšilová Pospischillová Češka Němkyně Frau Pospischin městskéh divadlo paní Márš Pospíšil národní divadlo v Praga Aussiger Tgbltta
19 article
(Heil!) Její manžel jest majorem pruskéhio dělo střelectva, ónn sama říšsko německou přísluš- nicí, takže j nemůže býti v národním ohledu činěna žádná výtka. Oslatně bylo pro všechny případy ve smlouvě na -to pamatováno, aby, se v městském divadle jinak nehrálo, než něme cky, a do svazku divadelního smějí býti přijí máni rovněž jenom Němci. Aby se paní Pospi schill ústeckým Němcům nepřejedla, smí vy stoupiti za jednu sezónu jenom dvaeetkráte Proti referentovi vystoupil radní Eichler, který nevěři příliš v ředitelskou zdatnost této dámy. i upozorňuje v té příčině na nezdar letošníhio pobostinského turnée „Wolí-Pospischill“, při němž 15 umělců přišlo o gáži 3000 K. Jiný pan radní ukazoval na to, že pí. Pospíšilová nepo- žívá populority a obliby mezi berci, jak nasvěd- čuje „Bühnengenossenschafisztg.!. Předěltán telegram posl. Schrammela, který se výslovuis proti Pospišilce a rovněž p. rodní Vogel prohlá- sil, že u ní postrádá „organisatorské talenty , hlavně pak naplňuje jej starostí, že „nenáleží k německému národu“. Referent Maresch pro- nosl pro uehazečku padšenou závěrečnou řeč.
Němec Eichler Pospíšilová Schrammel Pospišilka Vogel Maresch Heil WolitPospischill
20 article
Vyvrátil i výtku, že pí. Pospíšilová není „musi kalisch“, neboť prohlásila, že hraje perfek tně klevír, že rok ztrávila na konservatoři a tako zpívá. Depeše Schrammelova je špatně informo- vána, Došly prý ještě jiné depeše a dopisy, tako Volksrat zasáhl do akce, rovněž in- tendant zemského divadla dr. E pinger. Co se týče organisačních schopnost uchazečky, stojí prý jí po boku „vysoce inteln- zentní manžel“. Paní Pospíšilová, upozorněna. že by divadlo snad neprosperovalo, namítla, že ona sama sází celé své jmění na svůj ústecký podnik a nejenom to i svou uměleckou pověst a že se tudíž vynasnaží zaručiti umělecký úspěch divadia. Na konec hlasováním podle jmén přijat návrh, městské rady 25 proti 5 hlasům 3 zdrželi se hlasování... Zlá ústa ústeckých oponentů přoti pí. Pospíšilové ujišťují, že slav- nostním zahajovacím představením v ústeckém divadle bude „D' Böhm in Amerika“ s krásným kupletem, v němž přichází skvostný refrén- „Der Nechledil, der Pospisckillr
Pospíšilová doktor E pinger Pospíšil D Böhm in Amerika der Nechledil
21 article
— Ve včerejší zchůzi zemského výboru králov ství českého byla po návrhu přísedícího A dá mka učiněna opatření na urychlení postupu při jednán o pozeměťování rolnických škol a o zřízení paedago- zických seminářů při střed. hosp. školách v Chrudím a Kadani. Upravena úhrada výslužného učitelů ře mesl. školy v Ml. Boleslavi. Schválena opalření, tj- kající se používání zem. subvencí musei. Schvá- len opětný rozklad ministerstvu, týkajíe se povolení úlev absolventům řemeslni- ekých škol při učoní řemeslům. Poyolen subvence učednické besídce v Lounech; divčí škole průmyslové spolku „Vesna“ v Hořicích na vydávání Jurkovičova díla „Práce našeho lidu“. Schválen roz počet nákladů na sochu sv. Václava. Schváleny plá ny na stavbu zimní hosp. skoly v Litomyšli. Schvá
Jurkovičův svatý . Václav Kadaň Boleslav Louny Hořice Litomyšl
22 article
leno staveniště chorobince v Lounech, zřízení cho- robince v Horažďovicích. Povolena subvence na mlě- káznu při rolnické škole v Plzni. Povolena bezúroční půjčka na zřízení ústavu pro rhachitiky. — Dle zprá- vy přísedícího dra. V. Škardy oznámilo ředitelstv Hypoteční banky, že generální ředitel dvor. rada dr Blažek nastoupil svou smluvenou dovolenou a že je zastupovati bude náměstek generálního ředitele dvor- ní rada prof. dr. Bráf, zemským výborem ustanovený Po návrhu téhož zpravodaje byla povolena výplat subvence 3000 K Ústřední jednotě hospodářskýe společenstey v král. českém za provedené revise spo- ločenstev těch. — Po návrhu náhr. přísedícího Fr Chaloupky, ktorý zastupoval churavého přísedí cího Žďárského, rozděleny byly peněžní příspěvký obvodním lékařům a vdovám po obvodních lékařích pokud nemají nárok na výslužné podle zemského zákona o výslužném obvodních lékařů. Lékaři ti ob drží po 300 kor, xdovy po lékařích po 200 kor. celkem bylo jim rozděleno 17.900 K, na rozdělení dl dalších eventuálních zádostí zbývá ješlě 7100 K.
V Škarda Blažek profesor doktor Bráf Chaloupek Žďárský Louny Horažďovice Plzeň
23 article
Po návrhu téhož zpravodajé byly dle návrhu subko mitétu, ve kterém vedle zpravodaje Chaloupky za sedali přísedící prelát Burian a dr. Eppinger, zadány dodávky do ústavů zemských. — Po návrhu přísedí ciho dra. Eppingra byl ředitelem donucovací pra covny v Praze jmenován Jan Tilšer, dosavadní ředite polopšovny v Opatovicích; zatímnou správou této po lopšovny pověřen byl kontrolor Jan Průša. — Po ná vrhu téhož zpravodje povolena byla výplata sub- vence 4000 K Spolku pro vystavění akademického domu a povolena podpora 2000 K na zachování věže starého městského opovnění v budově policejního re- ditelstvi; stát věnuje na zachování památky té 10.00 kor. s podmínkou, aby místní činitelé uhradili zby tek nákladu na restauraci tu, 5000 K činící. — Náhr přísedící dr. Pinkas podal zprávu o sporu oboe třebenické s tamním pivovarem německého družstva o místní dávku pivní. Pivovar, podnik německý, ne platil několik let obecní dávku z piva, v Třebenicích vyčepovaného. Purkmistrovský úřad nařídil vymá- hání dávky té a obecní zastupitelstvo polvrdilo naří- zení to; obojí stalo se ovšem jazykem českým. Spr va pivovaru odvolala se proti usnesení zastupitel stva německým podáním k okresnímu výboru lovosi ckému, který usnesení obce třebenické zrušil, Prol tomuto rozkodnulí podala obec třebenická jazykem českým stížnost k zemskému výboru. Ve včerejší schůzi zemského výboru bylo po stránce jazykov rozhodnuto, vydati vyřízení oběma jazyky zemskými z čehoz je patrno, jak úzkostlivě zemský výbor db plné rovnoprávnosti jazykové; po stránce věené bylo usneseno vyšetřili ještě některé podrobnosti celé zá- ležitosti.
Chaloupek Burian doktor Eppinger Tilšer Průša Pinkas Praha Opatovice Třebenice
24 article
— Zemský výbor království českého přijat bude korporativně panovníkem v jubilejním sly- šení v pondělí 30. t. m. Mocnáře osloví řeč českou a německou nejvyšší maršálek zemský prine Ferdinand Lobkovic. Včera před sezeňím zemského výboru seznámil prine Ferdinand Lob- kovie členy zemského výboru s obsahem této své řeči. Jak se proslýchá, není v ni míst vy- nikajícího významu. — Rodinné zprávy. Stříbrnou svalbu slaví dnes v rodinntém kroužku pan Karel Stibrali obchodn záslupce firmy A. Delabro č Schmieger, s choti svou Zollí, roz.Zelenkovou. — Pan Fruntjšel Straka, účetni firmy Josef Spilzer, dvorní dodav- tol vína v Kárllně, s chotí svojí Mařenkou, roz Čermákevou, oznamují, že slavili sňatek svů dne 24. listopadu 1908 v chrámu sv. Cyrilla a Metho děje v Karlině. — Úmrti. Včera zemřel p. Eduard Holfm a nn. velkobehodník a společník fi my »H Imann a syn« v 35. roce věku. Cohřeb bude zejtra o 3. hodin z dmu smutko, Bredovská ulice č. 10 n. na hřbilo v Olšangch. — V úterý zemřela pl. Josefa W a- dová roz Radkovská, choť řádného profesora česk vysoké školy technické v Praze. Pohřbena bud z kaplesv. Václava na hiřbitově vinohradském zejtr o 11. hod. dopol. — V Taboře zemřel. dne 24. l. m. po králké nemoci pan František Kotrbelee měšťan, býv. dlouholetý člen rady městské, býv. předseda obč záložny a pravovárečného měšťanstia, naplniv poželnaný věk 89 roků. Zvěčnělý byl otcem r. JUDra. A. Kolrbelce, advokáta, starosty města Tabora a poslance zemského. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek 26. listopadu o 3. hod. odpol. z domu smutku č. 6 na Hlavním náměstí, na hěbitov sv. Jakuba v Táboře.
Lobkovic Ferdinand lob Karel Stibrat A Delabro Schmieger Straka Spilzer Úmrt Eduard Holf Radkovská Václav Kotrbelee JUDr svatý . Jakub Karlin Tabora hlaveň náměstí Tábor NN vysoký škola technický v Praga svatý . della H Imann
25 article
— Vzácné jubileum 35lelé plodné práce slavila včera pí. Katuše Kavanová, majitelka I če- ského akademického ústavu pro dámy a odborná spisovatelka v Praze. Roku 1873 zařídila si jako 19fetá vdova modní salon s vyučováním odborným předmětům. Snahou její bylo damskou krejčovinu pokuď možná na vyšší stupeň povzněsti. Zavedením vzornébo vyučování theoretického i praktického stal se ústav pí Katuše Kavanové světoznámým a reno- movaným prvního řádu. Paní a divky ze všech zemi slovanských vyhledávaly v něm odburného vzdělanl. jehož se jim pomocí osvědčených odbor. učitelek za přísného vedení majitelky v plné míře dostalo. Paní Katuše Kavanová ziskala si neocenitelných záslub i jako odborná spisovatelka, Sepsala dle své původní centimetrové soustavy střihuvé první českou odbor. knihu »Umění střihů na damské úbory pro samouky« klerá byla odbornou komisí již v druhém vydání za nejdokonalejší dilo svého druhu uznána a nía mnoha výstavách zlatými a státníma medailemi, jakož i diplomy vyznamenána. »Umění střihů na damské úbory« od Katuše Kavanové je přeloženo do čtyt jazyků a zasílá se do všech evropských zemí i do Ameriky. Deválé vydání aulorka nově vypracovala pro jubilejní výstavu obchodní a živnostenské ko- mory r. 1908 v Praze. kdo zná působení paní Ka- vanové, přeje jí ke 35letému jubileu, aby ještě dlouba téta blahodárně působila a přispěla ku praktickému vychovávání dívělho dorostu českoslovanského, jemut téměř celé své žiti zasvětila. — Měsíské zastupitelstvo v Karlině konalo včer odpoledne řadnou schůzi, jíž předsedal pan starosta cís, rada Ronz. Jednací pořad byl takto vyřízen.
Kavanová Kavan Karlin Praha Amerika Ka rada Ronz
26 article
Schváleno vydání mimo rozpočet v celkové výš 84.300 K. — Schválen revers pro společnost rak.- uherské státní dráhy ve příčině používání pozemku dráhy pro účely botanické zahrádky. — Po referálu pana nám. dra. Brabce usneseno, aby služební disciplinární řád pro podúřadniky byl změněn v tom směru, že snižuje se doba k postupu do vyšší třídy služebního platu se 4 na 3 roky. — Karlu Čapkovi, správci městských sadů, uděleno příbytečné v obnosu 700 K ročně. — Správcem požarního telegrafua telefonu, jakož i inventáře městského sboru dobro- volnýchi hasičů v Karlině zvolen František Vesecký. Definitivním městským hasičem zvolen Bedřich Zajl- ček a definitivním druhým vodákem Boh. Horský. — Do svázku obce ve smyslu domovského zákona z r 1896 bylo přijato 30 žadatelů, 4 žádosti byly zamít- nuty. — Usneseno zvýšiti poplalky tržní ohledací na masném tržišli a sice o 2 až 4 hal. Zvýšených poplatků použije se k úhradě nákladů na zřízení a upravení masné tržnice. — Schváleny ná- mitky, podané městskou radou proti zřízení nove lékárny ve čtvrti svato petrské v Praze. — Trávení ktys v Karlíně na r. 1909 zadáno p. Šerákovi za 680 K a kování obecních koní ua týž rok zadáno p. Vilkovi. Schváleno překročení nákladu na stavbu masné trž- níce z rozpočtených 80.000 K na 91.399 K. — P referátu p. areb. Štěrby vyřízen rozpočet s po- lečné vodárny na rok 1909. Rozpočet vy- kazuje potřebu 6,400.000 K, k jejíž uhražení má město Karlín přispěti 4o kvotou = 256.000 K. Schválen jednomyslně návrh městské rady, aby proti rozpočtu nebyly podávány námitky. — Po referátu p. řed. dra. Plašila usneseno upravili pří bytečné industriálním učitelkám při průmyslové škole
Brabec Čapek Karlin Vesecká Zajl Šerák Vilk Štěrba Plašil Praha Karlín
27 article
dívčí v tom směru, že definitivní učitelky dostanou 30% příbytečné ze základního služného, zatímním učitelkám po 300 K a anistentce 200 K. — Schvá- leny změny stanov mateřských škol v Karlíněa domácího řádu městského útulku. — Pro potřeby hasičského sboru najat viaduktový oblouk č. 62. — Do správy obce přijata práva a závazky z nadace dra. Ant Pavlíčka pro Hlávkovy studentské koleje 13 nadace dra. K. Sladkovského. — Ke konci schůze poukázal p. Klicmann na nebezpečnost podjezdu pod dráhu rakousko uherské společnosti v Trocnovské ulici a tázal se pana starosty, co obec v zájmu ná- pravy podnikla. Pan starosta sdělil, že obec podala bezpočetné již stížnosti dráze samotné, pak místo- držitelství a ministerstvu železnic, ale dosud bez- výsledně a oznámil, že dle osobních informací u ředi- telství dráhy před postátněním jejím nemožno čekati příznivé rozhodnuti.
Antonín Pavlíček Hlávkův K Sladkovský Schvá
28 article
— Zástupcem městské rady pražské v ústředním výboru Národní jednoty severočeské jmenován byl pan Tomáš J. Maděra, obecní starší, ředitel a ma- jitel obchodní školy a člen ústředního výboru Národní jednoty severočeské. — Pasivní resístence právních praktikantů? Po- něvadž se proslýchá, že bude zahájena pasivní resi- stence právních praktikantů, bylo přiděleno 12 auskultantů od různých pražských, soudů k zem- skému trestnímu soudu. Udržuje se pověsť, že budou prý povoláni na výpomoc mimo to auskultanti z Ha- hiče, Štyrska, Korutan a odjioud. Že by se takovýto napad v hlavách presidia trestního zemského soudu zrodit mobl, kdo o tom pochybuje? — K tomu sdě- luje se nám v pozdní chvíli noční: Pasivní resi- stence právních praktikantů byla po včerejií poradě zásadně usnesena a bude v nej- bližších dnech zahájena. Usnesení stalo se jednomyslně, neboť poměry, které právní prakti- kanty k resistenci nuti, staly se neudržitelnými.
J Maděra Štyrsko Korutany národní jednota
29 article
Právní praktikanti stojí přesně na půdě zákonaa česká veřejnost jim zajisté mravní podpory ne- odepře. — Preváděcí nařízení veškerého minislerstva k zákonu o úpravě platů státního zřízensctva ze ane 25. září 1908, byla konečné po dlouhých průlazích dne 22, listopadu t. r. vydána. Doslovný obsah lěchlo ministerských nařízení přináší ve zvláštním svém vy- daní odbocný list »Slátní zřízenec«, vycházející na Král. Vinohradech č. pop. 1262. Všem interesentům, kteří si o toto číslo (stojí 20 haléřů) dopišou, bude obratem zasláno; členové jednoty státních zřízenců obdrží je zdarma. — Obec českobudějovická bude dělat nové dluby! Z Č. Budejovie se nam pláe: Zdálo by se to ne- možným, ale už je tomu tak: pověstné hospodářství radniční dotáhlo to už na 13 milionů dluhů, takže na zúročení a umořování těchto dluhů praskne celá polovice všech příjmů obecních, ale to nepřekáži, aby se lakovým neslýchaným způsobem vesele ho- spodařilo dale. Nedávno měla se konati schůze s programem: sanace obecních financí. Schůze ta byla odložena a koná se dne 26. t. m, však sanace obecuích financi už na programu není, nýbrž jest tam — dětání nových dluhů. Jednů se o nový, asi půlmilionový dluh. a sice na stavbu nové budovy pro německou obchodní školu a budovy pro státní německou školu klempiřskou. Jak známo, usnesla se ubchodní a průmyslová kombrá již před 10 lety po- staviti v Č. Budějovicích k oslavé císařského panov- nického jubilea — tehdy 50letého — budovu pro státní průmyslovou školu, aniž by však poplatnictvo bylo obtěžováno novými břemeny. Ale proli tomu povstalo tolik intrik se strany německé, že bylo po- lřebl deset let energie poslance p. Brdlíka, aby ko- nečně nyní mohilo se k stavbě budovy přikročiti.
Král Brdlík Č . Budejovie Č . Budějovice Slátní zřízenec obecní finance
30 article
Ovšem Němcům musila se dáti kompensace ve způ- sobě německé státní školy klemplřské, pro niž bu- dovu vystavi obec nakladem asi 200.000 K, z peněz z polovice českých. Podobně má se to s německou obchodní školou. Táto škola má krásné místnosti v idomě »U můsta Prahy«, k účelům školským do- konale upraveném, ale ježto se právě slavi, nová Vudova pro českou školu obchodní, musí ji miti Nemci také, ovšem že ale zase za peníze obecní, L. j. z polovice české. A ježto peněz není, odělá se nový dluh, jen aby německému justamentu bylo vy- trověno. Sanace obecních financí se odloží na dobu pozdější, aby se nový, témě? půlmillonový zbytečný present k účelům strannicky německým svezi už s sebou. Takové překvapení připravil hodný pan Taschek poplatnictvu českobudějovickému k lefošnímu Mikuláší. K Ježišku snad zase dostaneme — zvý- šené přírážký.
Němec Taschek Mikulášet Praha
31 article
— Demonstrace Němců v Opavě proti jazykové rovnoprávnosti. Z Opavy, 25. listopadu. Včera ve- čer konali zde Němči protestní schůzi proti „postu- pujícím slavisačním snahám“ u slezských soudů, kterými míněno jest provádění zákonem zaručené ja zykové rovnoprávnosti, jak zřejmo jest ze zprávyo jazykovém rozhoduli vrchního zemského souduv Brně, c němž se zmiňujeme na jiněm místě. Po schůzi táhlo několik set účastníků před budovu zemského soudu, kde uspořádali bouřlivý projev, načež tálili za provolávání hanby vládě městem. O přihlašování ku pensijnímu pojišťován uvádí Všeobecný pensijní ústav pro zřízence ve vše- obecnou známost toto: Převážná většina zaměstnava- telů vyhovělu svému závazku, přihlašovati své pojišťo- váním povinné zřízence. Zdá se však, že ne zcela nepatrná část zaměstnavalelů zůstala s podáním při- hlátek pozadu. K poučení těchto zaměstnavatelů se podotýků, že podání přihlášek ještě během r. 1908 jest z těchto důvodů ve vlastním zájmu zaměst- navatelů, Zaměstnavatel je oprávněe, kvotu (1/2, pokud se týče 1/2) premie, na zřízence připadající, témuž jen do 3 měsíců po splatnosti plalu strhnouti. Zpo- zděním přihlášky až do počátku r. 1909 vydává se zaměstnavatel nebezpečí ztráty lhůty srážkové na
Němec Opava Brno
32 article
jeden, případně i několik měsíců. Dále mphou pouze oni zaměstnavatelé, již učinili přihlašku v čas, s ji- stotou na přijetí do seznamů voličů pro korporace, povolané ke správě všeobecného pensijního úslavu počltati. Ježto totiž volby tyto musejí se nutně ko- nali počatkem jara 199, nelze žádnou záruku pro zařazení lakových zaměstnavalelů, do seznamů volič- ských poskytnouti, kteří s přihláškou bezdůvodně otalejí. Konečně chrání podání přihlášky zaměstna- vatele před potrestáním pro opomenutí těže. Zároveň se podotýká, že i zaměstnavatelé, kteří hodlají své zřízence pojistiti u něktarého ústavu náhradního, pokud se týče pomocí náhradní smlouvy, povinni jsou učiniti přihlášku u příslušného politického úřadu I. stolice. — Důvěrná schůze slezských akádemiků je dnes ve čtvrtek o 347. hod. več. „u Čížků“ (Akadem. dům, III. p.). Program: Naše stanovisko ke změněné poli- tické siluaci ve Slezsku. Účast všech kolegů Slezanů žádoucí. — Pense u c. k. zemské hlavní pokladny vy- pláceti se budou za přičinou šedesátiletého panovai- ckého jubilea, jež připadá na den 2. prosince, již dne 1. prosince, a platy, dne 1. prosince ku placení dospělé (slůžně), již dne 30. listopadu.
Slezan Slezsko
33 article
— K otázce suplentské. Ježto na občasné schůzi Ú. S. Č. P., která se bude konati 28. t. m. o půl8. hod. več. u Choděrů, jednati se bude o ustavení sekce pro otázky suplentaké, a ustavení této sekce pro suplenty vůbec je velmi důležito, žá- dají suplenti příbramšti všechny své kolegy ven- kovské i pražské, aby se schůze v počtu co možná největším zúčastnili. — Den 2. prosinoe bankovním svátkem. Veškeré pražské bankovní ústavy, jakož i obě spořitelny zdejší dobodly se, že v den jubilea císsřova 2. pro- since t. r. své kanceláře budou míti uzavřené. — Spolek archilektův a inženýrů v král. českém koná zejtra v pátek 27. t. m. VI. týddenní přednáško- vou schůzi ve velkém sále Měšťanské besedy pražské. Na programu jest přednáška pana inž. dr. tech. Ant. Jilka, docenia české vys. školy technické, „Tech- nické prostředky novodobého hospodářství vodníhoa stavby k získání vodních sil“. Přednáška provázena bude řadou obrazů, promítaných skloplikonem. Za- čátek o 7. hod. večer. Hosté vjtáni, — Slezský večer pořádá spolek „Slezan“ v so- botu 28. t. m. v Národním domě na Král. Vinohra- dech. Při večeru účinkovati se zvláštní laskavostí se uvolila sl. E. Fischerova, učitelka v Praze, pan JUC E. Axman a JUC. B. Krištof, kteří přednesou Axma- novu rukopisnou novinku „Jen jedenkráj“, melodran
S Č P Choděra Ing doktor technický Jilka Slezan E Fischerův E Axman B Krištof Praha JUC spolek archilektův a inženýr národní dům na Královský