1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 26. listopadu 1908.
Praha
4
article
Ka rauní a odpol. listy
před, láel nei
v Prare v adinntiás kslrni
n pásle . . . . a-
Ba čivsl. leta
s dvojí dlenášíkou
K 5ok
n1 mvěsie
7 K 50k
na dtvst Lata . . . .
ve Slialkách
2 K 30h
na nařsíe . . .
Pošfou:
nlorlea . . . . 9 K os
s drojí zísšlko
a zeřsdo
ntt vl
Lato
5
article
Nestrpíme žádných průtahů
dalších!
Nestrpíme žádných průtahů
dalších!
Veliký, přímo sysifovsky úmorný zápas
jejž podstupuje těžce zkoušený, však neob-
lomný náš lid v podhoři Krušných Hor
Krkonoš za právo dětí svých na řádné
školské vzdělání jazykem mateřským-
dospěl na pokraj srázu: Nebude-li do
konce tohoto měsíce vyhověno
všem těm plně oprávněným a zákony pode
přeným žádostem našich menšin za zřízen
nových, nezbytně potřebných českých škol a
za rozšíření neb slušnější umístění naprosto
nedostatečných škol stávajících: přestanou
rodičové čeští v celé oblasti Krušných Hor
děti své posílati do škol a vydrží v této
všeobecné školské stávce děj se co děj.
přes pokuty a tresty po tak dlouho, až se
jim stane po právu.
Jiné rady a pomoci již sobě nevěd
ubozí rodáci naši, ostaveni na pospas zu
řivé zášti plemenné německých obecnícl
pašův; neboť čekati marně, nikoliv
týdny a dlouhé měsíce, alébrž — léta n
povolení pouhé školy svého jazyka, jejiž
potřeba dávno byla nade všechnu pochyb
nost prokázána; nebo domáhati se rok z
rokem nadarmo nejnutnějšího rozhojnění
přeplněných tříd, dovolávati se po léta be
výsledku, aby naše děti nebyly mořeny
a na zdraví ohrožovány v hanebně bídných
chlévům podobných barabinách: toť přesa
huje síly všaké trpělivosti lidské, i té po
věstné české. —
Dávno již nic nedojalo svědomí české
mocněji a neotřáslo jím hloub jako tato
trapná křivda, jako toto bezpráví bezpří
kladné a neslýchané ve státech civilisova-
ných. Dnes všechna veřejnost česká napjatě
hiedí k Vídni, kde shromažďují se právě po-
slanci všech národů této poloviny říše k no
vému sněmování a vzrušena očekává, jaká
přijde odtamtud do konce tohoto měsíce od
pověd.
krušný hora
Krkonoše
Vídeň
6
article
Nuže, včera 25 listopadu shromáždila
se ve Vídni parlamentní komise
Svazu českých poslanců na říšské radě,
aby za přítomnosti českého ministra krajana
dra Žáčka pojednala o palčivé otázce této
jakož i o prostředcích, jakých třeba se
uchopit vůči vládě, aby ona rychle učinila
přítrž křivdě tak ostře bodající a zjednala
konečně rázem průchod právu, tak dlouho
zadržovanému, čímž jedině lze uvarovati
hrozící jinak stávce, ojedinělé v dějinách
kulturních a budící ustrnutí u všech přátel
osvěty a pokroku.
Poslyšme pak, co v této první schůzi
zástupcův Svazu poslanců našich vy šlo
z tajů nové vlády pro nás na
jevo. Vídeňská zpráva přes svou stručnos
vyzrazuje nám dosti... Praví se v ní:
»Po důkladném referátě posl. Václava
Kotláře rozpředla se živá debata, do
které zasáhli: předseda posl. Udržal a
poslanci Zázvorka, dr. Pacák, dr. Ma-
saryk, dr. Velich, Čech a zvláště ministn
dr. Žáček, který sdělil schůzi, že byla
právě v ministerstvu vyučo-
vání konána porada o menši-
novém školství v Podkrušnohoří, které
se zúčastnili správce ministerstva vy-
učování ryt. Kaněra, český ministr
dr. Žáček a — německý ministr
dr. Schreiner !!
Václav kotlář
Udržal
Zázvorka
doktor
Pacák
ma
Velich
Kaněra
Žáček
Schreiner
Vídeň
Čechy
Podkrušnohoří
7
article
Výsledkem konference té jest usne-
sení, že v pátek (27. t. m.) rozhod-
nuto bude o rozšíření oněch
škol, které mají nedostatečné místnosti;
příští pátek pak (tedy 4. prosince)
o převzetí matičních škol do
správy obecní a zřízení no
vých škol českých tam, kde jich
dosud není. Tuto lhůtu vymínil si —
německý ministr-krajan ku pro-
studování aktůl
Rozřešení toto uznáno bylo přítom-
nými poslanci nedostatečným a par-
lameniním komisím stran, v poradě
zúčastněných, uloženo, aby nespoko-
jenost českého poselstva
tlumočily vládě ještě dnes,
i naléhaly na urychlené vyřízení
rekursů a stižností, zejtra pak
aby svolaly novou schůzi parla-
mentárek veškerých českých stran,
ke které samozřejmě pozváni budou také
zástupci českoslovanské sociál ní
demokracie, ježto také na Pod-
krušnohoří stoupenci těto strany postu-
pují společně s ostatními Čechy.
Čechy
8
article
Není liž to opět čistý rakouský obrázek
Předešlý ministr osvěty, Němec Marehet
osvědčil nam svou spravedlnost tím, že
prostě veškeré stížnosti českých menšin za-
vřel do šuplete, a nechal je tam nevyřízeny
po celý rok odpočívat. Nyní pak, když
praská lidu, vládou předešlou tak hanebně
odbývanému, svatá trpělivost, takže v roz
hořčení zoufalém klade novému správci osvěty
poslední Ihůtu do 1. prosince t. r., nyní vy-
tasí se německý ministr krajan dr
Schreiner s novým průtahem. Když
musí již připustit, aby se konečně tento
pátek rozhodlo o rozhojnění tříd
oněch škol českých, které dávno jsou pře-
plněny tou měrou, že podřizení úřadové
školní nemohli se vysloviti jinak než pro
rozšíření nedostatečných školních místností
— když nemohl zde ministr Všeněmcův již
strčiti nám kyj do koles — dovedl a spon
toho, aby se rozhodnutí o zřízení no-
vých českých škol a o převzetí matičních
škol do správy zněmčených obcí — pro-
táhlo ještě aspoň o týden (do 4. pro
since) až prý si prostuduje do
tyčná akta.
Jakoby, on německý ostříž, dávno n
znal dopodrobna veškery ty připady, o něž
se jedná, jakoby jemu, velmistru německé
agitace v Čechách, nebyla známá celá ta
křížová cesta našich menšin od školy ke
škole: Jakoby on, dr. Schreiner, teprv po-
třeboval studovat nastřádané ty hromady
akt školních procesů, vedených od let o če-
ské školy v Lomu, Mostě, Lito
měřicích, Sobědruhách, Dolním Litvínově
Třebušicích, Komořanech a Dolním Jiřetině
u Mostu, — nade vše pak v Ervěnicích,
Pohledu, Běhánkách, Rejdicích, Podmo-
klech, Březnici (Krásném Březně), Chaba-
řovicích, ve Světci, Duchcově, Bílině
Břežánkách, Čouši, Hostomicích nad Bělou
Kopistech, Ledvicích, Liberci, Horním
Růžodolu, Teplici, Trnovanech
Dobřanech, Krumlově, Nýřanech, Pracha-
ticích atd. ald.
Marehet
Schreiner
doktor
Chaba
Čechy
Lom
Most
Sobědruhy
Dolní Litvínov Třebušice
Komořany
Dolní Jiřetina
Ervěnice
Běhánky
Rejdice
Podmo
Březnice
Krásný Březno
Duchcov
Bílina Břežánky
Čouša
Hostomice nad Bělá
Ledvice
Liberec
Horní Růžodol
Trnovany
Dobřany
Krumlov
Nýřany
Prach
Kopist
9
article
Avšak troufáme si uhodnout, pročsi
Exc. pan dr. Schreiner vymínil lhůtu studijní
až do příštího pátku. Ano, bude studovat.
borlivě studovat o nových kličkách,
jimiž by odůvodnil nějak své »veto« proti
zřízení nových škol a proti převzetí matič
ních škol do správy převahou německých
obcí, bude hledati námitky a důvody pro
další šetření, pro další průtahy a odklady.
Povážlivému tomu obmyslu bojovného
německého kohouta ve fraku ministerském
však musí čeliti správce ministeria osvěty,
jakož i český ministr krajan dle své povin
nosti ústavní jakožto odpovědní strážcové a
vykonavatelé zákonů platných, o něž
opírají trpící rodáci naši své požadavky a
stížnostin
Nic než jedině zákon má tu roz
hodné slovo a tam kde nepřízeň pře-
dešlého ministra a liknavost jeho organův
s plněním zákonův tak ukrutně dlouho
otálela, ažtě postiženého lidu v Čechách
zmocňuje se zoufalství, tam nemá
se odkládat s vyhověním právu a zákonu ani
dne, ani hodiny! S potěšením vítáme, že ve-
škeré poselstvo české jest v této příčině za
jedno: že nechce strpěti žádných dalších od
kladů a průtahů, alebrž rozhodně nalehá a na-
stupuje na vládu: »Chceme, aby stal
se zadost zákonu a právu a t
h nedle
doktor
Schreiner
Čechy
10
article
Nová krise
Nová krise
Z Vídně, 25. listopadu. Ještě nesešel
se parlament k podzimní kampani, ještě ne-
představil se provisorní kabinet Bienerthův
oběma sněmovnám, ještě tam jako chef ne-
přečetl stručné prohlášení, které má pro ně
přichystaně, ještě nebyly podány formálně
poslanecké sněmovně žádné nové zákony,
které se teprve sdělí zejtra ex presidio, te-
prve počátkem zahajovací schůze má bý
ohlášena změna v kabinetu, rokovali dnes
teprve jednotlivé kluby, jednali zástupcové
jejich s chefem byrokratického kabinetua
již je tu nová prudká krise, která lomeuje
samou existencí poslanecké sněmovny, krise,
ze kleré východ jest tou chvilí nedozírný.
Bar. Bienerth podle úkolu, jejž převzal
po svém předchůdci a podle příkazu sob
daného domáhá se dvoutřetinové většiny pro
tyto věci: 1. pro zatímný rozpočet na prvn
polovinu roku 1909, 2. pro zákon, kterým
přivtěluje se Bosna a Hercegovina k mon-
archii rakouské, 3 pro zákon, kterým zmoc-
ňuje se vláda, by prodloužila obchodní styky
se Srbskem a Bulharskem zatímně, doku
nebudou schváleny smlouvy definitivní.
Bienerthův
Bienerth
Vídeň
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Bulharsko
poslanecký sněmovna
11
article
Bar. Bienerth, vymahaje potřebnou podle
jednacího řádu dvoutřetinovou většinu pr
pilnost návrhu, by se všechny tyto věci pro
jednaly řízením nejkratším a nejzkráceněji.
narazil, snad mimo očekávání své, na prudký
odpor četných stran, v jejichž podporu
doufal. Překvapilo dnes všeobecně, že ba
Bienerth vyzval vlašské poslance, aby mu
podepsali pilný návrh podotčený, nežáda
však podpis na tento návrh od dra. Š uste
šiče a dra. Ivčeviče, kteří dnes u něho
byli. Večer povolal k sobě jako zástup
klubu českých agrárníků předsedu klub
posl. Udržala a jeho náměstka poslanc
Staňka. Tito ve smyslu usnesení výkon
ného výboru české strany agrární odepřl
podpisy českých agrárníků pro všechny vzpo
menuté pilné návrhy a také souhlas českých
poslanců agrárních pro jejich meritum za
stavu nynějšího.
Bienerth
Udržal
Staněk
Tito
12
article
Tímto stavem jest míněn netoliko byro
kratický režim, ale také politika vládou ví-
deňskou vůči národu českému provozovaná
Posl. Udržal a Staněk přišli teprve po 8
hodině večerní do parlamentu, kde čekal
příchodu jejich ostatní poslanci česko agrární
Hned potom rozlétla se zpráva, že baron
Bienerth nalézá se na odchodu. Myslí se
že bar. Bienerth nesežene dvoutřetinovou
většinou pro pilné vyřízení podotčených ná-
vrhů potřebnou, že nepodaří se mu zabez
pečiti přijetí tří t. zv. státních nezbytností.
v těchto pilných návrzích obsažených a že
následkem toho, hned po jubileu ponovní
kovu, nejpozději pak koncem příštího týdne
se odebere k mocnáři a prohlásí mu, že ne
může úkol převzatý vykonati. Co se potom
stane, bude záležeti na rozhodnutí koruny
Jsou hlasy, které soudí, že odpověď parla
mentu, zdráhajícímu se povoliti t. zv. exi-
stenční minimum státu — zalímní rozpoče
— dána bude neprodleným rozpuštěním
Alternativa bude potom: buď bůde oběto
vána sněmovna poslanecká, nebo obětován
bude bar. Bienerth. Která z obou alternativ
stane se skutkem, o tom se před povědi na
prosto rozcházejí.
Udržal
Staněk
Bienerth
13
article
Jsou četní poslanci, kteří míní, že ko-
runa bude se rozpakovati rozpustiti parla-
ment vzhledem na sítuaci zahraniční a že
povolá místo bar. Bienertha v čelo vlády
muže jiného, který by nejen byl schopnější
nejen zkušeného v parlamentě, nýbrž kter
také již osobou svou by byl schopen vybu
dovati vládu parlamentní. Tímto mužem po
kládá se obecně guvernér Rakousko uherské
banky a bývalý ministr financí v kabineto
hr. Badena dr. Leon Biliňski, o kterén
se tvrdí, že považován jest za muže před
určeného také proto již, že jako Polák stoj
mimo bojiště česko- německé.
Jsou však zvěsti, hlásající konec prv
ního parlamentu, vyšlého ze všeobecného
práva hlasovacího. Těmto zvěstem bylo n
mnohých stranách ve sněmovně dnes vě
řeno, jakkoliv nebyly by vhod straně ni
žádné. Situace uznává se jednomyslně tal
spletitou, tak rozházenou, tak těžkou, jak
dávno již nebyla.
V předvečer nově kampaně nemůže
nikdo říci, jak dlouho tato kampaň potrvá
Poslanci, vstupující do parlamentního paláce.
vítali se navzájem slovy: »morituri te sa
lutant«.
Bienerth
doktor
Biliňski
Polák
Rakousko
14
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Naše zprávy.
Z Z Prizrenu, 24. listopadu. (Zvl. teleg
»Národních Listů«.) Zahnavši do hor arnaut
ského, Rakousko-Uhersku přátelského hlavára
Rustema Kabaše, turecké vojsko vydalo se na
pronásledování jeho druha Isy Boljetince
jenž se zavřel do své kuly, maje při sobě sedm
desát sobě vérných.
Ruská odpověď na rakouskou notu.
S. Z Petrohradu, 25. listopadu. (Zvl. Úlgr
»Národních Listů«) Jest zde znám text ruské
odpovědi na rakouskou notu. Stručný obsah jej
jest, že dle dohody sAnglii a Franei
také Rusko trvá na tom, aby na konfe
renci jednáno bylo zvláště o annexi Bosny
ercegoviny a kompensahi pro Turecko, Srbsko
a Černou Hloru.
Hinisterská krise v Turecku.
z Cařihradu, 25 listopadu. (K. k.) Die »Ta
ninu« kolují od včerejška neustále pověsti o mi
nisterské krisi. Kiamil paša zůstane prý na svém
místě. V některých ministerstvech nastanou pr
Zamítnutý návrh na alianci černo
horsko-tureckou?
Z Cařihradu, 25 listopadu. Jak se proslýchá
učinil černohorský generál Vukotio
včera za rozmluvy v bytě velkovezíra tomute
formální návrh na uzavření alianee
kterýžto návrh velkovezír zamítl, prohlásiv
že taková aliance by neměla pro Ture-
cko prospěchu.
Pamětný spis bělehradské univer-
sity o Bosně a Hercegovině.
Srbská universita v Bělehradě vypracovala
pamětný spis o Bosně a Hercegovině a poslala
jej všem universitám ruským i některým západ
ním. V něm se vykládá stáloprávní poměr obou
zemi, dokazuje se, že Rakousko-Uherskoz
těch třícet let, co je spravovalo, ničeho v jejich
prospěch nendělalo, a na konec jejich ne
smírná důležitost pro byti a rozvoj srbské ná-
rodnosti.
Rustem
Isa Boljetince
Balkán
Prizren
RakouskoUhersko
Petrohrad
Rusko
Turecko
Srbsko
Cařihrad
Boseň a Hercegovina
Bělehrad
Rakousko
15
article
Fakty, o které se pamětný spis opírá, jsou
českému čtenářstvu celkem známy. Měné známo
bude, co se uvádi o tom, jak rakousk
uherská okupace zanedbalav
Bosně a Hercegovině národníško
ství. Z 5380 obef obou zemi jen 2060 při-
náleží ke školním okresům a má tedy možnost
posílati děti do škol. Většina těch skol je ztí
zena a vydržována církevními obcemi. Z
vsech děti školou povinných jen
14 proc. má možnost školy navšte
vovati.
Dále se praví: Rakous ko-Uhersko za třice-
let, co Bosnu a Hereegovinu drželo v okupaci.
postaralo se, aby politický obraz celého B
kánského poloostrova úplně se změnil.
Balkánským Slovanům není už bojovat
proti Turkům, nýbrž společně s Turky naprot
německému vpádu. V tomto boji proti Němeům
Srbsko zaujímá mnohem důležitější posici, nez
Bulharsko, neboť nejkratší cesta do Soluna vede
Srbskem. My stojíme na místě, kde nový boh
mezi Němci a Slovanstvem musí začíti dřiv
než kde jinde, a proto máme právo, počítati
ještě na účinnější podporu Ruska, než jsme
mívali v dobách válek tureckých.
Podepsáni: Sáva Uroševič, rekto
Dekani: V. Gavrilovié, Ž. Perič, M
Petrovi 6, 41 profesor a 28 docentů.
Rusko a boykot rakouského
obchodu.
Boykot rakouských tovarů v Srbsku a Tureck
trvá bez úlevy a již vidno, že v něm bude pokra
čováno až do krajnosti, nezmění-li se balkánská pol
tika Rakousko-Uherska. Dejme tomu, že se nezměn
a že zábor Bosny a Hercegoviny zůstane ať be
války, ať po vítězné válce. Bosna a Hercegovin
potom nebudou Rakousko-Uhersku nic platny, kdyl
ostatní Balkán zůstane jeho obchodu a průmyslu
uzavřen. Tyto dvé provincie, již okupací ochuzenéa
vyčerpané, nebudou ani čilým odbytištém rakousko-
uhierských výrobků, aní vydatn? m pramenem surovin.
Turek
Němec
Dekan
V Gavrilovié
Ž Perič
Petro
Boseň a Hercegovina
Bosna
Bulharsko
Soluna
Srbsko
Rusko
RakouskoUhersko
Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Balkán
Rakousy koUhersko
Sáva Uroševič
16
article
změny-
jichž ostatně rakousko-uherský průmysl nepolřebuje
tou měrou, jako odbytu pro výrobky hotové. Mine-li
šťastně krise politická, způsobená záborem, nemine
krise hospodářská, jež jest jejím následkem, protože
země balkánské a východní, které dosud ukájely své
potřeby průmyslových tovarů z Rakousko-Úhurska.
budou mezitím opalřovány odjinud a jestliže nad to
solidněji. Rakousko-Uhersko ztracených posic nazpěí
nedobude aní prací míru, — nikdy víc. A jiné cesty
odbytu rakousko uherský průmysl téměř nemá, než
na Balkán a na blízký Východ.
Kromě jiných států také Rusko pospíchá, aby
se posadito na židti, bojkotem podtrženou pod Ra
kousko- Uherskem, Na pokyn Izvolského ruské miní
sterstvo obchodu a průmyslu upozornilo velké to-
várny v Moskvě a Lodi, aby rychle vyslaly své
agenty do Cařihradu, Již se tak stalo. Z Catihradu
rnští agenti pojedou do Srbska, jež je velkým odby
tištěm cukru, tkanin a železných tovarů.
Boykot na celé čáře týká se i- Německa, jež Ra
kousk-Unersko k záboru ponuklo.
Rakousko
Uhersko
Balkán
blízký východ
Rusko
Moskva
Cařihrad
Srbsko
Německo
17
article
Protiněmecký projev Robertsůu
inspirován králem Eduardem!
Protiněmecký projev Robertsůu
inspirován králem Eduardem!
(Roberts mluvil proti nebojovném
ministru Asguíthovi jménem králo-
vým. — Změna »dohody« anglo fran
couzské v hotovou alianci — Anglická
liga pro zbrojení. — Nová porážka
umírněné vlády anglické. — Anglické
německé a francouzské loďstvo.
Další debata o námořním zbrojení
anglické sněmovne.)
V německé veřejnosti nevzbudilo včerejš
usnešení horní sněmovny anglické rozruchu při-
lišného. Řizná odveta z Anglie po projevech
Vilémových čekala se již a proto ani nepřekva-
pila přiliš. Konstatuje se ale, že teď dohod
o úlevách zbrojení jest vyloučena a že jako
Anglie chce posťupovati teď ve zbrojení svém
bez ohledu na německou nedůvěřivost, také
Německo sesilí loďstvo i vojsko s ohledem na
všeobecnou situaci a bez jakýchkoliv ohledů n
kohokoliv.
Ve Vídni za to projev Roberlsův způsobi
mocné vzrušení. Protože tam znají prý jeho po-
zadí. Za svého pobytu ve Vídní netajil prý se král
Eduard nijak tím, že on přeje si zavedení vše-
obecné povinnosti branné, aby Anglie čeliti mohla
všem hrozícím zápletkám politickým. Minění to
vyslovil král Eduard také v Karlových Varech
před ruskými a francouzskými státníky. Lor
Roberta byl v horní sněmovně tudiž jen tlu
močníkem krále Eduarda a plánů jeho. Už v létě
měl král Eduard ve véci té spory s ministerským
předsedou Asquithem, nemastným a neslaným
doktrinářem, kterýž vzpíral se úmyslům jeho.
Král Eduard ale na plánech svých setrval. Také
Francie vyrozuměla krále Eduarda, že republik
změní dosavadní důvěrný poměr (»entente cor
diale«) v hotovou alianci teprve tehdy, když by
Anglie hodlala zavést armádu dle pojmů a po
měrů évropského kontinentu.
Robertsů
Eduard
Roberts
Asguíth
Vilémová
Roberlsův
Robert
Asquith
Anglie
Německo
Vídeň
Karlová Vary
Francie
horní sněmovna
18
article
Mýli se ovšem ti, kdož soudí, že projev
liorni sněmovny nebude míti i v zemi samé dů
sledky hlubší, Anglická horní sněmovna zastupuje
dnes nejen šlechtu anglickou, nýbrž i směr kon
servativní vůbec, a řada doplňovacích volek
ukázala, že tento směr nepochybně za příštieh
voleb zvítězí.
Proto také již, že téměř v celé zemi s
odsuzuje, že se nynější vláda liberální s Ber
linem přiliš mazli. Jsouť— liberálové angličte
prodchnuti z většiny nevraživostí proti konser
vativnímu Rusku, že, postavení jednou před
volbou, dali by se raději sevřiti v německé ná-
ručí, nežli při zápletce evropské státi po boku
ruském. Veřejné mínění anglické ale kloní se
čím dál tím více k opáčným názorům. Takév
věci Robertsově. Již ohlašuje se z Anglie celá
řada shromáždění, na nichž se mají propagovat
podněty Robertsovy. První konati se má 8. pro
since na radnici londýnského předměsti Hamp
steadu. Polní maršálek sir White promluví na
tomto shromážděnl.
Robertsův
White
Rusko
Anglie
horní sněmovna
19
article
Ostatně vláda Asquithova zdá se blížit
skutečně koncům svým. Stihlať ji právě nová
porážka. Výčepní předloha její, jedna to z nej
důležitějších čáslí volebního jejího programu
byla zamitnuta v 2. čtení horni sněmevnou
Kabinet Asquithův ociti se tim v největstei
nesnázích i není vyloučeno, že přikručí k roz
puštění sněmovny. Avšak nové volby, dle všecl
výpočtů a předzvěstí, znamenaly by dle všeho
obnovu vlády konservativní. Vlády s politikou
výslovně protiněmeckou a mnohem bojovnější.
Situace, jak zřejmo, přiostřuje se také v Angli
stále více proti míru.
Při tomto soupeření anglo německém, jež
hrozí rozpoutati snad dříve, nežli se národové
nadějí, bouři světovou, zajímati bude snad ně
kolik údajův o loďstvu obou států a takéo
loďstvu Francie, jež stála by tu jisté po boku
Anglie, i o loďstvu Spojených států, které by
přály dle všeho Německu, aniž by se ale moudr
v zápas mísily
1. dubna 1908 měly:
Asquithův
Angl
Francie
Anglie
spojený stát
Německo
20
article
Anglie . . . 52
765.713 34 408 496
370.585 15 208.993
Spojené státy . 25
17 218.290 16 152.890
Francie.
Nemecko . . 22 260.030 8 79.980
Anglická sněmovna horní pokračovala dnes
ještě ve své důležité debatě o zbrojení něme
ckém. Earl of Cawdor praví, že vílá včerejšt
prohlášení ministerského předsedy A- quitha. S -
stém dvou států je jedině správným podkladem,
avšak mádli tento systém býti zachován, mus
stavěti Anglie do konce r. 1911 6 nebo 7 b -
tevních lodi první třidy nad nynější programa
rovněž tolik do roku 1912. Řečník táže se
vlády, chce-li dáti slib, že se stane vše možné
na urychlení stavby lodí.
V drobném pronejíi
nle
ranní čísle o sobě . . . za S
odpolední .
. . . . na z
Ve filinlkách na venkové
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát v
platí se hotově napřel.
Fřodplacení a jnserty přijímá a dmini-
strace v Marianské ulici č.a
Tam nacházojí ae téh vedskae
Uskárna a erpečice „Národnich Listu“
Rukopisy se nevraesji.
Anglie
spojený stát
Francie
Aquitha
anglický sněmovna
21
article
Jménem admirality prohlašuje Earl of Gra-
nard, že nemožno předbíhati programu příštích
lef. Připouští však, že bude míti Anglie do
konce r. 1911 jen 8 Iodí typu »Dreadnoughte
a 4 typu »Iavincible« proti 13 německým vá-
lečným loděm těchže typů. Není do toho po-
čitán ale program, který zamýšli vláda předlo-
žiti v r. 1909. Konečně uvedl Granard, že vláda
doufá, že válečný přístav v Rosythu bude za 7
let vystavěn. Přístav ten poskytnouti má — jak
známo — oporu loďstvu anglickému, jež by se
bránilo vpádu německému.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. listopadu. (Sehválený
společný rozpočet) Úřadní noviny oti-
skují panovníkem schválený společný rozpočet
na rok 1909 a účetní zprávu za rok 1906 Ve
společném rozpočtu na rok 1909 činí po srážce
vlastních příjmů řádná potřeb
ministerstva vnějších věcí . . 13,336 247 K
vojenství. . . . 312 478 415
na námořnictvo . . . . . 58.987.310
ministerstva financi . . . . 4.554.918
335 591
společné účtárny . .
celá řádná spotřeba . . . . 389,692. 481 k
Mimořádná potřeba
ministerstva vnějších věcí . . 330 537K
vojenství. . . . 12.366 370
na námořnictvo . . . . . 4,450 550 ,
celá mimořádná potřeba . . . 17,147 617 K
Anglie
Praha
Dreadnoughte
Iavincible
22
article
Úhrnem tedy . . . 408,840.098 K
Poněvadž se očekává, že ela
vynesou r. 1909 čistých . . 151,338 529 K
bude nutno uhraditi zbylek . 255 50 1 569
na kteroužto částku Rakousko bude povinno při-
spěti dle nově kvoty 63 69. Uhersko 36 4
Bosenský rozpočet činí 8,047 000 K, mimo-
řádný úvěr na nová děla 15,000.000 K, doda-
tečné úvěry ministerstva vojenství za rok 1908
2,482 269 K, tak že, připočitají-li se tyto další
úvěry k rozpočtu na rok 1909, delegače povo-
lily společné vládě celkem 432, 369.367 K.
Dle účetní závěrky za rok 1906 společné
výdaje činily toho roku celkem 419 594. 656 K,
tak že oba státy po srážce čislého výnosu cel,
jenž činil 154.577 783 K, byly povinny ubradi
265,016 873 K. Dle kvoty, platné roku 1906.
Rakousko
Uhersko
23
article
Rakousko přispělo na tuto polřebu 173,851 069
korunami, Uhry pak 91,165 804 korunami
V Praze, 24. listopadu. (Němci o be-
senské otázee.) V německých poslaneckých
kruzích budí značnou pozornost rozdíl v textech
býsenské předlohy, podané oběma vládami parla-
mentům, poněvadž v uherském textu jeví s
patrná snaha vyhověti madarskému přání, aby
přivtělené země byly připojeny k Uhersku. Se-
strany německo-nacionálné chystá se dte vídlen-
ských listů návrh, v němž se poukazuje, jaké
důsledky by měl úmysl, spojiti přivtělené země
s Uberskem. Poněvadž annexe má prospěti ve-
likosti, síle a jednotě mocnářství, bylo by možno
s připojením k Uhersku souhlasiti jen v tom pří-
padě, kdyby hlavní prostředek společné moci.
vojsko a námořnictvo, zůstal společný a jeho
jednolu, počítaje v to i armádní řeč, byla trvale
zabezpečena. Kromě teho musilo by se zabez
pečiti také jednotné obehodní a celní území říš-
ské, objímající Rekousko i Uhersko a zaručiti,
že cedulová banka a peněžnictví zůstanou pro
vždy společné. Slovem, Rakousko-Uhersko mu-
silo by přestati být monarchií na výpověď. Ko
nočně kapitály, investované v Bosně a Horce-
govině, musily by se rozděliti dle kliče, podle
něhož oba státy dosud přispvaly na společné
potřeby a Uhersko, kdyby se k němu připojil,
obě přivtělené země, musilo by jako státní dluh
převziti onu část investicí, kterou zaplatilo Ha-
kousko.
Uher
Němec
Rakousko
Praha
Uhersko
RakouskoUhersko
Boseň a Horka
24
article
Tento německonacionálný projev, v němž
se jeví zřejmá ochota, postoupiti obě přivtělené
země koruně sv. Štěpána, souhlasí s lineckým
i sv.-dušním programem německým, v nichž
výslovně navrženo, aby se Halič a Dalmneie od-
loučily od Rakouska, aby pak Němci zbylé v Ra-
kousku Čechy a Slovince pobodlněji mohli strá-
viti. Z téhož důvodu nacionální Němci s radostí
by postoupili Uhersku i slovanskou Bosnu a
olnsle
Hercegovinu.
V Praze, 24. listopadu. (Německé pod-
mínký příští koalicc.) Vedení německo-
nacionálních poslaneů vydalo prohlášení, za ja-
kých podmínek mohli by liberální Němci za-
sednouti v jednom kabinetě spolu s Čechy. Pod-
mínkou je prý předběžná dohoda obou politi-
ckých táborů v království českém. Dohoda byla
by možna, provede-li se co možní nejdále sa-
hající národnostní nozděleni v krá-
lovství, jehožintegrita by se za-
chovala. Teprve, až by se splnila tato pod-
mínka, mohlo by se opět pomýšleti na účasten-
ství poslanců ve vládě. Jinak vláda bude stále
v nesnázích, jsouc nucena činiti té nep oné ná-
rodní straně sliby, jež povedou ke srážkám, at
je vláda splní nebo ne. Rakousku zbylo by jen
pověstné Taaffovské „protloukání“, jimž se dlá
sice časem zachrániti okamžitá situace, ale z
něhož není parlamentu ani státu možno rozřešiti
veliké politické a hospodářské úkol
Štěpán
Němec
Halič
Rakousko
Čechy
Bosna
Praha
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. listopadu.
Zajímavé projevy o aférách
Vilémových.
Pařížský »Matin« sděluje, že aspo
dvacet osobností v Londýně zná doslovné zneni
interviewu Haleova, kterýž byl v »Century Ma-
gazinu« pollačen. A tu také král Eluard, ně-
kteří ministři a dva vyslanci zavázali prý se
ale čestným slovem, že e veřejností ničeho ne-
sdělí, protože by výroky ty, stavše se jednou
Vilémová
Haleův
Eluard
Praha
Londýn
Matin
Century Ma