Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

13. listopadu 1903.

4

Císlo 310.

5 article

chybách i v negaci. Nikoli tak důslednost iv programu positivním. Muž, jenž honosil se býti až i republikánem, hned vlídnější na př. zaujal stanovisko i k militarismu a jeho požadavkům a ku politice čistě dynastické, jakmile kdysi Caprivi tvářil se, že by jeho stranu připustil k vládě. Eugen Richter náleží k mužům jako Castelar a Frre Orban, ba i Crispi a Rosebery, kteří jevili se nám býti velmi sympatickými jako postavy ryze ideální, dokud pozorováni byli z dálky jen a dokud veřejnost netroufala si shlédnouti duševní ledví jejich Röntgenovými paprsky soudnosti pronikavější a bezohlednější. Národní liberálové vydali sice v poslední chvíli, vytknuvše známé požadavky liberální co do škol ství i do ostatních oborů veřejného života, appell ke všem svobodomyslným živlům v zemi, davše sobě sami za heslo: »Offensivně v pravo, defen- sivně v levo !«, ale ukáže se z depeší — snad již dnešních — splníli se obavy, že přes po- slední appell ten konservativní živly získají znovu půdy následkem zmíněných už chyb stran libe- rálních i následkem zmaru volební koalice se socialisty, kteří ostatně tentokráte na poprvé sami vlastní kandidáty pro volby pruské po- stavili.

Caprivi Richter Castelar Frre Orban Crispi Rosebery

6 article Poslavení vlády Combesovy.

Poslavení vlády Combesovy. Dnes senát francouzský pokračovati bude v debatě o návrzích na zrušení zákona Fallou- xova, jenž střední školství byl své doby řeho- lím a kněžstvu vydal. Jak jsme již zevrubně zde byli vylíčili, jest vládní strana rozštěpena v názorech o tom, čím zákon ten nahraditi. Socialistické skupině její, s kterou potaji i Combes souhlasí, jeví se příliš mírnou před- loha ministra vyučování, kteráž ač odnímá školství řeholím, jinak svobodu vyučování ve školství středním ponechává, i přála by si, aby se školství to stalo vůbec monopolem státním. V poslední chvíli učinil senátor Gérard návrh kompromisní, aby obě skupiny vládní usmířil. Žádá v něm, aby z vyučování vyloučeni byli vůbec všichni, kdož složili slib panické čistoty a poslušnosti, tedy i kněží vůbec a ne jen mniši. Katolici prohlašují, že by zákonem takým bylí i protestantšti i židovští duchovní u vý- hodě proti katolickým. Také »Journal des Débatse doufá, že vláda odmítne tuto předlohu a »Temps« míní, že Combes vystoupením pro takový návrh nebude se chtít připraviti všechnu svou pověst státníka. Z dnešní schůze bude již zjevno, zdaž Chaumié přistoupil na zmíněnou změnu předlohy své a pro které sta- novisko se i Combes konečně nepokrytě prohlásil. A zjevno bude také, zdaž naopak nerozšíří se spíše ještě trhlina ve vládní straně až i v samu propast, jež by konečně také pevné a opatrné ministerstvo Combesovo mohla pohřbiti.

Falla Gérard Chaumié

7 article

Výsledek voleb v Anglii. Včera konaly se v Anglii volby purkmistrů. Z 318 zvolených purkmistrů venkova anglického náleží 119 konservativeům, 21 liberálním unioni stům a 142 opposičním liberálům. Jeden zvo- lený nehlásí se k žádné straně, o 5 zvolených neví se pak dosud, jaké politické barvy jsou. Z purkmistrův 28 »boroughů« londýn- ských jest 14 liberálův a 13 konservativeův,1 pak »divoký«. Po sděleném již výsledku ne- dávných voleb do obecních zastupitelstev jedno tlivých částí Londýna bylo by se čekalo, že také v úřadech purkmistrovských nabudou libe- rálové většiny převážné. Nestalo se tak — ne- pochybně z různých příčin lokálních.

Anglie Londýn

8 article

K sebevraždě ministra Rosana. K rodinným poměrům ministerského sebe- vraha dlužno ještě zaznamenati, že dvě jeho dcery provdány byly za hr. Muniecha a práv- níka markýze Ferria, kterýž řídil také advo- kátní kancelář Rosanovu v Neapoli, když tento politikou jinde upoután byl. (Přátelé Rosanovi tvrdí nyní ovšem trochu troufale, že úplatné afféry Rosanovy měla na svědomí vlastně jeho kancelář bez jeho prý vědomí). Mladší třetí dcera Rosanova stále churavěla a v poslední době trpěla i posunčinou. Svakem Rosanovým jest poslanec Colevieno, jenž s rodinou svou bydlel rovněž v Rosanově paláci neapolském. Tam veden byl prý pravý život patriárchálnía všicci také u jednoho stolu, s Rosanem v čele, k jídlu sedávali. Za to tři synové Rosanovi pro hýřivý život svůj činili mu mnoho zármutku, až na konec prohlásil, že zříká se zodpověd- nosti za ně a že dluhů za ně platiti nebude. Popularitu svou založil své doby 33letý Ro- sano tím, když před porotou z obžaloby vy- prostil skvělou výmluvností svou ženu jistou, jež manžela svého při domácí hádce usmrtila, ač před tím dva vynikající advokáti bezúspěšně se pokoušeli hájiti zajmy její. Rovněž tak ale pohřbil Rosano i populárnost svou — výmluv- ností svou, když snížil se — jak jsme již vylíčili — obhajovati poslance Palizollu, jednoho z vůdcův tajného zločinného spolku sicilského, »Maffie«. Tehdy rozlétlo se o Rosanovi v Italii okřídlené slovo: »Náčelník Camorry pro ná- čelníka Maffie!« a celá výmluvnost jeho nedo- vedla již dojem slova toho na veřejnost italskou odčiniti.

Rosana Muniech Ferrio Rosan Coleviit Palizolla Neapol Rosanovo Maffie

9 article K chorobě Viléma II.

K chorobě Viléma II. Přednáška, kterouž ohlásil tajný rady Orth na dnešek v lékařské společnosti berlínskéo chorobě císařově, nekoná se, jelikož Vilém I. k tomu nesvolil. Choroba jeho má průběh prý tak normální, že bude Vílém II. snad s to za 3 týdny říšský sněm osobně zahájiti. Lze říci na toto ujišťování officiosní ovšem jen: Se- čkáme . Ministerská krise ve Španělsku. Ve včerejší schůzi sněmovny španělské měl republikán Alvarez řeč proti celému vlád- nímu systému španělskému, kterou také jeho odpůrci označili za jeden z nejskvělejších vý- konův oratorských. Po něm Maura hájil vládu jenom velmi chabě. Když pak ministerský před- seda Villaverde chtěl vykoktati několik slov odpovědi odpůrcům svým, opustila většina konservativců síň a tak vznikly pověsti o brzké opět krisi ministerské. Přispěl by k ní jistě i výsledek voleb obecních ve Španělsku, v nichž republikáni přes vlastní rozháranost svou a přes to, že některá frakce jich voleb se vůbec ne- zúčastnily, dosáhli téměř čtvrtiny mandátů — nehledě k ostatním frakcím opposičním kterýžto výsledek vládu ovšem velmi nemil překvapil. Německé skladiště zapovězených tiskopisů pro Rusko. Ve Štětíně vykonána byla prohlídka u r daktora socialistického listu »Volksbote« dra Gueszela, jejž pruské státní zastupitelstvo pode- zřívá, že obstarává tajnou dopravu zapovězených tiskopisů socialistických do Ruska. Prohlídkat souvisí s nedávným zatčením dvou socialist v Kralovci. V pruském sněmu uvedena bude záležitost ta na přetřes.

Vilém II Vilém Alvarez Maur Gueszel Španělsko Rusko Štětín

10 article Štvaní proti německé škole v Orličce.

Štvaní proti německé škole v Orličce. Píše se nám: Na zemském sněmu podána byla 27. října prof. drem. Bachmannem a soudruhy inter- pellace o české agitaci proti německé škole v Orličkách S české strany nebyla dosud cítěna potřeba veřejného nějakého prohlášení, mlčeli jsme ke štvavým článkům německých časopisů, v jichž nekonfiskovaných statíc hlásal se nepokrytě bovkot osob, o nichž se dotyčno listy („Traut. Zeitung“, „Zwittauer Nachrichten“ atd atd.) domnívaly, že mají zájem o zřízení české školy v Orličce. Mlčeli jsme k nadávkám, mlčeli jsme k vy- hazovu z předsíně obecní kanceláře. Když konečně o zřízení školy nebylo již pochyb- nosti (ač po dlouhé době, učí se teprve od Dušiček) podána dotyčná interpellace. České časopisy jí nepři- nesly, buď že jí nepřikládaly váhy, nebo snad z dů- vodu jiného. Interpellace hledá, kde by bylo možno co nezákonného zachytit, ale, jak patrno, ujíždí vše z ruky. Z lidí věcí znalých, zúčastněných, psal ji solva kdo. Znal by alespoň jména, osoby — a sotva mě by kuráž po orličkovských výjevech nám přičítati to, v čem by jej tlačilo svědomí. Interpellace ukazuje nesprávnosti, ano i nepravdy, na něž nutno předem ukázati: Není pravda, že se v Budově soukromé v době. kdy škola nebyla povolena, prováděl řádný zápis. Ne správné jest, že starosta a dva členové zastupitelstva teprve tehdy do místnosti budoucí školy přišli, kdyá se tam soupis děl. Byli tam jednou již před tim, pro hledali všecko — v soukromém domě — za účelem neznámým.

doktor Bachmann Zwittauer Nachrichten Orličky Zeitung

11 article

Sotva je asi pravdou, že táž ob. deputace odebrala se do Lanškrouna, aby vymohla tam nařízení rodičům českých dětí, by je dali zapsati do školy německé Nařízení to přinesl asi druhý učitel německé školy v Orličce. Není pravda, že by se nějaké „individuum“ Ladislav Filip — bylo účastnilo návštěvy ve staro- stově domě. Nebyl v tyto dny vůbec v Orličce a jeho jméno bylo sem bůh ví proč a kým, přitaženo. Nen pravda, že se zástup před domem choval tak bouřlivě (tumultarisch), že slečna Hrdinova do mdlob padla Zástup byl tak tichý, že nebylo slyšet hlasitějšího slova a nebyl to „větší“ zástup, bylo to asi 8 lidí. Jej neznalost češtiny nechceme zkoumati. Ostatně byla otázka po starostovi položena i německy a ona na ni odpověděla. Nebyla sama doma. Není pravda, že byl starosta volán mezi tím domů všecko další dělo se v německé škole, kde je i obecn úřadovna. Nejasně je podáno i rozdělení mezi jedno tlivými událostmi. Vzpomenuté nařízení okr. školn rady a výjev u starosty udál se v jiný den než soupis Na starostovi nebylo žádáno, aby mluvil česky, po- něvadž „každý představený v Čechách má uměti če- sky“, nýbrž proto, že orličkovský dialekt je poněkud méně srozumitelný i tomu, kdo němčinu dokonale ovládá, a proto, že je starostou v Orličce, kde je silná česká menšina. Bylo řečeno: Vy jako starosta (v Orlič- ce) rozumíte přece česky. A starosta Hrdina také česky odpověděl. Slova: starosta v Čechách, nebyla vůbec řečena. Nazvat někoho štváčem je velmi pohodlné je-li člověk chráněn poslaneckou immunitou. K slečně Hrdinově lékař volán nebyl. Něco posítivního k té negaci.

Ladislav Filip Hrdinův Hrdina Lanškroun Orlička Nen Čechy Orlič stov dům

12 article

Obec Orlička leží na samých moravských hra- nicích v hejtmanství lanškrounském. Obyvatelů koh osmi sel, českých rodin kol sedmdesáti. Mnoho ovšem vlažných. Ovšem počet ten by stoupl, kdyby se při- početli šmahem všichni Češi původem. Nevěděli jsme o mnohých až potřebovali Němci protest proti zří zení české školy. Sehnali přes třicet podpisů, a tam jsme našli »Čechy«, o nichž jsme nevěděli. Češi jen původem, jinak Němci. Podepsali i někteří Češi pod nátlakem, ale děti proto přece poslali do české školy. V loni již žádána »Ú. M. Š.« o zřízení školy což tato také slíbila. Počálkem školního roku očeká váno otevření; 16. září proveden soupis, aby se vě- dělo kolik bude děti. Poněvadž se očekávalo otevření školy v době nejbližší, usneseno použít milosti škol- ského zákona, jenž dovoluje upomenutí o zapsání do školy teprve čtrnáct dní od početí školního roku. Již následujícího dne však na žádost místní školní rady vydala okresní školní rada nařízení, že dětí do 1 hod. zapsány býti musejí do německé školy.

Čech Němec Čecho M Š

13 article

Poněvadž se nám tento příkaz nezdál býti ve shodě s uvedeným zákonem (a měl přece prý razítko z bejtmanství), odebrali jsme se do bytu starostova žádat vysvětlení a zvláště podívat se na onen pří- kaz, s nímž již po ránu posel obíhal a rodičům k podpisu dával. Vstoupil jsem do síně a pozdravil. Přišla slečna, zarudlá hněvem, s křikem, že tu ne- potřebují Čechy atd. Ptal jsem se po p. starostovi když jsem viděl, že česká otázka ji popudila, ptal jsem se po německu. Odpověděla způsobem, jenž se rovnal vybazovu. Bez řeči jsem odcházel, když vstou- pila do síně pí. starostová Hrdinová a křik se zvý šil, křičely obě. Ostatní Češi stáli před domem pře- kvapení mým přivítáním. Paní starostová řekla slova, jež jsou předmětem soudního vyšetřování, žádal jsem jich opakování, nechtěla o nich vědět. Odešli jsme bez jediného hrubého slova, nemluvili jsme vůbee k nim.

Hrdinová Čech Čechy

14 article

Ve škole nalezli jsme obecní úřadovnu zavřenu. Za chvíli teprve objevil se v síni starosta se zá- stupci místní školní rady. Žádali jsme vysvětlení ranního oběžníku a chtěli jsme jej vidět. Ale již prvních slovech začali Němci vřavu a když jsem žádal, aby starosta mluvil česky, poněvadž dobře umí (řekl jsem: Vy přece jako starosta umíte česky a nám všem není zrovna dialekl srozumitelný), jeden z přítomných starostovi česky mluvit zakazovala nám dáno na vybranou: Sie müssen deutsch spre chen, oder da haben sie die Tnür. Začali jsme ně mecky, ale jim nešlo o dorozumění, hluk rostl, tal že — když nám dvéře otevřeli — za strašného hu- lákání (byloť se přede dveřmi zatím mnoho Němeů sešlo): »Hinaus mit den Čechen!« dostali jsme se ven. Šli jsme volně, připraveni uhnout se prvnímu letícímu kameni. Nestalo se nic. Děti byly poslány do školy německé proto, že jsme se dověděli, že zákon ztěžující přestup z jedné školy do druhé nemá platnosti pro přestup do školy soukromé a proto že počali jsme pochybovati, že by škola v době blízké otevřena byla. Vysvětlilo se, že žádost podána teprve prvního září. Obava byla také odůvodněna, škola otevřena teprve po Dušičkách přihlasilo se 28 dětí. Češi jsou propouštění z práce, faktoři červenovodští nedali ji tkalcům, starostův ze propustil dělníka, jiný při hospodářské práci propu štěn na hodinu, dluhy se vypovídají atd, ale to jsou věci, pro kleré se svět nezástaví — a v české škol se učí.

Němec Čech Hinaus mit den Čechen

15 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Bohemia« cítila se dotknuta naším článečkem, v němž fotografovány byly pražské »Příkopy« v době nedělní. A tak jako ten, kdo vědom jsa si viny a že zasluhuje, křičí dříve již, kdy druhý ještě ani na ztrestání nemyslí: »Co jsem udělal? Vždyť já vinen nejsem!«, tak i »Bohemia« imputuje nám úmysly, jimiž jsme se při sepisování onoho článku nezabývali, aniž by čekala bližšího vysvětlení. Ne abychom svo- lávali proti buršákům a důstojníkům zástupy dělnické a jiné, o nichž by dnes již mohla čiperná »Bohemia« vědět, že mají zcela jiné komandanty, jejichž zvláštnosti jest vybíjeti sice okna soukmenovcův, ale německým a vládním nápadně se vyhýbati — nýbrž abychom na to upo- zornili veřejnost, jak si počínají v Praze ti, kteří do světa hlásají, jak jsou zde v tomto městě utiskovaní a pronásledováni. Ne, abychom na ně štvali, jak tvrdí »Bohemia«, ale abychom na pranýt postavili ono darebáctví německého tisku, jež Prahu a poměry v ní líčí nejinak, než jakoby přináležela k tomu bůh ví jaká odvaha, objeviti se v Praze jako Němec zevně znatelný, co zatím němečtí studenti v nekonečných houfech plní v pestrých odznacích přední a jak jsme právem řekli, representativní ulici pražskou. Chtěli jsme stigmatisovat mizernost, která lží a po- mluvou odvrací od Prahy cizinecký proud se z toho těší, když nějakého německého strašpytle od návštěvy Prahy odvrátí. Opaku- jeme, ne abychom štvali, ale dále z té pří- činy jsme upozornili na to, jak v neděli Prí kopy vypadaji, že obraz jejich jest zároven obrazem naší slabosti a nestatečnosti v há- jení toho, co jest naše. Co jsme dě- lali po celou historii ve velikých otázkách.

Němec Praha Bohemia

16 article

činíme v maličkostech po dnes! Pro dobrou shodu a pro ukončení křiku ustoupíme zpravidla i tam, kde pravdu a právo máme. Jednáme, jiným slovem, po »svatováclavsku« a ještě si na tom »svatováclavství« zakládáme. To jest: než by chom svého práva bránili a neústupně na něm trvali, raději zaplatíme a odtud, kde bychom měli býti první mezi prvními, se vyklidíme. Ž důstojníky, kteří buršákům pomáhají dělati »bum- mel« a potom v oknech německého domu s nimi popíjejí, v lásce míti nemůžeme, snad »Bohemiee pochopí. — Na valném sjezdě rakouských sociál- ních demokratů, který se právě koná, nalezala se též otázka, jak třeba se zachovati této straně v otázce autonomistické. A tu zvedl se mezi jinými též zástupce sociálních demokratů če- ských dr. Soukup a prohlásil za nadše- ného souhlasu, že čeští soudruhové jsou vesměs pro silný ústřední parlament, poně- vadž jen v něm dá se provésti, oč strana usi- luje. Jinými slovy, česká sociální demokracie prohlásila se pro centralistickou úpravu říšea tím zároveň pro panství němčiny v této říši, neboť tak vzdělanému politiku, jako je dr. Sou kup, netřeba teprve vykládati, co ví již každý politický učedník z nejmladšího ročníku, že centralisace nezbytným je druhem germanisace a v nedalekých důsledcích zkázoa a koncem na- šeho národa. Sociální demokraté ostatně se tim nikdy netajili, že jsou odpůrci státního práva, a že jim také nic nesejde na jazyku, jakým se mluví v úřadech a u soudů, je rovněž s důstatek známo- Upozorňujeme ale zvláště na toto cho- vání se české sociální demokracic, poněvadž několik dní tomu, co vrhl se orgán strany té s velikou divokostí na nás, poněvadž se mu zdálo, že ne s dostatečným nadšením a s ne dosti velikou vervau rozepsali jsme se o vše obecném rovném hlasovacím právu.

Soukup

17 article

— „Křesťanský spolek mladiků v Čechách“ sbírá té doby na stavbu spolkové budovy Praze — tak píše „Die Wartburg“, německo- evangelický týdenník, vydávaný třebenickým vi- kářem Hochstetterem — „i těší se, jak jeden z jeho správců sděluje, velice značným příjmům z německé říše. Ke karakteristice této sbírky sloužiž následující: Český spolek mladíků Praze, v Petrské ulici, má pokladničku, do kte- réž musí každý člen složiti za každé německé slovo, ve spolkových schůzích pronesené, po- kutu. Takovým způsobem byli němečtí hosté z tohoto spolku vytlačeni. Nyní však, když se jedná o sbírku, dohonil to spolek ve znalost němčiny tak daleko, že mohl dáti v 13., kap. 3., ev. sv. Jana v německém jazyce tisknouti na něžných růžových sběrných lísteích, pro něme cké dárce určených, v libezném zarámování la tinských, českých a německých označení. Věe tato sama se soudí.“ Zajisté. Především nad míru zjevně z ní vystupuje, že existují české konfes sijní spolky, kteréž značnou část svých příjmů hradí z německé říše, za druhé jest patrno, z jakých podmínek se tyto příspěvky z německé říše udělují, a za třetí, jednání naznačeného spolku, který by rád zachoval čistotu svého jed nacího jazyka českého, ale neostýchá se něme ckými žádankami ucházeti se o — německou podporu, jest dokladem, kterak tento podpůrny poměr kazí dobré mravy české.

Hochstetter svatý . Jan Čechy Praha petrský ulice Český spolek mladík Praga naznačený spolek

18 article

— Volby do Úrazové pojišťovny pro král české vyznamenávají se letos nebývalou urput- ností. Členům, kteří povoleny mají lhůty ku pla- cení, nedávají se volební listky proto prý, že ne zaplatili najednou. Upozorňujeme všechny voliče že zejtra v sobotu dne 14. t. m. končí lhůta re- klamační. Každý tudíž ještě dnes nechť rekla muje své volební právo. K reklamaci nutno při ložiti členský lístek úrazové pojišťovny a zaslat přímo Úrazové pojišťovně. Lístky zasílány bud tež na adresu: Boleslav Kavka, tajemník v Praze—II., ve Vladislavově ulici č. 20.

Kavka Praha Vladislavův ulice II

19 article

— Z Proseka u Prahy. (Občanský klub na Proseku) maje na zřeteli houž ev- naté a urputné útoky, kteréž Němci ve všech směrech veřejného života nejen vůči při- rozeným a zaručeným právům národai jazyka českého, ale i nedílnosti jednotě království českého soustav ně podnikají, aby sobě zabezpečili a utužili ne- oprávněnou nadvládu a zvůli nade všemi slovanskými národy v říši ra- kousko-uherské a takto je sobě proti všemu citu práva, spravedlnosti a slušnosti trvale podmanili — projevuje upřímné potěšení a souhlas nad dosaženou shodou tří čelných stran českých a očekává, že jich svornému úsilí a postupu z dař se odraziti útok odvěkých nepřáte národa a jazyka českého, jakož i nedíl ného po našich předcích zděděného královstv českého. Na Proseku, dne 12. listopadu 1903. Josef Pracný, předseda. V. Müller, jed — Dojmy anglického umělce z Cech. Znamenitý anglický malíř Val. C. Prinsep. člen Royal Aeademy, dvorní maliř anglického krále, dlel několik neděl v Čechách, jsa se svou rodinou hostem dra. Frant. hraběte Lützo w na Žampachu. Pan Prinsep zajel si též do Prahy a její krásy a památky se mu tak zalibily, že tu setrval přes 14 dnů a byl velmi pravidelným navštěvovatelem operních představení Národního divadla, jež si nemohl dosti vynachváliti. Pan Prinsep, statný muž imponující postavy, plný života a síly přes svých pětašedesát let, je nejen natel.

Němec Pracná V Müller Prinsep František Lützo Prosek Praha Cecha Val Čechy Žampach národní divadlo Royal Aeadema

20 article

uznávaným malířem, ale i velice ceněným estetikem a spisovatelem. Jeho přednášky články o umění jsou velmi oblibeny v Anglii. Vydal též dvě hry divadelní a knihu essaví. Zejmena je spolupracovníkem krásné revue »The Magazine of Art«, kde uveřejnil nedávno zají mavou studii a vzpomínky na Whistlera. Pr tuto revui napsal p. Val. C. Prinsep článek »Bohemia«, jehož rukopis dal nám k použiu pro náš list a s povděkem chceme tu předložiti úryvky ze sytého a rozmarného vypravování Angličana o naší vlasti. Pan Prinsep začíná vtipným rozjímáním o cestovní vášni Angličano a Američanů, kteři bloudi po celém světě, po Alpách i Hymalajíeh, kolem pyramid a v Indii a zapominají, že ve středu Evropy leží země krásná a zajímavá, jež by zejmena zasluhovala jejich návštěvy. »Čechy jsou zejmena zajímavé pro umělce«. píše p. Prinsep, »Praha, zlatá královská Praha se svou Vltavou uprostřed,se svými věžemi, se svou velkolepou minulostí je plná kouzla.« A dále vzpomíná anglický autor na velké děje historické, jichž Praha byla je- vištěm, na husitské hnuti, na »defenestraci«, na popravu před staroměstskou radnicí . . . Pan Prinsep nechce posuzovat politické poměry země, ale poukazuje na sympatický, slovanský ráz lidu českého, milujícího sny, ideály a hudbu a zmiňuje se o houževnatosti národa, který se probudil k novému životu, nezničený dvěstěletou porobou, následující po bitvě na Bílé Hoře.

Angličan Prinsep Američan Čecho Anglie Val Alpy Indie Evropa Praha Vltava Bílá hoře Bohemia královský Praha the magazín of Art

21 article

Pan Prinsep líčí krásy a malebnost orlického kraje, vzpomíná ovšem na Komenského, jehož »Labyrint světa« v překladu hr. Lützowa stal se populární knihou v Anglii a pak se vraci k nadšenému vypsání krás pražských. Pan Prinsep odnesl si nejlepší dojmy i ze svých cest po venkově. Doporučuje svým krajanům cestování po Čechách, kde i v malých městech najde slušné hostince, v nichž je více komfortu nežli v mnohých italských hótelích. Konee duchaplné causerie anglického umělce vyznívá srdečným projevem sympatie k českému národu. — Kluby občanské. Klub voličt novoměstských zúčastní se korporativně odhalení pomníku dra. Aloisa Trojana, starého vlastence a bývalého poslance za nové město pražské. Slavnost koná se v neděli dne 15. listopadu přesně o 11. hodině dopoledne na hřbitově vyšehradském, kdež se členové klubu shromáždí. — Správní výbor koná schůzi v sobotu o 8. hodině večer „u Pinkasů“.

Prinsep Komenský Lützow Trojan Pinkas orlický kraj Anglie Čechy

22 article

— Osobní. Dvoučlenná deputace a sice pp. majo Rašín ryt. z Ryzmburgka a vikář Fr. Janků, včero v poledne dostavila se na staroměstskou radnici náměstkům starosty pp. dru. Grošovi a staviteli Sei- fertovi oznámila, že správním výborem c. k. priv měšťanské pěchoty byli zvolení čestnými setníky. V téže schůzi zvolen byl polním kaplanem p. Gustav Werich, kaplan u sv. Jindřicha — Rodinné zprávy. Nadporučík horského dělo střelectva pan Antonín Schiebl a sl. E mmy Pallangova slaviti budou sňatek dne 16. listo padu o 1/211. hodině dopolední ve dvorním kostele v Innomostí. — Úmrti. Včera odpoledne zemřel na Malé straně převor řádu Maltanského P. Ferdinand Warter maje věku 75 let. — Ve středu dne 11. t. m. o 7. hod. ranní zemřel po dlouhé těžké nemoci pan Jose Fulin, c. k. kancelista ve výslužbě, v 71. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes o 1. hod. odpol. z ústřední síně hřbitova olšanského. — V Praze zemřela pant Hana Samcová, soukromnice, v 74. roce věku.

Rašín Groš Dei Werich Jindřich Schiebl E Pallangův Warter Jose Samcová Francie Innomost Olšanský Praha řád Maltanský P

23 article

Tělesná schránka zesoulé bude v sobotu o 9. hod. dopol. z farního chrámu u sv. Vojtčcha na hřbitov vyšehradský pohřbena. — Na Král. Vinohradech zemřela paní Anna Srbová, vdova po správei vinohradů, v 72. roce věku. Tělesná schránka zesnulé bude dnes o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Ludmily n Král. Vinohradech na hřbitov vinohradský pohřbena. — Pohžbu paní Kláry Bubeničkové, roJ. Filipovy, choti akad. malíře pana Jindřicha Bubeníčka, vedle nejbližších přátel a příbuzných zesnulé zúčastnili se zvláště četní zástupcové kruhův uměleckých a spiso- vatelských, tak zejmena malíři pp. Herčík, Fiala, Hol- zer, Láďa Novák, sochaři Amort, prof. Celda Klouček prof. Kastner, Heideiberg, spisovatelé Arbes, K. M Čapek, M. A. Šimáček, nakladatelé Bohuslav a Jaro- slav Šimáčkové, deputace 20 předních občanů města Uhřiněvsi, depulace klubu litografů v Praze a okolí, deputace litografie A. Haase s ředitelem p. Rubešem deputace litografie p. Picka na Smíchově a j. Písemně soustrast svoji projevili bývalý starosta měst praž- ských p. Čeněk Gregor s rodinou, řed. Rudoií Stocka z Bernkopfů, chéfové firmy A. Haase, malíři Urban

Král Srbová svatý . Ludmila Klár Bubeničková Filipov Bubeníček Herčík Fiala Novák Amort profesor Klouček Kastner Heideiberg Arbes K M Čapek Šimáček Bohuslav A Haas Rubeš Picek Gregor Stock Bernkopf Urban Uhřiněves Praha Smíchov

24 article

Bartoněk, Holzer, prof. Čermák, prof. Celda Klouček spisovatelka Lea Ostrovská, MUDři. Rudolí Mášla Olakar Zuna, prof. pražské konservatoře Horník, ře- ditel Jaroslav Švestka, disponent firmy F. Topič p Antonín Šulc, na 60 soustrastných projevů z Uhřiněvst atd. Neobyčejná tato účast svědčí zajisté o oblibě, které se vzorná tato žena a matka těšila u všech, kdožj znali. Budiž jí země lehkoul — Nové sestavení komisí na pražské radnici Předevčírem konala se na staroměstské radnicí čtyřho- dinná porada o sestavení komisí obecních. Jednán zúčaslnili se oba náměsíkové pp. dr. Groš a stav. Sei- fert, dále dr. Podlipný, dr. Štych, dr. Kühn a Portík Komise tato usnesla se, aby zrušeny byly násle dující komise: náplavková, komise pro prodej nepo třebných věcí, komise nad Štvanicí, oděvní, pro skla diště, komise nábytková a pro nákup kupeckého zboží Agenda veškerých těchto komisí přikazuje se komisi hospodářské, která se-značně rozšířila. Členy hospo- dářské komise jou: oba náměstkové dr. Groi a stav. Seifert, Březnovský, Filip, Hubáček, Hudl, dr Kühn, Němeček, Vaníček, Cetlovský, Čupr, Decastello. Fatka, Fiala, Havlíček, Hroděj, Chadima, Kasalický.

Bartoněk Holzer profesor Čermák Klouček Ostrovská MUDř Olakar Zuna Švestka Šulc doktor Groš Podlipná Štych Kühn Portík Groi Seifert Březnovská Hubáček Němeček Vaníček Cetlovský Čupr Decastello Fatka Fiala Havlíček Hroděj Chadim Rudolit Mášl

25 article

Košťál, Koubek, Kovařovic, Kreutzer, Marsano, dr. No- vák. J. Novák, Novotný, Pinz, Portik, dr. Scharí Siřiště, Stárka, Šindelář, Trnka, Urbánek, Warvažov- ský, Lada, Prášek, Patočka, Eim, Wejžvalda, Maděra, Bubeníček, Svět, Bašta, Ticháček, Šule, Svoboda a Raban. — Do finanění komise povoláni pp. oba náměstkové, Brož, dr. Holubovský, Hudl, Jirousek Němeček, dr. Růzička, Vaníček, dr. Jeřábek, dr. Pinkas Maděra, Benevitz, dr. Frič, dr. Horáček, Kasalický Kreutzer, Macháček, dr. Novák, J. Novák, Portik, dr Schari a Schiller. — Do organisační komise pp. oba náměstkové, Brož, Hubáček, Jirousek, dr Kühn, dr. Podlipný, dr. Prachenský, dr. Růžička, dr Štych, Vaníček, Voitl, Benevitz, dr. Černohorský, Neu- bert, Kasalický, Macháček, Mellan, dr. Novák, Rašín Urbánek, dr. Vlček, K. Vlček, Červený, Schrötter, Zvě- řina, Wejžvalda, Stárka, Šindelář a Čupr. — Komise knihovní, čítárny, pro Věstník obecní, tisková a adre- sářová spojuje se v komisi jednotnou nazvanou „ko- míse knihovní, čítárny a pro věci tiskové“ a povolání do ní pp. Brož, Schrötter, Vaníček, Čupr, dr. Jeřábek Rašín, Urbánek, dr. Vlček, dr. Novák, dr. Baštýř Filip a dr. Růžička. — Dozorcem pro chudobinec u sv Bartoloměje a u sv. Vojtěcha zvolen p. dr. Černohor- ský, pro chorobinec p. Porlík, pro stavební úřad inž Neubert, pro oba berní úřady p. Maděra. — Pořadateli pro sbor navrženi pp. Červený, Čupr, dr. Jeřábeka dr. Štych. — Usneseno, aby komise hostinská byla ponechána.

Koubek Kovařovic Kreutzer Marsano J Novák Novotná Pinz Portikum doktor Scharí Stárek Šindelář Trnka Urbánek Warvažov Prášek Patočka Eim Wejžvald Maděra Bubeníček Bašta Ticháček Svoboda Raban Brož Holubovský Jirousek Němeček Růziček Vaníček Jeřábek Pinkas Maděra Benevitz Frič Horáček Macháček Novák Schiller Hubáček Jirousek Kühn Podlipná Prachenský Růžička Štych Voitl Černohorský Mellan Rašín Urbánek Vlček K Vlček Červená Schrötter Zv Čupr Rašín Baštýř Filip Dozorec svatý Bartoloměj svatý . Vojtěch Černohor Neubert Neo

26 article

— Dvojí Ioket pražského arcibiskupa. Píšes nám z kruhů duchovenských: Deputaci, která navští- vila pana kardinála v příčině národnostního dělení diécesí, řekl pan arcibiskup, že se k oběma národ nostem chce zachovati vždy a ve všem stejně spra- vedlivě. Aby se nezdálo, že primas království českého říká jen krásná slova bez skutků, pospíšil si pan kar- dinál Skrbenský a ukázal hned týden po oné de putaci, jak té spravedlnosti třeba rozuměti. Včer uveřejněn byl seznam vyznamenání, jež arcibiskupen kněžím bylo uděleno. Mezi vyznamenanými čte kněž

Skrbenský

27 article

stvo s úžasem i jméno jednoho pána, který místo expositoria zasluhoval by spíše do ruky podávky. Jesk katechetou na jednom z pražských předměstí a tona německé střední škole. Pán tento znám jest po celém městě, kde působí, jako nejzuřivější německý na- cionál. Zášť jeho vůči Čechům vůbec a vůči jeho kněžským spolubratřím české národnosti jde až tak daleko, že veřejně v tramwayi nahlas rozkřikuje, z prý Čechové jsou jen zloději, lupiči, čeští kněži prý jsou kacíři a pod. Tento pán, který denně téměř chod „rozjařen“ z německého kasina tak, že ani svéh bytu najíti nemůže a burcuje ve tři hodiny ráno ne- urvalým způsobem ze spánku své sousedy, jest vy- nikajícím způsobem vyznamenán. Český kaplan P. Svojsík, který neučinil nic více, než že vybur- coval české kněžstvo k obraně proti nenasylným choutkám německých nacionálů v klerikách a biskup- ských mitrách, byl za své jednání také odměněn — zavolá ad audiendum verbum. A pak prý není naše česká hierarchie spravedlival — Poslanee a berní adjunkt. Před okresním scu dem v N. Brodě projednávána byla dne 7. t. m. za- loba podaná c. k. korním adjunktem p. HIalašem na několik členů městské rady humpolecké, především však na starostu města Humpolce, říš. poslance v kurie p. Filipa Bečváře. Žaloba obviňiovala posl.

Čecho P Svojsík Bečvář Humpolec

28 article

Bečváře i cons, z valně nepěkné věci, jejíž podstatou jest přípis městskou radou humpoleckou zaslaný dne 13. dubna 1908 zemskému fin. ředitelství. V přípise se uvádí, že pan c. k. okr. adjunkt Halaš neslušnýma ve valné hromadě humpoleckého „Sokola“ rozhořčení budícím způsobem vyjačřoval se o posl. F. Bečvářovi i žádá se zároveň v dopise o jeho přeložení z Hum- polce. Zní tedy žaloba na urážku na cli, vlastně na — denunciaci, kteráž ve skutečnosti měla skutečně výsledek. přípisem k fin. ředitelství žádaný, t. j. př- ložení adj. Halaše z Humpolce. Co se týče obsanu přípísu k fin. ředitelství, byl již projednáván u okr soudu humpoleckého a protokoly tohoto trestního jed- nání byly obhájcem obžalovaných vyhrazeny jako při- padný průvodní materiál důkazu pravdy při přelíčen odvolacím. V přelíčení brodském byl p. adj. Halas vy- slýchán pod přísahou jako svědek i dovolal se na svůj protokol u soudu humpoleckého i dodává, ze přípis zaslaný fin. ředitelství, který mu byl také k vy- řízení odevzdán, byl do městské rady humpolecké jiz napsaný p. Bečvářem přinesen a nebyl tedy dů- sledkem nějakého usnesení rady této. nýbrž podnětem posl. Bečváře samého. Přelíčení skon- čilo rozsudkem, jímž se dva z obžalovaných členů městské rady uznávají vinnými přestupku podle sš 488. a 491. i odsuzují se k pokutě 20 K a k náhiradě soudních útrat, další dva obžalovaní se za nevinny prohlašují, poněvadž přípisu vůbec nepodepsali, Hlavn obžalovaný, posl. Bečvář, nebyl vůbec souzen, po- něvadž pro něj vyhradil jeho obhájce dobrodiní po- slanecké immunity. Důkazu pravdy nikdo z obžalo- vaných nenastoupil, tak že podle soudního nálezu obvinění obsažená v přípise posl. Bečváře, jako usne- sení městské rady k fin. ředitelství zaslaném, vůbee na pravde se nezakládají. Pro podstatu činu posi

Halaš Bečvář Huma Humpolec Sokol

29 article

Bečváře a jeho posouzení v očích české veřejnosti nebylo by ani rozhodujícím, zakládá-li se obsah ten na pravdě, neboť dopisování k nadřízeným úřadům prolivníkovým není způsobem zjednání zadostučiněn v českých zvycích ležícím, je to tedy forma za- kročení proti c. k. adjunktu a členu humpoleckého „Sokola“, kteráž vzbudila sensaci velice oprávněnou a výsledkem přelíčení ještě zvýšenou. Nescházejí hlasy časopisů, kteréž oceňují čin posl. Bečváře způsokem, který nebude míli proti sobě valně odporu, i vyzývaji posl. Bečváře, aby složil svůj mandát. Poukazuje se při tom na známou událost s denunciací Čuhlovou v Praze a na všeobecné rozhořčení, kteréž jednání to vesměs vzbudilo. Připomenouti dlužno, že se obě strany z rozsudku odvolaly, nechť však odvolací pře- líčení vypadne jakkoli, na průběh záležitosti, pokud se týká posl. Bečváře, nebude míti valného vlivu, ne- boť pán tento postavil se pod ochranu immunity. Lei není možno, aby se pan poslanec vyhnul nálezu od- volaci stolice, která pro jeho záležitost přece jen zbývá a tou jest za daných okolností výkonný výbor strany, z jejíž rukou mandát svůj přijal. Není také pochyby že výkonný výbor národní strany svobodomyslné zá- ležitostí touto se bude zabývati a o ní pro další mandát pana posl. Bečváře závazně rozhodne.

Praha Sokol národní strana svobodomyslný zá

30 article

— Na české vysoké škole technické v Praze pro- půjčí se na studijní rok 1904-5 státní stipendium 2000 K ke vzdělání učitelských sil z oboru deskriptivné geometrie nebo geodesie a sférické astronomie. Př- slušné žádosti na c. k. ministerstvo kultu a vyučování třeba podati rektorátu vysoké školy do konce pro- since t.r — Zemský výbor král. českého. Ve schůzi, konané dne 4. listopadu za předsednictví nejvyššího maršálk zemského, byl zástupcem zem. výboru pokračovaci prům. školy v Novém Strašecí jmenován p. Frant. Frolík. Zemské školní radě vysloven byl souhlas: ke zřízení zat. pobočky na chlapecké škole měšť. ve Vys. Mýtě, ke zřízení po dvou pobočkách zat na dívčí chlapecké obecní škole tamtéž, ke zřízení třelí zat- pobočky při IV. ob. škole chlapecké v Žižkově; k ole- vření zat. pobočky při měšť. dívčí škole v Kralupech, čtvrté pobočky při I. chlap. škole měšť. v Žižkově, zat. pobočky při obec. škole ve Vrbici, v Pečkách, definit pobočky při obec. školách ve Vrdech a Bučicích, druhé zat. pobočky při dívčí měšť. škole v Hořicích, třetí zat pobočky při dívčí měšť. škole v Jindř. Hradci; k vy- školení obce jevanské ze školní obce vyžlovské; k olevření pátě prozat. pobočky při obec. škole v Po- čáplích; ke zřízení místa katechetského při ob. a měšť. škole v Habrech; zat. pobočky při obec. škole v Kam.

František Frolík Nový Strašecí Mýto Žižkov Kralupy Pečky Vrdy Bučice Hořice Jindřichův Hradec český vysoký škola technický v Praga obec . škola v Vrbica obec . škola v Kama

31 article

Žehrovicích; chlap. školy měšť. ve Vildsteinu; k po- nechání zat. pobočky při dívčí měšť. škole 2. okresu v Plzni, k otevření povolené nové jednotřídní školy ob. v Jaroměři a k ponechání 5. post třídy v Malontech jako zatímní; ke zřízení zat. 4. post. lřídy v Probo- štově, jakož i konečně k olevření druhé zat. pobočky při chlap. škole měšť. v Kralupech. Usneseno sdělit c. k. zemské školní radě, že zem. výbor nečiní ná- mitek proti zřízení 4. třídy při obec. škole v Úševi- cích; že se však musí vyslovili proti zřízení páté post třídy. Zařadění všeob. veř. nemocnice ve Warnsdorlu do první třídy platové bylo schváleno.

Žehrovice Plzeň Jaroměř Malonty Proba Kralupy Warnsdorlo obec . škola v Úševi Vildstein

32 article

— Občanský klub v Praze—VIII. konal v sobotu 7. listopadu v místnosti spolkové ve vinárně p. O. Hu- hínka členskou schůzi s přednáškou „O význa- mu bitvy na Bílé Hoře pro samostatnost koruny české. Klubovní místnosti byly do posledního místa vyplné- ny. Mezi účastníky byli obecní starší pp. Al. Pinz, Ant Svět a zem. posl. J. Macháček, jakož i zástupcovi všech stavů libeňských. Jednání zahájil místopředseda klubu p. Pinz. Uvítal přítomné a představil přednáše- jícího p. prof. Ph. dra. Karla Křemena. V řeči téměi půl druhé hodiny trvající p. dr. Křemen za napjaté po- zornosti všeho posluchačstva vykládal o národní bělo- horské tragedii. Řeč svou rozvrhl na dva díly. V prvěm vylíčil nešťastnou bitvu a ve druhém uvedl její ná- sledky pro národ český a pro samostatpost koruny české. Konstatoval, že neblahý listopadový akt, byť byl velikým neštěstím pro český národ, nikterak neohrozil samostatnosti české koruny, jejíž existence přes různé machinace rozličných vlád je podnes jasná a sliby za- ručená. Druhým předmětem programu byl rozhove o obecních záležitostech. Zahájil jej obecní staršía zem. posl. p. J. Macháček referátem o olázce vodní (resp. jejím placení) v VIII. části. Uvedl historii jed- nání o fomto předmětu od smlouvy připojovací do po- sledních dnů a konstatoval, že Praha dodala Libni vodu lepší jakosti a že postarala se o rozšíření vody do všech částí Lihně, že však dodává vodu VIII. časti o 31/4 kr. dráže, než ostalním částem, ba dráže i nel obeím předměstským, kterýmž se voda pražská dodává

Hu Pinz J Macháček Křemen Praha Bílá hoře Libeň občanský klub Ant Svět