1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu III. ze dne 2I. dubna 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Snídaně se Skrydlovem. Ve »Figaru« vypráví
eden přítel admirála Skrydlova, nástupce Makarova,
o schůzce, kterou měl se Skrydlovem v jistém petro-
hradském restaurantu. Bylo to pátý den po prvním
útoku na Port Artur; několik přátel, Rusů a Fran-
couzů, sedělo v jistém předním restaurantu petro-
hradském, když admirál Skrydlov vešel. Tenkráte
jednalo se o nástupnictví admirála Starka a jmeno-
ván Skrydlov, Roždvestenský a Makarov. Tito tři
měli důvěru lidu, jenž očekával od nich zdárné
výsledky pro vlasť. Každý z nich měl jinou pověst.
Mluvilo-li se o Skrydlovu,chválil se jeho bystrý roz-
hled, ledová chladnokrevnost, osobní statečnost a že-
lezná vytrvalost. Skrydlov zasedl ke známým a při
snídani mluvilo se samozřejmě o válce. Rozpředl se
tento rozhovor: »Co soudíte, admirále, o stavu ru-
ského loďstva?« — »Není dokonce tak špatný, jak
ho mnozí líčí. Japonské loďstvo je počtem silnější a
pak mají Japonci mnoho přístavů a doků, jež nám
scházejí; to ale není důvodem k pochybování o síle
našeho loďstva.« — »Ale »Cesarevič« a »Retvizan« jsou
neschopnými k boji,« namítl kdosi. »To jest ovšem
bolestné,« pravíl Skrydlov, »ale kdyby byl stav na-
šeho loďstva ještě deminuován, nezoufám nad tím.
Hlavní věcí jest, aby neztratilo mužstvo důvěru ve
své důstojnictvo a aby velitelství se shodlo na tak-
tice, kterou zachová.« »A pro jakou taktiku jste vy
admirále?« »Pro útočnou, zněla odpověď. » Nebot
nepřítele ustavičně znepokojovati, sám se nedati
z útoků zastrašiti, znamená mnoho.« Dle všeho od-
hodlá se tedy Skrydlov kráčeti v šlépějích Makarova.
Skrydlův
Makarův
Fran
Skrydlov
Starek
Roždvestenský
Makarov
Japonec
Artur
4
article
= Nová moda anglických dam. Z Londýna se
oznamuje: Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, hodlají se
elegantní dámy zdejší zpronevěřiti vlastní své povaze,
jež se dosud jevila v jakési nepohnutosti jejich rysů
a v klidných, zdrželivých formách v obcování. Nyní
musí každá dáma, která chce býti skutečně moderni,
provázet svoji řeč posuňky. Elegantní Angličanky,
které se již přiučily řeči posuňků, jsou nadšeny novou
možností, jež se tím poskytuje společenské zábavě.
Řada dokonalých posuňků musí poskytnout i osobě,
jež je mimo doslech, celkový obsah rozmluvy, které
se může zúčastnit. Takto může též při hostině na př.
celá společnost sledovati duchaplný hovor hostitelky
s vynikajícím hostem takřka očima. V divadle může
si první a poslední řada parketu neslyšitelně sdělovat
svoje dojmy, aniž by se citlivosti hercův a ředitele
nepříjemně dotkly hlasitým hovorem. Myšlenka pochází
ovšem z Ameriky. Ještě před krátkou dobou — vypra-
vovala modní učitelka umění gestikulačního jednomu
žurnalistovi — bylo považováno za velmi málo vhod-
né, provázet řeč posuňky. Ale Američanka, jež jest
stálé kývání a kynutí, pokrčování ramen a usmívání,
způsobila revoluci v anglických mravech. Ovšem ne-
stačí libovolné pohyby rukou, potřásání hlavy anebo
krčení rameny. Naopak třeba k tomu času, porozuměti
skutečně tomuto umění, ale cvik a vhodný tempera-
ment usnadňují ovšem též takovéto zábavy posuňky.
Poptávka po učitelkách posuňků jest nyní v Londýně
neobyčejně značná.
= Šprýmovný výjev odehrál se onehdy v jakés
malé pařížské restauraci. V nepřítomností hostinského
přišlo tam pět elegantně oděných pánů a uvelebili se
jako doma. »Sklepníku, chceme jíst,« pravil jeden
Američanka
Londýn
Amerika
5
article
z nich, »obslužte nás dobře, na řádném zpropitném
nám nesejde!« — Sklepník, jenž teprve před nedáv-
nem přibyl z venkova do Paříže, činil se, přinesl zá-
kusky, rybu, pečeni, příkrmy, nejlepší vína atd. Po
jídle povstal mezi hosty tuhý spor, každý chtěl platit
za všecky a nikdo nechtěl připustit, aby jiný za něj
platil. Ne a ne se dohodnout. Konečně ujal se slova
jakýs pán, jenž se dosud nebyl účastni! debatya
pravil: »To vše jest hezké, ale musíme to přece
skončit. Navrhuji, aby rozhodla náhoda! Zavážeme
sklepníku oči a koho chytí, ať zaplatí!« — Nápad
přijat jednomyslně a okamžitě proveden. Sklepníka
se zavázanýma očima postavili do kouta a pak . ..
vytratilo se všech pět výtečníků potichu z restaurace.
Několik vteřin potom přišel hostinský. Sklepník, jenž
tápaje a klopýtaje bloudil po místnosti, zadržel ho a
zvolal se smíchem: »Vy zaplatíte za všechny!« —
»Dejte pokoj, co pak vám napadlo, že za bílého dne
si hrajete na slepou bábu?« okřikl jej hostinský.
Teď se vše vysvětlilo a ošizený sklepník sám běžel
na policii, aby věc udal, ale dosud marně čeká, až
chytří ptáčkové budou vypátráni. — Dobře, že zpráva
připomíná, že sklepník byl nováček z venkova, nebot
takové ošumělé šejdířské kousky proběhly již poštov-
ními knížkami
= Sedmkráte nevěstou. Z Marion, N. J., se
oznamuje: Lizzie Mc. Carthova, příslušnice našeho
města, může se pochlubiti, ač jest teprve 35 roků
stará a poprvé vdala se ve 24. roce, slušným rekor-
dem vdávacím. Prvním mužem jejím byl J. Hannah,
od něhož po tříměsíčních líbánkách dala se rozvésti.
Mc
Paříž
Marion
Hannah
6
article
Avšak něco z první lásky přece jim jen zůstalo, ne-
boť za šest měsíců dali se opětně oddati, aby to
spolu zrovna čtyři měsíce vydrželi. Pak byli zase na
žádost Lizzinky rozvedeni. Dlouho však svobodna
nezůstala. Záhy se provdala za L. Moorea ; ten
však osvědčil se býti nehodným lásky její, neboť do-
paden byl při krádeži a odsouzen do káznice. Žena
jeho dosáhla ovšem k žádosti své rozvodu. Tehdy
bydlela v Kohomě, odkud se po odsouzení dareby-
muže přestěhovala do Tiptonu a zde se opět pro-
vdala za L. Slacka. S tím vydržela společně celý
rok, ale pak zažádala o rozvod a také ho dosáhla.
Za dva měsíce na to již se jmenovala zase paní Co-
atsová. Coats musil být dle všeho dobrák, nebot
s ním žila plné dva roky. Déle však to nevydržela
a po uplynutí této lhůty se rozešli. Dalšími man-
žely jejími byli Geo. Smith a Willam Freeland;
s prvním žila šest měsíců a s druhým osm. Od obou
byla rozvedena na svoji žalobu. Nyní jest opět svo-
bodna, že by však svobodnou již zůstala, nedá se ani
mysliti, a proto: Who is next? Všechny sňatkya
rozvody podnikavé dámičky udály se během devíti let.
L Moore
L Slack
Coats
Smith
Willam Freeland
Companyatsová
W be next
7
title
Bartákova Josefa, služka, 19 roků. Burdova Anna,
Bartákův
Josef
Burdův
Anna
8
article
Zemřelí v P raze.
Zemřelí v P raze.
Dne 14. dubna 1904: Krampera Václav, syn
truhláře, 4 měs., 407—II. Trojánek Josef, zámečnický
pomocník, 34 roky, 617—II. Činibulkova Anna, dcera
obuvníka, 3 měs., 314—II. Teplá Anna, švadlena, 30
roků, 1869—II. Zusková Alžběta, kuchařka, 78 roků,
598—III. Kempl Eduard, syn lampáře, 9 m., 1499—II.
Härtl Günther, syn účetního, 1 rok, 349—III. Staňkova
Marie, dcera nádennice, 4 roky, 180—VII. Hejnová
Františka, švadlena, 41 rok, 1115—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Braun František, syn kupce,
13 roků. Angerová Karla, manželka krejčího, 33 roky.
Kramper
Josef
Činibulkův
Anna
Härtl
Staňkův
Marie
František
Angerová
Zusková Alžběta
Braun František
9
article
služka; 29 roků. Pokorný Josef, rukavičkářský po-
mocník, ? roků. Rakušanová Kateřina, vdova po obuv-
níku, 76 roků. — U Milosrdných bratří: Ku-
bát Jindřich, farář, 48 roků. — U Milosrdných
sester: Pernerová Rozalie, vdova po dozorci, 68r.
Dikast Josef, číšník, 21 rok. — U Alžbětinek:
Kleiningrová Marie, vdova po výběrčím most., 65 roků.
— V městském chudobinci: Karafiátová Fran-
tiška vdova po sladovnickém, 76 roků. — V jo sle-
fovské nemocnici: Skuhrovec, Josef, dělník,
48 roků.
Josef
Rakušanová
Kateřina
Jindřich
Dikast
Skuhrovec
Pernerová Rozalie
U Alžbětinka
Kleiningrová Marie
karafiátový Fran
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 21. dubna.
162. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
11
title
Poprvé
Johanna Radimská.
Radimská
12
article
OLI M.
Výpravná baletní pantomina o čtyrech dějstvícha
devíti obrazech. Napsal Ladislav Novák, hudbou pro-
vází Jindřich z Káanů. Část choreografická od Achilla
Viscusia.
Režisér Achille Viscusi. Dirigent Moric Anger.
Po druhém a třetím obraze přestávka.
Konec o 10. hod.
Začátek o 7. hod.
V pátek 22. dubna.
163. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Oli
Novák
Jindřich
Achilles Viscusius
Achilles
Anger
13
title
Lidové divadlo„Urania“ v VII. části Prahy.
Praha
lidový divadlo
14
title
Pištěkovo lidové divadlo vahráeet
Pištěkův lidový divadlo
15
article
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 21. dubna.
Začátek o 7. hod
Ve prospěch režiséra p. B. Lachmana.
Poprvé: Dva šťastné dny.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal Fr. šl. Schönthan
a Kadlburg. Přel. J. Kühnl. Režisér B. Lachman-
na Smíchově
Ve čtvrtek 21. dubna.
Začátek o 7. hod.
74. hra v předplacení (čtvrteční).
Burský generál.
Velká výpravná burleskní fraška se zpěvy o 3 od-
děleních. Napsali E. Norimi a E. Baum. Přeložil
Karlier. Hudbu složil R. Reiman. Režisér K. Lier.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
8916
zimnímu divadlu na Smíchově.
na Král
Lachman
J Kühnl
E Baum
Karlier
R Reiman
K Lier
Urbánek
Král
Francie
Smíchov
Praha
národní divadlo
16
article
Ve čtvrtek 21. dubna.
17
article
Začátek o 7. hod.
Zejtra ve prospěch pana Jindřicha Kremanna.
Po prvé: Princ Alladin
8903
aneb Dobrodružství v zemi bláznů.
Původní báchorka se zpěvy o 3 jednáních od
Jankého.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Kněžna Pepička.
Kremann
Pepička
země
18
article
Vinouc se k hraběti lichotně Juana dodala roz
marně
»Jsi stále ještě žárliv. Jak jest to bláhové! Táži se
tě po tom, poněvadž bych si právě přála, abych se nemu-
sila s panem de Riverolles již setkati!«
»Nesetkáš se s ním. On zůstane v Štrasburku,
kdežto mi odjedeme.«
»Kdy odjedeme?«
»Nepochybně zejtra aneb — nejpozději — pozejtří.
Žádám tě však, abys až do té doby z domu nevycházela!«
»Abych nevycházela z hotelu! To přece nemůžeš
mysliti vážně! . . . Co bych dělala zde?«
»Aneb tedy, abys vycházela toliko se mnou, pouze
se mnou !«
»S tebou! O, ano, ráda! Tolikrát, kolikrát budeš
chtíti. Netoužím po ničem jiném !«
Stack povstal.
Rozžehl si cigaretu, svinutou z tabáku tursckého
jal se rozhlížeti se po komnatě.
Prohodil pak-
Nevzala jsi přiliš zavazadel s sebou! Bude třeba psáti,
aby ti poslali všeho, čeho máš zapotřebí, do Berlína. Ne-
vzala jsi s sebou z Paříže nikoho mimo Carlonu?«
»Jednoho sluhu.«
»Arnošta ?«
»Nikoli. Ten byl churav. Jest to nový sluha s jmé-
nem velmi podivným: jmenuje se Lindor.«
»Mně nebyl dosud znám?«
»Nikoli, neměl jsi dosud nikde příležitosti setkati se
s ním; jest v mých službách teprve od tří dnů.«
»Neměla bys ho podržeti u sebe. Pošli jej zpět do
Paříže. Nebudeme ho míti zapotřebl.«
Riverolles
Arnošt
Štrasburk
Berlín
Paříž
19
article
Sestoupil a při záhybu schodův ocitl se tváří v tvář
Stackovi.
»Ejhle, hrabě! Dobrý den!«
Stack odtušil prostě:
»Dobrý den, pane René !«
»Šel jste ke mně?«
»Ne . . . Přišel jsem navštíviti někoho, kdo bydlí
také v hotelu tomto. Shledáte se se mnou po snídaniv
hotelu »u císařů«, jak jsem byl pravil už včera. Nebyl
jste dnes ještě z bytu svého? . ..«
»Nikoli, vyšel jsem právě!«
Zrak hraběte zabodl se ve zrak Renéa, kterýž po-
chopil zpytavost pohledu toho i snažil se, aby hlas jeho
byl pokud možno klidným a lhostejným, když dodal
»Nuže, na shledanou!«
»Ano, o druhé hodině !«
Rozloučil se a Stack vystoupil k bytu hraběnčině.
Shledal Carlonu již u vchodu, ochotnou mu dvéře
otevříti.
Usmívajíc se děla mulatka;
»Dobrý den, pane hrabě.«
Stack odtušil chladně;
»Dobrý den! Jest hraběnka doma?«
»Očekává vás !«
Neodpověděv, hrabě vstoupil.
Juana, jež byla zatím ovládla úplně opět smysly
i myšlenky své, vrhla se Stackovi na šíji
»Dobrý den, milený! Bylo to překvapení pro tebe,
není-liž pravda? Neočekával jsi mne viď?«
»Nikoli, neočekával — překvapení není ostatně pro
mne příliš příjemným. Proč přijela jsi dříve, nežli jsem ti
dal pokyn ?«
Žaprodání nopHitek
ihned
René
Juano
Šela