ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af3c5a10-71f0-11dc-8e78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 19, person 22, org 2, work 1
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 21. dubna.
Praha
2 masthead
K číslu ll.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Válka.
Válka. Pense vdově Makarově. Z Petrohradu, 21. dubna. Car ustano vil vdově po admirálu Makaro roční pensi 20.000 rublů. Zatčení japonští důstojníci. Z Petrohradu, 19. dubna. Při výslechu zatčených japonských důstojníků se zjistilo, že chtěli vyhoditi do povětří železniční most v okolí Fouliardi. Ruská hlídka spatřila na hranicích karavanu Mongolů, která podrobena prohlídce ukázala, že chová ve svém středu dva japon- ské důstojníky, převlečené za mongolské kupce. Tito důstojníci vykonali zacházku 2000 kilometrů, jen aby dostali se ke dráze. Měli u sebe nástroje a patrony plněné ekrasitem k trhání kolejnic. Protiruská nálada Číňanů. Z Londýna, 19. dubna. Číňané zahájil cvičení v dělostřelbě za vedení anglického, V Nučvanu vzpírají se Rusům prodávati po- traviny.
Makarův Makara Mongol Číňan Rus Petrohrad Fouliardi Londýn
6 article
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 21. dubna. Dnes poslanecká sně- movna má prázdeň, ale nemineme se zajisté pravdou, pravíme-li, že za tohoto odpočinku snad stane se více, nežli kdyby zasedala. Klub po- slanců českých a klub slovinsko-chorvatský se jdou se dopoledne k důležitému rozhod- nutí. Usnesou se o taktice pro dobu nejbližší. O zákulisním jednání včerejším uveřejňuji zdejší listy celé hromady zpráv, o kterých lze říci, že jsou velkou většinou pouhým kombinacemi a výmysly. Stačí na př. připomenouti, že »Neue Freie Pres see troufá si čtenářům svým namluviti, že Čechové svolili ke všemu, co Poláci na nich žádali. Ka- ždý soudný člověk podle pětiletého boje Čechů posoudí, s jakou smělostí dávají se do veřej- nosti takové pověsti, které jen matou a patrně jsou vypočítány na dojem Čechům nepříznivý.
Neue Frei Čecho Polák Vídeň Ka
8 article
Vůbec jmenovaný list jeví patrné úsilí vzbuditi zdání, jako by Čechové byli kleslí myslí a jako by stůj co stůj chtěli se dostati z obstrukce. Tomu dokonce tak není Poslanci čeští trvají důsledně n svém stanovisku, které také včera pol- ským důvěrníkům vyložili. Poláci pozvali čtyry pohla- váry německé levice zejtra na společnou poradu. Ke včerejší rozpravě německého vý- konného výboru, věnované změně jedna- cího řádu, sdělujeme, že odpor proti projednání reformy té byl odůvodňován německými lidovci také v ten rozum, že nelze získati záruky pro případ, kdyby změna jednacího řádu se prove- dla, že potom obstrukce česká bude zastavena. Civilní lista císařova a uherská strana neod- vislosti. Z Pešti, 21. dubna. Strana neodvislosti ko- nala včera večer dlouhou poradu, jak zachovati se k zákonu, kterým zvyšuje se civilní lista Bylo sice navrženo zahájiti obstrukci, avšak návrh ten zamítnut a usneseno bylo pouze způsobiti rozhodnou a dlouhou de- batu.
Čecho Polák Pešť
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního listu. Z Vídně, 21. dubna. (C.-B.) Císař pro- půjčil řediteli německého státního gymnasiav Českých Budějovicích dru. MatyášoviK och o vi, odcházejícímu na vyžádaný trvalý odpočinek, řád železné koruny třeti třídy s prominutím tax. Císař propůjčil lázeňskému lékaři cís. ra- dovi MUDr. Leopoldu Fellnerovi ve Fran- tiškových Lázních rytířský kříž řádu Františka Josefa. Císař propůjčil sluhovi u pražského policej ního ředitelství Karlu Müllerovi u příleži tosti jeho odchodu na trvalý odpočinek stříbrný záslužný kříž. Císař Vilém na cestách. Z Catanie, 20. dubna. (C.-B.) Německý cí- sař hodlá zejtra nastoupiti odtud další cestu do Bari.
Císař MUDr Fellner František Josef Müller Vilém Vídeň Český Budějovice Fran Catania Bari
10 article
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předpla cení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
11 article
Dementi. Ze Sofie, 20. dubna. (C.-B.) »Agence Te- legraphique Bulgare« oznamuje: Zpráva, že se Bulharsko snažilo dosíci v Yildízu uzavření vo- jenské konvence jest naprosto ne- správná. Bulharsko nenavrhlo nikdy uzavření takové konvence.
Sofie Bulharsko
12 article Všeobecná železniční stávka
Všeobecná železniční stávka na uherských státních dráhách. Tiszova vláda jest úplně na ústupu před požadavky stávkujících že- lezničních zřízenců! Toť zpráva, jež vysvítá ze všech telegramů, sdělujících, že zemská schůze jest povolena, že vláda vezme zpět svoji předlohu a že vyhotoví novou, dle pamětního spisu. To znamená ústup na celé čáře a vítězství stávkujících, kteří do- jista využitkují plnou měrou své výhodné posice nynější a domohou se žádoucího upravení platů. Současně znamená tento zpětný krok vlády uherské zlomení oné železné, až kruté discipliny v poměrech služebních i mimo ně, jež činily službu železničních úřadníků drsnější než službu vojenskou. Stávka pak sama, jež není dosud nikterak zkoncována, může býtii pro Předlitavsko poučným mementem. Z Vídně, 21. dubna. »Arbeiter Ztgu.« te- legrafují z Pešti: Ministr obchodu dal učiniti stávkujícím železničním úřadníkům a zří- zencům tento návrh: »Vláda dovoluje dnes společnou schůzi všech delegátů v Pešti shromážděných. Předsedati bude vládní zást. Vör5s. Výbor stávkářů předloží všechny požadavky. Tyto budou dány do tisku a zaslány všem okresním výborům. Jakmile tyto dají souhlas, bude pamětní spis ode- vzdán rozpočtové komisi posla- necké sněmovny. Vláda zavazuje se, že osnovu zákona upravujícího platy zřízenců že. lezničních, která vzbudila tolik ne- spokojenosti, vezme zpět. Finanční komise bude zkoumati zevrubně pamětní spis a podle možnosti vyhoví poža-
Tiszův Předlitavsko Vídeň Pešť Arbeiter Ztg necký sněmovna Vör 5 s
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Orlí hnízdo. Napsal Björnstjerne Björnson. Přel. M. Kostelecká. Endregaarden jmenovala se malá vesnice. která vysokými skalními stěnami obklíčena, le- žela tu osamocena. Půda, na níž byla vysta- věna, byla rovná a úrodná; široká řeka, která s hor dolů proudila, protínala ji ve dví. Tato řeka vlévala se do jezera nedaleko vesnice. K tomuto jezeru připlul kdysi na člunu muž, který dříve v údolí rubal stromy; jmenoval se Endre a nynější obyvatelé vesnice byli jeho potomci. Někteří pravili, že sem utekl pro zabití a lidé že proto vypadají tak zasmušile, jiní zase tvrdili, že tím vinny jsou skalní stěny, které o svatojanských dnech nepropouštějí slunečních paprsků do údolí již o páté hodině. Nad vesnicí viselo orlí hnízdo. Bylo upevněno na skalnatém štítu nahoře v pohoří; všichni mohli viděti, když orlice počala seděti na vejcích, ale nikdo nemohl se dostati nahoru k hnízdu. Orel kroužil nad vesnicí, vrhl se brzo na jehně, brzo na mladou kozu a jednou vzal docela malé dítě a odnesl je. Proto nebylo ve vesnici bezpečno, dokud orel měl hnízdo na temeni hory. Mezi lidem udržo- vala se povésť, že za starých časů byli dva břatří, kteří hnízda dosáhli a je rozbořili, ale za dnešních časů se to ještě nikomu nepodařilo. Když se dva ve vesnici potkali, nerozmlou- vali o ničem, než o orlím hnízdu a pohlíželi nahoru. Vědělo se, kdy orli přišli zase v novém roce, kde se vrhli dolů a škody nadělali a kdo poslední se pokusil vylézti nahoru. Děti cvičily se od malička lézti po stromech a větvích
Björnstjerne Björnson Endre
14 article
především v zápase, aby časem dosáhly hnízda a jako ti dva bratří je zničily. V čase, o němž je řeč, byl nejstatnějším chlapíkem ve vesnici Leif. Nepocházel od Endra měl vlnitý vlas a malé oči, tropil všemožné žerty a miloval ženy. Chlubil se již v mladých létech že se jednou dostane až k hnízdu, ale staří lidé pravili, že to nesmí tak hlasitě vyprávěti. To ho podnítilo. Ještě dříve než dospěl v nejkrásnější léta, pokusil se vylézti na témě hory. Bylo krásné, slunné dopoledne na začátku léta, mláďata asi právě se vylíhla. Nesčíslné množství lidu shromáždilo se pod skalní stěnou. Staří od podniku zráželi, mladí k němu radili. Ale Leif dbal jen vlastní touhy; čekal tedy, až orlice své hnízdo opustila, potom vyskočil a již visel na stromě několik loket od země. Strom vyrůstal z rozsedliny a po té šplhal se Leif nahoru. Malé kaménky povolovaly mu pod nohami, písek a země sypaly se dolů, jinak pano- valo nejhlubší ticho; jenom řeka valila se ře- čištěm s dušeným, stálým hukotem ke svému ústí. Příkřejší a příkřejší stávala se skalní stěna; dlouho visel Leif za jednu ruku, hledal nohou místo, kdeby se mohl opříti a nemohl se podí- vati dolů. Mnozí, zvláště ženy, odvrátily se a pravily, to že by byl jistě neudělal, kdyby byl měl rodiče na živu. Konečně přece našel pevné místo, hledal opět, tu rukou, tu nohou, tu pod ním povolilo, on sklouzl, ale visel opět pevně. Dole stojící slyšeli navzájem svůj dech. V tom vzchopilo se vysoko urostlé mladé děvče, sedící na kameni stranor ostatních. Zaslíbila se Leifovi prý už jako malé dítě, ačkoliv on nebyl spřízněný s vesničany. Vztáhla ruce a volala: „Leife, Leife, proč to děláš?“
Leif Endra
15 article
Všichni obrátili se k ní, otec stál vedle, ale ona ho nepoznala. „Sestup opět dolů,“ volala, „miluji tě a tam nahoře ničeho nezískáš.“ Bylo viděti, že se rozmýšlí, trvalo však jenom chvilku a Leif lezl opět výše. Jeho ruka a noha byly zase pevny a dařilo se mu dlouho dobře, ale brzo začal asi umdlévati, neboť často odpočíval. Jako předzvěsť skutálel se malý kamínek a všichni, kdož stáli kolem, pozorovali jej, až zapadl. Ně- kteří nemohli už déle vydržeti a odešli. Děvče však stálo zpříma na kameni, lomilo rukamaa dívalo se vzhůru. Leif opět hmatal rukou sem a tam, pak — viděla to zřetelně — nechal ji náhle klesnout a hmatal rychle druhou, ale i tu nechal ve vzduchu. „Leife!“ zvolala úzkostně, že hlas její od skály se odrážel — a všichni ostatní vykřikli též. „Sklouzl,“ volali a natahovali ruce vzhůru, muži i ženy. Sklouzl opravdu. Strhl písek, ka- mení i zemi za sebou, sklouzal stále, stále čerstvěji; lid odvrátil se a slyšel jenom za sebou na skalní stěně praskání a rupání a hned na to padnouti něco těžkého, jako kus mokré země. Když opět se vzmužili a se obrátili, ležel zde mladík rozdrcen a k nepoznání. Děvče leželo na kameni. Otec je zdvihl a odnášel. Mládež, která Leifa nejvíce pobízela k od- vážnému kousku, netroufala si nyní ani rukou hnouti. Nikdo z ní se na něho nemohl podívati. Musili tedy přistoupiti staří. Nejstarší pravil, když k Leifovi přistoupil: „To bylo bláhové! ale,“ doložil a podíval se vzhůru, „je přece dobře, že něco visí tak vysoko, že toho nemohou dosáhnout všichni lidé!“
Leif