ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 af3603a0-7631-11dc-83e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 110, place 124, work 3, org 18
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. listopadu 1908. Číslo 324.
4 article
V 9 hodin dopoledne sešli se ilalští studujíc v aule, kam dostavili se ihned německo- nacřonální studenti. Když na straně ital- ských studujících se zvolalo: »Sláva italské univer- sitě v Terstu!«, počali němečtí studujíc hvízdati. Italští studující zpívali na to hymnu Garibaldovu, němečtí nacionálové pak » Wacht am Rhein«. Obě strany počaly na se útočiti ho- lemi, četní studující byli při tom holemi zraněni. Pedelové zakročili, byli však stlu- čeni. Němečtí studující si stěžovali, že italští studujíeí měli u sebe l. zv. zabijáky, železem pobité hole, r- volvery a t. d. Za vzájemné rvačky padlo s italské strany náhle několik ran z revolverů, jimi bylo několik studujících více nebo méně zraněno. Italové byli konečně z auly vypuzeni. Policie zatkla na ulici několik osob a obsadila příchod ke kavárně, ležící proti universitě, kde se Italové shro- máždili. Policie vnikla do kavárny a prohlížela stu dující, mají-li u sebe zbraně. Do kanceláře rektorátu byly donešeny dýky, revolvery, železem pobité hole boxery atd. Zavření university. Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) Vzhledem na dnešní události na universitě zůstane universita a na další zavřena. Přednášky ve hlavní budově se konati nebudou. Akademieký senát se právě radí o nutných opatřeních. Vstup do budovy universitní je dovolen jen tomu, kdo se prokáže zvláštním svolením.
Sláva Garibaldův Italos Terst Vídeň Wacht be Rhein
5 article
Zatčení studenti. Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) Při dneš ních událostech na universitě bylo zatče no 23 studentů, z nichž 3 dodáni byli zem- skému soudu pro těžké ublížení na těle, kdežto ostatních 20 bylo po výslechu propuštěno. Počet zraněných. Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) Ze studu jících, raněných při dnešních událostech na uni- versitě, bylo 19 ošetřeno záchran- nou společností, 4 studující jsou těžce raněni. Veliká část raněných nepožá- dala záchrannou stanici o pomoe, nýbrž ode- brala se přímo do nemocnice nebo do domá- cího ošetřování, takže nelze udati počet ra něných.
Vídeň
6 article Vilém II. chce co nejdříve válce
Vilém II. chce co nejdříve válce Americký »World«, jeden z nejrozšířenějšíeh listů novo-yorských, přinesl včera další vyňatky z rozhovorů žurnalisty Williama Hale s císařem Vilémem II. Hale učinil prý »Worldu« sdělení o hovorech těch, ale žádal hned potom v zápětí za utajení jich, ale po publikaci v »Americanu« list necití prý se také vázán lajemstvím. Podstata těchto nejuovějších vý- roků Vilémových jest, jak čtenář ihned sezná, sensačnější všech přede- šlých. Císař vypravoval prý Haleovi, že král Eduard dvě léta prý mu šlapal všude na prsty. jsa rozčilen politickou převahou Německa v Evropě. Anglie pokusila se zjednati protiváhu proti tomuto mocenskému postavení. Německa. Francii měla úplně v ruce, kdežto Rusko po válce s Japonskem vůbec nic nevážilo. Vilém l prohlásil prý dále: Je-li evropská válka nezbytnou, přál by sl, aby vypukla čím dříve tím lépe — on jest připra- ven a syt již věčné nejistoty. Anglie o své války v Transválu jest národem v úpadku. poněvadž za války té hájila věc ne- poctivou a bezbožnou (Slova ta angli- cké »nadšení« pro Viléma jistě sesíli měrou kromobyčejnou !) a protože božská spravedlnost jest nucena čeliti sama mocné říši, jež podnikla válku tuto úplně. Potom Vilém II. zapředl se do výtek proli Anglii následkem jejího spolku s Japonskem a líčil nebezpečí, jež hrozí ji samé od Japonců, aby se pak o svém protijaponském spolku s Ame- rikou rozhovořil: partie to, kterou právě »Ame- rican« již byl otiskl. S tím rozdílem jen, že dle »Woridu« pokládá Vilém americkoja- ponskou válku za pravděpodobnou již v šesti měsících a nikoliv v 10 letech, jak »American« byl zazna- menal. Za války Spojených států (a snad dle toho i Německa) proti anglo-japonskému spolku pozbyla by prý Anglie velkých osad svých, zvláště v Tichém oreanu.
Vilém Hal Vilém II Haleův Eduard Vilém l Japonec Americana Německo Evropa Anglie Francie Rusko Japonsko spojený stát
7 article
Vše, čeho by prý on, Vilém II., žádal při této katastrofé pro Německo, byl by prý »jenom« Egypt. Ovšem snažil by se osvoboditi také Svatou zemi od jha nevěřícího. (Míněn tím nepochybně sultán, až dotud Vilémův přítel nejoddanější . ..) Vilém II. dodal ještě, že Zeppelinovy ba- lony zjednaly by Německu v této příští válce mocnou převahu a země jest hotova balonů těch dáti co nejvíce říši k disposici.
Vilém II Vilémův Zeppelinův Německo Egypt
8 article
Pochopujeme, že »Řišský Věstník« v Berlině pospíšil si tyto výroky Vilémovy de mentovati jako »holé smyšlenky«. Musíme miti ale na mysli, že ofieiosové tito už mnohou pravdu dementovali. A dementi toto jest jim tím snadnější, jelikož tentokrát nestojí Berli proti »Daily Telegraphu«, nezavázanému k mlčení,. nýbrž že stoji proti prazvláštnímu žurnalistovi Haleovi, jehož mlčení byl si koupil za 200 000 marek, ovšem, jak přiklady ukazují. — trochu pozdé jižl Pochopujeme rovněž, že by císař německý když by už válka s Anglií byla nezbytnou, přá by si jí raději dříve, nežli Německo bude anglickým úsilím osamoceno nadobro a naprosto S tím souvisejí zajisté kroky jeho, kteréž turin- ský klerikální »Momento« a milánský radikální »Secolo« odhalují. Vílém II. usiluje prý u nynější vlády italské, aby spolek Italie s Něme- ckem, kterýž trvá do r. 1914, ale má dle smlouvy býti však rok pře tím vypovězen, zabezpečen byl smlouvou novou na dobu mnohem delšI. Ministr Tittoni přeje prý tomuto pro- dloužení, ale »Secolo« mu hrozí, že by pohnal ho před soud státní, kdyby takovým aktem zájmy italské poškodil. A v télo věci má dnes »Secolo« za sebou jistě velikou většinu italské veřejnosti. Maličkost ještě k přátelství, jemuž se těší Němei za hranicemi: Holandský »Vaderland« se přimlouvá za to, aby příště návštěvy válečných lodí německých v přístavech holandských byly o díky odmítány. Protože dle odhalení ministna
Haleův Tittoni Berlín Vilémov Anglie Německo Daily Telegraph spolek Italia s Nout
9 article
Kuyperova, používaly návštěv svých zřejmě k tomu, jen aby vyslídily slabé stránky přístavů holandských a obranných jejich opatření. „Všeněmecký svaz“ konal tyto dny v Lipsku schůzi a protestoval na ní ostře proti Vilémově politice osobní. Mluvil proti ní ostře zvláště předseda dr. Closs z Mohuče, kterýž karakterisoval ve- řejný život německý hůře, než by mohli se na- díti i sami odpůrci Němců. »Vidíme všude v veřejném životě našem — pravil — jenom ne dostatek odvahy, sebevědomi i upřímnosti. Osební režim clsařův způsobil ne- jen ve vnější, ale i ve vnitřní poli- tice veliké škody. Přeje bohatým. povyšuje úlisné lichotníky, m a zl se se zbabělci a lidmi bezkarakter- ními. Trhlinu, jež byla nyní otevřena mezi německým lidem a režimem tím, nelze jen tak ledabyle přelepiti, náprava musí býti úplnou bezohlednou.« Closs vytýkal konservativcům falešný royalism a říšskému sněmu, že v něm není mužův. A v tom má jisté hodně pravdy. Staví-li se ale již Všeněmci, jichž bo- hem byl do nedávna, takto proti eísaři, co zbude mu jiného, nežli aby s výkřikem bolest- ným: »I ty Brute !« resignoval na svůj absolu- tism aspoň v politice zahraniční? Dovoli-li mu tak ale jeho autokratická povaha?. Dovolí mu tak jeho temperament impulsivní, ba sopečný Výbuch dnes potlačený vypukne zejtra tím moe- něji a tím nebezpečněji. Věříme proto rádi poli- tikům německým, že říše německá stojí pře konflikty vážnými i velikými, jakých nepoznala od svého založení! A před konflikty s na nerozřešitelnými již prostředky pokojnýmil
Kuyperův doktor Closs Němec Brutus všeněmecký svaz Lipsko Mohuč
10 article Nebezpečí války na Balkáně.
Nebezpečí války na Balkáně. Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 23. listopadu. (Původa telegr. »Nár. Listů«.) Včera pozdě večer dosla zpráva z Petrohradu, že Pašič skvěle vykona svou missi a odjel do Srbska. Ministr Milovanovi č odjede z Říma dnee neb zejtra. Vídeňské intriky, že Srbsko a Černá Hor chystají v Novopazarsku povstání a invasi, vy- volaly jitření a nepokoje mezi mohamedány. Teprve když je velký vezír Kjamil přesvědčil a ubezpečil mohamedány, že Turecku nehrozí ne- bezpečí ze srbských států, jež mají totožné zájmy s Tureckem, mohamedáni uzavřeli pí- semnou smlouvu se Srby. V smlouvě té zavazují se společně postaviti pro příp a války 20.000 bojovníků. Dle »Politiky« Rakousko nevyčká svo- lání mezinárodní konference, nýbrž podnikne útok na Srbsko, které proto musí býti připra- veno. Týž list oznamuje, že v Šabci byl zatčen bosenský špehoun Michal Simon, který pokusiv se na cestě o útěk, byl zastřelen četníkem.
Pašič Milovan Srba Simon Balkán Bělehrad Petrohrad Srbsko Řím Turecko Rakousko Šabac bojovník
11 article
Sp. Z Bělehradu, 23. listopadu. (Pův. tel. »Nár. L«) Ministr dr. Milovanovič na- stoupil dnes cestu z Říma do Bělehradu. Zde se očekává ve středu. Po jeho příjezdu bude svolána skupština, v jejíž důvěrné schůzi ministr podá zprávu o výsledeích své diploma- tické misse. Zdejší noviny a zvláště neodvislé »Beogradske Novine« a napredňácká »Pravda« píší, aby se upustilo od ob- chodní smlouvy s Rakousko- Uher- skem. Tu smlouvu prý za nynějších poli- tiekých poměrů Srbsko nepotřebuje; dnes j es účelnější celní válka. Vládní »Samouprava« narážejíc na to. co píše »N. Fr. Pr.« proti zbrojení Srbška, pravi, že dobře ozbrojené Srbsko naproti ambieím Rakousko-Uherska na Balkáně je zá- rukou evropského míru. Zdejší »Politika«, která zastupuje my šlenky Výboru pro národní obranu, žádá, by se po návratu dra. Milovanoviče zřidil koaličn kabinet, který by měl býti veli ee energickým naproti Rakousko- Uhersku, Napjatý poměr mezi Srby a moha- medány.
Milovanovič Samouprava Srba Bělehrad Řím Rakousko Uhry Srbsko Francie RakouskoUhersko Balkán Beogradske Novine výbor pro národní obrana
12 article
Ze Sarajeva, 23 listopadu. (K. k.) Z Plevlje docházi zpráva, že mohamedání pokusíli se ne- dávno zapáliti tamní srbské gymnasium, ale že bylo jim v tom včas zabráněno. Poměr mezi Srby a mohamedány jest následkem toho na- pjatý. Srážky v sandžaku. Ze Sarajeva, 23. listopadu. Z Plevlje se oznamuje, že na srbských hranicích jest velmi živo. Ze sandžaku se sděluje, že po odjezdu rakouského vojska jsou tam rozmíšky a srážky mezi Srby a Turky na denním pořádku. Srbové považují se pány země, kdežto Turci žádají. aby srbské školy byly zavřeny nebo aspoň na- hraženy školami slovansko-tureckými. Byl učiněn pokus srbské gymnasium zapáliti. Při tom došlo k prudkým srážkám a střelbě s obou stran, tak že vojsko musilo zakročiti. Jest obava, že dojde ke krveprolití. Co se děje v Bosně a Hercegovině Z Londýna, 21. listopadu. (Pův. dopis »Nár. Listů «.) Zprávy, jež jsem obdržel z Bosny a Her cegoviny z pramene velmi spolehlivého, jsou zároveň uklidňující i znepokojující. Uklidňující. poněvadž se obyvatelstvo bosensko-hercegovské velmi ovládá a očekává s naprostým klidem t nadejde okamžik činu, znepokojující pak proto, že Srbové pravoslavní a musulmané, to jest veškeré obyvatelstvo kromě tří set tisíc katolíků, jsou odhodláni zahájiti činnost, jakmile jim předáci jejich dají znamení, aby bojovali za svou neodvislost, za kterou jsou ho- tovi prolíti krev- Není bez zájmu, přehlédnouti krátce politi- cké změny, které se udály v Bosně a Hercego vině od té doby, co baron Burian byl pově- řen správou obou zemi. Chtěje učiniti rakousko- uherský režim populárním, dovolil, abys k upravení náboženských otázek utvořila orga- nisace pravoslavných Srbů, jakýsi malý parla- ment se skutečnými poslanci.
Srba Turek Burian Sarajevo 23 listopad Boseň a Hercegovina Londýn Bosna Boseň
13 article
Tato organisace i podobná organisace mu- sulmanská fungovala znamenitě a kromě otázek náboženských vypracovala také pamětní spis v němž se žádal císař, aby otomanským pr vinciím v Bosně a Hercegovině udělil konstitue a všechny výhody s ní spojené. Osud delegace, vyslané z tohoto shromáž dění, jest znám. Delegáti bosenšti přišli do Pešti, kdež se dověděli o annexi obou zemí. Pojali na to myšlenku, objeti všichni společně hlavní města evropská a přednésti záležitost svých zemí velmocem. Seznali však brzy, že tak rozsáhlý projekt se nedá uskutečniti a byli zvolení jenž čtyři delegáti, dva pravoslavnía dva musulmané, kteří se odebrali jménem svých rodáků a národního shromáždění, řádně zvole- ného, do Paříže, kdež dlí posud. Během pří- štího týdne očekávají se v Londýně a od- tud bude vydán protest k vél mo- cem, který delegáti sestav! po poradě s bosenskohercogovský m vlastenci, majicími střediskov Londý ně.
Boseň a Hercegovina Pešť Paříž Londýn
14 article
Sluší uznati, že Rakousko podporovalo mimoděk organisaci pravoslavného i musulman- ského obyvatelstva v komitétech místních i v ko- mitélu národním, jež v mnohém směru připomí- nají podivuhodné komitéty mladoturecké. Ostatně se nesmí zapomínati, že Mladoturci přijali věc Bosny a Hercegoviny za svou. Ahmed Riza a jeho soudruzi prohlásili několikráte za svého pobytu v Londýně, že aulonomie Bosny a Her- cegoviny jest nejdůležitější otázkou, kterou by mezinárodní konference měla upraviti. Ture nepřijmou nikdy peníze za svobodu svých mu- sulmanských bratří v Bosně a Hercegovině Zcela jinou povahu má otázka uznání samostat- nosti Bulharska, neboť zde Turecko žádá zapla- cení dluhu, nikoli cenu za to, co by jinak bylo zradou. Bude autonomie Bosny a Hercegoviny provedena pod suverenitou Rakouska, aneb bude Turecko trvati na tom, aby Porta zůstala suve- renní mocí svobodné vlády anebo autonomního knížectví bosensko-hercegovského? Při dobré vůli na obou stranách bylo by možno otázku tuto rozřešiti, ale jedno jest jisto, toti že otázka Bosny a Hercegoviny ne- bude rozřešena tak, jak žádá Ra- kousko.
Riza Port Rakousko Bosna a Hercegovina Londýn Bosna Boseň a Hercegovina Bulharsko Turecko Hercegovina
15 article
Optimistické zprávy, docházející z Vídně, jsou z ofietálního pramene a nejsou úplně správny. Klid pauuje v zabraných pro- vineiích, protože vše jest hotovo, aby se na dané znamení vzbouřila celá země spontanně a soustavně. Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny jest vesměs srbské, neb t musulmané jsou potomci srbských velkostatkárů, kteří přestoupili k islamu, aby zachovali své statky, proto v okamžiku národního nebezpečí pánové i vasalové zapomenou na rozdíly nábo- ženské a spoji se na záchranu racy. Oněch tři sta tisíc katoliků, jež čítá Bosna a Hercegovina, dělí se takto: sto tisle katoliků domácích náleží většinou k chudým třídám bez valného politického nebo hospodářského vlivu dvě stě tisíc katoliků, importovaných z Rakouska, je z části z německých zemí rakouských. Zajímavo jest, že katolický tisk bosenský. jenž přijal annexi s nadšením a myslil, že pro menšinu katolickou nastává nová éra, nyní, když vidí, že se v zemi nie nezměnilo, počíná obracetia od několika dní obraci se dosti příkře proti ra- kouskému režimu.
Vídeň Bosna Hercegovina Rakousko
16 article
J. Coudur le r. Prsty cisaře Viléma v otázce Bosny a Hercegoviny. Londýnský zpravodaj „Nového Vremene telegrafuje, že Anglie ví, že Rakousko-Uhersko, vidoue po prohlášení záboru, že narazilo na všech stranách na prudký odpor, bylo ochotno přistoupiti na to, aby olázka tato byla dána k rozhodnutí evropské konferenci. Ale po ná- vštěvě císaře Viléma ve Vídni bar. Aehrenthal docela změnil ton. Z toho v Londýně soudi, že císař Vilém slibil Ra- kousko-Uhersku bezpodmínečnou podporu a po- radil mu, aby si vedlo směleji jak naproti svým sousedům na Balkáně, tak i v příčině projektu konference. Potom teprve bar. Aehrenthal za- ujal naproti konferenci odmílavé stanovisko kdyby se zabývala otázkou záboru ve smyslu Rakousko-Uhersku nepříznivém. Někteří angličií diplomaté soudí, že Bülow je pv mírné řešení a dává svému vídeňskému kolegovi rady, aby byl umírněnější; jiní však myslí, že německý kaneléř ještě více záležitost zamotává.
J Coudur Vilém Bülow Bosna a Hercegovina Anglie RakouskoUhersko Vídeň Londýn kouskoUhersko Balkán Rakousko Uhersko
17 article
O annekční kocovině. ve Vídni napsnl do „Frankf. Ztgu.“ pernou krilickou stať její stálý vídeňský apolupracovník dr. Friedjung. známý autor českých spisů z oboru novodobé historie mocnárství habsburského. Vykládá, že ve Vidni stali se nervosními z balkánského boykotu rakousko-uher- ského zboží a ze všeobecného znepokojení v celém politickém světě. I uvažují, jak vyváznoul z falální a nákladné siluace, ve které se octli. Dopisovatel „Frkkl. Zlgu. doporučuje — jak se zdá nikoli o své ujmě — doroz- umění s Tureckem, jež bylo by třeba přípustným způ- sobem odměniti na př. převzetím nějaké částky tu- reckého státního dluhu nebo poskylnutím hospodář- ských prospěchů, a to dříve, nežli se Turecko dohod- ne se Srbskem a s Černou Horou, neboť takovou do- hodou by Rakousko-Uhersko bylo poškozeno nejvice.
doktor Friedjung Frkkl Vídeň Turecko Srbsko RakouskoUhersko Videň
18 article
Jestliže ve Vídni přeruší vyjednávání s Tureckem. zůstane stav dosavadní: Turecko bude prováděti prot Rakousku represalie, Rakousko se však represa ií proti Turecku chopiti nemůže. Jednati dlužno hned. dříve nežli se Rakousko ceitne v tísni, která na ně dolehnouti může dříve, nežli se myslí. Srbsko i Černá Hora zbrojí usilovně a takový stav nemůže sousední velmoc dlouho strpěti, nemá-li se státi směšnou. Ve Vídni jsou však potichu, i ukazuje se, že předem ne- promyslili důsledky záboru Bosny a Hercegoviny bez předchozího souhlasu Turecka. Pouze správa vo jenská je pilná; armáda mlčí a do veřejnosti nepro niká skoro nic z toho, co podniká na Drině a na Sávě. Ale tím není nic vyřízeno, nepracuje-li svým způsobem také diplomacie s vědomím, že by ukolem diplomacie evropské bylo, válce zabrániti, nikoli pů- sobiti pro válku. Baron Aehrenthal však ochabl az toho vzniká obava, že dojde k válce, která by se Rakousku v žádném případě nevyplatila. Tato úvaha stojí za záznam, poněvadž je známo že „Frankf, Ztg.“ je z Všdně zpravidla správně infor- mována.
Baron Vídeň Turecko Rakousko Bosna Hercegovina Drina Sáva Frankf Ztg
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. lístopadu. (Sebewědomý generál.) „Budap. Tagbl.“ otiskuje ve víden- ském dopise o balkánské otázce mínění „vysoce postaveného vojenského hodnosty“, kteréžto m nění vyznívá ve slova: „Nikoli, na vojnu ne- může nyní dojíti a nedojde.“ Nynější potíže na Balkáně zavinila dle soudu vojenského hodnosty jen rivalita mezi Angilí a Německem, jehož věr ným spojencem je rakousko-uherská monarchie Ale situace v tuto chvíli není hrozivá. Turecko se do žádného válečného dobrodružství n vpustí, poněvadž by v něm mohlo snadno pocho vati svou mladou ústavu. S arinexí Bosny Hercegoviny Turecko se smířilo už před 30 lety Rumunsko obnovuje své přátelské styky s Ra kouskem; Bulharsko na válku také nepomýšli. ježto má naději na smírné vyřízení sporů s Tu- reckem. Válečná hesla, zaznívající ze Srbska a Černé Hory, nemohou však vážně ohroziti mír. Předně proto, že srbské státy nemobou se nadíti podpory nebo pomoci ze žádné strany. Žádná velmoc nepomýšlí na změnu statu quo na Bal- káně a proto nedojde ani na žádnou komplikaci. Zbrojení v Srbsku a na Černé Hoře nevyláká Rakousko z reservy. Na odražení nějakého útoku se strany Srbska, o Černé Iloře ani nemluvě, stačí prý jeden rakouský armádní sbor. Vojenská síla Srbska nedá se vůbec porovnávati se silou Rakouska; nepatrný zlomek naší ozbrojené moci stačí na zkrocení srbských a černohorských ne- zdvořilosti. „Slovem — končí generál — vojna je vyloučena. Nevidím nikde dosti důstojného odpůrce, s nímž bychom se mohli bíti. Jinak ovšem jsme připraveni. Tento generál z „Budap. Tagbl.“ pochází patrně ještě z oné rakouské vojenské školy, ktera se r. 1866 chystala utlouci Prušáky čepicem a r. 1878 okupovati Bosnu tureckou muzikou. Z Pešti, 20. listop. (Porada o Bosně.
Praha Balkán Německo Turecko Rumunsko Bulharsko Srbsko Černá Hora Bala Rakousko Bosna Pešť Boseň
20 article
Meškající v Pešti chorvatští poslanci měli po- radu, v níž jednáno též o přivtělení Bosny a Hercegoviny. Delegát Milan Roje, člen býv. chorvatské koaličné vlády, připravil memoran- dum, které jménem chorvatské delegace předloží sněmovnímu výboru, kterému přikázána před- loha o přivtělení Bosny a Hercegoviny. V Praze, 23. listopadu. (Rozkol v ma- darské oposici.) Maďaršti poslanci, kteří postupně z různých důvodů vystoupili ze strany neodvislosti, ustavili se v létě jako zvláštní klub se jménem „levice osmačtyřicátníků“, aby spo- lečně pracovali proti koaliční vládě Wekerlově a vymohli Maďarům úplnou neodvislost od Ra- kouska. Ale hned po utvoření nového klubu ne- přisuzovalo se mu dlouhého trvání. Živlově, sloučení v klubu, jsou příliš různorodí, aby mohli společně pracovati. Od té doby, co je známa Andrássova volební oprava, klub byl už několikrát na rozpadnutí. V sobotu konečně na- stal zjevný rozkol; čtyři členové, Zoltán Len- gyel, Hoffmann, bar. Thoroczkay a Jan Benedek z něho vystoupili. Lengyel odůvodnil své vy- stoupení dopisem, v němž píše mimo jiné „Jestliže se Košutovi a Apponyovi s jich větši nou nepodařilo obnoviti neodvislost země, zří- dili samostatnou uherskou armádu a diplomacii. jakož i zvláštní uherský dvůr, snad se to podal levici osmačtyřicátníků beze mne ...“ Vlastní příčinou vystoupení jest však to, že levice za- mítla jednotný taktický postup proti nynější vládě s ostatními oposičnými skupinami, demo- kraty, socialisty a poslancí národnostními. Len- gyel s Benedekem připojí se prý k demokratům, druzí dva se vrátí do strany neodvislosti.
Milan Roja Maďar Andrássův Zoltán Len Hoffmann Benedek Lengyel Košut Appony Pešť Bosna a Hercegovina Praha
21 title
Politické zprávy zahraničně.
22 article
V Praze, 23. listopadu.
Praha
23 article
Žlutá kniha o Marokku. Včera byla rozdávána ve francouzské sně- movně Žlutá kniha o Marokku. Ma 394 stránek a obsahuje události od 12. října 1907 do 14. října 1908. Počíná Hafldovým vpádem do území Šaujů a končí notou, zaslanou novému sultánu ve příčině jeho uznání. Žlutá kniha liči úplně a upřímně francouzskou politiku vůči Abdulu Azizovi a Muleji Hafidovi, vůči ma- rockým kmenům a velmocem a referuje o ne- bezpečných operacích v území Šaujů. Chování se Francie v konfliktu mezi Abdulem Azizem Mulejem Hafidem jest především vytčeno po- sláním Regnaultovým v Rabatu od října do prosince 1907. Výsledky tohoto poslání, které jsou shrnuty v dlouhé zprávě, dokazují, že bylo věnováno hájení tradičních franco uz- ských zájmů, ale také zvláště provedení reforem v Algecirasu. Ličf se tam, jak vyslanei Francie a Španělska svorně činně spolupracoval též o všeobecných zájmech Evropy. Bude německá veřejnost upokojena tímto ličením?
Hafldův Aziz Hafid Regnaultův Maroko Francie Algeciras Ličf Španělsko Evropa Ma 394 stránka
24 article Nový kaciř?
Nový kaciř? K nedávné zprávě italských listů, že bývalý biskup v Tarantasu Msgr. Laeroix má být stihán pro přednášky, které od nedávné doby koná na pařižské »Ř-ole des beaux études«. sděluje se z Říma, že úřady vatikán s ké se sice zabývají záležitosti tou, konstatovaly prý zatím však, že Laeroix v před- náškách těch dosud zůstal v mezích pravé víry . . . Pohyby lodí a vojsk nezlajitelny? Pařížský »Matin« sděluje, že dvěma ital- ským námořním důstojníkům, kteří byli fran- couzskou vládou zmocněni, aby zřídili v Dieppe a Havru stanici pro jiskrovou telegrafii, po 19 roční práci podařilo se nalézti způsob, na zá- kladě jehož jsou elektrické vlny »nuceny« po- bybovati se přesně vytčeným směrem. Tato řiditelnost bezdrátové telegrafle má, ne- hledě k tomu, že telegramy nemohou býti za- chyceny nikým jiným, než adresátem, dle vý- roků obou těchto námořních důstojníků ještě jiné výhody; tak lze telegrafii touto seznat místo a polohu lodi, jíž hrozí nebezpečí, misto a směr plavby, každého loďstva a rovněž i po- hyby nepřátelské armády. Podaři se snad ko- nečně objevy, hledanými pro válku — právě válčení zameziti? Nová revoluce ve Střední Americe. Na středoamerickém ostrově Haiti propukla opětně revoluce, jakož skorem každý rok »na- vštěvuje« tento těžce zkoušený ostrov. Spojené státy chystají prý se ostrov na čas obsaditi, aby učinily přítrž věčným zmatkům.
Laeroix Řím Dieppe Havre Amerika Haiti spojený stát Matin
25 article Nový státní převrat šachův! — Nové veliké
Nový státní převrat šachův! — Nové veliké boje v Persii. Sach provedl opět vlivem reakcionářského okoli svého kousek, kterýž může říši jeho, bez toho rozháranou, uvrhnouti opět do zmatků největších. Zprávy z Teheranu sdělují o tom lakonicky, ale při tom co nejvýmluvněji: Zejtra bude ve všech mešitách vyvěšena proklamace šachova, jejíž hlavní místo zní následovně: »Slibili jsme svolati parlamení dne 14. listopadu a byli jsme ochotni s lo vo své splniti. Protože však zástupcové národa našeho (!!) nám oznámili a písemně osvědčili že národ nechce žádné ústavy, a protože celý (ll náš národ nás prosil, abychom parlament ne- svolávali, rozhodli jsme se jeho přání vyslyšeti.« Na to obrací se proklamace ke kněžstvu praví: »Protože jsme uznali zřízení parlamentu za provokaci zákonů islamu, což bylo veške- rým kněžstvem telegraficky a písemně prohlá- šeno, upouštíme od podobného záměru. Par- lament nemá býti na příště za žádné podmínky zřízen. Přes to však poskytli jsme potřebné prostředky k zachování spravedlnosti. Svolaváme zástupee kněžstva, aby všemu národu bylo oznámeno naše rozhodnutí, ehrániti práva poddaných svých a všecky zlo- volné záměry zameziti dle předpisů nábožen- ských.« — Narážka na zachovávání spravedl- nosti patrně se týká dávného záměru, zavésti zákony formální, jichž Persie postrádá posud.
Sach Persie
26 article
Dlužno vyčkati ovšem, jak tento čin šachův, v němž odvolává se na vynucené »přání« některých zást pců lidových, přijmou Anglie a Rusko, které se zavázaly bdlti nad klidem v zemi. Jaký ohlas státní převrat šachův vzbudí ale v zemi, lze částečně posouditi dle této ta- vrizské zprávy: Stoupenci Sattara chana napadli včera Harand. Syn guvernéra Šudshanisama, jenž město to hájil, podlehl v boji a byl nucen ustoupiti do Choi. Dnes ráno počali obyvatelé marandští prchati do Ta- vrizu. Revolncionáři obsadili město. Šach, kterýž zkusiti chce státní převrat proti revolucionářům, ještě, jak vidno, nezdola- ným, podniká tím hru nebezpečnou pro vlastní trůn a pro celou dynastii. Hrozby revoluční v Egyptě. Nacionalistický list kahýrský »Leva« ohla- šuje zaslání petice khedivovi, místokráli egypt- skému, o zavedení ústavy. Petice má 13 pod- pisů. V arabských kruzích se proslýchá, že strana nacionalistů zřídila tajný výbor, jenž, kdyby byla ústava zamítnuta, má násilně vystoupiti.
Harand Šudshanisam Anglie Rusko Egypt
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Boj proti kasiňáckému tisku v českých městech pokračuje vesele a úspěšně. Také kra- jinský tisk náš má o prepagandu odporu proti orgánům hanobení českého lidu velikou zásluhu. Jsou města, která výklid zvláště „Prager Tag- blattu“ ze zdí městských do posledního výtisku učinila čestným cílem ušlechtilého závodění. K městům těm náleží také Klatovy a místní tisk každé neděle přináší zprávu o nově dobyté, od „Prag. Tagblattu“ očištěné veřejné místnosti. Jak „K. L.“ sdělují, vyhodil m. t. p. J. Brož „Prager Tagblatt“ ze své kavárny a tuto neděli vyletěl list páně Mercyův z restaurace a kavárny „Slavia“ (majitel pan Masl), společně se „Sim- plicissmem“ a hnusným „Jugendem“. Citovaný list vyzývá i ostatní majitele veřejných místností a hostinců, aby štváčský tisk, zejména „Prag.
Prager K L J Brož Masl Sim Praga Klatovy Praga Slavia
28 article
Tagblatt“ vyhostily a týž nárok činí i na sou- kromé abonenty, „dřív než jména jich budou uveřejněna“. Podle zpráv královéhradeckých vypověděl p. Urban, hotelier v tamějším Grand- hotelu, pět výtisků „Prag. Tagblattu“ a „Bo- hemie“. Rovněž p. K. Smutný, nájemce kavárny „Slavie“ na Švatojanském náměstí v Králová Hradci odřekl všechny štvavé německé časopísy, slovem či obrazem národ český urážející, ač je měl předplaceny do N. roku. Majitel kavárny p. O. Fuchs věnoval svému nájemci odškodněné 25 K, které statečný muž český nepřijal pru sebe, nýbrž daroval na stavbu Sokolovny. Všude jest boj proti kasiňáckému tisku v největším proudu a jsou to hlavně obchodní gremia, která neúprosně pracují jménem dobré pověsti stavu o odstranění kasiňáckého tiskového nešvaru z českých kontorů a obchodních místnostía úsili to týká se v první řudě „Prager Tagblattu Nepolevit, zni heslo, stupňovat tuto blahodárnou práci jest nezbytným požadavkem jejího zdaru. Netrpěti ani jediného výtisku „Prager Tag- blattu“, „Bohemie“ a „Montagsblattu“ v če- ských rukou, za žádnou podmínkou neživiti nej- zhoubnějšího nepřitele našeho jména a hospo- dářského prospěchu, toť jest tou dobou jedním z nejdůložitějších požadavků české veřejnosti, k jebož provedení v činnost uvedeny musí býti všechny složky národní síly.
Urban Fuchs Prager Grand Švatojanský náměstí Hradec Praga Slavia Bohemia
29 article
— Osobní. U finanční stráže jmenování byli od finančního ředitelství zemského pro království české vrchními komisary II. třídy komi- saři finanční stráže I. tř. Jiří Zachystal, Emil Křížek, Jan Bureš, Alois Walter, Jan Pavlovský, Jan Lippert, Eduard Saček, Jan Maliř, Frant. Zadina a Fr. Salzer; — komisary I. třídy komisaří finanční stráže II. třídy Frant. Zástěra. Adof Punzmann, Frant. Kerbl, Josef Häszler, Josef Škriand!, Leop. Traw- ničzek, Josef Fischer, Frant. Dlouhý, Frant. Skála, Eduard Kaiser a Gustav Samohrd; — komisary II. třídy nadrespicienti Jos. Heber, Vojt. Nosakovič, Viktor Novotný, Eugen Bělohlávek, Josef Drobný. Ferd. Šára, Ignác Hájek, Frant. Hanisch, Václav Vlček, Karel Rebenstock, Václav Kernies, Václav Janko, Frant Štěpánek, Adolť Mahrla, Jos. Javanský a Jindřich Laszmann. — Odbornému radovi a chefu presidiální kanceláře českého ministerstva krajanského Emanuelu Greilovi byl udělen řad železné koruny třetí třídy. — Promoce. Pan Agalhon Koníř z Kouřimě byl dne 20. listopadu na université vídeňské pro- hlášen doktorem filosofie. — Z české vysoké školy technické. Pan inž. arch. Th Pelřík z Tábora, asistent české techniky, pod- stoupil dne 21. t. m. II. státní zkoušku a prohlášen byl způsobilým s vyznamenáním ze všech před- — Rodinné zprávy. Slečna Lala Kropío va, dcera cís. rady pana Hanuše Kropfa a pan Prokop Fořt, syn J. E. býv. ministra obchodu p. dra. Jos.
Zachystal Křížek Bureš Alois Walter Pavlovský Lippert Saček Maliř František Zadin Salzer Zástěra Adof Punzmann Kerbl Häszler Škriand Leop Fischer Kaiser Samohrd Heber Novotná Bělohlávek Drobná Šára Hájek Hanisch Vlček Rebenstock Kernies Janko Štěpánek Mahrla Jos Laszmann Greil Agalhon Koníř Ing Pelřík Lal Kropf Prokop Fořt Francie Jos Kouřim Tábor český vysoký škola technický
30 article
Fořta, slavili manželský sňatek minulou sobotu dne 21. t. m. v chrámu na Karlově. — Úmrti. V neděli dne 22. t. m. pohěben byl v Praze-Libní pan Karel Jeřábek, restauratéra člen všech místních vlasteneckých korporací. Zesnulý byl upřímným stoupencem strany svobodomyslnéa věrným, dlouboletým členem a funkcionářem Občan- ského klubu. O oblibě, které ve veškerých vrstvách obyvatelstva se těšil, svědčila ohromná účast na jeho pohřbu, kterého se zúčastnili kromě všech nynějších i bývalých ob. starších VIII. části korporativně těl. jednota »Sokol«, Občanský klub, Řemesl. živnostenská beseda, společenstvo hostinských, spolek Vesmír, sbor dobrovolných hasičů. Baráčníci starolibenšti, deputace »Hostimilu« a nepřehledná řada smutečních hostl. — Nástupce zesnulého nám žed. stál. drah inž. Posta. Jak se z Vídně sděluje, jest určen za násťupce zesnulého inž. Posta vrchni stavební rada Trnka v ministerstvu železničním, který náleží tam již po několik let pres diální kanceláři a znám jest jako výborný odborník. — Delegátem do českého odboru zemědělské ra dy pro král. české za soudní okres pražský zvoren byl při vulbě, konané dne 23. listopadu, pan Jindřich Nechanský, starosta Národní jednoty severe české, všemi 30 odevzdanými hlasy. Volby zúčastnili se de4 legáti Národní jednoty severočeské, Národní jednoty pobumavské a Riybářského klubu.
Jeřábek Ing Nechanský Karlov Praha Libeň Řemesl . živnostenský beseda Vídeň Sokol « , občanský klub spolek Vesmír Trnka národní jednota