3
masthead
24. listopadu 1908. Číslo 324.
4
article
V 9 hodin dopoledne sešli se ilalští studujíc
v aule, kam dostavili se ihned německo-
nacřonální studenti. Když na straně ital-
ských studujících se zvolalo: »Sláva italské univer-
sitě v Terstu!«, počali němečtí studujíc
hvízdati. Italští studující zpívali na to hymnu
Garibaldovu, němečtí nacionálové pak » Wacht
am Rhein«. Obě strany počaly na se útočiti ho-
lemi, četní studující byli při tom holemi zraněni.
Pedelové zakročili, byli však stlu-
čeni.
Němečtí studující si stěžovali, že italští studujíeí
měli u sebe l. zv. zabijáky, železem pobité hole, r-
volvery a t. d. Za vzájemné rvačky padlo s italské
strany náhle několik ran z revolverů, jimi
bylo několik studujících více nebo méně
zraněno.
Italové byli konečně z auly vypuzeni. Policie
zatkla na ulici několik osob a obsadila příchod ke
kavárně, ležící proti universitě, kde se Italové shro-
máždili. Policie vnikla do kavárny a prohlížela stu
dující, mají-li u sebe zbraně. Do kanceláře rektorátu
byly donešeny dýky, revolvery, železem pobité hole
boxery atd.
Zavření university.
Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.)
Vzhledem na dnešní události na
universitě zůstane universita a
na další zavřena. Přednášky ve
hlavní budově se konati nebudou.
Akademieký senát se právě radí
o nutných opatřeních. Vstup do
budovy universitní je dovolen jen
tomu, kdo se prokáže zvláštním
svolením.
Sláva
Garibaldův
Italos
Terst
Vídeň
Wacht be Rhein
5
article
Zatčení studenti.
Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) Při dneš
ních událostech na universitě bylo zatče no
23 studentů, z nichž 3 dodáni byli zem-
skému soudu pro těžké ublížení na
těle, kdežto ostatních 20 bylo po výslechu
propuštěno.
Počet zraněných.
Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) Ze studu
jících, raněných při dnešních událostech na uni-
versitě, bylo 19 ošetřeno záchran-
nou společností, 4 studující jsou
těžce raněni. Veliká část raněných nepožá-
dala záchrannou stanici o pomoe, nýbrž ode-
brala se přímo do nemocnice nebo do domá-
cího ošetřování, takže nelze udati počet ra
něných.
Vídeň
6
article
Vilém II. chce co nejdříve válce
Vilém II. chce co nejdříve válce
Americký »World«, jeden z nejrozšířenějšíeh
listů novo-yorských, přinesl včera další vyňatky
z rozhovorů žurnalisty Williama Hale
s císařem Vilémem II. Hale učinil prý
»Worldu« sdělení o hovorech těch, ale žádal
hned potom v zápětí za utajení jich, ale po
publikaci v »Americanu« list necití prý se také
vázán lajemstvím.
Podstata těchto nejuovějších vý-
roků Vilémových jest, jak čtenář
ihned sezná, sensačnější všech přede-
šlých. Císař vypravoval prý Haleovi, že král
Eduard dvě léta prý mu šlapal všude na prsty.
jsa rozčilen politickou převahou Německa
v Evropě. Anglie pokusila se zjednati protiváhu
proti tomuto mocenskému postavení. Německa.
Francii měla úplně v ruce, kdežto Rusko po
válce s Japonskem vůbec nic nevážilo. Vilém l
prohlásil prý dále: Je-li evropská válka
nezbytnou, přál by sl, aby vypukla
čím dříve tím lépe — on jest připra-
ven a syt již věčné nejistoty. Anglie o
své války v Transválu jest národem v úpadku.
poněvadž za války té hájila věc ne-
poctivou a bezbožnou (Slova ta angli-
cké »nadšení« pro Viléma jistě sesíli měrou
kromobyčejnou !) a protože božská spravedlnost
jest nucena čeliti sama mocné říši, jež podnikla
válku tuto úplně.
Potom Vilém II. zapředl se do výtek proli
Anglii následkem jejího spolku s Japonskem
a líčil nebezpečí, jež hrozí ji samé od Japonců,
aby se pak o svém protijaponském spolku s Ame-
rikou rozhovořil: partie to, kterou právě »Ame-
rican« již byl otiskl. S tím rozdílem jen, že dle
»Woridu« pokládá Vilém americkoja-
ponskou válku za pravděpodobnou
již v šesti měsících a nikoliv v 10
letech, jak »American« byl zazna-
menal. Za války Spojených států (a snad dle
toho i Německa) proti anglo-japonskému
spolku pozbyla by prý Anglie velkých
osad svých, zvláště v Tichém oreanu.
Vilém
Hal
Vilém II
Haleův
Eduard
Vilém l
Japonec
Americana
Německo
Evropa
Anglie
Francie
Rusko
Japonsko
spojený stát
7
article
Vše, čeho by prý on, Vilém II., žádal
při této katastrofé pro Německo, byl
by prý »jenom« Egypt. Ovšem snažil
by se osvoboditi také Svatou zemi od
jha nevěřícího. (Míněn tím nepochybně
sultán, až dotud Vilémův přítel nejoddanější . ..)
Vilém II. dodal ještě, že Zeppelinovy ba-
lony zjednaly by Německu v této příští válce
mocnou převahu a země jest hotova balonů
těch dáti co nejvíce říši k disposici.
Vilém II
Vilémův
Zeppelinův
Německo
Egypt
8
article
Pochopujeme, že »Řišský Věstník«
v Berlině pospíšil si tyto výroky Vilémovy de
mentovati jako »holé smyšlenky«. Musíme miti
ale na mysli, že ofieiosové tito už mnohou
pravdu dementovali. A dementi toto jest jim
tím snadnější, jelikož tentokrát nestojí Berli
proti »Daily Telegraphu«, nezavázanému k mlčení,.
nýbrž že stoji proti prazvláštnímu žurnalistovi
Haleovi, jehož mlčení byl si koupil za 200 000
marek, ovšem, jak přiklady ukazují. — trochu
pozdé jižl
Pochopujeme rovněž, že by císař německý
když by už válka s Anglií byla nezbytnou, přá
by si jí raději dříve, nežli Německo bude
anglickým úsilím osamoceno nadobro a naprosto
S tím souvisejí zajisté kroky jeho, kteréž turin-
ský klerikální »Momento« a milánský radikální
»Secolo« odhalují. Vílém II. usiluje prý u nynější
vlády italské, aby spolek Italie s Něme-
ckem, kterýž trvá do r. 1914, ale má
dle smlouvy býti však rok pře
tím vypovězen, zabezpečen byl
smlouvou novou na dobu mnohem
delšI. Ministr Tittoni přeje prý tomuto pro-
dloužení, ale »Secolo« mu hrozí, že by pohnal
ho před soud státní, kdyby takovým aktem
zájmy italské poškodil. A v télo věci má dnes
»Secolo« za sebou jistě velikou většinu italské
veřejnosti.
Maličkost ještě k přátelství, jemuž se těší
Němei za hranicemi: Holandský »Vaderland« se
přimlouvá za to, aby příště návštěvy válečných
lodí německých v přístavech holandských byly
o díky odmítány. Protože dle odhalení ministna
Haleův
Tittoni
Berlín
Vilémov
Anglie
Německo
Daily Telegraph
spolek Italia s Nout
9
article
Kuyperova, používaly návštěv svých zřejmě
k tomu, jen aby vyslídily slabé stránky přístavů
holandských a obranných jejich opatření.
„Všeněmecký svaz“ konal tyto dny v Lipsku
schůzi a protestoval na ní ostře proti Vilémově
politice osobní.
Mluvil proti ní ostře zvláště předseda
dr. Closs z Mohuče, kterýž karakterisoval ve-
řejný život německý hůře, než by mohli se na-
díti i sami odpůrci Němců. »Vidíme všude v
veřejném životě našem — pravil — jenom ne
dostatek odvahy, sebevědomi i upřímnosti.
Osební režim clsařův způsobil ne-
jen ve vnější, ale i ve vnitřní poli-
tice veliké škody. Přeje bohatým.
povyšuje úlisné lichotníky, m a zl
se se zbabělci a lidmi bezkarakter-
ními. Trhlinu, jež byla nyní otevřena mezi
německým lidem a režimem tím, nelze jen tak
ledabyle přelepiti, náprava musí býti úplnou
bezohlednou.« Closs vytýkal konservativcům
falešný royalism a říšskému sněmu, že v něm
není mužův. A v tom má jisté hodně
pravdy. Staví-li se ale již Všeněmci, jichž bo-
hem byl do nedávna, takto proti eísaři, co
zbude mu jiného, nežli aby s výkřikem bolest-
ným: »I ty Brute !« resignoval na svůj absolu-
tism aspoň v politice zahraniční? Dovoli-li mu
tak ale jeho autokratická povaha?. Dovolí mu
tak jeho temperament impulsivní, ba sopečný
Výbuch dnes potlačený vypukne zejtra tím moe-
něji a tím nebezpečněji. Věříme proto rádi poli-
tikům německým, že říše německá stojí pře
konflikty vážnými i velikými, jakých nepoznala
od svého založení! A před konflikty s na
nerozřešitelnými již prostředky
pokojnýmil
Kuyperův
doktor
Closs
Němec
Brutus
všeněmecký svaz
Lipsko
Mohuč
10
article
Nebezpečí války na Balkáně.
Nebezpečí války na Balkáně.
Naše zprávy z Bělehradu.
Sp. Z Bělehradu, 23. listopadu. (Původa
telegr. »Nár. Listů«.) Včera pozdě večer dosla
zpráva z Petrohradu, že Pašič skvěle vykona
svou missi a odjel do Srbska.
Ministr Milovanovi č odjede z Říma dnee
neb zejtra.
Vídeňské intriky, že Srbsko a Černá Hor
chystají v Novopazarsku povstání a invasi, vy-
volaly jitření a nepokoje mezi mohamedány.
Teprve když je velký vezír Kjamil přesvědčil a
ubezpečil mohamedány, že Turecku nehrozí ne-
bezpečí ze srbských států, jež mají totožné
zájmy s Tureckem, mohamedáni uzavřeli pí-
semnou smlouvu se Srby. V smlouvě
té zavazují se společně postaviti pro příp a
války 20.000 bojovníků.
Dle »Politiky« Rakousko nevyčká svo-
lání mezinárodní konference, nýbrž podnikne
útok na Srbsko, které proto musí býti připra-
veno. Týž list oznamuje, že v Šabci byl zatčen
bosenský špehoun Michal Simon,
který pokusiv se na cestě o útěk, byl zastřelen
četníkem.
Pašič
Milovan
Srba
Simon
Balkán
Bělehrad
Petrohrad
Srbsko
Řím
Turecko
Rakousko
Šabac
bojovník
11
article
Sp. Z Bělehradu, 23. listopadu. (Pův. tel.
»Nár. L«) Ministr dr. Milovanovič na-
stoupil dnes cestu z Říma do Bělehradu. Zde
se očekává ve středu. Po jeho příjezdu bude
svolána skupština, v jejíž důvěrné schůzi
ministr podá zprávu o výsledeích své diploma-
tické misse. Zdejší noviny a zvláště neodvislé
»Beogradske Novine« a napredňácká
»Pravda« píší, aby se upustilo od ob-
chodní smlouvy s Rakousko- Uher-
skem. Tu smlouvu prý za nynějších poli-
tiekých poměrů Srbsko nepotřebuje; dnes j es
účelnější celní válka.
Vládní »Samouprava« narážejíc na to.
co píše »N. Fr. Pr.« proti zbrojení Srbška,
pravi, že dobře ozbrojené Srbsko naproti
ambieím Rakousko-Uherska na Balkáně je zá-
rukou evropského míru.
Zdejší »Politika«, která zastupuje my
šlenky Výboru pro národní obranu, žádá, by se
po návratu dra. Milovanoviče zřidil koaličn
kabinet, který by měl býti veli ee
energickým naproti Rakousko-
Uhersku,
Napjatý poměr mezi Srby a moha-
medány.
Milovanovič
Samouprava
Srba
Bělehrad
Řím
Rakousko
Uhry
Srbsko
Francie
RakouskoUhersko
Balkán
Beogradske Novine
výbor pro národní obrana
12
article
Ze Sarajeva, 23 listopadu. (K. k.) Z Plevlje
docházi zpráva, že mohamedání pokusíli se ne-
dávno zapáliti tamní srbské gymnasium, ale že
bylo jim v tom včas zabráněno. Poměr mezi
Srby a mohamedány jest následkem toho na-
pjatý.
Srážky v sandžaku.
Ze Sarajeva, 23. listopadu. Z Plevlje se
oznamuje, že na srbských hranicích jest velmi
živo. Ze sandžaku se sděluje, že po odjezdu
rakouského vojska jsou tam rozmíšky a srážky
mezi Srby a Turky na denním pořádku. Srbové
považují se pány země, kdežto Turci žádají.
aby srbské školy byly zavřeny nebo aspoň na-
hraženy školami slovansko-tureckými. Byl učiněn
pokus srbské gymnasium zapáliti. Při tom došlo
k prudkým srážkám a střelbě s obou stran, tak
že vojsko musilo zakročiti. Jest obava, že dojde
ke krveprolití.
Co se děje v Bosně a Hercegovině
Z Londýna, 21. listopadu.
(Pův. dopis »Nár. Listů «.)
Zprávy, jež jsem obdržel z Bosny a Her
cegoviny z pramene velmi spolehlivého, jsou
zároveň uklidňující i znepokojující. Uklidňující.
poněvadž se obyvatelstvo bosensko-hercegovské
velmi ovládá a očekává s naprostým klidem t
nadejde okamžik činu, znepokojující pak proto,
že Srbové pravoslavní a musulmané,
to jest veškeré obyvatelstvo kromě
tří set tisíc katolíků, jsou odhodláni
zahájiti činnost, jakmile jim předáci
jejich dají znamení, aby bojovali za
svou neodvislost, za kterou jsou ho-
tovi prolíti krev-
Není bez zájmu, přehlédnouti krátce politi-
cké změny, které se udály v Bosně a Hercego
vině od té doby, co baron Burian byl pově-
řen správou obou zemi. Chtěje učiniti rakousko-
uherský režim populárním, dovolil, abys
k upravení náboženských otázek utvořila orga-
nisace pravoslavných Srbů, jakýsi malý parla-
ment se skutečnými poslanci.
Srba
Turek
Burian
Sarajevo
23 listopad
Boseň a Hercegovina
Londýn
Bosna
Boseň
13
article
Tato organisace i podobná organisace mu-
sulmanská fungovala znamenitě a kromě otázek
náboženských vypracovala také pamětní spis
v němž se žádal císař, aby otomanským pr
vinciím v Bosně a Hercegovině udělil konstitue
a všechny výhody s ní spojené.
Osud delegace, vyslané z tohoto shromáž
dění, jest znám. Delegáti bosenšti přišli do
Pešti, kdež se dověděli o annexi obou zemí.
Pojali na to myšlenku, objeti všichni společně
hlavní města evropská a přednésti záležitost
svých zemí velmocem. Seznali však brzy, že
tak rozsáhlý projekt se nedá uskutečniti a byli
zvolení jenž čtyři delegáti, dva pravoslavnía
dva musulmané, kteří se odebrali jménem svých
rodáků a národního shromáždění, řádně zvole-
ného, do Paříže, kdež dlí posud. Během pří-
štího týdne očekávají se v Londýně a od-
tud bude vydán protest k vél mo-
cem, který delegáti sestav! po
poradě s bosenskohercogovský m
vlastenci, majicími střediskov
Londý ně.
Boseň a Hercegovina
Pešť
Paříž
Londýn
14
article
Sluší uznati, že Rakousko podporovalo
mimoděk organisaci pravoslavného i musulman-
ského obyvatelstva v komitétech místních i v ko-
mitélu národním, jež v mnohém směru připomí-
nají podivuhodné komitéty mladoturecké. Ostatně
se nesmí zapomínati, že Mladoturci přijali věc
Bosny a Hercegoviny za svou. Ahmed Riza a
jeho soudruzi prohlásili několikráte za svého
pobytu v Londýně, že aulonomie Bosny a Her-
cegoviny jest nejdůležitější otázkou, kterou by
mezinárodní konference měla upraviti. Ture
nepřijmou nikdy peníze za svobodu svých mu-
sulmanských bratří v Bosně a Hercegovině
Zcela jinou povahu má otázka uznání samostat-
nosti Bulharska, neboť zde Turecko žádá zapla-
cení dluhu, nikoli cenu za to, co by jinak bylo
zradou. Bude autonomie Bosny a Hercegoviny
provedena pod suverenitou Rakouska, aneb bude
Turecko trvati na tom, aby Porta zůstala suve-
renní mocí svobodné vlády anebo autonomního
knížectví bosensko-hercegovského? Při dobré
vůli na obou stranách bylo by možno otázku
tuto rozřešiti, ale jedno jest jisto, toti
že otázka Bosny a Hercegoviny ne-
bude rozřešena tak, jak žádá Ra-
kousko.
Riza
Port
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Londýn
Bosna
Boseň a Hercegovina
Bulharsko
Turecko
Hercegovina
15
article
Optimistické zprávy, docházející z Vídně,
jsou z ofietálního pramene a nejsou úplně
správny. Klid pauuje v zabraných pro-
vineiích, protože vše jest hotovo, aby
se na dané znamení vzbouřila celá
země spontanně a soustavně. Obyvatelstvo
Bosny a Hercegoviny jest vesměs srbské, neb t
musulmané jsou potomci srbských velkostatkárů,
kteří přestoupili k islamu, aby zachovali své
statky, proto v okamžiku národního nebezpečí
pánové i vasalové zapomenou na rozdíly nábo-
ženské a spoji se na záchranu racy.
Oněch tři sta tisíc katoliků, jež čítá Bosna
a Hercegovina, dělí se takto: sto tisle katoliků
domácích náleží většinou k chudým třídám bez
valného politického nebo hospodářského vlivu
dvě stě tisíc katoliků, importovaných z Rakouska,
je z části z německých zemí rakouských.
Zajímavo jest, že katolický tisk bosenský.
jenž přijal annexi s nadšením a myslil, že pro
menšinu katolickou nastává nová éra, nyní, když
vidí, že se v zemi nie nezměnilo, počíná obracetia
od několika dní obraci se dosti příkře proti ra-
kouskému režimu.
Vídeň
Bosna
Hercegovina
Rakousko
16
article
J. Coudur le r.
Prsty cisaře Viléma v otázce Bosny
a Hercegoviny.
Londýnský zpravodaj „Nového Vremene
telegrafuje, že Anglie ví, že Rakousko-Uhersko,
vidoue po prohlášení záboru, že narazilo na
všech stranách na prudký odpor, bylo ochotno
přistoupiti na to, aby olázka tato byla dána
k rozhodnutí evropské konferenci. Ale po ná-
vštěvě císaře Viléma ve Vídni bar.
Aehrenthal docela změnil ton. Z toho
v Londýně soudi, že císař Vilém slibil Ra-
kousko-Uhersku bezpodmínečnou podporu a po-
radil mu, aby si vedlo směleji jak naproti svým
sousedům na Balkáně, tak i v příčině projektu
konference. Potom teprve bar. Aehrenthal za-
ujal naproti konferenci odmílavé stanovisko
kdyby se zabývala otázkou záboru ve smyslu
Rakousko-Uhersku nepříznivém.
Někteří angličií diplomaté soudí, že Bülow
je pv mírné řešení a dává svému vídeňskému
kolegovi rady, aby byl umírněnější; jiní však
myslí, že německý kaneléř ještě více záležitost
zamotává.
J Coudur
Vilém
Bülow
Bosna a Hercegovina
Anglie
RakouskoUhersko
Vídeň
Londýn
kouskoUhersko
Balkán
Rakousko
Uhersko
17
article
O annekční kocovině.
ve Vídni napsnl do „Frankf. Ztgu.“ pernou krilickou
stať její stálý vídeňský apolupracovník dr. Friedjung.
známý autor českých spisů z oboru novodobé historie
mocnárství habsburského. Vykládá, že ve Vidni stali
se nervosními z balkánského boykotu rakousko-uher-
ského zboží a ze všeobecného znepokojení v celém
politickém světě.
I uvažují, jak vyváznoul z falální a nákladné
siluace, ve které se octli. Dopisovatel „Frkkl. Zlgu.
doporučuje — jak se zdá nikoli o své ujmě — doroz-
umění s Tureckem, jež bylo by třeba přípustným způ-
sobem odměniti na př. převzetím nějaké částky tu-
reckého státního dluhu nebo poskylnutím hospodář-
ských prospěchů, a to dříve, nežli se Turecko dohod-
ne se Srbskem a s Černou Horou, neboť takovou do-
hodou by Rakousko-Uhersko bylo poškozeno nejvice.
doktor
Friedjung
Frkkl
Vídeň
Turecko
Srbsko
RakouskoUhersko
Videň
18
article
Jestliže ve Vídni přeruší vyjednávání s Tureckem.
zůstane stav dosavadní: Turecko bude prováděti prot
Rakousku represalie, Rakousko se však represa ií
proti Turecku chopiti nemůže. Jednati dlužno hned.
dříve nežli se Rakousko ceitne v tísni, která na ně
dolehnouti může dříve, nežli se myslí. Srbsko i Černá
Hora zbrojí usilovně a takový stav nemůže sousední
velmoc dlouho strpěti, nemá-li se státi směšnou. Ve
Vídni jsou však potichu, i ukazuje se, že předem ne-
promyslili důsledky záboru Bosny a Hercegoviny
bez předchozího souhlasu Turecka. Pouze správa vo
jenská je pilná; armáda mlčí a do veřejnosti nepro
niká skoro nic z toho, co podniká na Drině a na
Sávě. Ale tím není nic vyřízeno, nepracuje-li svým
způsobem také diplomacie s vědomím, že by ukolem
diplomacie evropské bylo, válce zabrániti, nikoli pů-
sobiti pro válku. Baron Aehrenthal však ochabl az
toho vzniká obava, že dojde k válce, která by se
Rakousku v žádném případě nevyplatila.
Tato úvaha stojí za záznam, poněvadž je známo
že „Frankf, Ztg.“ je z Všdně zpravidla správně infor-
mována.
Baron
Vídeň
Turecko
Rakousko
Bosna
Hercegovina
Drina
Sáva
Frankf
Ztg
19
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. lístopadu. (Sebewědomý
generál.) „Budap. Tagbl.“ otiskuje ve víden-
ském dopise o balkánské otázce mínění „vysoce
postaveného vojenského hodnosty“, kteréžto m
nění vyznívá ve slova: „Nikoli, na vojnu ne-
může nyní dojíti a nedojde.“ Nynější potíže na
Balkáně zavinila dle soudu vojenského hodnosty
jen rivalita mezi Angilí a Německem, jehož věr
ným spojencem je rakousko-uherská monarchie
Ale situace v tuto chvíli není hrozivá. Turecko
se do žádného válečného dobrodružství n
vpustí, poněvadž by v něm mohlo snadno pocho
vati svou mladou ústavu. S arinexí Bosny
Hercegoviny Turecko se smířilo už před 30 lety
Rumunsko obnovuje své přátelské styky s Ra
kouskem; Bulharsko na válku také nepomýšli.
ježto má naději na smírné vyřízení sporů s Tu-
reckem. Válečná hesla, zaznívající ze Srbska
a Černé Hory, nemohou však vážně ohroziti mír.
Předně proto, že srbské státy nemobou se nadíti
podpory nebo pomoci ze žádné strany. Žádná
velmoc nepomýšlí na změnu statu quo na Bal-
káně a proto nedojde ani na žádnou komplikaci.
Zbrojení v Srbsku a na Černé Hoře nevyláká
Rakousko z reservy. Na odražení nějakého útoku
se strany Srbska, o Černé Iloře ani nemluvě,
stačí prý jeden rakouský armádní sbor. Vojenská
síla Srbska nedá se vůbec porovnávati se silou
Rakouska; nepatrný zlomek naší ozbrojené moci
stačí na zkrocení srbských a černohorských ne-
zdvořilosti. „Slovem — končí generál — vojna
je vyloučena. Nevidím nikde dosti důstojného
odpůrce, s nímž bychom se mohli bíti. Jinak
ovšem jsme připraveni.
Tento generál z „Budap. Tagbl.“ pochází
patrně ještě z oné rakouské vojenské školy, ktera
se r. 1866 chystala utlouci Prušáky čepicem
a r. 1878 okupovati Bosnu tureckou muzikou.
Z Pešti, 20. listop. (Porada o Bosně.
Praha
Balkán
Německo
Turecko
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Bala
Rakousko
Bosna
Pešť
Boseň
20
article
Meškající v Pešti chorvatští poslanci měli po-
radu, v níž jednáno též o přivtělení Bosny a
Hercegoviny. Delegát Milan Roje, člen býv.
chorvatské koaličné vlády, připravil memoran-
dum, které jménem chorvatské delegace předloží
sněmovnímu výboru, kterému přikázána před-
loha o přivtělení Bosny a Hercegoviny.
V Praze, 23. listopadu. (Rozkol v ma-
darské oposici.) Maďaršti poslanci, kteří
postupně z různých důvodů vystoupili ze strany
neodvislosti, ustavili se v létě jako zvláštní klub
se jménem „levice osmačtyřicátníků“, aby spo-
lečně pracovali proti koaliční vládě Wekerlově
a vymohli Maďarům úplnou neodvislost od Ra-
kouska. Ale hned po utvoření nového klubu ne-
přisuzovalo se mu dlouhého trvání. Živlově,
sloučení v klubu, jsou příliš různorodí, aby
mohli společně pracovati. Od té doby, co je
známa Andrássova volební oprava, klub byl už
několikrát na rozpadnutí. V sobotu konečně na-
stal zjevný rozkol; čtyři členové, Zoltán Len-
gyel, Hoffmann, bar. Thoroczkay a Jan Benedek
z něho vystoupili. Lengyel odůvodnil své vy-
stoupení dopisem, v němž píše mimo jiné
„Jestliže se Košutovi a Apponyovi s jich větši
nou nepodařilo obnoviti neodvislost země, zří-
dili samostatnou uherskou armádu a diplomacii.
jakož i zvláštní uherský dvůr, snad se to podal
levici osmačtyřicátníků beze mne ...“ Vlastní
příčinou vystoupení jest však to, že levice za-
mítla jednotný taktický postup proti nynější
vládě s ostatními oposičnými skupinami, demo-
kraty, socialisty a poslancí národnostními. Len-
gyel s Benedekem připojí se prý k demokratům,
druzí dva se vrátí do strany neodvislosti.
Milan Roja
Maďar
Andrássův
Zoltán Len
Hoffmann
Benedek
Lengyel
Košut
Appony
Pešť
Bosna a Hercegovina
Praha
21
title
Politické zprávy zahraničně.
22
article
V Praze, 23. listopadu.
Praha
23
article
Žlutá kniha o Marokku.
Včera byla rozdávána ve francouzské sně-
movně Žlutá kniha o Marokku. Ma 394 stránek
a obsahuje události od 12. října 1907 do
14. října 1908. Počíná Hafldovým vpádem do
území Šaujů a končí notou, zaslanou novému
sultánu ve příčině jeho uznání. Žlutá kniha liči
úplně a upřímně francouzskou politiku vůči
Abdulu Azizovi a Muleji Hafidovi, vůči ma-
rockým kmenům a velmocem a referuje o ne-
bezpečných operacích v území Šaujů. Chování
se Francie v konfliktu mezi Abdulem Azizem
Mulejem Hafidem jest především vytčeno po-
sláním Regnaultovým v Rabatu od října do
prosince 1907. Výsledky tohoto poslání, které
jsou shrnuty v dlouhé zprávě, dokazují, že bylo
věnováno hájení tradičních franco uz-
ských zájmů, ale také zvláště provedení
reforem v Algecirasu. Ličf se tam, jak vyslanei
Francie a Španělska svorně činně spolupracoval
též o všeobecných zájmech Evropy. Bude
německá veřejnost upokojena tímto ličením?
Hafldův
Aziz
Hafid
Regnaultův
Maroko
Francie
Algeciras
Ličf
Španělsko
Evropa
Ma 394 stránka
24
article
Nový kaciř?
Nový kaciř?
K nedávné zprávě italských listů, že bývalý
biskup v Tarantasu Msgr. Laeroix má být
stihán pro přednášky, které od nedávné doby
koná na pařižské »Ř-ole des beaux études«.
sděluje se z Říma, že úřady vatikán s ké
se sice zabývají záležitosti tou,
konstatovaly prý zatím však, že Laeroix v před-
náškách těch dosud zůstal v mezích pravé
víry . . .
Pohyby lodí a vojsk nezlajitelny?
Pařížský »Matin« sděluje, že dvěma ital-
ským námořním důstojníkům, kteří byli fran-
couzskou vládou zmocněni, aby zřídili v Dieppe
a Havru stanici pro jiskrovou telegrafii, po 19
roční práci podařilo se nalézti způsob, na zá-
kladě jehož jsou elektrické vlny »nuceny« po-
bybovati se přesně vytčeným směrem. Tato
řiditelnost bezdrátové telegrafle má, ne-
hledě k tomu, že telegramy nemohou býti za-
chyceny nikým jiným, než adresátem, dle vý-
roků obou těchto námořních důstojníků ještě
jiné výhody; tak lze telegrafii touto seznat
místo a polohu lodi, jíž hrozí nebezpečí, misto
a směr plavby, každého loďstva a rovněž i po-
hyby nepřátelské armády. Podaři se snad ko-
nečně objevy, hledanými pro válku — právě
válčení zameziti?
Nová revoluce ve Střední Americe.
Na středoamerickém ostrově Haiti propukla
opětně revoluce, jakož skorem každý rok »na-
vštěvuje« tento těžce zkoušený ostrov. Spojené
státy chystají prý se ostrov na čas obsaditi, aby
učinily přítrž věčným zmatkům.
Laeroix
Řím
Dieppe
Havre
Amerika
Haiti
spojený stát
Matin
25
article
Nový státní převrat šachův! — Nové veliké
Nový státní převrat šachův! — Nové veliké
boje v Persii.
Sach provedl opět vlivem reakcionářského
okoli svého kousek, kterýž může říši jeho, bez
toho rozháranou, uvrhnouti opět do zmatků
největších. Zprávy z Teheranu sdělují o tom
lakonicky, ale při tom co nejvýmluvněji:
Zejtra bude ve všech mešitách vyvěšena
proklamace šachova, jejíž hlavní místo
zní následovně: »Slibili jsme svolati parlamení
dne 14. listopadu a byli jsme ochotni s lo vo
své splniti. Protože však zástupcové národa
našeho (!!) nám oznámili a písemně osvědčili
že národ nechce žádné ústavy, a protože celý (ll
náš národ nás prosil, abychom parlament ne-
svolávali, rozhodli jsme se jeho přání vyslyšeti.«
Na to obrací se proklamace ke kněžstvu
praví: »Protože jsme uznali zřízení parlamentu
za provokaci zákonů islamu, což bylo veške-
rým kněžstvem telegraficky a písemně prohlá-
šeno, upouštíme od podobného záměru. Par-
lament nemá býti na příště za
žádné podmínky zřízen. Přes to však
poskytli jsme potřebné prostředky k zachování
spravedlnosti. Svolaváme zástupee kněžstva, aby
všemu národu bylo oznámeno naše rozhodnutí,
ehrániti práva poddaných svých a všecky zlo-
volné záměry zameziti dle předpisů nábožen-
ských.« — Narážka na zachovávání spravedl-
nosti patrně se týká dávného záměru, zavésti
zákony formální, jichž Persie postrádá posud.
Sach
Persie
26
article
Dlužno vyčkati ovšem, jak tento čin šachův,
v němž odvolává se na vynucené »přání«
některých zást pců lidových, přijmou Anglie a
Rusko, které se zavázaly bdlti nad klidem
v zemi. Jaký ohlas státní převrat šachův vzbudí
ale v zemi, lze částečně posouditi dle této ta-
vrizské zprávy: Stoupenci Sattara chana
napadli včera Harand. Syn guvernéra
Šudshanisama, jenž město to hájil, podlehl
v boji a byl nucen ustoupiti do Choi. Dnes
ráno počali obyvatelé marandští prchati do Ta-
vrizu. Revolncionáři obsadili město.
Šach, kterýž zkusiti chce státní převrat
proti revolucionářům, ještě, jak vidno, nezdola-
ným, podniká tím hru nebezpečnou pro vlastní
trůn a pro celou dynastii.
Hrozby revoluční v Egyptě.
Nacionalistický list kahýrský »Leva« ohla-
šuje zaslání petice khedivovi, místokráli egypt-
skému, o zavedení ústavy. Petice má 13 pod-
pisů. V arabských kruzích se proslýchá, že
strana nacionalistů zřídila tajný výbor,
jenž, kdyby byla ústava zamítnuta,
má násilně vystoupiti.
Harand
Šudshanisam
Anglie
Rusko
Egypt
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Boj proti kasiňáckému tisku v českých
městech pokračuje vesele a úspěšně. Také kra-
jinský tisk náš má o prepagandu odporu proti
orgánům hanobení českého lidu velikou zásluhu.
Jsou města, která výklid zvláště „Prager Tag-
blattu“ ze zdí městských do posledního výtisku
učinila čestným cílem ušlechtilého závodění.
K městům těm náleží také Klatovy a místní
tisk každé neděle přináší zprávu o nově dobyté,
od „Prag. Tagblattu“ očištěné veřejné místnosti.
Jak „K. L.“ sdělují, vyhodil m. t. p. J. Brož
„Prager Tagblatt“ ze své kavárny a tuto neděli
vyletěl list páně Mercyův z restaurace a kavárny
„Slavia“ (majitel pan Masl), společně se „Sim-
plicissmem“ a hnusným „Jugendem“. Citovaný
list vyzývá i ostatní majitele veřejných místností
a hostinců, aby štváčský tisk, zejména „Prag.
Prager
K L
J Brož
Masl
Sim
Praga
Klatovy
Praga
Slavia
28
article
Tagblatt“ vyhostily a týž nárok činí i na sou-
kromé abonenty, „dřív než jména jich budou
uveřejněna“. Podle zpráv královéhradeckých
vypověděl p. Urban, hotelier v tamějším Grand-
hotelu, pět výtisků „Prag. Tagblattu“ a „Bo-
hemie“. Rovněž p. K. Smutný, nájemce kavárny
„Slavie“ na Švatojanském náměstí v Králová
Hradci odřekl všechny štvavé německé časopísy,
slovem či obrazem národ český urážející, ač je
měl předplaceny do N. roku. Majitel kavárny
p. O. Fuchs věnoval svému nájemci odškodněné
25 K, které statečný muž český nepřijal pru
sebe, nýbrž daroval na stavbu Sokolovny. Všude
jest boj proti kasiňáckému tisku v největším
proudu a jsou to hlavně obchodní gremia, která
neúprosně pracují jménem dobré pověsti stavu
o odstranění kasiňáckého tiskového nešvaru
z českých kontorů a obchodních místnostía
úsili to týká se v první řudě „Prager Tagblattu
Nepolevit, zni heslo, stupňovat tuto blahodárnou
práci jest nezbytným požadavkem jejího zdaru.
Netrpěti ani jediného výtisku „Prager Tag-
blattu“, „Bohemie“ a „Montagsblattu“ v če-
ských rukou, za žádnou podmínkou neživiti nej-
zhoubnějšího nepřitele našeho jména a hospo-
dářského prospěchu, toť jest tou dobou jedním
z nejdůložitějších požadavků české veřejnosti,
k jebož provedení v činnost uvedeny musí býti
všechny složky národní síly.
Urban
Fuchs
Prager
Grand
Švatojanský náměstí
Hradec
Praga
Slavia
Bohemia
29
article
— Osobní. U finanční stráže jmenování
byli od finančního ředitelství zemského pro království
české vrchními komisary II. třídy komi-
saři finanční stráže I. tř. Jiří Zachystal, Emil Křížek,
Jan Bureš, Alois Walter, Jan Pavlovský, Jan Lippert,
Eduard Saček, Jan Maliř, Frant. Zadina a Fr. Salzer;
— komisary I. třídy komisaří finanční stráže
II. třídy Frant. Zástěra. Adof Punzmann, Frant.
Kerbl, Josef Häszler, Josef Škriand!, Leop. Traw-
ničzek, Josef Fischer, Frant. Dlouhý, Frant. Skála,
Eduard Kaiser a Gustav Samohrd; — komisary
II. třídy nadrespicienti Jos. Heber, Vojt. Nosakovič,
Viktor Novotný, Eugen Bělohlávek, Josef Drobný.
Ferd. Šára, Ignác Hájek, Frant. Hanisch, Václav
Vlček, Karel Rebenstock, Václav Kernies, Václav
Janko, Frant Štěpánek, Adolť Mahrla, Jos. Javanský
a Jindřich Laszmann. — Odbornému radovi a chefu
presidiální kanceláře českého ministerstva krajanského
Emanuelu Greilovi byl udělen řad železné koruny
třetí třídy.
— Promoce. Pan Agalhon Koníř z Kouřimě
byl dne 20. listopadu na université vídeňské pro-
hlášen doktorem filosofie.
— Z české vysoké školy technické. Pan inž. arch.
Th Pelřík z Tábora, asistent české techniky, pod-
stoupil dne 21. t. m. II. státní zkoušku a prohlášen
byl způsobilým s vyznamenáním ze všech před-
— Rodinné zprávy. Slečna Lala Kropío va,
dcera cís. rady pana Hanuše Kropfa a pan Prokop
Fořt, syn J. E. býv. ministra obchodu p. dra. Jos.
Zachystal
Křížek
Bureš
Alois Walter
Pavlovský
Lippert
Saček
Maliř
František
Zadin
Salzer
Zástěra
Adof Punzmann
Kerbl
Häszler
Škriand
Leop
Fischer
Kaiser
Samohrd
Heber
Novotná
Bělohlávek
Drobná
Šára
Hájek
Hanisch
Vlček
Rebenstock
Kernies
Janko
Štěpánek
Mahrla
Jos
Laszmann
Greil
Agalhon Koníř
Ing
Pelřík
Lal
Kropf
Prokop Fořt
Francie
Jos
Kouřim
Tábor
český vysoký škola technický
30
article
Fořta, slavili manželský sňatek minulou sobotu dne
21. t. m. v chrámu na Karlově.
— Úmrti. V neděli dne 22. t. m. pohěben byl
v Praze-Libní pan Karel Jeřábek, restauratéra
člen všech místních vlasteneckých korporací. Zesnulý
byl upřímným stoupencem strany svobodomyslnéa
věrným, dlouboletým členem a funkcionářem Občan-
ského klubu. O oblibě, které ve veškerých vrstvách
obyvatelstva se těšil, svědčila ohromná účast na jeho
pohřbu, kterého se zúčastnili kromě všech nynějších
i bývalých ob. starších VIII. části korporativně těl.
jednota »Sokol«, Občanský klub, Řemesl. živnostenská
beseda, společenstvo hostinských, spolek Vesmír,
sbor dobrovolných hasičů. Baráčníci starolibenšti,
deputace »Hostimilu« a nepřehledná řada smutečních
hostl.
— Nástupce zesnulého nám žed. stál. drah inž.
Posta. Jak se z Vídně sděluje, jest určen za násťupce
zesnulého inž. Posta vrchni stavební rada Trnka
v ministerstvu železničním, který náleží tam již po
několik let pres diální kanceláři a znám jest jako
výborný odborník.
— Delegátem do českého odboru zemědělské ra
dy pro král. české za soudní okres pražský zvoren
byl při vulbě, konané dne 23. listopadu, pan Jindřich
Nechanský, starosta Národní jednoty severe české,
všemi 30 odevzdanými hlasy. Volby zúčastnili se de4
legáti Národní jednoty severočeské, Národní jednoty
pobumavské a Riybářského klubu.
Jeřábek
Ing
Nechanský
Karlov
Praha
Libeň
Řemesl . živnostenský beseda
Vídeň
Sokol « , občanský klub
spolek Vesmír
Trnka
národní jednota