ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af336b90-7631-11dc-8bed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 49, person 58, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 24. listopadu 1908.
Praha
3 masthead
dova sšta slestt e
4 masthead
Číslo 324.
5 article
Na ranní a odpol. list přodplásí ne: v Praze v sdministraei na měsíe na čtvrt leta . . . . 6. K — s dvojí donáškou na něele na čtvrt lata . . . . 7 K 50k ve úilialkácho na něide . . . . . . 2 K 30 Pošton: rrli. . . . : 9 k o s drojí zisilkos na spřet at: . k o
Praha
6 article Všeobecná stávka
Všeobecná stávka českých mnonšinových školácl v Podkrušnohorsku. al ol Z Daohcova. (Pův. zpr. » Nár. L. č) V neděli dne 22. listopadu t. konala se ve velkém sále zdejšího »Sokola« důvěrná, velmi hojně navští- vená porada zástupců českých rodičů v níž rokováno bylo o neudržitelných poměrech, jež vznikly na českých menšinových školách odpíráním spra- vedlivých, zákony školskými i naříze- nimi odůvodněných požadavků, jichž domáhají se čeští rodičové bezvýsledně od několika let. Poradu řídil a hlavní referát před- nesl menšinový pracovník dr. Rudolí Stejskal, advokát z Duchcova. Pří- tomni byli posl. Jos. Anýž, Kotlář, dr. Drtina, Jaroš a pp. Škába a Rejmon z Prahy. Rokování, velmi závažné mělo průběh důstojný, věcný, chví- lemi povznášející, zejména když zá- stupci českých rodičů líčili útrapy kterým česká mládež v Podkrušno- horsku vydávána jest na pospas, když na veřejný soud vynesli kruté zápasy, jež podnikány býti musilyv jednotlivých místech nejen proti ně- meckým správám obecním, nýbrž i proti orgánům státní správy, kteři na vzdor přečetným intervencím, pa- mětním spisům, manifestačním schů- zím a táborům, deputacím vyslaným k místodržiteli, ministrům i nynějšímu správci ministerstva vyučování, nedo- vedli nebo nechtěli zjednati platnost právu a zákonu, na velikou škodu české mládeže, která za těchto hroz- ných poměrů trpí nenahraditelnou škodu na svém vývoji kulturním.
doktor Stejskal Anýž Drtina Jaroš Škába Rejmon Duchcov Praha Sokol
7 article
Referovali zejména zástupci če- ských rodičů: z Bruchu (Lomu), Ko- mořan, Ledvic, Mostu, Oseku, Nové Vsi. Teplic, Hostomie, Cukmantlu, Dolního Jiřetína, Záluží, Hrobů Světlé, Trnovan, Lipkovic, Probo- štova, Sobědruh, Ústí nad Labem Březnice, Košťan, Novosedlie, Čouše Kopist, Ervěnic, Třebušic, Louky Herního Litvínova a Oldřichova. Všichni trpce si stěžovali na ne- návist, ba kruté až k nerozumu saha- jící nepřátelství německých obcí, f- rorem ovládaných, jakož i bezvýsled- nost všech dosavadních zákonem, pří- pustných kroků, v právním státě ne- vídanou a neslýchanou. Referáty končily návrhem, že jest nezbytno, aby před celou vzdělanou veřejností, před celým kulturním světem manifestovány byly tyto hroz- né poměry vyhlášením všeobecné, generální stávky dětí na všech českých ško- lách v Podkrušnohorsku která trvati má tak dlouho dokud c. k. úřady nedostoj svým zákonným povin- nostem. Tento návrh přijat byl za velikého vzrušení shromážděných českých ro- dičů jednomyslně. Průběhem rozhovoru, jehož zúčast- nili se věcnými obšírnými výklady zástupci politických stran a národních jednot obranných, poslanec Anýž, dr Drtina, Kotlář, dr. Šámal, Rejmon aj zvláště k tomu bylo ukázáno, že v roce jubilejním, kdy sám panovník heslo vydal:
Bruch Lipkův Čouš Anýž Drtina doktor Šámal Rejmon Lom Ledvice Most Osek Teplice Hostomie Cukmantl Dolní Jiřetín Záluží Trnovany Sobědruhy Ústí nad Labe Březnice Košťany Novosedlie Ervěnice Třebušice Louky Litvínov Oldřichov ko Proba
8 article
Všecko pro dítě! nemůže jeho vláda odpírati právoa spravedlnost dítěti českému, bez- ohledně a tvrdě pronásledovanému jemuž nechce se dopřáti ani mír školního vzdělání, jež úpí v místno- stech nezdravých a mrzačí se télesně i duševně. Probrán byl i způsob a proveden této všeobecné stávky školské, která zahájena bude přímo před jubilejním dnem, to jest 1. prosince. Pro neděli dne 29. listopadu na- vržena jsou a schválena další opatření taktická, jakož i návrh posl. Anýže aby o výsledku duchcovské konference zpraveni byli telegraficky: president ministerstva bar. Bienerth, správce mi- nisterstva vyučování ryt. Kaněra ministr-krajan dr. Žáček, (který kromě toho bude požádán, aby jako rádce koruny zvláštní slyšení u panovníka si vyžádal a zpravil jej o neudržitel- ných poměrech v Čechách) jakož místodržitel hr. Coudenhove a před sedové poslaneckých klubů na radě říšské, kterým ku provedení předložen byl zvláštní návrh rázu taktického.
Anýž Bienerth Kaněra doktor Žáček Coudenhove Čechy
9 article
Telegram zaslaný předsedovi ministerstva bar Bienerthovi, správci ministerstva vy- učování ryt Kaněrovi, ministru dru. Žáčkovi a místodržiteli hrab. Coudenhovovi. Zástupcové českých rodičů z 31 obeí v Podrudohoří, shromáždění 22. listopadu v Duchcově, přesvědčivše se, že odůvodněné požadavky po zřízení a řádném umístění českých veřejných škol menšinových v Pod rudohoří, přes nesčetné upomínky, jakoby na výsměch šlechetným slovům panovníka — dosud nebyly vyřízeny, prohlašují, že necitíce se povinnými posílati děti do škol. které ani čl. XIX. zákl. zákonů státních, zá- konům školním, ani řádu školnímu a vy- učovacímu nevyhovují, přestanou 1. prosince t. r. děti své do škol těchto posílati a se- trvají na svém usnesení tak dlouho, dokud poměry tyto, úřadům školním po léta známé a jimi doznané, odstraněny nebudou. Dr. Rudolf Stejskal, předseda schůze.
Bienerth Kaněra Žáček Coudenhove doktor Stejskal Podrudohořit Duchcov
10 article Sebeobrana našich ohrožených menšin.
Sebeobrana našich ohrožených menšin. »V zemích, kde bydlí několik národů mají býti zřízena veřejaa uči liště tím způsobem, aby se ka ždému národu dostalo náleži tých prostředků vzdělati se ve své řeči, aniž byl by donucován naučit se druhému jazyku zemskému.« Tak veli základní státní záko o všeobecných právech rakouských občano státních, vydaný 21. prosince 1867 v devate náctém roce panování J. V. císaře a krále Františka Josefa I. Letoškem dovršuje týž panovník náš 60 rok svého panování ušlech tilým heslem: »Všecko pro ditě!« a hle. v království českém dochází ke zjevu pře- žalostnému, neslýchanému: na tisíce rodičů českých žaluje na nekonečné, tvrdé a sou stavné pronásledování, na křivdu do nebes volající, ježto dětem jejich nechce se dopřáti ve vlasti českých škol, nýbrž na 30 000 jieh nutí se do škol německých, aby se tam od- národnily a zmrzačily duševně. Třicet let již páše se nezkáraně toto bezpráví, třicet let již šlape se rouhavě základní zákon výše uvedený ve zněmčených obcích zemí koruny české, jako ve Vídni nohama zuřivých obec ních pašů německých, aniž by se stra ny povolaných orgánů státních rázně proti té zvůli bylo zakročeno. Až jednou bude psána historie těch neskonalých obětí. toho nekonečného martyria našeho lidu ve zněmčených městech a krajích vlasti naší. kapitolou její nejdojemnější, ale též nejhroz nější bude zajisté ta, v níž vypočteno a vy líčeno bude veškero to příkoří a protiven ství, jímž překáženo a bráněno našemu lidu v jeho ušlechtilém snažení osvětovém, kdy domahal se veřejných škol jazyka svého pro děti své, aby se mu neodcizily duchem srdcem ve školách cizojazyčných.
císař Vídeň král František Josef I . letošek
11 article
Neuvěřitelnou pohádkou bude se zdáti příštím, bohda šťastnějším pokolením, až se dočtou, kterak ve století XX v Čechách přese všechny zákony říšské i zemské v cele třetině království českého tisíce rodičův če- ských marně a marně dovolávalo se po moci a zastání u všech možných úřadův státních, od nižších po nejvyšší, jednotlivě i souborně žádostmi, stížnostmi, hromadnými osvědčeními, pamětními spisy práva pro dět své na slušnou a řádnou školu če- skou v místech, kde dávno prokázán zá- konem požadovaný počet dětí českých školou povinných. Neuvěřitelnou pohádkou bude se zdát potomkům našim, že přes jasné ustanoven zákona, dle něhož má se škola, jakmile po- třeba její prokázána, zříditi bez odkladu uplynuly měsíce, ba léta, nežs oprávněné potřebě rodičův českých vyhovělo A když se tak konečně stalo, tu že směla opět zloba nepřátelských obecních správ ně- meckých potýrati české občany státní novou brutalitou: že totiž umístila nenáviděnou školu českou do budov naprosto nezpůso- bilých, do nezdravých děr, které by pro dobytek byly špatné, tak že sami němečtí školní inspektoři nad surovostí tou užásal (»Das ist ein Kuhstall und keine Schule« — aniž by však proti nelidskému tomu schválu opět bylo se strany povolaných orgánův rázně a vydatně zakročeno. Neuvěřitelno a přece vše krutá skuteč- nost a pravda. Nepokrytě vysvětlují němečtí protivníci naši toto své počínání barbarské; Jde jim onásilné pohlcení nebo vypuzení všeho českého živlu z krajův převahou německý ch.
Čechy rodič če
12 article
hledí všemi prostředky zničit české školy v krajích těch, aby mohli říci: zde jen Němei sídli a proto jest to země ryze německá, již chceme míti zřízenou a ustavenou jako samo statnou německou provincií »Deutschböhmena Ale tíže pochopí příští dějepravci neslýchanou liknavost vládních rakouských orgánů, s jakou nechaly toto nebezpečné zlo růsti a bujeti po léta nejdůležitějším královstvím monarchie. Pamětní spis pořadatelstva manifestačního tábora konaného v Praze na Střeleckém ostrově dne 9. srpna 1908, požaloval v pří čině té důtklivě takto: »Nezákonné tyto průtahy ve vyřizování žádost za nové české školy (převahou v ně meckých krajích Čech) přičítáme: 1. Ne- kulturnímu jednání německých obcí. 2 Ne- činnosti okresních školních rad, jež klidně přihlížejí k tomu, co se v německých obcích děje proti českému školství a jež liknavě konají své povinnosti, nevyhovujíce mnohdy ani rozkazům zemské školní rady. 3. Pře vládajícímu vlivu Němců u zem ské školní rady (zřízené punktačním zákonem) v zemi ze dvou třetin české. 4. Ne spravedlivému rozdělení úřadnictva mezi če- ské a německé oddělení její; české oddělení má totiž týž počet úřadníků, jako německé ač agenda česká je více než dvakráte větší následkem čehož české oddělení svoji agendu nemůže v čas zdolati. 5 Největší závadu však vidíme v c. k. ministerstvu vyučování, neboť největší počet školských věcí če- ských uvázl uministerstva toho e
Němec Praha Čechy
13 article
Zmíněný veliký tábor lidu českého, obe- slaný zástupci české samosprávy, národních korporaci a politických stran, prohlásil již v srpnu t. r. nynější stav českého školství v krajích převahou německých naší vlasti za neudržitelný, protestoval proti dalšímu trvání toho skandálu evropského co nejdů- tklivěji: »Odsuzujeme, že nejenom nedbá se zaručených práv národa českého jakožto představitele jednoty tohoto království, nýbrž že se ani nedbá ustanovení platných zá- konů. Liknavost, s jakou úřady vyřizují žá- dosti českých rodičů za zřízení, roz- šíření a řádné umístění če- ských škol, je přímo posměchem právnímu stavu ve spořádaném státě a v přímém odporu s duchem i před- pisy zákona. Jedině této okolnosti lze při čísti, že národní odpůrcové naši mohou tak beztrestně a tak bezohledně vystupovati proti nejoprávněnějším požadavkům českých menšin i proti potřebám řádně vedeného skolství že při každé příležitosti mohou rozvíjeti pro- následování, namířené přímo proti životua existenci každého jednotlivého příšlušňíka české menšiny, což děje se před zraky sa- motných státních orgánů.« Mohlo se za to míti, že tento vážný protest konečně zjedná jakous nápravua úlevu. Než, minulo léto, nadešel nový školní rok, avšak o sebe menším obratu k lepšímu nikde ve zněmčených krajích Čech ani po tuchy. Naopak: bezpráví ještě ostřeji zatíná spáry své v týl našich ubohých českých menšin, utiskovatelé jejich napořád zpupněji si vedou, vyhrožujíce našemu lidu svou zášt a pomstou záhladnou od Chebska celým pod- hořim Krušných Hor a Krkonoš nejinak nez jakoby byli všemocnými vítězi a naši hioto- vými porobenci a psanci. Tím dohnáni ko nečně ohrožení naši bratří pod Horami Kruš nými k vážnému kroku svépomoc nenásilné, sebeobranné a pa sivní, avšak nad míru výrazné nade všecky řečníky výmluvnější.
Čechy Chebsko krušný hora Krkonoše
14 article
Rozhodli se na valné schůzi v Duch cově jednomyslně, že dnem 1. prosince t.r zahájí po celém severu Čech vše obecnou školskou stávku, která má trvati tak dlouho, dokud c. k. úřady ne dostojí svým povinnostem. Přestanou posílati dětí svých do škol nechť jsou proto stíháni pokutami i třeba vězením, až se jim zřídí a otevrou české školy, na něž po právu a zákonu mají svaté právo. Tím chtějí celý vzdělaný svět upozornit na bezpříkladné bezpráví kulturní, jakého německo -rakouská »vzdělanost a spravedli- vost« dopouští se pod sluncem XX. stolet na domorodém, bistorickém živlu českém v odvěké jeho vlasti rodné, v níž druhdy býval svobodným a šťastným pánem svých dědin i osudův .. Které srdce české by mohlo zůstati lhostejno vůči tomuto chrabrému odhodlání trpícíeh bratří?! Ku pomoci účinné a štědré zvedniž se všechen národ náš opuštěným, zápasícím rodákům svým pod Horami Krušnými: nebot jejich existenční boj jest bojem za nás všecky, za naši přítomnost i budoucnost v jediné drahé naší vlastil
Čechy
15 title
Krvavé výtržnosti na universitě vídeňské.
16 article Universita na neurčitou dobu zavřena.
Universita na neurčitou dobu zavřena. (Řež v aule. — Střelba z revolverů. — Padesát zraněných. — Rozdíl mez Prahou a Vídní. — Německý minist dr. Schreiner žádá hromadné relego vání vlašských studentů. — Dvě ital- ské studentky postřeleny. — Pryn rána padla z buršáckého revolveru. — Vyhláška rektorova o uzavření uni versit y.) Počátkem listopadu byla tomu právě čtyři léta, kdy z Inšpruku došla tato telegra fická zvěst: »Dnes odpoledne (4. listopadu Němci hlavního města tyrolského zpusto šili budovu, ve které nalezala se vlašská práv nická fakulta. O 1. hodině tisíc buršáků mě šťanů a dělníků odebralo se do ulice, ve které fakulta byla. Za ohlušujícího lomozu vypáčena vrata. Sta lidí dralo se otvorem a bnalo se do poslucháren, kde rozbili všechen nábylek, lavice, skřině, vytloukli okna a zbořili kamna. Všecko leží v troskáchl« Měsíc na to byla fakulta vla šs ká v Inšpruku zrušena, slíbeno zřízení univer sity v Terstu, ale po dnes zůstalo při slibech Italstí studanti obrátili se tedy na unive sity vídeňskou a štýrskohradeckou ale zde bylo jim se strany německonacionálních buršáků zakoušeti největší přikoří. Každoročně došlo ke srážkám a násilno- stem, při nichž menšina vlašská byla sbita Letos — včera — události ty vyvreholily krvavé řeži, v palbě z revolverů na ostro, a to na »neutrální půdě« universily A opět svádí se původ těchto událostí jak vždy na neněmeckou národnost, na men- šinu, která napadena se hájí jak může. Německý ministr krajan dr. S chreine hned byl na místě a konal svoji »krajanskou povinnost« — doporučuje reklorovi“ Exnerov relegování— možno-li — hromadně rele gování vlašských studentů. Všeho jsou vžd- vinny neněmecké národnosti.
Schreiner Němec Praha Vídeň Terst práv nická fakulta
17 article
Je ovšem marno dokazovati fanatikům ně meckým, že podněty k výtržnostem dány jsou vždy s jejich strany. Bylo celým světem uznáno a zjištěno, že Němci to byli, kteří vlašskou právnickou fskoltu v předměstí inšpruckém sbořili, že Němci zmařili ve Vídni před mál léty slavnost slovanského pěveckého spolku v za- hradě t. zv. »Turecké šance«, že němečtí stu denti zmařiti chtěli slavnost téhož spolku, ko nanou v městském parku a němečti posluchač tak zvané vysoké školy zemědělské přepadli za bílého dne před několika léty účastníky sokolské slavnosti v Hernalsu, předměstí to vídeňském ba neostýchali se tenkráte roztrhati šaty českým damám, v povozech ke slavnosti té se ubíra- jícím — ale to vše je marno dokazovatí, když třeba, aby i ve Vidni cítili se na svých prá- vech ohroženými, Krvavá revolverová srážka měla v zápětí uzavření vídeňské university n neurčitou dobu, patrně přes Vánoce. Jak dále se věci vyvinou, známo ovšem není. Krvavá výtržnost v universitě líčena jes večerním vídeňským tiskem ovšem velice stran nicky a na prospěch Němeů. Přími účastalcí Vlachově, líčí celou věc poněkud jinak, vyklá dajíce řež jako obranu proti násilnostem bur
Němec Vídeň Vlachov
18 article
O krvavé této bitce mezi buršáky a vlš skými studenty sděluje náš vídeňský zpravoda tyto podrobnosti:i Z Vídně, 23. listopadu. V aule zdejš university, před bůdovou university a n vysokém schodišti k budově té vedoucím, došle dnes o polednách ke krvavým srážkám mezi německými buršáky a vlaš- skými studenty. Při řeži užito nejen hol a boxerů, nýbrž také střelných zbraní — revolverů na ostřo nabitých. Mnoho studentů bylo zraněno, několik těž- ce. Také dvě vlašské posluchačky Zvláště vlašských studentů mnoho zbito byle do krve a zuřivě pronásledován německýmiburšáky, jichž byla ohrom přesila. Rvačka přenesla se z auly na ulici takže policie, která postavena byla přeď univer sitní budovou, tasila šavle a pozděj. vnikla do budovy universitní same Dle souhlasných zpráv vypáleny rány z revolverů studenty vlašský mi když se oclli v tisni, jsouce tlačeni dvěma proudy německých buršáků do kouta dvorany univer sitní, takže hrozilo jim tam znásilnění. Něme čtí buršáci vrhli se na vlašské studenty jakkoliv tito nepodnikli ničeh proti německým studentům a prot Němeům vůbee, provolávajíce toliko „Sláv vlašské universitě v Terstu“.
Vídeň Terst
19 article
Jakkoliv srážky mezi německými a vlašský- mi studenty nabyly prudkosti nebý- valé, jakkoliv skončeny zraněním čet- ných osob, které dopraveny byly, byvše na- před obvázány v blízkých kavárnách, na kli- niku, jakkoliv boj přenesen byl z bu- dovy universitni na ulici, přece žádný ze zdejších listů nevolal po výminečném stavu pro Vídeň, žádný nevyzýval vládu, by užila proti Vídni krajních opatření, jako se stalo proti Praze, když nebylo českým oby vatelstvem trpěno svévolné řáděn bumlujících buršáků na Příkopě.. Vlastním vinníkem dnešních krvavostí, ba vůbec všech letošních bouří no zdejší universitě jest ehef universitn kanceláře, dr. Blumauer, „slarý pán německo-nacionálního spolku buršáckého, který stav se nástupcem dra. Brockhausena míní, že jest předním a jediným jeho úkolem straniti a nadržovati německému buršá- ctvu způsobem opravdu nesnesitelným. Tente funkcionář zapovídá všemu student- stvu, které nepřísahalo na prapor krajně ně- mecko-naiconální, slovanskému stejn jako vlašskému a stejně i židovské- mu, všechny projevy — německému bur šáctvu dovoluje za to ale všechno a míní pa- trně, že neněmečtí studenti jsou k tomu, by snášeli a trpěli vše, co němečtí studenti prot nim podniknou. Po dnešních událostech, jež odehrályse toliko mezi Němci a Vlachy, prohlásili s e Slo- vané solidárními s Vlachy a svolá- vají s nimi a židovskými poslu chači společnou schů zi protec tnt
doktor Blumauer Němec Vlach Vídeň Praha
21 article
V drobném pvodejit ranni čílo o pobě . . . na odpolalní . . . . . . . za z b V flialkách na venkovět ranní čislo. Inserat plati se hotově napřel Fředplacení ainserty přijímá adminí- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachávejí se též redakee tiskirna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraosji 10h
22 article
odpolední . . . . . . . . 4 k
23 article
Z Vídně, 23. listopadu. K událostem n universitě se dále oznamuje: Odpoledne se ozna- movalo, že zranění německého nacionála Bro- sehe jest smrtelné. Zpráva ta však se nepo- tvrdila. Největší část studentů odnesla si tuhé rány bolemi, bodáky a boxery. Němečtí na- cionálové věděli již včera o ohlá- šené demonstraci Italů a důkladně sena nipřipravili. Italští studenti měli dnes za odznak t. zv. „Danteovy jehlice“. Většina jejich výstřelo byla vypálena do vzduchu. Němci tvrdí však, že Italové mířili na ně a že sluší na- zvati zázrakem, jestlíže poměrně tak málo osob bylo zraněno. Na místě srážky bylo nalezeno několik projektilů a také tři revolvery, které pedelové odevzdali akademickému senátu. Počel osob zraněných učiní jistě 50. Po polednách dostavil se na universitu ně- mecký ministr krajan dr. Schreiner a také ně necko-radikální posl. Pacher, kteří mluvili se studenty a dali si podati zprávu. Ministr dr. Schreiner odebral se pak k rektoru university dru. Exnerovi a řekl mu: „Divím se, že takové věci jsou ve Vídni možnyl Již při slavnosti německého „Schulvereinu“, jež se konala před několika dny v předměstí Währingu, udály se věci věru neuvěřitelné. Ně- mečtí studenti musili opustiti, jsouce chráněni policií, místnosti pro slavnost určené, by unikli útokům, na ně Vlachy chystaným. Rektor odvětil, že po dnešních událostech akademické úřady zakročí co nejpřísněji a že budou vinníci potrestáni bezohledně. „Jest ne- pochybno,“ doložil ministr, „že četní italští stu- denti budou relegováni.
Bro Italos Danteův Němec doktor Schreiner Pacher Exner Vlach Vídeň
24 article
Mluví se již o hromadných relegacích vlal- ských studentů. U státního návladnictví byl podáno již trestní oznámení. Zra- nění byli dopraveni na kliniky prof. Hochenegg a Eiselsberga. Ministr dr. Schreiner odjel pak do ministerstva vyučování, kde v této záležitost jednal se správcem ministerstva ryt. Kaně- ro u. Z Vídně, 23. listopadu. S italské strany podává se vylíčení dnešních událostí, ve kterém se mezi jiným praví: O půl 10. hodině dopo- lední dostavilo se 200italských studentů do auly a jeden z nich byl pozván na rektorát, kde ředi- tel kanceláře dr. Blumauer požádal, aby půso- bil na své kolegy, by tito nedemonstrovali hlavně nezpívali písně a nevedli řeči. Student slíbil, že toto napomenutí kolegům sdělí. V 10 hodin dr. Blumauer sám přišel do auly, kde panoval úplný klid. Mezitím Němci postavili se proti Italům a sifuace stávala se hrozivou. S italské strany zavznělo volání: „Dejte nám universitu v Terstu“; na to odpověděli Němci pískotem a voláním „fuj“ a „Abcůg“, při čemž házeli na italské studenty kousky střídky. Polom italští studenti počali také křičeti zpívati píseň „Viva Dante“. Němečtí studenti odpověděli zpěvem písně „Wacht am Rhein“.
profesor Hochenegg Eiselsberg Schreiner doktor Blumauer Němec Italos Vídeň Terst já univerzita Viva Dante Wacht be Rhein
25 article
Pedelové snažili se Italy rozehnati, ale ne- podařilo se jim to. Němci potom podnikli útok na Italy, chtějíce je vytlačiti z auly. Při tom do- šlo ku první srážce a na obou stranách byli stu- denti zraněni. Brzy potom nastal na chvíli asi deseti minut úplný klid. Němei dostali zatím po- sily a napadli Italy po druhé. Při tom došlo ke druhé srážce a studentů bylo zraněno mno- hem více. Opět nastal asi na čtvrt hodiny klid, načež došlo k třetí a nejtužší srážce mězi obě- ma tábory. Úřadníci rektorátu proti obvyklému zvyku ani se nepokusili vyjednati pro Italy svobodný odchod, nýbrž naopak postavili se na stranu Němců. Při této třetí srážce použili Italové střel- né zbraně. Italští studenti Gandusic a Blan pro- hlašují, že první střelná rána padla se strany německé a to ze skupiny, která stála na schodech k rektorátu. Potom vypálili Italové. Celkem padlo v době jedné neb dvou minut asi 15 ran. Italští studenti, kteří se jménem přihlásili, prohlašují, ž e dva němečti studenti vypálili pět ran z revolveru na prchající již Italy a jsou ochotni potvrditi to pod přísahou.
Italos Němec Gandusic
26 article
Důkazem, že stříleli také buršáci, je, že dvě vlašské studentky byly zraněny. Studenti vlašští obávají se, že zejtra nebo pozejtří ve Štyr- ském Hradcidojdek demonstracím protivlašský m. Z Vídně, 23. listopadu. Zatčení student vlašští byli vyslechnuti na policejním komisař ství vnitřního města. Vyšetřování trvalo do pozd- ních hodin večerních. Z Vídně, 23. listopadu. V rektorátu univer sity složeny jsou četné zbraně a hole, které byly dopoledne studentům vyrvány nebo nalezeny před aulou. Jsou tam dva revolvery, jeden 9ka- librový, ze kterého vypáleny tři rány a druhý 7kalibrový, ze kterého vypáleny také tři rány na ostro, dále 20 boxerů, vystřelené kuže revol- verové. Vyšetřuje se nyní, komu věci ty náležejí Kromě toho při srážce vyrvány vlašským stu- dentům knihy a sešity. Na četných těchto před- mětech nalézají se jména majitelů. Z Vídně, 23. listopadu. Správce minister- stva vyučování rytíř Kaněra vyslovil se k re- daktoru „Zeitu“ takto: „Jest, žel, pravda, že došlo na universitě k velikým výtržnostem. Vy- šetřování jest zavedeno. Sděluje se mi, že rektor university dr. Exner měl v poledne poradu se zástupci studentstva, večer o 6. hodině přijde ke mně. Jaká opatření se stanou, nemohu ještě říci. Na všechen způsob mohu pověděti, že si- tuace po dnešních událostech jest velmi váž- nou.“ Tisková kancelář vydala o řeži v univer- sitě tuto zprávu »Italští studující sdělilí ráno na rektorátě, že hodlají pokračovati v demonstracích za italskou uni- versitu. Zástupci jejich slíbili, že italští studující ne- budou v aule ani zpívati ani řečniti.
Kaněra doktor Exner Vídeň