1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v úterý 24. listopadu 1908.
Praha
3
masthead
dova sšta slestt e
5
article
Na ranní a odpol. list
přodplásí ne:
v Praze v sdministraei
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6. K —
s dvojí donáškou
na něele
na čtvrt lata . . . . 7 K 50k
ve úilialkácho
na něide . . . . . . 2 K 30
Pošton:
rrli. . . . : 9 k o
s drojí zisilkos
na spřet
at: . k o
Praha
6
article
Všeobecná stávka
Všeobecná stávka
českých mnonšinových školácl
v Podkrušnohorsku.
al ol
Z Daohcova. (Pův. zpr. » Nár. L. č)
V neděli dne 22. listopadu t.
konala se ve velkém sále zdejšího
»Sokola« důvěrná, velmi hojně navští-
vená porada zástupců českých rodičů
v níž rokováno bylo o neudržitelných
poměrech, jež vznikly na českých
menšinových školách odpíráním spra-
vedlivých, zákony školskými i naříze-
nimi odůvodněných požadavků, jichž
domáhají se čeští rodičové bezvýsledně
od několika let.
Poradu řídil a hlavní referát před-
nesl menšinový pracovník dr. Rudolí
Stejskal, advokát z Duchcova. Pří-
tomni byli posl. Jos. Anýž, Kotlář, dr.
Drtina, Jaroš a pp. Škába a Rejmon
z Prahy. Rokování, velmi závažné
mělo průběh důstojný, věcný, chví-
lemi povznášející, zejména když zá-
stupci českých rodičů líčili útrapy
kterým česká mládež v Podkrušno-
horsku vydávána jest na pospas,
když na veřejný soud vynesli kruté
zápasy, jež podnikány býti musilyv
jednotlivých místech nejen proti ně-
meckým správám obecním, nýbrž i
proti orgánům státní správy, kteři
na vzdor přečetným intervencím, pa-
mětním spisům, manifestačním schů-
zím a táborům, deputacím vyslaným
k místodržiteli, ministrům i nynějšímu
správci ministerstva vyučování, nedo-
vedli nebo nechtěli zjednati platnost
právu a zákonu, na velikou škodu
české mládeže, která za těchto hroz-
ných poměrů trpí nenahraditelnou
škodu na svém vývoji kulturním.
doktor
Stejskal
Anýž
Drtina
Jaroš
Škába
Rejmon
Duchcov
Praha
Sokol
7
article
Referovali zejména zástupci če-
ských rodičů: z Bruchu (Lomu), Ko-
mořan, Ledvic, Mostu, Oseku, Nové
Vsi. Teplic, Hostomie, Cukmantlu,
Dolního Jiřetína, Záluží, Hrobů
Světlé, Trnovan, Lipkovic, Probo-
štova, Sobědruh, Ústí nad Labem
Březnice, Košťan, Novosedlie, Čouše
Kopist, Ervěnic, Třebušic, Louky
Herního Litvínova a Oldřichova.
Všichni trpce si stěžovali na ne-
návist, ba kruté až k nerozumu saha-
jící nepřátelství německých obcí, f-
rorem ovládaných, jakož i bezvýsled-
nost všech dosavadních zákonem, pří-
pustných kroků, v právním státě ne-
vídanou a neslýchanou.
Referáty končily návrhem, že jest
nezbytno, aby před celou vzdělanou
veřejností, před celým kulturním
světem manifestovány byly tyto hroz-
né poměry vyhlášením
všeobecné, generální stávky
dětí na všech českých ško-
lách v Podkrušnohorsku
která trvati má tak dlouho
dokud c. k. úřady nedostoj
svým zákonným povin-
nostem.
Tento návrh přijat byl za velikého
vzrušení shromážděných českých ro-
dičů
jednomyslně.
Průběhem rozhovoru, jehož zúčast-
nili se věcnými obšírnými výklady
zástupci politických stran a národních
jednot obranných, poslanec Anýž, dr
Drtina, Kotlář, dr. Šámal, Rejmon aj
zvláště k tomu bylo ukázáno, že
v roce jubilejním, kdy sám panovník
heslo vydal:
Bruch
Lipkův
Čouš
Anýž
Drtina
doktor
Šámal
Rejmon
Lom
Ledvice
Most
Osek
Teplice
Hostomie
Cukmantl
Dolní Jiřetín
Záluží
Trnovany
Sobědruhy
Ústí nad Labe
Březnice
Košťany
Novosedlie
Ervěnice
Třebušice
Louky
Litvínov
Oldřichov
ko
Proba
8
article
Všecko pro dítě!
nemůže jeho vláda odpírati právoa
spravedlnost dítěti českému, bez-
ohledně a tvrdě pronásledovanému
jemuž nechce se dopřáti ani mír
školního vzdělání, jež úpí v místno-
stech nezdravých a mrzačí se télesně
i duševně.
Probrán byl i způsob a proveden
této všeobecné stávky školské, která
zahájena bude přímo před jubilejním
dnem, to jest
1. prosince.
Pro neděli dne 29. listopadu na-
vržena jsou a schválena další opatření
taktická, jakož i návrh posl. Anýže
aby o výsledku duchcovské konference
zpraveni byli telegraficky: president
ministerstva bar. Bienerth, správce mi-
nisterstva vyučování ryt. Kaněra
ministr-krajan dr. Žáček, (který kromě
toho bude požádán, aby jako rádce
koruny zvláštní slyšení u panovníka
si vyžádal a zpravil jej o neudržitel-
ných poměrech v Čechách) jakož
místodržitel hr. Coudenhove a před
sedové poslaneckých klubů na radě
říšské, kterým ku provedení předložen
byl zvláštní návrh rázu taktického.
Anýž
Bienerth
Kaněra
doktor
Žáček
Coudenhove
Čechy
9
article
Telegram
zaslaný předsedovi ministerstva bar
Bienerthovi, správci ministerstva vy-
učování ryt Kaněrovi, ministru dru.
Žáčkovi a místodržiteli hrab.
Coudenhovovi.
Zástupcové českých rodičů z 31 obeí
v Podrudohoří, shromáždění 22. listopadu
v Duchcově, přesvědčivše se, že odůvodněné
požadavky po zřízení a řádném umístění
českých veřejných škol menšinových v Pod
rudohoří, přes nesčetné upomínky, jakoby
na výsměch šlechetným slovům panovníka —
dosud nebyly vyřízeny, prohlašují, že
necitíce se povinnými posílati děti do škol.
které ani čl. XIX. zákl. zákonů státních, zá-
konům školním, ani řádu školnímu a vy-
učovacímu nevyhovují, přestanou 1. prosince
t. r. děti své do škol těchto posílati a se-
trvají na svém usnesení tak dlouho, dokud
poměry tyto, úřadům školním po léta známé
a jimi doznané, odstraněny nebudou.
Dr. Rudolf Stejskal,
předseda schůze.
Bienerth
Kaněra
Žáček
Coudenhove
doktor
Stejskal
Podrudohořit
Duchcov
10
article
Sebeobrana našich ohrožených
menšin.
Sebeobrana našich ohrožených
menšin.
»V zemích, kde bydlí několik národů
mají býti zřízena veřejaa uči
liště tím způsobem, aby se ka
ždému národu dostalo náleži
tých prostředků vzdělati se ve
své řeči, aniž byl by donucován naučit
se druhému jazyku zemskému.«
Tak veli základní státní záko
o všeobecných právech rakouských občano
státních, vydaný 21. prosince 1867 v devate
náctém roce panování J. V. císaře a krále
Františka Josefa I. Letoškem dovršuje týž
panovník náš 60 rok svého panování ušlech
tilým heslem: »Všecko pro ditě!« a hle.
v království českém dochází ke zjevu pře-
žalostnému, neslýchanému: na tisíce rodičů
českých žaluje na nekonečné, tvrdé a sou
stavné pronásledování, na křivdu do nebes
volající, ježto dětem jejich nechce se dopřáti
ve vlasti českých škol, nýbrž na 30 000 jieh
nutí se do škol německých, aby se tam od-
národnily a zmrzačily duševně. Třicet let
již páše se nezkáraně toto bezpráví, třicet
let již šlape se rouhavě základní zákon výše
uvedený ve zněmčených obcích zemí koruny
české, jako ve Vídni nohama zuřivých obec
ních pašů německých, aniž by se stra ny
povolaných orgánů státních rázně
proti té zvůli bylo zakročeno. Až jednou
bude psána historie těch neskonalých obětí.
toho nekonečného martyria našeho lidu ve
zněmčených městech a krajích vlasti naší.
kapitolou její nejdojemnější, ale též nejhroz
nější bude zajisté ta, v níž vypočteno a vy
líčeno bude veškero to příkoří a protiven
ství, jímž překáženo a bráněno našemu lidu
v jeho ušlechtilém snažení osvětovém, kdy
domahal se veřejných škol jazyka svého pro
děti své, aby se mu neodcizily duchem
srdcem ve školách cizojazyčných.
císař
Vídeň
král František Josef I . letošek
11
article
Neuvěřitelnou pohádkou bude se zdáti
příštím, bohda šťastnějším pokolením, až se
dočtou, kterak ve století XX v Čechách
přese všechny zákony říšské i zemské v cele
třetině království českého tisíce rodičův če-
ských marně a marně dovolávalo se po
moci a zastání u všech možných úřadův
státních, od nižších po nejvyšší, jednotlivě
i souborně žádostmi, stížnostmi, hromadnými
osvědčeními, pamětními spisy práva pro dět
své na slušnou a řádnou školu če-
skou v místech, kde dávno prokázán zá-
konem požadovaný počet dětí českých školou
povinných.
Neuvěřitelnou pohádkou bude se zdát
potomkům našim, že přes jasné ustanoven
zákona, dle něhož má se škola, jakmile po-
třeba její prokázána, zříditi bez odkladu
uplynuly měsíce, ba léta, nežs
oprávněné potřebě rodičův českých vyhovělo
A když se tak konečně stalo, tu že směla
opět zloba nepřátelských obecních správ ně-
meckých potýrati české občany státní novou
brutalitou: že totiž umístila nenáviděnou
školu českou do budov naprosto nezpůso-
bilých, do nezdravých děr, které by pro
dobytek byly špatné, tak že sami němečtí
školní inspektoři nad surovostí tou užásal
(»Das ist ein Kuhstall und keine Schule« —
aniž by však proti nelidskému tomu schválu
opět bylo se strany povolaných orgánův rázně
a vydatně zakročeno.
Neuvěřitelno a přece vše krutá skuteč-
nost a pravda. Nepokrytě vysvětlují němečtí
protivníci naši toto své počínání barbarské;
Jde jim onásilné pohlcení nebo
vypuzení všeho českého živlu
z krajův převahou německý ch.
Čechy
rodič če
12
article
hledí všemi prostředky zničit české školy
v krajích těch, aby mohli říci: zde jen Němei
sídli a proto jest to země ryze německá, již
chceme míti zřízenou a ustavenou jako samo
statnou německou provincií »Deutschböhmena
Ale tíže pochopí příští dějepravci neslýchanou
liknavost vládních rakouských orgánů, s jakou
nechaly toto nebezpečné zlo růsti a bujeti po
léta nejdůležitějším královstvím monarchie.
Pamětní spis pořadatelstva manifestačního
tábora konaného v Praze na Střeleckém
ostrově dne 9. srpna 1908, požaloval v pří
čině té důtklivě takto: »Nezákonné tyto
průtahy ve vyřizování žádost
za nové české školy (převahou v ně
meckých krajích Čech) přičítáme: 1. Ne-
kulturnímu jednání německých obcí. 2 Ne-
činnosti okresních školních rad, jež klidně
přihlížejí k tomu, co se v německých obcích
děje proti českému školství a jež liknavě
konají své povinnosti, nevyhovujíce mnohdy
ani rozkazům zemské školní rady. 3. Pře
vládajícímu vlivu Němců u zem
ské školní rady (zřízené punktačním
zákonem) v zemi ze dvou třetin české. 4. Ne
spravedlivému rozdělení úřadnictva mezi če-
ské a německé oddělení její; české oddělení
má totiž týž počet úřadníků, jako německé
ač agenda česká je více než dvakráte větší
následkem čehož české oddělení svoji agendu
nemůže v čas zdolati. 5 Největší závadu
však vidíme v c. k. ministerstvu vyučování,
neboť největší počet školských věcí če-
ských uvázl uministerstva toho e
Němec
Praha
Čechy
13
article
Zmíněný veliký tábor lidu českého, obe-
slaný zástupci české samosprávy, národních
korporaci a politických stran, prohlásil již
v srpnu t. r. nynější stav českého školství
v krajích převahou německých naší vlasti za
neudržitelný, protestoval proti dalšímu
trvání toho skandálu evropského co nejdů-
tklivěji: »Odsuzujeme, že nejenom nedbá se
zaručených práv národa českého jakožto
představitele jednoty tohoto království, nýbrž
že se ani nedbá ustanovení platných zá-
konů. Liknavost, s jakou úřady vyřizují žá-
dosti českých rodičů za zřízení, roz-
šíření a řádné umístění če-
ských škol, je přímo posměchem
právnímu stavu ve spořádaném
státě a v přímém odporu s duchem i před-
pisy zákona. Jedině této okolnosti lze při
čísti, že národní odpůrcové naši mohou tak
beztrestně a tak bezohledně vystupovati proti
nejoprávněnějším požadavkům českých menšin
i proti potřebám řádně vedeného skolství
že při každé příležitosti mohou rozvíjeti pro-
následování, namířené přímo proti životua
existenci každého jednotlivého příšlušňíka
české menšiny, což děje se před zraky sa-
motných státních orgánů.«
Mohlo se za to míti, že tento vážný
protest konečně zjedná jakous nápravua
úlevu. Než, minulo léto, nadešel nový školní
rok, avšak o sebe menším obratu k lepšímu
nikde ve zněmčených krajích Čech ani po
tuchy. Naopak: bezpráví ještě ostřeji zatíná
spáry své v týl našich ubohých českých
menšin, utiskovatelé jejich napořád zpupněji
si vedou, vyhrožujíce našemu lidu svou zášt
a pomstou záhladnou od Chebska celým pod-
hořim Krušných Hor a Krkonoš nejinak nez
jakoby byli všemocnými vítězi a naši hioto-
vými porobenci a psanci. Tím dohnáni ko
nečně ohrožení naši bratří pod Horami Kruš
nými k vážnému kroku svépomoc
nenásilné, sebeobranné a pa
sivní, avšak nad míru výrazné
nade všecky řečníky výmluvnější.
Čechy
Chebsko
krušný hora
Krkonoše
14
article
Rozhodli se na valné schůzi v Duch
cově jednomyslně, že dnem 1. prosince t.r
zahájí po celém severu Čech vše
obecnou školskou stávku, která
má trvati tak dlouho, dokud c. k. úřady ne
dostojí svým povinnostem.
Přestanou posílati dětí svých do škol
nechť jsou proto stíháni pokutami i třeba
vězením, až se jim zřídí a otevrou české
školy, na něž po právu a zákonu mají svaté
právo.
Tím chtějí celý vzdělaný svět upozornit
na bezpříkladné bezpráví kulturní, jakého
německo -rakouská »vzdělanost a spravedli-
vost« dopouští se pod sluncem XX. stolet
na domorodém, bistorickém živlu českém
v odvěké jeho vlasti rodné, v níž druhdy
býval svobodným a šťastným pánem svých
dědin i osudův ..
Které srdce české by mohlo zůstati lhostejno
vůči tomuto chrabrému odhodlání trpícíeh
bratří?! Ku pomoci účinné a štědré zvedniž
se všechen národ náš opuštěným, zápasícím
rodákům svým pod Horami Krušnými: nebot
jejich existenční boj jest bojem za nás
všecky, za naši přítomnost i budoucnost
v jediné drahé naší vlastil
Čechy
15
title
Krvavé výtržnosti na universitě
vídeňské.
16
article
Universita na neurčitou
dobu zavřena.
Universita na neurčitou
dobu zavřena.
(Řež v aule. — Střelba z revolverů. —
Padesát zraněných. — Rozdíl mez
Prahou a Vídní. — Německý minist
dr. Schreiner žádá hromadné relego
vání vlašských studentů. — Dvě ital-
ské studentky postřeleny. — Pryn
rána padla z buršáckého revolveru. —
Vyhláška rektorova o uzavření uni
versit y.)
Počátkem listopadu byla tomu právě čtyři
léta, kdy z Inšpruku došla tato telegra
fická zvěst: »Dnes odpoledne (4. listopadu
Němci hlavního města tyrolského zpusto
šili budovu, ve které nalezala se vlašská práv
nická fakulta. O 1. hodině tisíc buršáků mě
šťanů a dělníků odebralo se do ulice, ve které
fakulta byla. Za ohlušujícího lomozu vypáčena
vrata. Sta lidí dralo se otvorem a bnalo se do
poslucháren, kde rozbili všechen nábylek, lavice,
skřině, vytloukli okna a zbořili kamna. Všecko
leží v troskáchl«
Měsíc na to byla fakulta vla šs ká
v Inšpruku zrušena, slíbeno zřízení univer
sity v Terstu, ale po dnes zůstalo při slibech
Italstí studanti obrátili se tedy na unive
sity vídeňskou a štýrskohradeckou
ale zde bylo jim se strany německonacionálních
buršáků zakoušeti největší přikoří.
Každoročně došlo ke srážkám a násilno-
stem, při nichž menšina vlašská byla sbita
Letos — včera — události ty vyvreholily
krvavé řeži, v palbě z revolverů na
ostro, a to na »neutrální půdě« universily
A opět svádí se původ těchto událostí jak
vždy na neněmeckou národnost, na men-
šinu, která napadena se hájí jak může.
Německý ministr krajan dr. S chreine
hned byl na místě a konal svoji »krajanskou
povinnost« — doporučuje reklorovi“ Exnerov
relegování— možno-li — hromadně rele
gování vlašských studentů. Všeho jsou vžd-
vinny neněmecké národnosti.
Schreiner
Němec
Praha
Vídeň
Terst
práv nická fakulta
17
article
Je ovšem marno dokazovati fanatikům ně
meckým, že podněty k výtržnostem dány jsou
vždy s jejich strany. Bylo celým světem uznáno
a zjištěno, že Němci to byli, kteří vlašskou
právnickou fskoltu v předměstí inšpruckém
sbořili, že Němci zmařili ve Vídni před mál
léty slavnost slovanského pěveckého spolku v za-
hradě t. zv. »Turecké šance«, že němečtí stu
denti zmařiti chtěli slavnost téhož spolku, ko
nanou v městském parku a němečti posluchač
tak zvané vysoké školy zemědělské přepadli za
bílého dne před několika léty účastníky sokolské
slavnosti v Hernalsu, předměstí to vídeňském
ba neostýchali se tenkráte roztrhati šaty českým
damám, v povozech ke slavnosti té se ubíra-
jícím — ale to vše je marno dokazovatí, když
třeba, aby i ve Vidni cítili se na svých prá-
vech ohroženými,
Krvavá revolverová srážka měla v zápětí
uzavření vídeňské university n
neurčitou dobu, patrně přes Vánoce.
Jak dále se věci vyvinou, známo ovšem
není.
Krvavá výtržnost v universitě líčena jes
večerním vídeňským tiskem ovšem velice stran
nicky a na prospěch Němeů. Přími účastalcí
Vlachově, líčí celou věc poněkud jinak, vyklá
dajíce řež jako obranu proti násilnostem bur
Němec
Vídeň
Vlachov
18
article
O krvavé této bitce mezi buršáky a vlš
skými studenty sděluje náš vídeňský zpravoda
tyto podrobnosti:i
Z Vídně, 23. listopadu. V aule zdejš
university, před bůdovou university a n
vysokém schodišti k budově té vedoucím, došle
dnes o polednách ke krvavým srážkám
mezi německými buršáky a vlaš-
skými studenty. Při řeži užito nejen hol
a boxerů, nýbrž také střelných zbraní —
revolverů na ostřo nabitých.
Mnoho studentů bylo zraněno, několik těž-
ce. Také dvě vlašské posluchačky
Zvláště vlašských studentů mnoho zbito byle
do krve a zuřivě pronásledován
německýmiburšáky, jichž byla ohrom
přesila. Rvačka přenesla se z auly na ulici
takže policie, která postavena byla přeď univer
sitní budovou, tasila šavle a pozděj.
vnikla do budovy universitní same
Dle souhlasných zpráv vypáleny rány
z revolverů studenty vlašský mi
když se oclli v tisni, jsouce tlačeni dvěma proudy
německých buršáků do kouta dvorany univer
sitní, takže hrozilo jim tam znásilnění. Něme
čtí buršáci vrhli se na vlašské studenty
jakkoliv tito nepodnikli ničeh
proti německým studentům a prot
Němeům vůbee, provolávajíce toliko „Sláv
vlašské universitě v Terstu“.
Vídeň
Terst
19
article
Jakkoliv srážky mezi německými a vlašský-
mi studenty nabyly prudkosti nebý-
valé, jakkoliv skončeny zraněním čet-
ných osob, které dopraveny byly, byvše na-
před obvázány v blízkých kavárnách, na kli-
niku, jakkoliv boj přenesen byl z bu-
dovy universitni na ulici, přece
žádný ze zdejších listů nevolal po výminečném
stavu pro Vídeň, žádný nevyzýval vládu, by
užila proti Vídni krajních opatření, jako se stalo
proti Praze, když nebylo českým oby
vatelstvem trpěno svévolné řáděn
bumlujících buršáků na Příkopě..
Vlastním vinníkem dnešních krvavostí,
ba vůbec všech letošních bouří no
zdejší universitě jest ehef universitn
kanceláře, dr. Blumauer, „slarý pán
německo-nacionálního spolku buršáckého, který
stav se nástupcem dra. Brockhausena míní, že
jest předním a jediným jeho úkolem straniti
a nadržovati německému buršá-
ctvu způsobem opravdu nesnesitelným. Tente
funkcionář zapovídá všemu student-
stvu, které nepřísahalo na prapor krajně ně-
mecko-naiconální, slovanskému stejn
jako vlašskému a stejně i židovské-
mu, všechny projevy — německému bur
šáctvu dovoluje za to ale všechno a míní pa-
trně, že neněmečtí studenti jsou k tomu, by
snášeli a trpěli vše, co němečtí studenti prot
nim podniknou.
Po dnešních událostech, jež odehrályse
toliko mezi Němci a Vlachy, prohlásili s e Slo-
vané solidárními s Vlachy a svolá-
vají s nimi a židovskými poslu
chači společnou schů zi protec tnt
doktor
Blumauer
Němec
Vlach
Vídeň
Praha
21
article
V drobném pvodejit
ranni čílo o pobě . . . na
odpolalní . . . . . . . za z b
V flialkách na venkovět
ranní čislo.
Inserat
plati se hotově napřel
Fředplacení ainserty přijímá adminí-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachávejí se též redakee
tiskirna a expedice „Národnich Listů“
Rukopisy se nevraosji
10h
22
article
odpolední . . . . . . . . 4 k
23
article
Z Vídně, 23. listopadu. K událostem n
universitě se dále oznamuje: Odpoledne se ozna-
movalo, že zranění německého nacionála Bro-
sehe jest smrtelné. Zpráva ta však se nepo-
tvrdila. Největší část studentů odnesla si tuhé
rány bolemi, bodáky a boxery. Němečtí na-
cionálové věděli již včera o ohlá-
šené demonstraci Italů a důkladně
sena nipřipravili.
Italští studenti měli dnes za odznak t. zv.
„Danteovy jehlice“. Většina jejich výstřelo
byla vypálena do vzduchu. Němci
tvrdí však, že Italové mířili na ně a že sluší na-
zvati zázrakem, jestlíže poměrně tak málo osob
bylo zraněno. Na místě srážky bylo nalezeno
několik projektilů a také tři revolvery, které
pedelové odevzdali akademickému senátu. Počel
osob zraněných učiní jistě 50.
Po polednách dostavil se na universitu ně-
mecký ministr krajan dr. Schreiner a také
ně necko-radikální posl. Pacher, kteří mluvili
se studenty a dali si podati zprávu. Ministr dr.
Schreiner odebral se pak k rektoru university
dru. Exnerovi a řekl mu: „Divím se, že
takové věci jsou ve Vídni možnyl
Již při slavnosti německého „Schulvereinu“, jež
se konala před několika dny v předměstí
Währingu, udály se věci věru neuvěřitelné. Ně-
mečtí studenti musili opustiti, jsouce chráněni
policií, místnosti pro slavnost určené, by unikli
útokům, na ně Vlachy chystaným.
Rektor odvětil, že po dnešních událostech
akademické úřady zakročí co nejpřísněji a že
budou vinníci potrestáni bezohledně. „Jest ne-
pochybno,“ doložil ministr, „že četní italští stu-
denti budou relegováni.
Bro
Italos
Danteův
Němec
doktor
Schreiner
Pacher
Exner
Vlach
Vídeň
24
article
Mluví se již o hromadných relegacích vlal-
ských studentů.
U státního návladnictví byl
podáno již trestní oznámení. Zra-
nění byli dopraveni na kliniky prof. Hochenegg
a Eiselsberga. Ministr dr. Schreiner odjel pak
do ministerstva vyučování, kde v této záležitost
jednal se správcem ministerstva ryt. Kaně-
ro u.
Z Vídně, 23. listopadu. S italské strany
podává se vylíčení dnešních událostí, ve kterém
se mezi jiným praví: O půl 10. hodině dopo-
lední dostavilo se 200italských studentů do auly
a jeden z nich byl pozván na rektorát, kde ředi-
tel kanceláře dr. Blumauer požádal, aby půso-
bil na své kolegy, by tito nedemonstrovali
hlavně nezpívali písně a nevedli řeči. Student
slíbil, že toto napomenutí kolegům sdělí. V 10
hodin dr. Blumauer sám přišel do auly, kde
panoval úplný klid. Mezitím Němci postavili se
proti Italům a sifuace stávala se hrozivou.
S italské strany zavznělo volání: „Dejte nám
universitu v Terstu“; na to odpověděli Němci
pískotem a voláním „fuj“ a „Abcůg“, při čemž
házeli na italské studenty kousky střídky.
Polom italští studenti počali také křičeti
zpívati píseň „Viva Dante“. Němečtí studenti
odpověděli zpěvem písně „Wacht am Rhein“.
profesor
Hochenegg
Eiselsberg
Schreiner
doktor
Blumauer
Němec
Italos
Vídeň
Terst
já univerzita
Viva Dante
Wacht be Rhein
25
article
Pedelové snažili se Italy rozehnati, ale ne-
podařilo se jim to. Němci potom podnikli útok
na Italy, chtějíce je vytlačiti z auly. Při tom do-
šlo ku první srážce a na obou stranách byli stu-
denti zraněni. Brzy potom nastal na chvíli asi
deseti minut úplný klid. Němei dostali zatím po-
sily a napadli Italy po druhé. Při tom došlo
ke druhé srážce a studentů bylo zraněno mno-
hem více. Opět nastal asi na čtvrt hodiny klid,
načež došlo k třetí a nejtužší srážce mězi obě-
ma tábory.
Úřadníci rektorátu proti obvyklému zvyku
ani se nepokusili vyjednati pro Italy svobodný
odchod, nýbrž naopak postavili se na stranu
Němců. Při této třetí srážce použili Italové střel-
né zbraně.
Italští studenti Gandusic a Blan pro-
hlašují, že první střelná rána padla se strany
německé a to ze skupiny, která stála
na schodech k rektorátu. Potom
vypálili Italové. Celkem padlo v době
jedné neb dvou minut asi 15 ran. Italští studenti,
kteří se jménem přihlásili, prohlašují, ž e dva
němečti studenti vypálili pět ran
z revolveru na prchající již Italy
a jsou ochotni potvrditi to pod přísahou.
Italos
Němec
Gandusic
26
article
Důkazem, že stříleli také buršáci, je, že dvě
vlašské studentky byly zraněny. Studenti vlašští
obávají se, že zejtra nebo pozejtří ve Štyr-
ském Hradcidojdek demonstracím
protivlašský m.
Z Vídně, 23. listopadu. Zatčení student
vlašští byli vyslechnuti na policejním komisař
ství vnitřního města. Vyšetřování trvalo do pozd-
ních hodin večerních.
Z Vídně, 23. listopadu. V rektorátu univer
sity složeny jsou četné zbraně a hole, které byly
dopoledne studentům vyrvány nebo nalezeny
před aulou. Jsou tam dva revolvery, jeden 9ka-
librový, ze kterého vypáleny tři rány a druhý
7kalibrový, ze kterého vypáleny také tři rány
na ostro, dále 20 boxerů, vystřelené kuže revol-
verové. Vyšetřuje se nyní, komu věci ty náležejí
Kromě toho při srážce vyrvány vlašským stu-
dentům knihy a sešity. Na četných těchto před-
mětech nalézají se jména majitelů.
Z Vídně, 23. listopadu. Správce minister-
stva vyučování rytíř Kaněra vyslovil se k re-
daktoru „Zeitu“ takto: „Jest, žel, pravda, že
došlo na universitě k velikým výtržnostem. Vy-
šetřování jest zavedeno. Sděluje se mi, že rektor
university dr. Exner měl v poledne poradu se
zástupci studentstva, večer o 6. hodině přijde
ke mně. Jaká opatření se stanou, nemohu ještě
říci. Na všechen způsob mohu pověděti, že si-
tuace po dnešních událostech jest velmi váž-
nou.“
Tisková kancelář vydala o řeži v univer-
sitě tuto zprávu
»Italští studující sdělilí ráno na rektorátě, že
hodlají pokračovati v demonstracích za italskou uni-
versitu. Zástupci jejich slíbili, že italští studující ne-
budou v aule ani zpívati ani řečniti.
Kaněra
doktor
Exner
Vídeň