ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af1ff870-71f0-11dc-a461-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 27, person 25, work 2, org 1
1 masthead
V Praze, v sobdtu dne 16. dubna.
Praha
2 masthead
K číslu 106
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou
Praha
4 article NAk
NAk na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h alka.
Naka
5 article Japonci bombardují Port Artur.
Japonci bombardují Port Artur. Z Petrohradu, 15. dubna. (C.- B.) Úřadní zpráva. Místodržitel Alexějev zaslal cí- saři Mikulášovi tento telegram: Hlásím Va- šemu Veličenstvu v hluboké úctě, že dnes ráno od čtvrt na 10 hodin a do 12. hodiny polední japonské lod- stvo, sestávající ze 14 válečných lodí a na dvě divise rozděleno, střídavě tvrze portarturské a město samo o Liaotešanu bombardovalo. Nepřítel vypálil 185 projektilů. Naše eskadra, podporována »Pobědou« a pobřežními batteriemi na japonskou palbu odpo- vídala. Pět vojáků na suché zemi bylo pora- něno. Na vodě nedoznali jsme žádných ztrát mužstva, ani žádného poškození lodí. Na po- břeží bylo 7 Číňanů zabito a 3 raněni. Z Petrohradu, 15. dubna. (C.-B.) Zpráva »Ruské telegrafní agentury«: Od 94 hodiny ranní až do 12 hodin v poledne bombardovalo ze 14 lodí sestáva- jící japonské loďstvo, kteréž se na dvě divise bylo rozdělilo, od Liaotešanu, střídavě pevnost město. Ruské lodi, mezi nimi také obrněná loď »Poběda«, odpovídaly z míst, kde na kot- vách stojí a v odvetné palbě súčastnily se také pobřežní baterie. Na zemi bylo 5 vojáků raněno. Sedm Číňanů bylo zabito a 3 raněni. Na lo- dích, jež nepoškozeny zůstaly, nebyl nikdo po- raněn. Rusko proti užívání telegrafie bez drátu. Z Washingtonu, 15. dubna. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje: Ruská vláda ozná- mila, že každý dopisovatel novin, kterýž by po- užíval telegrafie bez drátu, za špehouna považován a zastřelen bude.
Japonec Artur Alexějev Mikuláš Číňan Petrohrad Virginie Rusko Washington Poběda
6 article UDNl
UDNl Rusko a jeho spojenci. »Byrževské Vědomositi« ukazujíce k tomu, že dle obsahu nových mezinárodních smluv evropských je Rusko v Evropě osamo- ceno, praví: »K tomu prostě konstatujeme, že vedle neochvějného trvalého spolku fran- couzsko-ruského jest ještě jiná, mocná, blahodějná síla — staré přátelství ru- s ko-německé. Ne nadarmo řekl Dostojev skij, že Rusko a Německo jsou povolány měniti tvář světa. Jich upřímné přátelství bude stále mohutněti. K těmto politickým otázkám bude se musit politické smýšlení ještě vrátit.« Na zachování veřejného pořádku v Rusku. Ze Lvova, 16. dubna. „Slovo Polskie“ uve- řejňuje tajný oběžník ruského guber- nátora v Lomze, vydaný veškerým okres ním starostům a policejnímu presidentu v Lomze Praví se v něm: „Bylo dáno na vědomost mini strem vnitra, že J. V. ráčilo ve své péči a za- jištění pořádku ve vnitřní říši na základě zkuše- ností, nabytých ve válce trvající od 29. ledna (starého kalendáře) projeviti vládním orgánům nejvyšší vůli, aby administrativní a politické úřady místní dle své povinnosti a přísahy zdvojnásobily úsilí své k ochraně veřejného pořádku a pokoje. Zpra- vuje vás o tomto nejvyšším rozkazu, ukládám vám, abyste užili všech prostředků, které máte k zajištění veřejného pokoje a pořádku a nepro- dleně zamezili všechny pokusy porušení pokoje a míru. Gubernátor Korf. Nové ruské loďstvo na dálný Východ. Z Petrohradu oznamuje se, že v měsíc červnu 40 nových ruských lodía torpédových lodic vedením admirála Rožděstvenského na dálný Východ odpluje. »O Vereščaginu«. Z Vídně, 16. dubna. Náš vídeňský zpravo- daj nám oznamuje: »S Vereščaginem setkal jsem se dvakráte. Pokaždé při událostech zcela
Dostojev Polskie Korf Rožděstvenský Vereščagin Rusko Evropa Německo Lvov Lomz dálný východ Petrohrad Vídeň Byrževský Vědomositi
7 article
Čislo v Praze za, 2 n a na venkově za 3k
Praha
8 article SII
SII Předplaceni a inzeráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
mimořádných. Poprvé, když vídeňský arcibiskup Ganglbauer vznesl klatbu na jeho obrazy ze života Kristova a když rozhorlený jistý ho- stinský vídeňský proraziti chtěl jeden z jeho obrazů. Vyhledal jsem ruského hosta v hotelu »Imperial«, kde měl ve 4 poschodí skromný pokoj na dvůr, jako vůbec byl nebožtík celý svůj život skromný. Na otázku, co říká oběma činům, odvětil, máchnuv lhostejně rukou: »Ni- čevo, to mne nijak nerozčiluje! Jsem malíř a maluji, jak se mně zdá. Ať si Ganglbauer mysli o mých obrazech co chce, já zase myslím sobě o člověku-Kristu co chci a co uznávám záhod- ným jako člověk a malíř.« Po druhé byl jsem s Vereščaginem v žurnalistické loži poslanecké sněmovny, v listopadových nočních schůzích, vě- novaných provisoriu vyrovnacímu. Vereščagina německá obstrukce bavila. Dal se informovat českými novináři o boji, který veden jest mezi německou levicí a pravicí, resp.
Ganglbauer Kristův Imperial Vereščagin poslanecký sněmovna
10 article
Čechy a vyslovil politování, že tenkráte některé listy ruské, zvláště »Věstník Evropy« a »Mo- skevské Vědomosti« daly se z Vídně inspirovati proti Čechům. Schůze tenkráte trvala nepřetržitě celý den a celou noc. Když řekli jsme Vereš- čaginovi, že nemáme pro něj žádnou loži, nýbrž jenom prostou lavici, odpověděl: »Za rusko-tu- recké války žil jsem hůře.« Asi ke 4. hodině ranní všichni jsme usínali. Ale již v nejbližší vteřině byli jsme vyburcováni. Začalo totiž kvartetto německých professorů bušiti prkny na pult, což činilo hrozný dojem. Vereščagin zvo- lal: »Fuj, to je ošklivější než nejhorší hnus, který jsem poznal na bojišti !« Z Paříže, 16. dubna. Julius Claret ie, divadelní ředitel, dlouhaletý důvěrný přítel Ve- reščaginův, vypravuje »Tempsu«: »Ještě před několika dny dostal jsem list od Vereščagina, ve kterém sděluje, že se svým přítelem Kuro- patkinem jede do Mandžurie. List byl velmi me- lancholický. Vereščagin líčí, co viděl na své po- slední cestě Japonskem, zejména hrozí se nesmírných válečných příprav proti Rusku. Vypravuje o výstrahá ch,
Čecho Vereščagin Julius Claret Kura Mandžurie Čechy Evropa Vídeň Paříž Temps Japonsko Rusko
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za jedním z nejslavnějších... Vereščagin mrtev! Srdce vzpírá se přirozeně žalné této zvěsti a přálo by si raději, aby depeše se mýlilav osobě, ač smrt není vůbec nikomu přána ! Ale, bohužel, jako pověsť o zahynutí Makarova stala se bolestnou pravdou, je tomu tak i v tomto neméně tragickém, ba ještě truchlivěj- ším případě. Stalť se Vereščagin, tento slavný malíř válečného běsu, obětí svého povo- lání, obětí pravého opaku idey, za jakou bojoval svým mistrným štětcem, chtěje docíliti, aby obluda války, zobrazená krvavými barvami, zhnusila se všemu člověčenstvu pří- šernou svou nahotou a surovosti tak, až by jím otřásla do hlubin duše a celým světem ozvalo se jedno mocné, svorné přání: Mírl Jest to nesmírná, hluboce zachvívající citu schopným srdcem lidským tragika osudu, že právě on, apoštol míru, padl, čerpaje ze skute- čnosti hrůz válečných skutečnou látku pro veli kou svou ideu Pověřen plnou mocí carovou, jenž chová to- též přání a nenávidí válku, odebral se na dálný Východ a osudnou náhodou právě k štábu admi- rála Makarova, na loď »Petropavlovsk«, kde nyn nalezl smrt. Pro celý kulturní svět je to rána hluboká, vzbuzující soustrast nejvyšší! Jeť jméno Verešča- ginovo jedním z nejslavnějších jmén světových v minulém i tomto století!
Vereščagin Makarův dálný východ Petropavlovsk
12 article
Vereščagin vynořil se náhle z temna jako v Alpách slunce a než se kdo na- dál, skvěl se na nebí uměleckém v zenithu slávy. Studoval, pracoval neúnavně v úkrytu, probloudil řadu let v srdci divoké Asie a nikdo neměl tušení o muži tom, jenž dovedl utlumiti co u jiných je vzpružinou práce, jenž doved skrotiti v prsou ctižádost a se železnou důsled- ností, neohlížeje se ani v pravo ani v levo, hnal se za jediným cílem svým: »Nechť zví o mně svět, až budu umělcem dokonalým a hoto- vým. ..« Objevil se teprve, až když dosáhl let Kristových, třiceti tří. »Venit et vincit« mo- žno o něm říci. Arci nezvítězil bez boje. Stalo se mu, co každému velikému duchu, razícímu v kterémkoliv oboru lidské činnosti cesty pravé, ale nové. Obec uznaných aristokratů umění byla nesmírně zjevem jeho překvapena a rozžárlena.
Vereščagin Kristův Alpy
13 article
Jeho umění nebylo možno vrazit do žádné ška- tulky! Dalť výhost tradicím, přenešeným z mi- nulého malířského klassicismu, zporážel před- sudky, před nimiž se klaněla celá legie uměle- ckého světa. Maloval pravdu i v nahotě a to zaráželo. A jakou pravdu! Tu nejhrůznější a nej- černější, vybrav si s úmyslnou tendencí největší drama lidstva: hrůzu války. V jakém však ji- ném světle, než všichni ostatní mistři! Jeho válečné obrazy od prvního až do posledního jsou protestem osvíceného lidumila proti barbar- ství války, jsou protestem proti bestiálnosti, tu- posti a převrácenosti člověčenstva, jež prolévá svou vlastní krev. Vereščagin nemaloval vítězící generály v krásných parádních uniformách, oslněné triumfální gloriolou . . . Z palety barev svých sbíral ty nejtmavější, aby jími zachytil ne slávu, ale bídu války, zoufalství, strašná muka, smrt! Budilo to v konservativním světě nevoli . . . Až do vystoupení Vereščaginova obdivovalo obecenstvo obrazy bitev, v nichž vo- jáci drželi se statečně, kde oslavována bravura, skvělé útoky, divy udatenství, radost a jásot po vítězství. A teď pojednou přejížděl divákům při pohledu na hromady mrtvých, skomírajícícha
Vereščagin Vereščaginův
14 article
zmrzačených lidí mráz po zádech a duše se otřásala až do základův nad odporným di- vadlem . .. Jako Lermontovský prorok řkoucí: »Jal jsem se lásku kázati a pravdy zákon neskonalý, však lidé hněvem pojati mne kamením od sebe hnali . . .«, tak i Vereščagin za mluvu svého štětce klidil nenávist, posměch, opovrženía nevděk. Ne však všude a navždy. Jako v li- teratuře a hudbě razil si realism mohutně ce- stu, drtě unylé sentimentalisty, tak tomu bylo v malířství a výtvarnictví. Vereščagin byl prů- kopníkem v realismu štětce a že byl výborným pionýrem, prorazil a zvítězil. Uznalo se, že na- kreslením pravdy chce ukázati děsné stránky války, zvířectví, ukrutnosti, rány, stony, zoufa- lost, umírání a mrzačení a tím vzbuditi hnus proti dábelské převrácenosti lidstva. Po dlouholetém nerovném boji důsledností svou porazil Vereščagin »starou školu« a vyši- nul se na světového umělce, zůstávaje až do posledního svého dechu »apoštolem míru«. Lá- ska k lidem, lidskost, mír a pokoj lidem dobré vůle jsou ideami, jež vanou z jeho obrazůa jež byly i heslem jeho životním. Vereščagin ve- dle velikého umělce byl i velikým uměleckým charakterem. Neznal ctižádosti, neznal chtivosti peněz. Odmítl řády, odmítl titul professoraa stačilo mu pouhé »Vereščagin« . . Veliké umění mohlo vynésti mu i veliké jmění. A co učinil? Všechny peníze, jež utržil za svou galerii, věnoval přiteli nouzí trpícímu. Dobrota srdce a nezávislost umělce byly kleno- tem jeho největším, byly jeho pokladem, jejž vzal s sebou do vlhkého hrobu na dně Tichého okeánu, zanechav po sobě jen zlatou, nezniči- telnou stopu svého jména a umění. Pravý, ide- álný umělec!
Vereščagin