2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. srpna 1905. Číslo 215
4
article
Jaké bylo tehdejší sociální postavení učitele
vůbec? — Čím býval namnoze tehdáž učitel ná-
rodní? — Jen prostým, poníženým sluhou každého,
ba i všech. Český učitel byl tehdáž podnožem svých
představených duchovních a světských, nenáviděným
výběrčím sobotálesu v obci a po náhledu obskurních
některých veličin obecních obtížným příživníkem
obecním. Tichý ten pracovník učitel býval tehdáž
mnohým lidem trnem v oku. Tenkráte nepřiznával
nikdo nějakou hodnotu jeho práci, pranic nebyly
ceněny oběti, jež na zdraví, ba i na životě přinášel
český učitel, ano byl i pro svou obrovskou trpělivost
vysmíván, a stav učitelský byl tehdáž stavem pariů.
Učitel tehdejší směl s vysokým úřadním povole-
ním v pravém slova smyslu uvázati se v nečestné
povinnosti a uměl li setrvati pouze v úklonu a ne-
opovážilli se pomysliti též na svá práva a nikdy s
vztýčiti před kýmkoliv, mohí bezpečně nadíti se spo-
kojenosti vyšších, kteří mu projevovali uznání svá
v podobě papírových dekretů pochvalných.
Dokud se nedovolával zadržované, zasloužené
mzdy své, býval i ušetřen příkrých posudků. Běda
však, ozval-li se v něm člověk, anebo dokonce ote
rodiny a žádalli své. Duchovní vrchnost sytíla ho
slovy svatého Matouše 6. kapitoly, verše 31. a 32..
»Nepečujtež tedy, říkajíce, co budeme jísti, anebc
budeme píli, aneb čím se budeme odívati ? Nebo
toho všeho pohané hledají!« — A vrchnosť světská
mívala proň útěchu: »Ať jen si učitel hledí svého
do ostatního mu ničehož není. Učiteli přísluší pokora
a trpělivost.« — Těmihle cnostmi měl si ubožák za-
jistití existenci! Tehdejší kalendáře přinášely každo-
ročně v různých posicích vyobrazení zubožených
postav učitelských a kde který škrabák veršotepec.
nejraději musu svou mučil nemotornými rýmovač-
kami o učitelfch.
svatý Matouš
5
article
Tak chovali se tehdáž k neposlednímu tomu či-
niteli budoucnosti národa, k národnímu učiteli. Bylat
síce také mlsta, kde se škola i učitelstvo hřáli na
výsluní přízně obecní, kde nepocítili ústrkův, ale ta-
kových míst bývalo poskrovnu.
Bylyť to v pravdě čestné výjimky. Až posléze
hřímání děl u Sadové vyburcovalo náš stát z lethar-
gie a potom pomýšleno i na školství národní, dot
chvíle shora velmi zanedbávané.
6
article
V době té již také ozvalo se mnoho zdatných
pracovníků učitelů, kteří do té chvíle školství národní
zvelebovali svou vlastní pílr, sebezapřením, šířilí
osvětu jaksi na zapřenou, vlastním nákladem, více
skrytě nežli zjevně, aby na se neobrátili pozornost
nemilosrdných censorů. Mezi těmito horlivými pra-
covníky vynikala zvláště trojice učitelů. Byliť too
proslulý Mašek, vytrvalý Kredba a neochvějný Král
Tilo postavili se v nové té době beze vší bázně
v čelo českého učitelstva, seřadili je v šiky a počal
organisovati práci jeho. Po mnohých a širším vrs
vám učitelstva podnes neznámých obtížich a překáž-
kách, jež jim bylo přemoci, domohli se konečně toho,
že v prvých dnech srpnových r. 1870 svolán do Praby
valný sjezd učitelstva českoslovanského. A tu již
zříme mladistvého tehdáž Krále, an vystupuje na řeč-
niště a slyšíme, kterak týž jasným, zvučným hlasem
líčí tehdejší nedostatky školství a přesnými tahy rý-
suje a naznačuje cesty, po nichž lze dospěti v oboru
om kýženého cíle. Probouzí sebevědomí učitelské,
líčí důležitost stavu a vybízí ke společné, úsilovné
práci. Řečí svou elektrisuje valné shromáždění, na-
dšený souhlas burácí dvoranou žofinskou a když se
no skončeném sjezdu zástup rozchází, odnáší si
každý z účastníků pevné předsev zelí, že zachovás
tak, jak na sjezdu usneseno, že přitoží ruky k dílu
a beze vší bázně pracovati bude k rozkvětu našeho
školství národního.
Mašek
Kredba
Král
7
article
Ku vytčeným třem předákům učitelstva po sjezdu
tehdejším řadí se pak celé zástupy pracovníků, po
vlastech českých zakládá si naše učitelstvo své jed-
noty, v nich pak rokuje a pracuje neunavně a po-
jednou nastává tak ve školské literatuře ruch utě-
šený, nebývalý. Učitel Král promluveným slovemi
písmem probouzí, radí, pabádá, pracuje neunavně
kde potřebí, lam všude zcela neohroženě vystupuje
proti škůdcům a nepřátelům učitelstva. Ano, právě
tato jeho neohroženost v bojích za práva učitelstva,
ačkoliv popudila proti němu kde kterou smečku
nepřátel, získala mu v řadách učitelstva takovou dů-
věru, že se jí sotva kdo druhý honositi mohl.
I náš Král, jako druhdy řecký udatný hrdina
výpravy trojské Palamedas, míval své nepříznivcea
závistníky. 1 proti němu jako druhdy proti Palame-
dovi stavěli se různí Odysseové, Diamedové a Aga-
memnonové, ale Král v boji nepodlehl. Zachoval
zlatoskvoucí štít učitelský bez poskvrny a ujímal se
utišténých obětovně dále. Ba právě těch, jímž křivda
činěna, těch ujímal se Král vždy nejhorlivěji boz
ohledu na sebe, bez obavy, že naň, jakožto obhájce
a zastance učitelstva jedem kalené střely častokráte
namířeny byly. Statečně odrážel Král útoky na školu
a učitelstvo vedené a činil tak po celý svůj život.
Král
Odysseus
Diamedová
8
article
I když sám ocitl se v nebezpočí a s ním i colá ro-
dina jeho, nezahodil meče svého, ale vytrval, až
sami nepřátelé jeho nejednou žasli nad statečností
vytrvalostí jeho. A jakož byl neohroženým zastan-
cem učitelstva, tak byl i pečlivým vychovatelem mlá-
deže. Hlavní zřetel svůj obracel k té drahé mládeži
české v území zněmčeném, kde úporní naši proti-
vníci přímo obchodují s českými dušemi dětskýmia
tudíž pochopitelno, že zříme ředitele Krále i ve
sboru zakladatelů našeho nejpřednějšího a nejdůleži-
tějšího podniku národního »Ústřední Matice školské«.
kterou jakožto prvý náměstek vedle nejpřednějšího
Čecha tehdejšího dra. Františka Ladislava Riegra
vedl a řídil.
Král
Čecho
Riegr
9
article
Snahou jeho přední bylo, aby ohrožené mládeží
české byla bezpečná budoucnost dobře zajištěna, aby
ta drahá mládež česká neutonula v mocných vlnách
živlu německého, aby se jí totiž dostalo náležitého
vychování v duchu národním, v duchu českém.
A tam v té pražské čtvrti svatopetrské, kde z
snulý ředitel Král delší dobu svého života blaho-
dárně působil, tam chudí velmi často vzpomínaji
svého bývalého dobrodince a se slzami v očíc
památce jeho žehnají, neboť jako dlouholetý ote
chudých býval jejich dobrým ochráncem, vřelým pří-
mluvčím a zastancem.
Takovým tedy byl Král, jehož nám přede dvěma
léty z řad našich vyrvala neúprosná Morana.
Dotkl jsem se tuto jenom některých záslu
Králových, neboť na vyčtení všech ostatních a na
vylíčení veškeré záslužné činnosti jeho nestačí an
spoře vyměřený čas, ani několik těchto prostých,
nehledaných mých slov. Historie českého školství
mnohem lépe ocení zásluhy Královy, nežli jsme sto
učiniti my, vrstevníci jeho. Vždyť téměř na každé
straně časopisů našich, jak školských tak i paedago-
gických, z minulých čtyř desetiletí objaví se nám
jméno Královo, takže bychom stručnou pravdu o něm
pronésti mohli: »Zrodil se, pracoval, bojoval
zemřel a tuto nyní v klidu odpočívá muž druhdy
sřdce zlatého.-
Kdožkoliv kdy z učitelstva zajde v tato místa a
popatří na tento obraz zvěčnělého, vysloví jméno
jeho zajisté s náležitou úctou a vděčností a v duchu
žehnati bude památce muže tohoto.
Král
10
article
Aby pak pomník tento co nejdéle připomína
nám památku našeho drahého zesnulého, váženého
druha ředitele Krále, vznášíme zde snažnou prosbu
ke slavnému zastupitelstvu královské naší zlaté, slo
vanské matičky Prahy, aby, jakož za živobytí Krá
lova zásluby jeho uznávalo a jej vyznamenávalo
i nyní, když již týž pod zeleným drnem dřímá věčný
sen, pomník tento v laskavou vzalo ochranu.
Nuže, zvěčnělý ty drahý příteli a milý druhu
náš, přijmi tento skrovný pomník, jímž vážená ro
dina Tvá společně s ctiteli Tvými označila Tvůj ro
přijmiž jej jako skromničké uznání svých zásluh ne
ocenitelných! Ujišťujeme se vespolek, že i potom.
až zub času i tento pomník Tvůj zhlodá, ba navždy
v srdci a v mysli učitelstva českého zůstane pomník
nehynoucí, vděčná totiž paměť všeho učitelstva mile-
nému našemu Královi! (Výborně, pochvala.)
Posléze promluvil za radu král. hlavního města
Prahy obecní starší p. T. Maděra, jenž pravil: Měst-
ská rada král. hlavního města Prahy již za živobyt
uznávala paedagogické a humanistické snahy ředitele
Krále a vyznamenala jej udělením stříbrné medaille
a jmenovala jej měšťanem s prominutím poplatků za
jeho zásluhy. Městská rada proto ráda vyhověla vy-
zvání komitétu a přijímá pomník tento ve svou péče
a ochranu. (Výborně.)
Tímto proslovem za neutuchajícího deště řeči
pomníku skončeny. Ale stále ještě docházeli ze žo-
finské schůze četní účastníci, aby aspoň u příležitosti
této navštívili náhrobek zasloužilého a předního
paedagoga českého. Komitétu došly četné telegrafické
a písemné zprávy, projevující vesměs pietu k Mánům
Králový m.
Král
T Maděra
Praha
mán Králová
11
article
Obecní volby ve Svinově.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Mor. Ostravě, 6. srpna 1905.
Včera byl sveden tubý boj o Svinov, důležitou
to národnostní posici naši na Opavsku. Němci znovu s
chtěli zmocnit vlády v obci, jež před třemi roky byla
jim vyrvána. Šlo jim zvláště o III. sbor, jejž minule
prohráli čtyřmi hlasy a kdež volí veliký počet děl
nictva, zaměstnaného v německých závodech a na
dráze císaře Ferdinanda.
Oba tábory šly do voleb s dobrou organisací.
Na straně německé pracovalo se vyhrožováním, pod-
plácením a slibováním. Závody svinovské i vítkovi-
cké — v nichž jest značná část dělníků ve Svinově
bydlících zaměstnána — učinily na voliče u nich
zaměstnané nátlak, jaký dovedou jen němečtí otro-
káři vyvinout. A tito otrokáři nespokojili se jen ko-
mandováním »svých« dělníků k volbám s německým
hlasovacím lístkem, ale nalehali na »své« dělníky
by i od příbuzných zaopatřili plné moci stran
německé, nechtějí-li býti vyhozeni z práce.
Němec
Ferdinand
Svinov
Ostrava
Opavsko
12
article
Konkretní případ: Pověstný agitátor úřadník z vítko-
vických závodů renegát Quasigosch dal si do kance-
láře předvolati dělníka P., jehož matka ve Svinově
má volební právo — a poruči! mu zaopatřit do
týdne plnou moc pro závody, pod ztrátou existence
Matka dělníka P. právě se léčí kdesi v lázních, ale
to nepohnulo násilnického úřadníka, aby upustil o
svojí žádosti. »Je to vaší věcí, jak plnou moc opa-
tříte, ale míti ji musíte; nepřinesete-li ji, můžete za
čtrnáct dní jit! . . . A podobně jednali všude, kde
měli moc.
I naše strana šla do voleb připravena. Čeští pra-
covníci svinovští prostřednictvím »Polilického spolku
pokrokového« z Moravské Ostravy pořádali české
schůze, na nichž český lid byl uvědomován a na
nichž i dělnictvo pro českou věc získáváno. Tím vy-
budována ve Svinově dobrá organisace, takže mohli
jsme počítati na svornost a disciplinovanost č
ského lidu.
Konečně nastal boj ... Za vedení jmenovaného
již Quasignocha, inženýra z rourovny T sche
mecka (!) a přednosty svinovské stanice Severn
dráhy Scholze zahájili Němci volební rej. Množ-
stvím kočárů sváželi dělníky do volební místnosti
kdež pivo, guláš a doutníky rozdávány se štědrosti
u německých agitátorů obvyklou — jenom v den vo-
leb. Nejsmutněji působilo, že i němečtí
sociální demokraté agitovali pro —
kapitalisticko-německé kandidáty, což
činili i členové místního »národníhoe
spolku Poláků!! Za to sluší konslatovati, že
čeští sociální demokraté tuto agitaci mezi dělnickým
lidem paralysovali, a tajně zaměňovali svým soudru-
hům německé kandidáty českými. Naši šli do boje
jako jeden muž.
Scholz
Němec
Polák
Svinov
Ostrava
Severn
Quasigosch
13
article
Foněvadž byla volba tajná — ve Slezsku mohou
obce samy rozhodnouti, má li se do obecního zastu-
pitelstva volit tajně či veřejně — nedošlo na obvyklé
výjevy. Závodní úřadníci pokoušeli se sice kontrolo-
vati, jaký má »jejich« dělník listek, ale byli vždy za-
křiknuti českou stranou. Účastenství bylo veliké! Ze
269 voličů III. sboru dostavilo se k volbě 239 — tedy
téměř 90 procent.
Při volbě provedli Němci tajný manévr. Dalisi
heslo, že dosavadní starosta Graca, Čech nepod-
dajný a energický, nesmí být starostou a tudíž že
nutno zvolení jeho do výboru zmařiti stůj co stůj
Obecní volební řád pro Slezsko jim poskyti k tomu
prostředek. Ve Slezsku totíž neurčuje se, kdo má být
ve výboru a kdo náhradníkem; kdo ze zvolených
mají nejméně hlasů, jsou náhradníky. A proto Němei
na tři poslední české kandidáty, kteří byli určení z
náhradníky, soustřeďovali své hlas y— a tím
prosadili svou vůli, že pan Graca zvolen náhradníkem
— a to sladilo jim jedině hroznou hořkost nad vý-
sledkem skrutinia, jež znělo: Čeští kandidát
jsou zvoleni 157—239, němečtí mají nej-
více 80 hlasůl! Dvě třetiny hlasů soustředila
tedy česká strana.
I ve druhém sboru, kdež hrozny pro Němcu
visely příliš vysoko, omezili se na »vypuzování radi-
kálních Čechů« z výboru. Předpokládali, že pan
Grace bude volen ve II. sboru do výboru — a prolo
opět soustřeďovali hlavy na české náhradníky. Leč
bez úspěchu. Pan Grace byl zvolen do vý-
boru, což uvítáno demonstrativním potleskem če-
ského voličstva a »kyselými« obličeji Němců .
Naši kandidáti zvítězili ve druhém
sboru — kdež z 39 voličů volilo 32 — většinou
téměř tříčtvrtinnou.
Němec
Graca
Čo
Čecho
Grace
Slezsko
14
article
Za to v prvním sboru, který Němci dosud po-
kládali za nedobytný, podařilo se nám to, co Němcům
se nepodařilo v útočení proti starostovi Gracovi. V
Svinově skládá se německá strana z většiny Vše-
němců, vyslovených to antisemitů. Němci nechtěli
Židy kandidovati v I. sboru a chtěli tam míli vol-
fianské fanatiky. Když naši čeští voliči I. sboru
viděli, že nelze tentokráte ještě vypuditi i z I. sboru
Němce, volili také Všeněmci nenáviděného Žida
Heitlera, jehož německá strana volila jako náhrad-
nika; tím ke zlosti Němců Heitler zvolen do výboru
ale za to Quasigosch, Tscherneck a Mohelnitzký
nikoli. Čeští kandidáti soustředili na se 7 hlasů.
Němci 9 hlasů.
I v tomto sboru mobli jsme dobýti úspěchu
kdyby český majitel parního mlýna Strnad nebyí
— ujel, aby nemusil volit. Sluší také přibiti na
pranýř jednání pana Jajtelesa, generálního ředitele
severní dráhy. Tento pán na intervene
českých poslanců slíbil, že severn
drába nedá Němcům plnou moc a za-
chová se nestranně, ale tentýž pan
Jajteles později plnou moc podep sa
německému agitátoru Scholzovi...
Doufejme, že příšlě i I. sbor dostane se do če-
ských rukou.
Ve Svinově dobyli jsme cenného vítězství pr
českou věc ve Slezsku, neboť Svinov je nyní nejen
zachráněn, ale i zajištěn. A statečnost svinovských
voličů bude zajisté míti dobrý vliv i na Čechy
v jiných ohvežených obcích na moravském i slez
ském Ostravsku.
Volhám byli přítomni pp. poslanci Skála
dr. Stratil, dr. Pluhař za Národní radu ostrav-
skou a uč. Skýpola za »Politický spolek po-
krokový«.
Němec
Graca
Žid
Heitler
Strnad
Jajtelesa
Jajteles
Scholz
Skála
doktor
Stratil
Pluhař
Svinov
Slezsko
Čechy
Volha
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hlas posl. dra. Skránského o zrušení
opavských poboček ve včerejším čísle jeho
brněnského orgánu otištěný s pohrůžkou rozbit
klubu vystoupením lidových poslanců morav-
ských, jest zajisté schopen vzbudití v naší po-
litické veřejnosti velmi značnou pozornost, ne
jenom tím, že místopředseda klubu vystupuje
tu s hrozbou proti dosavadnímu útvaru svého
klubu, nýbrž i otevřeným doznáním, že porážka.
kterou utrpěla politická váha českého lidu
v otázce slezských poboček, jest mnohem
větší, než jak původně vypadala. Potvrzuje
se tím stará zkušenost, že politické události
mají svůj revers i avers, líc i rub, podle toho,
jak se na ně díváme. Od zadu, tedy když už
kolem nás přešla, vypadá slezská událost mno-
hem hrozněji než před tím, tak tvrdí lidový
orgán brněnský, mimoděk tím doznávaje, žes
takto nepředstavoval výpadek pobočkově
otázky opavské. Tím jest řečeno velmi mnoho,
jistě aspoň tolik, že posl. dr. Stránský očekával
jiný konečný výsledek konference slezských po-
slanců s předsedou ministerstva a to ještě i po
článku místopředsedy poslanecké sněmovny posl.
doktor
Stránský
poslanecký sněmovna
16
article
Kaisra před týdnem v »Pr. Tagblattu« uveřej-
něném, po němž nepřišlo dementi až do osudné
schůze vídeňské s ministrpresidentem, v níž
podle slov posl. Hrubého »věc vyřízena«. Jes
nutno věřiti bolestnému úžasu místopředsedy
klubu i upřímnosti jeho překvapení na slovo,
ačkoli jen nepatrná část politického světa če-
ského byla jiného názoru ještě před rozhodnutím
vídeňským a velká většina veřejného mínění če-
ského nic jiného netušila opavským pobočkám
než politickou porážku, již od toho okamžiku,
kdy otázka souhlasu či nesouhlasu s ní, byla vý-
hradně zůstavena poslancům slezským. Po-
hrůžka posl. dra. Stránského rozbitím kluby jest
povahy přespříliš strohé a vážné, třeba že při-
chází — po účinku, než aby mohla býti řešena
úvahou jednoho dne. Jaký bude mít vliv na
útvar dalších událostí ve vnitřní politice české,
nelze ani předvídati, jisto jest jen tolik, žev
klubu samém vyskytuje se jiný, stejně krajní
názor o významu pádu opavských poboček.
Kaiser
Hrubý
Stránský
17
article
O lounském „Lučanu“ ujišťuje se, že se na-
chází k vůdčí osobnosti klubu poslanců na radě
říšské v témže poměru jako lidový denník brněn-
ský k dru. Stránskému. Sobotní číslo lounského
týdenníku, jehož jméno v poslední době vý-
znamně se podškrtává právě pro naznačený in-
timní poměr, polemisuje s konservativním časo-
pisem pražským, který nazval opavský výsledek,
ještě před jeho officiálním sdělením, politi-
ckou porážkou, takto:
»Takové názory diktovati může jen ve liká
zášť strannická. Prostý rozum lidský, ne-
zkažený jedovatými výpary ovzduš
pražského, má správně za to, že je-li nám
Čechům něco na prospěch věcně, nemůže to býti
na škodu ani politicky a že co jest úspěchem
věcným, nemůže býti a také není politickou po-
rážkou vedoucí české politické strany. — S tako-
vými — a tu litujeme, že nenalézáme žádného ji-
ného výrazu — s takovými tendenčními ne-
smysly neměl by žádný vážně dosud pojímaný
list český veřejnost naši vědomě otravovati.
Považovali jsme za důležito vedle cítátu
z »Lidových Novin« včera sděleného položiti
tento projev.
— K otázce rovného práva jazyka českébo
s jazykem němockým. Jeho Excellence pan
předseda ministerstva baron Gautsch ve svém
známém prohlášení, v němž uznal, že nynější
stav praxe jazykové u úřadů není ve shodě
s platnými zákony, také ohlásil, že bude dbáno
toho, aby aspoň ve styku se stranami přesně
plnila se jazyková nařízení Stremayerova. Dle
toho zajisté každý by čekal, že u úřadu, v území
většinou německém, dbáno bude toho, aby
aspoň ve styku se stranami právo jazyka českého
bylo respektováno; ale nic z toho se neděje.
Lučan
Stránský
Čecho
Gautsch
Stremayerův
18
article
Přes známá rozhodnutí říšského soudu, prohla-
šující zamítání českých podání a vracení jich,
aby byla podána německy, za porušení zákona,
magistrát liberecký v oboru vlastni
i přenesené působnesti obce česká podání vrae
se stereotypním nařízením, aby podání bylo
předloženo jazykem německým. Vládě nejsou
neznámy tyto přehmaty, poněvadž se o nich
bezpečně dovidá z přečetných stížností, však
přes svrchu zmíněné prohlášení pana předsedy
ministerstva pranic se neděje, aby magistrát li-
berecký byl přinucen říditi se platnými zákony-
U soudu není lépo, ba praxo, jež nyní zavládla.
jest hotovým paskvilem na rovnoprávnost. U sou-
du proti jasnému nařízení samých nařízení Stre-
mayerových protokoly v česky projednávaných
věcech píší se německy a jenom přímá prohlá-
šení českých účastníků píší se v jazyku českém
Na stížnost, že okresní soudce v Jablonci, rada
Baudisch, i taková přímá česká prohlášení účast-
níků českých protokoloval německy, praesidium
krajského soudu v Liberci tento postup schvá-
lilo, že prý, když obviněný mluvil německy, ve-
škeré protokolování má se díti jazykem něme-
ckým. Však, když v důsledcích tohoto rozhod-
nutí bylo si stěžováno na německé protokolován
v případě s obviněným českým, zamítl týž kraj-
ský soud stížnost, že prý dle jazykových naří-
zení protokol má se vésti německy a jen přímá
prohlášení účastníků českých, že mají se za
psati do protokolu česky. Tak rozumi pojmu rov
ného práva zemských jazyků úřad, povolaný
aby hájil spravedlnost a právo! Se svědky pí
se protokoly tak, že hlava a generalia jsou psány
německy, přímá výpověď v jazyku českém a za
končení protokolu a úřadní seznání německy.
Jablonec
Liberec
rada Baudisch
19
article
Protokoly při česky neb dvojjazyčně projedna-
vaných přích vedou se úplně německy i když
strana česká nedá k tomu svolení a jen přímá
její prohlášení píší se česky. Dle toho také pro-
tekoly vypadají; jest to neuvěřitelná strakatina.
jejiž ubohou směšnost nechápe jenom svatá
byrokratická obmezenost, která patrně mysli,
že takovými hloupými titěrnostmi fikci výluč-
ného němectví zachrání. Děje-1i se to
vše přes prohlášení ministerské-
ho předsedy barona Gautscho, jes
to jen novým dokladem, jak zájmy naše ve
Vídni jsou opatřeny, a jak možno u nás věřiti
ujišťování a slibům o stejné blahovůli vlády
k našim zájmům. Bezpřikladně urážli-
vé chování magistrátu libereck-
ho k jazyku českému není úřadům
vyšším neznámo; na chování se soudních
úřadů bylo si stěžováno a ministerstva spravedl
ncsti s výslovným odvoláním na prohlášení před
Gautscho
Vídeň
20
article
sedy ministerstva Gautsche. Neopomeneme ve-
řejnost naši zpraviti o tom, jak skutkem
ukáže se ústy slibovaná ochran
rovného práva jazykového u úřa-
dů, v území většinou německém.
aspcň ve styku se stranami. Tohoto
pchoršlivého stavu povšimnou si zajisté i kruhy
poslanecké a nalehnou energicky na vládu, aby
dle svých slibů podobnou zvůli byrokratickou
rozhodně potlačila. Neboť stížnosti, podávané
k úřadům vyšším, postupují se k vyřízení úřa-
dům v stolici prvé a ta shledává vždy v připadu
buď pouhé nedopatření — ač taková „nedopa-
tření“ denně se opakují, anebo zvůli německou
ještě schvaluje. Tak to dále jíti nemůže; takové
urážlivé bagatellisování českého jazyka nesmím
a nebudeme trpěti!
— Ethika a alkohol. Přednáška professora
dra. Masaryka v říšsko-německém neodvislém
řádu Guttemplářů západopruské oblasti — stále
ještě není odbyta. Několik uniformně tištěných
venkovských týdenníků, sloužicích straně pokro-
kové, přineslo stejně znějící článek, v němž do
několikátého nebe vynášejí přednášku Masarykovu
o »Ethice a alkoholu« ve velkoloži abstinent
jakožto čin o národ vysoce zasloužilý, za nějž
byl prof. Masaryk šeredně prý odměněn naší
zprávou, která přece neobsahovala nic jiného
nežli sdělení fakta. Co se na zprávě neshodovalo
s pravdou, že totiž jest prof. Masaryk členem
onoho řádu, bylo u nás loyálně opraveno. Ne-
ztišitelná rozčilenost ctitelů professora Masaryka,
nazývajících říšsko-německý řád, officiálně po-
jmenovaný »Unabh. Orden der Guttempler«,
stále anglickým jménem, je pro celou propa-
gandu česko-pruských sympatií příznačná. Proč
tolik a tak vášnivých a fanaticky spílavých
omluv, je-li přednáška prof. dra. Masaryka sku-
tečně o český národ tak samozřejmě záslužná?
Gautsch
Masaryk
Masarykův
profesor
doktor
Orden der Guttempler
21
article
My jsme ji přece ani slovem neoznačili za takou
či onakou, ale za to spíš výklad, který přičiňuje
k ni pokrokový článek, je s to její zásluhu,
je-li jaká, jen seslabiti. Tvrdiť totiž, že pan
přednášející jel do Gdanska v provádění onoho
programového odstavce pokrokové strany, který
směřuje k tomu, saby svět o našich národních
cílech byl poučován a pro cíle ty zjednávány
jeho sympatie«. Tomu tak nebylo, neboť v celé
gdanské přednášce prof Masaryka není slova o cí-
lech národa českého a zjednávání sympatil pro ně.
Proč lhát? Jenom jedním způsobem může býti
přednáška professora Masaryka národu českému
»jaksi« užitečna. Získá-li totiž řádu Guttemplárů
a jeho krásné ideji zdrželivosti od alkoholu
tolik přívrženců v říši německé, že by řád re-
presentoval potom většinu šedesátimillionové zá-
lohy v německé říši, hotové, podle jiné před-
nášky, konané před nedávnem v Liberci v řádu
»Bund der Deutschen« berlínským majorem ge-
nerálního štábu, při příležitosti vtrhnouti do
Čech ku praktickému provádění Mommsenovy
theorie o českých lebkách a klacku. Umrav-
ňuje-li antialkoholismus, pak by německý národ,
buda abstinentním, upustil snad od této ne-
ethické theorie, druhdy s nadšením přijaté a
dosud schvalované v celém německém národě
bez výjimky. Pohříchu většina národa něme-
ckého pije a to pro účely Guttemplářů přímo
beznadějně! Dlužno tedy především a teprve
vyčkati, jaké účinky bude přednáška »O ethice
a alkoholu« pro německý národ míti. My bu-
deme poslední, kteří by potom chtěli zkracovati
zásluhu českého učence ... Leč i tak uzná-
váme, že ve věcech velikých stačí chtítil
A chtíti nakloniti Prušáky českému národu
je věc zrovna báječná, ať nedíme, že — pyra-
midální!
Masaryk
Mommsenův
Prušák
Liberec
Čechy
bund der Deutschen
22
article
— Osobní. Pan JUDr. Jan Stehlík ve Slaném
zapsán byl do listy advokátů v království českém. —
Inženýr p. Jaroslev Jouza z Hořan složil s vy-
znamenáním státní zkoušku z hornictví na c. k. vy
soké montanní škole v Lubně ve Štyrsku. — Po
chvalné uznání vyslovila c. k. okr. šk. rada v Jičíně
řed. ob. a měšt. chl. školy v Roždalovicích p. Vá-
clavu Veselému i učitelům šk. měšť. pp. J. Va-
ňátkovi, J. Kulhánkovi a J. Urbanovi, na
škole ob. p. Jos. Matějkovi
Úmrtí. V Lounkách zemřel dne 6. t. m. sou-
kromník pan Antonín Valoušek. Zvěčnělý
byl upřímným a věrným stoupencem národní strany
svobodomyslné a důvěrným přítelem známého zvěc
nělého již vlastence podřipského pana Václava Kra-
tochvíla. Odběratelem »Nár. Listů« byl od jejich vzniku
Pohřben bude v úlerý 8. srpna o 3. hodlně odpolední
na místním hřbitově. — V Kutné Hoře zemřela dne
2. t. m. paní Anna Janovská, rodem Pátkova.
vdova po em. c. k. berním ve 64. roce věku. T-
lesná schránka zesnulé byla do Chotěboře převezena
a tam do rodinné hrobky pobřbena. — V Domažli-
cích zemřel p: MUDr. Augustin Regal, městský, to-
vární a železniční lékař, po trapné nemoci dne
5. srpna ve věku 55. roků a bude v úterý dne
8. srpna o půl 3. hod. odpoledne na novém hřbitově
pochován.
JUDr
Stehlík
Jaroslev Jouza
Veselý
J Kulhánek
J Urban
Jos
Valoušek
Václav
kra
Janovská
Pátkův
MUDr
Augustin Regal
Slaný
Hořany
Lubno
Štyrsko
Jičín
Virginie
Kutná hoře
Chotěboř
23
article
— Odcházejí na odpočinek. Na trvalý odpočinek
odcházejícímu řádnému professoru geologie na české
universitě dru. Janu Woldřichovi udělen byl bez-
platně titul dvorního rady. — Řádnému professoru
klassické filologie na české universitě dvornímu radovr
dru. Janu Kvíčalovi, jenž odchází na trvalý od-
počinek, udělen byl bezplatně rytířský kříž řádu
Leopoldova
— Česká feriální ozada vráti se z Tčcho-
buze u Pacova v pátek dne 11. t. m. o půl6.
hodině odpolední do nádraží císaře Františka Josefa.
Páni rodiče se žádají, aby děti své očekávali. Osada
se těšila po celou dobu pobytu přízni urozeného p.
rytíře Weisse z Tessbachu, který též osadu navštivil
a projevil potěšení nad zdravým vzhledem svých ma-
lých hostů. Vrchnosti své v každém ohledu v hu-
manitních cílech a podpoře i přízni osady následuji
ředitel velkostatků p. Bedřich Sleinbach, jakož
správce velkostatku těchobuzského p. Frant. Neckář.
Dlužno jen s politováním konstatovati, že na če-
ských zámcích (mimo Navarov) není pro české děti
mísťa, resp. dobré vůle místo propůjčiti. Uznání pak
zasluhují za ochotu svou pp. přednostové stanicv
Praze, v Táboře a v Pacově, jakož i personál vlaky
provázející.
Woldřich
Kvíčala
František Josef
Weiss
Tessbach
Sleinbach
František
Neckář
Leopoldov
Tčcho
Pacov
Praha
Tábor
24
article
— Z klubu českých farmaceutů. »Svaz rakou-
ských lékárnických spolků« ve Vídni vydal nákladem
vlastním obšírné vylíčení poměrů ve farmacii v bro-
žuře »Stav lékárnický«. Účelem této brožury
jest informovati interessující se kruhy a rodiče, již
hodlají syna neb dceru věnovati stavu lékárnickému.
V brožuře této objektivně a zcela nestranně jsou vy-
líčeny praxe, její průběh, farmaceutické studium a
ním spojené výloby, existence magistra kondicinují-
cího, usamostatnění a potřebný kapitál atd. Poně-
vadž jeví se citelná nadprodukce dorostu, zvláštěv
měsících zimních (tak na př. letošního roku dosáhlo
hodnosti magistra farmacie na universitě pražské
čtyřicet posluchačů farmacie, kromě university
německé, s ostatními universitami rakouskými páči
se nových magistrů přes sto) poskytne brožura
ta neocenitelnou službu informační těm absolventům
sexty, kteří nemajíce jmění nemohou na samostatnosl
pomýšleti. Ve vlastním zájmu těchto studujících jest.
aby střední školu dokončili, možno li, a vyhlédli s
slav, jenž by budoucnost a stáří zabezpečoval, byt
sebe později; farmacie postrádá pensijního pojištění
i naděje na brzké usamostatnění (průměrně v 55. až
60. roce věku, ovšem je-li na řadě). Má-li zálibu ve
farmacii, nechť absolvent sexty studuje ještě dva
Vídeň
25
article
roky a jako maturant vstoupí do praxe lékárnick
jež jest kratší než u absolventa sexty: pak vždy má
ještě dosti možnosti v případě, že by farmacie nepo-
skytla mu toho, co očekával, věnovati se studiím
chemickým, filosofii neb professuře. Brožura »Stav
lékárnický« zasílá se zdarma a franko každému, kdo
si o ní požádá. Adressu nutno vždy říditi na »Klub
českých farmaceutů«, Praha II., Tůmovka aneb na
»Svaz spolků rak. lékárnických«, Vídeň IX., Precht-
gasse 1.
— Zkouška s nevýbušnými nádobami. Z nařízení
sl. magistrátu král. hlavního města Prahy ze dne 2.
srpna 1905 koná se v úterý, dne 8. srpna o 10. hod.
dopolední v centrálce hasičské ve staroměstském
obecním dvoře zkouška ohněm s nádobami nevýbuš-
nými sopstavy Henzovy
— Zdražení masa. Následkem odstavu, hojnost
píce, jakož i následkem vývozu našeho domácího
dobytka, kdežto naproti tomu byly uzavřeny hranice
rumunské, nastalo dnes ráno značné zdra-
žení valně již zdraženého masa, ze-
jmena hovězího a felecího.
— Živelní pohromy. Z Veltěžeu Loun. Dne
5. srpna překvapila naši obec veliká bouře s krupo-
bitím. Není pamětníka, že by takové kusy ledu byly
padsly. Touto pohromou byly nám zbývající pro ná
nejdůležitější plodiny, chmel, řepa, brambory a ovoce.
úplně zničeny. Jelikož letošní obilní úroda násled-
kem sucha velice nepřízniva byla, jeví se u nás ná-
lada přímo zoufalá a rychlá pomoc státní i zemská
jest naprosto nutna. Již po čtyři roky jsme stíháni
velikým suchem a mezitím dvakráte velkým kru
pobitím.
Adress
Precht
Henzův
Vídeň
Praha
Praha II
svaz spolek rak
Veltěžeo Louny
26
article
— Dva tábory sociální demokracie. Na včerejšek
dopoledne svolány byly dva tábory sociálních demo-
kratů a to jeden na ostrov Velké Benátky, druhý do
pivovarské zahrady na Král. Vinohradech. Účasten-
ství bylo na obou táborech velice značné. Řečníky
byli dr. Soukup na Král. Vinohradech a býv. posla-
nec Steiner z Vídně. Řeči obou týkaly se manifestac
sociálních demokratů pro všeobecné právo hlasovací.
V přijatých resolucích schváleno usnesení zemské
konference o zahájení nového boje za všeobecn
hlasovací právo a vyzvány organisace, aby přednesly
obecním zastupitelstvům v Praze a předměstí petice,
za připojení se autonomních sborů k akci pro vše-
obecné volební právo. Obavy, že po táborech dojde
k pouličním demonstracím, byly liché. Dělnictvo ro-
zešlo se zcela klidně v hloučcích městem a jen větší
čásť ubírala se za zpěvů písně Práce Příkopy a Vá-
clavským náměstím k museu, kde klidně se rozešla.
— „Pojďte si pro listek!“ Rozmarný příběh udál
se, jak se nám z obecenstva oznamuje, v sobotu od-
poledne na Vltavě v okolí chuchelském. Tou dobou
jeden z pražských výletníků a náruživých rybářů pan
M., dal se lodkou dopraviti na kámen vyčnívající
z řeky, asi deset metrů od břehu vzdálený a odtu
chytal ryby prutem. Asi za dvě hodiny měli přátelé,
kteří jej po loďce ke kameni dopravili, vrátiti se pro
něho a dovězti jej opětně na břeh. Zatím však, nežli
se tak stalo, ve chvíli, když právě ryby nejkrásněji
braly, ozvalo se z břehu volání: »Hej, pane!« Pan M.
se otočil a na břehu stál. četník v plné zbroji. »Co
je?« pan M. na to. »Máte lístek?« ptal se četník.
Král
Soukup
Steiner
Příkop
Benátky
Vinohrady
Vídeň
Praha
Vltava
27
article
»Mám!« zněla odpověď. »Ukažte mi ho!« žádal četník,
jehož dělila desetimetrová hladina vody od rybáře.
»Tady je!« ukazoval mu na vzdálenost lístek pan M.
»pojďte si pro nějl« Výzva tato byla ovšem málo
lákavá. Četník nejevil nikterak chuti broditi se vodou
a pan M. ještě méně. »Jak jste se tam dostal, tak s
zase dostaňte sem! Já ale musím lístek vidětí« trval
na svém přísný muž v piklhaubně. »Já jsem se sem
dostal po loďce a musím čekat, až zas pro mě pří-
jedou,« odpovídal pan M. »Ostatně jsem ten a ten,
snad mi věříte, že lístek mám!« »To by mohl říci
každý, já vás neznám!« Četníku nezbylo pak nie
jiného, než sednouti si na břeh a čekati tu, až přátelé
pana M. vrátí se s loďkou a odvezou Robinsona n
kameně na souši. Tam teprve četník prohlédl si do-
kumenty pana M. a shledav je v pořádku, horlivos
svoji odůvodňoval slovy, že služba je služba a ž
musí listek prohlížeti Na lístek čekal celých pět čtvrt
hodin.
— Dopis z oncho světa.. Na haště č. XIII. na
Hradčanech nalezen byl včera ráno policejní stráží
na stromě oběšen staršl, chudě oděný muž. Veškeré
pokusy vzkřísiti jej byly marnými, jelikož se uká-
zalo, že spáchal sebevraždu již za noci. Při pro-
hlídce jeho šatů nalezena cedulka a na ni tužkou
neumělou rukou udána příčina sebevraždy, jakoži
jméno zoufalce. Jest to 57letý nádenník František
Hlaváček z Velkého Břevnova. Na lístku psal, že
obdržel s nebe dopis od bývalého purkmistra košíř-
ského Hlaváčka, v němž jej tento vyzýval, aby ho
následoval. Patrno, že běží tu o pomatenost mysli.
Kromě toho zjištěno, že zoufalec poslední dobou byl
ve značné bídě a oddán pití lihovin.
Hlaváček
Hradčany
Velký Břevnov
28
article
— Chtěl si zoufat z bídy. Značný sběh lidua
účast s nebožákem, jenž chtěl si zoufati pro bídua
nezaměstnanost, vyvolal příběh, který udál se v so-
botu k 6. hodině večerní. Ve smíchovském vorovém
přístavu císaře Františka Josefa po delší čas ob-
cházel nějaký stařec, chudě, oděný, dle všeho v zbě-
dovaných poměrech. Aniž by ho byl kdo pozoroval.
vešel na vory v přístavu uvázané a s jednoho, po-
křížovav se, skočil do vody. Náhodou meškal neda-
leko pískař Jan Kubásek, jenž přichvátal tonoucímu
ku pomoci a vytáhl jej ještě za živa. Stařec, 73letý
nádenník bez práce, Václav Oplatek ze Smichova,
Plzeňského tř. č. 58, byl dopraven na policejní ko
misařství smíchovské, kde udal, že neskonalá bída
nezaměstnanost dohnaly ho k sebevražedným my-
šlenkám. Jelikož byl úplně vysílen a dle všeho i
jinak nemocen, dopraven byl z nařízení lékaře
ambulančním vozem smíchovského ochranného sboru
do všeobecné nemocnice.
František Josef
Kubásek
Oplatek
Smichov
všeobecný nemocnice
29
article
— »Lepší společnost« sešla se ke 12. hod. noční
na neděli u čajové ambulance na nároží Palackého
a Schwarzenbergovy třídy na Smíchově. Byla to ve-
směs individua, vylézající teprve ve tmě noční na
světlo, »Pepíci« nejhoršího kalibru. U ambulance do-
stali se navzájem do rvačky, jež při vší své suro-
vosti nepostrádala pro četné diváctvo, jež se tn
shromáždilo, komičnosti. Všichni členové této če-
ládky byli napilými a jakmile jeden druhému vyťal
políček, svalil se tento na zem a ječel, až uši zale-
haly. Rvačka asi desíti těchto »členů lidské společ-
nosti« konala se většinou na dlažbě a provázena
jsouc pustým řevem a nadávkami, potrvala plné půl
hodiny, aniž by za tu dobu policejní hlídka se byl
dostavila. Volání »patról« zůstalo marným. Teprve,
když si rváči navzájem dosti natioukli, rozešli s
každý v jinou stranu růže větrné. Je ovšem olázkou
jak k tomu přijde klidný chodec noční, aby byl
svědkem takovýchto rvaček a po případě zakusil
také, jak se i stalo, nevinně surovostí. těchto vy-
vrhelů.
— »Na tom našem dvoře všecko fo krákořo« —
mohou zpívati si nájemníci domu čís. 1130 na Petr
ském náměstí, kteři naříkají si na idylku, jaká
v domě tom, respektive na jeho dvoře panuje. Jeden
nájemník přechovává si 6 slepic a 2 kohouty, tedy
čeleď dosti hojnou. Kokrhání obou kohoutů od čas-
ného rána burcuje celé sousedstvo ze spánku a bylo
již několikráte předmětem živých diskussí, mezi ma-
jitelem a nájemníky. Jelikož domácí pán prý nehodlá
nájemníka drůbežníka z obavy, aby se mu nevystě-
hoval, požádati o odstranění kůrů, hodlají si nyní
také ostatní nájemníci opatřiti různá užitečná,
v Praze však méně příjemná zvířátka.
Palacký
Schwarzenbergův
Petr
Smíchov
ský náměstí
Praha
30
article
— K zatčení penězokazů na Král. Vinchradech.
Jak jsme v sobotním odpoledním čísle sdělili zatčeno
bylo v noci na sobotu na Král. Vinohradech v č. 948
sedm osob, na nichž lpělo podězření spoluvin“ na
padělání peněz. Ale pouze dvěma z nich dol zána
byla vína a dopraveny včera k zemskému trestusaru
soudu. Jsou to rukavičkář Jan Hurt, který výrobou
falešných zlatníků a pětikorun se zabýval a bytná
jeho Kateřina Bartoňová, o které policie zjistíla,
že falešné peníze podobně jako Hurt na několiku
místech ač bezvýsledně, udati se pokusila. Při pro-
hlídce bytu Bartoňové, kromě uvedeného již náčiní
ku falšování peněz, nalezen byl objemný vak, ukrytý
v slamníku. Když byl otevřen, tu shledáno, že ve
svých vnitřnostech taji četné Fžíce, nože, vidličky
prádlo, věci to vesměs pocházejíci z krádeže v ně-
meckém kasinu. Při výslechu Bartoňová udala, ž
věci k ní do uschování sí dala jakási Hermína Roz-
sypalová. Ve příčině nalezených zástavních lístků.
znějících na nejrůznější jména, uváděla Bartoňová,
že s nimi obchodovala.
— Chlapec pokousán psem. Na Malé straně
domě čís. 188 bydlíci syn vdovy Marie Šámalové.
Král
Hurt
Bartoňová
Bartoň
Roza
Šámal
Vinohrady