Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

7. srpna 1905. Číslo 215

4 article

Jaké bylo tehdejší sociální postavení učitele vůbec? — Čím býval namnoze tehdáž učitel ná- rodní? — Jen prostým, poníženým sluhou každého, ba i všech. Český učitel byl tehdáž podnožem svých představených duchovních a světských, nenáviděným výběrčím sobotálesu v obci a po náhledu obskurních některých veličin obecních obtížným příživníkem obecním. Tichý ten pracovník učitel býval tehdáž mnohým lidem trnem v oku. Tenkráte nepřiznával nikdo nějakou hodnotu jeho práci, pranic nebyly ceněny oběti, jež na zdraví, ba i na životě přinášel český učitel, ano byl i pro svou obrovskou trpělivost vysmíván, a stav učitelský byl tehdáž stavem pariů. Učitel tehdejší směl s vysokým úřadním povole- ním v pravém slova smyslu uvázati se v nečestné povinnosti a uměl li setrvati pouze v úklonu a ne- opovážilli se pomysliti též na svá práva a nikdy s vztýčiti před kýmkoliv, mohí bezpečně nadíti se spo- kojenosti vyšších, kteří mu projevovali uznání svá v podobě papírových dekretů pochvalných. Dokud se nedovolával zadržované, zasloužené mzdy své, býval i ušetřen příkrých posudků. Běda však, ozval-li se v něm člověk, anebo dokonce ote rodiny a žádalli své. Duchovní vrchnost sytíla ho slovy svatého Matouše 6. kapitoly, verše 31. a 32.. »Nepečujtež tedy, říkajíce, co budeme jísti, anebc budeme píli, aneb čím se budeme odívati ? Nebo toho všeho pohané hledají!« — A vrchnosť světská mívala proň útěchu: »Ať jen si učitel hledí svého do ostatního mu ničehož není. Učiteli přísluší pokora a trpělivost.« — Těmihle cnostmi měl si ubožák za- jistití existenci! Tehdejší kalendáře přinášely každo- ročně v různých posicích vyobrazení zubožených postav učitelských a kde který škrabák veršotepec. nejraději musu svou mučil nemotornými rýmovač- kami o učitelfch.

svatý Matouš

5 article

Tak chovali se tehdáž k neposlednímu tomu či- niteli budoucnosti národa, k národnímu učiteli. Bylat síce také mlsta, kde se škola i učitelstvo hřáli na výsluní přízně obecní, kde nepocítili ústrkův, ale ta- kových míst bývalo poskrovnu. Bylyť to v pravdě čestné výjimky. Až posléze hřímání děl u Sadové vyburcovalo náš stát z lethar- gie a potom pomýšleno i na školství národní, dot chvíle shora velmi zanedbávané.

6 article

V době té již také ozvalo se mnoho zdatných pracovníků učitelů, kteří do té chvíle školství národní zvelebovali svou vlastní pílr, sebezapřením, šířilí osvětu jaksi na zapřenou, vlastním nákladem, více skrytě nežli zjevně, aby na se neobrátili pozornost nemilosrdných censorů. Mezi těmito horlivými pra- covníky vynikala zvláště trojice učitelů. Byliť too proslulý Mašek, vytrvalý Kredba a neochvějný Král Tilo postavili se v nové té době beze vší bázně v čelo českého učitelstva, seřadili je v šiky a počal organisovati práci jeho. Po mnohých a širším vrs vám učitelstva podnes neznámých obtížich a překáž- kách, jež jim bylo přemoci, domohli se konečně toho, že v prvých dnech srpnových r. 1870 svolán do Praby valný sjezd učitelstva českoslovanského. A tu již zříme mladistvého tehdáž Krále, an vystupuje na řeč- niště a slyšíme, kterak týž jasným, zvučným hlasem líčí tehdejší nedostatky školství a přesnými tahy rý- suje a naznačuje cesty, po nichž lze dospěti v oboru om kýženého cíle. Probouzí sebevědomí učitelské, líčí důležitost stavu a vybízí ke společné, úsilovné práci. Řečí svou elektrisuje valné shromáždění, na- dšený souhlas burácí dvoranou žofinskou a když se no skončeném sjezdu zástup rozchází, odnáší si každý z účastníků pevné předsev zelí, že zachovás tak, jak na sjezdu usneseno, že přitoží ruky k dílu a beze vší bázně pracovati bude k rozkvětu našeho školství národního.

Mašek Kredba Král

7 article

Ku vytčeným třem předákům učitelstva po sjezdu tehdejším řadí se pak celé zástupy pracovníků, po vlastech českých zakládá si naše učitelstvo své jed- noty, v nich pak rokuje a pracuje neunavně a po- jednou nastává tak ve školské literatuře ruch utě- šený, nebývalý. Učitel Král promluveným slovemi písmem probouzí, radí, pabádá, pracuje neunavně kde potřebí, lam všude zcela neohroženě vystupuje proti škůdcům a nepřátelům učitelstva. Ano, právě tato jeho neohroženost v bojích za práva učitelstva, ačkoliv popudila proti němu kde kterou smečku nepřátel, získala mu v řadách učitelstva takovou dů- věru, že se jí sotva kdo druhý honositi mohl. I náš Král, jako druhdy řecký udatný hrdina výpravy trojské Palamedas, míval své nepříznivcea závistníky. 1 proti němu jako druhdy proti Palame- dovi stavěli se různí Odysseové, Diamedové a Aga- memnonové, ale Král v boji nepodlehl. Zachoval zlatoskvoucí štít učitelský bez poskvrny a ujímal se utišténých obětovně dále. Ba právě těch, jímž křivda činěna, těch ujímal se Král vždy nejhorlivěji boz ohledu na sebe, bez obavy, že naň, jakožto obhájce a zastance učitelstva jedem kalené střely častokráte namířeny byly. Statečně odrážel Král útoky na školu a učitelstvo vedené a činil tak po celý svůj život.

Král Odysseus Diamedová

8 article

I když sám ocitl se v nebezpočí a s ním i colá ro- dina jeho, nezahodil meče svého, ale vytrval, až sami nepřátelé jeho nejednou žasli nad statečností vytrvalostí jeho. A jakož byl neohroženým zastan- cem učitelstva, tak byl i pečlivým vychovatelem mlá- deže. Hlavní zřetel svůj obracel k té drahé mládeži české v území zněmčeném, kde úporní naši proti- vníci přímo obchodují s českými dušemi dětskýmia tudíž pochopitelno, že zříme ředitele Krále i ve sboru zakladatelů našeho nejpřednějšího a nejdůleži- tějšího podniku národního »Ústřední Matice školské«. kterou jakožto prvý náměstek vedle nejpřednějšího Čecha tehdejšího dra. Františka Ladislava Riegra vedl a řídil.

Král Čecho Riegr

9 article

Snahou jeho přední bylo, aby ohrožené mládeží české byla bezpečná budoucnost dobře zajištěna, aby ta drahá mládež česká neutonula v mocných vlnách živlu německého, aby se jí totiž dostalo náležitého vychování v duchu národním, v duchu českém. A tam v té pražské čtvrti svatopetrské, kde z snulý ředitel Král delší dobu svého života blaho- dárně působil, tam chudí velmi často vzpomínaji svého bývalého dobrodince a se slzami v očíc památce jeho žehnají, neboť jako dlouholetý ote chudých býval jejich dobrým ochráncem, vřelým pří- mluvčím a zastancem. Takovým tedy byl Král, jehož nám přede dvěma léty z řad našich vyrvala neúprosná Morana. Dotkl jsem se tuto jenom některých záslu Králových, neboť na vyčtení všech ostatních a na vylíčení veškeré záslužné činnosti jeho nestačí an spoře vyměřený čas, ani několik těchto prostých, nehledaných mých slov. Historie českého školství mnohem lépe ocení zásluhy Královy, nežli jsme sto učiniti my, vrstevníci jeho. Vždyť téměř na každé straně časopisů našich, jak školských tak i paedago- gických, z minulých čtyř desetiletí objaví se nám jméno Královo, takže bychom stručnou pravdu o něm pronésti mohli: »Zrodil se, pracoval, bojoval zemřel a tuto nyní v klidu odpočívá muž druhdy sřdce zlatého.- Kdožkoliv kdy z učitelstva zajde v tato místa a popatří na tento obraz zvěčnělého, vysloví jméno jeho zajisté s náležitou úctou a vděčností a v duchu žehnati bude památce muže tohoto.

Král

10 article

Aby pak pomník tento co nejdéle připomína nám památku našeho drahého zesnulého, váženého druha ředitele Krále, vznášíme zde snažnou prosbu ke slavnému zastupitelstvu královské naší zlaté, slo vanské matičky Prahy, aby, jakož za živobytí Krá lova zásluby jeho uznávalo a jej vyznamenávalo i nyní, když již týž pod zeleným drnem dřímá věčný sen, pomník tento v laskavou vzalo ochranu. Nuže, zvěčnělý ty drahý příteli a milý druhu náš, přijmi tento skrovný pomník, jímž vážená ro dina Tvá společně s ctiteli Tvými označila Tvůj ro přijmiž jej jako skromničké uznání svých zásluh ne ocenitelných! Ujišťujeme se vespolek, že i potom. až zub času i tento pomník Tvůj zhlodá, ba navždy v srdci a v mysli učitelstva českého zůstane pomník nehynoucí, vděčná totiž paměť všeho učitelstva mile- nému našemu Královi! (Výborně, pochvala.) Posléze promluvil za radu král. hlavního města Prahy obecní starší p. T. Maděra, jenž pravil: Měst- ská rada král. hlavního města Prahy již za živobyt uznávala paedagogické a humanistické snahy ředitele Krále a vyznamenala jej udělením stříbrné medaille a jmenovala jej měšťanem s prominutím poplatků za jeho zásluhy. Městská rada proto ráda vyhověla vy- zvání komitétu a přijímá pomník tento ve svou péče a ochranu. (Výborně.) Tímto proslovem za neutuchajícího deště řeči pomníku skončeny. Ale stále ještě docházeli ze žo- finské schůze četní účastníci, aby aspoň u příležitosti této navštívili náhrobek zasloužilého a předního paedagoga českého. Komitétu došly četné telegrafické a písemné zprávy, projevující vesměs pietu k Mánům Králový m.

Král T Maděra Praha mán Králová

11 article

Obecní volby ve Svinově. (Původní zpráva »Národních Listů«.) V Mor. Ostravě, 6. srpna 1905. Včera byl sveden tubý boj o Svinov, důležitou to národnostní posici naši na Opavsku. Němci znovu s chtěli zmocnit vlády v obci, jež před třemi roky byla jim vyrvána. Šlo jim zvláště o III. sbor, jejž minule prohráli čtyřmi hlasy a kdež volí veliký počet děl nictva, zaměstnaného v německých závodech a na dráze císaře Ferdinanda. Oba tábory šly do voleb s dobrou organisací. Na straně německé pracovalo se vyhrožováním, pod- plácením a slibováním. Závody svinovské i vítkovi- cké — v nichž jest značná část dělníků ve Svinově bydlících zaměstnána — učinily na voliče u nich zaměstnané nátlak, jaký dovedou jen němečtí otro- káři vyvinout. A tito otrokáři nespokojili se jen ko- mandováním »svých« dělníků k volbám s německým hlasovacím lístkem, ale nalehali na »své« dělníky by i od příbuzných zaopatřili plné moci stran německé, nechtějí-li býti vyhozeni z práce.

Němec Ferdinand Svinov Ostrava Opavsko

12 article

Konkretní případ: Pověstný agitátor úřadník z vítko- vických závodů renegát Quasigosch dal si do kance- láře předvolati dělníka P., jehož matka ve Svinově má volební právo — a poruči! mu zaopatřit do týdne plnou moc pro závody, pod ztrátou existence Matka dělníka P. právě se léčí kdesi v lázních, ale to nepohnulo násilnického úřadníka, aby upustil o svojí žádosti. »Je to vaší věcí, jak plnou moc opa- tříte, ale míti ji musíte; nepřinesete-li ji, můžete za čtrnáct dní jit! . . . A podobně jednali všude, kde měli moc. I naše strana šla do voleb připravena. Čeští pra- covníci svinovští prostřednictvím »Polilického spolku pokrokového« z Moravské Ostravy pořádali české schůze, na nichž český lid byl uvědomován a na nichž i dělnictvo pro českou věc získáváno. Tím vy- budována ve Svinově dobrá organisace, takže mohli jsme počítati na svornost a disciplinovanost č ského lidu. Konečně nastal boj ... Za vedení jmenovaného již Quasignocha, inženýra z rourovny T sche mecka (!) a přednosty svinovské stanice Severn dráhy Scholze zahájili Němci volební rej. Množ- stvím kočárů sváželi dělníky do volební místnosti kdež pivo, guláš a doutníky rozdávány se štědrosti u německých agitátorů obvyklou — jenom v den vo- leb. Nejsmutněji působilo, že i němečtí sociální demokraté agitovali pro — kapitalisticko-německé kandidáty, což činili i členové místního »národníhoe spolku Poláků!! Za to sluší konslatovati, že čeští sociální demokraté tuto agitaci mezi dělnickým lidem paralysovali, a tajně zaměňovali svým soudru- hům německé kandidáty českými. Naši šli do boje jako jeden muž.

Scholz Němec Polák Svinov Ostrava Severn Quasigosch

13 article

Foněvadž byla volba tajná — ve Slezsku mohou obce samy rozhodnouti, má li se do obecního zastu- pitelstva volit tajně či veřejně — nedošlo na obvyklé výjevy. Závodní úřadníci pokoušeli se sice kontrolo- vati, jaký má »jejich« dělník listek, ale byli vždy za- křiknuti českou stranou. Účastenství bylo veliké! Ze 269 voličů III. sboru dostavilo se k volbě 239 — tedy téměř 90 procent. Při volbě provedli Němci tajný manévr. Dalisi heslo, že dosavadní starosta Graca, Čech nepod- dajný a energický, nesmí být starostou a tudíž že nutno zvolení jeho do výboru zmařiti stůj co stůj Obecní volební řád pro Slezsko jim poskyti k tomu prostředek. Ve Slezsku totíž neurčuje se, kdo má být ve výboru a kdo náhradníkem; kdo ze zvolených mají nejméně hlasů, jsou náhradníky. A proto Němei na tři poslední české kandidáty, kteří byli určení z náhradníky, soustřeďovali své hlas y— a tím prosadili svou vůli, že pan Graca zvolen náhradníkem — a to sladilo jim jedině hroznou hořkost nad vý- sledkem skrutinia, jež znělo: Čeští kandidát jsou zvoleni 157—239, němečtí mají nej- více 80 hlasůl! Dvě třetiny hlasů soustředila tedy česká strana. I ve druhém sboru, kdež hrozny pro Němcu visely příliš vysoko, omezili se na »vypuzování radi- kálních Čechů« z výboru. Předpokládali, že pan Grace bude volen ve II. sboru do výboru — a prolo opět soustřeďovali hlavy na české náhradníky. Leč bez úspěchu. Pan Grace byl zvolen do vý- boru, což uvítáno demonstrativním potleskem če- ského voličstva a »kyselými« obličeji Němců . Naši kandidáti zvítězili ve druhém sboru — kdež z 39 voličů volilo 32 — většinou téměř tříčtvrtinnou.

Němec Graca Čo Čecho Grace Slezsko

14 article

Za to v prvním sboru, který Němci dosud po- kládali za nedobytný, podařilo se nám to, co Němcům se nepodařilo v útočení proti starostovi Gracovi. V Svinově skládá se německá strana z většiny Vše- němců, vyslovených to antisemitů. Němci nechtěli Židy kandidovati v I. sboru a chtěli tam míli vol- fianské fanatiky. Když naši čeští voliči I. sboru viděli, že nelze tentokráte ještě vypuditi i z I. sboru Němce, volili také Všeněmci nenáviděného Žida Heitlera, jehož německá strana volila jako náhrad- nika; tím ke zlosti Němců Heitler zvolen do výboru ale za to Quasigosch, Tscherneck a Mohelnitzký nikoli. Čeští kandidáti soustředili na se 7 hlasů. Němci 9 hlasů. I v tomto sboru mobli jsme dobýti úspěchu kdyby český majitel parního mlýna Strnad nebyí — ujel, aby nemusil volit. Sluší také přibiti na pranýř jednání pana Jajtelesa, generálního ředitele severní dráhy. Tento pán na intervene českých poslanců slíbil, že severn drába nedá Němcům plnou moc a za- chová se nestranně, ale tentýž pan Jajteles později plnou moc podep sa německému agitátoru Scholzovi... Doufejme, že příšlě i I. sbor dostane se do če- ských rukou. Ve Svinově dobyli jsme cenného vítězství pr českou věc ve Slezsku, neboť Svinov je nyní nejen zachráněn, ale i zajištěn. A statečnost svinovských voličů bude zajisté míti dobrý vliv i na Čechy v jiných ohvežených obcích na moravském i slez ském Ostravsku. Volhám byli přítomni pp. poslanci Skála dr. Stratil, dr. Pluhař za Národní radu ostrav- skou a uč. Skýpola za »Politický spolek po- krokový«.

Němec Graca Žid Heitler Strnad Jajtelesa Jajteles Scholz Skála doktor Stratil Pluhař Svinov Slezsko Čechy Volha

15 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Hlas posl. dra. Skránského o zrušení opavských poboček ve včerejším čísle jeho brněnského orgánu otištěný s pohrůžkou rozbit klubu vystoupením lidových poslanců morav- ských, jest zajisté schopen vzbudití v naší po- litické veřejnosti velmi značnou pozornost, ne jenom tím, že místopředseda klubu vystupuje tu s hrozbou proti dosavadnímu útvaru svého klubu, nýbrž i otevřeným doznáním, že porážka. kterou utrpěla politická váha českého lidu v otázce slezských poboček, jest mnohem větší, než jak původně vypadala. Potvrzuje se tím stará zkušenost, že politické události mají svůj revers i avers, líc i rub, podle toho, jak se na ně díváme. Od zadu, tedy když už kolem nás přešla, vypadá slezská událost mno- hem hrozněji než před tím, tak tvrdí lidový orgán brněnský, mimoděk tím doznávaje, žes takto nepředstavoval výpadek pobočkově otázky opavské. Tím jest řečeno velmi mnoho, jistě aspoň tolik, že posl. dr. Stránský očekával jiný konečný výsledek konference slezských po- slanců s předsedou ministerstva a to ještě i po článku místopředsedy poslanecké sněmovny posl.

doktor Stránský poslanecký sněmovna

16 article

Kaisra před týdnem v »Pr. Tagblattu« uveřej- něném, po němž nepřišlo dementi až do osudné schůze vídeňské s ministrpresidentem, v níž podle slov posl. Hrubého »věc vyřízena«. Jes nutno věřiti bolestnému úžasu místopředsedy klubu i upřímnosti jeho překvapení na slovo, ačkoli jen nepatrná část politického světa če- ského byla jiného názoru ještě před rozhodnutím vídeňským a velká většina veřejného mínění če- ského nic jiného netušila opavským pobočkám než politickou porážku, již od toho okamžiku, kdy otázka souhlasu či nesouhlasu s ní, byla vý- hradně zůstavena poslancům slezským. Po- hrůžka posl. dra. Stránského rozbitím kluby jest povahy přespříliš strohé a vážné, třeba že při- chází — po účinku, než aby mohla býti řešena úvahou jednoho dne. Jaký bude mít vliv na útvar dalších událostí ve vnitřní politice české, nelze ani předvídati, jisto jest jen tolik, žev klubu samém vyskytuje se jiný, stejně krajní názor o významu pádu opavských poboček.

Kaiser Hrubý Stránský

17 article

O lounském „Lučanu“ ujišťuje se, že se na- chází k vůdčí osobnosti klubu poslanců na radě říšské v témže poměru jako lidový denník brněn- ský k dru. Stránskému. Sobotní číslo lounského týdenníku, jehož jméno v poslední době vý- znamně se podškrtává právě pro naznačený in- timní poměr, polemisuje s konservativním časo- pisem pražským, který nazval opavský výsledek, ještě před jeho officiálním sdělením, politi- ckou porážkou, takto: »Takové názory diktovati může jen ve liká zášť strannická. Prostý rozum lidský, ne- zkažený jedovatými výpary ovzduš pražského, má správně za to, že je-li nám Čechům něco na prospěch věcně, nemůže to býti na škodu ani politicky a že co jest úspěchem věcným, nemůže býti a také není politickou po- rážkou vedoucí české politické strany. — S tako- vými — a tu litujeme, že nenalézáme žádného ji- ného výrazu — s takovými tendenčními ne- smysly neměl by žádný vážně dosud pojímaný list český veřejnost naši vědomě otravovati. Považovali jsme za důležito vedle cítátu z »Lidových Novin« včera sděleného položiti tento projev. — K otázce rovného práva jazyka českébo s jazykem němockým. Jeho Excellence pan předseda ministerstva baron Gautsch ve svém známém prohlášení, v němž uznal, že nynější stav praxe jazykové u úřadů není ve shodě s platnými zákony, také ohlásil, že bude dbáno toho, aby aspoň ve styku se stranami přesně plnila se jazyková nařízení Stremayerova. Dle toho zajisté každý by čekal, že u úřadu, v území většinou německém, dbáno bude toho, aby aspoň ve styku se stranami právo jazyka českého bylo respektováno; ale nic z toho se neděje.

Lučan Stránský Čecho Gautsch Stremayerův

18 article

Přes známá rozhodnutí říšského soudu, prohla- šující zamítání českých podání a vracení jich, aby byla podána německy, za porušení zákona, magistrát liberecký v oboru vlastni i přenesené působnesti obce česká podání vrae se stereotypním nařízením, aby podání bylo předloženo jazykem německým. Vládě nejsou neznámy tyto přehmaty, poněvadž se o nich bezpečně dovidá z přečetných stížností, však přes svrchu zmíněné prohlášení pana předsedy ministerstva pranic se neděje, aby magistrát li- berecký byl přinucen říditi se platnými zákony- U soudu není lépo, ba praxo, jež nyní zavládla. jest hotovým paskvilem na rovnoprávnost. U sou- du proti jasnému nařízení samých nařízení Stre- mayerových protokoly v česky projednávaných věcech píší se německy a jenom přímá prohlá- šení českých účastníků píší se v jazyku českém Na stížnost, že okresní soudce v Jablonci, rada Baudisch, i taková přímá česká prohlášení účast- níků českých protokoloval německy, praesidium krajského soudu v Liberci tento postup schvá- lilo, že prý, když obviněný mluvil německy, ve- škeré protokolování má se díti jazykem něme- ckým. Však, když v důsledcích tohoto rozhod- nutí bylo si stěžováno na německé protokolován v případě s obviněným českým, zamítl týž kraj- ský soud stížnost, že prý dle jazykových naří- zení protokol má se vésti německy a jen přímá prohlášení účastníků českých, že mají se za psati do protokolu česky. Tak rozumi pojmu rov ného práva zemských jazyků úřad, povolaný aby hájil spravedlnost a právo! Se svědky pí se protokoly tak, že hlava a generalia jsou psány německy, přímá výpověď v jazyku českém a za končení protokolu a úřadní seznání německy.

Jablonec Liberec rada Baudisch

19 article

Protokoly při česky neb dvojjazyčně projedna- vaných přích vedou se úplně německy i když strana česká nedá k tomu svolení a jen přímá její prohlášení píší se česky. Dle toho také pro- tekoly vypadají; jest to neuvěřitelná strakatina. jejiž ubohou směšnost nechápe jenom svatá byrokratická obmezenost, která patrně mysli, že takovými hloupými titěrnostmi fikci výluč- ného němectví zachrání. Děje-1i se to vše přes prohlášení ministerské- ho předsedy barona Gautscho, jes to jen novým dokladem, jak zájmy naše ve Vídni jsou opatřeny, a jak možno u nás věřiti ujišťování a slibům o stejné blahovůli vlády k našim zájmům. Bezpřikladně urážli- vé chování magistrátu libereck- ho k jazyku českému není úřadům vyšším neznámo; na chování se soudních úřadů bylo si stěžováno a ministerstva spravedl ncsti s výslovným odvoláním na prohlášení před

Gautscho Vídeň

20 article

sedy ministerstva Gautsche. Neopomeneme ve- řejnost naši zpraviti o tom, jak skutkem ukáže se ústy slibovaná ochran rovného práva jazykového u úřa- dů, v území většinou německém. aspcň ve styku se stranami. Tohoto pchoršlivého stavu povšimnou si zajisté i kruhy poslanecké a nalehnou energicky na vládu, aby dle svých slibů podobnou zvůli byrokratickou rozhodně potlačila. Neboť stížnosti, podávané k úřadům vyšším, postupují se k vyřízení úřa- dům v stolici prvé a ta shledává vždy v připadu buď pouhé nedopatření — ač taková „nedopa- tření“ denně se opakují, anebo zvůli německou ještě schvaluje. Tak to dále jíti nemůže; takové urážlivé bagatellisování českého jazyka nesmím a nebudeme trpěti! — Ethika a alkohol. Přednáška professora dra. Masaryka v říšsko-německém neodvislém řádu Guttemplářů západopruské oblasti — stále ještě není odbyta. Několik uniformně tištěných venkovských týdenníků, sloužicích straně pokro- kové, přineslo stejně znějící článek, v němž do několikátého nebe vynášejí přednášku Masarykovu o »Ethice a alkoholu« ve velkoloži abstinent jakožto čin o národ vysoce zasloužilý, za nějž byl prof. Masaryk šeredně prý odměněn naší zprávou, která přece neobsahovala nic jiného nežli sdělení fakta. Co se na zprávě neshodovalo s pravdou, že totiž jest prof. Masaryk členem onoho řádu, bylo u nás loyálně opraveno. Ne- ztišitelná rozčilenost ctitelů professora Masaryka, nazývajících říšsko-německý řád, officiálně po- jmenovaný »Unabh. Orden der Guttempler«, stále anglickým jménem, je pro celou propa- gandu česko-pruských sympatií příznačná. Proč tolik a tak vášnivých a fanaticky spílavých omluv, je-li přednáška prof. dra. Masaryka sku- tečně o český národ tak samozřejmě záslužná?

Gautsch Masaryk Masarykův profesor doktor Orden der Guttempler

21 article

My jsme ji přece ani slovem neoznačili za takou či onakou, ale za to spíš výklad, který přičiňuje k ni pokrokový článek, je s to její zásluhu, je-li jaká, jen seslabiti. Tvrdiť totiž, že pan přednášející jel do Gdanska v provádění onoho programového odstavce pokrokové strany, který směřuje k tomu, saby svět o našich národních cílech byl poučován a pro cíle ty zjednávány jeho sympatie«. Tomu tak nebylo, neboť v celé gdanské přednášce prof Masaryka není slova o cí- lech národa českého a zjednávání sympatil pro ně. Proč lhát? Jenom jedním způsobem může býti přednáška professora Masaryka národu českému »jaksi« užitečna. Získá-li totiž řádu Guttemplárů a jeho krásné ideji zdrželivosti od alkoholu tolik přívrženců v říši německé, že by řád re- presentoval potom většinu šedesátimillionové zá- lohy v německé říši, hotové, podle jiné před- nášky, konané před nedávnem v Liberci v řádu »Bund der Deutschen« berlínským majorem ge- nerálního štábu, při příležitosti vtrhnouti do Čech ku praktickému provádění Mommsenovy theorie o českých lebkách a klacku. Umrav- ňuje-li antialkoholismus, pak by německý národ, buda abstinentním, upustil snad od této ne- ethické theorie, druhdy s nadšením přijaté a dosud schvalované v celém německém národě bez výjimky. Pohříchu většina národa něme- ckého pije a to pro účely Guttemplářů přímo beznadějně! Dlužno tedy především a teprve vyčkati, jaké účinky bude přednáška »O ethice a alkoholu« pro německý národ míti. My bu- deme poslední, kteří by potom chtěli zkracovati zásluhu českého učence ... Leč i tak uzná- váme, že ve věcech velikých stačí chtítil A chtíti nakloniti Prušáky českému národu je věc zrovna báječná, ať nedíme, že — pyra- midální!

Masaryk Mommsenův Prušák Liberec Čechy bund der Deutschen

22 article

— Osobní. Pan JUDr. Jan Stehlík ve Slaném zapsán byl do listy advokátů v království českém. — Inženýr p. Jaroslev Jouza z Hořan složil s vy- znamenáním státní zkoušku z hornictví na c. k. vy soké montanní škole v Lubně ve Štyrsku. — Po chvalné uznání vyslovila c. k. okr. šk. rada v Jičíně řed. ob. a měšt. chl. školy v Roždalovicích p. Vá- clavu Veselému i učitelům šk. měšť. pp. J. Va- ňátkovi, J. Kulhánkovi a J. Urbanovi, na škole ob. p. Jos. Matějkovi Úmrtí. V Lounkách zemřel dne 6. t. m. sou- kromník pan Antonín Valoušek. Zvěčnělý byl upřímným a věrným stoupencem národní strany svobodomyslné a důvěrným přítelem známého zvěc nělého již vlastence podřipského pana Václava Kra- tochvíla. Odběratelem »Nár. Listů« byl od jejich vzniku Pohřben bude v úlerý 8. srpna o 3. hodlně odpolední na místním hřbitově. — V Kutné Hoře zemřela dne 2. t. m. paní Anna Janovská, rodem Pátkova. vdova po em. c. k. berním ve 64. roce věku. T- lesná schránka zesnulé byla do Chotěboře převezena a tam do rodinné hrobky pobřbena. — V Domažli- cích zemřel p: MUDr. Augustin Regal, městský, to- vární a železniční lékař, po trapné nemoci dne 5. srpna ve věku 55. roků a bude v úterý dne 8. srpna o půl 3. hod. odpoledne na novém hřbitově pochován.

JUDr Stehlík Jaroslev Jouza Veselý J Kulhánek J Urban Jos Valoušek Václav kra Janovská Pátkův MUDr Augustin Regal Slaný Hořany Lubno Štyrsko Jičín Virginie Kutná hoře Chotěboř

23 article

— Odcházejí na odpočinek. Na trvalý odpočinek odcházejícímu řádnému professoru geologie na české universitě dru. Janu Woldřichovi udělen byl bez- platně titul dvorního rady. — Řádnému professoru klassické filologie na české universitě dvornímu radovr dru. Janu Kvíčalovi, jenž odchází na trvalý od- počinek, udělen byl bezplatně rytířský kříž řádu Leopoldova — Česká feriální ozada vráti se z Tčcho- buze u Pacova v pátek dne 11. t. m. o půl6. hodině odpolední do nádraží císaře Františka Josefa. Páni rodiče se žádají, aby děti své očekávali. Osada se těšila po celou dobu pobytu přízni urozeného p. rytíře Weisse z Tessbachu, který též osadu navštivil a projevil potěšení nad zdravým vzhledem svých ma- lých hostů. Vrchnosti své v každém ohledu v hu- manitních cílech a podpoře i přízni osady následuji ředitel velkostatků p. Bedřich Sleinbach, jakož správce velkostatku těchobuzského p. Frant. Neckář. Dlužno jen s politováním konstatovati, že na če- ských zámcích (mimo Navarov) není pro české děti mísťa, resp. dobré vůle místo propůjčiti. Uznání pak zasluhují za ochotu svou pp. přednostové stanicv Praze, v Táboře a v Pacově, jakož i personál vlaky provázející.

Woldřich Kvíčala František Josef Weiss Tessbach Sleinbach František Neckář Leopoldov Tčcho Pacov Praha Tábor

24 article

— Z klubu českých farmaceutů. »Svaz rakou- ských lékárnických spolků« ve Vídni vydal nákladem vlastním obšírné vylíčení poměrů ve farmacii v bro- žuře »Stav lékárnický«. Účelem této brožury jest informovati interessující se kruhy a rodiče, již hodlají syna neb dceru věnovati stavu lékárnickému. V brožuře této objektivně a zcela nestranně jsou vy- líčeny praxe, její průběh, farmaceutické studium a ním spojené výloby, existence magistra kondicinují- cího, usamostatnění a potřebný kapitál atd. Poně- vadž jeví se citelná nadprodukce dorostu, zvláštěv měsících zimních (tak na př. letošního roku dosáhlo hodnosti magistra farmacie na universitě pražské čtyřicet posluchačů farmacie, kromě university německé, s ostatními universitami rakouskými páči se nových magistrů přes sto) poskytne brožura ta neocenitelnou službu informační těm absolventům sexty, kteří nemajíce jmění nemohou na samostatnosl pomýšleti. Ve vlastním zájmu těchto studujících jest. aby střední školu dokončili, možno li, a vyhlédli s slav, jenž by budoucnost a stáří zabezpečoval, byt sebe později; farmacie postrádá pensijního pojištění i naděje na brzké usamostatnění (průměrně v 55. až 60. roce věku, ovšem je-li na řadě). Má-li zálibu ve farmacii, nechť absolvent sexty studuje ještě dva

Vídeň

25 article

roky a jako maturant vstoupí do praxe lékárnick jež jest kratší než u absolventa sexty: pak vždy má ještě dosti možnosti v případě, že by farmacie nepo- skytla mu toho, co očekával, věnovati se studiím chemickým, filosofii neb professuře. Brožura »Stav lékárnický« zasílá se zdarma a franko každému, kdo si o ní požádá. Adressu nutno vždy říditi na »Klub českých farmaceutů«, Praha II., Tůmovka aneb na »Svaz spolků rak. lékárnických«, Vídeň IX., Precht- gasse 1. — Zkouška s nevýbušnými nádobami. Z nařízení sl. magistrátu král. hlavního města Prahy ze dne 2. srpna 1905 koná se v úterý, dne 8. srpna o 10. hod. dopolední v centrálce hasičské ve staroměstském obecním dvoře zkouška ohněm s nádobami nevýbuš- nými sopstavy Henzovy — Zdražení masa. Následkem odstavu, hojnost píce, jakož i následkem vývozu našeho domácího dobytka, kdežto naproti tomu byly uzavřeny hranice rumunské, nastalo dnes ráno značné zdra- žení valně již zdraženého masa, ze- jmena hovězího a felecího. — Živelní pohromy. Z Veltěžeu Loun. Dne 5. srpna překvapila naši obec veliká bouře s krupo- bitím. Není pamětníka, že by takové kusy ledu byly padsly. Touto pohromou byly nám zbývající pro ná nejdůležitější plodiny, chmel, řepa, brambory a ovoce. úplně zničeny. Jelikož letošní obilní úroda násled- kem sucha velice nepřízniva byla, jeví se u nás ná- lada přímo zoufalá a rychlá pomoc státní i zemská jest naprosto nutna. Již po čtyři roky jsme stíháni velikým suchem a mezitím dvakráte velkým kru pobitím.

Adress Precht Henzův Vídeň Praha Praha II svaz spolek rak Veltěžeo Louny

26 article

— Dva tábory sociální demokracie. Na včerejšek dopoledne svolány byly dva tábory sociálních demo- kratů a to jeden na ostrov Velké Benátky, druhý do pivovarské zahrady na Král. Vinohradech. Účasten- ství bylo na obou táborech velice značné. Řečníky byli dr. Soukup na Král. Vinohradech a býv. posla- nec Steiner z Vídně. Řeči obou týkaly se manifestac sociálních demokratů pro všeobecné právo hlasovací. V přijatých resolucích schváleno usnesení zemské konference o zahájení nového boje za všeobecn hlasovací právo a vyzvány organisace, aby přednesly obecním zastupitelstvům v Praze a předměstí petice, za připojení se autonomních sborů k akci pro vše- obecné volební právo. Obavy, že po táborech dojde k pouličním demonstracím, byly liché. Dělnictvo ro- zešlo se zcela klidně v hloučcích městem a jen větší čásť ubírala se za zpěvů písně Práce Příkopy a Vá- clavským náměstím k museu, kde klidně se rozešla. — „Pojďte si pro listek!“ Rozmarný příběh udál se, jak se nám z obecenstva oznamuje, v sobotu od- poledne na Vltavě v okolí chuchelském. Tou dobou jeden z pražských výletníků a náruživých rybářů pan M., dal se lodkou dopraviti na kámen vyčnívající z řeky, asi deset metrů od břehu vzdálený a odtu chytal ryby prutem. Asi za dvě hodiny měli přátelé, kteří jej po loďce ke kameni dopravili, vrátiti se pro něho a dovězti jej opětně na břeh. Zatím však, nežli se tak stalo, ve chvíli, když právě ryby nejkrásněji braly, ozvalo se z břehu volání: »Hej, pane!« Pan M. se otočil a na břehu stál. četník v plné zbroji. »Co je?« pan M. na to. »Máte lístek?« ptal se četník.

Král Soukup Steiner Příkop Benátky Vinohrady Vídeň Praha Vltava

27 article

»Mám!« zněla odpověď. »Ukažte mi ho!« žádal četník, jehož dělila desetimetrová hladina vody od rybáře. »Tady je!« ukazoval mu na vzdálenost lístek pan M. »pojďte si pro nějl« Výzva tato byla ovšem málo lákavá. Četník nejevil nikterak chuti broditi se vodou a pan M. ještě méně. »Jak jste se tam dostal, tak s zase dostaňte sem! Já ale musím lístek vidětí« trval na svém přísný muž v piklhaubně. »Já jsem se sem dostal po loďce a musím čekat, až zas pro mě pří- jedou,« odpovídal pan M. »Ostatně jsem ten a ten, snad mi věříte, že lístek mám!« »To by mohl říci každý, já vás neznám!« Četníku nezbylo pak nie jiného, než sednouti si na břeh a čekati tu, až přátelé pana M. vrátí se s loďkou a odvezou Robinsona n kameně na souši. Tam teprve četník prohlédl si do- kumenty pana M. a shledav je v pořádku, horlivos svoji odůvodňoval slovy, že služba je služba a ž musí listek prohlížeti Na lístek čekal celých pět čtvrt hodin. — Dopis z oncho světa.. Na haště č. XIII. na Hradčanech nalezen byl včera ráno policejní stráží na stromě oběšen staršl, chudě oděný muž. Veškeré pokusy vzkřísiti jej byly marnými, jelikož se uká- zalo, že spáchal sebevraždu již za noci. Při pro- hlídce jeho šatů nalezena cedulka a na ni tužkou neumělou rukou udána příčina sebevraždy, jakoži jméno zoufalce. Jest to 57letý nádenník František Hlaváček z Velkého Břevnova. Na lístku psal, že obdržel s nebe dopis od bývalého purkmistra košíř- ského Hlaváčka, v němž jej tento vyzýval, aby ho následoval. Patrno, že běží tu o pomatenost mysli. Kromě toho zjištěno, že zoufalec poslední dobou byl ve značné bídě a oddán pití lihovin.

Hlaváček Hradčany Velký Břevnov

28 article

— Chtěl si zoufat z bídy. Značný sběh lidua účast s nebožákem, jenž chtěl si zoufati pro bídua nezaměstnanost, vyvolal příběh, který udál se v so- botu k 6. hodině večerní. Ve smíchovském vorovém přístavu císaře Františka Josefa po delší čas ob- cházel nějaký stařec, chudě, oděný, dle všeho v zbě- dovaných poměrech. Aniž by ho byl kdo pozoroval. vešel na vory v přístavu uvázané a s jednoho, po- křížovav se, skočil do vody. Náhodou meškal neda- leko pískař Jan Kubásek, jenž přichvátal tonoucímu ku pomoci a vytáhl jej ještě za živa. Stařec, 73letý nádenník bez práce, Václav Oplatek ze Smichova, Plzeňského tř. č. 58, byl dopraven na policejní ko misařství smíchovské, kde udal, že neskonalá bída nezaměstnanost dohnaly ho k sebevražedným my- šlenkám. Jelikož byl úplně vysílen a dle všeho i jinak nemocen, dopraven byl z nařízení lékaře ambulančním vozem smíchovského ochranného sboru do všeobecné nemocnice.

František Josef Kubásek Oplatek Smichov všeobecný nemocnice

29 article

— »Lepší společnost« sešla se ke 12. hod. noční na neděli u čajové ambulance na nároží Palackého a Schwarzenbergovy třídy na Smíchově. Byla to ve- směs individua, vylézající teprve ve tmě noční na světlo, »Pepíci« nejhoršího kalibru. U ambulance do- stali se navzájem do rvačky, jež při vší své suro- vosti nepostrádala pro četné diváctvo, jež se tn shromáždilo, komičnosti. Všichni členové této če- ládky byli napilými a jakmile jeden druhému vyťal políček, svalil se tento na zem a ječel, až uši zale- haly. Rvačka asi desíti těchto »členů lidské společ- nosti« konala se většinou na dlažbě a provázena jsouc pustým řevem a nadávkami, potrvala plné půl hodiny, aniž by za tu dobu policejní hlídka se byl dostavila. Volání »patról« zůstalo marným. Teprve, když si rváči navzájem dosti natioukli, rozešli s každý v jinou stranu růže větrné. Je ovšem olázkou jak k tomu přijde klidný chodec noční, aby byl svědkem takovýchto rvaček a po případě zakusil také, jak se i stalo, nevinně surovostí. těchto vy- vrhelů. — »Na tom našem dvoře všecko fo krákořo« — mohou zpívati si nájemníci domu čís. 1130 na Petr ském náměstí, kteři naříkají si na idylku, jaká v domě tom, respektive na jeho dvoře panuje. Jeden nájemník přechovává si 6 slepic a 2 kohouty, tedy čeleď dosti hojnou. Kokrhání obou kohoutů od čas- ného rána burcuje celé sousedstvo ze spánku a bylo již několikráte předmětem živých diskussí, mezi ma- jitelem a nájemníky. Jelikož domácí pán prý nehodlá nájemníka drůbežníka z obavy, aby se mu nevystě- hoval, požádati o odstranění kůrů, hodlají si nyní také ostatní nájemníci opatřiti různá užitečná, v Praze však méně příjemná zvířátka.

Palacký Schwarzenbergův Petr Smíchov ský náměstí Praha

30 article

— K zatčení penězokazů na Král. Vinchradech. Jak jsme v sobotním odpoledním čísle sdělili zatčeno bylo v noci na sobotu na Král. Vinohradech v č. 948 sedm osob, na nichž lpělo podězření spoluvin“ na padělání peněz. Ale pouze dvěma z nich dol zána byla vína a dopraveny včera k zemskému trestusaru soudu. Jsou to rukavičkář Jan Hurt, který výrobou falešných zlatníků a pětikorun se zabýval a bytná jeho Kateřina Bartoňová, o které policie zjistíla, že falešné peníze podobně jako Hurt na několiku místech ač bezvýsledně, udati se pokusila. Při pro- hlídce bytu Bartoňové, kromě uvedeného již náčiní ku falšování peněz, nalezen byl objemný vak, ukrytý v slamníku. Když byl otevřen, tu shledáno, že ve svých vnitřnostech taji četné Fžíce, nože, vidličky prádlo, věci to vesměs pocházejíci z krádeže v ně- meckém kasinu. Při výslechu Bartoňová udala, ž věci k ní do uschování sí dala jakási Hermína Roz- sypalová. Ve příčině nalezených zástavních lístků. znějících na nejrůznější jména, uváděla Bartoňová, že s nimi obchodovala. — Chlapec pokousán psem. Na Malé straně domě čís. 188 bydlíci syn vdovy Marie Šámalové.

Král Hurt Bartoňová Bartoň Roza Šámal Vinohrady