Ročnik XXXXV.

V Praze, v ponděli dne 7. srpna 1905.

Čísio 2í5.

Na ranní a odpol. Itst před,lací sei v Prane v administrai na moěai na čtvrt leta . .. s čvojí čonéřkeu na měsl na čtvot leta . . .. ve filislkách na naěslo .. Poštout za mnliade 7Ki

za čivt lela . . . . 9 K 60 s dvojí zásllkon a měsí Bk čtvrt lets . . . 11 K

Válka rusko-japonská.

K mírovým poradám. Představení plnomocníků. Z Oysterbale, 6. srpna. (C.-B.) Nejdříve sem přibyli japonští plnomocníci na palubě válečně lodi a odebrali se v člunu n »Mayflower«, z něhož vypáleno 19 ran na jich uvitání. V jídelně představil je státní poďsekretář Peirce presidentu Rooseveltov i, jenž je krátce uvital jménem vlády americké. Pak objevili se ruští zástupci Vitte a bar. Ro z en na palubě »Mayflower«, byli rovněž dělovými výstřely pozdraveni a pak za stejných ceremonií presidentu představeni. Nyní nastalo před- stavování plnomocníků. Následovala snídaně, při niž měl Roosevelt oznámený již přípitek. President opustil pak »Mayfiower«, ja- ponští delegáti odebrali se na palubu » Delphina« aby odjeli do Portsmoulhu.

Nálada v Petrohradě. Z Paříže, 6. srpna. (C.-B.) »Eeho de Parise sděluje z Petrohradu: Pessimismus k mírovým vyjednáváním mízí. Vitte nabyl ze své rozmluvy s Rooseveltem dojmu, že ujednání s Japonskem není vyloučeno. Připitek Rooseveltův, Z Oysterbaie, 5. srpna. (C.-B.) Při snídan na jachtě »Mayíloweru« pronesl Roosevelt tento přípitek: »Pronáším přípitek, po němž nebud žádná odpověď následovati; žádám vás, abyste jej mlčky a stojíce vyslechli. Piju na zdar obou panovníků a obou velkých národů, jiehž zástupei se sešli na této lodi. Důvěřuji upřímně a modlím se, aby nejen v zájmu obou těchto velmocl. nýbrž také v zájmu veškerého člověčenstva uza- vřen byl trvalý mír mezi vámi oběmal« Z Kolína n. R., 7. srpna. »K öl ni s ch Zeitung« oznamuje současně z Londýna, No- vého Yorku a Petrohradu, že jeví se tam posu pessimistické posuzování mírové konference až se ji nevěští úspěch. Z Londýna, 7. srpna. Podle zpráv z No vého Yorku vyslovil se Vitte nadšeně o uvi tání, kterého se dostalo ruské delegaci u pre- sidenta Roosevelta. Vitte také slibil, že přijme deputaci amerických Židů, která m podá spis, v němž se žádá z a leps zacházení s ruskými Židy. Z Londýna, 7. srpna. Kdežto »Times předevčírem ještě přinesly nadějné zprávy z No vého Yorku a Petrohradu, uveřejnily včera tuto zprávu z Oysterbaje: »President Roose- velt považuje své poslání za s kon- čeně tlm, že válčíci strany přivedl k vodé. Budou-li chtít píti, jesť nyní jejich věcl.«

Události ruské. Povolání záložníků. Z Petrohradu, 6. srpna. (Spb. Ag.) Aby za- bezpečena byla doprava na zakavkazské dráze nařizuje carský úkaz povolání záložníků z od- dělení určených k službě na těchto drahách k aktivní službě. K nynějším poměrům. Synod jest proti vydání maloruskéh evangelia. Jurjevská universita zvolila čest- ným členem hr. Lva. Nik. Tolstého a du- chovního otce Jana Kronštatského, po- slední však odmítl, odsuzuje ostře náboženské náhledy Tolstého. Komise pro otázku náboženské s v body zaháji práci tento měsíc. Hr. Muravěv po uzdravení svém již s nevráti do Říma a opustí diplomatickou dráhu Vyšetřovací komise portartu ská neukončí práce své před počátkem r. 1906.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Gautsch a Beck v Išlu Z Išlu, 7. srpna. Ministerský předseda bar Gautsch a chef generálního štábu polní zbro mistr bar. Beck přijeli včera do Islu. Uherská krise. Z Pešti, 7. srpna. »Pesti Hirlap«, orgán bar. Banffya, přináší pessimi stický článek, ve kterém jeví se zřejmé rozla- dění, jež si odnesl vůdce tak zv. nově strany ze svě schůzky s hrab. Andrassyem v Tissaboku. Praví se v něm: Porada v Tissaboku nepři- nesla žádoucího obratu. Při logickém posuzování situace nedalo se na obrat ani my- sliti. Snad by si byli Banffy a Andras sy mohli něco více říci, kdyby se byla schůzk uskutečnila před konferenci liberální strany. Článek končl slovy: »Bouři věští c mraky viděti na všech stranách. Čím více plyne čas, tím více rostou nesnáze vedoucí politikové jsou zakleti k tomu, abyse zabývali jenom teoretickými vývody a kombi- nacemi. Z Pešli, 7. srpna. Bar. Bedřich Pod- manický zabývá se vážně myšlenkou, s lo- žiti také poslanecký mandáta ustoupiti z politického jeviště. Posledním politickým činem stařičkého předsedy liberální strany bude patrně svolání schůze její na den 23. srpna, na které očekává se úplne rozpadnutí jeho strany. Bar. Pod- manický náležel k nejnadšenějším ctitelům Tiszovým, jehož jmenování ministerským předsedou uvítal s jásotem. Z Pešti, 7. srpna. Posl. Karel Eöt v č prohlásil v rozmluvě, že Bántfy, Apponyi a Weckerle vycházejí stále ještě z předpo kladu, že panovník také ve vojenské otázce povolí. Jejich mínění líší se tolik o době, kdy se tak stane. Eötvö s však tétc naděje nesdilí.

Uherská krise. Ze Szolnoku, 6. srpna. (C.-B.) Dnes uspo- řádali socialisté schůzi lidu, navštivenou něko- lika tisíci osob. Byla schválena jednohlasně re- soluce, ve které se odmltá výčitka, že by socialisté neměli dostatek vla- stenectví a vyzývá koalice, aby převzala utvoření ministerstva a vyloučením požadavku uherské velici řeči, kterýž nebyl do jejl pro- gramu ani přijat a aby provedla slíbené vše- obecné tajné volební právo. Schůze se nesešla. Z Badenu (u Vídně). 7. srpna. Německo- nactonální poslanec Herzog svolal na včerejší večer do Badenu schůzi svých pří- vrženců a německo-nacionálních obecních rad- ních. Němečtí nacionálové, kteří v poslední době s posl. Herzogem vězeli si ve vlasech, usnesli se, že schůzi budou ignorovati a nedostavls do nl. Skutečně také, když Hlerzog vstoupi do místnosti, kde se měla konati, nalez tam jenom dvě osoby, ke kterým mlu viti uznal za zbytečné. Očekává se, že Herzo v nejbližší době složí poslanecký mandát. pe Stávka v Dreisenu.

Z Vídně, 7. srpna. Včerejší obávaná ne- děle uplynula v Dreisenu, kde trvá několik již měsíců stávka v továrně Lenzově, klidně. Za- kročení posl. Schuhmayera a také tisíce bodáko působilo na dělniky dojmem zastrašujícím Take děšť ublížil chystané demonstraci. O 3. hodině odpolední z dalekého a širokého okoli sešlo se ve Dreisenu na 3000 dělníků, kteří provolul »fuj« majiteli továrny a slávu svobodě a pod Část demonstrantů odebrala se pak do hostineů v Dreisenu, většina však setrvala pod širým nebem. O 4. hodině měl posl. Schuhma ye na hlavním náměstí řeč k demonstrantům, ve které vyzval je k dalšímu boji s ma- jitelem továrny. Dělníci táhli pak kolem továrny, kde opět provolali »fuj«. O 5. hodine se davy rozptýlily. Na odehodu bylo na n z jednoho domu házeno kamením a někdo prý také vystřelil z revolveru. Dělnfci odpověděl um, že bombardovali dům, jeh o okna všechna rozbita. Jedna stařena lehce zraněna. Po 8. hodině večer zavládl opě klid.

Telegramy korresp. kanceláře V Išlu. Z Išlu, 6. srpna. (C -B.) Ruští vojenšt attaché plukovník Rosp a podplukovník M a - čenko sem dnes ráno přibyli. Byli přijat v 11 hodin dopoledne císařem ve slyšení a od- poledne pozváni k rodinné tabuli. Večer opět odjeli. Chef generálního štábu svob. pán Bec sem dnes odpoledne přijel. Z Vídně, 6. srpna. (C.-B.) Předseda mini sterstva svob. pán Gautsch odjel odpoledne do Išlu.

Rakouská důstojnická deputace u krále K arola. Ze Sinaje, 6. srpna. (C.-B.) Král K a ro přijal dnes na zámku Peleší deputaci 6. rakou- sko uherského pěšího pluku, která mu odevzdala za příčinou pětadvacátého výročí jeho jmeno- vání majitelem pluku holdovací dar, plaketu. ozdobenou obrazem královým. Po přijetí uspo- řádána byla slavnostní hostina. Král připi srdečnými slovy svému pluku, vzpomenuv, že v pluku tom bojoval v r. 1864 ve Šlesvíku Pravil, že jest sťasten, že má po 25 let čestn velení nad tímto plukem. Král připil jménem svým i jménem celé země a své armády blahu císaře a krále Františka Josefa. Plukovník Llist odpověděl pohnut a připil na zdraví krále ru- munského. Dopoledne došel dlouhý blahopřejný telegram, zaslaný císařem rakouským králi. Anglický tisk pro selkání císaře Víléma s králem Eduardem. Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) Listy všech stran vyslovují vřelé přáni, aby se sešel král Eduard s císařem Vilémem. Konservativn »Pall Mall Gazette« přimlouvá se za myšlenku tu co nejvíce a prohlašuje, že král Eduard, který byl označen za nejlepšího diplomata Anglie, může svého císařského synovce ujistiti, že cíl německého národa jsou sledovány v Anglii bez žárlivosti. Kdyby se oba mocnáři setkali, byly by vyblídky na světový mír upevněny. Liberální westminsterský list prohlašuje rovněž, že jest velká naděje, že se císař s králem setká. Vážní lidé v Anglii stejně jako v Německu jsou pr nad hádkami mezi oběma zeměmi rozmrzelí.

Otázka marocká. Z Paříže, 6. šrpna. (C.- B.) »Echo de Parise dovídá se z Berlina, že o dpověď říšskéh kancléře na poslední notu mini sterského předsedy Rouviera již byla odeslána. Z Pařiže, 6. srpna. (C.-B) Dle depeše časopisu »Petit Parisien« z Tangeřu projevi sultán marocký ve vši formě přání, aby ma- rocká konference nekonala sev žádném jiném městě, než v Tan geru. Čínský boykot Ameriky. 2 Washingtonu, 6. srpna. (C.-B.) Americký generální konsul v Šanchaji oznámil telegraficky departementu války, že se čínská obchodní ko- mora v Šanchaji vyslovila proti dalšímu boyko- tování amerického zboží. Dále došlo na státn departement sdělení, že americký vyslanec v Pe kině žádal za podporu čínskou vládu při skon cování hnutí protiamerického.

Politické zprávy domácí. V Praze, 6. srpna. (Připravy pr podzim.) Ve vídeňských politických kruzích se proslýchá, že bar. Gautsch hodlá již počát- kem záři povolati do Vídně vůdce politických stran, aby s nimi zahájil jednání o různých vnitropolitiekých otázkách, jimiž se říšská rada má zabývati v podzimní kampani. „Volksbl. připojuje k této zprávě poznámku, že za té při- ležitosti bude vzata na přetřes také otázka zřízení české a německé univer- sity na Moravě, jejíž rozřešením má být upravena cesta k dorozumění mezi Němci Čechy. Za tím účelem mají prý se za předsed- nictví Gautschova konati zvláštní konferenc vůdců obou sporných slran a akce talo má zapo číti delší dobu před svoláním řišské rady. V Praze, 6. srpna. (Úřadní vyhláška o českých pobočkách ve Slezsku.) Na úřadním prkně slezské zemské vlády v Opavě připevněna následujíci vyhláška: „Ministerstvo osvěty schválilo výnosem ze dne 4. t. m., aby se za účelem trvalé pěče o vzdělání učitelů pro národní školy s českým vyučovacím jazykem ve Slezsku zřídil státní učitelský ústav s českým vyučovaeím jazykem v Pol. Ostravě počátkem k. roku 1905—6. Současně zruší se pobočky s če- ským vyučovacím jazykem, zřízené minuléh roku při učitelském ústavě v Opavě. Stran po- boček s polským vyučovacím jazykem při učitel- ském ústavě v Těšíně zemská školní rada podá případné návrhy ministerstvu osvěty během zim- ního semestru. V Praze, 6. srpna. (Vzdal se man- dátu.) Jediný říšský sociálně-demokratický po- slanec z Čech, Josef Hannich, oznamuje ve svém orgáně voličům všeobecné volební kurie liberecké, že měl úmysl neucházeti se o man- dát, až skončí nynější sněmovní období. Horšíe se choroba zraku nují ho však, aby již nyn vrátil svůj mandát voličům. Volební výbor strany sociálně-demokratické vyslovuje v „Arb. Ztgu.

Hannichovi díky a uznání za jeho poslaneckou činnost a oznamuje, že v brzku bude jmenovai nového kandidáta pro tento volební okres. V Praze, 6. srpna. (Rozklad uherisk strany liberální.) Emerich S ziv a k, je den z předních členů liberální skupiny, ježs chce odtrhnoutí od strany Tiszovy, sdělil zpravo daji „Fremdenblattu“, že z jeho přátel do strany noodvislosti nepřestoupí více, než jeden, nanej výš dva členové. Účelem akce této skupiny libe rální strany jest začhrániti dualismus. Nynějš situace jest pro liberální stranu neudržitelna V poslední době nemohl vystoupiti již ani jeden kandrdát s progroneh strany liborální:ny „ tal upadla důvěra této strany v celé zemi. Oněch 23 poslanců, kteří se ondyno sešli na poradu, s nimiž úplně souhlasí ještě mnoho jiných členů liberální strany, zahájili proto svou akci, jež asi strhne k sobě celou stranu. Rozhodnutí stane se bezpochyby již při konferenci, kterou před- soda bar. Podmaniczky svolává na den 23. t. m Zůstane-li naše skupina při konferenci v men- šině — pravil dále Emer. Szivak — nepodro bíme se již vůli většiny, nýbrž vystouplme ihned ze svazku liberální strany. Poradou 23 poslanců beztoho už porušena disciplina strany Na oné poradě mluvilo se již o rozkladu libe rální strany a příští plenární konference bude se musit zabývati toutéž otázkou. Na konferene bude nás aspoň 50, kteří se vyslovíme pro roz- puštění strany. Na všechen apůsob dne 23. t.m nutno očekávati velikou srážku uvnitř liberální strany.

Valná hromada delegátů Zemského ústředního spolku jedno učitelských v království českém. Jestliže v posledních létech vůbec valné hro mady delegátů Zemského ústředního spolku stalý se významnými zvláště také proto, že v nich lze pozorovati, jaké nejvýznačnější proudy jevís v našem národním učitelstvu, s tím větším na- pjetím očekávána tetošní valná schůze. Zvlášte také nad jiné vážná otázka reformy učitelského vzdělání, o niž se poslední dobou i v učitelstvu samém mínění rozeházela, měla se státi před- mětem rokování této schůze. Avšak byla uči něna jenom důležitá snesení, na základé jichž bude dále v otázce této pracováno. P posledních událostech, jež se odchodem oppo- sice z ústředního výboru Z. Ú. S. odebrály a zbýtečně mnoho prachu zvířily, byl přirozený zájem celé obce učitelské obrácen k tomu, ja- kým způsobem odůvodní tato opposice vystou- pení své z ústředního výboru. Očekávání však tentokráte zklamalo, »ježto prý příčiny jsou obecně známy.« Nechutně, až do omrzen omílány staré věci, mnohokráte již vysvětlené vyvrácené. Je zajímavo, že nových motivů an do jednání, ani v myšlenkách, ani v návrzleh opposice nepřinosla. Přitomní hosté nedelegáti z opposice »dě- láním veřejného mínění« zavdali několikráte příčinu k zakročení se strany předsedajícího- Sluší též podotknouti, že tentokráte opposice, jež po léta již úsili své řídí tím směrem, aby znemožnila působení osobně nenáviděných či- novníků spolkových starosty Rašína a jednatele Skály, postavila letos poprvé kandidáty své A nejen z průběhu celého jednání, nýbrž i z výsledku voleb bylo patrno, že opposice rozbijí se o důvěru učitelstva, kterou učitelstv naše ve své velké většině chová k dosavadnímu opětně zvolenému vedení.

Starosta pan V. Rašín zahajuje o 9. bodin dopolední scbůzi, přivilav vřele všecky delegáty hosty a zástupce denního tisku. Na to přečítá jed natel p. B. Skála jednací řád valných hromac Z. Ú. S. J. uč. v král. českém. Pan K. V. Tuček, náměstek starostův, přejímá předsednictví schůze a udílí slovo p. B. S k ál o který promluvil asi takto: Nejdůležitější otázka, která v poslední době ror čeřila klidné viny organisační, jest otázka učitel ského vzdělání. V další řeči své objasňuje celý po stup předsednictva Z. Ú. S. i výboru v této důležité otázce. Předsednictvo Z. Ú. S. v »Českém Učiteli vyzvalo všecky jednoty učitelské, aby manilestovaly za heslem vyššího učitelského vzdělání a dopsáno všem učitelským organisacím v Předlitavsku, aby se manifestace zůčastnily. Na to přislíbil moravský ústř. spolek nč. součinnost a Z. Ú. J. U. měšť. škol odmítla součinnost. Toto vyzvání nesetkalo se s ta- kovým výsledkem, jak bylo očekáváno. Dne- 12. dubnu obdrželo předsednictví. Z. Ú. S. dopis Ústř. spolku moravského, který, byl přečten ve shromáždění v němž zván Z. Ú. S. k poradě do Kolína. Ježtn předsednictvo Z. Ú. S. nemělo mandatu, aby se zá- častnilo této porady, dopsalo na Moravu a schůze byla odložena. Pak byl Z. U. S. poslán návrh reso luce, zpracovaný prof. drem. Drtinou, na nějž odpo věděno, že na základě výsledku hlasování v jedno tách mínění v této důležitě otázce se rozcházejí a že výbor není kompelentní odbočiti od zásad v kultur ním programu našem přijatých (Výborně! Bouřlivý potlesk) a prolo že nemůže býti souhlas s navrženou resoluci projeven. (Souhlas.)

Nato přijel sem zástupce moravského Ústř. spo ku uča, místopředseda Konečný, který, seznav,ž vykonané přípravy naprosto neslačí, aby celá mani lestace setkala se se žádoucím výsledkem, způsobil že manifestace pyla odložena. V základech byli jsme se zástupcem moravským shodní a proto nás velic překvapia resoluce, klerou jsme obdrželi. Rovně schůze, konané dne 25. června, jsme se nezůčastnil a trvali jsme na tom, že nelze nám manifestovati pr to, proč se nevyslovila většina učitelstva z celého království (Hlučný souhlas) a mimo to byli jsme vá- zání kulturním programem, pokud nás valná hromad nesplnomocnila, neměli jsme práva manifestovati pre něco jiného. (Bouřlivý souhlas)) Na lo promlouvá řeě- ník o manifestaci prněnské pro vyšší vzdělání uě a konstatuje, že Rakouský svaz uč. německého připoji se k protestu Z. Ú. S. českého. Je pravdou, že starost Rašin obhajoval způsobem temperameniním naše sta novisko v Brně, ale konal prostě svou povinnost za to byl smýkán bahnem a skandalisován (Bourliv projev nevole.). Končí appellem na shromáždění, ab snesení sjezdové z r. 1903 v otázce uč. vzdělání bu zrušilo, aneb jednání starosty Z. Ú. S. schválilo. (Vý borně! Souhlas.) Pan posl. Černý uvádí, že zástupce moravskéh Ústř. spolku vě. usiloval všemožně o to, aby do Brn jel na manifestací a postavil se jim na posilu voč návrhu prol. dra. Drtiny Předsedající p. K. V. Tuček táže se, zdali shro máždění delezátů schvaluje jednání Z. Ú. S., kter se týká manifeslace brněnské. (Hlučný souhlas. ) Pan V Pliva za Jednotu uč. z okol. Trosel praví, že opposici humpolecké pde vlastně jenn o od- stránění „majičkosti“ Rašinovy a Skálovy. (Výborněl

Odsuzuje ostře, že opposice ta hrozi vystoupenín z organisace, nebude-li jí vyhověno a to proto, že s ji nepodařilo ostouzením předáky z organisace vypudi (Výborně!) Šouhlasí s uč. jednotou vodňanskou, kter si přeje, aby veřejně opposice řekla, včem se dos vadní vedeni Z. Ú. S. postavilo v jej' ide- ově praci na odpora které návrhy jí ne- byly schváleny. (Ohlušující sykot.) a praví, ž i zaniklý „Školský Obzor“, v jehož sloupcích kdy opposice hrála prim, učitelslvu dnes otevřel oči. (Ví- borně!) Chce věděti, proč opposlce vznikla, proč Irvá I p loňské valné hromadě, kde bylo konstatováno, že vlastně žádné opposice není. GBouřlivý souhlas.) Na to promlouvá řečník o resoluci brněnské a končí vřelým přáním, aby vředy z našeho organisačního těles byly amputovány. (Výborně! Souhlas a sykot.) Pan Donát poukazuje ke zprávě jednatelské kde se praví, že jednatel vyřídil za půl roku 1394 do- pisů a telegramů o 7664 kusech, na což síla jedno- llivce absolutně neslačí a proto navrhuje, aby zvoleni byli jednatelově dva a sice jeden administrativní druhý organisační. Řečník zmiňuje se o tom, žej třeba, aby jednatel Z. Ú. S. členstvo výboru náležite o všech věcech informoval a proto vidí zde nutn u potřebu druhého jednatele, který by měl i tuto infor mační stránku a vedle toho i duševní sjednocení člen- stva na zřeteli.

Řečník ostrými slovy vytýká jednateli, že nebylo mu pověděno, kterým autorem byl podán návrh n obranu „Národní Politiky“. Potom zmiňuje se o ma- nifeslaci za vyšším uč. vzděláním a praví, že kdyby se ho některý smrtelník na tu věc tázal, že by nevěděl co má říci. (Hlasy: Jste člen ústředního výboru!) K konci řeči své praví, že venkovské učitelstvo bud stále jen heslovat a učitelstvo pražské a vůkolní mezi tím může realisovat otázku uč. vzdělání akademi ckého, ježto má přístup na universitu. (Výborně!) Jednatel B. Skála ohražuje se proti tomu, ab jednatel Z. Ú. S. byl člověkem vševědoucím (Souhlas. který by při každém návrhu věděl, zdali to je návri opposiční či nikoliv. (Výborně !) Starosta Rašín žádá, aby hosté přítomní v varovali se všelikých projevů.

Pan J. Smrtka přimlouval by se za návrh Donáta tenkráte, kdyby dnes bylo konstatováno, ž desavadní jednatelZ. Ú. S. své povinnosti neplnil jinak musí proti němu vystoupiti. (Souhlas.) Pan posl. J. Černý praví, Že učitelstvo m o všech olázkách přemýšleti samo a že nechco a n může se ani vystoupiti tak, aby suggesce nějaká ústředí vycházela a aby jednatel měl po vlastech na- šich snad kočovati a nás duševně sjednocovati. P by nám mohlo býti vytýkáno, že roznášíme suggesci (Výborně!) Pochybuji, kollegové, velice o tom, prav řečník, že by úkol duševního sjednocování mohl pro váděti jednatele a vyskytly by se tu nové a nově o tíže a vše to by bylo semeništěm nových výtek a roz míšek. (Výborně! Potlesk.) Pan Štanel z Třeboňska reaguje na prohlášen spolkového orgánu, že se učitelstvu dostane na všecky dotazy otovřené a přímě odpovědi a táže se, zdal učitelským sirotčincům je vyhražena rubrika ve spol kovém orgáně a těžce nese, že v „Č. Uč.“ bylo na- psáno, že učitelstvo dnes neví, že jsou sirotčince dva K tomu potřebné vysvětlení podává zástupce Z. Ú. S.v sirotčincích učitelských uč. p. J. Šorm, že sám t zatel p. Šlancl dotazoval se písemně, zda dosud je předsedou „Samostat. sirotčince“ p. ředitel Mojžíš jenž však je dlouholetým předsedou „Bolzanova si rotčince“, kteréžto vysvětlení přijato shromá žděnín a bouřlivým polleskem.

Pan Stancl žádá za vysvětlení, zdali dojd- k vypracování řádu pro záchranný fond a navrhuje aby zřízen byl zvláštní výbor pro spravování tohot fondu, ježto posavadní 3členná komise nestačí (Hlasy: Je to hanba, že tak mluvíte! Bouřlivý pro jev nevole.) Starosla p. Rašín lituje, že učitel může s t kovým dolazem přijíti (Hlasy: To nic nedělá!!), ježto tím celý tento fond se poškozuje a praví, že takov fond nějaký vůbec ani zřízen býti nesmí a nemůz při Z. Ú. S. Pan J. Hýbl se vším rozhořčením vyslovuje svů podiv nad tím, že český učitel neví, nač ten fondje (Sykot. Bouřlivý projev souhlasu.) Pan Štancl odmítá slova předešlého řečníka táže se, zda po prázdninách dostane učitelstvo zdarm do rukou organisační informační bružurku, na což r daktor brožurky pan Jos. Černý odpovídá, že z na- hodilých příčin němohla bružurka ta býti vydána, al stane se tak v brzku. Pan del. Hlaváček praví, že páni z opposic mu připadají jako fariseové (Potlesk, v nějž vměš uje se sykol) a vytýká jim přemrštěnou bezmyšlenkovi- tost a tvrdí vůči opposici, že posilivní práce její rovn se obrovské nule. (Výborně! — Sykot.) Celá opposic není prý zdravá a zakládá se na závisti, jest v n- vyšší míře ncslušnou, byť by byla maskována jak v drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8 b vddpoledii n 2 Ve dlialkách na voskově rsnní čislo. . . . . . . . 10 odpslední . . . . . . . . 8 k Inserát platí se hotově naplel Předplacení a inserty přijtmá sdmini strace v Marinnské nlicl č. z. Tam nacházají se tel rediakes tiskárna a ozpešice „ Národnich Laaástae, Eukoplny se npvrrassji

koliv. (Hlasy: Mluvit k věci!) Poukázav řečník n to, že dříve šlo opposici jen o Rašína a nyni již nádavkem chce ještě našeho Bohdana. (Výborně! Hlasy: Kdo vám to napsal? Kdo te má poslouchatl Rečník končí vřelým projevem uznání a důvěry do- savadnímu vedení. (Výborně! Potlesk.) Del. p. Tauc myslí, že předřečník mluví tak, jakoby přišel sem s měsíce. (Výborně!) Del. p. Marek v dlouhě řeči své obhajuje leták vydaný uč. jednotou humpoleckou a polemisuje s re- dakcí „Č. Uč.“ a cituje za všeobecné veselosti celou řadu výroků o humpoleckém leláku ze spolkového orgánu, jež pokládá za neslušné. Konečně odsuzuje způsob řeči del. p. Hlaváčka a jménem uč. jednoty humpolecké protestuje proti redakci „Č. Uč.“ (Vý- borně! Bouřlivý, dlohotrvající ironický pollesk.) (Pokračování. Odhalení pomníku řed. Josefu Královi na hřbitovech olšanských. o.. . Výrazem piety k mánům předloní zesnulého předáka českoslovanského učitelstva, vynikajícího vlasteneckého paedagoga, ředitelo Josefa Krále bylo včerejšího odpoledne odhalení jeho pomníku na hřbitovech olšanských. Pěkně provedené proprsí v ži- votní velikosti, zbarvené umělou patinou, odráží se od mohutného pozadí žulového i rozměrné desky ná- hrobního kamene. Je to pomník nový, rázu originál- ního, jenž od včerejška odhalen, označuje s daty životopisnými určitěji místo, kde před dvěma roky ustláno Královi. Slavnost odhalení, konala se o 4.h. odpol. na VII. hěbitově olšanském, za lijavce, který však nikterak nemohl vaditi značně účasti přečet- ných přátel a ctitelů zesnulého, aby setrvali tu o počátku až do konce celého aktu. Před čtvrtou ho- dinou sešli se u náhrobku rodina Králova, choť, sy- nové a dcery, přibuzenstvo, říšský a zemský posl.

Sokol, posl. Černý, za městskou radu král. hlav města Prahy m, r. J. Schrötter a ob. st. Va- níček, za Zemský Ústřední spolek jednot učitel- ských v král. českém starosta Rašín, jednatel B. Skála, pokladník F. Richter, K. V. Tuček, p. Mráček a celývýbor, P. X. Dvořák, z Ústřední Malici školskou jednatel p. Broj a řed. Bělohrádek, učitel Smrtka, farář Christ zástupce samostatného sirotčince učitelského pan Šťastný, sbor učitelský chlap, školy u sv. Petra, za místní odbor Ú. M. Š. u sv. Petra ob. st. p. Š e yd valná většína delegátů Z. Ú. S. jednot učitelských, žurnalisté atd. Na pomník položeno množství von- ných kytic a věnců. Slavnost odhalení zahájena byla proslovem zá stupce komitétu pro postavení pomníku, člena městské rady pražské učitele p. Jos. Sehröttra, který v úvodu řei své vzpomněl vřelými slovy doby úmrtí ředitele Krále a uvedl, kterak při této příležitosti veřejný tisk a četné národní instituce a korporace zásluhy a vý- znam jeho ocenily. Řečník je přesvědčen, že každý účastník citl, že tato chvile posvěcena jest krásné požehnané památce muže, který na sklonku život svého, jímž ubíral se po cestách ne právě růžemi posetých, zvolati mohl: »Požebnána byla práce ma. neboť nebyla mamon!« — Vidělť ovoce ušlechtilé své práce nejen na poli školském a bumanitním nýbrž i mezi uvědomělým a zorganisovaným uči- telstvem.

Myslénka postaviti pomník + řed. Králi selkal se s netajeným zájmem a Zemský ústřední spolek jednot učitelských, který po návrhu starosty svéh p. V. Rašína uvázal se v provedení této myšlénky získal si vděk i příštich pokolení, neboť bude těmlo připomínati cnosti, kterými zesnulý se stkvěl. Řečník vzdává díky všem, kdož o postavení pomníku se zasloužili a to radě král. hlavn. města Prahy, p. Peřinovi, řediteli olš. hřbitovů, projektantům akad. sochaři Herzlovi, arch. Zázvorkovi a Žďárskému ml. zhotoviteli p. Žďárskému st. a jeho dělnictvu. Vděčně vzpomíná pak i účinné pomoci Z Ú. S. jednot uči- telských, přátel zesnulého a komitétu pro postaven pomníku, jimž o zdar díla toho patří hlavní zásluha. Řečník pak konči slovy na »Slavíně« uvedenýmii »Ač zemřel, přece žije!« A proto budiž památce jeh zachována i naše vděčná a čestná paměť ! (Výborně Souhlas.) Slova pak ujal se slavnostní řečník za Zemský ústřední spolek učitelský p. K. V. Tuček, řídicí učitel ze Šťahlav, jenž promluvil asi takto: she »Syny slávné — — — slašu

šl mle do knih slávy píše světe jejich děje; a — a když mnohá minou století, ost jméno jejich se ještě skvěje.« to Ten zpěv zavzněl druhdy z básnické lyry Frant. Jar. Vacka-Kamenického, jehož huslem bylo: »Vše jenom s lidem a pro lid!« — Připadá mi tak mimo- děk, že ita slova písně i heslo Vackovo dobře při- léhají ku památce muže, nad jehož rovemi tu dne stojíme. Minuly již dva roky od té doby, kdy vážený náš druh ředitel Josef Král navždy rozloučil se s tímto světem . . . Dne 3. června r. 1903 opustil šlechetný duch jeho tělesnou schránku a dne 5. června téhož roku stáli jsme právě u tohoto, tehdáž čerstvého rovu a slzíce, loučili jsme se s ním dojemnými zpěvy upřímnými slovy. A tehdáž slíbili jsme: »Památku drahého zesnulého že v srdcích a duších svých za- neseme navždy.« Dnes pak, po více jak dvou lé- tech, znovu stojíme na téchže místech, blaženi, že jsme byli s to, abychom dostáli slovům a slibům tehdáž zde daným. Dnes stojíme u rovu ozdobeného a označenéh pomníkem. — Pomník tento společně s váženou rodinou z snulého postavili jsme, abychom určitě označili rov v němž odpočívá ten, který žil jen škole, vlasti učitelstvu. Pomník ten má nám připomínati obět jež drahý náš zesnulý škole, učitelstvu a celému svému národu přinášel, pomník ten má i budoucím nástupcům našim hlásati, že záslužná práce druha dojíti má uznání a ocenění a že učitelstvo právě vzorem býti má takového uznávání a záslužné prác oceňování, protože životním úkolem učitelstva jest »Vésti lidstvo ku pravdě a ku práci. Pomníky stavíme jen synům a dcerám národa proslaveným. A tu táži se vás, čím proslavil se ze- snulý ředitel Král, že mu dnes učitelstvo české bu- duje pomník? Popatřme jen o celé půlstoletí zpět ihned seznáme aspoň poněkud zásluhy tohoto muže a pak také můžeme je oceniti.