Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

16. listopadu 1909. Císlo 316.

Císlo 316

4 article

dala na přetřes svůj návrh na zavedení městské zamosprávy v království polském, postavila se na stanovisko ruského státního jazyka, jemuž vyhražuje prvé místo i v jednání polských namosprávných úřadů, a tím návrh vlády značně a zbytečně zhoršila v neprospěch jazyka pol- ského. Usnesení komise ovšem není rozhodují- eím ani pro vládu, ani pro hosudarstvennou dumu, již navrh potom bude předložen. Polští členové komise sepsali osvědčení proti zmíněnému usnesení, v němž ukazují, že manipulace samosprávných úřadů při takovém poměru obou jazyků zhola by byla nemožna. Protirakonský generál v Italii. Generál Asinari byl telefonicky povolándo Říma k vojenskému ministerstvu, aby se tu zodpovidal ze svě známé řeči. Tisk italský ve- směs skorem jednání Asinariho odsuzuje. » Gior- nale d' Italia« lituje, že nalezl se na místě tal důležitém, jako jest generálské, muž, který vládě v časech tak vážných způsobuje nesnáze. »Tribuna« uvádí, že Asinari byl poslán těž na- proti ruskému caru až na hranice, a že jak generál velmi blízký osobě králově mohl bys ukládati nějakou reservu. »Corriere d'Italiae pravi, že to, co vyslovil Asinari, nedovolil by si říci i pověstný irredentistický a republikánský vůdce Barzilei. »Corriere della Sera« před- pokládá, že záležitost Asinarova bude předmětem několika rozkladů a jednání. Zatím ale došla zvěst, že generál Asinari byl pensionován, a t Vídeň poněkud upokojilo. Ovšem ani tu se ne- popírá možnost války rakousko-italské. Admirál Artur ryt. Raimann píše o tomto thematě delat článek a pravi, že utkání se dvou spojenců n Adrii jest velmi pravděpodobno, a že bude t boj předních stráží veliké světodějné akca. Ra- kousko musí prý se zabezpočiti proti Iialii stavbou nových křižáků.

Asinari Gior Artur rýt Adrie Iialie Řím Vídeň Corriere d ' Italiae prav Corriere della Ser

5 article

Z franconzského Hisku. »Temps« pojednávaje též o potrestání gene rála Asinaria praví, že případ ten dokazuj“ nepřátelství italského lidu a ital ských důstojníků protiRakousko Uhersku, které je »spolčeno« s Iialil. D - sud zřídka kdy objevil se takový rozpor mez přijatými závazky a snahami. Tento rozpon ukazuje, že přestane-li spolek mezi Rakousko-Uherskem a Italil, za6 mésíců později budou pravdě- podobně spolu válčiti. Právě tato je stota, že bez spolku by vypukla válka, tvoří dnes dle mínění »Tempsu« nejlepší záruku trvání spolku. Opravdu znamenitá to záruka — přátelství! »Le Journal« soudí, že řečnický projev Asinaria nebude míti žádných okamži- tých vážných důsledků. Italská diplomacie jes příliš chytrá, aby riskovala nebezpečné dobro družství. Trvajíci přesnost oficiálních styků dozní sem a tam výbuchem lidové nenávisti jakéhos vyvrácení, ale trojspolek ani tentokráte také pry nepřestane. Italský lid soudí ovšem jinak než ofieiáln tisk. Massy lidu projevují Asinariovi hromadně sympatie. Milánem procházeli zástupy studento- a pořádali ovace pro generála. Irredentistický spolek na podnět gen. Menotta Garibalda uspo řádal sbírku pro podání čestné šavle »potresta- nému« generálu.

Asinari Garibald Uhersko Rakousko Milán Irredentistický spolek

6 article Ústavní krise v Anglii.

Ústavní krise v Anglii. Situace v Anglii je tak napjatá, že » Natione dokonce uveřejňuje článek o »státním převratu«. Praví: nachůzíme se v nejprudčím boji modern politické bistorie. Lordové chtěj! vzdoro- vati exekutivě a dolní sněmovne a nepochybujeme, že též zamítnou rad panovníkovy. Tím, že lordově chtějí zvráti daňovou moc dolní sněmovny a zdráhají se podepsat dokument, jimž mají se zaplatiti nas vojáci, námořníci, úřadníci a pense pro staré dělniky, dopouštějí se skutku, který lze porov- nati se způsobem, jakým Karel I. vymáhal pe níze na loďstvo. Jakmile bude dolní sněmovna zatlačena ze svého místa ve středu politického života a poněvadž není nie, co by ji nahra- dilo, přestane ústavnl zákon, jak je chápeme a jak jej naši předkové chápali a vy kládali, ve Velké Britanii vládnouti. Dokud li nebude míti opět kontrolu nad daněmi, nebu de v zemi pokoj. Když všsk bude zachován

Lordová Anglie Velká Británie dolní sněmovna

7 article

dědičný princip, bude úkolem liberálního stát- ního umění vynajíti novou a jistou rovnováhu vládnoucích sil a pokud možno novou me- thodu zákonodárství.« Podle nových zpráv londýnských je zcel nejisté, co se stane, když rozpočet bude zamit- nut nebo odročen následkem námitek sněmovny horní. Kolují nejrůznější, odporující si domněnky. Dosud se neudál podobný případ a z dějin nelze čerpati poučení. Optimisté míní, že nenastane vážné porušení národních financi. Tvrdí se, že Asquit a král se dohodli již o cestě, jež bude nastoupena za jistých eventualit, aby správa země neutrpěla a o tom byla prý též podána zpráva vůdci horní sněmovny lordu Lansdownovi. Ve schůzi konané v Bristolu, rušené výtržnostmi sufragetek — jako všechny schůze kde mluví ministři — lIčí Churchill drasticky finanční pohromu, kterou spáše horní sněmovna odmitnutím rozpočtu. Líčil vášnivě nebezpečí hrozici zemi. Nic ne- odvráti boj, zvolal za jásotu 5000 posluchačů. Národ sám rozhodne. Zakládáme naše naděje, pokračoval ministr, nikoliv na stranickou spe- kulaci, zakládáme je na víru v genia britského lidu, jakot i na zkušenosti, že lid britský byl vždy na výši velkého okamžíku a že dovedi vždy hájiti svá prastará práva a svobody proti všem útokům a urážkám.

Asquit Lansdown Churchill Bristol horní sněmovna

8 article

Liberální vláda opět utrpěla značnou škodu. jež pro utváření poměrů anglických stran jest dosti významnů. Je to odpadnutí Sira Robert Perksa, vůdce rekonformistů v dolní komoře, kteří Roseberovi a Campbell-Bannermanovi při volbách poskytli mocnou podporu. Tím ztrání vláda převážnou většinu rekonformistů. Sir Ro- bert Perks oznamuje v dopisu svým voličům, že mu musi popřáti přestávku v jeho parla- mentní činnosti. Zavrhuje budgetn politiku kuncléře pokladu a skládá svůj sněmovní mandát. Prohlašeje reformu rozpočlovou za nebezpečí pro obchod a prů- mysl. »Moji voličové, « píše Gdstouplý poslanee. »nebudou, tím jsem jist, očekávati ode mne. že bych hlasoval pro opatření, « jež byla zami- nuta prvními finančními a obchodními autori- tami země. I když dostane liberáln! vláda v příšti sněmovně většinu, naleznou rekonfor- misté v příští sněmovně právě tak málo ohledů jako v dřivější. Liberálové nemohou očekávati od rekonformistů další podpory«. Sir Robert Perks připominá neplnění slibů, jež vláda uči nila jeho straně ohledně skolského zákona. S Robert Perka byl od r. 1892 členem parlamentu Vyjednávání o mír v Marokku. Dle madridských zpráv mělo se 13. t. m. v Melille jednati o mír. Byly učiněny všechny připravy k uvítání plnomoeníků, kteří měli byti provázeni eskortou a pozdraveni generály. P několikahodinném čekání objevilo se asi třice Rifů nejnižší třídy ve špinavých oděvech, což vyvolalo nemalé zklamání. Generál Marina zdráhal se s nimi jed- nati a žádal, aby přišti vůdcové, jimž slibilihez- pečnost. Doufá se, že v nejbližších dnech ob- jeví se náležiti zástupci Rifů, s nimiž bude možno vyjednávati.

Perksa Roseber Campbell Bannerman Perks Perk Maroko Melilla

9 article

Změna kabinetu v Angiii Nejpodivnější zprávy docházejí z Anglie nasvědčující, jak rozhárané je minění o nynějs krisi. »Central News« oznamují, že vláda chce nastoupiti novou taktiku a hodlá po zamíinutí rozpočtu v horní sněmovně odstoupitia přenechati ministerstvu lorda Landsdowna vedení správy země pro přechodní dobu, až do nových voleb. Zdá se, že se jedná o nový pokus, pohnouti lordy ku přijetí rozpočtu. Nový kabinet by se oetl před otázkou nabízeti finančnt prostředky ke správě a byl by nucen vydat poukázky pokladu bez svolení parlamentu »Central Newa« kojí se nadějí, že když lordové budou postaveni před tuto možnost, raději přijmou rozpočet s protestem. Velmi palčivou se stává otázka, co se stane, když daně, uvalené již ve smyslu resolucí, přípoje- ných k rozpočtu, po odmitnuti rozpočtu po- zbudou platnosti a budou musit býti vráceny Odpovídá se na tuto otázku, že parlament mus schváliti tyto daně, dokud nový parlamen nerozbodne, co se má díti. Oznamují se dala

Landsdown Anglie Central News Central New

10 article

vystoupení ze strany liberálů, jsou to ponejvíce poslanci, jejichž peněžní zájmy jsou ohroženy novými daněmi. Vlivuplní liberálové, kteří dosud se vzdalovali parlamentní práce, prohlašují, že nebudou více trvati na tomto stanovisku, poně- vadž je »ůstava v nebezpečí«. Tato slova budou též heslem volebního tažení liberálů. K atontátům na indického místokrále. Telegram zaznamenal již atentáty n indického místokrále Mintoa za jeho návštěvy v Ahmadabadu, atentáty, kteréž dokazují nej- lépe, jaké jitření jest v lidu indickém a jak jest nejvýš na čase, aby Anglie dala již této nejbohatší své osadě řádnou ústavu. K aten- tátům sdělují se ještě tyto podrobnosti: Vyše- třováním zjištěno bylo, že na ulici, kudy místo- král jeti měl, položeny byly vlastně dvě pumy. Jedna vybuchla nárazem voziku jednoho domo- rodce, jenž byl těžce zraněn. Útočník zmizel beze stopy v zástupech. Povstání v Nicaragui Povstalci v Nicaragni vyhodili vládní lodě »Maragua« a »Norma« do povětři a část města Greytownu sežehli. Greytowa byl ale později opět obsazen vojskem vládním.

Anglie

11 article Řecká krise.

Řecká krise. Jitření v řeckém vojsku. Poslední část účastníků námořní revolly přihlásila se dobrovolně k soudu, když shledala, že stihne je jen mírný trest. Mezitím ale pra- cuje se v některých kruzích k nově vzpouře. Proslýchá se, že několik mladších důstojnických členů vojenskě ligy, mezi nimiž jsou i dva Kréťané a jeden Albanec, svádí ostatní mladši soudruhy svoje k revoltě — není známo, zd proti vládě či proti dynastii — že ale nalehán toto nemá ještě žádných úspěchů. Mírnější živly ve vojsku hledí oslabiti vlivy radikálů a z- chovati pořádek v zemi. Vláda řecká uzavřela koupi nové obrněno lodi v loděnici »Orlando« v Italii. Loď bude míti nosnost 10.000 tun. První splátka na ni jest zajišténa darem vlasteneckého milionáře Averofa, jehož jméno pancěřník také ponese. Odpověď ochranných velmecí. Kdy dodána bude Portě odpověď ochrau ných mucností na její poslední notu o Krétě. není dosud známo, za to ale znám jest jit skorem úplně obsah odpovědi té. Ochranné velmuci oznámí v ní Portě, že pro Krétu ne- chtějí se nyní pouštěti do žádných nových akcl a vyjednávání, avšak že také nepřipustí žádné změny statu quo v neprospěch Turecka n Krétě a že konsulové velmocí dostali pokyn, aby toto odhodlání také Kréťanům sdělili.

Orlando Kréťan Kréta Turecko

12 article Protestní schůze proti germanisae na železnicich v Nemeckém Brodě.

Protestní schůze proti germanisae na železnicich v Nemeckém Brodě. Po zdařilé protestní schůzi pražského lidu proti germanisaci železniční správy, která konala se dne 9. září t. r. na Žotíně za ohromné přítomnosti ob- censtva, pohnul se i náš venkov. První v řadě tět byl Německý Brod, kde konána dne 14. 1. m. velik schůze lidu jako protest proti germanisacím na že leznicích a proti c. k. severo-západní dráze zvláše Zahájil ji o 10. hodině dopol. v Sokolovně okr starosta p. dr. Halík, který uvítav přítomné, před stavil shromáždění řečníky pány Jana Hlavlenu taj. Kamila Harmacha, pravil: Stesky národa našeho proti železnicím jsou t staré, jako železnice samy. Bezohlednost c. k. severní a c. k. severo-západn dráhy vůči českému obecenstvu a poplatnictvu ne znala žádných mezí a nebylo stížnosti, která by dost ostře vyzněla a mohla posouditi chování se něme- ckých zřízenců těchto drah vůči každému, kdo s nimi musil jednati a promluvil česky. Doufali jsme, že se státněním těchlo drah a poměrem, které ukládají státní říšské zákony svému ústavu, zlepší se toto jeduní a že čeština v krajích ryze českých bude c. k. železničními úřady uznávána jako řeč jednací Pracovali jsme proto pro sestátnění a české poplat- nictvo přineslo značnou peněžní obět a podporu jal železničnímu, tak i finačnímu eráru, aby dráhy tytc byly vymaněny z rukou akcionářů a staly se pod- porou státu a jeho členů. Zdá se však, že samotní akcionáři spíše by vy- cházeli vstříc požadavkům českých stran, nežli slav- ný železniční erár. Není dne, abychom neslyšelí, ž český cestující byl německým železničním úřadníkem — poněvadž žádal v kraji smíšeném a často i úpln českém česky jizdní lístek, hrubě odbyt, uražen dokence persekvován. Národní rada německá drž

doktor Halík Jan Hlavlena Harmach Steska mecký Brod Brod

13 article

svůj ochranný štít nad výstřelky německých želez ničních úřadníků, takže veškeré slížnosti do urážli- vého chování se vůči českým stranám bývají bez výsledku a naopak podporují jen rychlejší postup ně- mecko-nacionálních železničních zaměstnanců. Není divu, že všechny stížnosti českých stran vyznívají na plano, když na rozhodujících místech jak u c. k. severní, tak i u severozápadní dráhy jsou vůdčími činiteli úřadníci Němci a český živel úřadnický ani při sestátnění těchto drah nedomohl se spravedlivéh zastoupení. Vítá srdečně veškeré shromážděně a zvlá- ště pány řečníky, i vybízí přítomně, aby se opřeli proti omezování práv českého obecenstva. Pan tajemník Harmach upozornil na nutnos zápasu se správou železnic proti jejím snahám ger- manisačním, i vylíčil staré hříchy, páchané stále touto správou na národu našem i dnes po sestátnění

Němec Harmach

14 article

Tajemník pan Jan Havlena pravil: Sešl jsme se ku piotestní schůzi, jejímž úkolem jest, vy tknouti správě drah a c. k. ministerstvu železnic křivdy, páchaně na našem právu jazykovém u drah opříti se tomuto germanisačnímu systému a určiíi si cestu, abychom se svých práv domohli. Jest jisto. že poměry jazykové u žádné dráhy nejsou příznivy na prospěch jazyka českého, všude jest hleděno k to- mu, aby lid náš a význam národní byl potlačen jest zvláště dráha severo-západní, která jest po- věstna svými choutkami všeněmeckými. Přes to, že národ český, jest nejpo platnější, pracuje se soustavně se strany správy drah proti nám, otůzkou touto bylo nyní hnuto při sestátňování soukromých drah a oče- kávali jsme více spravedlnosti od státu než akcioná ských velmožů, když dráhy ty zakoupil stát za naše peníze. Nápravy jsme se nedočkali, což svědčí nej lépe o tom, že v byrokratické centrále ve Vídni má- me své staré nepřátele a jest nám zároveň poučenín s kým máme co jednati. Severo-západní dráha pai mezi naše nejzuřivější odpůrce, o čemž nejlépe svěd- čí to, že ačkoliv má v Čechách tři čtvrtiny svých tratí, jest poměr úřadniciva 778 Němců a 389 Čechů U zřízenectva jest poměr poněkud jiný, poněvud zřízencc jest více odkázán na styk s obecenstvem.

Havlen Němec Čecho Vídeň Čechy

15 article

Průběhem dalších vývodů vyličuje, jak si dráh severo-západní i nadále chce zajistiti primát něme- ckého úřadnictva, i končí výzvou: Právo jazyka č ského budiž hájeno se vším důrazem též při nápi. sech a všech tiskopisech. Obchodnictvo konejž svou národní povinnost, domáhejž se českých vyřízení českých tiskopisů bezohledně, jinak podporuje se pouze snaha germanisační, rozvoj německé řečí na drahách a německého personálu. Na českém obecen- stvu jest, aby dokázalo svou uvědomělos! národní. lhostejnost českého obecenstva a zanedbávání jeho práva podporuje choutky našich nepřátel. Nepřij- mejte německých stvrzenek na české nákladní listy zanechle veškeré vlažnosti národní a buďte i v mali- čkostech, kde jedná se o práva naše, důslednými.

16 article

Proti společnému nepříteli musíme se postavit do jedné řady, zanechati rozporů, vzniklých z pří- slušnosti k různé straně národní, proti návalu ger- manisačnímu postaviti neprostupnou hráz. Apelu na českou společnost, aby sebevědomě a s hrdost národní vystupovala ve svém styku s železničním úřady. Centralisace a vysoká byrokracie jest jen pod porou germanisace u drah, proti které musíme rázně vystoupiti, krčením nedostaneme v Rakousku práva. na to nesmíme spoléhati, jsme malí a jest námi po- hrdáno, protože klečíme; nuže, vstaňíme, vzmužm se, ať jsme velikými! (Hlučný souhlas.) Zdařílým doslovem ukončil předseda pan dr. Halík mohutný manifestační tento projev, apeloval vřele na city a národní sebevědomí shromážděných. Resoluce, přijatá na schůzi žofínské dne 9. září t.r byla zde jednomyslně schválena a s nadšením při- jata. — Významný projev okresního zastupitelstva německo-brodského na obranu našich jazykových práv došel všeobecného uznání a souhlasu a budit další vzpruhou a zářícím příkladem samosprávným našim korperacím a veškerčmu obecenstvu.

Apel doktor Halík Rakousko

17 article Správní rada pražských obecních plynáren o požadavcích zřízenců.

Správní rada pražských obecních plynáren o požadavcích zřízenců. Po doplňovacích volbách konala správní rada pražských obecních plynáren včera na staroměstsk radnici v novém složení první svoji schůzi, v níž zvolen předsedou p. ob. st. inž. Ant. Kukla. místopředsedou p. ob. st. dr. Růžička; inspektor zvolení pp.: hespodářským V. Březnovský, staveb- ním stav. Hodek, osvětlení Fr. Skrčený, účetnictví Pešek, strojního zařízení A. Kukla. Zástupcem správ- ní rady v závedové nemoc. pokladně p. m. r. Červený. členem dozorčí komise téže p. Skrčený, referentem pro radu městskou p. dr. Pík. Dále rokovala správní rada o žádosti dělnictv a zřízenců za zlepšení hmotného postavení a schvá- leny následující návrhy: Dělnictvu při výrobě piynu, u pecí zaměstnaně- mu, zvyšuje se základní mzda denně o 20 haléřů sice topiči u pecí denní mzdy z K 40 hal. zvyšuje se na 3 K 60 h, hazeči u pecí denní mzda z 3 zvyšuje se na 3 K 20 h, uhlíři u pecí denní mzda z 2 K 80 h na 3 K. Strojníku, zároveň topiči par- ního kotle při výrobě denní mzda z 3 K 40 h zvyšuje se na 3 K 60 h. Navržené zvýšení vyžadovati bude ročně asi 10.000 K Denní příplatek za vytápění pece reservní 6- neb 7retortové stanoven budiž na 60 hal. Touto úpravou zvýší se náklad asi o 375 K. Ustanovení správní rady, týkající se udílení pre- mie 30 K pro dělnictvo nepřetržitů od 1. října do 31. března u pecí zaměstnané, budiž rozšířeno i na strojníky, zároven topiče parních kotlů, při výrobe

Ing Kukla doktor Růžička V Březnovská Hodek Pešek A Kukla Francie

18 article

po tutéž dobu nepřetržitě zaměstnaně. Návrhem lim vzejde větší náklad ročně o 180 K Dělníkům v čistírnách, pracují-li v čistírně pouze 14 dne a ostatního 1/4 dne při pracech nádvorních. počítá se mzda, jako by celý den v čistírně praco- vali. Náklad je nepatrný. Dělnictvu při skládání uhlí budiž placene dle váhy uhlí a sice od 1 metr. centu při skládání 2h při vyvážení 4 hal. Navržená úprava vyžadovati bud nákladu asi 1206 K. Nedělní hlídka budiž placena: Zámočníkům pro správky místo dosavadních 2 K 3 kor., plyneměr- cům místo dosavadní 1 K 2 kor. a rozsvěcovačům místo dosavadních 1 K 50 h 2 K 50 h. Náklad roční s touto úpravou vzroste o 676 K. Zkrácení doby pracevní v soboťu o 1 hodinu má platnost i pro zámečníky v závodu instalačním jakož i pro sluhy ve skladu městském a závodu j- stalačního. Je-li jich služeb přes čas zapotřebí, bu- diž zvlášť honorovány. Návrhem tím vzroste náklad ročně asi o 400 K Kopáčům a kladečům v závodě instalačním po- čítána hudiž 1 hodina noční práce při ucházení (o 6. hod. večerní do 7 hod. ranní) jednou čtvrtinou denní mzdy místo dosavadní jedné šestiny. Navržená změna vyžadovati bude nákladu ročně na 500 K Odvolatelný dobrovolný přídavek, splatný ve čtvrtletních lhůtách prošlých, vždy o ferminech čin- žovních, po 3letá nepřetržité službě, stanovený do- savad obnosem ročních 160 K, hudiž zvýšen na roč- ních 200 K Po dvouleté nepřetržité službě ustanoven budiž přídavek ve výši 100 Navržené zvýšení 40 K pro dělníky a zřízenc po 3leté službě platí i pro ony, kteří nyní vyššíhe přídavku než 160 K ročně požívají, ale jejichž pří- davek ročních 240 K nepřevyšuje.

Zámočník Kopáč

19 article

Náklad ze zvýšení přídavku o 40 K ročně vy- žadovati bude nákladu 16.000 K, udělení přídavku 100 K po 2leté nepřetržité službě 4300 K, úhrnem tu- díž 20.300 K. Dělníkům a strojníkům, již nepřetržilě po celý rok u výroby pří pecích a parních strojích jsou za- mčstnáni, povoluje se v letním ohdubí, pokud smu služba dovolí, placená dovolená a sice po 5leté a p 10leté službě týden. Náklad na placené dovolené ob- nášetí hude ročně asi 1147 K. Rozsvěcovačům povoluje se táž dovolená, ale s podmínkou, pokud tomu služba dovolf a pořud nej- nutnější obsluhu svítilen rozsvěcovače na dovolené dlícího druzí rozsvěcovači bezplatně budou obstará- vati, aby náklad se nezvýšil. Pokud návshy ředil. dojdou schválení, navrhuje se dále, aby zvýšení přídavku činžovního nabylo platnosti od 1. srpna t. r., ostatní pak hody návrh aby nabyly platnosti první sobotou po úžadním sehválení Návrhy tyto budou předloženy městské raděa sboru obecních staršíéh

20 title

Užší volhy do sboru obecních starších král. hlav. města Prahy-

Praha

21 title

Kandidátní listiny.

22 article Staré město.

Staré město. I. sbor. Pleskot Adolf n ťovárník a majitel domu č. p. 1067-I. Volba koná se ve středu dne 17. listapadu 1909 nd 9. hod. dopolední do 5. hod. odpolední v obecné škole chlapecké u sv. Havla na Ulielném trhu, Volební kancelář jest v den volby v kavárně »Secesse« ve Skořepce č. 6. Za Slaroměstský občanský kluh: Dr. Jan Podlipný, Václav Lada, řid. Tomáš Ryšánek, dr. Karel Pík. Za výkonný výbor obchodnických korporací pro volby do sboru obeuních starlích král. hlav. města Prahy: František Vítek, poslanec Lud. Čech. Nové město. V I. sboru: MUDr. Jan Deyl, univ. prořessor 109-II, Josef Urban, komerční rada, velkocbchodnn 1966-II.; v II. sborut Ing. František Zvěřina, stavební inžený 1635 Il. v III. sboru: Alois Vaníček, řezník 315-ll Za klub voličů nevoměsiských: De. Karel Groš, před- seda. František Hašnursk, Jan Červený, místopřed- sedové. Josef Schrötter, jednatel, Za Občanskou besedu pro dolní Nové měslo: Tomáš Maděra, předseda. Ant. Beneš, místopředseda. Melh. Káš, jednatel. Za Národní klub na král. Vyšehradě a hořejším Novém městě: Františck odek, MUDr. Vaclav Peyr, místo- přednodové. V. Dolejšek, jednatel. Souhlas s těmito kandidáty projevil jednomyslně: Výbor Úřndnické besežy v Praze II. a VI. : Franlišek Soukup. tajemník nemocenské pokladay, místopřed- seda. Dr. Rudolí Pulkrábek, úřadnik Hypoteční banky jednatel.

Pleskot Adolf Havel doktor Podlipná Lada Ryšánek Karel píka František Vítek Lud MUDr Deyl Urban Inga Zvěřina Vaníček Groš Hašnursk Červená Schrötter Maděra Beneš Káš Vaclav Peyr V Dolejšek Franlišek Soukup Pulkrábek Skořepka Praha Čechy Vyšehrad národní klub na král Úřndnický beseža

23 article Opereta.

Opereta. Listek do památníku sousedům Němcům, více měn i jiným národům. Kdo, myslíte, vládne v divadle? Snad ředitel? Správa? Kapelník? Režisér Zpěváci, herci? Chyba lávky! Divadla mají dvojí vládu: jednu viditelnou — to je publikum, druhou neviditelnou — to je vláda umění a železný osud umění. Ta prvá vláda je jasná: správy divadel jsou jejími vykonavateli a zvučící kov sprostředkovate- lem mínění a spolehlivým barometrem: stoupá-li — je správa na dobré cestě, a vládce dává na jevo svou spokojenost; klesá-li — stalo se něco, co slo- žilo vrásky na hladkém čele všemocného vládce a přichází jemný pokyn zlatým kyjem: dejte si po- zor — až sem a ne dálel Ten druhý vládce je zase jiný — ne tak přísný ne tak hrozivý a nemá tak bezprostředního spojen se správcu; sídlí vysoko — tak vysoko, že většin správ tam ani nedohlédne — ale vládne neúprosně

Němec

24 article

Jen si všimněme produkce zpěvoherní za posledních sto let: co tisíc prací přišlo na svět! Kolik set jieh uvítalo publikum s jásotem, zasypalo jich původce vavřiny i zlatem! A zatím pracovalo skrytě, ale vytrvale neviditelné síto s velikými oky, do něhož nové práce se házejí: síto se třese, kus za kusem propadává oky, a na sítu zbývá jen několik největ- ších kusů: ty ostatní propadly se kamsi hluboko. do černa zapomenutí. Zní nám jako pohádka, když slyšíme o šílených úspěších Myslivečkových — pil divinc Boemo“ — jehož opery uváděly současníky v extasi; dnes neznáme téměř ani jmen těch oper — zbylo právě jen to „il divino Bnemo“ — a t zbylo asi jen a snad v Čechách... A což bližší do- bou Meyerbeer? A legie jiných, již propadli sítem i se svými jmény, jichž už neznáme? — A ku po- divu: stávalo se, že právě ti, kteří pak nepropadl sítem, upadli v kolisi s druhým vládcem divadla — publikem; to je zamítlo, vypískalo — a hle — po čase objevují se jako ténix v plné slávě a leskua porážejí jako domky z karet oblíbené práce favorito publika ..

Myslivečkův Meyerbeer Čechy divin Bnemo

25 article

Oba vládei divadla upadají časem do kolise jsou oha silní. Vítězstvi publika je prudké, šumné — ale není vytrvalé, nepotvrdí-li je druhý vládce; ví- tězství osudu uměleckého je často opozděné — ale věčné Nuže, tyto věci, tyto vládní poměry Byly ode dávna známy: a — prohlédli je dobře lidé současně hudebně i obchodně nadaní. Neboť těch, kteří píit

26 article

pouze z vnitřní nutnosti, z lásky k umění, z hloub svého vroucího srdce, bez ohledu na modní právě vkus publika, bylo vždy maličko; a těch, kteří spo- kojí se okamžitým úspěchem, slávou a výdělkem co nejtučnějším, byla vždy většina. Nuže — tuto většinu lze rozděliti na dva díly: jední psali podle rozmarů prvního vládce divadel, ale nasadili masku umění. Typus: Meyerbeer. Druzí psali otevřeněa upřímně jen pro chvíli, pro okamžitý úspěch, vypo- čítali, co lidi nejvíce baví, a pohybovali se v niveau vkusu a chápavosti co nejširších vrstev: ti psali operety. Prvější měli zlý osud: předně přišli na sito a propadli; a pak přišel smělý chlapík, jako byl Ri- chard Wagner, jenž jim strhnul masku s tváře ukázal, že „já nejsem medvěd, já jsem Vašek! Ti druzí ani na síto nepřišli: nereflektovali na to — a dobře udělali. Právě v té upřímnosti a ole- vřenosti tkvělo něco, co na jich pracích uvázlo a dodalo jim jistého půvabu; a pak — opereta tvořila stupeň, přes který kráčelo publikum do chrámu opravdového umění. Neboť opereta musila státi se stereotypní — pomalu počala se opakovati; starů vtipy, staré figury, jen jinak oblečené — staré si- tuace, jen jinam položené — — to vše konečně znu- dilo. Ostatně celý genre od starého Offenbacha octnul se v pomalém úpadku; Offenbech se obehrál, a ti noví nic nového neposkytli — podávali jen va- riace na thema „Offenbach“. A tak jsme se dočkali doby — kratičké doby asi před 4—5 lety — kdy zdálo se, že opereta jen živoří.

Meyerbeer Ri Wagner Vašek Offenbach Typus

27 article

Však hle! Čilý duch lidský nezaháli; a tu han- bu nesmělo nechati dvacáté století, století obchodu, na svém čele, že nedovede psáti obchodní muziku.. Z Vídně, „der alten Kunststadt“ — z té Vídně, z kte- ré své doby zazněly čarovné zvuky Mozarta, Beetho vena. Schuberta — z této Vídně přišla spása; tž Vídeň, která už sto let je neplodná, se rozpoměla na své povinnosti k umění: jako před sto lety, vy- sílá i nyní trojici muzikantů do svěla; a svět leží na břiše, jásá, plní divadla, sype slávu a divadelní barometr stoupá: první vládce je spokojen — vý- konné orgány s ohutým hřbetem přijímají výraz jeho spokojenosti; na druhého vládce se nedbá — ten mlčí a čeká.... A to vše ne jen u nás: totěž ve Vídni, totéž v Římě, Madridu, Paříži, Londýně v Americe a — hrůza hrůzoucí! — nejhůře v celém Německu. Hle — Richard Wagner neuznával ani za nutno, bojovati proti operetě: tu přehlížel zcela. Postavil požadavky hudebního dramatu tak vysoko vytknul divadlu takové nebetyčné cíle a napsal sám tak ohromné věci, že vedle toho vše ostatní mizelo jako plevy: a když v Bayreuthu zazněly posvátné zvuky „Parsifala“ a bylo jasno, že Wag- nerovi bylo dopřáno, uskutečniti svůj životní cil. uzavříti své životní dílo tak vysoko, jako posud snad jen Beethovenovi přáno, jásal národ němechý

Mozart Schubert Wagner Parsifal Beethoven Vídeň Kunststadt Řím Madrid Paříž Londýn Amerika Německo Bayreuth

28 title

Hudba.

29 article

a s pietou převzal velký umělecký odkaz: vybudovat ze staré opery „ein Gesammikunstwerk“ — hudebn drama. A opásali se sousedé Němci mečem Sieg- friedovým, dali na hlavu „Tarnhelm“ — vše po Wagnerovi zděděné — vypnuli prsa a pyšně hlásali: my jediní máme hudební kulturu! Jdea Wagnerova měla se vžít, do divadla chodit jako do chrámu a přiblížení se k světlému vzoru bayreutskému měle býti cílem každého německého operníhe jeviště. Krát- ce a dobře: Wagner učinil smělý pokus, vyrvati žezlo z ruky publiku a dáti vládu celou do rukou čistému umění; a došel i v zevních úspěších, v pře- možení puklika tak daleko, že mohl zavříti oči v bla- hém vědomí, že Siegfried draka opravdu zabil. Než — nastojte! — drak se hýbe — protahuje údy — žere, roste, dělí se, má mladé, rozbíhá se po světě, mění podobu, a — leze na scénu: tu jako „Veselá vdova“ — tu zas jako „Dollarová princezna“ — tu jako „Sen valčíku“ — — a tak dále a tk dále... Vídeň, Beethovenova Vídeň, draka oživila, oplodnila; a Wagnerovo Německo otevřelo náruě dračatům, jásá jim vstříc, plní domy: trvalo-li desíti- leti, než „Lohengrin“ nebo „Tannhäuser“ dávali se po sté, dvou sté nebo docela po pěti sté, trvá t u „Veselé vdovy“ dva — tři roky; publikum jásá, neboť žezlo bylo mu zase vráceno a vrátily se staré časy dvojích vládců v divadle. A zase začínají ste- sky, že domácí produkce je zanedbávána, jen trpěna vážná opera má omezený kroužek ctitelů, jenž na- plní divadlo nejvýš třikráte až čtyřikráte; krátce stará historie předwagnerovská se opakuje a víe- obecně se čeká, až někdo opíše Wagnerův spisek „Das Judenthum in der Musik“..

Němec Wagner Jde Wagnerův Siegfried Wagnerův Lohengrin Tannhäuser Vídeň Německo Beethovenův Vídeň SF Gesammikunstwerk

30 article

A všecky křiky a nářky jsou marny: publikun je majestát a užívá své moci plnými doušky; tirády o umění nečte a je právě v tom stadiu, kde ocitá se griseta, když překonala první ostych a stud ohledy společenské: vystavuje svou nahotu a po- hrdání všemi ohledy společenskými a mrav- ními na odiv a směle se koupe v upřímném doznání: já jsem griseta a vy ostatní si na ctnost jen hrajete: kdybyste mohli a měli tu kuráž, řekli byste totéž, co já: můj život je ten pravý — jen ve chvilce požitku, šumu žertů, vůni vína a teple mladého masa je rozkoš životní! — Zatím druhý vládce mlčí a čeká: on ví, že griseta sestárne a že na stará kolena, až utichnou žerty, nebude vínaa vrásky pokryjí pleť, až v hlavě bude pusto a kolem prázdno, a nebude čeho se zachytit, nebude pro žíti, že po kolenou bude se plaziti a volati — boha. A bůh je tak blízko a zjevil se lidem už tolikráte . + Z konceztní síně. Mimořádný koncert Českéh spolku pro komorní budbu seznámil nás posledně. v pátek, s umělcem skutečně mimořádným. Je to virtuos na violoncello, Pablo Casals, jenž ukázal se svrchovaným nejen v technice, ale i v hudebním

Casals

31 article

pojímání. Začal Beethovenovou třeti sonatou z A-dur op. 69 a již první větou, jak přednášel ty kvetouci myšlénky, jak plně a něžně zněla jeho kantiléna, jak plynně a lehce stoupal do vysokých poloh, pře- svědčil nás o svém umění. Casals má překrásný tón, báječně vyrovnaný a všech odstínů schopný. Pravi jeho ruka, ovládaní smyků jest obdivuhodné. Na kratinkém kousku smyčce vydechne nejlíbeznější, ně- kolikataktovou periodu. V scherzu ukázal svůj přesný cit rythmický, co zase v adagiu, stručně převádě- jícím k živému finale, rozvinul celou krásu sytě zpěvného tónu. V Bachově snitě dal thematice vy- stoupiti tak plasticky, že na jeho nástroji jakoby každá struna spolu hovořila a jedna po druhés odpovídaly. Ani postrádati nebylo, že mluví k nám tu smyčcový nástroj beze všeho obvyklého průvodu. Je to ovšem v první řadě umění Bachovo, jenž polyfonii vykouzluje i nástrojům, povahou jí nej- vzdálenějším. Avšak i hráč má tu na výsledku veliký podíl, neboť jak snadno je tu unaviti, bráti jako ně- jaké prstové neb smyčcové cvičení, podati pouhou změsť tónů! Ale Casals artikuluje myšlénky jasně, rozvíjí techniku passážovou a arpeggií bezvadnou ovládá hru plnohmatou a při tom všem nezapomíná na přednes a zpěv. U něbo zpívají i pasáže. A co stylu bylo v lěch starých tancích! Casals dovede ta- kovou sarabandou neb menuetem přenésti v minu- lost. Konečně seznámil nás umělec také s výrazným dílem mladé ruské literatury, sonatou pro violoncello a klavír od S. V. Rachmaninova. Je to práce mo- derním duchem provanutá, žhavého cítění a výrazu.

Beethovenův Casals Bachův S V Rachmaninův sonáta z Adur op . 69

32 article

Obě krajno věty jsou citově velmi vznešené; schervo působí dojmem divé nějaké kavatkády přes pláně stepi, volná věta, na niž reminiseence objeví se ještě jednou ve finale, před samým koncem, značně, ač skoro nadbytečně je prodiužojíc, je bolně přemita- vého rázu. Časals přednášel dílo s duchem a vervou. Společníkem byl mu tu, jakož i v Beelhovenovi. p. Leonid Kreutzer, klavirista dobrých kvalit. ač Casalsa nedostibující. Tím ovšem vnikal do souhry jistý nepoměr sil. Hra Kreutzerova libuje si v hluě- ností a hráč, jakkoli virtnositu jeho je nepochybná hbitá, několikráte se přehmátl. Škoda, že také ne- vybral si k solovému přednesu skladbu zářivější, nežli jest Bdur sonata od Glazunova, nadící délkou a ubíjející svým ekklektismem. Lidové slovanské písně v celé své pestrosti, rázovitosti a kráse předvedou na uvítacím večeru českého a slovanského studentstva, pořádaném již tento čtvriek Svazem českoslovanského studentstva ve dvoranách žofinských, studující jednotlivých slo- vanských národů, kteří právě letošního roku v ne- obyčejně hojném počtu zavítali do Prahy na studia V příjemném souladu střídati se budou temperament- ní písně Bulharů, Srbů, Chorvatů a Slovinců s me- lancholickými dumkami Rusů, Ukrajinců a Poláků.

Kreutzer Kreutzerův Glazunov Bulhar Srba Chorvat Rus Ukrajinec Polák Praha svaz českoslovanský studentstvo

33 article

mezi nimiž jistě čestné místo zaujmou také české, moravské a slovácké písničky. Slovanské student- stvo uvítají rektoři obou vysokých škol, zástupci měst. rad a j. nár. korporací. Po programu solrée dan- sante při hudbě p. Konopáska. Úbor salonní. Vstup- né: dáma s gard. 3 K. pán 1 K. Studující 20 hal. Reklamace dam přijímají se ve Svazu česk. student- stva Praha-II. Spálená ul. (Akad. dům. III. patro) denně od 10—12 hod. dopol. Tamtéž předprodej vstu- penek pro studentstvo. + Česká Filharmonie na Smíchově. Zejtra ve středu koná se již třetí populární koncert v Národ- ním domě na Smíchově. Na progranu jsou skladby od Smetany. Dvořáka, Griega, Liszta, Moniuszky. Flona a j. Vstupenky po 60 h, rodinný listek po 1 K 60 h prodávají se před koncertem u pokladny.

Konopásek Smetan Dvořák Grieg Liszt Moniuszko Smíchov stva Praha Český filharmonie

34 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Odbytý žeditel vídeňské dverní činohry. Z Vídně, 15. listopadu. Ve včerejším »Fremdenblattu« na čel- ném místě vykonána nekrvavá poprava. Byl tam od- střelen ředitel dvorní činohry dv. r. Pavel Schlen- ther. Vypočteny všechny hříchy jeho vlády a bylo mu pověděno, aby podal demisi nepokrytými slovy: »Pan Schlenther může prokázati dvornímu divadlu službu toliko jedinou ještě — odstoupí-li.« Podle našich informací jest nejvážnějším kandidátem pro jeho nástupnictví universitní profesor dr. Alexandr ryt. Weilen, profesor německé literatury a divadelní kritik. Otec jeho, rodem z jižních Čech, byl literárním vychovatem nebožtika korunního prince Rudolfa.

Pavel Schlen Schlenther doktor Alexandr Weilen Rudolf Vídeň Čechy

35 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Princové Fürslenbergovi utopili užitele. Jak svého času sděleno, převrhli letos v létě dva synové knížete Egona Fürstenberga na kostnickém jezeře z bujnosti člun, v němž seděl jejich učitel frančiny. ačkoli věděli, že neumí plovati. Úbohý učitel utonuí a žáci jeho prý mu ani nepřispěli na pomoc. Tento trapný případ způsobil mnoho hluku a čin obou princů byl omlouván mladickou nerozvážností. Ro- dina učitelova činí knížete Egona Fürstenberga zod- povědným za klukovství jeho synů a domáhá se ná- hrady 125.000 franků. Případem bude se zabývati soud kostnický. Využití vodních sil v Norsku. Ve vší tichosti utvořil se v Norsku trust, jenž asi ovládne celý ho spodářský rozvoj země. Hlavní bohatství země tvoř ohromné množství vodních sil. Z toho ma badensk- továrna na anilin a sodu koncesi na využití 117.00 a společnost Eyde, která vyrábí dusík ze vzduchu koncesi na využití 450.000 koňských sil. Nyní utvo řily oba podniky trust, jenž jim dává téměř monopo vodních sil,

Fürslenberg Fürstenberg Norsko Eyde