ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 ae963090-661f-11dc-a5bc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 45 celkem · entity: person 57, place 56, org 7, work 5
1 masthead
17. prosince 1901.
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
K čislu 349.
4 masthead
Strana 9.
5 article
Sestátňování dráh a požadavky železničního úřadnictva. (Členská sehůze spolku českých úřadníků zelezničníc (Od zvl. zprávodaje » Nár. Listů«.). (Dokončení.) Zem. a říš. posl. inž. Kaftan (uvítán trvalým potlekem a voláním »Sláva«) poděkoval velice srde nými slovy za laskavé uvítání. Oceniv důkladný. jasný a informativní výklad referenta p. revidenta Pohnerta, zabývá se řečník otázkou sestátňování sou- kromých dráh v Rakousku, a to se stanoviska do- pravní, obchodní, celní i stáťoprávní politiky říše. Rentabilita, výnosnost dráh nespočívá jedině v do- konalých prostředcích dopravních, v dokonalé kon- strukci strojů, vozů a vrchní i spodní stavby; t. zv. dopravní koeficient spučívá z velké časti na zdatnosli železničního úřadnictva. (Výborně!) To jest činitel který na dopravní koeficient má veliký vliv. Řečník probírá pak vývin rakouského železni- čního dopravnictví od samých jeho počátků, od doby. kdy v kruzích rozhodujících vládl názor, že železnie není třeba, poněvadž pro dopravu stačí poštovní omnibusy. Zmíniv se o jednotném systému dráh sou- kromých, potom o soustavě smíšené, při níž část dráh je soukromými, čásť státními, poukázal řečník na prodej státních dráh v letech padesátých, na de- ficit z prodeje toho vzniknuvší, dále na zavedený potom systém garanční, jakož i řádění koncessionářů staveb soukromých garantovaných dráh, při čemž někdy i 60% peněz na dráhu vypsaných padlo do rukou bursovních finančníků.
Ing Kaftan Pohnert Rakousko
6 article
Řečník byl plnomocníkem podnikatele stavby dráhy pražsko-duchcovské, i má osobní zkušenosti o tom, jak za stavbu, zařízení a dopravní prostředky dráhy, na kterou bylo emittováno 20 millionů, bylo vydáno pouze 8 millionů zlatých, kdežto stát garan- toval výnos celé emittované sumy. Dráha taková ovšem nemohla se vypláceti; obecenstvo vůbec po- zbylo důvěry ve stavby dráh, i nastala tíseň. Vylíčiv hospodářské následky t. zv. vídeňského krachu, charakterisuje řečník následovavší pak po- stálňovací akci, která se neděla se slanoviska ná- rodohospodářského, nýbrž se stanoviska pomoci. Proto postátnění tehdejší mělo v zápětí finanční škodu pro slát a nelibost veřejnosti. Zeleznictví rakouské prožívalo smulné své ob- dobí, za něž ovšem úřadnictvo nemělo viny; v té době vznikly svízele úřadnictva, jež pan referent podrobně vylíčil. Když státní poměry trochu byly urovnány, byla státní správa tlakem veřejnosti při- nucena, ujali se znova otázky sestátňování dráh soukromých i jala se vyjednávati s příslušnými spo- lečnostmi. Řečník poukazuje na soukromé dráhy,o jichž sestátnění se jednalo, na věcné potíže, jež se při tom vyskytly, na nepříznivé pro stát znění kon- cesních listin, jakož i na parlamentní jednání těchto otázkách.
7 article
Za vládnoucích poměrů nelze v Rakousku racionálně prováděti sestátňovací akci železniční. Aby věc dostala se znova do proudu, podali poslanci národní strany svobodomyslné na začátku letošního podzimního zasedání poslanecké sněmovny náv h na postátnění dráhy severozápadní. Je to návrh posl. Kaflana. Návrh podán byl jako pilný, a pilnost jeho byla k velikému překvapení jisté strany přijata kva- lifikovanou většinou. Návrh dostal se do železni- čního výboru, tam předán subkomitétu, jehož zpravo dajem stal se posl. Kaftan. Řečník ujišťuje, že věe pokračuje přes četné obtíže, které však nejsou ne- překonatelny. Na to probírá řečník otázku sestátnění dráhy c. k. přiv. společnosti státních dráh. Dotknuv se ne příliš pěkné historic rozdělení této dráhy ve dvě tělesa a překvapení, jimž zasáhnuta byla takto ne- jen veřejnost, ale i vláda, poukázal řečník na boh mezi Císlajtanií a Uherskem v záležitosti jmeno- vané dráhy, a na záhadné počínání velkokapitalistů při tom.
Kaftan Rakousko Uhersko národní strana poslanecký sněmovna státní dráh
8 article
Zůstává faktem, že obě jmenované dráhy, o jich sestátnění nyní se jedná, byly k sestátnění zralé již v r. 1895. Že dosud sestátněny nebyly, má několik příčin. První příčinou je neúspěch při pokusu se- státnění severozápadní dráhy, dalšími neblahý stav parlamentu od r. 1896, konečně nedokonalost konces- ních listin, jichž znění dává podnět k nekonečným námilkám. Přes to postátňovací akce je třeba k vůli jejím výhodám pro stát. Obě dráhy, jak severozápadní tak společnost státních dráh, mají pro Rakousko veliký význam, jejž řečník podrobně dokazuje. Význam len má vliv i na zahraniční obchod Rakouska, i na jeho celní a obchodní politiku zahraniční. Tato politika dochází znamenité podpory také v autonomní politice tarifní a z té příčiny vzhledem k poměru Rakouska k Německu, jakož i k Uhrám státu prospěje, bude-li obě velikě jmenované dráhy míti ve své správě. Jen potom bude moci uzavříli správné vyrovnání s Uher- skem a bude moci správně vyříditi celní a obchodní smlouvu s Německem.
Rakousko Německo Uhry státní dráh
9 article
Řečník dokázal pak potřebu sestátnění obou dráh o něž se jedná, se stanoviska království českého. Se státnění je nutno také vzhledem k potřebě reorgani- sace správy státních dráh. Na místě nynější centrali sace jich musí nastati, má-li se dosící potřebné na pravy, decentralisace jejich. Potřebu decentralisace řečník opět zevrubně dokazuje, odvolávaje se na pří- klad Německa. Správa byrokraticků pak musí ustou- piti správě komerciálně-technické. (Bouřlivý souhlas. Mimo tyto požadavky vyskytuje se také poža- davek zlepšení existenčních podmínek železničního úřadnictva. Rečník nechce udávati lichotky, ale přece prohlašuje, že i tento požadavek považuje za oprávněný. Namitá-li se proti němu, že není peněz, nelze námitku tu uznati. Doprava stoupá a s ní množí se příjmy. Neroste-li současně výnos, pak se provozuje chybné hospodářství, jímž však úřadnictvo není vinno; nemá tím tedy býti ani postiženo. Řečník nechce těmito slovy úřednictvo kaptivo- vati, mluví jen dle své zkušenosti. Věda, že dobře situované úřednictvo pracuje s větším zájmem,je řečník přívržencem snah po zlepšení existence všeho zelezničního úřednictva. (Výborně! Bouřlivý. dlouho trvající potlesk.) Předsedající p. vrchní inženýr Blabol vzdal posl. Kaftanovi srdečný dík za jeho vývody. (Opětný bouřlivý potlesk a volání výborně!)
Blabol Kaftan Německo
10 article
Posl. inž. Kaftan poděkovat vřelými slovy za tento projev. Jednatel spolku p. revident Beran přečetl pak omluvné přípisy posl. dra. Pantůčka, Srámka, Choce. Fresla, Černého a Klofáče, jakož i člena státní žele- zniční rady c. rady Boh. Bondyho. Inspektor p. inženýr Neumann poděkova posl. inž. Kaflanovi za jeho projev uznání železí čnímu úřednictvu. Zajisté spokojený úředník lépe pra cuje nežli nespokojený. Zmíniv se o dřívějších dobách, kdy koefiecen dopravní byl co možná snižován, zabývá se řečník otázkou postálňování dráh. Soukromé dráhy jsou průmyslovými podniky, založenými na výnos. Sta však nemá hleděti na dráhy jako na výdělkové pod niky. Pro stát rentabilita drah spočívá ve povznesen občanstva a jeho poplatní síly.
Posl Ing Kaftan Pantůček Srámek Choc Fresl Černý Klofáč Boh Bondy Neumann
11 article
Rentabilita drah obnáší nyní 2.069b, a je otázk zvětší-li se za nynější tarifní politiky. Linie c.k státních drah v království českém jsou zajisté aktivní Že jsou haličské linie státních drah passivní, za t nemůžeme. Nelze tedy odmítati snahy úřednictva státních drah na základě malé výnosnosti drah Ostatně při jiných oborech státní správy se tak ne- děje. Když byly úředníkům soudcovským zlepšeny platy, nikdo se netázal, jak výnosná je rakouská justice. Proto také úředníci železniční právem žádaj oprávněné zlepšení své existence. (Výborněl) Adjunkt u severozápadní dráhy p. Vojtíš ek promluvil o nesrovnalostech, jimiž trpí železničn úřednictvo dráh soukromých a žádá poslance, aby dbali také starších úředníků a jejich postavení př sestátňovací akci. Pan Roller, úředník při společnosti státníeh dráh, žádal posl. Kaftána, aby podporoval kroky de- putace úředníků c. k. priv. společnosti státních dráh jež se domahá úpravy svých služebních poměrů. Pan Weinsteln z Peček prohlašuje, že úřad- níci dráh soukromých nebojí se sestátňovací akce- Řečník praví dále: Obracím se na naše svobodo- myslné poslance se žádostí, by se ujali českých že lezničních úřadníků, kteří k vůli své národnosti by vají odstrkování. Rečník vítá podobnou interpellac posl. Maštálky.
Roller Weinsteln Maštálek Pečky
12 article
Co se týče poměrů hmotných, úřadnictvo dráh soukromých žádá napřed úpravu svých platů a po tom sestátnění soukromých dráh, při němž snad zmizí protekcionářství, jež u soukromých dráh bují Řečník končí výzvou, aby všichni železniční úřa- níci jednali solidárně. (Souhlas.) Po poznámkách pp. revidentů Kruise a Berana navrhl p. Vojtíšek resoluci, v níž úřadnictvo želez niční prohlašuje postátnění všech dráh za prospěšné žádajíc při tom úpravu svého služného, zaručení svých práv, vyrovnání nesrovnalosti dřívější dráhy konečně vydání zákona na úpravu poměrů úřadnicív dráh soukromých. Po delší debatě byla resoluce ta přijata s malou změnou formální. Následovaly volné návrhy, při nichž pp. Dvořák. Weinstein, inženýr Neumann, Katz, Zeman a Beran pojednali o vnitřních záležitostech svého stavu. O po žadaveích úřadnictva železničního povahy intern usnešeno pojednati ve zvlaštní schůzi členskě. Schůze skončena vřelým doslovem předsedají- cího pana vrchniho inženýra Blabola krátce před půlnoci.
Kruis Beran Vojtíšek Dvořák Weinstein Neumann Katz Zeman Blabol
13 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Mlecí řízení. V čísle 336. »Národních Listů« hájí pan dr. Hotowetz mlecí řízení. Dovolte mně, abych i já v té věci pronesl své mínění a pokusil se tvrzení jeho vyvrátiti, nejen na základě stati stiky, nýbrž i na základě třicetileté zkušenost jako mlynář a obchodník. Předesílám, že pro- nášeti již nyní konečný úsudek o zhoubném vlivu zrušení mlecího řízení na naše zemědělství a mlynářství jest při nejmenším předčasnéa ukvapené. Mlecí řízení, pokud se přívozu pše- nice z ciziny týkalo, bylo zrušeno koncem roku 1899 a pokud se týkalo vývozu mouky, teprve koncem června 1900. Minulo tedy od zrušení mlecího řízení teprve půldruhého roku a tu ne- možno za tak poměrně krátkou dobu účinky zrušení jeho s dostatek seznati. Jsouť vlivy na utváření cen obilí v jednotlivých státech velmi různy. Tvrzení, že od zrušení mlecího řízení ceny pšenice u nás klesají a zůstávají daleko za cenami Německa, Francie a Anglie jest omylné. Pan dr. Holowetz houževnatě lpí na
doktor Hotowetz Holowetz Německo Francie Anglie
14 article
našich abnormálníchvysokých cenách pšenice v létech 1897 a 1899, které byly přivoděny neúrodou pšeniční v celé říši roku 1897. Roku 1897 urodilo se pšenice pouze 34 mill. q, tedy o 21 mill. metr. centů méně než činí průměrná úroda 55 mill. q. Uvážíme-li, že se za cel předcházející desetiletí vyvezlo pšenice za hra- nice— pouze 15 mill. q, shledáme, že byly po tak eklatantní neúrodě v následujících dvou, tři létech vyšší ceny u nás nutny, než na trzích zahraničních. A pro pana dra. Hotowtze jsou tato léta vysokých cen pšenice přivodéna jedině neúrodou, mezníkem, s nímž všude a ve všem počítá, neprávem ovšem, jak ihned ukáži. Naše ceny pšenice, vyjímaje léta 1897—1898, nebyly od roku 1892 vyšší než letošní a loňské po zrušení mlecího řízení. Mlecí řízení bylo v nej- větším rozkvětu v létech 1893, 1894, 1895 1896, kdy vyvezeno bylo pšeničné mouky za hranice ročně až 1,300.000 metr. centů, kte- réhožto množství nikdy před tim ani po tom do- saženo nebylo. A jaké byly tehdy u nás ceny pšenice? Ve Vídni platilo se za 100 kg pšenice
Vídeň kg
15 article
roku 1893 v červenci 7 zl. 12 kr., v prosinci 7 zl. 65 kr. » 1894 v červenci 7 zl. 80 kr. „ » v prosinci 6 zl. 90 kr., » 1895 v červenci 7 zl. 10 kr. » v prosinci 7 zl. — kr., „ 1896 v červenci 6 zl. 65 kr., » v prosi nci 8 zl. 55 kr., a po zrušení mlecího řízení platilo se tamtéž za 100 kg pšenice: roku 1890 v červenci 8 zl. 30 kr., » v prosinci 8 zl. 40 kr., roku 1901 v červenci 8 zl. 20 kr. a nyní v prosinci až 9 zl. — kr. Jsou tedy naše ceny pšenice po zrušení mlecího řizení vyšší až o 1 zl. 50 kr., než byly za doby trvání jeho a nalézaji se v dalším vzestupu. Dokáži ihned také, že od zrušení mlecího řízení nezhoršily se ceny naší pšenice u po- rovnání k zahraničním cenám. Pan dr. Hotowetz uvádí, že se rozpjelí mezi cenami naší pšenice od zružení mlecího řízení a cenami zahra- ničními v neprospěch naších cen přesunulo. totiž, že jsou nynější naše ceny pšenice po- měrně nižší než zahraniční proti dobám, kdy platila mlecí řízení. Ale není tomu tak. Nebo byly průměrně ceny pšenice: ve Vídni v Berlíně koncem roku 1893 7 zl. 65 kr., 9 zl. — kr. »1894 6 zl. 90 kr., 8 zl. 85 kr. „ , 1895 7 zl. 10 kr., 8 zl. 95 kr. » 1896 8 zl. 55 kr., 10 zl. 10 kr. Po zrušení mlecího řízení platila se pšenice ve Vídni v Berlině koncem roku 1900 8 zl. 40 kr., 9 zl. — kr. a v prosinci 1901 až 9 zl. — kr., až 10 zl. — kr.
doktor Hotowetz Vídeň Berlín kg
16 article
Tedy v době, kdy řízení mlecí bylo na vrcholu, byla pšenice ve Vídni až o 2 zl. laci- nější než v Berlíně, kdežto po zrušení mleciho řízení rozpjetí to značně kleslo. Ještě přízní- vější poměr v příčině té panuje mezi cenou pařížskou a londýnskou. K dalšímu obhájení mlecího řízení uvádi se, že si Francie a Německo mlecího řízení hledi jako oka v hlavě a jak tam pod ním vývoz zkvětá. A zatím tam o vývozu nelze mluviti. Tak na př. Francie, která klidí 90 mill. metr. centů pšenice, bez mála jednou tolik jako celá naše říše a až 20 mill. metr. centů ještě dováží, vyváží celých 200.000 metr. centů mouky v mlecím řízení. A že Francie na toto mlecí řízení nejmenší váhy klade, dokazuje nejlépe teprve před 14 dny poslaneckou ko- morou pařižskou přijatý zákon, kterým se řízení mieci až do nemožnosti stěžuje. Pšenice k mlecímu řízení určená musí být předem vyclena, ihned do mlýna dopravenaa zpracována a mouka z ní do 2 měsíců přimo zas na celní úřad k vývozu dodána. Celní úřad vykonává nad celou manipulací přisný dozor a každé zneužití jest vydáno vysokým pokutám. Tak vyhlíží favorisování mlecího řizení vládou francouzskou. Nejinak jest tomu v Německu. Toto klidí ročně 30 mill. m. ctů. pšenice 15 mill. m. ctů, ještě přiváží. A z celé tétc spousty vyváží jen 300.000 m. ctů, mouky Žitnou mouku ovšem nepočítám. Tvrzení, že průběhem roku 1900 po zru- šení mlecího řízení ceny pšenice ve Vídní klesly o 413 zl., co zatím v cizozemsku stouply, jes naprosto omylné, neboť platila se ve Vídni pše- nice v lednu 1900 8 zl. 75 kr. a v prosine 8 zl. 45 kr., klesla tedy jen o 30 kr. A ceny
Vídeň Berlín Francie Německo
17 article
cizozemské byly v témže sestupu. V Berlíně s platila pšenice v lednu 1900 za 9 zl. 35 kr. a v pro- sinci za 9 zl. V Paříži v lednu 1900 za 9 zl. 90 kr. a v prosinei za 9 zl. 60 kr. Byl tedy i n cizozemských trzich poměrně tentýž sestup. jako u nás. Poněvadž tedy, jak jsem dovodil, nemělo zrušení mlecího řízení tak zhoubného vlivu na naše ceny pšenice, jak míní pan dr. Hotowetz. odpadává také domnělá škoda našemu rolnictv zrušením mlecího řízení obnosem 55 mill. korun způsobená- A nyní k mlynařství. Přívoz uherské mouky pšeničné do. Předlitavska zrušením mle cího řízent nestoupl. Neboť roku 1895, za doby trvání mlecího řízení, doveženo z Uher do Před litavska okrouhle 5 mill. 200 tisic metr. ctů mouky a roku 1896 dokonce 5 mill. 900 tisíe metr. ctů., kteréhožto množství po zrušeni mle- cího řízení ani loni ani letos dosaženo nebylo a nebude. Roku 1899 bylo do Předlitavska do veženo z Uher 4,500,000 metr. ctů. mouky, po zrušení mleciho řízení r. 1900 však 5,300.000 metr. ctů a letošníko roku snad přivoz mouky dosáhne 5,400.000 metr. clů. Lonský ani le- tošní přivoz nedosahuje arci výše přivozu z roku 1896, ale převyšuje značně přívoz z roku 1899, posledního to roku trvání řízení mlecího, kdy činil pouze 4,500.000 metr. etů. Avšak tento značnější přivoz mouky v letech 1900 a 1901 nelze počitati na vrub zrušení mleclho řízení.
doktor Hotowetz Lonský Berlín Paříž Předlitavsko Uhry
18 article
Příčiny jsou jiné a to, že ve množství loňského roku a letošního do Předlitavska dovežené mouky zahrnuta jest i mouka žitná, které se k nám v těchto 2 létech spousty navezlo, což nebývalo nikdy před tím a při normální úrodě žita u nás nikdy nebude. Neobvyklý tento při- voz žitné mouky k nám byl zavinén neúrodou žita v Předlitavsku roku loňského. Průměrná sklizeň žita v Předlitavsku obnáší 19 millionů metr. ctů. Naproti tomu urodilo se tu r. 1900 žita pouze 13 millionů metr. ctů., i musel tedy býti schodek uhražen přebýtky z dřlvějších let a přivozem odjínud a v nemalé části dovozem žitné mouky z Uher. Tento přivoz žitné mouky začal po žních loňského roku a potrval až do žní roku letošního. Přesunut byl tedy na obě poslední léla. Že letošní přivoz pšenice do Předlita vsk o 400.000 m. c. zůstal za loňským, neznamená ničeho při roční spotřebě pšenice 14.000 000 m. c. a vzhledem k tomu, že jsme měli úrodu pšenice dobrou a proto spotřebu cizí pšenice menší. Neznamená toy že naše výroba mly- nářská o těchto 400.000 m. c. se zmenšila na prospěch dovozu uherské mouky. Na čí účet pak musilo by se klásti, že roku 1900, prvním to roku po zrušení mlecího řizení, přivezeno k nám bylo z Uher pšenice o 1,600.000 m.c. více než roku předeházejíeího, kdy mlecí řízení ještě v platnosti bylo? Mohl by někdo tvrditi, že o těchto 1,600.000 m. c. pšenice naše vý- roba mlynářská vzrostla proti roku předeháze- jíelmu? To naprosto nikoli. Ale přívoz ten stoupl proto, že byla větší spolřeba pšenice v Předlitavsku. A takovéto různosti v přívozu trvají pořád; jednou přívoz klesne, po druhé stoupne a to značně. Tak od roku 1885 po- hybuje se přívoz pšenjce z Uher do Před- litavska mezi 3 a 6mil. m. c., vždy podle toho, jakou jsme zde měli úrodu a spotřebu pšenice.
Předlitavsko Uhry
19 article
Že by rentabilita naší výroby mlynářské od zrušení mlecího řízení byla klesla, jest roz- hodně nesprávné, poněvadž této rentability při rakouských mlýnech od dávných let nenía proto už klesnouti nemohla. Za mlecího řízen vyplácely vysoké dividendy jen uherské mlýny, u nás se jen živořilo a vedl tuhý boj za uhá- jení existence. Za mlecího řízení, v letech jeho rozkvětu 1893—1896, nabízely uherské mlýny u nás přední mouky své až o 1 zl. levněji. než kolik činily naše náklady výrobní a při tom prosperovaly. Od zrušení mlecího řízení nenabízí své přední mouky u nás pod našimi cenami. A to znamená pro nás již zisk, neli obrat k lepšímu. Proto také ta zimniční námaha uherských mlýnů po opětném zavedení mlecího řízení, kterého tak vydatně — zneuživaly.
20 article
My čeští mlynáři nekladli jsme nikdy při- lišných nadějí jen ve zrušení mlecího řízení. nýbrž toto mělo býti jen počátkem lepší exi stence, klerá jest podmíněna ještě jinými okol- nostmi, jež nutno napraviti, zejmena úpravou železničních tarifů, jež vesměs jsou sdělány k naší škodě, tak že uherská mouka po rakou- ských dráhách levněji se dováží než naše. Poukazování na poměry v cizozemsku, třebas i pokud se týče řízení mlecího, nemůže nikdy býti pro nás směrodatným a nehodí se poměry ty na poměry naše. Tvoříme s Uhry na venek sice jednu říši, ale uvnitř jsme přece jenom dvěma státy, z nichž má každý jiné po- třeby a jiné zájmy, které se namnoze křižují Dle toho nutno se říditi. Řádky těmito chtěl jsem jen dokázati, že z mleciho řízení užitek měly pouze jen uherské mlýny. A je-li už nutnost, aby přebytek mlýnské výroby vyvežen byl za hranice, možno toho snad jiným způsobem dociliti, než opětným za- vedením řízení mlecího, které bylo, jak u nás bylo prováděno, jen ke škodě českému země dělstvi i mlynářstvi. — Ve Velkém Meziříči dne 12. prosince 1901. Joseť Čermák.
Uhry
21 article
Z trhů obilnich. Počasí bylo v první polo- vině týdne ještě deštivé a mírné, později však na stalo při dosti značném proudění vzduchu a mírném sněžení počasí studené. Ke konci týdne bylo však opět deštivé a mírné. Pro osení, jehož vzrůst jest téměř všude dobrý, byl by žádoucí sníh. Stav vody z počátku klesal, později však opět stoupal. Na trzích zahraničních bylo smýšlení převážně pevné ale obchod se neztepšil. V Americe kursy na počátku týdne stoupaly, později však opět klesly. Také Anglii musili kupci na počátku lýdne povoliti vyšším požadavkům majitelů, ale později zůstalo smýšlení beze změny. Na trzích něměckých byl obchod po pevnějším smýšlení počátečním později na lepší na- bídku rumunskou a ruskou rovněž chabější, kdežto ve Francii zůstaly kursy téměř po celý týden ne- změněny. Na ostatních trzích kontinentálních zůstaly ceny při skrovném obchodě dobře upevněny. Na trhu peštském zůstal obchod omezený. Ceny se stěž upevnily a částečně i zlaciněly. Pro pšenici bylo smýšlení z počálku příznivé, později však poptávk ochabla a ceny o 5—10 h. zlaciněly. Celkové obraty obnášely pouze 85.000 q. dovoz 180.000 q. Obcho se žitem byl po celý týden slabý a zůstal trvale klidný. Pro vývoz i pro spolřebu místní byly uči něny jen skrovné závěry za cen nezměněných. De jakosti znamenalo K 6.95—7.10 parity peštské. Ječ- men na kroupy a ke krmení zůstal tevale chabýma byl pro něj špatný zájem. Ceny zlaciněly o 10 h.
Amerika Anglie Francie
22 article Dle jakosti placen byl z Peští K 5.80—6.05. Ječmen
Dle jakosti placen byl z Peští K 5.80—6.05. Ječmen pro pivovary a pro sladovny ze stanice byl placen K 6.25—7.50 při paritě peštské. Oves byl jen slabě nabízen, ale také poptávka byla malá. Žlaciněl o 5 až 10 h. Dle barvy a čistoty byl placen z Pešt K 7.10—7.50. Kukuřice stará zlaciněla proti minu- lému týdnu o několik haléřů. Znamenala z Pešti K 5.40—5.45. Ceny nové kukuřice jen stěží se upev- nily. Placena byla na prosinec K 4.80—4.821/2, na leden K 4.90—4.95. S pohotovou řepkou nebyl žádný obchod a znamenala nominálně K 12.50—13.— Termínová řepka na srpen 1902 byla klidná a zna- menala K 11.65—11.75. Lníně docililo až K 14. 50 až 15.50, semeno konopné K 9.75—10.—. Proso uherské placeno bylo K 4.20—4.40, valašské zname- nalo nominálně z Pešti, K 4 30—4.50. Vikev byla pevná a znamenala až K 8.50 parity peštské. Z Pražské plodinové bursy. V úterý, dne 24. t. m. zůstane bursa zavřena Hlavní bursa se koná místo v ténto den v poudělí dne 23. prosince v obyčejných hodinách od 9 do 11 hod. dop. a ou 2 do 3 odp. Pražská bursovní komora konala včera o polednách mimořádnou schůzi, která věnována byla projevu smutku za příčinou úmrtí předsedy bursovní komory pana Zikmunda Schlesingřa. O zesnu- tém promluvili mistopředseda Emil svob. p. Kubinzky a ústřední ředitel p. c. r. F. V. Goller. V den puhrbu dne 16. t. m. byla bursa zavřena.
Ječmen Prosa Schlesingřa Emil F V Goller Pešť
23 article
Polskoněmecké obchodní styky a my Události vřesenské vzbudily, jak známo, laké v ru ském Polsku značný rozruch. Německá vláda nevě novala mu valně pozornosti, majíc za to, že ruská vláda zaujme proti němu své stanovisko. Orgán r- ského finančního ministra »Torg prom. gáz. « stanovisko to také zaujímá, ale způsobem pro Německo ne valně příznivým. Dle varšavské zprávy konstatuje list tent s patrným zadostiučiněním, že se ve varšavských obchodních a průmyslových kruzích utvořil zvláštní spolek techniků a odborníků, který vypracuje plán, jímž by bylolze navázati čilé obchodní styky s Fran- cií, Švýcarskem a Anglií. Takto má býti docíleno úplné hospodářské emancipace od Německa. Po pro hlášení ruského ministra financí Witta, který pohrozi Německu pro případ uzákonění osnovy nového cel- ního tarifu přimo celní válkou, jest tento krok pol- ských hospodářských kruhů tím závažnějších. Otázka hospodářské emancipace Slovanstva od Němectv rozvíjí se tedy na všech stranách a ve všech smě- rech A nyní malou otázku: Co děláme v tomt ruchu my, jak se staráme, abychom s ostatními slo- vanskými národy navázali čilé a živé obchodní styky? Co do Ruska jsme o této bölavé stránce ji promluvili. Na jihu interessují se o náš průmys Srbové, na východé otevirá se nám říše ruska a co se u nás děje? Vysíláme již své agenty, aby seznal vkus a potřeby ruského spotřebitele, aby razili tam cestu našim tvarům? Ticho všude. — A tak, nevzcho- píme-li se v čas, unikne nám vážná příležitost, ve doucí k posílení nejen našeho hospodářského stavu, ale také národního.
Torg Fran Witt Srba Ruska Polsko Německo Švýcarsko Anglie Rusko
24 article
Báňský průmysl. Spolek rakouských průmy slníků báňských, železářských a strojních kona svou valnou hromadu, na níž přednesena jednatelská zpráva, která se obírá dosti obšírně poměry prů- myslů těchto. Stav báňského průmyslu se dle n v posledních letech značně zhoršil. Odbyt klesla ceny s ním. Soutěž uberská se dosti citelně uplat- ňuje a zatlačuje zvláště rakouský dovoz z Uher. V hornoslezském obvodu jsou poměry však stejně nepříznivy. Následkem toho netřeba poměry uhel- ného trhu posuzovati příliš pessimistně a naděje n lepší doby není vyloučena. Značně klesaly ceny že- lezářského průmyslu. Spotřeba sléváren byla obme- zena: nebylo zakázek. Silná depresse panovala také na rakouském trhu polotovarů a válcovaného železa.
Uhry
25 article
Soutěž s Uherskem situaci tuto ještě ztížila. Nedo- statkem zakázek trpí i průmysl strojnický. Mnoho závodů stýská si na nedostatek práce. Válcované že- lezo prodává se za ceny nižší výrobních. Měně ne- příznivy jsou odbytové poměry plechu, nosičů kolej- nic a jemných výrobků. Vývoz srpů, kos, zeměděl- ských strojů a nařadí citelně klesl. Nejnepříznivějši jest stav strojnictví a zdá se, že se poměry jestě zhorší. České továrny byly v prvém čtvrtleti tohoto roku ještě zaměstnány, druhým čtvrtletím však se jich poměry zhoršovaly a dnes nalezají se přímo v krisi. Zpráva přimlouvá se za zvýšení cla na stroje. Stav elektrotechnického průmyslu byl na po- čátku roku příznivý, nyní se rovněž zhoršil. Vývoz všeobecně trpěl německou soutěží. Obmezení pěstění řepy. Jihoněmecký po- družný spolek cukrovarů vyslovil se pro nutné ob- mezení pěstění řepy a zmenšení výroby cukerní. Zři v něm nejúčinější prostředek k docílení lepších cen cukerních a souhlasí úplně s kroky německého cu- kerního syndikátn. I u nás bude otázka tato co nevidět aktuální. V interesovaných kruzích se o ní velmi mnoho mluví a uvažuje, dosud ale se nezdařilo najíti způsob, jakým by se obmezení řepy dalo dosící. Speciálně otázka, jakým způsobem donutiti producenty řepy, kteří mají své cukrovary aby restrikci provedli, po případě, jak zaručiti kon trolu nad skutečným dodržením úmluvy, jest znač- ným kamenem úrazu. Tam, kde rolníci jsou doda- vateli řepy a kde cukrovar sám ji nepěstuje, lze ovšem věc upraviti snadněji a jednodušejí. Budeme míti často příležitost ještě se o ní rozhovořiti.
Uhersko
26 article
Z Německa. Rýnskowestfálský syn- dikát zvítězil ve svém sporu s pudlár nami. Jak známo, popírala řada rýnsko-westfál- ských válcoven veškeré zavěry o surovém železe na rok 1900—1901 sjednané a odepřela další odebírky Soud však platnost jich uznal a tak budou nuceny váleovný dostáti závazkům, jež na se vzály v dobe přečkaného nedostatku surového železa. Smlouv samy, jež byly předmětem sporu, jsou jasným do- kladem, jak úplně bezmocnými jsou spotřebitelé prot syndikátu. V době rostouci poptávky po surovém že leze donutil syndikát válcovny, že se podrobily vy- sokým cenám (90 m. za 1 t. pudl, železa, syndí- kátem diktovaným; syndikát sám ve zvláštní klau sulievyhradil si pro případ zastaviti dodávky. Zatím ale začaly klesati ceny železa a válcovny namitaly. že k smiouvě byly klamnými údají tržními a odby tovými kartelu donuceny. Soud ale rozhodl prot ním. — Jak se německý císař - interessuje o postup německého obchodu v Číně, toho opětným dokladem jest telegram, který zaslal před- sedovi šantunské dráhy Fischerovi. »Zvěděl jsem z přednášky státního tajemníka říšského námořního úřadu . . ., že šantunská železniční společnost, ne- zmatena rostoucími překážkami, energicky a opatrně stavbu dráhy prováděla. Vyslovuji vám k tomu své blahopřání a uznání.« — V zasvěcených krůzích převládá názor, že celné tarifní komise n počne v prvém svém sezení projednávati přímo tari sám. Předem má býti vypracován program jednání
Fischer Německo Čína
27 article
Strany většiny mají za to, že před květnem budou porady komise sotva ukončeny. Očekává se, že se zdaří dohoda s vládou, by minimální saz ba na žito, oves a ječmen byla stanove n 5 mk. a na pšenici 6 mk. Rakouský Lloyd vykazuje za měsíc říjen t. r.: Vykonáno bylo 192.624 cestovních mil (v říjnu roku loůského 208.889) a přijato bylo za dopravu tu K 3.,035.782 (3,101.194). Od počátku ledna do konce řijna t. r. vykonáno bylo cestovních mil 1,769. 80u (v soudobí loňském 1,783.877) a přijato bylo za do pravu tu 24,241.767 (23,055,078). Banky, záložny a spořitelny. »Praha«, spolek kapitály a důchody vzá
Praha
28 article
jemně pojišťujici v Praze. Jako každého roku 1 roku 1902 vyplatí »Praha« docílený zisk všechen svým pojištěným, tentokráte zisk z roku 1896, jení podle stanov musil zůstati plných pět let v záloze Podle oznámení v insertní části našeho listu obdrží pání pojíštění na venkově bydlící svůj podíl na zisku z r. 1896 tak, že se jim odpočítá od pojistné h na složních listech, které jim pro rok 1902 zaslány budou, kdežto pražšti páni členové mohou si jej přímo u pokladny spolku hotově vyzvednouti jinak se jim, jakož i těm, kteří platí pojistné u ně- kterého zastupitelství, odpočítá od pojistného v r. 1902 nejdříve splatného. Zisk rozdílen jest v poměru k po- jistnému v roce 1896 zaplacenému a činí: 149% př pojištěních pro případ úmrtí (II.—III.—1a, III.—IV.—2) 10% při pojištěních pro případ úmrtí a dožití zá- roveň (II.—III.—1/4) a 6 při pojištění věna (III.—I.—)
Praha
29 article
Vzájemně pojišťovací spolek »Praha«, jsa v každém směru prospěšně činným už po 33 léta, vyplácí každého roku docílený zisk všechen pojištěným a to právě jen proto, že jest spolkem vzájemným. jest samozřejmé, že pojištění u ústavu vzájemnéh pro každého mnohem výhodnějším jest než u kteréhokoliv úslavu jiného, zejmena akciového. — Od 1. ledna 1901 do 30. listopadu 190I bylo podáno 3330 přihlášek k pojištění kapitálu K 7,588.597.90 a vyhotoveno bylo 2996 pojistek na pojištěný kapitál K 6.762.865.90; příjem pojistného činil K 1,323.811. 35, úroků K 30.140.50, zápisného a vedlejších poplatků K 10.943.19, tudíž úhrnem K 1,569.894.94. — V téže době zemřelo 149 členů. pojištěných pro připad úmrtí a byl pojištěný kapitál K 199.973.05, v čemž zahrnuty jsou též pojíštěně výlobypohřební, plný vyplacen. Mimo to činily pro případ dožití a 73 členům vy- placené kapitály K 202.800.— Zaručovací fondy činilr koncem roku 1900 K.7.375.039.52. Dividenda při po- jistěních pro případ úmrtí vyplácela se. 14% ročního pojistného.
Praha
30 article
Burkn: V Praze, 16 prosince. (Pův. zpr. »N. L.. ) Dnešní bursá zůstala za příčinou pohřbu před- sedy bursovní komory -pana Zikmunda Schle- singra zavřena. Z Vídně, 16. prosince. (Závěrečn úřadní kursly. 99.05 Únorova renta . společná » květ. 99. 15 99 00 » » střib. 118 70 rakouská » zlatá 95.95 , » kor. uherská » zlatá 118.70 „» kor. 94 15 190.— státní losy 1854 „, 1860 141.60 po 500 zl. 171.9 po 100 zl. 217.— statní losy 1864 147.— losy tisské . » úvěrního úst. 403.— vídeň. I. komun. 395.50 100 50 turecké losy . 261.— b. anglo-rakouská 443.50 vídeň. b. jednota 884.— r. úst. pro úv. poz. 654.25 rák. úvěrní ústav 664.— uh. úvěrní banka 414.50 b. pro země rak. 551.— vídeňská unionka 247.— česká b. Union. 260.— Živnost. banka . buštěhradská A 985.- duchcov. podmok. Ivovskočernovická 531.— Po slabén zahájení upevnilo se smý- šlení na zlepsení na trhu bánskén. Ob- chod byl však chabý. Dodatečná bursae kreditky 654.50, státní dráha 607.50, Lskontní suzby 34/4, 41/4 proe.
Zikmund Schle Únorův Praha Vídeň Ob Burkn úvěrní banka A 985
31 article
Amsterodam šek a krátké lhůt za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 fr „ delší lhůly Německo šek a kr. lh. za 100 m delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st delší lhůty Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir » delší ihůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. delší lhůty Curych a Basilej šek a kr. lh. delší lhůly Švýcary šek a kr. lh. . . .
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
32 article
x. Z Vídně, 16. prosince. (Telefonogr »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnešní den byl charakteristický pevným smýšlením a klid- nými obchody. Příčinou zdrženlivosti spekulace byly nastávající svátky vánoční, jakož i obvyklá reserva před novou ultimovou prolongaci. Smý- šlení bylo stále pevně, jen z počátku byly po- měrně lacinější akcie státní dráhy, což odůvod- ňováno pochybnostmi v příčině sestátňovací akce. Brzy nabyla vrchu příznivá disposice, k čemuž přispěla stálá pevnost alpinek, jež se zlepšily zprávou, že otázka kartelu bude brzy příznivé vyřízena. Později zlepšily se také akcie stální dráhy příznivým výkazem za první dekadu pro- sincovou. Akcie länderbanky z počátku pevné, pozdějí zlaciněly, proto že se proslýchalo, že vy- řízení otázky bulharské půjčky opětně se opo- zdilo. Bulharské obligace byly spíše pevnými. Ve šrancích byly jenom ojedinělé obchody. Renty a ostatní hodnoty ukládací za příznivého obchodu pevny. Devisy a valuty nezměněny. Na eskompt- ním snadnější. Soukromý diskont 33/4 procenta. x. Z Vídně, 16. prosince. (Telf. »Nár. L.e) (Večerní bursa.) Kreditky 654.25 (po —.—), uherské kreditky 666.—, anglobanka 261.50, bankovni jednota 444.—, unionka 553.50, länderbanka 415.50, státní dráha 657.—, jižní dráha 67.50, polabská dráha 476.—, severo- západní dráha 462.50, turecké tabákové 286.—, rýmavsko-muráňské 477.—, alpinky 402.50, (po —.—), květnová renta 99.15, uherská ko- runová 94.15, turecké losy 101.—, marky za hotové 117.23 kasa, na ultimo 117.26. — Smýšlení klidné.
Vídeň
33 article
Berlinská bursa, 16. prosince. (Zvl. telefonogram »Nár. Listů«.) Obchod v novém týdnu zahájen byl smýšlením nestejným a ve mnohém ohledu vyčkávacím, takže pro několik vůdčích papírů spekulačních nebyl zahajovací kurs stanoven. Pro bankovní hodnoty příznivě účinkovala zpráva o dohodnutí Argentiny s repu- blikou chilskou a následkem toho bylo značné stoupání argentinských půjček. V průběhu byla bursa pevná na zprávy z Transvaalu, konec však zase velice chabý zejmena pro hodnoty báňské. Příčinou toho byly jednak zprávy, že bude nutno dále omeziti výrobu koksu, jednak nepříznivý výsledek sporu válcoven s rýmavsko-vestfálským syndikátem surového železa a konečně i demento- vání pověstí o sloučení společnosti Nordstern s gelsenkirchenskou uhlářskou společností. Har- penské, gelsenkirchenské a Hibernia ztratily po 2, Laura 2.5, buchumské 3 a Consolidace 4 pro- centa. Toto chabé smýšlení účinkovalo také na hodnoty bankovní, takže původní kursovní pří- skoky ztratily a vykazují jen nepatrné stoupnutí. Dopravní trh byl v celku slabšl, pouze ameri- cké dráhy a certifikáty transvaalské dráhy o něco lepší. Na kasovním trhu nebylo jednotné smýšlení. Hochdahl o 3.5, Eintracht o 3, Schalker o 2 pro- centa vyšší, kdežto eschweilské a Rhein Meta l o 3, Wilhelm o 2 procenta levnější. Dynamit na velké koupě anglické vlády značně vyšší. Na trhu ukládacím stouply argentinské půjčky až o 4 pro- centa. Soukromý diskont nezměněn: 3 procenta.
Laura 2.5 Consolidace Wilhelm Transvaal Haro Nordstern
35 article
rak. severozáp. dr. 460 — polabská dráha 475.— pražsko duchcov. —- spol.st. dr. rak. uh. 656.50 jižní dráha . . 67 50 silniční dr. lit. A. 268.75 264. 50 785.— dunaj. paroplaveb. 843.— rakouský Lloyd 1415.— pražská želez. sp. česká montan. sp. 1106.— alpská montan. sp. 476.— rým.-muráň. - spol. 287.— rak. zbrojovka vídeň, stavební sp. 142.— peštská vagonka severočeska uhlář. západočeská uhl mostecká uhl. sp. 750.— Schodnica . turecká tabák. rež. 285.50 devísa německá 117.20 , londýnská 239.30 „ pařížská 95.25 94 70 »curyšská. dvacetifrank 19.05 marka papirová . 117.20 rub 253.50
doktor Lloyd Schodnica jižní dráha marka