1
masthead
17. prosince 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
Sestátňování dráh a požadavky
železničního úřadnictva.
(Členská sehůze spolku českých úřadníků zelezničníc
(Od zvl. zprávodaje » Nár. Listů«.).
(Dokončení.)
Zem. a říš. posl. inž. Kaftan (uvítán trvalým
potlekem a voláním »Sláva«) poděkoval velice srde
nými slovy za laskavé uvítání. Oceniv důkladný.
jasný a informativní výklad referenta p. revidenta
Pohnerta, zabývá se řečník otázkou sestátňování sou-
kromých dráh v Rakousku, a to se stanoviska do-
pravní, obchodní, celní i stáťoprávní politiky říše.
Rentabilita, výnosnost dráh nespočívá jedině v do-
konalých prostředcích dopravních, v dokonalé kon-
strukci strojů, vozů a vrchní i spodní stavby; t. zv.
dopravní koeficient spučívá z velké časti na zdatnosli
železničního úřadnictva. (Výborně!) To jest činitel
který na dopravní koeficient má veliký vliv.
Řečník probírá pak vývin rakouského železni-
čního dopravnictví od samých jeho počátků, od doby.
kdy v kruzích rozhodujících vládl názor, že železnie
není třeba, poněvadž pro dopravu stačí poštovní
omnibusy. Zmíniv se o jednotném systému dráh sou-
kromých, potom o soustavě smíšené, při níž část
dráh je soukromými, čásť státními, poukázal řečník
na prodej státních dráh v letech padesátých, na de-
ficit z prodeje toho vzniknuvší, dále na zavedený
potom systém garanční, jakož i řádění koncessionářů
staveb soukromých garantovaných dráh, při čemž
někdy i 60% peněz na dráhu vypsaných padlo do
rukou bursovních finančníků.
Ing
Kaftan
Pohnert
Rakousko
6
article
Řečník byl plnomocníkem podnikatele stavby
dráhy pražsko-duchcovské, i má osobní zkušenosti
o tom, jak za stavbu, zařízení a dopravní prostředky
dráhy, na kterou bylo emittováno 20 millionů, bylo
vydáno pouze 8 millionů zlatých, kdežto stát garan-
toval výnos celé emittované sumy. Dráha taková
ovšem nemohla se vypláceti; obecenstvo vůbec po-
zbylo důvěry ve stavby dráh, i nastala tíseň.
Vylíčiv hospodářské následky t. zv. vídeňského
krachu, charakterisuje řečník následovavší pak po-
stálňovací akci, která se neděla se slanoviska ná-
rodohospodářského, nýbrž se stanoviska pomoci.
Proto postátnění tehdejší mělo v zápětí finanční
škodu pro slát a nelibost veřejnosti.
Zeleznictví rakouské prožívalo smulné své ob-
dobí, za něž ovšem úřadnictvo nemělo viny; v té
době vznikly svízele úřadnictva, jež pan referent
podrobně vylíčil. Když státní poměry trochu byly
urovnány, byla státní správa tlakem veřejnosti při-
nucena, ujali se znova otázky sestátňování dráh
soukromých i jala se vyjednávati s příslušnými spo-
lečnostmi. Řečník poukazuje na soukromé dráhy,o
jichž sestátnění se jednalo, na věcné potíže, jež se
při tom vyskytly, na nepříznivé pro stát znění kon-
cesních listin, jakož i na parlamentní jednání
těchto otázkách.
7
article
Za vládnoucích poměrů nelze v Rakousku
racionálně prováděti sestátňovací akci železniční.
Aby věc dostala se znova do proudu, podali poslanci
národní strany svobodomyslné na začátku letošního
podzimního zasedání poslanecké sněmovny náv h
na postátnění dráhy severozápadní. Je to návrh posl.
Kaflana. Návrh podán byl jako pilný, a pilnost jeho
byla k velikému překvapení jisté strany přijata kva-
lifikovanou většinou. Návrh dostal se do železni-
čního výboru, tam předán subkomitétu, jehož zpravo
dajem stal se posl. Kaftan. Řečník ujišťuje, že věe
pokračuje přes četné obtíže, které však nejsou ne-
překonatelny.
Na to probírá řečník otázku sestátnění dráhy
c. k. přiv. společnosti státních dráh. Dotknuv se ne
příliš pěkné historic rozdělení této dráhy ve dvě
tělesa a překvapení, jimž zasáhnuta byla takto ne-
jen veřejnost, ale i vláda, poukázal řečník na boh
mezi Císlajtanií a Uherskem v záležitosti jmeno-
vané dráhy, a na záhadné počínání velkokapitalistů
při tom.
Kaftan
Rakousko
Uhersko
národní strana
poslanecký sněmovna
státní dráh
8
article
Zůstává faktem, že obě jmenované dráhy, o jich
sestátnění nyní se jedná, byly k sestátnění zralé již
v r. 1895. Že dosud sestátněny nebyly, má několik
příčin. První příčinou je neúspěch při pokusu se-
státnění severozápadní dráhy, dalšími neblahý stav
parlamentu od r. 1896, konečně nedokonalost konces-
ních listin, jichž znění dává podnět k nekonečným
námilkám.
Přes to postátňovací akce je třeba k vůli jejím
výhodám pro stát. Obě dráhy, jak severozápadní tak
společnost státních dráh, mají pro Rakousko veliký
význam, jejž řečník podrobně dokazuje. Význam len
má vliv i na zahraniční obchod Rakouska, i na jeho
celní a obchodní politiku zahraniční. Tato politika
dochází znamenité podpory také v autonomní politice
tarifní a z té příčiny vzhledem k poměru Rakouska
k Německu, jakož i k Uhrám státu prospěje, bude-li
obě velikě jmenované dráhy míti ve své správě. Jen
potom bude moci uzavříli správné vyrovnání s Uher-
skem a bude moci správně vyříditi celní a obchodní
smlouvu s Německem.
Rakousko
Německo
Uhry
státní dráh
9
article
Řečník dokázal pak potřebu sestátnění obou dráh
o něž se jedná, se stanoviska království českého. Se
státnění je nutno také vzhledem k potřebě reorgani-
sace správy státních dráh. Na místě nynější centrali
sace jich musí nastati, má-li se dosící potřebné na
pravy, decentralisace jejich. Potřebu decentralisace
řečník opět zevrubně dokazuje, odvolávaje se na pří-
klad Německa. Správa byrokraticků pak musí ustou-
piti správě komerciálně-technické. (Bouřlivý souhlas.
Mimo tyto požadavky vyskytuje se také poža-
davek zlepšení existenčních podmínek železničního
úřadnictva. Rečník nechce udávati lichotky, ale
přece prohlašuje, že i tento požadavek považuje za
oprávněný. Namitá-li se proti němu, že není peněz,
nelze námitku tu uznati. Doprava stoupá a s ní
množí se příjmy. Neroste-li současně výnos, pak se
provozuje chybné hospodářství, jímž však úřadnictvo
není vinno; nemá tím tedy býti ani postiženo.
Řečník nechce těmito slovy úřednictvo kaptivo-
vati, mluví jen dle své zkušenosti. Věda, že dobře
situované úřednictvo pracuje s větším zájmem,je
řečník přívržencem snah po zlepšení existence
všeho zelezničního úřednictva. (Výborně! Bouřlivý.
dlouho trvající potlesk.)
Předsedající p. vrchní inženýr Blabol vzdal
posl. Kaftanovi srdečný dík za jeho vývody. (Opětný
bouřlivý potlesk a volání výborně!)
Blabol
Kaftan
Německo
10
article
Posl. inž. Kaftan poděkovat vřelými slovy za
tento projev.
Jednatel spolku p. revident Beran přečetl pak
omluvné přípisy posl. dra. Pantůčka, Srámka, Choce.
Fresla, Černého a Klofáče, jakož i člena státní žele-
zniční rady c. rady Boh. Bondyho.
Inspektor p. inženýr Neumann poděkova
posl. inž. Kaflanovi za jeho projev uznání železí
čnímu úřednictvu. Zajisté spokojený úředník lépe pra
cuje nežli nespokojený.
Zmíniv se o dřívějších dobách, kdy koefiecen
dopravní byl co možná snižován, zabývá se řečník
otázkou postálňování dráh. Soukromé dráhy jsou
průmyslovými podniky, založenými na výnos. Sta
však nemá hleděti na dráhy jako na výdělkové pod
niky. Pro stát rentabilita drah spočívá ve povznesen
občanstva a jeho poplatní síly.
Posl
Ing
Kaftan
Pantůček
Srámek
Choc
Fresl
Černý
Klofáč
Boh
Bondy
Neumann
11
article
Rentabilita drah obnáší nyní 2.069b, a je otázk
zvětší-li se za nynější tarifní politiky. Linie c.k
státních drah v království českém jsou zajisté aktivní
Že jsou haličské linie státních drah passivní, za t
nemůžeme. Nelze tedy odmítati snahy úřednictva
státních drah na základě malé výnosnosti drah
Ostatně při jiných oborech státní správy se tak ne-
děje. Když byly úředníkům soudcovským zlepšeny
platy, nikdo se netázal, jak výnosná je rakouská
justice. Proto také úředníci železniční právem žádaj
oprávněné zlepšení své existence. (Výborněl)
Adjunkt u severozápadní dráhy p. Vojtíš ek
promluvil o nesrovnalostech, jimiž trpí železničn
úřednictvo dráh soukromých a žádá poslance, aby
dbali také starších úředníků a jejich postavení př
sestátňovací akci.
Pan Roller, úředník při společnosti státníeh
dráh, žádal posl. Kaftána, aby podporoval kroky de-
putace úředníků c. k. priv. společnosti státních dráh
jež se domahá úpravy svých služebních poměrů.
Pan Weinsteln z Peček prohlašuje, že úřad-
níci dráh soukromých nebojí se sestátňovací akce-
Řečník praví dále: Obracím se na naše svobodo-
myslné poslance se žádostí, by se ujali českých že
lezničních úřadníků, kteří k vůli své národnosti by
vají odstrkování. Rečník vítá podobnou interpellac
posl. Maštálky.
Roller
Weinsteln
Maštálek
Pečky
12
article
Co se týče poměrů hmotných, úřadnictvo dráh
soukromých žádá napřed úpravu svých platů a po
tom sestátnění soukromých dráh, při němž snad
zmizí protekcionářství, jež u soukromých dráh bují
Řečník končí výzvou, aby všichni železniční úřa-
níci jednali solidárně. (Souhlas.)
Po poznámkách pp. revidentů Kruise a Berana
navrhl p. Vojtíšek resoluci, v níž úřadnictvo želez
niční prohlašuje postátnění všech dráh za prospěšné
žádajíc při tom úpravu svého služného, zaručení
svých práv, vyrovnání nesrovnalosti dřívější dráhy
konečně vydání zákona na úpravu poměrů úřadnicív
dráh soukromých.
Po delší debatě byla resoluce ta přijata s malou
změnou formální.
Následovaly volné návrhy, při nichž pp. Dvořák.
Weinstein, inženýr Neumann, Katz, Zeman a Beran
pojednali o vnitřních záležitostech svého stavu. O po
žadaveích úřadnictva železničního povahy intern
usnešeno pojednati ve zvlaštní schůzi členskě.
Schůze skončena vřelým doslovem předsedají-
cího pana vrchniho inženýra Blabola krátce před
půlnoci.
Kruis
Beran
Vojtíšek
Dvořák
Weinstein
Neumann
Katz
Zeman
Blabol
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Mlecí řízení.
V čísle 336. »Národních Listů« hájí pan
dr. Hotowetz mlecí řízení. Dovolte mně, abych
i já v té věci pronesl své mínění a pokusil se
tvrzení jeho vyvrátiti, nejen na základě stati
stiky, nýbrž i na základě třicetileté zkušenost
jako mlynář a obchodník. Předesílám, že pro-
nášeti již nyní konečný úsudek o zhoubném
vlivu zrušení mlecího řízení na naše zemědělství
a mlynářství jest při nejmenším předčasnéa
ukvapené. Mlecí řízení, pokud se přívozu pše-
nice z ciziny týkalo, bylo zrušeno koncem roku
1899 a pokud se týkalo vývozu mouky, teprve
koncem června 1900. Minulo tedy od zrušení
mlecího řízení teprve půldruhého roku a tu ne-
možno za tak poměrně krátkou dobu účinky
zrušení jeho s dostatek seznati. Jsouť vlivy na
utváření cen obilí v jednotlivých státech velmi
různy. Tvrzení, že od zrušení mlecího řízení
ceny pšenice u nás klesají a zůstávají daleko
za cenami Německa, Francie a Anglie jest
omylné. Pan dr. Holowetz houževnatě lpí na
doktor
Hotowetz
Holowetz
Německo
Francie
Anglie
14
article
našich abnormálníchvysokých cenách pšenice
v létech 1897 a 1899, které byly přivoděny
neúrodou pšeniční v celé říši roku 1897. Roku
1897 urodilo se pšenice pouze 34 mill. q, tedy
o 21 mill. metr. centů méně než činí průměrná
úroda 55 mill. q. Uvážíme-li, že se za cel
předcházející desetiletí vyvezlo pšenice za hra-
nice— pouze 15 mill. q, shledáme, že byly po
tak eklatantní neúrodě v následujících dvou, tři
létech vyšší ceny u nás nutny, než na trzích
zahraničních. A pro pana dra. Hotowtze jsou
tato léta vysokých cen pšenice přivodéna jedině
neúrodou, mezníkem, s nímž všude a ve všem
počítá, neprávem ovšem, jak ihned ukáži. Naše
ceny pšenice, vyjímaje léta 1897—1898, nebyly
od roku 1892 vyšší než letošní a loňské po
zrušení mlecího řízení. Mlecí řízení bylo v nej-
větším rozkvětu v létech 1893, 1894, 1895
1896, kdy vyvezeno bylo pšeničné mouky za
hranice ročně až 1,300.000 metr. centů, kte-
réhožto množství nikdy před tim ani po tom do-
saženo nebylo. A jaké byly tehdy u nás ceny
pšenice? Ve Vídni platilo se za 100 kg pšenice
Vídeň
kg
15
article
roku 1893 v červenci 7 zl. 12 kr.,
v prosinci 7 zl. 65 kr.
» 1894 v červenci 7 zl. 80 kr.
„ » v prosinci 6 zl. 90 kr.,
» 1895 v červenci 7 zl. 10 kr.
» v prosinci 7 zl. — kr.,
„ 1896 v červenci 6 zl. 65 kr.,
» v prosi nci 8 zl. 55 kr.,
a po zrušení mlecího řízení platilo se tamtéž
za 100 kg pšenice:
roku 1890 v červenci 8 zl. 30 kr.,
» v prosinci 8 zl. 40 kr.,
roku 1901 v červenci 8 zl. 20 kr.
a nyní v prosinci až 9 zl. — kr.
Jsou tedy naše ceny pšenice po zrušení
mlecího řizení vyšší až o 1 zl. 50 kr., než
byly za doby trvání jeho a nalézaji se v dalším
vzestupu.
Dokáži ihned také, že od zrušení mlecího
řízení nezhoršily se ceny naší pšenice u po-
rovnání k zahraničním cenám. Pan dr. Hotowetz
uvádí, že se rozpjelí mezi cenami naší pšenice
od zružení mlecího řízení a cenami zahra-
ničními v neprospěch naších cen přesunulo.
totiž, že jsou nynější naše ceny pšenice po-
měrně nižší než zahraniční proti dobám, kdy
platila mlecí řízení. Ale není tomu tak. Nebo
byly průměrně ceny pšenice:
ve Vídni
v Berlíně
koncem roku 1893 7 zl. 65 kr., 9 zl. — kr.
»1894 6 zl. 90 kr., 8 zl. 85 kr.
„ , 1895 7 zl. 10 kr., 8 zl. 95 kr.
» 1896 8 zl. 55 kr., 10 zl. 10 kr.
Po zrušení mlecího řízení platila se pšenice
ve Vídni v Berlině
koncem roku 1900 8 zl. 40 kr., 9 zl. — kr.
a v prosinci 1901 až 9 zl. — kr., až 10 zl. — kr.
doktor
Hotowetz
Vídeň
Berlín
kg
16
article
Tedy v době, kdy řízení mlecí bylo na
vrcholu, byla pšenice ve Vídni až o 2 zl. laci-
nější než v Berlíně, kdežto po zrušení mleciho
řízení rozpjetí to značně kleslo. Ještě přízní-
vější poměr v příčině té panuje mezi cenou
pařížskou a londýnskou.
K dalšímu obhájení mlecího řízení uvádi
se, že si Francie a Německo mlecího řízení
hledi jako oka v hlavě a jak tam pod ním
vývoz zkvětá. A zatím tam o vývozu nelze
mluviti. Tak na př. Francie, která klidí 90 mill.
metr. centů pšenice, bez mála jednou tolik jako
celá naše říše a až 20 mill. metr. centů ještě
dováží, vyváží celých 200.000 metr. centů
mouky v mlecím řízení. A že Francie na toto
mlecí řízení nejmenší váhy klade, dokazuje
nejlépe teprve před 14 dny poslaneckou ko-
morou pařižskou přijatý zákon, kterým se řízení
mieci až do nemožnosti stěžuje.
Pšenice k mlecímu řízení určená musí být
předem vyclena, ihned do mlýna dopravenaa
zpracována a mouka z ní do 2 měsíců přimo
zas na celní úřad k vývozu dodána. Celní úřad
vykonává nad celou manipulací přisný dozor a
každé zneužití jest vydáno vysokým pokutám.
Tak vyhlíží favorisování mlecího řizení vládou
francouzskou. Nejinak jest tomu v Německu.
Toto klidí ročně 30 mill. m. ctů. pšenice
15 mill. m. ctů, ještě přiváží. A z celé tétc
spousty vyváží jen 300.000 m. ctů, mouky
Žitnou mouku ovšem nepočítám.
Tvrzení, že průběhem roku 1900 po zru-
šení mlecího řízení ceny pšenice ve Vídní klesly
o 413 zl., co zatím v cizozemsku stouply, jes
naprosto omylné, neboť platila se ve Vídni pše-
nice v lednu 1900 8 zl. 75 kr. a v prosine
8 zl. 45 kr., klesla tedy jen o 30 kr. A ceny
Vídeň
Berlín
Francie
Německo
17
article
cizozemské byly v témže sestupu. V Berlíně s
platila pšenice v lednu 1900 za 9 zl. 35 kr. a v pro-
sinci za 9 zl. V Paříži v lednu 1900 za 9 zl. 90 kr.
a v prosinei za 9 zl. 60 kr. Byl tedy i n
cizozemských trzich poměrně tentýž sestup.
jako u nás.
Poněvadž tedy, jak jsem dovodil, nemělo
zrušení mlecího řízení tak zhoubného vlivu na
naše ceny pšenice, jak míní pan dr. Hotowetz.
odpadává také domnělá škoda našemu rolnictv
zrušením mlecího řízení obnosem 55 mill. korun
způsobená-
A nyní k mlynařství. Přívoz uherské
mouky pšeničné do. Předlitavska zrušením mle
cího řízent nestoupl. Neboť roku 1895, za doby
trvání mlecího řízení, doveženo z Uher do Před
litavska okrouhle 5 mill. 200 tisic metr. ctů
mouky a roku 1896 dokonce 5 mill. 900 tisíe
metr. ctů., kteréhožto množství po zrušeni mle-
cího řízení ani loni ani letos dosaženo nebylo
a nebude. Roku 1899 bylo do Předlitavska do
veženo z Uher 4,500,000 metr. ctů. mouky, po
zrušení mleciho řízení r. 1900 však 5,300.000
metr. ctů a letošníko roku snad přivoz mouky
dosáhne 5,400.000 metr. clů. Lonský ani le-
tošní přivoz nedosahuje arci výše přivozu z roku
1896, ale převyšuje značně přívoz z roku 1899,
posledního to roku trvání řízení mlecího, kdy
činil pouze 4,500.000 metr. etů. Avšak tento
značnější přivoz mouky v letech 1900 a 1901
nelze počitati na vrub zrušení mleclho řízení.
doktor
Hotowetz
Lonský
Berlín
Paříž
Předlitavsko
Uhry
18
article
Příčiny jsou jiné a to, že ve množství loňského
roku a letošního do Předlitavska dovežené
mouky zahrnuta jest i mouka žitná, které se
k nám v těchto 2 létech spousty navezlo, což
nebývalo nikdy před tím a při normální úrodě
žita u nás nikdy nebude. Neobvyklý tento při-
voz žitné mouky k nám byl zavinén neúrodou
žita v Předlitavsku roku loňského. Průměrná
sklizeň žita v Předlitavsku obnáší 19 millionů
metr. ctů. Naproti tomu urodilo se tu r. 1900
žita pouze 13 millionů metr. ctů., i musel tedy
býti schodek uhražen přebýtky z dřlvějších let
a přivozem odjínud a v nemalé části dovozem
žitné mouky z Uher. Tento přivoz žitné mouky
začal po žních loňského roku a potrval až do
žní roku letošního. Přesunut byl tedy na obě
poslední léla.
Že letošní přivoz pšenice do Předlita vsk
o 400.000 m. c. zůstal za loňským, neznamená
ničeho při roční spotřebě pšenice 14.000 000
m. c. a vzhledem k tomu, že jsme měli úrodu
pšenice dobrou a proto spotřebu cizí pšenice
menší. Neznamená toy že naše výroba mly-
nářská o těchto 400.000 m. c. se zmenšila na
prospěch dovozu uherské mouky. Na čí účet
pak musilo by se klásti, že roku 1900, prvním
to roku po zrušení mlecího řizení, přivezeno
k nám bylo z Uher pšenice o 1,600.000 m.c.
více než roku předeházejíeího, kdy mlecí řízení
ještě v platnosti bylo? Mohl by někdo tvrditi,
že o těchto 1,600.000 m. c. pšenice naše vý-
roba mlynářská vzrostla proti roku předeháze-
jíelmu? To naprosto nikoli. Ale přívoz ten
stoupl proto, že byla větší spolřeba pšenice
v Předlitavsku. A takovéto různosti v přívozu
trvají pořád; jednou přívoz klesne, po druhé
stoupne a to značně. Tak od roku 1885 po-
hybuje se přívoz pšenjce z Uher do Před-
litavska mezi 3 a 6mil. m. c., vždy podle
toho, jakou jsme zde měli úrodu a spotřebu
pšenice.
Předlitavsko
Uhry
19
article
Že by rentabilita naší výroby mlynářské
od zrušení mlecího řízení byla klesla, jest roz-
hodně nesprávné, poněvadž této rentability při
rakouských mlýnech od dávných let nenía
proto už klesnouti nemohla. Za mlecího řízen
vyplácely vysoké dividendy jen uherské mlýny,
u nás se jen živořilo a vedl tuhý boj za uhá-
jení existence. Za mlecího řízení, v letech jeho
rozkvětu 1893—1896, nabízely uherské mlýny
u nás přední mouky své až o 1 zl. levněji.
než kolik činily naše náklady výrobní a při
tom prosperovaly. Od zrušení mlecího řízení
nenabízí své přední mouky u nás pod našimi
cenami. A to znamená pro nás již zisk, neli
obrat k lepšímu. Proto také ta zimniční námaha
uherských mlýnů po opětném zavedení mlecího
řízení, kterého tak vydatně — zneuživaly.
20
article
My čeští mlynáři nekladli jsme nikdy při-
lišných nadějí jen ve zrušení mlecího řízení.
nýbrž toto mělo býti jen počátkem lepší exi
stence, klerá jest podmíněna ještě jinými okol-
nostmi, jež nutno napraviti, zejmena úpravou
železničních tarifů, jež vesměs jsou sdělány
k naší škodě, tak že uherská mouka po rakou-
ských dráhách levněji se dováží než naše.
Poukazování na poměry v cizozemsku,
třebas i pokud se týče řízení mlecího, nemůže
nikdy býti pro nás směrodatným a nehodí se
poměry ty na poměry naše. Tvoříme s Uhry
na venek sice jednu říši, ale uvnitř jsme přece
jenom dvěma státy, z nichž má každý jiné po-
třeby a jiné zájmy, které se namnoze křižují
Dle toho nutno se říditi.
Řádky těmito chtěl jsem jen dokázati, že
z mleciho řízení užitek měly pouze jen uherské
mlýny. A je-li už nutnost, aby přebytek mlýnské
výroby vyvežen byl za hranice, možno toho
snad jiným způsobem dociliti, než opětným za-
vedením řízení mlecího, které bylo, jak u nás
bylo prováděno, jen ke škodě českému země
dělstvi i mlynářstvi. — Ve Velkém Meziříči
dne 12. prosince 1901. Joseť Čermák.
Uhry
21
article
Z trhů obilnich. Počasí bylo v první polo-
vině týdne ještě deštivé a mírné, později však na
stalo při dosti značném proudění vzduchu a mírném
sněžení počasí studené. Ke konci týdne bylo však
opět deštivé a mírné. Pro osení, jehož vzrůst jest
téměř všude dobrý, byl by žádoucí sníh. Stav vody
z počátku klesal, později však opět stoupal. Na
trzích zahraničních bylo smýšlení převážně pevné
ale obchod se neztepšil. V Americe kursy na počátku
týdne stoupaly, později však opět klesly. Také
Anglii musili kupci na počátku lýdne povoliti vyšším
požadavkům majitelů, ale později zůstalo smýšlení
beze změny. Na trzích něměckých byl obchod po
pevnějším smýšlení počátečním později na lepší na-
bídku rumunskou a ruskou rovněž chabější, kdežto
ve Francii zůstaly kursy téměř po celý týden ne-
změněny. Na ostatních trzích kontinentálních zůstaly
ceny při skrovném obchodě dobře upevněny. Na
trhu peštském zůstal obchod omezený. Ceny se stěž
upevnily a částečně i zlaciněly. Pro pšenici bylo
smýšlení z počálku příznivé, později však poptávk
ochabla a ceny o 5—10 h. zlaciněly. Celkové obraty
obnášely pouze 85.000 q. dovoz 180.000 q. Obcho
se žitem byl po celý týden slabý a zůstal trvale
klidný. Pro vývoz i pro spolřebu místní byly uči
něny jen skrovné závěry za cen nezměněných. De
jakosti znamenalo K 6.95—7.10 parity peštské. Ječ-
men na kroupy a ke krmení zůstal tevale chabýma
byl pro něj špatný zájem. Ceny zlaciněly o 10 h.
Amerika
Anglie
Francie
22
article
Dle jakosti placen byl z Peští K 5.80—6.05. Ječmen
Dle jakosti placen byl z Peští K 5.80—6.05. Ječmen
pro pivovary a pro sladovny ze stanice byl placen
K 6.25—7.50 při paritě peštské. Oves byl jen slabě
nabízen, ale také poptávka byla malá. Žlaciněl o 5
až 10 h. Dle barvy a čistoty byl placen z Pešt
K 7.10—7.50. Kukuřice stará zlaciněla proti minu-
lému týdnu o několik haléřů. Znamenala z Pešti
K 5.40—5.45. Ceny nové kukuřice jen stěží se upev-
nily. Placena byla na prosinec K 4.80—4.821/2, na
leden K 4.90—4.95. S pohotovou řepkou nebyl žádný
obchod a znamenala nominálně K 12.50—13.—
Termínová řepka na srpen 1902 byla klidná a zna-
menala K 11.65—11.75. Lníně docililo až K 14. 50
až 15.50, semeno konopné K 9.75—10.—. Proso
uherské placeno bylo K 4.20—4.40, valašské zname-
nalo nominálně z Pešti, K 4 30—4.50. Vikev byla
pevná a znamenala až K 8.50 parity peštské.
Z Pražské plodinové bursy. V úterý, dne
24. t. m. zůstane bursa zavřena Hlavní bursa se
koná místo v ténto den v poudělí dne 23. prosince
v obyčejných hodinách od 9 do 11 hod. dop. a ou
2 do 3 odp.
Pražská bursovní komora konala včera o
polednách mimořádnou schůzi, která věnována byla
projevu smutku za příčinou úmrtí předsedy bursovní
komory pana Zikmunda Schlesingřa. O zesnu-
tém promluvili mistopředseda Emil svob. p. Kubinzky
a ústřední ředitel p. c. r. F. V. Goller. V den puhrbu
dne 16. t. m. byla bursa zavřena.
Ječmen
Prosa
Schlesingřa
Emil
F V Goller
Pešť
23
article
Polskoněmecké obchodní styky a my
Události vřesenské vzbudily, jak známo, laké v ru
ském Polsku značný rozruch. Německá vláda nevě
novala mu valně pozornosti, majíc za to, že ruská
vláda zaujme proti němu své stanovisko. Orgán r-
ského finančního ministra »Torg prom. gáz. « stanovisko
to také zaujímá, ale způsobem pro Německo ne valně
příznivým. Dle varšavské zprávy konstatuje list tent
s patrným zadostiučiněním, že se ve varšavských
obchodních a průmyslových kruzích utvořil zvláštní
spolek techniků a odborníků, který vypracuje plán,
jímž by bylolze navázati čilé obchodní styky s Fran-
cií, Švýcarskem a Anglií. Takto má býti docíleno
úplné hospodářské emancipace od Německa. Po pro
hlášení ruského ministra financí Witta, který pohrozi
Německu pro případ uzákonění osnovy nového cel-
ního tarifu přimo celní válkou, jest tento krok pol-
ských hospodářských kruhů tím závažnějších. Otázka
hospodářské emancipace Slovanstva od Němectv
rozvíjí se tedy na všech stranách a ve všech smě-
rech A nyní malou otázku: Co děláme v tomt
ruchu my, jak se staráme, abychom s ostatními slo-
vanskými národy navázali čilé a živé obchodní
styky? Co do Ruska jsme o této bölavé stránce ji
promluvili. Na jihu interessují se o náš průmys
Srbové, na východé otevirá se nám říše ruska a co
se u nás děje? Vysíláme již své agenty, aby seznal
vkus a potřeby ruského spotřebitele, aby razili tam
cestu našim tvarům? Ticho všude. — A tak, nevzcho-
píme-li se v čas, unikne nám vážná příležitost, ve
doucí k posílení nejen našeho hospodářského stavu,
ale také národního.
Torg
Fran
Witt
Srba
Ruska
Polsko
Německo
Švýcarsko
Anglie
Rusko
24
article
Báňský průmysl. Spolek rakouských průmy
slníků báňských, železářských a strojních kona
svou valnou hromadu, na níž přednesena jednatelská
zpráva, která se obírá dosti obšírně poměry prů-
myslů těchto. Stav báňského průmyslu se dle n
v posledních letech značně zhoršil. Odbyt klesla
ceny s ním. Soutěž uberská se dosti citelně uplat-
ňuje a zatlačuje zvláště rakouský dovoz z Uher.
V hornoslezském obvodu jsou poměry však stejně
nepříznivy. Následkem toho netřeba poměry uhel-
ného trhu posuzovati příliš pessimistně a naděje n
lepší doby není vyloučena. Značně klesaly ceny že-
lezářského průmyslu. Spotřeba sléváren byla obme-
zena: nebylo zakázek. Silná depresse panovala také
na rakouském trhu polotovarů a válcovaného železa.
Uhry
25
article
Soutěž s Uherskem situaci tuto ještě ztížila. Nedo-
statkem zakázek trpí i průmysl strojnický. Mnoho
závodů stýská si na nedostatek práce. Válcované že-
lezo prodává se za ceny nižší výrobních. Měně ne-
příznivy jsou odbytové poměry plechu, nosičů kolej-
nic a jemných výrobků. Vývoz srpů, kos, zeměděl-
ských strojů a nařadí citelně klesl. Nejnepříznivějši
jest stav strojnictví a zdá se, že se poměry jestě
zhorší. České továrny byly v prvém čtvrtleti tohoto
roku ještě zaměstnány, druhým čtvrtletím však se
jich poměry zhoršovaly a dnes nalezají se přímo
v krisi. Zpráva přimlouvá se za zvýšení cla na
stroje. Stav elektrotechnického průmyslu byl na po-
čátku roku příznivý, nyní se rovněž zhoršil. Vývoz
všeobecně trpěl německou soutěží.
Obmezení pěstění řepy. Jihoněmecký po-
družný spolek cukrovarů vyslovil se pro nutné ob-
mezení pěstění řepy a zmenšení výroby cukerní. Zři
v něm nejúčinější prostředek k docílení lepších cen
cukerních a souhlasí úplně s kroky německého cu-
kerního syndikátn. I u nás bude otázka tato
co nevidět aktuální. V interesovaných kruzích
se o ní velmi mnoho mluví a uvažuje, dosud ale se
nezdařilo najíti způsob, jakým by se obmezení řepy
dalo dosící. Speciálně otázka, jakým způsobem
donutiti producenty řepy, kteří mají své cukrovary
aby restrikci provedli, po případě, jak zaručiti kon
trolu nad skutečným dodržením úmluvy, jest znač-
ným kamenem úrazu. Tam, kde rolníci jsou doda-
vateli řepy a kde cukrovar sám ji nepěstuje, lze
ovšem věc upraviti snadněji a jednodušejí. Budeme
míti často příležitost ještě se o ní rozhovořiti.
Uhersko
26
article
Z Německa. Rýnskowestfálský syn-
dikát zvítězil ve svém sporu s pudlár
nami. Jak známo, popírala řada rýnsko-westfál-
ských válcoven veškeré zavěry o surovém železe na
rok 1900—1901 sjednané a odepřela další odebírky
Soud však platnost jich uznal a tak budou nuceny
váleovný dostáti závazkům, jež na se vzály v dobe
přečkaného nedostatku surového železa. Smlouv
samy, jež byly předmětem sporu, jsou jasným do-
kladem, jak úplně bezmocnými jsou spotřebitelé prot
syndikátu. V době rostouci poptávky po surovém že
leze donutil syndikát válcovny, že se podrobily vy-
sokým cenám (90 m. za 1 t. pudl, železa, syndí-
kátem diktovaným; syndikát sám ve zvláštní klau
sulievyhradil si pro případ zastaviti dodávky. Zatím
ale začaly klesati ceny železa a válcovny namitaly.
že k smiouvě byly klamnými údají tržními a odby
tovými kartelu donuceny. Soud ale rozhodl prot
ním. — Jak se německý císař - interessuje o
postup německého obchodu v Číně, toho
opětným dokladem jest telegram, který zaslal před-
sedovi šantunské dráhy Fischerovi. »Zvěděl jsem
z přednášky státního tajemníka říšského námořního
úřadu . . ., že šantunská železniční společnost, ne-
zmatena rostoucími překážkami, energicky a opatrně
stavbu dráhy prováděla. Vyslovuji vám k tomu své
blahopřání a uznání.« — V zasvěcených krůzích
převládá názor, že celné tarifní komise n
počne v prvém svém sezení projednávati přímo tari
sám. Předem má býti vypracován program jednání
Fischer
Německo
Čína
27
article
Strany většiny mají za to, že před květnem budou
porady komise sotva ukončeny. Očekává se, že se
zdaří dohoda s vládou, by minimální saz ba
na žito, oves a ječmen byla stanove n
5 mk. a na pšenici 6 mk.
Rakouský Lloyd vykazuje za měsíc říjen
t. r.: Vykonáno bylo 192.624 cestovních mil (v říjnu
roku loůského 208.889) a přijato bylo za dopravu tu
K 3.,035.782 (3,101.194). Od počátku ledna do konce
řijna t. r. vykonáno bylo cestovních mil 1,769. 80u
(v soudobí loňském 1,783.877) a přijato bylo za do
pravu tu 24,241.767 (23,055,078).
Banky, záložny a spořitelny.
»Praha«, spolek kapitály a důchody vzá
Praha
28
article
jemně pojišťujici v Praze. Jako každého roku
1 roku 1902 vyplatí »Praha« docílený zisk všechen
svým pojištěným, tentokráte zisk z roku 1896, jení
podle stanov musil zůstati plných pět let v záloze
Podle oznámení v insertní části našeho listu obdrží
pání pojíštění na venkově bydlící svůj podíl na zisku
z r. 1896 tak, že se jim odpočítá od pojistné h
na složních listech, které jim pro rok 1902
zaslány budou, kdežto pražšti páni členové mohou
si jej přímo u pokladny spolku hotově vyzvednouti
jinak se jim, jakož i těm, kteří platí pojistné u ně-
kterého zastupitelství, odpočítá od pojistného v r. 1902
nejdříve splatného. Zisk rozdílen jest v poměru k po-
jistnému v roce 1896 zaplacenému a činí: 149% př
pojištěních pro případ úmrtí (II.—III.—1a, III.—IV.—2)
10% při pojištěních pro případ úmrtí a dožití zá-
roveň (II.—III.—1/4) a 6 při pojištění věna (III.—I.—)
Praha
29
article
Vzájemně pojišťovací spolek »Praha«, jsa v každém
směru prospěšně činným už po 33 léta, vyplácí
každého roku docílený zisk všechen pojištěným
a to právě jen proto, že jest spolkem vzájemným.
jest samozřejmé, že pojištění u ústavu vzájemnéh
pro každého mnohem výhodnějším jest než
u kteréhokoliv úslavu jiného, zejmena akciového. —
Od 1. ledna 1901 do 30. listopadu 190I bylo podáno
3330 přihlášek k pojištění kapitálu K 7,588.597.90 a
vyhotoveno bylo 2996 pojistek na pojištěný kapitál
K 6.762.865.90; příjem pojistného činil K 1,323.811. 35,
úroků K 30.140.50, zápisného a vedlejších poplatků
K 10.943.19, tudíž úhrnem K 1,569.894.94. — V téže
době zemřelo 149 členů. pojištěných pro připad úmrtí
a byl pojištěný kapitál K 199.973.05, v čemž zahrnuty
jsou též pojíštěně výlobypohřební, plný vyplacen.
Mimo to činily pro případ dožití a 73 členům vy-
placené kapitály K 202.800.— Zaručovací fondy činilr
koncem roku 1900 K.7.375.039.52. Dividenda při po-
jistěních pro případ úmrtí vyplácela se. 14% ročního
pojistného.
Praha
30
article
Burkn:
V Praze, 16 prosince. (Pův. zpr. »N. L.. )
Dnešní bursá zůstala za příčinou pohřbu před-
sedy bursovní komory -pana Zikmunda Schle-
singra zavřena.
Z Vídně, 16. prosince. (Závěrečn
úřadní kursly.
99.05
Únorova renta .
společná » květ.
99. 15
99 00
» » střib.
118 70
rakouská » zlatá
95.95
, » kor.
uherská » zlatá
118.70
„» kor.
94 15
190.—
státní losy 1854
„, 1860
141.60
po 500 zl.
171.9
po 100 zl.
217.—
statní losy 1864
147.—
losy tisské .
» úvěrního úst.
403.—
vídeň. I. komun.
395.50
100 50
turecké losy .
261.—
b. anglo-rakouská
443.50
vídeň. b. jednota
884.—
r. úst. pro úv. poz.
654.25
rák. úvěrní ústav
664.—
uh. úvěrní banka
414.50
b. pro země rak.
551.—
vídeňská unionka
247.—
česká b. Union.
260.—
Živnost. banka .
buštěhradská A
985.-
duchcov. podmok.
Ivovskočernovická 531.—
Po slabén zahájení upevnilo se smý-
šlení na zlepsení na trhu bánskén. Ob-
chod byl však chabý. Dodatečná bursae
kreditky 654.50, státní dráha 607.50,
Lskontní suzby 34/4, 41/4 proe.
Zikmund Schle
Únorův
Praha
Vídeň
Ob
Burkn
úvěrní banka
A 985
31
article
Amsterodam šek a krátké lhůt
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr
„ delší lhůly
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
delší lhůty
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší ihůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
delší lhůly
Švýcary šek a kr. lh. . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
32
article
x. Z Vídně, 16. prosince. (Telefonogr
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnešní den
byl charakteristický pevným smýšlením a klid-
nými obchody. Příčinou zdrženlivosti spekulace
byly nastávající svátky vánoční, jakož i obvyklá
reserva před novou ultimovou prolongaci. Smý-
šlení bylo stále pevně, jen z počátku byly po-
měrně lacinější akcie státní dráhy, což odůvod-
ňováno pochybnostmi v příčině sestátňovací akce.
Brzy nabyla vrchu příznivá disposice, k čemuž
přispěla stálá pevnost alpinek, jež se zlepšily
zprávou, že otázka kartelu bude brzy příznivé
vyřízena. Později zlepšily se také akcie stální
dráhy příznivým výkazem za první dekadu pro-
sincovou. Akcie länderbanky z počátku pevné,
pozdějí zlaciněly, proto že se proslýchalo, že vy-
řízení otázky bulharské půjčky opětně se opo-
zdilo. Bulharské obligace byly spíše pevnými. Ve
šrancích byly jenom ojedinělé obchody. Renty
a ostatní hodnoty ukládací za příznivého obchodu
pevny. Devisy a valuty nezměněny. Na eskompt-
ním snadnější.
Soukromý diskont 33/4 procenta.
x. Z Vídně, 16. prosince. (Telf. »Nár. L.e)
(Večerní bursa.) Kreditky 654.25 (po —.—),
uherské kreditky 666.—, anglobanka 261.50,
bankovni jednota 444.—, unionka 553.50,
länderbanka 415.50, státní dráha 657.—, jižní
dráha 67.50, polabská dráha 476.—, severo-
západní dráha 462.50, turecké tabákové 286.—,
rýmavsko-muráňské 477.—, alpinky 402.50,
(po —.—), květnová renta 99.15, uherská ko-
runová 94.15, turecké losy 101.—, marky za
hotové 117.23 kasa, na ultimo 117.26. —
Smýšlení klidné.
Vídeň
33
article
Berlinská bursa, 16. prosince. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Obchod v novém
týdnu zahájen byl smýšlením nestejným a ve
mnohém ohledu vyčkávacím, takže pro několik
vůdčích papírů spekulačních nebyl zahajovací
kurs stanoven. Pro bankovní hodnoty příznivě
účinkovala zpráva o dohodnutí Argentiny s repu-
blikou chilskou a následkem toho bylo značné
stoupání argentinských půjček. V průběhu byla
bursa pevná na zprávy z Transvaalu, konec však
zase velice chabý zejmena pro hodnoty báňské.
Příčinou toho byly jednak zprávy, že bude nutno
dále omeziti výrobu koksu, jednak nepříznivý
výsledek sporu válcoven s rýmavsko-vestfálským
syndikátem surového železa a konečně i demento-
vání pověstí o sloučení společnosti Nordstern
s gelsenkirchenskou uhlářskou společností. Har-
penské, gelsenkirchenské a Hibernia ztratily po
2, Laura 2.5, buchumské 3 a Consolidace 4 pro-
centa. Toto chabé smýšlení účinkovalo také na
hodnoty bankovní, takže původní kursovní pří-
skoky ztratily a vykazují jen nepatrné stoupnutí.
Dopravní trh byl v celku slabšl, pouze ameri-
cké dráhy a certifikáty transvaalské dráhy o něco
lepší. Na kasovním trhu nebylo jednotné smýšlení.
Hochdahl o 3.5, Eintracht o 3, Schalker o 2 pro-
centa vyšší, kdežto eschweilské a Rhein Meta l
o 3, Wilhelm o 2 procenta levnější. Dynamit na
velké koupě anglické vlády značně vyšší. Na trhu
ukládacím stouply argentinské půjčky až o 4 pro-
centa.
Soukromý diskont nezměněn: 3 procenta.
Laura 2.5
Consolidace
Wilhelm
Transvaal
Haro
Nordstern
35
article
rak. severozáp. dr. 460 —
polabská dráha 475.—
pražsko duchcov. —-
spol.st. dr. rak. uh. 656.50
jižní dráha . . 67 50
silniční dr. lit. A. 268.75
264. 50
785.—
dunaj. paroplaveb.
843.—
rakouský Lloyd
1415.—
pražská želez. sp.
česká montan. sp.
1106.—
alpská montan. sp.
476.—
rým.-muráň. - spol.
287.—
rak. zbrojovka
vídeň, stavební sp.
142.—
peštská vagonka
severočeska uhlář.
západočeská uhl
mostecká uhl. sp.
750.—
Schodnica .
turecká tabák. rež.
285.50
devísa německá
117.20
, londýnská
239.30
„ pařížská
95.25
94 70
»curyšská.
dvacetifrank
19.05
marka papirová . 117.20
rub
253.50
doktor
Lloyd
Schodnica
jižní dráha
marka