1
article
zornosti, které tvrdí, že jak obecenstvo, tak i
obchodník málo mají příležitosti seznámiti se
blíže s potravinami, jich vlastnostmi, s poža-
davky, jaké na ně lze klásti, jakož i se způ-
soby, jakými bývají porušovány.
Vyhovuje hlasům těm, hodlám tu pojednati
odborně o koření vůbec a časem i o jednotli-
vých druzích jeho zvláště. Poněvadž i články
v N. O. uveřejněné pro obchodníky mnohá dů-
ležitá data obsahují, nebude mi snad za pokle-
sek vytýkáno, obsahují-li více číslic a odborných
výrazů, než by mělo býti připuštěno v pojednání
také pro širší kruhy určeném.
Koření v širším slova smys l
jsou všechny ony látky, které samy o sobě ne-
jsou k požívání způsobilými, jichž však se po-
užívá pro jich chuť, vůni nebo vzezření k tomu
aby pokrmy smyslům našim hověly, příjemn
je podražďovaly a tím větší chuť k jídlu vzbu-
zovaly. Ku koření v širším slova smyslu by ná
ležely tedy i saccharin, sůl, různé hořké látky
barviva atd. a vedle nich pak všecky ony
hmoty, které v obecném slova smyslu kořením
nazýváme.
Tyto posledně jmenované látky, kořen-
v užším slova smyslu, jsou různé rost-
liuy nebo části rostlinné, které obsahují zvláštní
hmoty, obyčejně v malém jen množství pří-
tomné, jež dodávají pak pokrmům příjemné
chuti a vůně a tím ke snadnějšímu zažívání
značnou měrou přispivají.
2
article
Vůně, jakou se mnohé z nich vyzname-
nává, způsobena jest zvláštními, často jenu
velice nepatrném množství obsaženými hmotam
prchavými, či, jak chemik praví, snadno těka-
vými, jež nazýváme silicemi. Tyto připra-
vují se ve velkém z koření různým způsobem
především však tím, že koření zahřivá se ve
zvláštních přístrojích parami vodními, které uná-
šejí s sebou snadno těkavé látky ony, vyluču-
jící se po ochlazení nad nebo pod sraženou
vodou v podobě olejovitých, příjemně páchnou-
cích tekutin. Koření, silic takto buď úplně nebo
jen částečně zbavené, se suší, ztratilo-li pů-
vodní svůj vzhled, přibarvuje se nebo upravuje
tak, že je prodejným buď samo o sobě (na př-
kmin, fenykl atd.) nebo že je lze bez obavy
před snadným rozpoznáním k jinému zboží ne-
porušenému, silice nezbavenému přimísiti v míře
větší či menší.
Vedle silic nebo místo nich obsaženy jsou
ve mnohém koření látky, jež nepůsobí na čich.
nýbrž na jiný důležitý smysl náš, chuť. Nejsou
to obyčejné látky těkavé, prchavé, nýbrž by
vají v koření obsaženy v malém množství v po
době krystalků nebo v podobě hmoty, majíc
pryskyřičný vzhled, ostře chutnající. Z koření
dají se pak rozpustidly některými vyluhovati
(na př. lihem nebo éterem.)
Takto upotřebí se mnohého koření (na př
papriky, pepře, zázvoru a pod.) nejprvé ku výrobě
likerů a pálenek, a když byly lihem nebo éte-
rem ony na chuť účinkující látky odňaty, bývá
rovněž usušeno a upravováno tak, aby možno
bylo přímo nebo upravené prodávati je tak, jako
zboží neporušené, anebo aspoň aby možno bylo
k tomuto je přimíchávati u větší nebo menší
míře. —
Některých druhů koření používá se ale
1 pro barvivo, které v sobě obsahují (šafrán.
kurkuma) a které rovněž se ve mnohých pří-
padech dříve vyluhuje aspoň z části podobným
způsobem, jaký právě uveden byl.
3
article
Pokud se týče podoby, v jaké koření do
obchodu přichází, jest toto dvojí: buď jest celé
nebo jest mleté.
I. Požadavky, jež lze všeobecně
klásti na koření celé, jsou as násle-
dující:
1. Zboží má býti, pokud lze, stejnorodé
to jest, má míti stejnou barvu, stejnou velikost
a vzezření; uvádím za příklad jen kmín a fe-
nykl, které často bývají porušeny zbožím silice
zbaveným a přibarveným.
2. Zboží má býti prosto zlomků nebo ji
ných méně cenných nebo i bezcenných částí
téže rostliny, na př. stopek.
3. Má býti prosto hmyzu, jeho larev a pod.-
nemá býti jími rozežráno a do stavu hnus vzbu-
zujícího uvedeno.
4. Nesmí býti plísněmi nebo jinými hnilobu
způsobujícími organismy napadeno, jako se
často děje v místnostech vlhkých, málo větra-
ných nebo bylo-li zboží laedováno, t. j. leželo-i
delší nebo kratší dobu v mořské nebo sladké
vodě.
5. Nesmí býti koření vyluhováním nebo
destillaci zbaveno svých účinných a jedině cen-
ných látek. Poslední tento požadavek rozumí se
4
article
samo sebou a nutno tedy přihlížeti k tomu, aby
barva, vůně i chuť byly normálními, úplně ne-
porušenému zboží odpovídajícími. Delším pře-
chováváním ztrácí ovšem zboží na svých
těkavých látkách a proto je záhodno postarati se
o náležité uschování jeho v neprodyšně uzavře-
ných, suchých, pokud možno, plechových nebo
dřevěných nádobách.
U zboží značnou cenou se vyznamenávají-
cího děje se tak již při zasílání. Na př. u va-
nilky, jež přichází v krabicích plechových
v drobném obchodě 1 v trubkách skleněných,
dobře uzavřených.
6. Má býti koření prosto písku a prachu
a látek je zatěžujících, t. j. váhu jeho zvětšu
jících. *)
7. Koření má míti jisté normálné, nepo-
rušenému zboží odpovídající složení. U mnohých
druhů stanoví se množství vlhkosti, po-
pela, t. j. oněch látek, které po spálení zbý-
vají, extraktu, t. j. oněch látek, jež lze vo-
dou, lihem, éterem nebo jinými rozpustidly z
koření vyluhovati, silic, škrobu atd. atd.
Data tato uvedena budou u jednotlivých
druhů.
II. Mleté koření má míti všechny ony
vlastnosti, které uvedeny byly u koření celého.
Poněvadž v mletém stavu lze přimísiti velice
snadno i jiné cizí hmoty, aniž lze pouhými
smysly přimíšeniny tyto rozpoznati, dlužno hleděti
především k tomu, aby mleté koření bylo:
1. prosto cizích látek rostlinných, které velmi
zhusta se přidávají za účelem jistým. Sem ná-
ležejí: mleté housky a chléb, mouka, otruby
různého původu, pokrutiny, matta (t. j. prášek
z bezcenných částí rostlinných získaný, barvou
tomu aneb onomu mletému koření se podobajíeí
a snadno s ním tudíž mísitelný);
2. prosto minerálních či neústrojných pří-
měsí, jimiž chce se dociliti buď zvětšení váhy
nebo zabarvení a tudíž zakrytí přítomnosti pod
1. uvedených částí rostlinných.
5
article
Látky, jichž se k tomu zhusta používá.
jsou křída, sádra, těživec, hlína, tuha, uhli, ra-
šelina, struska, cihlový prášek, okr, kysličník
železitý, chroman olovnatý, minium, popel atd.
Rozumí se samo sebou, že zejmena při
koupi mletého zboží radno dbáti největší opa-
trnosti. Nutno tu vyžádati si od firmy prodá-
vající zajištění, že koření odpovídá úplně zá-
konu o potravinách, že je neporušené, úplně
čisté, vedle toho však tu a tam, zejmena v při-
padech dost málo podezřelých, zaslati je k pro-
zkoumání chemickému a drobnohlednému che-
mikovi k tomu ministerstvem autorisovanému
nebo státnímu výzkumnému ústavu pro zkoušení
potravin.
Zkoušky chemické nebo drobnohledné nelze
obchodníkovi při nejlepší vůli prováděti. Vy-
žadujíť odborného vzdělání, nákladných pří-
strojů, vedle toho ale i náležité zkušenosti
a routiny.
Pokud lze se ovšem o pravosti zboží pře-
svědčiti způsobem snadným, ale jistým, jen ne-
patrného nákladu vyžadujícím, uvedeno bude
u jednotlivých druhů zvláště.
Přítomnosť některých látek sem spadajících
dá se i laikem velmi dobře vyšetřiti třepáním
koření s chloroformem. Koření jako látka
rostlinná, poměrně velice lehká, snadno vy-
plave na povrch chloroformu, kdežto kří da,
okr, cihlový prášek atp. těžší hmoty usedají
po krátké době ke dnu a lze z jich barvya
poměrného množství snadno zhruba ovšem po-
souditi, jaké as množství bylo látek těchto při-
dáno a z čeho přiměs ona záleží. Třepání děje
se ve zkoumavce skleněné, dosti široké, as
půl cm. v průměru mající. Koření mletého
vezme se as 1—2 gr., chloroformu pak as 10
až 20 gr. Nutno tu ovšem jednati s opatrností,
neboť chloroform jest látka jedovatá, snadno
na vzduchu se vypařující a omamující, u větším
množství pak jedovaté páry vydávající.
gr
6
article
Kapitola z kosmetiky vlasů.
Kapitola z kosmetiky vlasů.
Chci několika slovy zmíniti se o pěstění
vlasů. Ostré hřebeny a kartáče na vlasy, nyn
tak mezi obecenstvem rozšířené, vlasům a jich
kořínkům valně neprospívají.
Vlasy mají se česati elastickými, nikoliv
ostrými hřebeny a kartáče na vlasy, jimiž po-
loha vlasů, frisura — se upravuje, budtež
měkké a poddajné.
*) Malé, s povahou zboží souvisící výjimky jsou
v některých případech dovoleny a budou u jednotli-
vých druhů koření, o nichž jindy hodláme pojednati,
zvláště uvedenv.
Namáčení vlasů často a obyčejnou vodou
naprosto se nedoporučuje, poněvadž vlasy takto
pěstěcé po nějakém čase někdy nepříjemně
páchnou.
Rovněž jest samozřejmo, že každé přepjaté
a přehnané mazání vlasů různými pomádami,
tuky neb oleji jest škodlivé, jelikož za poměrů
normálních tuk, obsažený v žlázách mazových
kůže a na povrch této vyměšovaný, činí vlasy
hebkými, měkkými a přiměřeně mastnými.
Ovšem jsou případy, že za poměrů zvlášt-
ních žlázy ty vůbec nefungují aneb pracují
špatně a třeba jest pak sáhnouti k prostředkům,
jež kosmetika má po ruce jako náhradu tuku
přirozeného.
Tu však jest nejprvé nutno, hlavu vlahou
vodou pečlivě omýti, aby povrch kůže, z něhož
vlasy vyrůstají, co nejdříve zbaven byl tukových
příškvarků se šupinami kůže, s prachem a ne-
čistotou spečených, obyčejně žluklých a více
uéně páchnoucích.
7
article
Pak teprve, když byla hlava úplně oschla,
užije se zcela malého množství nějakého kosme-
tického prostředku, jenž má vlasy osvěžiti.
Někteří lékaři tvrdí, že časté a pravidelné
omývání hlavy studenou vodou jest vlasům
velice škodlivé a dříve či později působí holo-
hlavost, plešatost.
Myslíme však, že věc ta přece jenom jest
individuální. Každé zbytečné, abych tak řeki,
»mastění« hlavy, jak někteří lidé mají ve zvyku,
kůži ani vlasům neprospívá. Nejlépe je takové
vlasy, které jsou »suché«, t. j. u lidí, jichž
mazové žlázky v kůži buď vůbec neodměšují
anebo málo, dvakráte týdně mírně navlhčili
glycerinem, který pomalu a pozorně vtírá se
i dokůže hlavy.
Glycerin také někdy zamezuje tvoření se
lupů, t. j. šupinek z odloupnuté pokožky
hlavy.
Kdo chce si zachovati krásný, zdravý a
hustý vlas, ponech jej přírodě, nenapaluj ho,
nemaž hustými pomádami, nebarvi ničím, třeba
by ti bylo tvrzeno, že tinktura, kterou barviti
máš, jest úplně neškodná !
Co se pálení vlasů týče, měly by si to
hlavně naše dámy zapamatovati.
Úzkoprsé, zpozdilé modě obětují mnohdy
krásný, nádherný vlas, který nepálený vždycky
jest větší ozdobou, než do nemožných za-
točených kudrlinek horkým želízkem zkrou-
cený . . .
Ale dámám se to líbí a je to moda — —
Pak pláčou a bědují, když jim vlasy vy-
padávají a když je jich stále méně a méně,
když se jim lámou a rozpolťují.
Zahoďte, milé dámy, želízka na pálení
vlasů, vymyslete si rozumná účesy, v nichž
neřádí rozpálená »kulma« a zachováte si svěží,
neporušený, hustý vlas.
A nebudete potom bědovat a naříkat . ..
MUDr. Otakar Zůna.
MUDr
Zůna
8
article
Literatura.
Literatura.
* O nové léčbě sluncem a světlem. Dle
běžných názorů obecenstvu vykládá dr. J. Mrázek.
Šestý svazek biblioteky populárních spisů lékařských
(Nakl. Hejda a Tuček. Cena 1 K 10 h.) věnován je
modernímu tomuto předmětu. Sluneční lázně (foto-
therapie) zakládají se na různých místech, hlavně
na pobřeží mořském. Dr. Mrázek objasňuje i če-
skému čtenářstvu podstatu nového léčení. Spis jeho,
psaný slohem lehké, záživné causerie, rozdělen je na
dva oddíly: Světlo a jeho poměr k přírodě (Několik
úrvvků z novodobé nauky o světle. — Vliv světla
na ústrojí rostlinné i živočišné. — Světlo a bakterie.)
a Světlo ve službách lékařství (O lázních slunečních.
— O lázních světelných. — O léčebním významu
paprsků Roentgenových.) Čtenář hravě nabude zna-
lostí fysikálních i fysiologických a správného názoru
o nové léčbě. Bude k závěrku úplně souhlasiti
s autorem, jenž dí: »Hleďme na světlo nazírati ne
jako na všední fysický úkaz, nýbrž jako na mocného
dobrodince, vlídně se nám ku prospěchům našim na-
bízejícího, na lékaře-čarodějer jehož pouhý úsměv
prodlužuje život a zapuzuje příšery nemocí. Sluňme
se a koupejme v sálavé záři jeho nezměrné přízně a
v obracení se k slunci nezůstávejme za rostlinstvem.
Nestávejme se otroky zbytečných mnohdy závojů a
slunečníků a nezahrazujme skuliny, kudy se protáhl
předvoj jeho zvědavých paprsků, nýbrž hleďme mu
usnadniti a upraviti cestu do našich příbytků a kde
jen můžeme, jděme vstříc vzácnému hosti. Mládež
neoddalujme na dlouho od volných prostor, jimž
klenbu obstarává nebe samo a nemořme ji zbytečně
pracemi, jež se později mstí krátkozrakostí.«
Knížku tu lze čtenářstvu vřele doporučiti.
doktor
J Mrázek
Hejda
Tuček
Mrázek