1
masthead
25. prosince 1901.
3
masthead
Císlo 35.
Císlo 35
4
masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5
article
Novější výzkumy o oběžnicích
soustavy sluneční.
Lidové přednášky universitní prof. dra. Gustava Grussa.
Venuše (Krásopaní) jest nejsvětlejší
nejkrásnější planeta, zemi jest nejbližší. Velmi
snadno se pozná dle skvěle bílého, intensivního
světla. Vídáme ji nezřídka z a dne bez daleko-
hledu, v noci vrhá za příznivých okolností
stín. Jasnost Venušina byla již starým národům
nápadnou. Pojmenování »Hesperus« (večernice)
obdržela Venuše již za doby, kdy v hodinách
večerních na západním nebi se jevila. Podobnou
světlou hvězdu bylo pozorovati v hodinách
ranních na východní straně nebe; hvězda o-
držela jmeno Phosphorus (jitřenka). Zdá
se, že již Pythagoras poznal totožnost
obou hvězd. Venuše obdržela znamení 9, zna-
mení to zrcadla s rukojetí. Venuše jest prů-
měrně od slunce vzdálena 0.7 poloměru dráhy
zemské, t. j. 108 mil. km. Výstřednost drá-
hy Venušiny jest mezi planetami nejmenší,
t. j. dráha Venušina blíží se kruhu. Venuše
jest proto téměř vždy v téže vzdálenosti o
slunce. V dolejší konjunkci jest zemi nej-
blíže, distance její od země obnáší pak jen 38
millionů km., v konjunkci hořejší jest nej-
vzdálenější od země, jest pak sedmkráte vzdá-
lenější od země, t. j. 260 mill. km. V konjunkcí
dolejší jeví se proto Venuše pod úhlem 65“
jest tedy větší než Jupiter neb Saturn. V kon
junkci hořejší, kdy jest k zemi obrácena celou
osvětlenou polovicí, obnáší průměr její sotva
10“, takže se tu jevi menší než Merkur,
když se nalezá v největší blízkosti země a
jest o polovinu větší než Saturn a pětkráte
menší než Jupiter. Pravý průměr Venušin
obnáší 12.000 km., jest tudíž o něco málo
menší než průměr země. Povrch Venušin se
rovná asi 0.9 povrchu země, obsah 0.8 ob-
sahu země. Sploštění Venušino nebylo
posud seznáno. Oběh Venušin kolem slunce
rovná se 225 dnům.
profesor
doktor
Grussa
Venuš
Venušin
Hesperus
Pythagoras
Saturn
Jupiter
Krásopaný
km
6
article
Za vteřinu vykoná cestu 33.2 km. Hmota
Venušina rovná se 0.8 hmoty zemské, hustota
se blíží hustotě země. Pád těles na povrchu Ve-
nuše za první sekundu jest nepatrně menší než
u nás.
Venuše jeví podobné podoby a to nápad-
něji jako Merkur. Fáze Venušiny poznají se již
menším dalekohledem. Galilei poznal fáze ihned
po vynalezení tohoto hledidla a podal tím důkaz
o pravdivosti Koperníkovy soustavy světové.
Venuše může se od slunce vzdáliti až asi
na 48° na východ neb západ. V největším
lesku jeví se Venuše, když jest od slunce
vzdálena 39° na východ neb západ.
Postavení takové zaujme Venuše průměrně
36 dnů před aneb po konjunkci dolení. Její
zdánlivý průměr obnáší pak asi 40“ a největší
šířka osvětlené fáze rovná se pak jen 10“
avšak tak úzký světelný srpek má za příčinou
značné blízkosti tak intensivní světlo, že svítí
69kráte silněji než Wega a 18kráte silněji
než nejjasnější stálice nebes Sirius. Za doby
největšího lesku můžeme ji také v poledne
viděti, máme-li bystrý zrak a známe-li její místo
na nebi. R. 1750 byl lid v Paříži zjevem tako-
vým tak poděšen, že musila policie zakročit
při vzniklém sroceni.
Tmavou část Venuše vidíme při mdlém
světle soumrakovém. Poprvé byl úkaz ten pozo-
rován r. 1643 Ricciolim, později pak velm
často. Příčina úkazu toho jest dosud hádankou.
Nejspíše by to mohly býti elektrické výboje, po
dobné jako při severní záři u nás. Planeta Ve
nuše má téměř stejně hustě ovzduší, jak
je naše.
To poznal již Schroeter z pozorova-
ných úkazů soumrakových na Venuši. Jiný dů-
kaz přítomnosti atmosféry Venušiny jest, že stá-
lice, přes něž planeta přecházi, nemizí na okraj
planety náhle, jak tomu jest u našeho měsíce
na okraji tmavém, nýbrž že se ponenáhlu tím
více seslabují, čím více se blíží k okraji, tedy
k číslu 355.
Venušin
Venuš
Galilei
Koperníkův
Wego
Sirius
východ
západ
Paříž
km
7
article
čím hlouběji vnikají do dolejších a tudíž hustších
vrstev ovzduší Venušina.
Již Cassini a Bianchini zpozoro-
vali skvrny, obyčejně neurčitého omezení a
vzhledu rozmazaného, jež se nedaly identifiko-
vati se skvrnami, jež se později viděly. Teprve
v době novější byly na povrchu Venušině zpo-
zorovány bílé polární plochy, podobné polár
ním plochám na Marsu.
Trouvelot, Terby, Landerer
Flammarion a j. uzřeli tyto stálejší útvary
Trouvelot a Flammarion poznali častěji takové
plochy současně na obou točnách planety a sou-
dili z toho, že rotační osa planety stojí témě
kolmo na rovině dráhy.
Dle Schroetera ubývá světlostí meze
podoby Venušiny ponenáhlu, mez světelná jest
často lomenou a takřka vyzoubkovanou, což se
nejnápadněji pozoruje na růžcích.
Z úkazů takových, jež také Beer a Mä-
dler seznali, soudil Schroeter, že Venuše
jest velmi hornatá, že mnohé hory na Venuši
dosahují výše 40—50 km. Výsledek takový po-
pírá výtečný pozorovatel povrchů planet Schia-
parelli. Spektrum Venušino bylo Voglem
důkladně studováno. Spektrum se nepatrně li-
šilo od spektra slunečného. Dle Vogla vystupuje
ve spektru několik jemných pruhů, jež se po-
dobají čarám naší atmosféry, jež přísluší vodní
Dominik Cassini pokusil se v letech
1666 a 1667 o určení doby rotace Venušinya
dospěl k výsledku, že se pro velikou neurčitost
pozorovaných skvrn může pouze říci, že se
ukáže asi za 23 hodin táž skvrna opět na
stejném místě kotouče,
Šedesát let později vyslovil se Bi anchin
na základě četných svých pozorování, že Venuše
se otočí kolem své osy za 24 dnů. Ještě roz-
sáhlejší výzkumy konal ve směru tom Schroe-
ter na konci 18. století a soudil z 20letých
pozorování periodických změn na růžcích ko-
touče na dobu rotace planety za 23 h edi ny
21 minutu.
Venušin
Cassin
Bianchini
Landerer Flammarion
Trouvelot
Flammarion
Beer
Mä
Venuš
Vogl
Mars
Venuš
km
8
article
De Vico vykonal ve spojení s více hvěz
dáři Collegia římského (Collegio Romano) v lei
tech 1839—42 více než 10.000 pozorování z
účelem určení rotace planety a odvodil z nich
jako definitivní hodnotu doby rotace 23 hodiny
21 minutu 21.93 sekundy. Hodnota ta po-
kládala se po celé půlstoletí za přesnou dobu
rotace planety, až Schiaparelli roku 1890 při
kritické revisi všech dřívějších pokusů seznal.
že hodnota De Vicova postrádá pevného zá-
kladu, obdržel ze srovnání svých pozorování
s výsledky jiných astronomův jako nejpravdě-
podobnější dobu rotace Venušiny 224.7 dne,
dobu rovnou revoluci planety kolem Slunce.
S výsledkem tím souhlasilo více hvězdářů,
jako Perrotin a Terby, většina hvězdářů
(Trouvelot, Niesten, Löschardt
jiní) seznala však, že doba Schiaparel-
liho se nesrovnává s jich pozorováními a za-
stává krátkou asi 24hodinovou dobu rotační.
Vico
Collegio
Schiaparelli
Vicův
Venušin
9
article
Také Wislicenus ve Strassburku po dů-
kladném rozboru všech novějších prací na poli
tom rozhodl se pro krátkou dobu rotační.
Pod světlým obalem, jenž ukazuje pouze
několik měnivých útvarů, otáčí se neviditelná
koule Venušina v periodě úplně neznámé. Určení
rotace jest obyčejnými methodami pozorování
nemožné. Princip Dopplerův, použitý na
okraj Venuše, by mohl rozhodnouti otázku ro-
tace planety.
Otázku Venušiny rotace lze rozřešiti spektrální
analysí dle principu Dopplerova. Spektroskop roz-
kládá světlo v barevné pásmo, kde každému
místu přísluší barva, způsobená vlnami světel-
nými, jež naše oko v jedné vteřině (od 500 bil-
lionů výchvějů — světlo červené — do 750 bil-
lionů výchvějů — světlo fialové) stihnou. Na-
chází-li se bílá hvězda v prostoru, vysílá vlny
světelné všech čísel výchvějů mezi 500 a 750
billiony v jedné vteřině; ve spektroskopu jeví
se pak barevné pásmo. Začne-li se hvězdav
přímé čáře od země pohybovati s velikou
III.
Venušin
Dopplerův
Venuš
11
article
LIert
LIert
rychlostí stejnoměrnou, vysílá zase paprsky
všech délek vln, jeví se tedy opět bílou, ve
spektroskopu ukazují se pak všecky barvy jako
dříve, paprsky potřebují však delší dobu než
k nám dorazí, přijde tudíž během jedně vte-
řiny z každého druhu paprsků méně výchvějů
do oka než dříve. Určité místo spektra
hvězdy v klidu není táž barva (týž druh
paprsků) jako místo spektra hvězdy v pohybu.
Barva na dřívějším určitém místě (označeném
třeba nitkou) jeví se ve spektru hvězdy od
nás se pohybující na levo od místa toho,
ve spektru hvězdy k nám se blížící pak na
pravo. Z velikosti pošinuté lze pak souditi
na rychlost pohybu hvězdy ve směru zornice.
Nejsilnějšími a nejlepšími spektroskopy mů-
žeme určiti pohyb ve směru zornice, který
se rovná a km. za sekundu. Otáčí-li se Venuše
skutečně asi ve 24 hodinách kolem své osy,
obnáší pošinutí bodu rovníku Venušina asi
a km. za sekundu. Pulkovský astronom A.
Bielopolski dokázal ze spektroskopických
snímků skutečně rotační pohyb Venušin v prů-
měrné hodnotě 24.7 hodin.
Výsledek pozorování všech astronomů, kteří
se otázkou určení doby rotace Venušiny zabý-
vali a výsledek měření Bielopolského můžeme
shrnouti v následující věty: 1. Pozorování po-
vrchu Venušina jest velmi těžké, poněvadž
planeta jest téměř stále zahalena v husté
ovzduší, jež velmi zřídka dovoluje, abychom
mohli zříti nějaký pevný objekt, jímž bylo by
lze určiti rotaci planety. 2. Různé posud ne-
známé zákony osvětlování způsobují o pti c ké
klamy na kotouči planety, která nebývá zúplna
osvětlena. Klamy ty možno stěží rozeznati od
úkazů reálných a byly proto dlouho chybně
vykládány. 3. Doba rotace Venuše jest málo
rozdílná od 24 hodin.
Venuš
Venušin
A Bielopolski
12
article
Venuše jako dolejší planeta vstoupí
rovněž občas mezi slunce a zemi. Nastává
pak přechod Venuše přes slunce. Přechody ty
skytají nám velecenný prostředek, kterým se dá
stanoviti vzdálenost slunce od země čili veliká
poloosa dráhy zemské. V prvé přednášce byla
ta vzdálenost označena jako jednotka míry,
kterou hvězdáři celou soustavu planetární vymě-
řují a určují. Přechod Venušin by nastal
vždy za 584 dny, poněvadž v tu dobu Venuše
jedenkráte mezi zemí a sluncem projde. Ježto
však sklon dráhy Venušiny k dráze zenské
tři stupně obnáší, průměr slunce však jen půl
stupně, stojí Venuše za doby dolejší konjunkce
obyčejně buď mnohem výše nad sluncem aneb
mnohem níže pod ním. Přechod Venuše přes
slunce pro nás nastává jen tehdy, když vidíme
její šířku menší než 16 35“. Dva přechody Venu-
šiny připadají v první polovici června a dva
druhé sledující v první polovici prosince.
Začneme-li s přechodem roku 1761, nastoupí
další přechody stále v pořadí 8, 105/g, 8, 1211
roku. Nejbližší úkazy přechodů Venušiných
budou následovati v červnu 2004 a v červnu 2012,
v prosinci 2117 a v prosinci 2125 atd.
Venuš
Venušin
dolejší planeta
13
article
O koření.
O koření.
Podává Jo sef Koblic, přísežný chemik v Praze.
Zákon o potravinách ze dne 16. ledna 1896
měl během krátkého trvání svého v zápětí četné
pokuty a tresty, z nichž valná neb největší
část oněch obchodníků se týkala, u nichž kon-
trolními orgány porušené koření nalezeno bylo.
Že právě tomuto třeba ne nejdůležitějšímu druhu
zboží značná pozornost věnována byla, nelze se
diviti. Vždyť zejmena mleté koření a dražší
druhy jeho zvláště zhusta byly porušovány mě-
rou tak značnou, že i bez chemického zkoušení
a drobnohledu, pouhým zrakem, čichem a chut
bylo nápadným. —
Současné ozývají se však z kruhů obchod-
ních stesky čím dále tím četnější na drakonické
provádění kontroly potravin, a hlasy celý zákon
o potravinách ostře odsuzující. Nehodlám na
tomto místě spornou otázku řešiti, domnívám se
vsak, že ony hlasy plnou měrou zasluhuji po-
Koblic
Praha