ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ae465f50-7959-11dc-bf6c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: work 6, person 37, org 2, place 6
1 masthead
25. prosince 1901.
2 masthead
NAUČNÝ OBZO.
3 masthead
Císlo 35.
Císlo 35
4 masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5 article
Novější výzkumy o oběžnicích soustavy sluneční. Lidové přednášky universitní prof. dra. Gustava Grussa. Venuše (Krásopaní) jest nejsvětlejší nejkrásnější planeta, zemi jest nejbližší. Velmi snadno se pozná dle skvěle bílého, intensivního světla. Vídáme ji nezřídka z a dne bez daleko- hledu, v noci vrhá za příznivých okolností stín. Jasnost Venušina byla již starým národům nápadnou. Pojmenování »Hesperus« (večernice) obdržela Venuše již za doby, kdy v hodinách večerních na západním nebi se jevila. Podobnou světlou hvězdu bylo pozorovati v hodinách ranních na východní straně nebe; hvězda o- držela jmeno Phosphorus (jitřenka). Zdá se, že již Pythagoras poznal totožnost obou hvězd. Venuše obdržela znamení 9, zna- mení to zrcadla s rukojetí. Venuše jest prů- měrně od slunce vzdálena 0.7 poloměru dráhy zemské, t. j. 108 mil. km. Výstřednost drá- hy Venušiny jest mezi planetami nejmenší, t. j. dráha Venušina blíží se kruhu. Venuše jest proto téměř vždy v téže vzdálenosti o slunce. V dolejší konjunkci jest zemi nej- blíže, distance její od země obnáší pak jen 38 millionů km., v konjunkci hořejší jest nej- vzdálenější od země, jest pak sedmkráte vzdá- lenější od země, t. j. 260 mill. km. V konjunkcí dolejší jeví se proto Venuše pod úhlem 65“ jest tedy větší než Jupiter neb Saturn. V kon junkci hořejší, kdy jest k zemi obrácena celou osvětlenou polovicí, obnáší průměr její sotva 10“, takže se tu jevi menší než Merkur, když se nalezá v největší blízkosti země a jest o polovinu větší než Saturn a pětkráte menší než Jupiter. Pravý průměr Venušin obnáší 12.000 km., jest tudíž o něco málo menší než průměr země. Povrch Venušin se rovná asi 0.9 povrchu země, obsah 0.8 ob- sahu země. Sploštění Venušino nebylo posud seznáno. Oběh Venušin kolem slunce rovná se 225 dnům.
profesor doktor Grussa Venuš Venušin Hesperus Pythagoras Saturn Jupiter Krásopaný km
6 article
Za vteřinu vykoná cestu 33.2 km. Hmota Venušina rovná se 0.8 hmoty zemské, hustota se blíží hustotě země. Pád těles na povrchu Ve- nuše za první sekundu jest nepatrně menší než u nás. Venuše jeví podobné podoby a to nápad- něji jako Merkur. Fáze Venušiny poznají se již menším dalekohledem. Galilei poznal fáze ihned po vynalezení tohoto hledidla a podal tím důkaz o pravdivosti Koperníkovy soustavy světové. Venuše může se od slunce vzdáliti až asi na 48° na východ neb západ. V největším lesku jeví se Venuše, když jest od slunce vzdálena 39° na východ neb západ. Postavení takové zaujme Venuše průměrně 36 dnů před aneb po konjunkci dolení. Její zdánlivý průměr obnáší pak asi 40“ a největší šířka osvětlené fáze rovná se pak jen 10“ avšak tak úzký světelný srpek má za příčinou značné blízkosti tak intensivní světlo, že svítí 69kráte silněji než Wega a 18kráte silněji než nejjasnější stálice nebes Sirius. Za doby největšího lesku můžeme ji také v poledne viděti, máme-li bystrý zrak a známe-li její místo na nebi. R. 1750 byl lid v Paříži zjevem tako- vým tak poděšen, že musila policie zakročit při vzniklém sroceni. Tmavou část Venuše vidíme při mdlém světle soumrakovém. Poprvé byl úkaz ten pozo- rován r. 1643 Ricciolim, později pak velm často. Příčina úkazu toho jest dosud hádankou. Nejspíše by to mohly býti elektrické výboje, po dobné jako při severní záři u nás. Planeta Ve nuše má téměř stejně hustě ovzduší, jak je naše. To poznal již Schroeter z pozorova- ných úkazů soumrakových na Venuši. Jiný dů- kaz přítomnosti atmosféry Venušiny jest, že stá- lice, přes něž planeta přecházi, nemizí na okraj planety náhle, jak tomu jest u našeho měsíce na okraji tmavém, nýbrž že se ponenáhlu tím více seslabují, čím více se blíží k okraji, tedy k číslu 355.
Venušin Venuš Galilei Koperníkův Wego Sirius východ západ Paříž km
7 article
čím hlouběji vnikají do dolejších a tudíž hustších vrstev ovzduší Venušina. Již Cassini a Bianchini zpozoro- vali skvrny, obyčejně neurčitého omezení a vzhledu rozmazaného, jež se nedaly identifiko- vati se skvrnami, jež se později viděly. Teprve v době novější byly na povrchu Venušině zpo- zorovány bílé polární plochy, podobné polár ním plochám na Marsu. Trouvelot, Terby, Landerer Flammarion a j. uzřeli tyto stálejší útvary Trouvelot a Flammarion poznali častěji takové plochy současně na obou točnách planety a sou- dili z toho, že rotační osa planety stojí témě kolmo na rovině dráhy. Dle Schroetera ubývá světlostí meze podoby Venušiny ponenáhlu, mez světelná jest často lomenou a takřka vyzoubkovanou, což se nejnápadněji pozoruje na růžcích. Z úkazů takových, jež také Beer a Mä- dler seznali, soudil Schroeter, že Venuše jest velmi hornatá, že mnohé hory na Venuši dosahují výše 40—50 km. Výsledek takový po- pírá výtečný pozorovatel povrchů planet Schia- parelli. Spektrum Venušino bylo Voglem důkladně studováno. Spektrum se nepatrně li- šilo od spektra slunečného. Dle Vogla vystupuje ve spektru několik jemných pruhů, jež se po- dobají čarám naší atmosféry, jež přísluší vodní Dominik Cassini pokusil se v letech 1666 a 1667 o určení doby rotace Venušinya dospěl k výsledku, že se pro velikou neurčitost pozorovaných skvrn může pouze říci, že se ukáže asi za 23 hodin táž skvrna opět na stejném místě kotouče, Šedesát let později vyslovil se Bi anchin na základě četných svých pozorování, že Venuše se otočí kolem své osy za 24 dnů. Ještě roz- sáhlejší výzkumy konal ve směru tom Schroe- ter na konci 18. století a soudil z 20letých pozorování periodických změn na růžcích ko- touče na dobu rotace planety za 23 h edi ny 21 minutu.
Venušin Cassin Bianchini Landerer Flammarion Trouvelot Flammarion Beer Mä Venuš Vogl Mars Venuš km
8 article
De Vico vykonal ve spojení s více hvěz dáři Collegia římského (Collegio Romano) v lei tech 1839—42 více než 10.000 pozorování z účelem určení rotace planety a odvodil z nich jako definitivní hodnotu doby rotace 23 hodiny 21 minutu 21.93 sekundy. Hodnota ta po- kládala se po celé půlstoletí za přesnou dobu rotace planety, až Schiaparelli roku 1890 při kritické revisi všech dřívějších pokusů seznal. že hodnota De Vicova postrádá pevného zá- kladu, obdržel ze srovnání svých pozorování s výsledky jiných astronomův jako nejpravdě- podobnější dobu rotace Venušiny 224.7 dne, dobu rovnou revoluci planety kolem Slunce. S výsledkem tím souhlasilo více hvězdářů, jako Perrotin a Terby, většina hvězdářů (Trouvelot, Niesten, Löschardt jiní) seznala však, že doba Schiaparel- liho se nesrovnává s jich pozorováními a za- stává krátkou asi 24hodinovou dobu rotační.
Vico Collegio Schiaparelli Vicův Venušin
9 article
Také Wislicenus ve Strassburku po dů- kladném rozboru všech novějších prací na poli tom rozhodl se pro krátkou dobu rotační. Pod světlým obalem, jenž ukazuje pouze několik měnivých útvarů, otáčí se neviditelná koule Venušina v periodě úplně neznámé. Určení rotace jest obyčejnými methodami pozorování nemožné. Princip Dopplerův, použitý na okraj Venuše, by mohl rozhodnouti otázku ro- tace planety. Otázku Venušiny rotace lze rozřešiti spektrální analysí dle principu Dopplerova. Spektroskop roz- kládá světlo v barevné pásmo, kde každému místu přísluší barva, způsobená vlnami světel- nými, jež naše oko v jedné vteřině (od 500 bil- lionů výchvějů — světlo červené — do 750 bil- lionů výchvějů — světlo fialové) stihnou. Na- chází-li se bílá hvězda v prostoru, vysílá vlny světelné všech čísel výchvějů mezi 500 a 750 billiony v jedné vteřině; ve spektroskopu jeví se pak barevné pásmo. Začne-li se hvězdav přímé čáře od země pohybovati s velikou III.
Venušin Dopplerův Venuš
11 article LIert
LIert rychlostí stejnoměrnou, vysílá zase paprsky všech délek vln, jeví se tedy opět bílou, ve spektroskopu ukazují se pak všecky barvy jako dříve, paprsky potřebují však delší dobu než k nám dorazí, přijde tudíž během jedně vte- řiny z každého druhu paprsků méně výchvějů do oka než dříve. Určité místo spektra hvězdy v klidu není táž barva (týž druh paprsků) jako místo spektra hvězdy v pohybu. Barva na dřívějším určitém místě (označeném třeba nitkou) jeví se ve spektru hvězdy od nás se pohybující na levo od místa toho, ve spektru hvězdy k nám se blížící pak na pravo. Z velikosti pošinuté lze pak souditi na rychlost pohybu hvězdy ve směru zornice. Nejsilnějšími a nejlepšími spektroskopy mů- žeme určiti pohyb ve směru zornice, který se rovná a km. za sekundu. Otáčí-li se Venuše skutečně asi ve 24 hodinách kolem své osy, obnáší pošinutí bodu rovníku Venušina asi a km. za sekundu. Pulkovský astronom A. Bielopolski dokázal ze spektroskopických snímků skutečně rotační pohyb Venušin v prů- měrné hodnotě 24.7 hodin. Výsledek pozorování všech astronomů, kteří se otázkou určení doby rotace Venušiny zabý- vali a výsledek měření Bielopolského můžeme shrnouti v následující věty: 1. Pozorování po- vrchu Venušina jest velmi těžké, poněvadž planeta jest téměř stále zahalena v husté ovzduší, jež velmi zřídka dovoluje, abychom mohli zříti nějaký pevný objekt, jímž bylo by lze určiti rotaci planety. 2. Různé posud ne- známé zákony osvětlování způsobují o pti c ké klamy na kotouči planety, která nebývá zúplna osvětlena. Klamy ty možno stěží rozeznati od úkazů reálných a byly proto dlouho chybně vykládány. 3. Doba rotace Venuše jest málo rozdílná od 24 hodin.
Venuš Venušin A Bielopolski
12 article
Venuše jako dolejší planeta vstoupí rovněž občas mezi slunce a zemi. Nastává pak přechod Venuše přes slunce. Přechody ty skytají nám velecenný prostředek, kterým se dá stanoviti vzdálenost slunce od země čili veliká poloosa dráhy zemské. V prvé přednášce byla ta vzdálenost označena jako jednotka míry, kterou hvězdáři celou soustavu planetární vymě- řují a určují. Přechod Venušin by nastal vždy za 584 dny, poněvadž v tu dobu Venuše jedenkráte mezi zemí a sluncem projde. Ježto však sklon dráhy Venušiny k dráze zenské tři stupně obnáší, průměr slunce však jen půl stupně, stojí Venuše za doby dolejší konjunkce obyčejně buď mnohem výše nad sluncem aneb mnohem níže pod ním. Přechod Venuše přes slunce pro nás nastává jen tehdy, když vidíme její šířku menší než 16 35“. Dva přechody Venu- šiny připadají v první polovici června a dva druhé sledující v první polovici prosince. Začneme-li s přechodem roku 1761, nastoupí další přechody stále v pořadí 8, 105/g, 8, 1211 roku. Nejbližší úkazy přechodů Venušiných budou následovati v červnu 2004 a v červnu 2012, v prosinci 2117 a v prosinci 2125 atd.
Venuš Venušin dolejší planeta
13 article O koření.
O koření. Podává Jo sef Koblic, přísežný chemik v Praze. Zákon o potravinách ze dne 16. ledna 1896 měl během krátkého trvání svého v zápětí četné pokuty a tresty, z nichž valná neb největší část oněch obchodníků se týkala, u nichž kon- trolními orgány porušené koření nalezeno bylo. Že právě tomuto třeba ne nejdůležitějšímu druhu zboží značná pozornost věnována byla, nelze se diviti. Vždyť zejmena mleté koření a dražší druhy jeho zvláště zhusta byly porušovány mě- rou tak značnou, že i bez chemického zkoušení a drobnohledu, pouhým zrakem, čichem a chut bylo nápadným. — Současné ozývají se však z kruhů obchod- ních stesky čím dále tím četnější na drakonické provádění kontroly potravin, a hlasy celý zákon o potravinách ostře odsuzující. Nehodlám na tomto místě spornou otázku řešiti, domnívám se vsak, že ony hlasy plnou měrou zasluhuji po-
Koblic Praha