1
article
nad normál obyčejné u nás tvorby novelistické.
Krátce: kniha myšlénkově pokroková, bezohledně
útočná, která snad pozlobí blahoslavené šosáky, ale
stane se milou a líbeznou všem těm, kterým v umění
je vše čisté, co umělec čistým učiniti dovedí. A kdo
přečte si »Vzpouru« dobře, přisvědčí mi, to že se pí.
Kunětické podařilo v její poslední knize plnou měrou.
Ant. Nečásek.
* Jan Klecanda, Vojáci v míru. Obrázky
z kasárenské romantiky. Sebraných spisů svazek III.
Nakladatel J. R. Vilímek. Autor jest již znám
svým charakteristickým líčením vojenského života,
jeho veselých i tklivých stránek, a dovede též zají-
mavě vypravovat. Nejsou to črty psané ledabyle pro
pouhou zábavu, jakých máme také u nás dost. Líčí
skutečný život vojenský, postavy bystře odpozoro-
vané odpovídají pravdě, celé prostředí života v ka-
sárnách správně tu vystiženo v těchto šesti povíd-
kách, jež svazek obsahuje. Autor dovede vypravovat
svoje historky zajímavě a kde o to jde, s účinným
humorem, prostým veškeré triviálnosti.
A. P. Čechov, Vybrané črty humori-
stické. Autorisovaný překlad dra. Bořivoje Pru-
síka. Část I. Nakladatelé Hejda a Tuček. Nej-
znamenitější současný humorista ruský, jehož veselé
historky jsou zároveň kabinetní kousky jemné
psychologie, náleží literatuře světové. S dokonalým
mistrovstvím proniká srdce a ledví společnosti šosákův
a váží z nich látku pro svoje šprýmovné historie.
jež při veškeré své pitvornosti nikde neopouštějí
reálnou půdu skutečnosti. Humoristické jeho črty
jsou drobná umělecká díla, jemně vybroušená do
nejmenších podrobností a jiskřící se zdravým vti-
pem, v němž tu a tam šlehne záblesk břitké satyry.
Nečásek
Klecanda
Vilímek
Čechov
Bořivoj Pr
Hejda
Tuček
2
article
Překlad těchto drobných humoristických črt jest
vzorný.
Maxim Gorkij, Kresby a povídky.
Z ruštiny se svolením spisovatelovým přeložil G.
Stín. Světová knihovna, redaktor Jar. Kv a pil
č. 242—243. Nakladatel J. Otto. Nová kniha po-
vídek autora tuláka, jenž tak záhy nabyl slávy
světové, z něhož Němci překládají kde co. Také u nás
mohlo by to jít rychlejším tempem, když všechny
dosud přeložené práce autorovy setkaly se u nás
s jednohlasnou pochvalou. Také těchto pět povídek
autorových vyznamenává se veškerými přednostmi
velkého jeho talentu. Životně pravdivé, realistické
líčení a přece plné poesie, bystré vniknutí to duše
nejnižších vrstev lidu, případná, svérázná mluva, vše
to nalézáte i v těchto povídkách. Je to kniha, jež
bude hojně čtena.
*Bohumil Brodský, Pozdní květ.
román. »Libuše«, ročník XXXI. čís. 6. Nakladatel
Šimáček. Historie z kruhů důstojnických, po-
hybující se ve sféře vyšší společnosti. Autor dovede
zajímavě osnovati děj, vzbuditi účastenství čtenářovo
pro hlavní osoby líčením jejich povah a konflikty.
v nichž se ociťují, nepostrádají pravděpodobnosti.
Otta
Němec
Brodská
Libuše
Šimáček
3
article
Zejmena hrdina románu, rytmistr zápasící s pozdní
láskou k mladé dívce, dceři té, kterou byl kdysi mi-
loval, jest postava zajímavá. Seč jest snaží se po-
tlačiti neodolatelně vznikající lásku, utajit ji, až
v poslední chvíli, kdy myslil, že učinil všemu konec,
dívka sama se mu vyzna ze své lásky a přinutí jej.
aby se vzdal své resignace.
MUDr. František Hamza, Zálesí. Po-
známky povahopisné. Nakladatel F. Simaček.
Autor, známý pracovník v oboru národopisua
kulturní historie, sebral ve své knížce několik za-
jímavých obrázků povahopisných z rázovitého zá-
koutí pahorkatiny českomoravské. Zná důkladně tamní
selský lid, jeho povahu a obyseje, studoval s patrnou
láskou jednotlivé typické povahy, získal si jejich
důvěru a dovede o nich zajímavě vypravovat, tak že
charakteristické rysy jejich, jež nám v knížce své
předvádí, čtou se jako ukázky z nějaké novelly. Jest
to kniha při veškeré důkladnosti studia povaho-
pisného poutavá.
MUDr
Hamza
F Simaček
Zálesí
4
article
* Knížka o Růžence a Bobešovi, kterou
napsal V. Říha, nakreslil Artuš Scheinera
vydal J. Laichter v Praze. Vytištěno u E. Le-
schingra léta 1902. 49.
Dvě rozkošné pohádky. Zněly sladkým kouzlem
již do vašeho dětství. Neboť kdo by neznal báchorky
o Růžence, spící v zámku obrostlém růžovým trním,
kdož o lampě Aladinově, vyplňující nejsmělejší přání?
Ale ujišťuji, že i vy dospěli vše rádi znovu si pře-
čtete. Je to zde vyprávěno tak rázovitě, po česku, řečí
básnicky sytou a přece vždy mluvnou, přímo zvoni-
vou jako ryzí mince, je to tak dobře, slohově stři-
ženo, podrobnostmi novými vyzdobeno a jako do na-
šeho vzduchu přenešeno. Zvlaště povídka o kouzelné
lampičce je znamenitě do těch našich chudých cha-
loupek přesazena. — Bobeš je postavička náležející
ve své příznačnosti cele autorovi, kterého znáte již
z jeho »Pohádky o třech podivných tovaryších«
(v almanachu Dědictví Komenského »Jaro«) a z »Po-
vídky o svatbě krále Jana« jako výborného vyprá-
věče.
Knížek
Růženka
Bobeš
V Říha
Artuš Scheiner
J Laichter
Aladinův
Komenský
Jan
Praha
5
article
Tentokrát je kniha neobyčejně vkusně vypravena
Kresbou provází ji Artuš Scheiner, a jsou to illustrace
tak původní, případné, pohádkové, a nade vše tak
umělecké, plné poesie, s nádechem jakési vyšší filo-
sofické ironie, že marně byste jim v dětských publi-
kacích našich hledali rovné. Ty fantastické zámky
s böcklinovsky vyčnělými stromy, ti malíři malující
bílé pávy, komorníci česající psíky, kuchaři pekoucí
na rožních celé voly, ti tancující sedlaci, ta princezna
vodící na opratích špice a pinče se zlatými obojky.
ti cukráři vylévající, jak do spánku padli, s panví
svá nejjemnější máslová těsta, ten omouněný Arab
v strakatém chalátě a točeném turbanu, ty parky
pávů metoucí svými chvosty písek zakroucených cest
parku, černoch s bílou kravatou a bílými palečnicemi.
ten král mající nemylně podobu Otce vlasti, to vše
jsou obrázky. — ale raději se na ně podívejte sami.
Knihu přinesli vašim dětem právě v čas na vánoční
stolek.
* Deset pohádek o svatém Petrovi.
Napsala Božena Němcová, vykreslil Kare
L. Klusáček. Nákladem České grafické společ
nosti »Unie« v Praze 1902.
Artuš Scheiner
Petro
Němcová
Kare
L Klusáček
Praha
6
article
Sebrané a napsané před pětapadesáti lety na
Domažlicku, mají tyto plody prostého humoru české
vesnice vůni jako dnes natrhané polní květiny. Vy-
pravovatelka vládne jazykem a slohem, přesnostía
koncisnosti, která dnes znova občerstvuje právě
svým prostonárodním přízvukem a zároveň uměle-
ckou přibroušeností. »Pohádky o Petrovi« věru že
si zaslouží vřelých, ba nadšených slov, jimiž je V.
Mrštík na novou výpravu k českému čtenářstvu
opatřil. Patříť k nejprostším a nejjednodušším, jsou
prosty vší fantastiky, jejich svět je svět našeho ven-
kovana a nejedna z nich je vtipné fabulistní roz-
vedení mravných naučení a pravidel. Těmito po-
hádkami ocitá se zároveň pěkná, úhledná kniha na
vánočním trhu, jedna z toho mála dosavad, jež chce
se i úpravou a výpravou zamluviti očím i mysli.
Třeba že K. L. Klusáček se svým uměním nestojí
tak vysoko, kam jej prefacier staví, třeba že cítli-
vějšímu oku vadí leckterá nesrovnalost formya
manyrovanost kresby, třeba že jeho humor má poně-
kud více úmyslnosti nežli lehce hravého čtveráctví
lidových pohádek, přece se v celku jeho celostrán-
kové, okrajové i vignetové kresby svým liniovým
karakterem dobře snášejí s typovým tiskem a v sou-
ladném seřadění obou těchto hlavních prvků illu-
strované knihy mají pohádky o svatém Petrovi za-
loženou hodnotu jako pěkný kus umění knihového,
splendidní a přece vkusnou míru držící úpravnosti.
Petro
V Mrštík
K L Klusáček
Domažlicko
7
article
Z českých listů.
* Redakce »Malého Čtenáře« učinila s do-
brým úmyslem pokus, poučiti děti o tom, jak ne-
pěkné jsou krvavé romány a podobné čtení. K. Žádník
vypravuje v krátké povídce o práškovi, který čte
krvavý román. Mlynář se ho naň vyptává, pak vy-
kládá, jaké je to otravné čtení. Chlapec děkuje, že
ho »ochránil od hříchu« a chce hodit knihu do po-
toka. Mlynář radí raději do pece, aby »nezkalila
rybkám čistou vodu« a slibuje mu řádnou knihu
ze své knihovny. Snaha je dobrá, ale provedení,
řeknu upřímně, velice chabé. Takovými fingovanými
rozmiuvami a sumárním haněním je zbytečno mařit
papír. Jak je to nebezpečno, vidět hned z tohoto
příkladu. Ve článku citovaném je charakterisován
krvavý román tím, že se v něm prášek dočítá »o
loupežnících na starém hradě, o zlé čarodějnici,
o zakukleném poustevníku, i o hrobaři, jenž za
noci mrtvoly na hřbitově okrádá«. Autor může ote-
vříti jen Kuldovy pohádky a najde tam všechny tyto
rekvisity v hojném výběru, a přece neprohlásí Kul-
dovy pohádky za krvavý román. Není to látka, ale
surová forma té mizerné četby, její bezideovost a
záliba v neumění, co vadí. Snad da se nalézti pří-
padnější způsob, jímž redakce pečlivě řízeného dět-
ského listu bude moci i dětem vyložiti nebezpečí
z krvavé literatury plynoucí.
* Ve »Hlídce« a »Paedagogických
rozhledech« zároveň volá se po zavedení umění
do školy. Našeho umění. Otázka ovšem, jakým způ-
sobem. Zatím proslýchá se o »čistění« žákovských
knihoven, zákazech, odbírati obrázkové časopisy —
je obava, že naše mládež bude umělecky a literarně
ještě méně vzdělána, než starší pokolení, ač ne-
osvědčí-li se i tu pravidlo, že zájem pro literaturu
a umění nedá se ani utlumiti ani diktovati domácí
četbou a školským výběrem.
K Žádník
Kuldův
Kula
8
article
* Česká Revue přináší od nejmenovaného autora
živé líčení houževnatého, vytrvalého a důsledného
boje, který Finové vedou za svoji samostatnost.
Jednotlivé případy, živé vypravované, působí spíš
dojmem historických povídek, tak zní sebeobětavěa
nezištně. Literárně zajímavé jsou zprávy o lidových
kursech, pořádaných studenty, o nadšení, s kterým
lid se jim věnoval, o obětavosti žen, o houževnaté
píli dělníků, učících se básním nazpaměť.
* Moderní Revue otiskuje originální a zajímavou
studii Huysmansovu o »obludě v umění«. Obluda.
tvor neexistující leda ve fantasii umělcově je nej-
určitějším dokladem, jak umění podává své vlastní
výtvory duševní, ne otisky z přírody. Důkaz ad
oculos pro ty epigony naturalismu, kteří nedostatek
vlastní duše prohlašují za účel umění. Ku podivu,
že dosud tak málo bylo uvažováno o té tak vysoce
zajímavé látce, jak duše umělcova rozmnožila příro-
dopis země. Huysmans prochází z Assyrie do Egypta
přes Řecko do středověku, k obludám, jež sedí v zá-
hybech zábradlí na Notré-Dame, k Brueghelovým hý-
řivým záchvatům pekelné fantasie a pak k novému
umění, v němž obluda odumírá. Huysmans vidí však
pro ni nový bohatý pramen — mikroskop, jenž od-
haluje hroznou armádu ničivých živoků, z nichž čer-
pal moderní druh příšer Odilon Redon.
Huysmansův
Brueghelův
Odilon Redon
Assyrie
Egypt
Řecko
NotrýDame
9
article
* Poslední číslo Volných Směrů je věnováno
nevystihle něžným, archaisujícím pracím Segantini-
ho, jemuž věnována v textu též obšírná studie Mar-
cela Montandona a Williama Rittera, neobyčejně
poutavě psaná. Smrt Segantiniho před dvěma léty
způsobila značný rozruch v uměleckém světě, u nás
teprve dnes seznáváme tuto vzácnou duši. Zvláště
těm, kdo pocítili na sobě obrozující moc vysokých
hor, hluboké ty dojmy, jimiž na duši lidskou působí
Alpy, bude milo čísti o tomto muži, z něhož teprve
pobyt v Alpách učinil nmělce a muže.
Ritter
Mar
Alpy
Alpa
10
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Ruské listy zaznamenávají několik význačných
jubilejí. Dne 6. listopadu slaveno bylo na alexan-
drinské scéně petrohradské jubileum známého dra
matika J. V. Špažinského. Dvacet pět let záso-
buje již všecka ruská divadla svými pracemi, jichž
počet přesahuje značně léta jeho činnosti. Populární
jeho »Paní majorka«, jež položila základ jeho diva-
delní slávě, sehrána byla v Rusku za minulé čtvrt-
století neméně než 1568krát. Z ostatních jeho prací
dosáhla největšího úspěchu komédie »Fohan«, která
od r. 1880 sehrána byla 1188krát a jest dosud stále
na repertoiru. Jiná jeho práce, »Čarodějka«, jež po-
skytla Čajkovskému text ke stejnojmenné opeře,
v několika letech obešla všecka ruská divadla a do-
sáhla v 17 letech slušného čísla 1440 představení.
Z ostatních dramat Špažinského největšího úspěchu
dosáhly »Kručina« a »V staryje gody«. Sláva Špa-
žinského překročila i hranice ruské. Tak jeho »Ma-
jorka« mimo do češtiny přeložena jest ještě do fran-
činy, do bulharštiny a do němčiny, »Čarodějka« do
angličiny a »V staryje gody« do frančiny. Zajímavo
jest, že všechny práce Špažinského slavily své pre-
miéry na státních divadlech, jmenovitě v divadle
alexandrinském. Rozumí se, že toto nedalo si ujíti
příležitost oslaviti význačný den co nejokázaleji.
Špažinskij
Čajkovský
Kručina
Rusko
Ma
11
article
Sehrána byla »Čarodějka« s pí. Savinou, ktera hrála
i při premiéře hry r. 1884. Špažinskij nabyl vzdélání
ve školách vojenských a sloužil nějakou dobu ve
vojště. Dnes mu jest 57 let a jest dosud svěží a pln
tvůrčí síly, tak že ruská scéna právem může očeká-
vati od něho ještě mnohou hru, jejíž úspěch jest
zaručen dokonalou znalostí života a všech podmínek
scény, znalostí, již mnohý dramatik Špažinskému
může záviděti.
* Proslulý historik ruský V. O. Ključevskij
slavil 30leté jubileum své vědecké činnosti. Vynikl
jmenovitě svým znamenitým spisem »Bo
ee Pyc«, věnovaným rozboru otázky o správě
a sociálním ústrojí moskevské říše v XV. až XVII.
století. Vedle toho uveřejnil množství prací, směřu-
jících k dějinám a k určení prvotní hodnoty ruského
rublu, k panování Kateřiny II. a pod. Ključevskij
jest řádným professorem moskevské universitya
moskevské akademie duchovní.
Savina
Špažinskij
V O
Ključevskij
Kateřina
moskevský akademie
Bo ea Pyc
12
article
Konečně znamenité jubileum připadlo na polo-
vici listopadu našeho počtu, jubileum 30leté umělecké
činnosti proslulého mistra štětce J. J. Répinaa
jeho spolužáků P. O. Kovalevského a V. D.
Piolěnova, kteří současně před třiceti lety opou-
štěli petrohradskou akademii, odnášejíce si nejvyšší
vyznamenání: zlatou velikou medailli. Od té doby
Rěpin proslavil ruské umění daleko v cizině. Ale
i méně známý za hranicemi Polěnov má pro ruské
umění význam osobitý a trvalý. Třeba jen připome-
nouti jeho »Krista a hříšnici« nebo některé jeho
genry a krajiny, jako »Babiččina zahrada«. Kova-
levskij soustředil své síly na poli vychovatelskéma
po 20 let působí již jako professor na petrohradské
akademii. Při tom ovšem nevzdal se činnosti tvůrčí.
Oblíbeným jeho thematem byly výjevy z poslední
rusko-turecké války, scény z lovu, života koní a pod.
Na poslední akademické výstavě upoutaly pozornost
jeho illustrace k románu Tolstého »Vojna a mír«.
Slavjanin.
Répinaa
Kovalevský
Piolěnův
Krist
Tolstý
petrohradský akademie
Kovo
13
article
Z cizích revuj-
* Velice poutavě o negrech v literatuře americké
rozepsal se A. Ende v revui Der Türmer. Negti
vytvořili celou literaturu propagandy pro domo.
Většina spisovatelů jest optimisty; plna nadějí do
budoucna. Škarohlídové jsou výminkou.
* Žurnalista Stettenheim (známější skrývačkou
»Wippchen«), jenž právě slavil 70leté narozeniny,
byl tyto dny předmětem mnohé pozornosti. Objevilo
se několik studií jeho díla. A. Kohut (!) nazývá
v revui Nord und Süd Stettenheima »berlínským
Aristofanem, po celé půlstoietí nejlepším humoristou
severního Německa.«
Mr. Penn.
A Ende
Škarohlíd
Stettenheim
Wippchen
A Kohut
Aristofanés
Mister
Německo
Nord und Süd Stettenheim
14
article
Bibliografie.
* Literatura česká devatenáctébo sto-
letí. První díl. Napsali prof. dr. Josef Hanuš, prof.
dr. Jan Jakubec, prof. dr. Jan Máchal, prof. dr. Emil
Smetánka a prof. dr. Jaroslav Vlček. Přehled ideí,
snah a vědeckého úsilí u nás ve druhé polovici
XVIII. století, s Dobrovským jako středem práce
obrodné; vylíčení počátků slovanského jazykozpytu
v Čechách; vývo) novodobého dramatu, novellya
povídky, lyriky i epiky na půdě české; obraz publi-
cistických, vědeckých, národních i politických snah
Jana Nejedlého a Josefa Jungmanna; Jungmannova
škola a její slovesné ideály; poetická činnost Jana
Kollára. První díl, s vyobrazeními vynikajících osob,
rodných domků, rysů písma atd., obsahuje asi 40
tiskových archů. Nákladem Jana Laichtera na Král.
Vinohradech.
* Václav Brožík. Prémie »Zlaté Prahy«. Nakl.
J. Otto. Sešity 6. a 7. přinášejí reprodukce: »Ku-
řák«, »Studie«, »Komenský v Amsterodamě«, »Zslo-
žení university pražské«, »Babiččin svátek«. »Zatiší«.
»Vykládač bible«, »První představení«, »Messalina«,
»Porada válečná«, »Tichá blaženost«.
* Stavební řád pro král. české (vyjmouc
obce, pro něž platí stavební řád z 10. dubna 1886
č. 40. z. z.) daný zákonem z 8. ledna 1889 čis. 5.
z. z. Druhé, opravené vydání. Uspořádal Mojmír
Lepař, soudní adjunkt v Blansku. Sbírka zákonů
čís. 28. Nakl, dr. Ed. Grégr.
* Padoucnice čili epilepsie. Píše dr. J.
Šímsa, řídící lékař léč. ústavu v Krči u Prahy.
profesor
doktor
Josef Hanuš
Jakubec
Máchal
Smetánka
Vlček
Dobrovská
Nejedlý
Jungmann
Jungmannův
Kollár
Laichter
Král
Brožík
Otta
Komenský
Messalina
Lepař
Ed
Grégr
J Šímsa
Čechy
Praha
Blansko
Krč
Ku
Tichá blaženost
15
article
Bibliotéka lékařských spisů populárních IX., red.
MUDr. D. Panýrek. Nakl. Hejda a Tuček.
*Maškarní ples, opera o pěti jednáních.
Napsali Antonio Somma a Francesco Maria Piave,
hudbu složil Giuseppe Verdi. Nově přeložil Otakar
Smrčka. Nakl. F. Šimáček.
* Theodor Antl. Stare písemnosti města
Třeboně. 1901. Nákladem města.
* Obzor literární a umélecký. Roč. IV., č.
1. a 2. Vydává Umělecká Beseda. Red. Jarosl av
Kamper. Změniv redakci a majitele, rozšířil
»Obzor« svůj program. V úvodním slově k novému
ročníku se praví: »Volný na všechny strany, dalek
toho, býti mluvčím jediného tábora či směru, slou-
žiti chce »Obzor« jedině prospěchu celku, dle sil
svých přispívati k rozkvětu našeho duševního ži-
vota . . .« Ze statí prvního čísla uvádíme studie J.
Kouly o Bohuslavu Schnirchovi a Jar.
Kampra o Jos. Jiřím Kolárovi.
* Věstník. Měsíčník pro rozhledy historické,
topografické, statistické, národopisné, škol ské po
Poděbradsku a sousedních okresech. Redaktor a vy-
davatel Frant. Hrnčíř, učitel v Nymburce. Dvoj-
číslem 11—12 ukončen právě ročník IV. Pořadatelstvo
»Věstníku« úkolu sobě vytčenému seč síly jeho po-
ctivě dostálo.
Lidové rozpravy lékařské. Pořádá univ.
docent dr. Lad. Haškovec. Ročníku II. čís 11 až
12 přináší spis »Co třeba v obecném životě věděti
o pohlavních nákazách« od dr. Mik. Speran-
ského v Moskvě. Z ruštiny přeložil dr. Pavel
Durdík. Předmluva od prof. dra. V. Janov-
ského.
MUDr
D Panýrek
Hejda
Tuček
Antonio Somma
Francesco Piave
Verdi
Smrčka
F Šimáček
Antl
Jarosl
Kamper
J Koula
Schnirch
Kolár
František
Hrnčíř
doktor
Lada
Mik
Pavel Durdík
profesor
Třeboň
Reda
Volná
Poděbradsko
Nymburk
Moskva
Janov