ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae2e6a80-7959-11dc-a678-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 15 celkem · entity: person 102, place 25, work 4, org 4
1 article
nad normál obyčejné u nás tvorby novelistické. Krátce: kniha myšlénkově pokroková, bezohledně útočná, která snad pozlobí blahoslavené šosáky, ale stane se milou a líbeznou všem těm, kterým v umění je vše čisté, co umělec čistým učiniti dovedí. A kdo přečte si »Vzpouru« dobře, přisvědčí mi, to že se pí. Kunětické podařilo v její poslední knize plnou měrou. Ant. Nečásek. * Jan Klecanda, Vojáci v míru. Obrázky z kasárenské romantiky. Sebraných spisů svazek III. Nakladatel J. R. Vilímek. Autor jest již znám svým charakteristickým líčením vojenského života, jeho veselých i tklivých stránek, a dovede též zají- mavě vypravovat. Nejsou to črty psané ledabyle pro pouhou zábavu, jakých máme také u nás dost. Líčí skutečný život vojenský, postavy bystře odpozoro- vané odpovídají pravdě, celé prostředí života v ka- sárnách správně tu vystiženo v těchto šesti povíd- kách, jež svazek obsahuje. Autor dovede vypravovat svoje historky zajímavě a kde o to jde, s účinným humorem, prostým veškeré triviálnosti. A. P. Čechov, Vybrané črty humori- stické. Autorisovaný překlad dra. Bořivoje Pru- síka. Část I. Nakladatelé Hejda a Tuček. Nej- znamenitější současný humorista ruský, jehož veselé historky jsou zároveň kabinetní kousky jemné psychologie, náleží literatuře světové. S dokonalým mistrovstvím proniká srdce a ledví společnosti šosákův a váží z nich látku pro svoje šprýmovné historie. jež při veškeré své pitvornosti nikde neopouštějí reálnou půdu skutečnosti. Humoristické jeho črty jsou drobná umělecká díla, jemně vybroušená do nejmenších podrobností a jiskřící se zdravým vti- pem, v němž tu a tam šlehne záblesk břitké satyry.
Nečásek Klecanda Vilímek Čechov Bořivoj Pr Hejda Tuček
2 article
Překlad těchto drobných humoristických črt jest vzorný. Maxim Gorkij, Kresby a povídky. Z ruštiny se svolením spisovatelovým přeložil G. Stín. Světová knihovna, redaktor Jar. Kv a pil č. 242—243. Nakladatel J. Otto. Nová kniha po- vídek autora tuláka, jenž tak záhy nabyl slávy světové, z něhož Němci překládají kde co. Také u nás mohlo by to jít rychlejším tempem, když všechny dosud přeložené práce autorovy setkaly se u nás s jednohlasnou pochvalou. Také těchto pět povídek autorových vyznamenává se veškerými přednostmi velkého jeho talentu. Životně pravdivé, realistické líčení a přece plné poesie, bystré vniknutí to duše nejnižších vrstev lidu, případná, svérázná mluva, vše to nalézáte i v těchto povídkách. Je to kniha, jež bude hojně čtena. *Bohumil Brodský, Pozdní květ. román. »Libuše«, ročník XXXI. čís. 6. Nakladatel Šimáček. Historie z kruhů důstojnických, po- hybující se ve sféře vyšší společnosti. Autor dovede zajímavě osnovati děj, vzbuditi účastenství čtenářovo pro hlavní osoby líčením jejich povah a konflikty. v nichž se ociťují, nepostrádají pravděpodobnosti.
Otta Němec Brodská Libuše Šimáček
3 article
Zejmena hrdina románu, rytmistr zápasící s pozdní láskou k mladé dívce, dceři té, kterou byl kdysi mi- loval, jest postava zajímavá. Seč jest snaží se po- tlačiti neodolatelně vznikající lásku, utajit ji, až v poslední chvíli, kdy myslil, že učinil všemu konec, dívka sama se mu vyzna ze své lásky a přinutí jej. aby se vzdal své resignace. MUDr. František Hamza, Zálesí. Po- známky povahopisné. Nakladatel F. Simaček. Autor, známý pracovník v oboru národopisua kulturní historie, sebral ve své knížce několik za- jímavých obrázků povahopisných z rázovitého zá- koutí pahorkatiny českomoravské. Zná důkladně tamní selský lid, jeho povahu a obyseje, studoval s patrnou láskou jednotlivé typické povahy, získal si jejich důvěru a dovede o nich zajímavě vypravovat, tak že charakteristické rysy jejich, jež nám v knížce své předvádí, čtou se jako ukázky z nějaké novelly. Jest to kniha při veškeré důkladnosti studia povaho- pisného poutavá.
MUDr Hamza F Simaček Zálesí
4 article
* Knížka o Růžence a Bobešovi, kterou napsal V. Říha, nakreslil Artuš Scheinera vydal J. Laichter v Praze. Vytištěno u E. Le- schingra léta 1902. 49. Dvě rozkošné pohádky. Zněly sladkým kouzlem již do vašeho dětství. Neboť kdo by neznal báchorky o Růžence, spící v zámku obrostlém růžovým trním, kdož o lampě Aladinově, vyplňující nejsmělejší přání? Ale ujišťuji, že i vy dospěli vše rádi znovu si pře- čtete. Je to zde vyprávěno tak rázovitě, po česku, řečí básnicky sytou a přece vždy mluvnou, přímo zvoni- vou jako ryzí mince, je to tak dobře, slohově stři- ženo, podrobnostmi novými vyzdobeno a jako do na- šeho vzduchu přenešeno. Zvlaště povídka o kouzelné lampičce je znamenitě do těch našich chudých cha- loupek přesazena. — Bobeš je postavička náležející ve své příznačnosti cele autorovi, kterého znáte již z jeho »Pohádky o třech podivných tovaryších« (v almanachu Dědictví Komenského »Jaro«) a z »Po- vídky o svatbě krále Jana« jako výborného vyprá- věče.
Knížek Růženka Bobeš V Říha Artuš Scheiner J Laichter Aladinův Komenský Jan Praha
5 article
Tentokrát je kniha neobyčejně vkusně vypravena Kresbou provází ji Artuš Scheiner, a jsou to illustrace tak původní, případné, pohádkové, a nade vše tak umělecké, plné poesie, s nádechem jakési vyšší filo- sofické ironie, že marně byste jim v dětských publi- kacích našich hledali rovné. Ty fantastické zámky s böcklinovsky vyčnělými stromy, ti malíři malující bílé pávy, komorníci česající psíky, kuchaři pekoucí na rožních celé voly, ti tancující sedlaci, ta princezna vodící na opratích špice a pinče se zlatými obojky. ti cukráři vylévající, jak do spánku padli, s panví svá nejjemnější máslová těsta, ten omouněný Arab v strakatém chalátě a točeném turbanu, ty parky pávů metoucí svými chvosty písek zakroucených cest parku, černoch s bílou kravatou a bílými palečnicemi. ten král mající nemylně podobu Otce vlasti, to vše jsou obrázky. — ale raději se na ně podívejte sami. Knihu přinesli vašim dětem právě v čas na vánoční stolek. * Deset pohádek o svatém Petrovi. Napsala Božena Němcová, vykreslil Kare L. Klusáček. Nákladem České grafické společ nosti »Unie« v Praze 1902.
Artuš Scheiner Petro Němcová Kare L Klusáček Praha
6 article
Sebrané a napsané před pětapadesáti lety na Domažlicku, mají tyto plody prostého humoru české vesnice vůni jako dnes natrhané polní květiny. Vy- pravovatelka vládne jazykem a slohem, přesnostía koncisnosti, která dnes znova občerstvuje právě svým prostonárodním přízvukem a zároveň uměle- ckou přibroušeností. »Pohádky o Petrovi« věru že si zaslouží vřelých, ba nadšených slov, jimiž je V. Mrštík na novou výpravu k českému čtenářstvu opatřil. Patříť k nejprostším a nejjednodušším, jsou prosty vší fantastiky, jejich svět je svět našeho ven- kovana a nejedna z nich je vtipné fabulistní roz- vedení mravných naučení a pravidel. Těmito po- hádkami ocitá se zároveň pěkná, úhledná kniha na vánočním trhu, jedna z toho mála dosavad, jež chce se i úpravou a výpravou zamluviti očím i mysli. Třeba že K. L. Klusáček se svým uměním nestojí tak vysoko, kam jej prefacier staví, třeba že cítli- vějšímu oku vadí leckterá nesrovnalost formya manyrovanost kresby, třeba že jeho humor má poně- kud více úmyslnosti nežli lehce hravého čtveráctví lidových pohádek, přece se v celku jeho celostrán- kové, okrajové i vignetové kresby svým liniovým karakterem dobře snášejí s typovým tiskem a v sou- ladném seřadění obou těchto hlavních prvků illu- strované knihy mají pohádky o svatém Petrovi za- loženou hodnotu jako pěkný kus umění knihového, splendidní a přece vkusnou míru držící úpravnosti.
Petro V Mrštík K L Klusáček Domažlicko
7 article
Z českých listů. * Redakce »Malého Čtenáře« učinila s do- brým úmyslem pokus, poučiti děti o tom, jak ne- pěkné jsou krvavé romány a podobné čtení. K. Žádník vypravuje v krátké povídce o práškovi, který čte krvavý román. Mlynář se ho naň vyptává, pak vy- kládá, jaké je to otravné čtení. Chlapec děkuje, že ho »ochránil od hříchu« a chce hodit knihu do po- toka. Mlynář radí raději do pece, aby »nezkalila rybkám čistou vodu« a slibuje mu řádnou knihu ze své knihovny. Snaha je dobrá, ale provedení, řeknu upřímně, velice chabé. Takovými fingovanými rozmiuvami a sumárním haněním je zbytečno mařit papír. Jak je to nebezpečno, vidět hned z tohoto příkladu. Ve článku citovaném je charakterisován krvavý román tím, že se v něm prášek dočítá »o loupežnících na starém hradě, o zlé čarodějnici, o zakukleném poustevníku, i o hrobaři, jenž za noci mrtvoly na hřbitově okrádá«. Autor může ote- vříti jen Kuldovy pohádky a najde tam všechny tyto rekvisity v hojném výběru, a přece neprohlásí Kul- dovy pohádky za krvavý román. Není to látka, ale surová forma té mizerné četby, její bezideovost a záliba v neumění, co vadí. Snad da se nalézti pří- padnější způsob, jímž redakce pečlivě řízeného dět- ského listu bude moci i dětem vyložiti nebezpečí z krvavé literatury plynoucí. * Ve »Hlídce« a »Paedagogických rozhledech« zároveň volá se po zavedení umění do školy. Našeho umění. Otázka ovšem, jakým způ- sobem. Zatím proslýchá se o »čistění« žákovských knihoven, zákazech, odbírati obrázkové časopisy — je obava, že naše mládež bude umělecky a literarně ještě méně vzdělána, než starší pokolení, ač ne- osvědčí-li se i tu pravidlo, že zájem pro literaturu a umění nedá se ani utlumiti ani diktovati domácí četbou a školským výběrem.
K Žádník Kuldův Kula
8 article
* Česká Revue přináší od nejmenovaného autora živé líčení houževnatého, vytrvalého a důsledného boje, který Finové vedou za svoji samostatnost. Jednotlivé případy, živé vypravované, působí spíš dojmem historických povídek, tak zní sebeobětavěa nezištně. Literárně zajímavé jsou zprávy o lidových kursech, pořádaných studenty, o nadšení, s kterým lid se jim věnoval, o obětavosti žen, o houževnaté píli dělníků, učících se básním nazpaměť. * Moderní Revue otiskuje originální a zajímavou studii Huysmansovu o »obludě v umění«. Obluda. tvor neexistující leda ve fantasii umělcově je nej- určitějším dokladem, jak umění podává své vlastní výtvory duševní, ne otisky z přírody. Důkaz ad oculos pro ty epigony naturalismu, kteří nedostatek vlastní duše prohlašují za účel umění. Ku podivu, že dosud tak málo bylo uvažováno o té tak vysoce zajímavé látce, jak duše umělcova rozmnožila příro- dopis země. Huysmans prochází z Assyrie do Egypta přes Řecko do středověku, k obludám, jež sedí v zá- hybech zábradlí na Notré-Dame, k Brueghelovým hý- řivým záchvatům pekelné fantasie a pak k novému umění, v němž obluda odumírá. Huysmans vidí však pro ni nový bohatý pramen — mikroskop, jenž od- haluje hroznou armádu ničivých živoků, z nichž čer- pal moderní druh příšer Odilon Redon.
Huysmansův Brueghelův Odilon Redon Assyrie Egypt Řecko NotrýDame
9 article
* Poslední číslo Volných Směrů je věnováno nevystihle něžným, archaisujícím pracím Segantini- ho, jemuž věnována v textu též obšírná studie Mar- cela Montandona a Williama Rittera, neobyčejně poutavě psaná. Smrt Segantiniho před dvěma léty způsobila značný rozruch v uměleckém světě, u nás teprve dnes seznáváme tuto vzácnou duši. Zvláště těm, kdo pocítili na sobě obrozující moc vysokých hor, hluboké ty dojmy, jimiž na duši lidskou působí Alpy, bude milo čísti o tomto muži, z něhož teprve pobyt v Alpách učinil nmělce a muže.
Ritter Mar Alpy Alpa
10 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Ruské listy zaznamenávají několik význačných jubilejí. Dne 6. listopadu slaveno bylo na alexan- drinské scéně petrohradské jubileum známého dra matika J. V. Špažinského. Dvacet pět let záso- buje již všecka ruská divadla svými pracemi, jichž počet přesahuje značně léta jeho činnosti. Populární jeho »Paní majorka«, jež položila základ jeho diva- delní slávě, sehrána byla v Rusku za minulé čtvrt- století neméně než 1568krát. Z ostatních jeho prací dosáhla největšího úspěchu komédie »Fohan«, která od r. 1880 sehrána byla 1188krát a jest dosud stále na repertoiru. Jiná jeho práce, »Čarodějka«, jež po- skytla Čajkovskému text ke stejnojmenné opeře, v několika letech obešla všecka ruská divadla a do- sáhla v 17 letech slušného čísla 1440 představení. Z ostatních dramat Špažinského největšího úspěchu dosáhly »Kručina« a »V staryje gody«. Sláva Špa- žinského překročila i hranice ruské. Tak jeho »Ma- jorka« mimo do češtiny přeložena jest ještě do fran- činy, do bulharštiny a do němčiny, »Čarodějka« do angličiny a »V staryje gody« do frančiny. Zajímavo jest, že všechny práce Špažinského slavily své pre- miéry na státních divadlech, jmenovitě v divadle alexandrinském. Rozumí se, že toto nedalo si ujíti příležitost oslaviti význačný den co nejokázaleji.
Špažinskij Čajkovský Kručina Rusko Ma
11 article
Sehrána byla »Čarodějka« s pí. Savinou, ktera hrála i při premiéře hry r. 1884. Špažinskij nabyl vzdélání ve školách vojenských a sloužil nějakou dobu ve vojště. Dnes mu jest 57 let a jest dosud svěží a pln tvůrčí síly, tak že ruská scéna právem může očeká- vati od něho ještě mnohou hru, jejíž úspěch jest zaručen dokonalou znalostí života a všech podmínek scény, znalostí, již mnohý dramatik Špažinskému může záviděti. * Proslulý historik ruský V. O. Ključevskij slavil 30leté jubileum své vědecké činnosti. Vynikl jmenovitě svým znamenitým spisem »Bo ee Pyc«, věnovaným rozboru otázky o správě a sociálním ústrojí moskevské říše v XV. až XVII. století. Vedle toho uveřejnil množství prací, směřu- jících k dějinám a k určení prvotní hodnoty ruského rublu, k panování Kateřiny II. a pod. Ključevskij jest řádným professorem moskevské universitya moskevské akademie duchovní.
Savina Špažinskij V O Ključevskij Kateřina moskevský akademie Bo ea Pyc
12 article
Konečně znamenité jubileum připadlo na polo- vici listopadu našeho počtu, jubileum 30leté umělecké činnosti proslulého mistra štětce J. J. Répinaa jeho spolužáků P. O. Kovalevského a V. D. Piolěnova, kteří současně před třiceti lety opou- štěli petrohradskou akademii, odnášejíce si nejvyšší vyznamenání: zlatou velikou medailli. Od té doby Rěpin proslavil ruské umění daleko v cizině. Ale i méně známý za hranicemi Polěnov má pro ruské umění význam osobitý a trvalý. Třeba jen připome- nouti jeho »Krista a hříšnici« nebo některé jeho genry a krajiny, jako »Babiččina zahrada«. Kova- levskij soustředil své síly na poli vychovatelskéma po 20 let působí již jako professor na petrohradské akademii. Při tom ovšem nevzdal se činnosti tvůrčí. Oblíbeným jeho thematem byly výjevy z poslední rusko-turecké války, scény z lovu, života koní a pod. Na poslední akademické výstavě upoutaly pozornost jeho illustrace k románu Tolstého »Vojna a mír«. Slavjanin.
Répinaa Kovalevský Piolěnův Krist Tolstý petrohradský akademie Kovo
13 article
Z cizích revuj- * Velice poutavě o negrech v literatuře americké rozepsal se A. Ende v revui Der Türmer. Negti vytvořili celou literaturu propagandy pro domo. Většina spisovatelů jest optimisty; plna nadějí do budoucna. Škarohlídové jsou výminkou. * Žurnalista Stettenheim (známější skrývačkou »Wippchen«), jenž právě slavil 70leté narozeniny, byl tyto dny předmětem mnohé pozornosti. Objevilo se několik studií jeho díla. A. Kohut (!) nazývá v revui Nord und Süd Stettenheima »berlínským Aristofanem, po celé půlstoietí nejlepším humoristou severního Německa.« Mr. Penn.
A Ende Škarohlíd Stettenheim Wippchen A Kohut Aristofanés Mister Německo Nord und Süd Stettenheim
14 article
Bibliografie. * Literatura česká devatenáctébo sto- letí. První díl. Napsali prof. dr. Josef Hanuš, prof. dr. Jan Jakubec, prof. dr. Jan Máchal, prof. dr. Emil Smetánka a prof. dr. Jaroslav Vlček. Přehled ideí, snah a vědeckého úsilí u nás ve druhé polovici XVIII. století, s Dobrovským jako středem práce obrodné; vylíčení počátků slovanského jazykozpytu v Čechách; vývo) novodobého dramatu, novellya povídky, lyriky i epiky na půdě české; obraz publi- cistických, vědeckých, národních i politických snah Jana Nejedlého a Josefa Jungmanna; Jungmannova škola a její slovesné ideály; poetická činnost Jana Kollára. První díl, s vyobrazeními vynikajících osob, rodných domků, rysů písma atd., obsahuje asi 40 tiskových archů. Nákladem Jana Laichtera na Král. Vinohradech. * Václav Brožík. Prémie »Zlaté Prahy«. Nakl. J. Otto. Sešity 6. a 7. přinášejí reprodukce: »Ku- řák«, »Studie«, »Komenský v Amsterodamě«, »Zslo- žení university pražské«, »Babiččin svátek«. »Zatiší«. »Vykládač bible«, »První představení«, »Messalina«, »Porada válečná«, »Tichá blaženost«. * Stavební řád pro král. české (vyjmouc obce, pro něž platí stavební řád z 10. dubna 1886 č. 40. z. z.) daný zákonem z 8. ledna 1889 čis. 5. z. z. Druhé, opravené vydání. Uspořádal Mojmír Lepař, soudní adjunkt v Blansku. Sbírka zákonů čís. 28. Nakl, dr. Ed. Grégr. * Padoucnice čili epilepsie. Píše dr. J. Šímsa, řídící lékař léč. ústavu v Krči u Prahy.
profesor doktor Josef Hanuš Jakubec Máchal Smetánka Vlček Dobrovská Nejedlý Jungmann Jungmannův Kollár Laichter Král Brožík Otta Komenský Messalina Lepař Ed Grégr J Šímsa Čechy Praha Blansko Krč Ku Tichá blaženost
15 article
Bibliotéka lékařských spisů populárních IX., red. MUDr. D. Panýrek. Nakl. Hejda a Tuček. *Maškarní ples, opera o pěti jednáních. Napsali Antonio Somma a Francesco Maria Piave, hudbu složil Giuseppe Verdi. Nově přeložil Otakar Smrčka. Nakl. F. Šimáček. * Theodor Antl. Stare písemnosti města Třeboně. 1901. Nákladem města. * Obzor literární a umélecký. Roč. IV., č. 1. a 2. Vydává Umělecká Beseda. Red. Jarosl av Kamper. Změniv redakci a majitele, rozšířil »Obzor« svůj program. V úvodním slově k novému ročníku se praví: »Volný na všechny strany, dalek toho, býti mluvčím jediného tábora či směru, slou- žiti chce »Obzor« jedině prospěchu celku, dle sil svých přispívati k rozkvětu našeho duševního ži- vota . . .« Ze statí prvního čísla uvádíme studie J. Kouly o Bohuslavu Schnirchovi a Jar. Kampra o Jos. Jiřím Kolárovi. * Věstník. Měsíčník pro rozhledy historické, topografické, statistické, národopisné, škol ské po Poděbradsku a sousedních okresech. Redaktor a vy- davatel Frant. Hrnčíř, učitel v Nymburce. Dvoj- číslem 11—12 ukončen právě ročník IV. Pořadatelstvo »Věstníku« úkolu sobě vytčenému seč síly jeho po- ctivě dostálo. Lidové rozpravy lékařské. Pořádá univ. docent dr. Lad. Haškovec. Ročníku II. čís 11 až 12 přináší spis »Co třeba v obecném životě věděti o pohlavních nákazách« od dr. Mik. Speran- ského v Moskvě. Z ruštiny přeložil dr. Pavel Durdík. Předmluva od prof. dra. V. Janov- ského.
MUDr D Panýrek Hejda Tuček Antonio Somma Francesco Piave Verdi Smrčka F Šimáček Antl Jarosl Kamper J Koula Schnirch Kolár František Hrnčíř doktor Lada Mik Pavel Durdík profesor Třeboň Reda Volná Poděbradsko Nymburk Moskva Janov