ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae22aab0-7959-11dc-b399-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 24 celkem · entity: person 26, work 10, place 17, org 5
1 article
tak dlouhými, mnohem četnějšími (po 16—28 v jednom přeslenu hvězdovitě rozloženými) a tvrdými listy (tak že upomíná spíše na větve žaponské jehličnaté rostliny Sciado- pitys verticillata, u nás tu a tam v par- cích vídávané). Asi jako husí brk silná osa rozvětvuje se v několik podobně listnatých tenčích snítek, na jichž koncích anebo i po stranách houpají se jako tučný klas pšeničný 1 dm. dlouhé a přes 1 cm. tlusté červenohnědé šištice; z těch opět vypadává v hojnosti jemný prášek výtrusový jako u stromů předešlých. Jest to ušlechtilá Annularia, jejíž obloukovitě nahnuté, skvostně zelené větvičky s hvězdovitě jako u mařinky rozloženými, ne- vadnoucími listy a štíhlými klasovitými květy rozkošně zdobily by i sebe elegantnější stolek našich moderních salonů. Některé jiné snitky upomínají jemnějšími, opět hvězdovitě rozlože- nými listy na naši povázku (Galium mol- lugo) a jiné ještě s užšími listy (A stero- phyllites) podobají se s vízeli siřišťo- vému (Galium verum). Pohled na elegantní, kolébající se koruny těchto velikánů s řídkými větvemi, ale hustou, jemnou kšticí unáší nás do lesů žavánských anebo k poetickým vodám posvátného indického Gangu.
Galia centimetr
2 article
Skvostně zelený palouk jako hustý lán bujné mařinky vonné s pěkně načechranými tu a tam křovisky nechává nám volnou další cestu — běda však tomu, kdo by zabořil nohu svou ve vábivou tu kyprou zeleň, která podobně jako šalebný náš okřehek (Lemna) anebo ještě více jako žabí vlas (Callitriche) hustě pokrývá zde bezednou vodní prohlubeň. Kade- řavé krásné to Sphenophyllum, jehož pře- slenité, pěkně hvězdovitě rozložené listy upomí- nají zase na listy našich mařinkovitých rosdlin, ale jsou klinovité, jakobychom listy ma- řinky así v polou kolkolem přistřihli. Na koncích jsou pěkně vykrajované, ale jemňoučká nervatura jejich upomíná na nervaturu netíku (kapradiny Adiantum capillus Veneris) anebo na nervaturu listů známého u nás v parcích krás- ného stromu žaponského Gink-go bilo ba také Salisburya adiantifoli a zvaného; některé druhy upomínají trochu svými vidličnatě dělenými listy na náš růžkatec (Cerato- phyllum demersum). Bují tu v několika druzích vyčnívajíc tu a tam křovitě dosti vysoko nad vodu, aby opět úzce šiškovitý květ jeho uzrál v paprsku žhoucího slunka.
Veneris Kade Salisburya
3 article
Znaveni sterými dojmy a nepohodlnou po- sicí ztrnulého svého těla, pachtíme se opatrně abychom dosáhli zase pevnější půdy a ejhle, obrátivše zraky ke blízkému, poněkud se zve- dajícímu břehu, staneme uchváceni novým ob- divem nad skvostnými jako palmovitými stromy. které jsme dříve při svém nadšení přehlédli. Hned z předu kolébají se krásné, veliko kmeny s krátce větevnatou korunou a širokými (4 až 6 cm), řemenovitými a kožovitými listy, jež jsou podobně jako u známé nám ze sadů stro- movité Liliacee, Dracaeny, chocholovitě na větvích nahloučené. Na sklánějících se s větví prutovitých a dosti krátkých osách sedí hromadně úhledné, červené plody zvící velikého vlašského ořechu. Jest to proslulý Cordait es, pojmenovaný po celém světě dle výtečného na šeho zvěčnělého fytopalaeontologa dra. Jos. Aug- Cordy, jehož pilná hlava odpočívá někde v hlu binách Atlantického oceanu, kde beze stopy zmizel při návratu z vědecké cesty do Ameriky podniknuté. Stromy tyto patří do zvláštního oddělení Cordaitace ae. Jsou to rostliny příbuzné ku cykasům a zarůstaly bujně mokřádové břehy zejmena v okolí Radnic. Snad lahodné ovoce s tvrdou anebo více kožo- vitou peckou srdčitého tvaru zahánělo by v těchto močálech hlad, žízeň i únavu.
Aug Corda Amerika centimetr
4 article
Kdybychom zalétli dále do krajiny v okol Strádonic anebo ještě lépe do okolí Raí kovníka (Lubno), uviděli bychom řadu pře- krásných rostlin, upomínajících svými elegantně speřenými a velikými listy na nynější rostliny cykasovité. Jsou to skvostné Rhakop- teridy, které však květem svým blížíse ještě rostlinám kapraďovitým. Daleko zavedly by nás v rozsáhlé ty předpotopní háje a pozasta- víme se raději zde v okolí Radnic, pod ušlechtilými Kordaity u podobné rostliny ku předešlým, ale více již k cykasovitým po- ukazující. Jest to nádherná Noeggerathia foliosa, jejíž listy první Sternberg trhal do své kamenouhelné kytice na tomto místě. Diouhé, pevné a speřené listy nesou pěkné, as jako čtyrák veliké, ale klinovité listky. Některé z listů zakončují šiškou, trochu na sišku jedlo- vou upomínající; jest to Noeggerathiae- strobus, z něhož vypadává zase bohatý prášek výtrusový. Karlu a Otokaru Feistmante- lovi bylo poprvé dopřáno jej utrhnouti. Ještě jednou zabočíme na zpáteční cestě do velebného kapradinového loubí, do příjemného stínu obrovských těch korun, abychom pokochali se krásou té pohádkové pralesní říše. V zadu- mání nad velkolepou nádherou té zdejší přírody vnikáme stále hloub a hloub do lesního přítmí a v tajemné tiché hlubině, zastírající se víc a více temnotou, náhle zaraženi staneme, slyšíce z dálky podivný hukot, jakoby rachot blížícího se hromu. Studená skrápějící rosa lehce polehtá nás v týle — a rázem probouzíme se ze svého snění hluboko pod zemí, v úzké temné a mokré chodbě kamenouhelného důlu, tříma- jíce v ruce rudě plápolající kahanec. S mokva- vých černých stěn a s nízkého stropu nepřetržitě kape studená voda a noha naše zapadá do blátivé půdy, vyhybajíc se rychle z dráhy při- jíždějícímu s rachotem po tmě vozíku, naplně- nému do vrchu těžkým uhlím.
Noeggerathia Karel Feistmante Lubno Raí kovník
5 article
Dva kahance zavanou v přítmí vzduchem a oživující bratrské »Zdař bůh« vížes jiskrnou zornicí v umouněné tváři přátelsky s obou stran v kamenouhelném tomto podsvětí jak mozolnou pravici horníkovu, tak i znavenou ruku fytopalaeontologovu, jež obě spojily se tu, rozdílnými jdouce cestami, ke společné neúmorné práci za týmž cílem. — Jak mnohý ušlechtilý ústrojenec před časem sklácen zde v temný hrob, vynesen jest nyní znovu na světlo světa, aby zaujal místo v paláci vědy a pravdy a jak mnohý přemítající člověk, nejmladší z tvorů po- zemských, pro nějž již před milliony let upra- vovali vrstevníci mumie té půdu, skloní zde před ní své čelo s blahou předtuchou, že jako ti tvorové ani on, byť byl sebe nepatrnějším před světem, není lhostejným zjevem ve velkolepé nedozírné práci všehomíra.
bůh
6 article
Pátý mezinárodní zoologický kongres v Berlíně. Referuje Ph. Dr. M arie Baboro va. (Pokračování.) L. Rhumbler, soukromý docent a assistent zoologie na universitě v Göttinkách: »Ueber embryo- nale und postembryonale Schalenverschmelzungen bei Foraminiferen in ihrer Analogie zu Rieseneiern und Verwachsungszwillingen bei Metazoen.« U některých kořenonožců, zejmena Foraminifer, jest splynutí skořápek podmíněno plastogamickým splynutím těla bunečného. Spojí-li se zcela mladá embrya, která nemají ještě jiné komůrky kromě em- bryonalní, vystaví si sama po splynutí skořápku jednotnou, která však má vždy 2 embryonální ko- můrky a ukazuje tak ke svému původu. Spojí-li se individua starší, která mají už několik komůrek kromě embryonální, vykazují vždy po splynutí dvo- jité tvary, neboť každá skořápka se snaží zachovati svou vlastní individualitu. Připomíná tu podobné po- měry u škrkavky koňské, Ascaris megalocephala, kde někdy splývají 2 normální vajíčka v jedno obrovské a potom pokusy Bornovy o splynutí embryí žabích.
doktor L Rhumbler Bornův Berlín Rieseneiern und Verwachsungszwillingen bei Metazoen
7 article
L. Vaillant, professor herpetologie a ichthy- ologie při přírodovědeckém museu v Paříži. »Altéra- tions des globules blancs du sang chez les animaux mordus par des serpents venimeux tractés ou non par le sérum antivenimeux de Calmette.« Zkoumal bílá krevní tělíska živočichů při otravě jedovatými plazy. U zvířat, která byla pokousána jedovatými hady, přibývá bílých krvinek po 8, 12 až 24 hodiny velmi na velikosti a silně se rozmnožují; obsah jejich se stává zrnitým a nabývá mnoha jader. U zví- řat, jimž bylo vstříknuto serum proti jedu, krátce před tím, než byla uštknuta, nastanou změny jakov případě prvém, jenže intensivnější a rychlejší. U zvířat, u nichž bylo užito antivenenosního sera několik jen dní před uštknutím, nastanou tytéž změny, jenže se rychle zase mění v poměry původní. U zvířat, která jsou častěji a delší čas injicirována oním serem, jsou změny v bílých krvinkach celkem nepatrné a rychle mizí.
L Vaillant Calmette Paříž Altér
8 article
W. Blasi us, tajný rada, professor zoologiea botaniky na technice v Brunšviku: »Ueber den Schädel einer alten Ricke (Cervus capreolus).« Shledal na lebce jisté staré srnky na pravé po- lovině dlouhý stonek parohu, vyvolaný podrážděním traumatickým, a sice třískou skla, která byla pevně přirostlá k lebce na basi celého parohu. Na straně levé nebylo po parohu ani stopy. J. Arnold, ichthyolog při ministerstvě země- dělství v Petrohradě: »Ueber die Fischnahrung in den Binnengewässern.« Zkoumal hlavně jezera ve Valdajském pohoří. stanovil sezonní rozdíly rybí potravy, jakož i rozdíly její při různém stáří ryb. Chtěje stanoviti systém sladkovodních ryb dle potravy rozeznává 3 hlavní skupiny: 1. ryby, které se trvale živí planktonem, 2. ryby, jež se živí planktonem dočasně a 3. ryby pobřežní a ode dna. Ukazuje mikrophotografie a vy- světluje jejich důležitost v této příčině. O. Kleinschmidt, farář ve Volkmaritz, blíže Halle: »Variation von Eulenschädeln«. Zkoumal množství sovích lebek i shledal bohatou variaci. Na- skyta se interessantní otázka, zda-li jest kolísání mezi klenutými a plochými kostmi lebečními ze- jmena tam hojné, kde lebka nesnáší mechanických narazů při uchvacovaní kořisti. Poukazuje k Vircho- wově výroku o lebce z Neanderthalu, že se totiž z tohoto jediného případu a exempláru nemohou dě- lati žádné, všeobecně platné konkluse.
W Blas capreolus Arnold O Kleinschmidt Eulenschädeln Petrohrad Volkmaritz Halle Vircho Schädel einer alten Ricke
9 article
G. Fritsch, professor physiologie v Berlíně: »Ueber Färbung und Zeichnung bei den elektrischen Fischen unter Vorführung der darauf bezüglichen Beweisstücke«. Jedná se tu o dvojí princip: o systém ná- padné kresby a o druhý sympatické kresbya zbarvení. Vznik elektrických orgánů záleží na pře- měně svalů (orgány sarcoidní) anebo žlaznatých buněk kožních (orgány adenoidní). Zbarvení tělaa kresba jeho bývají ve vztahu s elektrickými orgány, zejmena u rejnoků. Málo pohyblivým způsobem ži- vota se mění syaly v ústrojí elektrické; při tom se stává nápadné zbarvení nejen zbytečným, nýbrž do- konce i škodlivým a přirozeným výběrem béře za své, kdežto zbarvení ochranné a kresba sympatická touže cestou se zdokonalují. V různých stupních stáří jsou individua různě zbarvena. A. A. W. Hubrecht, professor zoologiea srovnávací anatomie v Utrechtu: »Die Embryonal- entwickelůng von Tarsius spectrum Geoffr. mit spe- cieller Berücksichtigung der Keimblattbildung.« Vyložil embryonalní poměry při vývoji Tarsia a poukázal tu na mnohé shody s Primaty. Zmínil se o zárodečních prvolupenech vůbec a poukazoval k tomu, že mesoderm nemá téže absolutní ceny jako ektoderm a entoderm a že jest to vlastně jen morphologický název k vůli lepší orientaci při zkou- mání embryonalního vývoje a vzniku pletiv vůbec. (Dokončení.)
G Fritsch A A W Hubrecht Berlín Utrecht die Embryonal Berücksichtigung der Keimblattbildung Färbung und Zeichnung bei den elektrischen Fischen
10 title
Astronomické rozhledy.
11 article
(Od 11.—18. prosince.)
12 article
V nastávajícím týdnu můžeme již pozorovati, že doba východu a západu Slunce se skoro nemění. Rovněž jeho polední výška se málo mění (za týden ani ne o 1/29). Blíží se doba zimního slunovratu. Dne 18. prosince vstoupí Slunce do souhvězdí Střel ce, nejjižnějšího to souhvězdí ekliptiky. Na počátku týdne je nový měsíc; musí tedy Měsíc přiblížiti se ke Slunci nejnižšími souhvězdími ekliptiky a bude tudíž v kon- junkci téměř se všemi planetami, o čemž čtenář ještě níže zprávu nalezne. Na počátku týdne naléza se Měsíc v souhvězdí Štíra a projde souhvězdím Střelce, Kozorožce, Vodnáře a vstoupí 18. prosince do souhvězdí Ryb. Následkem tohoto rv- chlejšího pohybu proti Slunci urychluje se východ Měsíce denně asi o 54 m. Oběžnice Merkur, Mars, Jupiter, Saturn a Uran jsou zdánlivě již tak blízko u Slunce, že téměř současně s ním vycházejí a zapadají a nejsou tudíž pozorovatelny. Venuše byla sice již 5. t. m. v největší východní vzdálenosti od Slunce (47*), přece však zapadá 15. t. m. ještě o 3 h. 43 m. po západu Siunce. Čtenáři, opatření aspoň malým dalekohledem, mohou pozoro- vati Venuši v »první čtvrti«; osvětlená část její je ovšem k Slunci obrácena. Zdánlivý poloměr obnáší 28“ a zvětšuje se, až 25. t. m. dosáhne hodnoty 32“. Neptun blíží se oposici, čili vychází, když Slunce zapadá a naopak zapadá, když Slunce vychází. Jest 1000krate větší než Venuše, ale jeví se nám pouze v průměru desetkráte menším než Venuše, z čehož možno posouditi, jak ohromně je od nás vzdálen. Pozorovati lze jej jen pomocí daleko- hledu, jehož průměr přední čočky obnáší aspoň
Venuš Neptun východ Mars Jupiter Saturn Uran Siunce
13 article
Východ Západ 15. pros. Souhvězdí Slunce 7 h. 53 m. 3 h 56 m. Stír Měsíc 10 h. 20 m. 8 h 38 m. Kozorožec Merkur 7 h. 06 m. (3 h. 18 m.) Štír Venuše (10 h. 56 m.) 7 h. 39 m. Kozorožec Mars Střelec (9 h. 38 m.) 5 h. 38 m. (9 h. 37 m.) 5 h, 49 m.
Venuš
14 article
Střelec Saturn (9 h. 27 m.) 5 h. 41 m. Střelec (7 h. 27 m.) (3 h. 35 m.) Stír 4 h. 30 m. 8 h. 20 m. Blíženci Nový Měsíc ve 3 h. 02 m.; největší jižní deklinace Měsíce 19° 58 m. Minimum Algolu ve 3 h. 18 m. Mars v konjunkci s Měsícem v 8 h., 5e 43. jižně od Měsíce. Saturn v konjukci s Měsícem v 10 h., 4. 27. na jih od Měsíce. Jupiter v konjunkci s Měsícem v 1 h., 4. 58 na jih od Měsíce. Minimum Algolu ve 12 h. 06 m. Mars v konjunkci se Saturnem v 11 h., 10 18 jižně od Saturna. Venuše v konjukci s Měsícem v 11 h. 70 30 jižně od Měsíce. Die tohoto určení možno Venuši uzříti i za dne. Pokrytí hvězdy Vodnáře Měsícem v 5 h. 28 m. až 6 h. 05 m. Minimum Algolu v 9 h. 54 m. Mars v konjunkci s Jupiterem ve 3 h odp.. 52 na jih od Jupitera Merkur v konjunkci s Jupiterem v1 h. odp. 28. na jih od Jupitera. Pokrytí Ryb od 6 h. 31 m. až 7 h. 28 m. První čtvrt Měsíce v 8 h. 44 m. Mnohým čtenářům sotva bude známo, že Měsíc při své pouti po obloze musí někdy některou hvězdu nám zakrýti. A mnohý snad řekne, že když je tolik hvězd na obloze, že musí nastati každou chvíli ně- jaké zakrytí. To je pravda; astronomické tabulky přinášejí průměrně denně asi 4 takova pokrytí, avšak ne pro totéž místo na zemi. Pokrytí větší bvězdy je vzácností tím větší, čím větší je hvězda, takže na př. pokrytí oběžnic nebo Aldebarana, nej- větší to hvězdy v souhvězdí Býka, je úkazem vzác- nějším než zatmění Měsíce. Z předu uvedená dvě pokrytí nastanou ve velice příhodnou dobu večerní a bude možno buď dobrým kukátkem nebo lépe. malým dalekohledem snadno sledovati jejich průběh. Měsíc zakryje je svou temnou částí, kteráž bude. v dalekohledu pěkně viditelná, doplňujíc jasný srpek Měsíce na úplný krub. — ns—
Venuš Jupiter Jupiter 28 Saturn saturn