ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae190dc0-7959-11dc-ae74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 20 celkem · entity: person 74, place 38, work 7, org 8
1 masthead
poněvadž není schopno, přizpůsobiti se novým pod mínkám, ale přece jeví vřelou sympatii vůčí rudochu. jehož oslavuje v hrdinovi svého románu, muži šle- chetné a ryzí povahy.
2 masthead
Z českých listů.
3 article
* Ze »Života«: Před nedávnem »projednávána u soudu v Moskvě pozůstalost bývalého nakla- datele K. F. Soldatenkova. Ačkoliv byl starověre vydával nákladem svým drahá učená díla a pře- klady nejvyhlášenějších vědeckých spisů cizojazy čných, na nichž velice zřídka se vydělá. V závěti své odkázal pak vedle četných legátů . . . . opět značné sumy ve prospěch osvěty«: bezplatné školy řemeslnické, universitní nadace pro studující, spolku pro placení školného za chudé studenty, na nadace na mužských i ženských gymnasiích, hluchoněmým, pak dvě premie akademii na práci o rozvoji vzděla- nosti u národů východních a na studii o slovanské písni atd., celkem na půl druhého millionu rublů. »Život« připojuje: »Snad pohne i českými boháči nakladately . . . . aby . . . . «.
Soldatenkov Života Moskva
4 article
* »Lumír« našel zajímavé výňatky z řady statí mladého kritika španělského Frasquita Sastra o jede nácti letech literatury španělské. Řeferent vidí v nich jasný přehled mladého literárního hnutí španělského, »vykazujícího nejednu analogii s poměry našimi pak zajímá ho pokus »autorův, applikovati národní styl španělský, známý z Guzmana a Lazarilla z Tor- mes . . . . na kritiku.« Výňatky, jež »Lumír« oti skuje, jsou vskutku zajímavé. Cituji jen řádek: »Léta mládí minula, a já jsem konečně se dočetl, že kritik v třiceti letech má si uvědomiti jakousi zodpověd- nost, jež mně v dvaceti letech byla pouhou bá- dankou.« * »Zlatá Praha« konstatuje novinku českéli teratury — data ne právě nejnovějšího — značný rozkvět satirických veršů na jednotlivé osoby a udá losti, vyskytujících se čím dále tím pravidelněj i v našich vážných revních. Vidí v tom slibnou bu doucnost pro rozvoj české satiry do nedávna chudě a právem vytýká našim veřejným pracovníkům, že berou tyto verše příliš krvavě. »U nás dosud ne- uplatnil se dosti názor, že ten, kdo chce veřejně pů- sobit, musí být na to připraven, že se stane před- mětem nejen veřejné kritiky, ale i veřejné veselosti.
Lazarillo Toromesa Praha Guzman
5 article
To klidně dovedou snášet u jiných národů i mužové největší a nejpopulárnější. Každým způsobem pro- spívá satira literárnímu životu, uvádějíc jeho žilobití v čilejší a jiskřivější pohyb — ale ovšem jen pokud je v ní nezbytná míra ducha, vkusu a slušnosti.« Připojil bych k tomu memento, že tří věcí musí se varovati satirik: lži, neobratnosti a hlouposti.« Stejně je pravdivé, co píše kronikář téhož listu o venkovských listech, jež »nikdy se nestarávaly o umění a literaturu. Změna ta nastala teprve v po- slední době, a jako u nás ve všem, i tady v devade- sáti devíti případech ze sta zvrhla se zase v nevkus. Páni dopisovatelé píší a píší, vezmi kde vezmi, at to má smysl či ne, jen když má »jejich« list »lite- rárně-umělecký« dopis z Prahy. Že i tu hrají skoro vždy osobní vztahy roli nejvýznačnější, to je dnes bohužel u nás pravidlem. Ale dalo by se to konečně odpustit, kdyby ty literární zprávy venkovských časopisů nebyly tak hrozně povrchní ./.. Takové zá- sobování venkovských časopisů odpadky povrchnosti a klepařství škodí věci víc, než lze tušiti. Je to zjev choroby, kterou dnes stůněme povážlivě.« Čtenář.
Praha
6 article
Slovanské spisy-
7 article
* Z diplomatických dějin jižních Slovanů Značná čásť slovanských národův nežije samostat- ným a nezávislým státním životem a proto vyjma Rusy žádný slovanský národ nemá diplomatických dějepiscův. Teprve v nejnovější době začínají se mezi Srby a Bulhary objevovati prvé počátky domá- cích diplomatických dějin od té doby, kdy vyskytlo se několik lidí, kteří i světovým svým rozhledem i vědomostmi o vlastním národě stali se schopnými více méně správně pochopiti a určiti místo a vztahy rodného svého státu na velkém mezinárodním kol bišti. Jeden z takových lidí jest Slobodan Jo- vanovi, professor velké školy v Bělehradě jeden z předákův oné srbské generace, která cítí po- třebu, přesně naznačiti úkol Srbska v jižním Slovan- stvu, ve Slovanstvu ostatním — a konečně v Evropě. Srbský literární věstník právě přináší jeho důležitou studii: »Vnější politika Srbska v XIX. sto- letí« a těchto dnů vyšlo jeho pojednání o srbsko bulharské válce r. 1885*). Studie zasluhuje zvláštní pozornosti, ukazujíc. jak krystalisuje samostatný slovanský náhled o svě tové situaci. Prvá čásť (str. 1—86) úvahy p. Jovanoviče jes vlastní tresť knihy. Tu se nejdříve (str. 7.) velmi jasně a vhodně přirovnává situace v t. zv. Východní Rumelii po berlínském kongresu r. 1878 a situace v Bosně a Hercegovině po cařihradské konferenci r. 1877. Potom se živými barvami a velmi lehkým a poutavým slohem líčí zápas knížete Battenberga nej- prvé s bulharskými liberály, potom s představiteli v Sofii. I další tři kapitoly (»Evropa r. 1885«.
Srba Bulhar Slobodan Battenberg Bělehrad Srbsko Evropa Boseň a Hercegovina Sofie Slovan východní Rumelie
8 article
»Otázka o vojenské intervenci Turecka«, »Prohlášení velmocí a vyjednávání o konferenci«) osvětlují úplně celé jeviště, na němž se děje jeden z nejdůležitějších aktův současného jihoslovanského politického dra- matu. Avšak největší cenu a trvalý zájem pro nás jako Slovany má i kapitola VI.: »Chování se bal- kánských státův« a kapitola VII., pojednávající o ra- kouské politice. Jádro šesté kapitoly jest na str. 54 a 55., kde se praví: »Tendence smlouvy v Kučuk Kajnardžích r. 1774 byla, přivésti všechny křesťany v Turecku pod ochranu Ruska. Když však tito kře- sťané začínali se během 19. století osvobozovati o tureckého panství a tvořiti samostatné své státy. chtělo Rusko ze smlouvy v Kučuk-Kajnardžích vyvo- zovati své právo, že ono jediné může se míchati do vnitřních záležitostí těchto nových státův na Bal- káně. Avšak tyto jeho záměry byly zmařeny smlou- vou pařížskou r. 1856, která protektorát Ruska nad novými balkánskými státy zaměnila společnou záru- kou velmocí.
Turecko Rusko Kučuk Bala
9 article
Ve skutečnosti tato záruka znamenala, že žádná velmoc nedovolí jiné velmoci plésti se do záležitostí těchto státův a proto možno směle říci, že nikdy ne- byly tak samostatny, jak od r. 1856 do r. 1878. kdy byla zavedena jistá smíšená soustava. Balkánský poloostrov byl rozdělen ve dvě sféry, z nichž jedna podléhala vlivu Ruska a druhá vlivu západnímu, či správněji řečeno, vlivu Rakouska, které na Balkáně mělo zastupovati zájmy západu . . . Berlínskou smlouvou byla zasazena těžka rána společnému vývoji balkánských národův. Pokud všichni byli pod touže ruskou ochranou, mohli společně pracovati, nebot pohnutky přicházely jim z téhož střediska. Pokud byli pod společnou garancií všech velmocí, mohli také společně pracovati, neboť velmoci jim v tom nepřekážely. Avšak onoho dne, kdy jeden balkánský národ byl určen pro sféru té velmoci a druhý pro sféru velmoci jiné . . . soupeření, jež existovalo mezi Rakouskem a Ruskem nutně přešlo i na bal- kánské národy, kteří byli pod jejich vlivem. Jak by na př. Srbové a Bulhaři mohli pracovati společně. když jedněm rozkazovali z Vídně a druhým z Petro- hradu? Jasné pojímání mezinárodní situace nepři- vedlo autora k přesvědčení, že by Srbové a Bulhaři měli společně postupovati za všech podmínek. Na- opak, autor hlásá, že v Macedonii měl se svésti r. 1885 mezi Srbskem a Bulharskem boj na života smrt, ač současně ohrací v nivec srbskou protiruskou a protislovanskou domněle »výlučně státní« politiku.
Srba Bulhar Rusko Rakousko Balkán Vídeň Makedonie Srbsko Bulharsko Petrahrad
10 article
V »Rakousku« nevidí autor mimo úřadní činitele v zahraničné politice rozhodující a stranu vojenskou pouze ještě maďarskou delegaci a maďarský sněm Jeho krátkozrakost v této kapitole zavinila především naprostá dosavadní neschopnost slovanské většiny v říši, uplatniti nějakou samostatnou svoji vnější politiku. A proto tato sedmá kapitola, v níž není ani stopy po českém, polském anebo chorvatském vlivu na akci, dokazuje nejvýmluvněji, že jest již svrcho- vaný čas, aby oni slovanští politikové, kteří vše- možně pracují pro návrat co nejúplnější státní auto- nomie, navykali věnovati nějakou pozornost také diplomatickým dějinám a studiu mezinárodních po- Štěpán Radič. měrův.
Radič Rakousko
11 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Literární kritik »E « pan R. J. Sementkovski pojednává v posledním svém obzoru o nových filo- sofických a literárních hnutích na Rusi. Praví, že nyní velmi mnoho se mluví o nietscheanství, neomarxismě, dekadentstvě, t. j. o zvrácení základních mravních pravd, ale všemi těmito theoriemi, prohlašovanými za poslední slovo filosofické, literární, národohospodář- ské a esthetické nauky, ve skutečném životě dociluje se velmi málo. Všecky tyto theorie jako by vytvořeny byly jen proto, aby uvedly zmatek v mysli a zbavily ruského člověka definitivně schopnosti k živé činnosti
Sementkovski Rus
12 article
Nietscheanstvo velebí silného na újmu slabého, novo- marxismus smiřuje se s lidským utrpením a bídou ve jménu jakýchsi fantastických blah v budoucnosti. dekadentstvo uznává vrtkavost a šťárání ve vlastní. po většině darebné duši, k čemu ruský člověk beztak je nakloněn, za nejvyšší zákon lidské existence. Ale všecko to neposkytuje v životě jiných výsledků, než hlučné, naduté fráse při úplné neschopnosti k prakti- cké činnosti. Mnohem výše nežli všechny tyto vlajky stojí pravá duševní krása lidská. Z tohoto bohatého zdroje vytéká pravé blaho, touto krásou vysvětluje se, proč jeden člověk myslí jen na sebe, o jiných soudí podle sebe, kdežto druhý má duši otevřenu pro každého, citlivou pro bol i radost bližního, proč jeden žije jako v lese a ve tmě vráží čelem do každého stromu, t. j. neunikne ničemnostem obklopujícího nás všedního života, kdežto druhý má jakousi vedoucí nit, která pomáhá mu najíti východ ze všedního života a uvléci za sebou i jiné k ži- votu, k teplu a světlu. Duševní krása dodává člo- věku kouzla, ač nikde nedovede náležitě objasniti. v čem spočívá, jako jest záhadnou síla přírodní, tvořící krásné krajiny, tvůrčí síla umělcova, jenž dovede i v nejodpornějších zjevech života nalézti to, co nás povznáší k nebi... Tím částečně se vy- světluje, proč určité spojení duševních hnutí dává to, co sluje duševní krásou. Člověk vládnoucí touto mravní krásou působí na každého okouzlujícím dojmem. Dýše od něho světlo a teplo. Krása tato není v lidech rozdělena rovnoměrně a úplně vtělena není v nikom. Ale jsou lidé, v nichž duševní krása převládá a jejich vliv na okolí jest nepopíratelným důkazem vítězící její síly ...
Krása
13 article
* Varšavská divadla prodělávají akutní krisi. Jest svolána anketa, která se má raditi o krocích k zažehnání stále vzrůstajícího deficitu. V anketě zasedají literáti a dramaturgové zúčastněných di- vadel. Vypuknutí krise bylo prý přivoděno stálým ignorováním veřejného mínění. práce. Jako potomní správce Cerné Hory Petr II. osvědčil se celým mužem. Zavedl mnohé reformya vedl četné války s Turky. Jako básník znám jest četnými básněmi klassické krásy. Z hlavnějších jsou: »Pustinjak Cetinjski«, »Ogledalo Srpsko«, »Lučan Mikrokozma«, »Ščepan Mali«, »Slobodijada« a j. Nej- důležitějším zůstává ovšem jeho »Gorski Vienac«. klassický výtvor originální formy a vznešené kon- cepce, oplývající geniálnímí sentencemi vznešeného ducha autorova. Mnozí připisovali mu i známý epos »Smrt Smajl-agy Čengijce«, ale nyní jest dokázáno, že epos ten náleží péru chorvatského pěvce Ivana Mažuranie. Petr II. Petrovi Njegoš byl přítelem proslulého bána Jelačiče. Byl to neobyčejný duch v dokonalé tělesné schránce. Když car Mikuláš I. po- prvé spatřil tahoto černohorského junáka, pozna- menal s údivem: »Ty jsi o mnoho vyšší než já«. Známo jest, že car Mikuláš vynikal statnou postavou nad své okolí. Vtipný junák odpověděl carovi: »Ni- koliv, veličenstvo, jediný bůh jest vyšší než ruský care. Slavjanin.
Petr II Turek Srpsko Lučan Mikrokozm Gorský Vienac Ivan Mažuranie Petro Njegoš Jelačič Mikuláš Mali Cerný Hora Mikuláš I
14 article
Z cizích revuí.
15 article
* »Review of reviews« seznamuje na čel- ném místě se sympatickým vůdcem irské politické strany Johnem Redmondem. Jest charakteristické pro tuto revui, řízenou W. J. Steadem, že ujímá se všeho, čemu jest ukřivděno. Vystupuje ve prospěch — Burův a vřele píše o zápasících o svá práva Irča- nech. Program Redmondův: »Znesnadniti Anglii vše- možně vládu nad Irskem« nazývá Stead »pro Angli- čany siee pokořujícím, ale oprávněným.« * Rumunský život společenský barvitě popisuje Helena Vacarescu v »Contemporary Review«. * Nevydanou a neznámou dosud báseň Roberta Burnsa otiskuje »Mac millans Magazine«. Je milostná, o šesti slokách, připsaná pí. Curreové, jež zemřela r. 1823. Báseň nalezena teprve teďv pozůstalosti jakés paní Berringtonové. * Jako pendant ke článku »co se ženám líbíu mužů« uveřejňuje Cosmopolitan, co se mužům líbí u žen. Především tělesná krása; prý 80 proc. mužů hledí jenom na krásu. Pak odpovědnost a upřímnost. Jinak prý panuje u mužů mnohem větší variace v přáních, než tomu jest u žen. *O židovském proletariatu rozepisuje sev »Revue blanche« Henri Dagan se stanoviska semitofilského. Židé jsou prý ragou par excellence chudobnou. Boháči tvoří prý menšinu. Mínění, že židé štítí se ruční práce a zvláště rolnictví, je prý klamné. Příklad ukazuje autor na ruských židech. Nejvíce prý židé jsou utiskováni ne v Rusku, jak se zvykle tvrdívá, ale v Rumunsku.
John Redmond W J Stead Irča Stead Vacarescu Burnsa Mac Berringtonová Dagan Boháč Anglie Irsko Angl Rusko Rumunsko Contemporara Review Cosmopolitan Review of reviews
16 article
* Hrdina veleslavínského dramatu J. W. van Oésteren vyvolal debatu, má-li kritika právo nebo povinnost vyprávěti i obsah kritisovaného díla. On sám míní, že nemá kritika vyprávěním obsahu usnad- ňovati obecenstvu, aby bez vlastního čtení povrchně se obeznámilo s dílem. Debaty účastní se korifeové německé literatury. Odpovědi přináší »Das litt. Echo«. Adolf Wildbrandt míní, že tu nejde o vše- obecnou theorii, ale o lidi; dle své individuality řekne prý kritik buď málo nebo více, než by říci měl. Rosegger tvrdí, stojí-li věc za něco, „že může uvedení obsahu při kritice zájem čtenářstva jenom sesíliti; je-li to však nudná historie, bude ovšem lépe, zamlčí-li kritik obsah díla. H. Hoffman soudí, že příliš dlouhé vyličování obsahů jest jenom vy- svědčením duševní chudoby kritiků; uznává pak, že při autorech, jež moda vyžaduje znáti a které však je nudno čísti, sdělení obsahu usnad- ňuje obecenstvu námahu, ke škodě literárního díla.
Wildbrandt Rosegger H Hoffman
17 article
Paul Lindau jest rozhodně pro to, aby se uváděl obsah za podklad vývodů kritikových. Jak má — praví — kritik přesvědčiti čtenáře, že děj je živý, zajímavý nebo nudný, neuvede-li co třeba aspoň stručně před oči? Ne každý čtenář, jenž čte kritiku, zná už i dílo samo! Stejného mínění jest i Paul Schleuther, Fritz Mauthner a j. I nakladatelé — S. Fischer v Berlíně a C. Reissner v Drážďanech — nebojí se prostření obsahu v kritikách, naopak při- dávají se k názoru, že s obchodnického stanoviska jest jenom prospěšno, ano podněcuje obecenstvo k četbě. Ovšem jenom tehdy, je-li věc — dobrá. * Vlašský učenec Cesare Levi — jak sdělují vlašské listy — nalezl historickou předlohu Shakespearova Otella. Shakespeare sice sám ji nepo- užil, ale za to básník Cintia, z jehož novelly »Il moro di Venezia« vznikl Shakespearův »Mouřenín benátský«. Jest to svazek dopisů bohatého Benátčana, nsedlého na Krétě, o jiném Benátčanu a jeho nezří- zené žárlivosti. V dopisech — Levi na ně přišel ná- hodou při studiu o historii Krety — vyličeno roďinné drama tak, jaké je nacházíme u Cintia i u Shakes- peara. Dopisy datovány jsou r. 1542. Mr. Penn.
Paul Lindau Schleuther Mauthner S Fischer Cesar Levi Shakespearův Otello Shakespeare Cintius di Venezia Shakespearův Mouřenín Benátčan Levi Kret Berlín Drážďany Kréta
18 article
*) C Joik, C-rpc , a j, Mur Crajuha y Beorpaay, 1901. 8°, str. 168.
19 article
* Srbové vzpomínali padesátého výročí smrti vynikajícího pěvce svého, černohorského hospodára- vladyky Petra II. Petroviée Njegoše. Po- stava tohoto neobyčejného muže a státníka oživla opětně v paměti každého srbského vlastimila, jenž z hloubi srdce dosud želí předčasného jeho skonu. Petr II. Petrovié Njegoš čili prvotním populárním svým jménem Vladyka Rade narodil se r. 1811 jako třetí syn třetího bratra vladyky černohorského Petra I. Jeho vychovatel mnich Michajlo a státní tajemník Jakov Ceko pečovali o jeho mládí, ale sami příliš se nevyznali v naukách. Teprve v Boce Kotorské vla- dyka naučil se umění knižnímu, až r. 1827 stal se jeho vychovatelem spisovatel Čubro Čojkovié, vlastním jménem Sima Milutinovič Sarajlija, jenž tehdy přijel z »mlhavé Germanie« a neuposlechnuv vyzvání Mi- loše Obrenovice, aby se vrátil do Bělehradu, stal se raději tajemníkem a rádcem černohorského nástupce na prestole vladyckém. Osm let studia, většinou ovšem nesystematického, obohatilo nadaného ducha Petrova neobyčejným rozhledem ve všech oborech lidské
Srba Petr II Vladyka Rade Mihajlo Ceko Čubro Čojkovié Sim Milutinovič Sarajlija Petrův Petroviée Njegoš Petrovié Njegoš Bělehrad petra II černohorský petra I
20 article Bibliograňie.
Bibliograňie. * Knížka O Růžence a o Bobešovi, kterou napsal V. Říha. Nakreslil Artuš Scheinera vydal J. Laichter v Praze. Vytištěno v Praze u Edv. Leschingra léta 1902. * Jurka. Napsala M. Gebauerova. Nakla- datel Jan Laichter na Král. Vinohradech. * Slovanská Bibliografle lékařská a revue. Pořádá dr. Jan Semerák. Roč. II. seš. 2. Otisk z »Časopisu českých lékařů«. V Praze. Na- kladem Spolku českých lékařů. * Obrázkové spisy pro mládež z na- kladatelství E. Šolce v Telči: »Slovanské ná- rodní báje a pověsti«. Přeložil Karel Jar. Erben. Se čtyřmi malovanými obrázky. — »Vybrané po- hádky Boženy Němcové.« Upravil František Bartoš. Se 6 barvotiskovými obrázky. — »Z po- hádkové říše.« Z nových báchorek Masquardse- nových mládeži vypravuje Jos. K. Nejedlý. Se třemi barvotiskovými obrázky. — »Pohádky zlaté babičky«. Výbor 25 nejkrásnějších pohádek pro mládež. S 8 barvotiskovými a 8 světlotiskovými obrázky dle akvarelů.
Knížek Růženka Bobeš V Říha Artuš Scheiner J Laichter Jurek M Gebauerův Laichter Král doktor Semerák E Šolc Karel Jar Erben Němcová Bartoš K Nejedlá Praha Nakl Telč spolek český lékař Masquards Edv zlatý babička