ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae0f70d0-7959-11dc-be95-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: work 3, person 24, place 2, org 3
1 article Pecopteris a Neuropteris tvoří zde
Pecopteris a Neuropteris tvoří zde zvláštní massu porostu. Šat náš pokrývá se při krátké jen procházce hustě celý červenohnědým jemným práškem, jenž každým sebe slabším zava- nutím větru snáší se lehounce s výšin prales- ních — jsou to drobnohledné výtrusy (spo ry) vypadávající houfně ze zrajících výtrusnie. malinkých nádržek kapradinových, jež jsou umí stěny na rubu listovém. Vyjděme z tohoto pralesu a odvažme se ještě hlouběji do těch bahnišť, více k pobřeží, kde mizí přítmí lesa, abychom se rozhlédnouti mohli po širé krajině, vroubící zde bezprostředně ty daleké vody! Pomalu, opatrně zkoušíme půdu, která jako v nynějších slatinách pod nohou se prohýbajíe jakoby načechraný polštář stále níží se více více tíží našeho těla. Jen chutě dále! Všude okolo plazí se zde prapodivné ježaté větve a kmeny, na něž pevněji postaviti můžeme zamočenou třesoucí se nohu, hledající opěry, aby se nepropadla. Čím dále tím více nabývá osvětlující se krajina podivuhodného divokého vzezření. Nevídané stromy, docela jiného rázu než jsme dříve postřehli, hromadně kupí se tu a tam v hustých ostrovech v šalebné půdě, pomlaskávající stále za každým naším krokem, jakoby se již těšila na jisté neobvyklé sousto pro svůj bezedný jícen. Zde, na tomto plazivém, podivně ježatém kmeni pevně posto- jíme, odtud se nám rozevírá velkolepý pohled do tajů zdejší přírody!
2 article
Vysoké stromy nápadně kostrbatého vze- zření zarůstají v hustších anebo řídčích skupi- nách daleko široké zdejší mokřady. Jsou to obrovské Lycopodiacee = plavuně. jaké v dnešních lesích jen v podobě ní- zkých, plazících se rostlinek ještě také u nás nacházíme. V době kamenouhelné byly to však mohutné stromy, jako naše vyspělé sosny, ale podivného vidličnatého roz- větvení až do nejmenších větví — skoro již od spodu až nahoru hustě kolmo nastraženým. trávovitě vypadajícím, ale tvrdým, bodlavým li- stím zarostlé. Představme si na př. smrkovou anebo borovou větvičku a zvětšme si je i s tuhým jich jehličím, prvou asi 20kráte do délky a as 5kráte do šířky, druhou celkem asi 10kráte — a máme jakýsi obraz větví ku porovnání s větvemi stromovitých plavuní. Vidíme tu větve stromů těch jako ruka silné, obalené hustě spirálně posazeným, 3 dm. až na ls m. ano i 1 metr dlouhým, úzkým lístím (zšíří 4 až 6 mm.), podobným listí našeho orobince, ale trojhranným a tvrdým jako borové jehly.
mm
3 article
I mladší části kgmenů pokryty jsou ještě hustě takovými jehlami, které všude až do konců větví kolmo trčí do výše a dodávají stromům těm prazvláštního košťatovitého vzezření (Le- pidendron dichotomum a Sagena- ria aculeata). Starší (spodní) části kmene. listů prosté, mají krásně lesklou, tmavohnědou, pevnou koru, jakoby z nejelegantnější tlačené kůže byla zrobena, s velice ozdobný mi. vejčitými vypuklinami (polštářky a jizvam po opadlých listech), zvící asi dvacetihaléře, jež těsně vedle sebe v úhledných spirálách, jako šupiny na zavřené borové šišce, celý kmen kol- kolem v podobě nádherného pancéře pokrývají Odtud jméno Lepidodendron, česky »šu- pinák«. Tu a tam na konci vysokých větví houpají se jako paškální svíce tlusté a 2 dm. — 13 m. dlouhé, pěkně načervenalé šišky (Le- pidostrobus), opět koimo postavené, po- dobně jako u našich jedlí, ale zases ostrými, hustými, až na 1 dm. i více povytaže- nými, jako vojenské bodáky úzkými šupinami (Lepidophyllum), z nichž rozsypává se při každém zavanutí větru bohatý, červenohnědý prachandě podobný anebo žlutý prášek, plovoucí vzduchem jako tak zvaný sírný dešť za květu našich borových lesů.
Lepidodendron Lepidophyllum
4 article
Šišky ty představují nám květy těchto stromů a sice květy obojpohlavné, v do- lejší polovině samičí, a hořejší pak sa mě a prášek vypadávající sestával tedy z výtrusu dvojích, samičích a samčích, které teprve v za pařené, bahnité půdě dávaly po způsobu pří- buzných tajnosnubných rostlin nyní ži- jících zase základ nové rostlince. Rozmanitost druhů těchto stromovitých pla- vuní bije nápadně již zdaleka do očí. Některé stromy dosahují 10—20 m. výšky, upomínajíce vzezřením z dálky na mlaďounké naše borovice, Lepidodendron dichotomum, Sa genaria aculeata a Lomatophloio crassicaulis (poslední druh, skvostnáa obrovská Lycopodiacea zvěčnělého dra. Cordy), jiné s .kratšími listy na způsob mladých stromků jehličnaté rostliny Araucaria imbricata anebo ještě lépe Araucaria brasiliana, jak je v parcích vídáváme, rozkládají dlouhé větve jako Laokoon se svou hadí havětí daleko do vzduchu; nékteré z nich jsou však velice ele- gantního vzezření a ztepilého vzrůstu s větvemi jako bohatý korunový svícen hustě a vysoko zdviženými na př. Sagenaria elegans. Opět jiné (Lycopodites), krásně hustě roz- větvené asi jako cypříš, ale mnohem hrub- šího vzhledu, upomínají větévkami a droboun- kými listy na naši plavuň obecnou čili vidlačku, také jelení růžek zvanou (Lycopodium clavatum).
Šiška dichotomum Corda Láokoón
5 article
Některé stromy těchto lesů jsou nám zvláště nápadné. Od zdola nahoru větví prosté, ale po- sázené trávovitým, kolmo nastřaženým, ostrým listím, opět až 1 m. dlouhým jako u většiny předešlých, rozvětvují se teprve k vrcholu jen v málo větví zase vidličnatým způsobem, tak že úzká koruna v podobě řídkého koštěte trči do výše. Jako vysoké tovární komíny připadají nám z dálky tyto obrovské stvůry rostlinné, jako by nám věštily, že tělem svým jednou živiti budou nenasytné, učmouzené krky průmyslo- vých závodů lidského díla, ve kterých na tisíce centů jejich vzácných mumií propadá nyní ročně v oběť zápalnou pro blaho i neštěstí lidstva. Jsou to opět stromovité Lycopodiacee, ne- smírné tlouštky a výšky, tak zv. Sigillarie, které se liší od předešlých jen slabým rozvětve- ním, dále postavením svých listů, jež jsou v kol- mých htsitých řadách upraveny (podobněi vejčité, po jich odpadnutí na kmení zbylé a vy- vstalé jizvy) a pak šiškami vyrůstajícími po stra- nách na kmeni a obsahujícími as jako hoř- čičné zrno veliké, ale čtyřboké vý- trusy. Šišky ty byly jinak z hruba podobné ši- škám Lepidodendronů. Výtrusy vypadávaly do vodnatého bahna tak houfně, že se nám leckde zachovaly až podnes, ovšem již čočkovitě smačknuté (Carpolithes coniformis) v celých vrstvách a někde alespoň silně prosazují uhlí; zejmena tak zv. fiřťák v hornické mluvě.
Šiška
6 article
Kmeny obojích těchto Lycopodia- ceí spočívají na silných, v bahnité vodě da- leko se rozlézajících, kořenům podobných od- dencích (t. j. tedy vlastně plazivých větvích), jichž husté, oblé a dlouhým pijavkám podobné listy, přizpůsobeny vodnímu životu, na- střaženy jsou jako hřeby na hospodářských hroudových válcích kolkolem osy (až přes 1 dm silné) na všecky strany, ale mají při 1 cm šířky 60—80 cm délky, tak že tu a tam z vody vy- čnívající část prohnutého oddenku v podobě obrovského kartáče, asi jako třikrát zvětšenýa zježený hřbet dikobrazův, sedí na povrchu hladiny. Oko naše nevychází z údivu nad divokým panoramatem všude kolkolem se otevírajícím. Jednotlivé skupiny stromů, spočivající na celé spoustě takových daleko sáhajících ježatých oddenků, jež slouží jako kořeny, chvějí se v po- době plovoucích ostrovů na bahnité vodě, ale vzájemně jsouce těmito oddenky k sobě připou- tány a hluboko do bahna zapuštěny, vzdorují v celku i nejprudším bouřím. Po tisíce a tisíce let roste nový porost na starém a rok od roku klesá, nově zatížena, pomaloučku celá ta sple- titá massa rostlinstva vždy hloub a hloub do přejemného bahna a písku, ve kterém zacho- valy se nám vzácně některé z podobných obrov- ských stromů právě v té postavě i se svými oddenky, jak rostly. Vniknouti hloub do tako- vého mokřádovéhe pralesního houští jest holou nemožností. (Dokončení.)
centimetr
7 article Astronomické rozhledy.
Astronomické rozhledy. V předešlých rozhledech byla v úvodní tabulce uvedena vedle východu a západu oběžnic také jich poloha v rovníkových souřadnicích — ovšem bez vy- světiení. Poněvadž se mnozí ze čtenářů nad tím po- zastavovali, budiž dovoleno několik slov na omluvu. V tabulce zbývalo při tisku místo nevyplněné, i při- brány k jeho zužitkování souřadnice hvězd a při tom uvažováno. Čtenářstvo »rozhledů« je velice různého vzdělání odborného, téměř každý by si snad přál čísti v rozhledech něco jiného. Jeden bude rozuměti ná- zvům rektascense a deklinace a učiní si o poloze pří slušných oběžnic určitou představu. Jiný neporozumí. ale také nepotřebuje rozuměti, poněvadž by bez dů- kladného studia mu byl pouhý záznam oněch názvů a pojmů málo platný. Pro budoucnost budeme však přece polohu oběž nic naznačovati poněkud přístupnějším způsobem. Připojíme místo přesných souřadnic aspoň jméno sou- hvězdí, v němž se oběžnice nalezá. Z počátku ne- bude snad mnohým čtenářům ani to nic platno. Avšak nechť jen v četbě rozhledů vytrvají, doufáme, že podaří se zvolna — po malých dávkách — mnoho vysvětliti. 7. prosince Východ Západ Souhvězdí Slunce . . 7 h. 46 m. Stír 3 h. 57 m. Měsíc . . 3 , 58, 2, 04, Váhy (3 , 21), Merkur. . 6 , 26, Štír 7 » 32 , Venuše. .(11 » 03), Kozorožec 5, 38, Mars . . (9, 40)2 Střelec Jupiter . . (10 » —), 6, 08, Střelec
Venuš východ Váh Jupiter
8 article
6, 10, Saturn . . (9 , 48 , Střelec Dobře pozorovati možno z večera nad západem Venuši. Jupiter, Saturn a Mars jsou po západu Slunce již značně nízkou nad obzorem, tak že jen za příznivých podmínek atmosferických je možno je pozorovati. Merkur je jitřenkou a jen v prvních dnech týdne (středa, čtvrtek) bylo by možno jej spatřiti asi hodinu před východem Slunce, avšak za nejpříznivějších okolností — nikoli v »praž- ském« ovzduší. Souhvězdí Persea, jež bylo popsáno ve pře- dešlých rozhledech, má vedle proměnlivého Algo lu pověstnou novou hvězdu, kteráž byla letos ve druhé polovici února četnými pozorovateli téměř současně pouhým okem objevena. Dne 22. února zářila nejjasnějším leskem, jako hvězda první veli- kosti a od té doby svítí stále slaběji, tak že dnes již ji nelze pouhým okem pozorovati. Dle dosavad- ních zkušeností zdá se, že jest asi následující vy- světlení jejího vzniku pravdě nejpodobnější. Byla to hvězda již chladnoucí, shaslá, avšak proletěla mlhovinou, čímž se povrch její tak rozžhavil, že za- zářila jako meteor. Je zajímavo, že domněnka tato nabývá v poslední době skutečného potvrzení na fo- tografiích velkých hvězdáren amerických, zvláště Lickovy a Ýerkesovy. Kolem nové hvězdy ofotografovala se totiž i ona mlhovina, a na některých zhuštěninách jejích lze i pohyb pozorovati. Potvrdí-li se dosavadní pozoro- vání, bude tato mlhovina první, jejíž pohyb bude studován, neboť na žádné z tisíců mlhovin naší oblohy se dosud nezdařilo ani pohyb dokázati. To ovšem nesvědčí snad o tom, že pohybu nemají, nýbrž zajisté jen, že jsou od nás tak ohromně vzdá- leny, že pohybu jich nezname náme.
Venuš Jupiter Merkur Perseus Lickův Ýerkesův Saturn
9 article Zprávy.
Zprávy. Nové působení vn elektrických. Vlny elektrické, zvláště známé účinkem svým v telegrafo- vání bez drátu, mají asi četné jiné schopnosti a pů- sobení. Budiž uvedeno jedno pozoruhodné, náhodon objevené působení, jež sděluje J. Lehne. Užil ruhm- korfu, jenž dával jiskry až 15 cm. dělky, spojil svorky jeho sekundárního vinutí s třemi na konci zakulacenými zinkovými válečky, z nichž střední opatřen byl mosazným drátem 45 cm. dělky a asi 4 cm. nad ním rovnoběžně s ním upevněn mosazný váleček 15 cm. dlouhý a 3 cm. průměru. Jiskry pře- skakovaly do středního válečku a celek byl vysilačem vln elektrických. J. Lehne pozoroval, že pokaždé, kdykoliv nastal výboj, všechny plynové lampy se žárovými punčoškami v místnosti této se nacházející přibližně asi o 30 proc. jasněji svítily. Lepší effekt světelný, ač v míře menší, nastal prý též i když ruhmkorf byl v činnosti, ale jiskry nepřeskakovaly. Lehne vysvětluje úkaz ten: 1. buď že elektrickým nabitím potrubí plynového změní se tlak a nastavá tím mohutnější výtok, neb 2. působením vln elek- trických uspořádají se částečky punčošek podobně jako piliny v kohereru při telegrafovaní do dalky, tak že nabudou tím větší výhřevné plochy a tím i větší svítivosti. Druhé vysvětlení zdá se býti při- pustnější, jelikož na obyčejném hořáku výjev tenot nebyl k pozorování.
J Lehn Jiskra Lehn centimetr
10 article
Bremerova lampa oblouková. Energie elektrická užívaná k osvětlování těžce musí zapa- siti s jinými umělými zdroji světelnými, nebot doposud poměrně ze všech jest nejdražší. Jediné světlo obloukové lampy udržuje ji ve stejné výši s ostatními. Jelikož jinak světlo elektrické, jak po stránce hygienické, tak i po stránce technické vyka- zuje nejlepší vlastnosti, nastala snaha v oboru elektrotechnickém skonstruovati lampy, jež by i po stránce ekonomické předčily ostatní. Snaha ta jevila se hlavně ve zdokonalování elektrických lamp žáro- vých. Obloukových lamp nikdo si nevšímal, až te- prve roku 1900 Bremer připadl na šťastnou my- šlenku, pomocí kteréž i při obloukových lampách docílil při téže svítivosti menší spotřeby proudu elektrického, tedy dosáhl tím lacinějšího zdroje svě- telného. Myšlenka ta záleží ve zvláštní přípravě uhlíkových roubíků. On přimísil k retortovému prášku uhelnému, jehož užíva se k výrobě obyčej- ných uhlíků, soli vápenaté, hlavně fluoridu vápena- tého, který při rozžhavení uhlíku v lampě sám skvěle se rozsvíti a dodá tak lampě při stejné spotřebě proudu elektrického většího effektu světelného. —
Bremerův Bremer
11 article
Úprava uhlíků v lampě samotné jest jiná, jak zvykly jsme při lampě Křižíkově, nebot při tomto způsobu konstrukce lampa Breme- rova neklidně hoří. Uhlíky v nové této lampě jsou v poloze šikmé. Světlo není tak oslňující, jako při obyčejné lampě. Při téže svítivosti jest bohatší na paprsky červené. Není potřebí při těchto nových lampách koulí odstíňujících. Co dodává jí největší přednosti, jest, že spotřeba elekrického proudu jest malá. Na jednu normální svíčku připadá 0.17—0.1 Watt, kdežto obyčejná lampa Křižíkova spotřebuje 0.47, tedy okrouhle 3—5krát tolik. Cena tohoto světla nového klesá tedy na 1/s—1/4 ceny ny- nějšího světla obloukových lamp elektrických. Zna- menitý to krok ku předu. Lampa Bremerova byla již v činnosti r. 1900 na výstavě pařížské, kdež na věži Eiffelově zářila a sice o svítivosti 50.000 nor- málních svíček.
Křižíkův Brem Uhlík Watt Eiffelův Bremerov