1
masthead
4. pros ince 1901.
4
masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6
article
Alexandr Onufrijevič Kova-
levskij.
Alexandr Onufrijevič Kova-
levskij.
Dne 22. listopadu t. r. skosila smrt v Pe
trohradě jednoho z největších přírodozpytcůa
největšího současného biologa slovanského,
Alexandra Onufrijeviče Kovalev
ského. Byl králem vědy, však pověsť jmena
jeho daleko nepronikala za hranice jeho králov-
ství. V ohledu tom šťastnějším byl mu soupe-
řem Ilja Iljič Mečnikov. Mečnikov byl soudru-
hem jeho u vědě a kdysi i v působení na téže
universitě. V prvních dobách své činnosti pra-
coval v témže oboru jako Kovalevskij, později
však přešel na pole bakteriologie, kdež proslul
až do populárnosti oslňujícím učením svým o
fagocytech, o tom, jak vyšší ústrojenci brání se
útokům choroboplodných maloústrojenců.
Věda oficiální a moci jí vládnoucí záhy
uznaly Alexandra Onufrijeviče a daly mu podle
zásluhy stolici na první universitě, universitě
sídelního města, členství akademie petrohradské,
pařížského institutu a vysoký řád pruský pou
le mérite.
Alexandr Onufrijevič Kovalevskij vynikl
v nauce o vývoji živočichů (embryologii),v
jedné z nejmodernějších, avšak nejdůležitějších,
poněvadž jest vodítkem neocenitelným v záha-
dách o ústrojnosti a příbuznosti živočichů, je-
jich vzniku a rozvoji. Možn o právem říci, že
Kovalevskij byl zakladatelem podrobného vývoje
zpytu nižších živočichů (bezobratlovců), i jest
zajímavo, že zakladateli podrobného vývojezpytu
živočichů vyšších (obratlovců) byli předchůdci
jeho v petrohradské akademii, Pander (ze-
mřel r. 1865) a Baer (zemřel r. 1876.) Ti
oba byli Němci z baltických provincií, sloužíci
na Rusi ve službách osvěty, i jest nevšední zá-
sluhou především Kovalevského, pak Mečnikova
a následovníků, že skvěle uhájili slovanské
jmeno vědecké v nauce o vývoji, spočívající
měrou největší i vydatnou na bedrách vědců
germánských.
Onufrijevič
Onufrijevič Kovalev
Ilja
Iljič
Mečnikov
Kovalevskij
Onufrijevič Kovalevskij
Baer
Němec
Rus
Kovo
pařížský institut
Pander
7
article
Před Kovalevským vývojezpyt zvláště zabý-
val se vývojem živočichů vyšších, méně niž-
ších, vyšetřuje zákony budování těla ze třech
blan zárodečných. Kovalevskému bylo údělem
především rozřešiti, jak blány zárodečné po-
vstávají, jak z nejprvnějšího začátku, vajíčka
zúrodněného, povstává nejprve stav jedno-
vrstevný, pak dvojvrstevný a z toho trojvrstevný.
Sledoval a vyložil podrobně vývoj celé dlouhé
řady tvorů, od nejjednodušších až k nejsloži-
tějším, láčkovců, červů, ostnokožců, měkkýšů,
členovců, mechovek, ramenonožců, pláštěncůa
kopinatce, nalezl přebohatá fakta, a vepsal se
jimi téměř na každou stránku srovnávacího
vývojezpytu. Fakty spokojil se, a Němci zvláště
na základě jich vytvořili velikolepé fundamen-
tální theorie vývojezpytné, Haeckel tak zv.
theorii gastraeovou a bratří Hertwi-
gové tak zvanou theorii coelomovo u.
Již první práce Kovalevského, jednající
vývoji kopinatce, Istoria razvitija lan-
cetníka, Amphioxus lanceolatus
(magisterská dissertace r. 1865, později ve spi-
sech petrohradské akademie, r. 1867) a zaní
nejbližšší byly mezi zasvěcenci událostí řádu
prvního a postavily původce svého rázem mezi
nejpřednější vývojezpytce. Objevily takřka nový
svět, naučily náležitě znáti nejnižšího páteřnatce
a odhalily příbuznost záhadných mořských
tvorů, pláštěnců (Tunicat), s vyššími živočichy
(páteřnatci).
k číslu 334.
Kovalevský
Němec
Haeckel
Hertw
Amphioxus lanceolatus
petrohradský akademie
8
article
vyšly práce jeho o problému nanejvýš svízelném,
jímž jest vývoj a proměna hmvzu.
V poslední době činnosti své Kovalevskij
nespokojil se více řešiti otázky, jak buduje se
stavba těla živočišného. Přešel z pole vývoje-
zpytného na ono nepoměrně těžší, jež pokouší
se řešiti záhady, jak dějí se v těle živočišném
děje životní. Tak vznikla řada pozoruhodných
prací o vyměšovacích a mizních (lymfatických
ústrojích živočichů bezobratlých, prací úcty
hodných, jež však již nemají takého významu
jako autorovy práce vývojezpytné.
Kovalevskij nebyl duchem theoretisujícím
V tom ohledu příbuzen byl našemu Purkyňovi
Dobře ho karakterisoval onen německý učenec.
jenž pravil o něm/: »Málo theoretisoval, mnoho
nalezl.«
Nenapsal ani žádné učebníce. Veškerá čin
nost jeho literární omezuje se na pojednání.
vytisknutá ve spisech petrohradské akademie
v různých časopisech a sbornících odborných.
Práce své psal většinou německy, některé
francouzsky, málo jich vyšlo rusky. V tom
budiž bohu žalováno, že na Rusi dosud jes
tak, jak bylo jindy.
Věda ruská, již tolika velikými jmeny pode-
přená, aby slyšena byla ve světě vědeckém
utíká se k jazyku cizímu, nikoliv k mateřskému.
k jazyku, jímž mluví obrovský národ a jímž
psali Puškin a Dostojevský.
Život Kovalevského nebyl valně pestrý
Pocházel z rodiny zámožné, narodil se ve
Dvinsku r. 1840. Vzdělání nabyl v Petrohradě,
nejprve na inženýrském institutu cara Alex
andra I., pak na universitě.
Kovalevskij
Puškin
Dostojevský
Kovalevský
Rus
Petrohrad
institut car Alex
9
article
Touha po odborných studiích vedla ho do
ciziny, i pobyl si na universitách v Heidelberce
a v Tubinkách. Již r. 1868 byl professorem
na universitě kazaňské a rok na to na univer-
sitě kijevské, kdež dlouho nepůsobil. V letech
1870—1873 byl na cestách k moři Rudémua
a v Alžíru. Roku 1873 stal se professorem
v Oděsse, pak opětně byl v cizině, až r. 1890
dosáhl hodnosti pro učence na Rusi nejvyšší,
členství akademie a professury na universitě
petrohradské.
Vědec Kovalevskij měl vědecky vznešené
příbuzenstvo. Bratrem byl mu Vladimir
Onufrijevič Kovalevskij, palaeon-
tholog ruský, bohužel předčasně a tragicky
zhynulý (r. 1883 sebevraždou). Byl to duch
geniálné nadaný, nebylo mu přáno mnoho vy-
konati, však co učinil (zabýval se studiem před-
věkých živočichů kopytnatých), náleží k nejvíce
vynikajícímu v historii nauky o tvorech před-
věkých.
Ženou bratra Kovalevského byla stejně ve
vědě i v literatuře proslulá, však v životě ne-
šťastná, Soňa Kovalevská.
Z trojice Kovalevských jedině Alexandru
Onufrijevičovi přáno bylo žíti dlouhou řadu let
práce a dožíti se velkolepého výsledku i náleži-
tého uznání jejího. Žil mezi svými preparátya
mikroskopy od rána do večera, nestaraje se
valně o svět, jenž dal mu vše, co náleží krá-
lovi vědy. Jméno jeho vždy družiti se bude
k velikým jménům ruských vědců, Lobačev-
ského, Mendělějeva, Butlerova, Mečnikova,a
trojhvězdí Kovalevských nechť věčně září v ději
nách slovanské osvěty.
Antonín Štole.
Kovalevskij
Onufrijevič Kovalevskij
Kovalevský
Onufrijevič
Mendělějev
Butlerův
Mečnikov
Štol
Alžír
Oděss
Lobačevský
10
article
již řapíky listové anebo polámané, svadlé a
syislé listy. Teprve na vrcholu rozkládala se
v podobě deštníkovité anebo polokulovité koruna
nesmírně široká, sestavená z několika až mnoha
čerstvých 3—6 m. a i nad to dlouhých listů
s daleko rozloženou, vějířovitou čepelí, jež byla
rozčleněna jako síto v přejemné často
lístečky, jak v malém podobně u někte-
rých našich kapradin anebo na př. u listů
většiny našich okoličnatých rostlin spatřujeme.
Dolejší část mohutného, pevného řapíka, někdy
5—9 cm. silná, byla v délce 1—2 metrů
holá anebo bizarními roztřepenými výrůstky
(Aphlebia) zarostlá, případně hustými štěti-
novitými anebo plevovitými chlupy posetaa
teprve v dalším pokračování mnohonásob vidlič-
nstě rozděleného řapíku toho rozpínala se často
2—4 m. dlouhá a tolikéž široká čepel, houpající
se ve vlnivém záchvěvu vysokého parnatého
ovzduší. Rozkošné tyto kapradinové háje
poskytovaly v pařlivém, k zadušení horkém
vzduchu tehdejší krajiny vlhkého a stinného
úkrytu před žhavými paprsky slunce.
V dalekých prostorách mezi jednotlivými
kmeny velikánů kupí se nižší kapradinový,
rovněž stromovitý podrost, takže tu staneme
jako v pohádkové říši, tiché, bez hlásku pta-
čího, bez šelestu čtveračivé veverky anebo du-
sotu ubíhajícího paroháče, tiché, skoro příšerně
tiché. Jen občas skřípající řapík listový v da-
lekých výšinách korun anebo crčkem skápnuvší
s nich chvílemi voda vyruší to posvátné ticho,
provázené jednotvárným tepotem třístících se
mezi listy kapek, stálého to řídkého deště, jenž
se tu z dusných par sráží ve stínu na listí,
jak to podobně v teplých nádherných sklennících
zahradních spatřujeme.
Rozkošná
centimetr
11
article
Ze zvířectva jen pavouky asi veli-
kosti našeho křižáka a podivné pavou-
kovité, ale na zdání štírům podobné tvory
(Thelyphonus), jaké ještě nyní na Sumatře
v Mexiku žijí, hojně vidíme tu na kmenech
hnízditi; šerední švábové, velikosti (a i ještě
větší) našeho domácího švába, bleskurychle
jezdí zde po stromech, vyplašeni z temného
svého úkrytu. Mnohá z pavoukovitých zvířat
žila asi ve vodě po způsobu našeho voducha
stříbřitého. Z okřídleného hmyzu, jenž
se na vzduchu proháněl, zachovaly se z té
doby u nás jen nepatrné zbytky.
Veliká většina stromovitých kapradin měla
obrovské své listy postavené dvojřadě na
kmeni (Megaphytum), podobně asi jako
prazvlášní Musacea nyní žijící madagaskarská
Ravenala (Urania), avšak řapíky byly střída-
vě v pravo a v levo namířeny, tak že široké,
vodorovně rozložené vějíře listové tvořily na vr-
cholu kmene v hromadě skvostně načechranou
polokulovitou korunu nevidané krásy a úpravné
stavby, zejména v šikmo profilovém pohledu od
zola. U některých druhů stály již listy čtyř-
řadé, a spirálně sestavené listy na kmeni ob-
jevovaly se také (Caulopteri s), ale hojněji
teprvé v dobách pozdějších, do útvaru
permského zasáhajících.
Musace
Sumatra
Mexiko
12
title
O našich lesích v době kameno-
uhelné.
13
article
Po celou řadu let, rokem každým, násle-
dovaly práce, někdy několik v jednom roce a
každá byla dílem mistrovským. Roku 1871 vy-
šlo v Pamětích akademie petrohradské Kova-
levského proslulé dílo o vývoji červů a
členovců, z jehož duševního fondu čerpala
později celá legie následovníků. Akademie pe-
trohradská vyznamenala je cenou zakladatele
srovnávacího vývojezpytu, cenou Baerovou.
S energií neumdlévající dával se Kovalevskij do
nových úkolů a ještě v letech 1886 a 1887
Napsal dr. Edvin Bayer, adjunkt při oddělení pr
palaeontologii rostlinnou v museu král. českého.
Podobně jako tyto, byly mnohé kmen
obaleny kolkolem zejmena ke spodu nesčetnými
těsně nahloučenými a hustě propletenými kořínky
vzdušnými ztlouští silného brku až i malíku
Stromy ty byly však bez větví, jako u většiny
palem vídáme, jen v hořejší polovině ještě po-
krývaly tělo útlého a vysokého kmene uschlé
Baerův
Kovalevskij
Edvin Bayer
Kovo
akademie pe
14
article
Rozkošný pohled z temného úkrytu lesního
do vysokého loubí světlejšího kapradinového pra-
lesa poskytuje zde sotva vylíčitelného dojmu,
jako bychom skvostně zelenou záclonou nejjem-
nější práce vyhlíželi do chvějícího modra nebes,
v duhových barvách křížících se paprsků slunka,
jež zlatem planou v nesčíslných démantových
kapkách bohaté rosy, třesoucí se v zeleném prů-
svitném tkanivu širého pralesního stropu. Ma-
linké lístečky routy a nepatrné lístky a kátu
zdají se tu býti rozloženy v millionech na je-
diné, široké mnohonásobně rozčleněnými větvemi
tmavých řapíků arabeskovitě zdobené ploše, až
se nám oči mihotají. Rozmanitost úhledného
listí obrovských těchto kapradin jest téměř ne-
konečná, což teprve ta variace menších by-
linných kapradin, jež všude kolkolem rukou
můžeme dosáhnouti! Neznalec sám rozeznal by
tu celou řadu druhů. Rody Sphenopter is,
Sphenopter
Ma