ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ae0adcf0-7959-11dc-b10d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: person 33, place 8, org 6, work 3
1 masthead
4. pros ince 1901.
2 masthead
HUČNÝ OBZOP.
3 masthead
Číslo 32.
4 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5 masthead
LIs
Lisa
6 article Alexandr Onufrijevič Kova- levskij.
Alexandr Onufrijevič Kova- levskij. Dne 22. listopadu t. r. skosila smrt v Pe trohradě jednoho z největších přírodozpytcůa největšího současného biologa slovanského, Alexandra Onufrijeviče Kovalev ského. Byl králem vědy, však pověsť jmena jeho daleko nepronikala za hranice jeho králov- ství. V ohledu tom šťastnějším byl mu soupe- řem Ilja Iljič Mečnikov. Mečnikov byl soudru- hem jeho u vědě a kdysi i v působení na téže universitě. V prvních dobách své činnosti pra- coval v témže oboru jako Kovalevskij, později však přešel na pole bakteriologie, kdež proslul až do populárnosti oslňujícím učením svým o fagocytech, o tom, jak vyšší ústrojenci brání se útokům choroboplodných maloústrojenců. Věda oficiální a moci jí vládnoucí záhy uznaly Alexandra Onufrijeviče a daly mu podle zásluhy stolici na první universitě, universitě sídelního města, členství akademie petrohradské, pařížského institutu a vysoký řád pruský pou le mérite. Alexandr Onufrijevič Kovalevskij vynikl v nauce o vývoji živočichů (embryologii),v jedné z nejmodernějších, avšak nejdůležitějších, poněvadž jest vodítkem neocenitelným v záha- dách o ústrojnosti a příbuznosti živočichů, je- jich vzniku a rozvoji. Možn o právem říci, že Kovalevskij byl zakladatelem podrobného vývoje zpytu nižších živočichů (bezobratlovců), i jest zajímavo, že zakladateli podrobného vývojezpytu živočichů vyšších (obratlovců) byli předchůdci jeho v petrohradské akademii, Pander (ze- mřel r. 1865) a Baer (zemřel r. 1876.) Ti oba byli Němci z baltických provincií, sloužíci na Rusi ve službách osvěty, i jest nevšední zá- sluhou především Kovalevského, pak Mečnikova a následovníků, že skvěle uhájili slovanské jmeno vědecké v nauce o vývoji, spočívající měrou největší i vydatnou na bedrách vědců germánských.
Onufrijevič Onufrijevič Kovalev Ilja Iljič Mečnikov Kovalevskij Onufrijevič Kovalevskij Baer Němec Rus Kovo pařížský institut Pander
7 article
Před Kovalevským vývojezpyt zvláště zabý- val se vývojem živočichů vyšších, méně niž- ších, vyšetřuje zákony budování těla ze třech blan zárodečných. Kovalevskému bylo údělem především rozřešiti, jak blány zárodečné po- vstávají, jak z nejprvnějšího začátku, vajíčka zúrodněného, povstává nejprve stav jedno- vrstevný, pak dvojvrstevný a z toho trojvrstevný. Sledoval a vyložil podrobně vývoj celé dlouhé řady tvorů, od nejjednodušších až k nejsloži- tějším, láčkovců, červů, ostnokožců, měkkýšů, členovců, mechovek, ramenonožců, pláštěncůa kopinatce, nalezl přebohatá fakta, a vepsal se jimi téměř na každou stránku srovnávacího vývojezpytu. Fakty spokojil se, a Němci zvláště na základě jich vytvořili velikolepé fundamen- tální theorie vývojezpytné, Haeckel tak zv. theorii gastraeovou a bratří Hertwi- gové tak zvanou theorii coelomovo u. Již první práce Kovalevského, jednající vývoji kopinatce, Istoria razvitija lan- cetníka, Amphioxus lanceolatus (magisterská dissertace r. 1865, později ve spi- sech petrohradské akademie, r. 1867) a zaní nejbližšší byly mezi zasvěcenci událostí řádu prvního a postavily původce svého rázem mezi nejpřednější vývojezpytce. Objevily takřka nový svět, naučily náležitě znáti nejnižšího páteřnatce a odhalily příbuznost záhadných mořských tvorů, pláštěnců (Tunicat), s vyššími živočichy (páteřnatci). k číslu 334.
Kovalevský Němec Haeckel Hertw Amphioxus lanceolatus petrohradský akademie
8 article
vyšly práce jeho o problému nanejvýš svízelném, jímž jest vývoj a proměna hmvzu. V poslední době činnosti své Kovalevskij nespokojil se více řešiti otázky, jak buduje se stavba těla živočišného. Přešel z pole vývoje- zpytného na ono nepoměrně těžší, jež pokouší se řešiti záhady, jak dějí se v těle živočišném děje životní. Tak vznikla řada pozoruhodných prací o vyměšovacích a mizních (lymfatických ústrojích živočichů bezobratlých, prací úcty hodných, jež však již nemají takého významu jako autorovy práce vývojezpytné. Kovalevskij nebyl duchem theoretisujícím V tom ohledu příbuzen byl našemu Purkyňovi Dobře ho karakterisoval onen německý učenec. jenž pravil o něm/: »Málo theoretisoval, mnoho nalezl.« Nenapsal ani žádné učebníce. Veškerá čin nost jeho literární omezuje se na pojednání. vytisknutá ve spisech petrohradské akademie v různých časopisech a sbornících odborných. Práce své psal většinou německy, některé francouzsky, málo jich vyšlo rusky. V tom budiž bohu žalováno, že na Rusi dosud jes tak, jak bylo jindy. Věda ruská, již tolika velikými jmeny pode- přená, aby slyšena byla ve světě vědeckém utíká se k jazyku cizímu, nikoliv k mateřskému. k jazyku, jímž mluví obrovský národ a jímž psali Puškin a Dostojevský. Život Kovalevského nebyl valně pestrý Pocházel z rodiny zámožné, narodil se ve Dvinsku r. 1840. Vzdělání nabyl v Petrohradě, nejprve na inženýrském institutu cara Alex andra I., pak na universitě.
Kovalevskij Puškin Dostojevský Kovalevský Rus Petrohrad institut car Alex
9 article
Touha po odborných studiích vedla ho do ciziny, i pobyl si na universitách v Heidelberce a v Tubinkách. Již r. 1868 byl professorem na universitě kazaňské a rok na to na univer- sitě kijevské, kdež dlouho nepůsobil. V letech 1870—1873 byl na cestách k moři Rudémua a v Alžíru. Roku 1873 stal se professorem v Oděsse, pak opětně byl v cizině, až r. 1890 dosáhl hodnosti pro učence na Rusi nejvyšší, členství akademie a professury na universitě petrohradské. Vědec Kovalevskij měl vědecky vznešené příbuzenstvo. Bratrem byl mu Vladimir Onufrijevič Kovalevskij, palaeon- tholog ruský, bohužel předčasně a tragicky zhynulý (r. 1883 sebevraždou). Byl to duch geniálné nadaný, nebylo mu přáno mnoho vy- konati, však co učinil (zabýval se studiem před- věkých živočichů kopytnatých), náleží k nejvíce vynikajícímu v historii nauky o tvorech před- věkých. Ženou bratra Kovalevského byla stejně ve vědě i v literatuře proslulá, však v životě ne- šťastná, Soňa Kovalevská. Z trojice Kovalevských jedině Alexandru Onufrijevičovi přáno bylo žíti dlouhou řadu let práce a dožíti se velkolepého výsledku i náleži- tého uznání jejího. Žil mezi svými preparátya mikroskopy od rána do večera, nestaraje se valně o svět, jenž dal mu vše, co náleží krá- lovi vědy. Jméno jeho vždy družiti se bude k velikým jménům ruských vědců, Lobačev- ského, Mendělějeva, Butlerova, Mečnikova,a trojhvězdí Kovalevských nechť věčně září v ději nách slovanské osvěty. Antonín Štole.
Kovalevskij Onufrijevič Kovalevskij Kovalevský Onufrijevič Mendělějev Butlerův Mečnikov Štol Alžír Oděss Lobačevský
10 article
již řapíky listové anebo polámané, svadlé a syislé listy. Teprve na vrcholu rozkládala se v podobě deštníkovité anebo polokulovité koruna nesmírně široká, sestavená z několika až mnoha čerstvých 3—6 m. a i nad to dlouhých listů s daleko rozloženou, vějířovitou čepelí, jež byla rozčleněna jako síto v přejemné často lístečky, jak v malém podobně u někte- rých našich kapradin anebo na př. u listů většiny našich okoličnatých rostlin spatřujeme. Dolejší část mohutného, pevného řapíka, někdy 5—9 cm. silná, byla v délce 1—2 metrů holá anebo bizarními roztřepenými výrůstky (Aphlebia) zarostlá, případně hustými štěti- novitými anebo plevovitými chlupy posetaa teprve v dalším pokračování mnohonásob vidlič- nstě rozděleného řapíku toho rozpínala se často 2—4 m. dlouhá a tolikéž široká čepel, houpající se ve vlnivém záchvěvu vysokého parnatého ovzduší. Rozkošné tyto kapradinové háje poskytovaly v pařlivém, k zadušení horkém vzduchu tehdejší krajiny vlhkého a stinného úkrytu před žhavými paprsky slunce. V dalekých prostorách mezi jednotlivými kmeny velikánů kupí se nižší kapradinový, rovněž stromovitý podrost, takže tu staneme jako v pohádkové říši, tiché, bez hlásku pta- čího, bez šelestu čtveračivé veverky anebo du- sotu ubíhajícího paroháče, tiché, skoro příšerně tiché. Jen občas skřípající řapík listový v da- lekých výšinách korun anebo crčkem skápnuvší s nich chvílemi voda vyruší to posvátné ticho, provázené jednotvárným tepotem třístících se mezi listy kapek, stálého to řídkého deště, jenž se tu z dusných par sráží ve stínu na listí, jak to podobně v teplých nádherných sklennících zahradních spatřujeme.
Rozkošná centimetr
11 article
Ze zvířectva jen pavouky asi veli- kosti našeho křižáka a podivné pavou- kovité, ale na zdání štírům podobné tvory (Thelyphonus), jaké ještě nyní na Sumatře v Mexiku žijí, hojně vidíme tu na kmenech hnízditi; šerední švábové, velikosti (a i ještě větší) našeho domácího švába, bleskurychle jezdí zde po stromech, vyplašeni z temného svého úkrytu. Mnohá z pavoukovitých zvířat žila asi ve vodě po způsobu našeho voducha stříbřitého. Z okřídleného hmyzu, jenž se na vzduchu proháněl, zachovaly se z té doby u nás jen nepatrné zbytky. Veliká většina stromovitých kapradin měla obrovské své listy postavené dvojřadě na kmeni (Megaphytum), podobně asi jako prazvlášní Musacea nyní žijící madagaskarská Ravenala (Urania), avšak řapíky byly střída- vě v pravo a v levo namířeny, tak že široké, vodorovně rozložené vějíře listové tvořily na vr- cholu kmene v hromadě skvostně načechranou polokulovitou korunu nevidané krásy a úpravné stavby, zejména v šikmo profilovém pohledu od zola. U některých druhů stály již listy čtyř- řadé, a spirálně sestavené listy na kmeni ob- jevovaly se také (Caulopteri s), ale hojněji teprvé v dobách pozdějších, do útvaru permského zasáhajících.
Musace Sumatra Mexiko
12 title
O našich lesích v době kameno- uhelné.
13 article
Po celou řadu let, rokem každým, násle- dovaly práce, někdy několik v jednom roce a každá byla dílem mistrovským. Roku 1871 vy- šlo v Pamětích akademie petrohradské Kova- levského proslulé dílo o vývoji červů a členovců, z jehož duševního fondu čerpala později celá legie následovníků. Akademie pe- trohradská vyznamenala je cenou zakladatele srovnávacího vývojezpytu, cenou Baerovou. S energií neumdlévající dával se Kovalevskij do nových úkolů a ještě v letech 1886 a 1887 Napsal dr. Edvin Bayer, adjunkt při oddělení pr palaeontologii rostlinnou v museu král. českého. Podobně jako tyto, byly mnohé kmen obaleny kolkolem zejmena ke spodu nesčetnými těsně nahloučenými a hustě propletenými kořínky vzdušnými ztlouští silného brku až i malíku Stromy ty byly však bez větví, jako u většiny palem vídáme, jen v hořejší polovině ještě po- krývaly tělo útlého a vysokého kmene uschlé
Baerův Kovalevskij Edvin Bayer Kovo akademie pe
14 article
Rozkošný pohled z temného úkrytu lesního do vysokého loubí světlejšího kapradinového pra- lesa poskytuje zde sotva vylíčitelného dojmu, jako bychom skvostně zelenou záclonou nejjem- nější práce vyhlíželi do chvějícího modra nebes, v duhových barvách křížících se paprsků slunka, jež zlatem planou v nesčíslných démantových kapkách bohaté rosy, třesoucí se v zeleném prů- svitném tkanivu širého pralesního stropu. Ma- linké lístečky routy a nepatrné lístky a kátu zdají se tu býti rozloženy v millionech na je- diné, široké mnohonásobně rozčleněnými větvemi tmavých řapíků arabeskovitě zdobené ploše, až se nám oči mihotají. Rozmanitost úhledného listí obrovských těchto kapradin jest téměř ne- konečná, což teprve ta variace menších by- linných kapradin, jež všude kolkolem rukou můžeme dosáhnouti! Neznalec sám rozeznal by tu celou řadu druhů. Rody Sphenopter is,
Sphenopter Ma