1
article
dictví Komenského, nebyla by práce nikdy marna a
místa dost pro všechny.
* V Časopise moravského musea
zemského uveřejňuje J. V. Novák první čásť če-
ské bibliografie J. A. Komenského. Autor je znám
jako pilný pracovník v tomto oboru, a proto netřeba
pochybovati, že práce jeho je spolehlivě podepřena.
Cena její je pro naše studium literární značnáa
rozmnožuje platně chudičký výčet české literatury
literárně-historické.
* Ve Věstníku slovanské filologie
a slovanských starožitností je mezi jiným bohatým
materiálem pečlivě sebrána za rok 1900 literatura
česká, týkající se české filologie, literatury a lido-
vědy. Práce zahraničné o české literatuře rovnají se
tam téměř nule, na což konečně musili jsme býti
připraveni. Ale revise práce domácí, přes úsilnou
snahu sběratelů, nepominouti ničeho, co dalo se
zařaditi, je opravdu žalostná. Těžko uvěřiti, jak
málo, maličko studujeme svoji vlastní literaturu,
jaká je to nepatrná hrstka z valné části nepatrných
věcí, které můžeme vykázati v bohatém úhrnu prací
jinoslovanských. Zdá se mi, že svědčí to o jednom
neblahém faktu: všechny ty polemiky, hádky a pro-
blémy literární, úvahy atd., jimiž se to dnes u nás
v moderní literatuře jen hemží, jsou z valné části.
na několik výjimek založeny na velmi sypké půdě
literárního amatérství. Jaké úsudky také bez zna-
losti literárního vývoje, bez zkoumání minulých
vrstev, bez methody a výcviku, získaných studiem
nahromaděného, pokojného, modně nezbarveného
materiálů? Čeká tu ještě velká práce.
Komenský
J V Novák
2
article
* Dlouholetý redaktor Věstníka česko-
slovanských museí a spolků archaeologi-
ckých, K. Čermák, loučí se — v posledním čísle se
svými čtenáři několika upřímnými slovy o »výchově
v museologii«. Klade důraz na výchovný vliv muse
na obecenstvo, na pěkný příklad, jejž sbírky místní
poskytují, a vybízí odborníky, aby vychovávali ve
svém okolí na venku přátely a pracovníky pro svá
musea. Mimo to vyslovuje pozoruhodný názor, že
třeba pečlivě odborně vychovávati a vzdělávati do-
rost pro úřadnictvo musejní. Naše intelligentní obce
jistě budou souhlasiti s názorem, jejž odstupující
redaktor ve svém článku o musejích pronesl: »Naše
musea jsou národní školy. Není to jen móda, že
pokročilé obce musea zakládají, že je podporuje stát.
země, okresy a obce; všecko vzdělanstvo vidí, jak
výhodně se zde dorost učí, a to nejen rozeznávati
formu dle stupně stáří, ale i učí se tu oceňovati ná-
rodní a místní poklady, oceňovati práci lidskou vů-
bec, učí se tu ctíti snaživce a probuzence v národě.
učí se tu býti člověkem, jenž domácí a cizí
práci ctí.«
Čtenář.
K Čermák
národní škola
3
article
Slovanské spisy.
4
article
* Z literární dílny Slovanomila. K jubi-
leu Kostantina Jakovleviče Grota. Mezi
upřímné své přátele na Rusi plným právem zapo-
čítati můžeme dra. Konstantina Jakovle-
viče Grota. Jest tomu právě 25 let, kdy prvá
jeho práce vyšla tiskem. Byla to stať s názvem
»Něskoljko slov za Čechov«, otištěná 4.
(17.) listopadu v časopise »Novoje Vremja«. Od té
doby vydal Grot řadu větších i menších prací. Ne-
jedna z nich dotýká se naší historie. Konstantin
Jakovlevič narodil se r. 1853 v Carském Sele jako
syn známého akademika, professora universitníhoa
vychovatele cara Alexandra III. Jakuba Karleviče
Grota *) a výborné jeho ženy Natalie Petrovny; vy-
studoval gymnasium a filosofickou fakultu v Petro-
hradě, kdež za vlivu přednášek V. J. Lamanského
věnoval se slavistice. R. 1876 dokončil studia, ale
zůstal při universitě, aby připravil se za prof. slov.
filologie. Za studiem jazyků i literatury pobyl delší
dobu za hranicí (v Praze,**) Bělehradě, Záhřebě,
Lublani, Vídni a Pešti) a r. 1883 stal se mimořád-
ným a r. 1889 řádným professorem university var-
šavské, kde čítal o historii slovanských literatur a
slovan. starožitnostech, řídě zároveň slovanský se-
minář. Dnes jako pensionovaný professor je zkušeb-
ním komisařem universitním. V řadu slovanských
učenců vstoupil Konstantin Jakovlevič spisem »Zpravy
Konstantina Purpurodného o Srbech a Chorvatech«
(lzvěstija Konstantina Bagrjanorodnago o Serbach
Chorvatach) r. 1880. Pojednáno tu o muži děje-
pisci, oceněno dílo jeho, vylíčen význam jeho pro
dějiny Slovanů a podrobeny zprávy Konstantinovy
kritice vědecké. Druhá práce Grotova »Morava i Ma-
ďaři od polovice IX. do X. století« (Moravija i Ma-
djary s poloviny IX. do načala X. věka; r. 1881), již
přímo se týká dějin českých resp. moravských.
Slovanomil
Kostantin Jakovlevič
Konstantinos Jakovle
Grot
Čechov
Jakovlevič
Karlevič
Natalia
Petrovna
Lamanský
Zprava Konstantinos Purpurodný
Srba
Chorvat
Konstantinos Bagrjanorodnago
Konstantinův
Grotův
Rus
Petrahradit
Praha
Bělehrad
Záhřeb
Lublaň
Vídeň
Pešť
Morava
Ma
Novoj Vremja
univerzita var
Serbach Chorvatach
Slovan
Něskoljko
5
article
Spisovatel obrací se tu proti náhledu Šafaříkovu,
jehož hájil též Palacký, Hiljferdink a jiní, jako by
vpád maďarský byl bezpodmínečně zhoubnou udá-
lostí pro Slovany západní. Myšlenku svoji, že Maďaři
naopak příchodem svým zadrželi postup poněmčování
a zachránili před ním západní Slovanstvo, vyzvedl
r. 1893 Grot ve zvláštním spise »Madjary i Slavjane
v prošlom« opíraje důvody své zvláště líčením pez-
nadějného stavu, v jakém nalézali se Slované před
tisíci léty. Proti mínění našich historiků nepovažuje
Grot říši velkomoravskou za tak silnou, aby byla
mohla odolati nájezdům německým. Ke jmenovaným
dvéma pracím sluší započísti spis r. 1889 vydaný:
»Z dějin Uher a Slovanstva ve XII. stoleti« (lz istorii
Ugrii i Slavjanstva v XII. věké [1141—1173)). Ve
Všech třech spisech dokazuje Grot veliký víiv slo-
vanských řádů na rozvoj říše uherské, stopuje vlivy
ony na základě pramenů a ukazuje, jak dlouho to
trvalo, nežli latinský západ zvítězil nad slovanskými
základy společenského života maďarské říše.
Z ostatních prací Grotových týká se historie
české podrobná recense spisu prof. A. N. Jasinského ;
»Úpadek zemského zřízení v české říši X.—XIII. sto-
letí« (Padenie zemskago stroja v češskom gosun-
darstvě [X.—XIII. vv.) vydaná r. 1899. Kritika Grotova
Šafaříkův
Palacká
Hiljferdink
Maďar
Slavjan
Slovan
Grot veliký
Grotův
profesor
Jasinský
Uhry
6
article
*) Viz feuilleton »N. L.«: Carský učitel (14
9. 94. čís. 254) a Ottův Slovník Naučný (heslo Grot).
**) Od té doby byl Grot v Čechách mnohokráte
O slavnostech Palackého zastupoval universitu var
Vavskou.
má 95 stránek a je na mnchých místech samostatným
zpracováním daného předmětu. Dále náleží sem
v tomto roce vydané dílo »O studiu Slovanstva«
(Ob izučeniji Slavjanstva), v němž kromě reformních
návrhů *) o vyučování slavistice v Rusku podán ze-
vrubný přehled historického rozvoje slavistiky vůbec
Slavnosti Komenského vyvolaly pojednání »Slovanské
základy myšlének a činnosti Jana Amosa Komen-
ského (Slavjanskija osnovy idej a dějatelnosti J. A.
Komenskago). Grot byl též jediný, jenž vřelou po-
smrtnou vzpomínku věnoval Josefu Perwolfovi
(Nekrolog v Žurnálu ministerstva národní osvěty a
samostatný spisek »Pominki po Josifě Josifoviče Per-
voljfe 1891« s úplnou bibliografií děl zesnulého pil-
ného u nás nedoceněného slavisty). Grot
postaral se též o posmrtné vydání 2. části III. svazku
životné práce Pervolfovy »Slované, jich vzájemné
poměry a svazky« a obšírný rejstřík ke všem
svazkům.
Ottův
Grot
Palacký
Vavska
Komenský
Jan
Ámos
Komen ský
Slavjanskija
Komenskago
Perwolf
Pervolfův
Slovan
Čechy
Ob
Rusko
7
article
Jiným směrem nese se stať Grotova »Na březích
Divoké Orlice« (Na beregach Dikoj Orlicy). Historik
a výborný pozorovatel líčí tu živými barvami kraj
(Potštýn a okolí), kdež tehdy (r. 1890) po prvé trávil
prázdniny. Jisté není v literatuře ruské tak pěkně
psané historicko-geografické stati o některém koutku
naší otčiny, jako jest obšírný 68 str. velké osmerky
zaujímající popis Grotův. Že Potštýn hostil později
nejednoho vynikajícího Rusa, jest zásluhou Grotovou,
jenž krajany své přímo vyzýval, aby upustili již o
starého zvyku navštěvovati rozmaníté německé kraje
a zašli do Čech mezi pobratimský národ. V cesto-
pisu svém věnoval Grot pěkné kapitoly školám če-
ským a Sokolstvu. Zajímavé jsou také úvahy spiso-
vatelovy o evangelické bratrské církvi potštýnské.
Že i v učitelské činnosti nezapomínal Grot obraceti
pozornost svých žáků na Čechy, netřeba zvlášť při-
pomínati. Ze žáků jeho veřejnosti české dobře znám
jest prof. Francev, jenž nejedním článkem přispěl i do
českých časopisů. Poslední léta pracoval Grot na
vydání sebraných děl svého otce. Rozsáhlá publikace
tvořící 7 velikých svazků (každý má kol 800, jeden
i přes 1000 stránek), obsahuje důležitou pro literární
historii ruskou a) korrespondenci Grota s Pletněvem
(sv. I.—III.), b) práce týkající se Skandinavie a
Finska, c) studie filologické, d) statě z historie ruské
literatury, a konečně e) pojednání historická. (Vydání
tak rozsáhlé umožněno bylo munificencí j caře
Alexandra III. Ještě má vyjíti jeden svazek. Využit-
kování ohromného materiálu usnadňují podobné rej-
stříky, ke každému svazku připojené.
P. Papáček.
Grotův
Potštýn
Rus
Francev
Grot
Pletněv
P Papáček
Orlice
Čechy
Finsko
Dikoj Orlicy
svatý . I
8
article
Ze slovanských listů.
* Na počest zesnulého redaktora »HuBI« J. O.
Grjunberga vydán byl nádherný sborník
»Bacuk« (Čhrpy), v němž uložilo příspěvky 45
spisovatelů, 19 výtvarníků a 6 komponistů. Skvostné
dílo toto o 31 arších velikého formátu pro svoji láci
(3 ruble), rozšíří se zajisté po širých vlastech ru-
ských, neboť i obsahově kniha vymyká se z rámce
příležitostných publikací podobného druhu. Uložili
zde své nejlepší práce všichni mladší spisovatelé
ruští různých směrů, mezi nimi Němirovič Dančenko
Salov, Michejev, Potapenko atd.
* Od té doby, co Tolstoj byl formálně vy-
obcován z církve, censura počíná ještě pilněji vší-
mati si jeho spisů, ano i článkův o něm. Casopis
»Hua« vydává zvláštní illustrovanou přílohu
»XIX. století«, kde právě otiskuje se přehled evrop-
ských literatur. V ruském oddíle měla býti otištěna
podobizna Tolstého, ale censura to zakázala, nebot
otiskováním podobizny jasnopoljanského starce šlří
se prý jeho kult. Redakce obrátila se k ministerstvu.
ale veškeré kroky její zůstaly marny. Ostatně
i v říši dobrých mravů počínají jeviti idiosynkratii
vůči některým pracím Tolstého. Německý překladatel
jeho R. Löwenfeld chtěl vydati v Lipsku u Diede-
richa souborný překlad prací Tolstého, neboť sou-
borného vydání jeho děl dosud není, ale německá
censura položila proti některým z nich, zejmena kde
Tolstoj dotýká se otazky státu a církve své roz-
hodné veto.
Hub
J O
Grjunberg
Bacuk
Čhrpy
Němirovič Dančenko Salov
Michejev
Potapenko
Tolstoj
Hu
Tolstý
Löwenfeld
Lipsko
Diést
9
article
* Nové drama Maxima Gorkého bude se-
hráno na umělecké scéně v Petrohradě. Autor měl
čilé účastenství v posledních nepokojích studentských
a pykal pro ně také v žaláři. O ruské intelligenci
při té příležitosti utvořil si úsudek velmi choulo-
stivý. Je chabá, nečinná, slovem nemocná. Tyto re-
miniscence převládají v jeho díle, jež má tendenci
býti trpkým lékem proti vleklé chorobě. Na literár-
ním jevišti sehráno byfo drama Lva Tolstého
mladšího, autora »Chopinova, preludia«. I zde syn
Tolstého potírá pessimistické názory svého otce, a
třeba že v uměleckém ohledu neuspokojilo, sledo-
váno bylo se živým zájmem pro svůj polemi-
cký ráz.
Gorký
Tolstý
Chopinův
Petrohrad
10
article
* Polské listy dosud nepřestávají přinášeti po-
drobnosti o tragickém skonu Michala Balu-
ckého, jehož talent dochází nyní ocenění i v listech
německých. Plodná a význačná činnost jeho nezaru-
čovala mu klidného stáří a obava před úpadkem
tvůrčích sil, z nedostatku další produktivní práce a
hrozících z toho útrap, vtiskla mu do rukou smrtící
zbraň. Listy veskrze žádají s důrazem, aby autorská
práva dramatických spisovatelů byla energičtěji há-
jena. Práce Baluckého hrály se na každém polském
jevišti, ano i na jevištích cizích, v Německu, v Rusku,
v Rakousku, nejširší vrstvy lidu bavily se jimi, ředi-
telové divadel z nich těžili, ale přes to původce jich
nebyl prost obavy před bídou. Zde je potřebí dů-
kladné nápravy k obhájení práv polských spisovatelů.
Slavjanin.
Z cizíchirevuí-
* Japonec J. Hitomi rozepisuje se v »L
Revue« o ženách japonských. Průměrná Japonka
jest mnohem menší než na př. Francouzka. Je-li
Japonka 5 stop, nebo přes 5 stop, pak na to není
pranic hrda. A také netloustne věkem, zůstávajíc
normálně silnou po celý svůj věk. Japonka roste
*) Srov. stať L. Niederle v Slovanském pře-
hledu roč. III. (1901), str. 160. Návrhy na re-
formu studia slavistiky v Rusku.
Michalus
Balucký
Japonec
Japonka
L Niederle
Německo
Rusko
Rakousko
L revue
11
article
nejvfce do 18—19 let, později jen výminečně. Plet
bílá jest mezi Japonkami vzácná a u veliké ceně;
proto dodávají si umělé bělosti hojným pudrováním
rýžovou moučkou; vlasy mívá Japonka bujné, černé
Rusovlásky mezi Japonkami jsou výminkou. Ja-
ponka si nehyzdí nohu jako Číňanka, nekazí si
tailli šněrovačkou a neprobodává si náušnicemi uši.
Za to jakmile se stala matkou, oholí si obočí. Než
i ten zvyk upadá. Její chůze jest pozvolná, až líná.
Jde-li Japonka, jest nakloněna ku předu. Klobouku
nezná, jen v zimě pokrývá si vlasy, vždy velmi
uměle upravené. »Sáčků na ruce«, jak říká Japonka
rukavičkám, rovněž nezná. Do 10 let jsou Japonky
velice plačtivé; pláčí hnedle a pro všechno; mezi
16.—17. rokem upadá Japonka do druhé vý-
střednosti; směje se stále a všemu. Mezi 18.—19.
stává se reservovanou, opatrnou. V manželství je
vzorem poslušnosti a věrnosti. Je-li manžel ne-
věrný, neodplácí mu Japonka stejnou mincí ! Také
zřídka kdy se Japonka po druhé vdává. Matkou jest
dokonalou. Neznáť jiné povinnosti, než děti řádně
vychovávati. Muže uznává za svrchovaného pána a
živitele, neboť mu nepřinesla věna. Japonka jest
schopna všeho, nejvíce ale vychovatelství. Japonky
jsou výborné učitelky; telefon a poštu obstarávají
v Japonsku většinou ženy. I v literatuře a umění
vynikají.
* »Globe« podává pěkné vylíčení lidové slav-
nosti, jež koná se za prvního říjnového úplňku
v Annamu. Jest to slavnosť »Trung-Thu«, kdy
v noci, za svitu měsíce na dvoře nebo na návsi
koná se básnický turnaj mezi hochy a děvčaty.
Improvisované verše mnohdy prý překvapují svou
vnitřní cenou.
* Le Tour du Monde věnuje serii článků
Haliči. Počíná Lvovem. Našel by se někdo, kdo by
do této důležité revue napsal informativní článek
o Čechách a o Praze? Článek doprovozený fotogra-
fiemi byl by vděčně přijat!
Japonka
Trung
Tha
Japonsko
Annam
Halič
Lvov
Čechy
Praha
Le Tour
12
article
* V téže revui seznamujeme se důkladně —
slovem i obrazem — s Tien-Tsinem a Pekinem.
Posledním stavem obležení obchod čínský v celku
prý neutrpěl. Nejvíce těží z Číny Angličané, Japonci,
Němci, Francouzi a Portugalové, kteří r. 1890 ještě
vůbec neměli s Čínou obchodu. Za to vzdalo se
Dánsko a Španělsko úplně styků s Čínou.
* Básníkem vagabundů a zlodějů nazývá M. G.
Savič Gorkého, jemuž věnuje v La Revue ob-
sáhlou studii.
* Táž revue vyličuje vývoj tisku v Argentině ;
studie doprovozena jest hojnými portrety čelných
žurnalistů argentinských. 1. dubna t. r. bylo tomu
právě sto let, kdy v La Platě vyšel první list argen-
tinský »Telegrafo mercantil« z tiskařského lisu. Byl
to list »venkovský, politický, ekonomický a historio-
grafický.«
* Baron Helfert uveřejňuje v časopise »D ie
Kulture své zajímavé memoiry. V posledním čísle
dospěl poutavý historik ke zmatkům roku 1848,
k ministerstvu Stadionovu.
* »Le Tour du Monde« uveřejňuje stati-
stickou studii o dobývání uhlí. Roku 1898 dobyto
bylo v pěti hlavních státech (Anglie, Německo,
Francie, Belgie a Spojené státy) 548 millionů tun
uhlí, roku 1900 650 millionů tun, nejvíce ve Spo-
jených státech 245, pak v Anglii 225, v Německu 109.
Francii 33 a v Belgii 23. Těžebna cena uhlí není
všude stejná. Tak stojí 1 tuna ve Francii 12.4 franku,
v Belgii 12.3 fr., v Anglii 9.4 fr., v Německu 8.6 fr.
a ve Spojených státech pouze 5.8 fr.
* Se soudobou literaturou sicilskou seznamuje
nás v Nouvelle Revue A. Dejob. Siciliáné
zaujímají velmi čestné místo mezi soudobými spiso-
vateli italskými. Nejslavnější tři jsou z Catany:
Rapisardi, Capuana a Verga.
Mr. Penn.
Tien Tsin
Angličan
Japonec
Němec
Francouz
Portugalová
M G Savič Gorký
Baron Helfert
A Dejob
Capuana
Verga
Peking
Čína
Dánsko
Španělsko
Argentina
Anglie
Německo
Francie
Belgie
spojený stát
spo
Le Tour jít Monde
Nouvelle revue
Fr
14
article
* Josef Mánes, jeho život a dílo. Slovem do-
provází K. B. Mádl. Nakladatel F. Topič. Sešit
2. obsahuje barevné reprodukce »Čestný diplom
města Karlína Fr. Palackému« a »Hrobník« a světlo-
tiskovou reprodukci »Při měsíčku«, »Podobizna«,
»Poesie« a »Historie«,
* Emil Holárek, Reflexe z katechismu.
Padesát perokreseb komp. r. 1895. Lidové vydání.
Nakl. Bedřich Kočí. Toto levné vydání pro lid ob-
sahuje zmenšené reprodukce všech padesáti listů
velkého vydání, jakož i úplný průvodní text díla.
* Kalendař pani a civek českých na
rok 1902. Nakl. J. Otto. Zábavná část obsahuje
básně i příspěvky v prose od E. Krásnohorské,
K. Světlé, P. Maternové, G. Preissové,
T. Novákové, L. Grossmannové- Brod-
ské a J. B. Zyky a j., jakož i četné illustrace.
»Historické Rozhledy«. Poučné čtení pro
mládež českoslovanskou. Red. Ant. J. Zavadil.
Nakl. Emil Šolc v Telči. Svazek 9. ročníku IV. ob-
sahuje články »České Budějovice II.«, »Libice, kní-
žecí sídlo Slavníkovo«, »Vyšehrad nad Dunajem« a
»Stezka Trstenická«, se čtyřmi illustracemi.
* Prof. Paolo Mantegazza, Fysiologie
lásky. Druhé vydání. Nakladatel I. L. Kober.
Seš. 1—2.
*Prof. Václav Leandr, Elektřina a
její upotřebení. S četnými původními illustracemi.
Nakl. I. L. Kober. Illustrované katechismy sv. IV.,
seš. 1—3.
Mánes
Mádl
Palacký
Holárek
Kočí
Otta
Krásnohorská
Matern
G Preiss
T Novák
L Grossmann
Zyka
Red . Antonín
J Zavadil
Šolc
Slavníkův
profesor
Paola Mantegazza
Leandr
I L Kober
svatý . Iva
Karlín
Brod
Telč
Český Budějovice
Libice
Vyšehrad nad Dunaj
15
article
* Nový ráj srdce a bludiště světa. Z knih
a života, podáva J. Váňa, učitel angl. a ruské řeči.
Nákladem dra. Edv. Grégra v Praze. Názory na
všeliké otázky lidského života, manželství, lásku,
náboženství, staromládenectví, staropanenství, pocty
a odměny, moc, vliv, chudobu a bohatství. Forma
zábavná.
* t. C-
C. A. Be. T I.: —.
Cnó. 1900. II. 2 p. 50 k. První díl monumentálního
díla, pramenů ke slovníku ruských spisovatelů. Re-
gistrace důležitých prací, jež vyšly o tom onom spi-
Sovateli.
* Ječmínek, kalendář humoristický na r. 1902.
Vydal Rom. Promberger v Olomouci.
J Váňa
Grégr
T I
Ječmínek
Rom
Promberger
Praha
Re
Olomouc