ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 adfa1410-7959-11dc-951e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 18 celkem · entity: person 24, place 14, work 6, org 3
1 article
jednu rodinu, majíc hojnou pastvu pro potomstvo. Jelikož káně myšilov vždy na myš jen se stromu se vrhá, budiž mimochodem upozorněno na důležitost osamělých oněch stromů, o nichž již píseň pěje: »stojí hruška v širém poli«. Není lepšího útulku pro užitečné ptactvo. Je-li již tak nutno tyto stromy káceti, nechť nahražují se pro káně tyčí s příčným dřevem vztýčenou v polích, s níž dravec má přehled po okolí. Ptáci by ovšem nezmohli zástupy myší, kdyby mokrovlhká nepohoda a morová nákaza mezi nimi neřádily. Jisto jest též, že se vystě- hují občas do odlehlejších krajin. Jak se to však děje a kam se podějí, o tom nemáme přímých pozorování. V novější době vražedný bacillus uměle se mezi myšmi rozšiřuje prof. Löffler dovedl na věc všeobecnou po- zornost obrátiti svým úspěšným vyhubením myší polních v Řecku. Infekční látka bohatá mikro- organismy natřena na chléb roztrousí se po polích. Myši, jež nástrahu sežraly, zahynuly Jiné myši vrhly se na své pošlé soudruhya mor šířil se dál a dále.
Löffler Řecko
2 article
Po myších jest nejhorším škůdcem hospo- dáře hmyz a zde nalezá hospodář zvláště mez nepovšimnutými drobnými hmyzožravými ssave nejlepší spojence. Ovšem nesmíme mimořádné choutky drob- ných lupičů bráti za pravidlo. Celkem lze jistě rýsky, nejmenší ze ssavců, počítati mezi zví- řátka užitečná, poněvadž svou úžasnou žravostí zle řádí mezi hmyzem, měkkýši a červy. Nikdo však ani těchto drobných diblíků neušetří, při- jdou-li mu na oči; též psi a kočky je usmrcují. ač masa jejich se nedotknou pro penetrantní zápach pižmem. Jen sovy je nejen usmreují. ale i sežírají. Chrup rýsků, jakkoli drobounký, je stra- šlivý nástroj ničící. Rýskové celkem podobají se myškám, mají však pohyblivý rypáček, šti- hlejší tělo, tuhé chlupy na tlapkách, malá očka, dlouhé však řezáky a nevynikající špi- čáky, takže povrchně upomínají na chrup hlodavců.
3 article
Jsou nepřáteli světla a kutění jejich děje se zvláště v podzemních chodbách a skrýších. Potravy spotřebují, jak pokusy jest dokázáno. tolik denně, co sami váží. Žravost jejich jest tak veliká, že ponecháni byvše jen několik ho- din o hladu, hynou. Kdo kdy choval rýsky uvězněné, přesvědči se, jak těžko jest uživiti je několik dní. Drží-li se rýskovi do klece péro, chopí se ho s krve- lačností tygra! Při jednom pokusu zakousl se rýsek tak pevně do péra, že mohl býti vyzdvi žen a celou minutu jím houpáno ve výši, při čemž ukazoval svůj pěkný, vespod bílý kožíšek. Jest z toho viděti, že příležitostně vrhá se na ptáky, po případě na ryby. Týká se to hlavně rýska vodního, jenž patří k větším rýskům (délka jeho bývá 12.5 cm., v čem jest i ocas 5 cm. dlouhý, kdežto rejsek brvitý, jižně od Alp žijící, bývá jen 5—6 cm. dlouhý, a jest nejmenším ssavcem vůbec). Vodního rýska spatříme ještě nejčastěj z rýsků i za dne, a to v poto- cích olšemi zastíněných, na rybnících a v bře- zích, kdež mezi kamením a kořeny divoce se proplétajícími, svou neplechu provádí. Na měl- čině běží druhdy pod vodou po dně jako na suché zemi, a dříve nežli jej uchopíme, zmizí pod kameny. Na místech, kde jsou pstruzi, zvláště kde se uměle pěstují, jest nevítaným hostem. Na hladině rybníka objeví se někdy jako lehounké klubíčko, jež pomalu vesluje a rypáčkem na vše strany slídí. Byl i pozorován, jak vrhl se na lenivého kapra, jenž blíže povrchu vody si hověl, pomalu žabry otvíraje a zavíraje. Nežli se nadál, seděl mu rýsek v týle; nyní ovšem kapr střelhbitě ujíždí, plácá sebou v pravo v levo a obrací se, až se lupiče zbaví. Byly však již nalezeny i kostry kaprů s kostrou rýska, pevně zakousnutého; našliť oba společně smrt.
Alpy centimetr
4 article
Rýsek lesní, největší z rýsků středoevrop- ských, požírá larvy lyšajů a můr, tučné křižáky, prohání se v opuštěných chodbách krtků a myší, navštěvuje ale i hnízda plačí, odkud bezbranná holátka vytahuje. Myška druhdy hledí pronásle- dovateli uniknouti; ustrašena a pištíc vyběhne v zoufalém útěku z díry; však hle! v týle sedí jí rýsek a ssaje ji krev z ran. V malém obraz tygra, jenž uchvátil prchající sajku. Vzácnější jest u nás rýsek zákrslý. velikosti 8.5 cm. (z nichž 3.6 cm. připadá na ocas), nejmenší ssavec severně Alp. Všichni rý- skové v lásky čas, tedy v květnu, jeví způso- bem tu laškujícím a hravým, tu zas krutou žár- livostí vedeni, vášnivé rozčilení. Zuřivost, s jakou dva bojující rýskové na sebe se vrhají, jest úžasná. Příčinou jest bud hlad buď láska, tedy obě nejmocnější spružiny života i tvorstva vůbec. Mladí rýskové, holátka barvy pleťové, jež rodí se v dutinách mechem vystlaných, jsou v odloučenosti něžně chována, jeví záhy náklon- nost ke společným hrám, při nichž prý i lezouce do výše tak si pomáhají, že jeden chytne se ocásku druhého, jsou od starých cvičena v plo- vání, noření i běhu. Záhy počnou však lupičský život svůj na svůj vlastní vrub. Na podzim druhdy hynou pro nedostatek potravy. V zimě upadají ve spánek zimní. A ještě o jednom kutílkovi v temnostech se zmíníme, drobném ssavci, jenž podivu- hodně jest vyzbrojen pro život pod zemí, totiž krtkovi. Ač žije v temnotě pod zemí, překva- puje jeho kožíšek krásně aksamitový a lesklý. kterým k tělu jeho neproniká ani vlhkost ani prsť zemní. Ale krtek není zvíře jen podzemní. Vycházíť za noci, zvlášť za doby záletů, ze svých šachet a rve se s úžasnou zuřivostí se soky svými o vyvolenou srdce svého. »Slepý jako krtek« jest obecné rčení a od starodávna bylo mínění různé o tom, vidí-li krtek čili nic.
Myška Alpy centimetr
5 article
R. Boyle, anglický přírodozpytec a filosof (nar. 1627, 1691) správně věc takto vysvět- luje: »Zdá se, že pocit světla jest krtku nepří- jemný; bystrý zrak byl by mu nep otřebný. slepota však nebezpečná; neboť vyběhne-li na denní světlo, byl by v nebezpečí, kdyby světlo do očí mu zářilo.« Později poznáno, že otvor oční u krtka jest kulatý, v průměru as třetiny čárky. Zvlštním svalem pak může podlouhlá bulva oční buď býti vyboulena neb vtažena. Jsouť krtci krátkozrací sice, ale nikoli slepí. Důkladné vědecké pojednání o oku krtků napsal dr. Siegbert Gauser, vynikajíeí badatel. Návod krutý, jak možno oko krtka spatřiti uvádí Bechstein, jenž radí, aby zvíře se usmrtilo bodnutím jehly do nejcitlivější části, totiž rypáčku. Smrt dostaví se za krátko a zvíře v posledním tažení zježí několikráte za sebou chloupky, jež oči obkličují, při čemž přirozený otvor oka na okamžik se objeví. Jednodušší je prostředek Blasia: »Hodíme-li krtka do vody, zježí se chloupky kol oka paprskovitě, oko le- sklé se objeví a nabudeme přesvědčení, že krtek směr svůj vyhledává zvláště dojmem zrakovým.« Jest krtek užitečný či škodný? Užitečnost škodnost jsou pojmy relativní. Kdo viděl letos, co za oráčem objevilo se pondrav, a viděl jak nemoudře havrani, krtkové a jiní ničitelé hmyzu se ubijí z předsudků neb pouhé choutky stře- lecké, pochopí, jak se mstí každé jednostranné hubení tvorů, z nichž každému vykázán jest v přírodě jistý úkol. Krtek ničí také myši jako ježek. Ježek požírá zmije; ale zmije také pro- spivá ničením myší. Proti přílišnému rozšiření krtků pracuje příroda sama povodněmi a celou řadou ničitelů, jako jsou kolčavy, kuny, tchoři, ježci, čápí, denní a noční ptáci draví. Není tedy třeba teprv nemoudrých lidí, kteří z nevědo- mosti odvěkou rovnováhu a soulad přírody ruší. Boh. Bauše.
R Boyle Siegbert Gauser Bechstein Blasio Ježek Bauše
6 title
Literatura.
7 article
H. Gadow, Roztřídění obratlovců, žijících i vyhynulých. Česky vydal dr. František Bayer. V Písku, 1901, nakladatel Jaroslav Burian, knihkupec. — Kniha malá, má 90 listů většinou po jedné straně potisknutých, však obsažná. Autorem jejím jest známý badatel anglický v oboru nauky o obratlovcích, překladatelem pilný v téže nauce pracovník český. Počíná zajímavým připome- nutím překladatelovým, stručným úvodem autorovým a tabulkou, znázorňující přehledně rozšíření obra- tlovců v čase (historické rozšíření). Následuje oddíl nejobsáhlejší, soustavný, počínající kopinatcem
H Gadow doktor Bayer Burian Písek
8 article
(Amphioxus) a končící člověkem. Obsahuje, na- mnoze dle znaků původně užitých, stručnou karakte- ristiku skupin soustavných, pravidlem od nejvyšších až k čeledím, výčet hlavních rodů a zeměpisné roz- šíření, případně u tvarů vyhynulých rozšíření podle útvarů a zemí. Pod čarou připojovány k tomu hojné. stručně poučné poznámky, zvláště anatomické a vý- vojezpytné. K oddílu soustavnému druží se velmi přehledné zeměpisné rozšíření obratlovců, uvádějící skupiny a typy význačné pro jednotlivé oblasti, pod- oblasti a provincie. Dílo zakončeno jest seznamem jmen a tabulkou, udávající přibližný počet žijících nyní druhů obratlovců. Přednosti knihy, na něž také právem překladatel upozorňuje, zvláště dvě jsou vyčerpává vydatně známosti naše o zeměpisném roz- šíření obratlovců a jedná o tvarech vyhynulých zrovna tak důkladně jako o žijících. Kniha česká předčí i originál anglický. Překladatel užil důležitých změn, oprav a doplňků, jichž mu ochotně poskytl autor, nad to i samostatně místy zasabuje opravou do originálu. Knize daly by se výtky činiti, jednak všeobecné, jimž podlehají vůbec díla soustavná. jednak po stránce zvláštní, jak dalece přesně a dů- kladně vyčerpán předmět práce. Uvažme však, že tu jest činiti s prvním takového druhu pokusem, vyši- nouti se na dosah úkolu nade vše svízelného, jímž jest přesně vědecký soustavný přehled obratlovců.
9 article
Vítáme také knihu jako příspěvek ke zdravé reakci v nynější horečce anatomicko-embryologické a biolo- gické, v níž často pro les zapomínáno stromů. Syste- matika považována jest za méně cennou a objevují se lidé odborně se vzdělavší, již pletou sobě základní pojmy druhu a rodu! Připojujeme na konec tento úryvek z připomenutí překladatelova: »Prve než bu- deme míti větší, dokonalou, soustavnou zoologii Verte- brat původní, nemůže se vytýkati, že uvádíme po- dobné cizí věci do naší odborné literatury v překladě. Takové překlady si pořizují i národové největší,a leckdy jest překlad dobrého, praktického díla cizího lepší, než chatrná práce »původní«. Mimo to nelze pochybovati, že vydání kterékoli části soustavné zod- logie, byť i to bylo jen v tak stručných rysech, jako tuto, jest právě tou dobou prospěšno, ježto se leckde jeví hříšná nevážnost k systematice zoologické a hrubé nevědomosti i v elementárních její partiích.« Doporučujeme knihu Gadowovu knihovnám škol- ním i těm, kdož vážně míní se zabývati soustavným studiem vyšších živočichů. Vítáme také čiperné nakla- datelství venkovské, jež předstihlo tentokráte soutěž velkoměstskou, i přejeme mu plného zdaru. Ant. Štolc. Přehled východu a západu Slunce, Měsíce a oběžnic, jakož i jich poloha, jsou podány v násle- dující tabulce.
Štolc východ západ Gadowovo knihovna škola
10 article
Východ Západ Rektascense Deklinace Slunce 7 h 38 m 3 h 59 m 16 h 28 m — 21° 45. Merkur 6 h 07 m (3 h 15 m) 15 h 19 m — 16° 47. Venuše (11 h 10 m) 7 h 20 m 19 h 53 m — 23° 43 Mars (9 h 30 m) 5 h 45 m 18 h 24m — 24° 24 Jupiter (10 h 10 m) 5 h 40 m 19 h 03 m — 22° 53. Saturn (10 h 03 m) 5 h 30 m 19 h 02 m — 22° 28. Uran (8 h 06 m) 4 h 22 m 17 h 02 m — 22° 50. Neptun 5 h 20 m 9 h 09 m 6h 03 m — 22° 15? Měsíc 10 h 44m 11 h 26 m 9 h 30 m + 9° 20. Při udání času užito obvyklého označení při železničních řádech, totiž čas od 6 h 00 m večer přes půlnoc až do 5 h 59 m ráno označen podtržením minutových číslic. Čísla v závorkách znamenají, že východ neb západ oběžnice děje se za světla den- ního a není tedy pozorovatelný. Slunce nalezá se v souhvězdí Štíra a vstoupí teprve 17. prosince do souhvězdí Střelce. Měsíc opustí 27. listopadu souhvězdí Býkaa projde během týdne souhvězdím Blíženců, Raka, Lva a vstoupí 4. prosince do souhvězdí Panny.
Merkur Venuš Neptun Býkaa Mars Jupiter Saturn východ Uran m 11 h 26 ° 20
11 article
Ostatní oběžnice celkem svých míst nezměnily. 28. list. Jupiter v konjunkci se Saturnem v 7 hod. ráno; Saturn je vzdálen od Jupitera 27“ na jih (téměř o zdánlivý průměr Měsíce). 29. list. Minimum Algolu ve 4 h 14 m večer. 2. pros. Poslední čtvrt měsíce v 11 h 02 m v noci. Již večer možno pozorovati značnou změnu oblohy, kterou způsobuje postup Slunce v ekliptice. Jak výše pověděno, vstoupí Slunce 17. pros. do sou- hvězdí Střelce; budou tedy planety zde se nalezající (Merkur, Mars, Jupiter, Saturn) v konjunkci se Slun- cem a za nedlouho bude zářivá trojhvězda večerní Mars, Jupiter a Saturn, zdobiti východní obzor krátce před východem Slunce. Venuši lesku stále ještě přibývá. K 9. hod. večerní počíná se jeviti na východní obloze stkvělá skupina souhvězdí Orion, Býk, Vozka a Blíženci. Souhvězdí Perseus a Cassiopeia vznáší se v nadhlavníku. Lyra a Labuť blíží se již k obzoru.
Venuš Vozka Perseus Jupiter Mars Jupiter a Saturn Saturn souhvězdí Orion Jupiter 27
12 article
Persea. Večer po 7. hod. pohledněme k zenitu a dle vedle uvedeného obrazce nalezneme snadno zmíně- né souhvězdí a pozorujme hvězdu zvanou Algol. 29. listopadu bude míti nej- menší světlost (asi 3.5 jako hvězda označená řeckou písmenou 5). Ale podívejme se na ni 30. listopadu; hvězda vyrovná se světlo- stí nejjasnější hvězdě sou- hvězdí Persea zvané Alge- nib. Pozorováním byla zji- štěna doba od jednoho ma- oxima neb minima ke dru- hému (krátce řečeno její perioda) na 2d 20h 48m 551/2s. Dříve vysvětlovala se tato pravidelná změna světlosti asi takto : Algol je žhavé těleso nebeské jako naše slunce, ale ochlazením vznikla na něm rozsáhlá místa temná, pokrytá strus- kami tvořící pevniny v ohnivém moři. Při každém otočení Algolu za 2d 20h 49m objeví se nám tyto pevniny a hvězda zdá se býti slabší. Ale proti tomuto výkladu mluví samo pozoro- vání. Kdyby Algol měl skutečně na sobě pevniny, musila by se změna světlosti díti ponenáhlu. Ve skutečnosti ale po 2 d 13 h září Algol v nezměněné velikosti 2.3. Na to nastává rychlé klesání světlosti až k minimu, jež trvá 7—8 h. Bylo nutno užiti jiné hypothesy, jež se také osvědčila. Kolem Algolu obíhá tmavá hvězda, jejíž dráha leží v rovině naší zor- nice; působí tedy temný průvodce při každém oběhu zatmění Algolu. Na základě důkladných pozorování, vykonaných v letech 1859—1870 Schönfeldem, vy- početl Pickering dráhu této podvojné hvězdy. Polo- měr dráhy temného průvodce určil na 0.014. Pomocí methody pošinutí čar ve spektru podařilo se Voglovi dokázati, že Algol je hvězda podvojná, pohybující se se svým tmavým průvodcem kolem společného —ns— těžíště.
Perseus Alge Pickering Vogl Schönfeld
14 article
od 27. listopadu do 4. prosince.
15 article
Sever .n
18 article
t i Jib