1
article
jednu rodinu, majíc hojnou pastvu pro potomstvo.
Jelikož káně myšilov vždy na myš
jen se stromu se vrhá, budiž mimochodem
upozorněno na důležitost osamělých oněch
stromů, o nichž již píseň pěje: »stojí hruška
v širém poli«. Není lepšího útulku pro užitečné
ptactvo. Je-li již tak nutno tyto stromy káceti,
nechť nahražují se pro káně tyčí s příčným
dřevem vztýčenou v polích, s níž dravec má
přehled po okolí.
Ptáci by ovšem nezmohli zástupy myší,
kdyby mokrovlhká nepohoda a morová nákaza
mezi nimi neřádily. Jisto jest též, že se vystě-
hují občas do odlehlejších krajin. Jak se to
však děje a kam se podějí, o tom nemáme
přímých pozorování. V novější době vražedný
bacillus uměle se mezi myšmi rozšiřuje
prof. Löffler dovedl na věc všeobecnou po-
zornost obrátiti svým úspěšným vyhubením myší
polních v Řecku. Infekční látka bohatá mikro-
organismy natřena na chléb roztrousí se po
polích. Myši, jež nástrahu sežraly, zahynuly
Jiné myši vrhly se na své pošlé soudruhya
mor šířil se dál a dále.
Löffler
Řecko
2
article
Po myších jest nejhorším škůdcem hospo-
dáře hmyz a zde nalezá hospodář zvláště mez
nepovšimnutými drobnými hmyzožravými ssave
nejlepší spojence.
Ovšem nesmíme mimořádné choutky drob-
ných lupičů bráti za pravidlo. Celkem lze jistě
rýsky, nejmenší ze ssavců, počítati mezi zví-
řátka užitečná, poněvadž svou úžasnou žravostí
zle řádí mezi hmyzem, měkkýši a červy. Nikdo
však ani těchto drobných diblíků neušetří, při-
jdou-li mu na oči; též psi a kočky je usmrcují.
ač masa jejich se nedotknou pro penetrantní
zápach pižmem. Jen sovy je nejen usmreují.
ale i sežírají.
Chrup rýsků, jakkoli drobounký, je stra-
šlivý nástroj ničící. Rýskové celkem podobají
se myškám, mají však pohyblivý rypáček, šti-
hlejší tělo, tuhé chlupy na tlapkách, malá
očka, dlouhé však řezáky a nevynikající špi-
čáky, takže povrchně upomínají na chrup
hlodavců.
3
article
Jsou nepřáteli světla a kutění jejich děje
se zvláště v podzemních chodbách a skrýších.
Potravy spotřebují, jak pokusy jest dokázáno.
tolik denně, co sami váží. Žravost jejich jest
tak veliká, že ponecháni byvše jen několik ho-
din o hladu, hynou.
Kdo kdy choval rýsky uvězněné, přesvědči
se, jak těžko jest uživiti je několik dní. Drží-li
se rýskovi do klece péro, chopí se ho s krve-
lačností tygra! Při jednom pokusu zakousl se
rýsek tak pevně do péra, že mohl býti vyzdvi
žen a celou minutu jím houpáno ve výši, při
čemž ukazoval svůj pěkný, vespod bílý kožíšek.
Jest z toho viděti, že příležitostně vrhá se na
ptáky, po případě na ryby.
Týká se to hlavně rýska vodního,
jenž patří k větším rýskům (délka jeho bývá
12.5 cm., v čem jest i ocas 5 cm. dlouhý,
kdežto rejsek brvitý, jižně od Alp žijící, bývá
jen 5—6 cm. dlouhý, a jest nejmenším
ssavcem vůbec). Vodního rýska spatříme
ještě nejčastěj z rýsků i za dne, a to v poto-
cích olšemi zastíněných, na rybnících a v bře-
zích, kdež mezi kamením a kořeny divoce se
proplétajícími, svou neplechu provádí. Na měl-
čině běží druhdy pod vodou po dně jako na
suché zemi, a dříve nežli jej uchopíme, zmizí
pod kameny. Na místech, kde jsou pstruzi,
zvláště kde se uměle pěstují, jest nevítaným
hostem. Na hladině rybníka objeví se někdy jako
lehounké klubíčko, jež pomalu vesluje a rypáčkem
na vše strany slídí. Byl i pozorován, jak vrhl
se na lenivého kapra, jenž blíže povrchu vody
si hověl, pomalu žabry otvíraje a zavíraje. Nežli
se nadál, seděl mu rýsek v týle; nyní ovšem
kapr střelhbitě ujíždí, plácá sebou v pravo v levo
a obrací se, až se lupiče zbaví. Byly však již
nalezeny i kostry kaprů s kostrou rýska, pevně
zakousnutého; našliť oba společně smrt.
Alpy
centimetr
4
article
Rýsek lesní, největší z rýsků středoevrop-
ských, požírá larvy lyšajů a můr, tučné křižáky,
prohání se v opuštěných chodbách krtků a myší,
navštěvuje ale i hnízda plačí, odkud bezbranná
holátka vytahuje. Myška druhdy hledí pronásle-
dovateli uniknouti; ustrašena a pištíc vyběhne
v zoufalém útěku z díry; však hle! v týle sedí
jí rýsek a ssaje ji krev z ran. V malém obraz
tygra, jenž uchvátil prchající sajku.
Vzácnější jest u nás rýsek zákrslý.
velikosti 8.5 cm. (z nichž 3.6 cm. připadá na
ocas), nejmenší ssavec severně Alp. Všichni rý-
skové v lásky čas, tedy v květnu, jeví způso-
bem tu laškujícím a hravým, tu zas krutou žár-
livostí vedeni, vášnivé rozčilení.
Zuřivost, s jakou dva bojující rýskové na
sebe se vrhají, jest úžasná. Příčinou jest bud
hlad buď láska, tedy obě nejmocnější spružiny
života i tvorstva vůbec.
Mladí rýskové, holátka barvy pleťové, jež
rodí se v dutinách mechem vystlaných, jsou
v odloučenosti něžně chována, jeví záhy náklon-
nost ke společným hrám, při nichž prý i lezouce
do výše tak si pomáhají, že jeden chytne se
ocásku druhého, jsou od starých cvičena v plo-
vání, noření i běhu. Záhy počnou však lupičský
život svůj na svůj vlastní vrub. Na podzim
druhdy hynou pro nedostatek potravy. V zimě
upadají ve spánek zimní.
A ještě o jednom kutílkovi v temnostech
se zmíníme, drobném ssavci, jenž podivu-
hodně jest vyzbrojen pro život pod zemí, totiž
krtkovi. Ač žije v temnotě pod zemí, překva-
puje jeho kožíšek krásně aksamitový a lesklý.
kterým k tělu jeho neproniká ani vlhkost ani
prsť zemní. Ale krtek není zvíře jen podzemní.
Vycházíť za noci, zvlášť za doby záletů, ze
svých šachet a rve se s úžasnou zuřivostí se
soky svými o vyvolenou srdce svého. »Slepý
jako krtek« jest obecné rčení a od starodávna
bylo mínění různé o tom, vidí-li krtek čili nic.
Myška
Alpy
centimetr
5
article
R. Boyle, anglický přírodozpytec a filosof
(nar. 1627, 1691) správně věc takto vysvět-
luje: »Zdá se, že pocit světla jest krtku nepří-
jemný; bystrý zrak byl by mu nep otřebný.
slepota však nebezpečná; neboť vyběhne-li na
denní světlo, byl by v nebezpečí, kdyby světlo
do očí mu zářilo.« Později poznáno, že otvor
oční u krtka jest kulatý, v průměru as třetiny
čárky. Zvlštním svalem pak může podlouhlá
bulva oční buď býti vyboulena neb vtažena.
Jsouť krtci krátkozrací sice, ale nikoli slepí.
Důkladné vědecké pojednání o oku krtků
napsal dr. Siegbert Gauser, vynikajíeí
badatel.
Návod krutý, jak možno oko krtka spatřiti
uvádí Bechstein, jenž radí, aby zvíře se
usmrtilo bodnutím jehly do nejcitlivější části,
totiž rypáčku. Smrt dostaví se za krátko a zvíře
v posledním tažení zježí několikráte za sebou
chloupky, jež oči obkličují, při čemž přirozený
otvor oka na okamžik se objeví. Jednodušší je
prostředek Blasia: »Hodíme-li krtka do vody,
zježí se chloupky kol oka paprskovitě, oko le-
sklé se objeví a nabudeme přesvědčení, že
krtek směr svůj vyhledává zvláště dojmem
zrakovým.«
Jest krtek užitečný či škodný? Užitečnost
škodnost jsou pojmy relativní. Kdo viděl letos,
co za oráčem objevilo se pondrav, a viděl jak
nemoudře havrani, krtkové a jiní ničitelé hmyzu
se ubijí z předsudků neb pouhé choutky stře-
lecké, pochopí, jak se mstí každé jednostranné
hubení tvorů, z nichž každému vykázán jest
v přírodě jistý úkol. Krtek ničí také myši jako
ježek. Ježek požírá zmije; ale zmije také pro-
spivá ničením myší. Proti přílišnému rozšiření
krtků pracuje příroda sama povodněmi a celou
řadou ničitelů, jako jsou kolčavy, kuny, tchoři,
ježci, čápí, denní a noční ptáci draví. Není tedy
třeba teprv nemoudrých lidí, kteří z nevědo-
mosti odvěkou rovnováhu a soulad přírody ruší.
Boh. Bauše.
R Boyle
Siegbert Gauser
Bechstein
Blasio
Ježek
Bauše
7
article
H. Gadow, Roztřídění obratlovců,
žijících i vyhynulých. Česky vydal dr.
František Bayer. V Písku, 1901, nakladatel
Jaroslav Burian, knihkupec. — Kniha malá, má 90 listů
většinou po jedné straně potisknutých, však obsažná.
Autorem jejím jest známý badatel anglický v oboru
nauky o obratlovcích, překladatelem pilný v téže
nauce pracovník český. Počíná zajímavým připome-
nutím překladatelovým, stručným úvodem autorovým
a tabulkou, znázorňující přehledně rozšíření obra-
tlovců v čase (historické rozšíření). Následuje oddíl
nejobsáhlejší, soustavný, počínající kopinatcem
H Gadow
doktor
Bayer
Burian
Písek
8
article
(Amphioxus) a končící člověkem. Obsahuje, na-
mnoze dle znaků původně užitých, stručnou karakte-
ristiku skupin soustavných, pravidlem od nejvyšších
až k čeledím, výčet hlavních rodů a zeměpisné roz-
šíření, případně u tvarů vyhynulých rozšíření podle
útvarů a zemí. Pod čarou připojovány k tomu hojné.
stručně poučné poznámky, zvláště anatomické a vý-
vojezpytné. K oddílu soustavnému druží se velmi
přehledné zeměpisné rozšíření obratlovců, uvádějící
skupiny a typy význačné pro jednotlivé oblasti, pod-
oblasti a provincie. Dílo zakončeno jest seznamem
jmen a tabulkou, udávající přibližný počet žijících
nyní druhů obratlovců. Přednosti knihy, na něž také
právem překladatel upozorňuje, zvláště dvě jsou
vyčerpává vydatně známosti naše o zeměpisném roz-
šíření obratlovců a jedná o tvarech vyhynulých
zrovna tak důkladně jako o žijících. Kniha česká
předčí i originál anglický. Překladatel užil důležitých
změn, oprav a doplňků, jichž mu ochotně poskytl
autor, nad to i samostatně místy zasabuje opravou
do originálu. Knize daly by se výtky činiti, jednak
všeobecné, jimž podlehají vůbec díla soustavná.
jednak po stránce zvláštní, jak dalece přesně a dů-
kladně vyčerpán předmět práce. Uvažme však, že tu
jest činiti s prvním takového druhu pokusem, vyši-
nouti se na dosah úkolu nade vše svízelného, jímž
jest přesně vědecký soustavný přehled obratlovců.
9
article
Vítáme také knihu jako příspěvek ke zdravé reakci
v nynější horečce anatomicko-embryologické a biolo-
gické, v níž často pro les zapomínáno stromů. Syste-
matika považována jest za méně cennou a objevují
se lidé odborně se vzdělavší, již pletou sobě základní
pojmy druhu a rodu! Připojujeme na konec tento
úryvek z připomenutí překladatelova: »Prve než bu-
deme míti větší, dokonalou, soustavnou zoologii Verte-
brat původní, nemůže se vytýkati, že uvádíme po-
dobné cizí věci do naší odborné literatury v překladě.
Takové překlady si pořizují i národové největší,a
leckdy jest překlad dobrého, praktického díla cizího
lepší, než chatrná práce »původní«. Mimo to nelze
pochybovati, že vydání kterékoli části soustavné zod-
logie, byť i to bylo jen v tak stručných rysech, jako
tuto, jest právě tou dobou prospěšno, ježto se leckde
jeví hříšná nevážnost k systematice zoologické a hrubé
nevědomosti i v elementárních její partiích.«
Doporučujeme knihu Gadowovu knihovnám škol-
ním i těm, kdož vážně míní se zabývati soustavným
studiem vyšších živočichů. Vítáme také čiperné nakla-
datelství venkovské, jež předstihlo tentokráte soutěž
velkoměstskou, i přejeme mu plného zdaru.
Ant. Štolc.
Přehled východu a západu Slunce, Měsíce a
oběžnic, jakož i jich poloha, jsou podány v násle-
dující tabulce.
Štolc
východ
západ
Gadowovo knihovna škola
10
article
Východ Západ Rektascense Deklinace
Slunce 7 h 38 m 3 h 59 m 16 h 28 m — 21° 45.
Merkur 6 h 07 m (3 h 15 m) 15 h 19 m — 16° 47.
Venuše (11 h 10 m) 7 h 20 m 19 h 53 m — 23° 43
Mars (9 h 30 m) 5 h 45 m 18 h 24m — 24° 24
Jupiter (10 h 10 m) 5 h 40 m 19 h 03 m — 22° 53.
Saturn (10 h 03 m) 5 h 30 m 19 h 02 m — 22° 28.
Uran (8 h 06 m) 4 h 22 m 17 h 02 m — 22° 50.
Neptun 5 h 20 m 9 h 09 m 6h 03 m — 22° 15?
Měsíc 10 h 44m 11 h 26 m 9 h 30 m + 9° 20.
Při udání času užito obvyklého označení při
železničních řádech, totiž čas od 6 h 00 m večer přes
půlnoc až do 5 h 59 m ráno označen podtržením
minutových číslic. Čísla v závorkách znamenají, že
východ neb západ oběžnice děje se za světla den-
ního a není tedy pozorovatelný.
Slunce nalezá se v souhvězdí Štíra a vstoupí
teprve 17. prosince do souhvězdí Střelce.
Měsíc opustí 27. listopadu souhvězdí Býkaa
projde během týdne souhvězdím Blíženců, Raka, Lva
a vstoupí 4. prosince do souhvězdí Panny.
Merkur
Venuš
Neptun
Býkaa
Mars
Jupiter
Saturn
východ
Uran
m 11 h 26
° 20
11
article
Ostatní oběžnice celkem svých míst nezměnily.
28. list. Jupiter v konjunkci se Saturnem v 7 hod.
ráno; Saturn je vzdálen od Jupitera 27“ na
jih (téměř o zdánlivý průměr Měsíce).
29. list. Minimum Algolu ve 4 h 14 m večer.
2. pros. Poslední čtvrt měsíce v 11 h 02 m v noci.
Již večer možno pozorovati značnou změnu
oblohy, kterou způsobuje postup Slunce v ekliptice.
Jak výše pověděno, vstoupí Slunce 17. pros. do sou-
hvězdí Střelce; budou tedy planety zde se nalezající
(Merkur, Mars, Jupiter, Saturn) v konjunkci se Slun-
cem a za nedlouho bude zářivá trojhvězda večerní
Mars, Jupiter a Saturn, zdobiti východní obzor krátce
před východem Slunce. Venuši lesku stále ještě
přibývá.
K 9. hod. večerní počíná se jeviti na východní
obloze stkvělá skupina souhvězdí Orion, Býk, Vozka
a Blíženci. Souhvězdí Perseus a Cassiopeia vznáší se
v nadhlavníku. Lyra a Labuť blíží se již k obzoru.
Venuš
Vozka
Perseus
Jupiter
Mars
Jupiter a Saturn
Saturn
souhvězdí Orion
Jupiter 27
12
article
Persea. Večer po 7. hod.
pohledněme k zenitu a dle
vedle uvedeného obrazce
nalezneme snadno zmíně-
né souhvězdí a pozorujme
hvězdu zvanou Algol. 29.
listopadu bude míti nej-
menší světlost (asi 3.5 jako
hvězda označená řeckou
písmenou 5). Ale podívejme
se na ni 30. listopadu;
hvězda vyrovná se světlo-
stí nejjasnější hvězdě sou-
hvězdí Persea zvané Alge-
nib. Pozorováním byla zji-
štěna doba od jednoho ma-
oxima neb minima ke dru-
hému (krátce řečeno její
perioda) na 2d 20h 48m
551/2s. Dříve vysvětlovala
se tato pravidelná změna
světlosti asi takto : Algol je
žhavé těleso nebeské jako
naše slunce, ale ochlazením
vznikla na něm rozsáhlá místa temná, pokrytá strus-
kami tvořící pevniny v ohnivém moři. Při každém
otočení Algolu za 2d 20h 49m objeví se nám tyto
pevniny a hvězda zdá se býti slabší.
Ale proti tomuto výkladu mluví samo pozoro-
vání. Kdyby Algol měl skutečně na sobě pevniny,
musila by se změna světlosti díti ponenáhlu. Ve
skutečnosti ale po 2 d 13 h září Algol v nezměněné
velikosti 2.3. Na to nastává rychlé klesání světlosti
až k minimu, jež trvá 7—8 h. Bylo nutno užiti jiné
hypothesy, jež se také osvědčila. Kolem Algolu obíhá
tmavá hvězda, jejíž dráha leží v rovině naší zor-
nice; působí tedy temný průvodce při každém oběhu
zatmění Algolu. Na základě důkladných pozorování,
vykonaných v letech 1859—1870 Schönfeldem, vy-
početl Pickering dráhu této podvojné hvězdy. Polo-
měr dráhy temného průvodce určil na 0.014. Pomocí
methody pošinutí čar ve spektru podařilo se Voglovi
dokázati, že Algol je hvězda podvojná, pohybující se
se svým tmavým průvodcem kolem společného
—ns—
těžíště.
Perseus
Alge
Pickering
Vogl
Schönfeld
14
article
od 27. listopadu do 4. prosince.