ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 adf05010-7959-11dc-9656-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 65, place 12, work 7, org 7
1 article
A proč se román jmenuje Gerda? Protože Gerda byla jeho ideál vtělené ženskosti. Ale nebylo jí na zemi. Byla jen osobou v pohádce, kterou Erik v dět- ských létech čítal. Prvotní víla jeho čistého snění. Po celý život hledal ji mezi živými, ale nenašel. Až umírajícímu se zase zjevila. Škoda, že je honec této krásné kapitoly zkažen ukrutným způsobem: vysvětlením, že Gerda byla jen illuse. Bota, která rozšlapla kamelii. Jinak je vnitřní stránka umělecká pravá a po- dařená. Erotika na str. 131 studená příliš. Krásné stránky jsou 143—145 a 494 násl. Ošklivé jsou 438 až 445, 453. To je Zolovsky líčená Costenoblová. S tím vším byl by román ještě možný. Hůře je, že jsou mnohé strany nepřemožitelně nudné, že první arch textu je strašně znetvořen chybnou mluvnicí, jak tvaroslovnou tak slohovou. Toho neštěstí věru nezná žádná literatura, jako česká, aby bylo tolik proč nastupovati proti autorům, že kaží ryzost národ- ního jazyka. Nenám tu na mysli ani žádné individuálné spe- ciality, jako »Erikovi bylo tak vyzdviženě«, tak »rozbolněně toužno« a pod., jichž je hojnost. Auto se tu nutí všemožně vyjádřiti něco, co nebylov představách, nýbrž jen v temném cítění. Snaží se vyjadřovati slovem latku vlastně hudebnou. Houslová mluva. Tu dlužno umělci co možná shověti, nebot ťu je dílna, kde pracuje sám živý organismus, a ta- kové pokusné tápání jazyka má jistá svoje práva.
Gerd Erik
2 article
Bolest má platí hrubým chybám, kostrbatosti slohu a špatným frásím. »Trávníky byly naklo ně nv vzhůru« (str. 4). Str. 9. je celá hrozná. Str. 11 »Na večer byl už Erik zase svým pánem, v po- koji rozsvíceném visací lampou do modravého večera venku« (?). »Gore se svým pro některé praktické věci dosti dobrým okem, ale pro předměty jemné velice udiveným a kal- ným« — — »zůstával s vyvaleným zrakem stat« — a »hltaje jeho filigránský zobáček«. (!) Chlapec totiž »papouška div že očima nepohlcuje.« Všude plno předložek, zvláště pro místo dativu, plno uka- zovacích zájmen, slovesných substantiv, špatné fráse jako »stala se pro něho cizí« (175) »ač se nesebe- vzdělával« (387) ?1 »bral lekturu« (451), »Gré ta musela mít více pánů známých« (245 a jinde). místo »měla asi, patrně, nejspíš« a pod. »Né, za žádnou cenu né!« (165)!! Zvláště odporné je dělení slova od předložky na způsob německý, nechutnost. která se v novější spisbě naší začíná povážlivě roztahovat a zasluhovala by na sebe notné koště. »(Díval se jen jako) na všeobecným klamem a bouři opojenou a vzdouvající se vlnu (411). Německý snad časem zapomeneme, ale germa- nismy chceme zahynouti? K úvahám tak smatným vede kniha plná snivé hudby a poesie. Měla by se předělat a zkrátit, kdyby byla — dosud rukopisem. Vlk.
Erik Gore Vlk
3 article
Měla by pak naději na trvající život. * Robert de Flers, Ilséa, princezna Tri- polisská. Román. S litografiemi A. Muchy. Nakla- datel Bedřich Kočí. Nejnákladnější belletristické dílo, jež dosud u nás bylo vydáno, se 132 barevnými litografiemi Muchovými, jemuž tato romanticko-senti- mentální historie byla právě vhod, aby ukázal veškeré bohatství své invence. Autor románu dovedl zname- nitě vystihnouti osobitý tón starých kronik, vypravuje o bohatýrské nevázanosti Joufréa Rudela otce i o nad- pozemské lásce jeho syna a idyilickém životě krásné princezny Tripolisské, jež nalezá toho, po němž tou- žila jako po svém ideálu a jež puzena neodolatelnou touhou vydal se na cestu k ní, umírajícího. Tuto romanticko-sentimentální historii oživují různé epi- sodky, podané s lehkou ironií. * Bohdan Kaminský, Cestou na Par- nass. Verše. Nakladatel F. Šimáček. Básnická fysiognomie autorova jeví se v této sbírce v rysech velmi určitých a rázovitých. Elegický ráz převládá i zde, ale spolu se značným podílem mužného sebe- vědomí. Tato mužnost dospívá i k rozhorlenému pro- testu proti podlosti a chabosti, již staví vstříc herois- mus dob minulých. Verš jeho jest také v této sbírce lahodný, originální v rýmech, vystihující i zvukem rozmanité stavy duše. Od elegického stesku na mar- nost lidských snah vzpružuje se poeta k mužné energii, nelekající se smrti, nalezá útěchu ve vlast- ním poetickém tvoření. Skvěle vyvrcholenou paralelou »Pole chudých«, vyznívající bolně elegicky, sbírka zakončena.
Flers Ilséa A Mucha Kočí Muchův Joufré Rudel Kaminskij F Šimáček Nakl princezna Tri
4 article
* Ivan Vazov, Nová země. Román z bul- harského života za prvních let po osvobození. Pře ložili Josef Koněrza a Alois Knotek. Autoriso vaný překlad podle čtvrtého vydání. Laciná knihovna národní svazek 191. Nakladatel J. Otto. Nejslavnější toho času spisovatel bulharský, také u nás oblíbený z dřívějších svých spisů, líčí v tomto svém obsáhlém románu dobu od r. 1877 až do připojení Východní Rumelie. Autor, jenž zažil krušné doby tureckého útisku a účastnil se činně obrození svého náreda, líčí v pásmu napínavého děje účinky nových poměrů na bulharský lid upřímně a pravdivě, bez nadsázky a při tom živě a plasticky. Vypravovatelské umění jeho přichází tu k plné platnosti nejen při líčení hrůz války, ale též v intimních obrázcích ze života * Dr. Josel Kalousek, Obrana knížete Václava Svatého proti smyšlenkám a křivým úsudkům o jeho povaze. Vydání druhé, rozmnožené. S titulním obrazem a s 28 vyobrazeními v textu. Nakl. Bursík Kohout. Jest to kniha vlastně nová, neboť použitím nových výzkumů a četnými poznámkami vzrostla kniha v objem trojnásobný. Úkol autorův byl, obhájiti národního světce Čechů ve směru dvojím, jednak proti mnišským legendám, jež vynášely knížete jakožto pobožnůstkáře, asketu stranícího se věcí světských a činily tak z něho bezděčně karikaturu panovníka, jednak proti něme- ckým historikům, kteří jej vydavali za podporovatele Německa. Na zakladě hostorických pramenů doka- zuje autor, že kníže byl panovník pečlivý o plaho lidu, že se nevyhýbal chabě boji a že si získal sku- tečných zásluh o národ. * Dr. F. X. Harlas, Z pokladů pražských. Věděním a životem. Nakl. J. R. Vilímek. Kniha psaná s upřímnou láskou ku pražským památkáma lidu.
Vazov Koněrza Knotek Otta doktor Josel Kalousek Václav svatý Bursík Harlas Vilímek východní Rumelie Německo Nová země
5 article
jevící na každé stránce důkladnou znalost látky. Partie, jako »Staré nástropní malby pražské«a »Studie z pražských obrazáren« poskytnou vítaného poučení i většině Pražanů, nebot právě v těchto věcech jeví se značný nedostatek pomůcek, přístup- ných širším kruhům. Autor vypravuje svěže a pou- tavě, takže čtení knihy způsobuje skutečný požitek. Kniha jeho právě tím, že dovede též pobavit, že se opírá o solidní vědění bez okázalého učeného apa- rátu, prospěje značně zvýšením úcty ke krásám a historickým pamatkám pražským v našem obe- eenstvu. Z českých listů. * Měli jsme několikráte příležitost promluviti o programech středoškolských a o chatrném jich obsahu. Dnes můžeme citovati o nich vážný hlas. Prof. Goll v Českém časopise histo- rickém napsal o nich několik upřímných slov, kterých by měli uvážiti čeští professoři — nejen historici. Praví, že do programů těch přispívá se z povinnosti, ne z dobré vůle, a pochopitelno, proč tolik příspěvků je od supplentů, »kteří si ještě vě- decky pracovati (ač li se tomu na vysokých školách naučili) neodvykli«. Praví: »Jsem v pokušení do- tknoutí se tu otázky, zda-li literární produkce — ovšem zvláště ta, která je blízka programu tohoto časopisu — učitelů středních škol, soudě podle článků programových, je taková, jaká by býti měla anebo aspoň mohla. Proti tomu, kdo by jí snad ta- kové nenacnázel, mnoho by bylo lze pověděti. Přede- vším by bylo lze se brániti poukázáním na nedo- statečnost ústavních knihoven, a že vzájemné vy půjčování, a také vypůjčování z knihoven universit- ních, pomoci může jen částečně. A slyšeli bychom tu dále známé nářky o duševním životě venkova proti Praze, slyšeli bychom ty toužebné stesky po
Pražan profesor Goll Praha učitel střední škola
6 article
Praze, které se často ozývají z úst těch, kdo opustili nedávno universitu a počínají svou učitelskou čin- nost na venkově. A kdybychom uspořádali oblíbeným dnes způsobem anketu a tázaní by měli odpovídati volně, slyšeli bychom jistě i žaloby proti střední škole vůbec, která svým mechanisováním všeho vy- učování, svým byrokratickým apparátem, svými věčnými (i přes dobře míněný, ale namnoze ne- účinný výnos s vyššího místa) konferencemi všeho druhu, svými nesčetnými protokoly a výkazy samo- činnost umrtvuje, která k samostatné další práci — vedle školské — málo poskytuje času a málo po nechává síly tělesné a duševní, slyšeli bychom snad také chválu starého gymnasia od těch některých. kteří je ještě ze zkušenosti znají — tak že bychom konečně mohli říci s napodobením známého epi- gramu Grillparzrova, že paedagogika zabila gymna- sium. A snad by se někdo z tázaných odvážil i po- věděti veřejně, co často lze slyšeti, že se vědecká práce členů sborův učitelských někdy »aní ráda ne- vidí« — leda by se hledala a ukládala z naléhavé potřeby vydati program s článkem.«
Praha
7 article
*V Českém Lidu nakreslil J. F. Hruška rozkošný obrázek dvou starých Chodů. Nadepsal jej »Dva spokojení« a vypsal životy dvou starců, trudné, těžké, v bídě ajstrádání ztrávené, jež by se v románu zdály neuvěřitelně idealisovány. Mimoděk připadla mi při čtení Hruškova obrázku na mysl ta spousta »lidopisné« belletrie, jež u nás rok za rokem vzrůstá. Belletrista není zodpověděn. Vytváří postavy, zabarvuje je rysy z toho či onoho kraje, ale jemu jsou ty rysy pouhým prostředkem tvorby umělecké. Dokud je dílo jeho opravdu vysoké umě- lecké ceny, není nic vzácnějšího nad tyto charakte- ristiky typů lidových. Jakmile však belletrie ta má míti právě tou svou »lidovostí« cenu, je otázka, ne- bylo-li by lépe, podávati takové věcné obrazky, jako Hruška kreslí, práce spolehlivé, jež ukazují, že ne třeba fantastických přízdob, aby ze života lidu vy- kresleny byly nejen věrné, ale též hlůboce půso- bivé typy.
Hruška Hruškův
8 article
* V Rozhledech uvažuje K. Scheinpflug o »po- pulární přednašce« — thema dojista časové a zají- mavé v době, kdy se to extensními a populárními přednáškami jen hemží. Autor ukazuje na obtíže- jež populární vědecké přednášce vznikají hlavně úpravou nepodajné látky, formou přednesu, nutným memorováním, a shledává úkol populární přednašky ve spojení vědy s uměním. Vytýká pak chyby, jichž se přednášeči vědečtí i literární dopoustějí. Čtenář. Ze slovanských listů. * Vergunův »Cai B« v posledním čísle přináší A. Pavlinovu kritiku knihy »Bosnaa Hercegovina za okupace« od Josefa Ho- lečka, jíž vykazuje vynikající místo v řadě spisův o zemích okupovaných. Kniha, píše, jest napsána umějecky, mistrovsky kreslí současný život okupova- ného národa v ohledu nábožensko-mravném, politi- ckém, socialném i hospodářském. Kromě toho všude se v ní vrhá pohled nazpět, do doby před okupací. Příčiny neštěstí okupovaných Bosňákův a Hercegovcův autor nehledá jen v okupaci a okupačnících, nýbrž i v samém srbském národě, nejen v současném jeho životě, nýbrž i ve vší minulosti politické, socialné i hospodářské okupovaných zemí. A to dodává knize naučného interessu ... Kniha jest A. Voznesenským přeloženacna ruský jazyk. Ruský překlad brzy vyjde v Moskvě.
Scheinpflug A Pavlinův Josef Bosňákův A Voznesenský Moskva Cai B Bosnao Hercegovina
9 article Z oizích revuí.
Z oizích revuí. * Bernský časopis »Bund« pojednávaje o článku otištěném v »Das litt. Echo« a jednajícím o Schille- rovi, jeho vlivu na Němce, připomíná tuto až posud neznámou episodu ze života švýcarského básníka Gottfrieda Kellera. Starý básník seděl jednou z rána s přáteli u stolu v hostinci a studenti u ve- dlejšího stolu. Mladí páni mluvili mimo jiné také o literatuře a to velmi pohrdavě. Jeden docela pravil, že už ani Goethe ani Schiller nejsou ke čtení, ba že dutá retorika Schillerova je nesnesitelna. V tom oka- mžiku obdržel chvastoun mohutný políček, jejž mu uštědřil básník Keller, ujímaje se cti Schillerovy. Nastal skandál a studenti teprv tehdy ucóuvli zahan- beni, když zvěděli, že před nimi stojí největší básník švýcarský. * Studii o Španělsku se stanoviska sociologi- ckého uveřejňuje »Revue internationale de Sociologie« professor university oviedské Adolfo Posada. Zmiňuje se o nových zákonech, jež týkají se tříd dělnických. Hlavní váhu klade na zákon o práci dětí. Zákon dovoluje dětem pracovati teprve od 10.—14. roku a sice pouze 6 hodin v továrně. nebo 8 hodin v obchodě, pouze ve dne a s jedno- hodinovou přestávkou v poledne. Do 16. roku nesmí nikdo pracovati pod zemí. Žena tři měsíce při a po porodu nesmí pracovati. Mr. Pen n.
Němec Keller Goethe Schiller Schillerův Pen Španělsko univerzita oviedský Adolfo
10 article
Z hovorny- * Kalendáře. Občas ozývá se nářek, že se málo čte. Nářek je oprávněn. Zejmena na ven- kově střední vrstvy malo čtou. Dle mé zkušenosti nižší třídy více čtou než střední a snad i vyšší. Na venku mají ovšem své výmluvy: »Nemám kdy, jsem rád, když si odpočinu.« Pravda. Mnohdy pro umdlení nedostaneš se ke čtení. Nálady není. Ale přece jsou chvilky, když nálada vznikne. V let- ních měsících stalo se mi často na venkově, že jsem v hostinci musil noviny několik dní staré teprv rozřezávati. V letní době nedá se tu na četbu mnoho. »Až v zimě !e Tu teprve sváteční čtenář začne se ohlížeti po knize. Prohlídne šuplík ve stole, podívá se za zrcadlo, není-li tam kde nějaké »čtení«. Našel-li něco, přečte vše hlasitě. Bývají ve vesnicích určitá místa, kde se »táč- níci« scházejí, poslechnouti si kus »toho čtení.« Když pak domácí zásoba je vyčerpána, řekne čtenář-pořadatel: »Kačeno, dojdi k Svobodovi, ať nám půjčí ňáké čtení.« Kačena se vrací, celá se prohýbá pod tíhou posílky. Spousta barevných sešitů. Co je to? Hugo Šenk, Loupežníci v českých lesích, Krvavá hostina atd. Jaká pastva pro dychtící duši! A pro oči! Samá krev. Strach knihu vzíti do ruky, abys se nezabarvil ! »Tak čti, holka, máš mladé oči.« O posluchače není žádná nouze. Ejhle lekturu našeho venkova. Jdi od domu k domu, v každém druhém či třetím najdeš takový nějaký skvost literatury. A tu jsme u věci. Kalendáře! Je známo, jaký vliv má kalendář na venkovský lid právě proto, že je takřka jedinou jeho četbou. Kniha předůležitá právě v té drobné práci národní. Jsou, pravda, i kalendáře špatné. Ale vydatným prostředkem proti špatným jsou ka- lendáře dobré. Třeba se o ně starati. Je hrozno někdy, jaké slátaniny se tisknou kalendářích. O stránce umělecké ani se nezmiňuji.
Svoboda Kačena Hugo Šenk
11 article
Lid má svůj vkus a tomu třeba se přizpůsobití. A je to i kus umění a zásluhy se přizpůsobiti. Však do těch mezí lidového vkusu a vnímání lze vždycky vpraviti tolik poučení ducha, povznesení myslea zušlechtění srdce, kolik je ho právě schopen sám spisovatel, rovnatel a vydavatel. Nelze ani dost nalé- bavě doporučovati našim nakladatelům, aby neodbý- vali lehkomyslně redakční stránku našich kalendářů. Není pravda, že do kalendáře je »všecko dobré«. Vedle nakladatelů platí appell také intelligentům po venkově i v městech. Je tak snadno přispěti radou lidu, který se ohlíží po stravě duševní. Možno i na - obchodníka působiti, který nema rozhledu po litera- tuře a mnohdy ani sám neví, co prodává. Bibliografie. * Karel Havlíček Borovský: Politické spisy. K vydání upravil dr. Zdeněk V. Tobolka. Díl I. 368 stran. Nákladem J. Laichtera na Král. Vinohradech. * L. N. Tolstoj: Křesťanské učení a jiné spisy náboženské. Nákladem Jos. Pelcla v Praze II. Obsahuje: Křesťanské učení. — Život a učení Ježíšovo. — Myšlenky o bohu. — List k N. N. — O neodporování zlu. — O církevním klamu. — O náboženské výchově. — Požadavky lásky. Tolstoj v předmluvě praví: »A proto prosím všechny, kdo budou čísti toto, aby četli a pojímali můj spis zamítajíce jako já všecky světské zámysly a měli na mysli toliko onen věčný počátek pravdy a dobra, podle jehož vůle jsme přišli na tento svět a velmi brzo jako tělesné bytosti zmizíme s něho.
Havlíček doktor Zdeněk Tobolka J Laichter Král L N Tolstoj Pelcl Ježíšův List Tolstoj Praha Lido křesťanský učený
12 article
Prosím, aby beze spěchu a podrážděnosti pojímalia posuzovali to, co vyslovuji a nebudou-li souhlasiti, aby mě opravovali nikoliv opovržlivě a nezávistně, nýbrž soucitně a laskavě; budou-li však souhlasiti se mnou, nechť pomní, že mluvím-li pravdu, pravda ta není má, nýbrž boží, a že jen náhodou čásť její prochází mnou, právě tak jako prochází každým z nás, když poznáme pravdu a sdělujeme ji...« * Kristus a sociální demokracie. Napsal P. Kämpe. Přeložil K. Vaněk. Nákladem tiskového . družstva českoslovanské strany sociálně-demokratické. Brožurka má za účel rozptýliti některé »předsudky« (zvláště zemědělců) proti sociální demokracii. Ka M Ce a ro. 1902. Nový Sad. * Kre 3a apo (Knihy pro lid), jež vy- dává Matice srbská v Novém Sadé z odkazu Petra Konjeviče, dospěly ke svazečkům 93—97, jež obsa- hují Sima Matavulja povídky »C Mopa c aHe«; národní písně o boji na Kosovu, upravené pro lid i školu Tihomilem Ostojíčem. Život a působení sv. apoštola Pavla od Milutina Jakšiče; Ljubomira Lo- tiče poučení o řemeslnících a řemeslech a konečně poučení pro včelaře od Ivana Mašireviče. Každý svazeček stojí 10 kr. * Názorná květena zemí koruny české. Sepsal Fr. Polívka, prof. v Olomouci. Nakladatel Rom. Promberger v Olomouci. Svazku IV. sešit 1—4. O bezkorunných, dvouděložných rostlinách. 162 původní obrazce. *Útržkový kalendář týdenní na rok 1902. Sestavil J. Kopřiva. Nákladem grafického ústavu Lamb. Klabusaya v Holešově. Zaznamenány dny narození neb úmrtí zaslou- žilých v národě osob. Uvedeno jich 487.
Kristus K Vaněk Petro Konjevič Matavulja Pavel Milutin Jakšič Maširevič Polívka profesor Rom Promberger J Kopřiva Kosov Francie Olomouc Holešov Mopa c ahe škola Tihomil Ostojíč grafický ústav Lamb Kre 3 píseň o boj Ljubomira Lo