ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adebbc30-7959-11dc-8050-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: person 34, place 12, org 3, work 1
1 masthead
22. listopadu 1901
2 masthead
Číslo 30.
3 title
HLÍDKA LITERÁRNÍ.
Hlídek
4 article ZVLASTNÍ
ZVLASTNÍ k číslu 322. -
5 title
PRLOHA „NÁRODNICE
6 title
ISU
7 article
Slovanská bibliografie. 22— V době jen několika týdnů mám po- druhé příjemnou příležitost sděliti čtenářům, že přání, v této literární rubrice projevená, v čase nad očekávání krátkém došla svého splnění. Je to tentokráte periodická bibliografie Slovanstva, která, počínaje rokem 1900, má pravidelně re- ferovati o všech publikacích, které se týkají slovanského bytu. Jest významno, že právě v Praze počíná vycházeti »Věstník slovanské filologie a slovanských starožitností«, v Praze, kde dosud marně voláme po soustavné biblio- grafii české. Příprava této pro slovanskou vědu nesko- nale důležité publikace trvá již několik let, filo logové a archaeologové naší university, Niederle, Polívka, Pastrnek, Zubatý, spojili se k jejímu vydávání, jež uskutečněno pomocí akademie petrohradské, české akademie a ministerstva kultu a vyučování.
Niederle Polívka Pastrnek Praha český akademie
8 article
Bibliografie slovanská byla už od let upřím- ným přáním všech učenců slovanských a Jagiéův Archiv získal si o ni nemalých zásluh dvěma soustavnými přehledy z let 1870—1891. »Věstník slovanské filologie«, jenž zahajuje pravidelné přehledy roční, je vlastně pokračováním a roz- šířením »Věstníka slovanských starožitností«, jímž professor Niederle učinil před třemi léty pokus o systematické referáty aspoň z jednoho oboru věd slovanských. Určen je všem slovan- ským badatelům i všem cizím, kteří vyhledávají slovanský materiál. Je pochopitelno, že podnik takový naráží na obtíže zdánlivě nepřekonatelné a že úkol, jejž má vyplniti, je téměř nedo- stižný. Nemožno též z tohoto důvodu klást theoretické požadavky na počátek velkého díla požadavky, které čím pěkněji se vyjímají v theorii. tím hůře dají se často provésti v praxi. Ne- možno též usilovati o úplnost a stejnoměrné rozdělení látky, všechno věci, které časem samy sebou se vyrovnají a zkušeností hravě do- plňují.
Jagiéův Niederle
9 article
Rozdělení prvního ročníku je látkové; ně- kolik velkých skupin, jazykozpyt, literární dějiny (do konce XVIII. století), národopis, starožit- nosti a na konec filologie baltská dělí se na drobnější dle národů i věcně. Předchází seznam zkratek časopiseckých, časopisů odborných různých publikací (nekrologů, korrespondencí. biografií atd.) zavírá knihu dvojí pečlivý index Toto rozdělení věcné napohled zaráží. Výčet jednotlivých spisů v podřízených skupinách, nejsa nijak spořádán (ani spisy téhož autora nejsou přiráženy k sobě) sám sebou není příliš přehledný, a roztříštěnost látky z jedné zemi slovanské v několika kategoriích vadí při hledání tím spíše, že ani podrobný obsah není po ruce. Avšak z valné části je nepřehlednost pouze zdánlivá. Látkové i národnostní rozdělení mívá svoje výhody i vady a vydavatelé sami nejlépe zkušeností poznají, která forma jim lépe bude svědčiti. Látkové rozdělení zdá se systemati- čtější ale též se dá ovládati. Uvedu jen jeden příklad. Česká literatura je jednak v jazyko- zpytném oddělení, jednak v literárním, jednak v národopisném. V literárním oddíle opakuje prof. Máchal devět čísel z jazykozpytného od dílu; vesměs čísla, v nichž podáván též něko- lika řádky obsah práce. V jazykozpytném oddíle jsou obsahy pečlivější; zdá se mi zbytečna tato práce dvojnásob prováděná, tím spíše, že z dvo- jího od sebe neodvislého spracování vznikají pak různosti, jako mezi referátem o Flaišhan- sových »objevech zlomkovitých textů českých z věku XIV.—XVI.« (č. 325), jež v oddíle li- terárním slují »z knihovny strahovské« (č. 281) ač odkazují na týž ročník a stránky musejníka.
Máchal
10 article
Avšak, jak již řečeno, nebylo by správné vyhledávati tu tyto drobnosti, vzhledem k vý znamnému faktu, že »Věstníkem« realisováno dávné přání po sysťematickém přehledu vědv slovanské, a že jsou to učenci čeští, kteříse zdarem se oň pokusili. Křivdili bychom však ostatnímu slovanskému světu, kdybychom chtěli tvrditi, že se o splnění tohoto důležitého úkolu slovanské vědy nepoku sili. Podivnou shodou okolností, táž ruská aka demie nauk, která poskytla podporu »Věstníku« vydává v stejné době dílo velice podobné- Chce rovněž revidovati slovanskou vědu, volt však methodu jinou. Pomijí především Rusko samo — má tudíž spíše úkolem seznamovati Rusy s prací Slovanů mimoruských, — a dělí látku dle národností: napřed práce všeslovanské. pak církevně slovanský jazyk a literaturu, Slo vany severní, pak Poláky, lužické Srby, Čechy. Slováky atd. a v těchto národnostních oblastech teprve člení látku na jazykozpyt, literaturu etnografii, historii. V pořádání látky znáti již značnou praxi, ale přehled ovšem nijak není úplný, zvláště když rozšířena bibliografie až po rok 1895. Zdá se mi, že přes chvalitebné motivy, ve- doucí obě bibliografie slovanské, bylo by radno netříštiti síly a spojiti raději obě v jednu. Ja- kým způsobem, bude ovšem věcí vydavatelů zdá se mi však, že širší rámec »Věstníka« by byl příhodnější, a Praha pro společnou práci z oboru všech slovanských věd vhodnější. P praktické stránce jen jedno připomenutí ještě obě bibliografie stěžují si na obtíže spojené s sháněním časopisů, knih a p. Nebylo by vhodno spolehnouti na biblioteční úřadníky oněch knihoven, jež na povinných výtiscích chovají všechen potřebný materiál ze své země (Krakov Lvov, Olomouc na př.) a kteří snáze dovedou překonávati bibliografické obtíže?
Ruska Rus Slovan Polák Srba Čecho Slovák Praha Krakov Lvov Olomouc
11 article
České spisy- * Fr. Ad. Šubert: Moje vzpomínky Z uplynulých dob I. V Praze, nákl. »Unie«. Na r. 1902. Vzpomínky světa uměleckého a zvláště divadel ního jsou vábivé jako memoiry kabinetů vladařských a budoirů královen. Jsou bohatým pramenem pravd. fakt a dokumentů, jakých ráda použije věda i nej- vážnější, na př. psychologie. Záleží ovšem na tom kdo je píše a jak. Pan ředitel Šubert píše své vzpomínky na zá- kladě dat a dokumentů, jichž věrnými otisky a snímky svůj spis bohatě zásobil a vypravování všecko ově- řil. Že jsou vzpomínky bohaté a zajímavé, tomu s nikdo nepodiví. Způsob podání je vzácnému obsahu zcela přiměřený, živě temperamentní, při tom útle delikátní, jak se sluší na autora, jenž zrazuje světu tajemství styků, v nichž zaproudil život horoucí krví lidských podstat nejchoulostivějších. Sám jsa stře- diskem dějů umí osobu svou vhodně postaviti tak. aby scénu nezastírala a vypravovati tak, aby i roz- jímání místa nabylo a cenná stránka věci, poesie lidského života, svobodně vynikla. A tak má spis několikerý význam: Je tu váš- nivě tklivá elegie lidského bolu, historicko-kulturná serie podobizen slavných lidí a pohnutých scén, je tu kus historie naší české, krásný list naší novočeské slávy, a konečně kus knihy individuálného života zasloužilého našince.
Ada Šubert Francie Praha
12 article
Ty divadelní a umělecké a ředitelské vzpomínky Jak jsou plny těžkého a bolestného naučení a vý- strah, jaká vedle scén opojné slávy úžasná divadla lidské bídy a dramata hrozných padů! Na př. ředitei Baumann! »Vtělené neštěstí!« A srdcervoucí jeho boj s osudem šibeničně kapriciosním! Millionáře po- třeboval k podniku; millionáře našel. Ten jednou rukou ukazoval tisíce a druhou nastrkoval svoji — špatnou operettu. Chce-li míti peníze, musí tou špatnou operettou millionářovou hry zahájiti. Bau- mann peníze míti musí. Ale bídnou operettou se podnik poškoditi také musí. Alternativa l Provaz oběšence ! O umění, ty siréno, lákáš millionáře a císaře dali by zlato a řády, ale ty se pohrdlivě odvracíš a bytuješ v chudé mansardě chudého skladatele. Virtuosství, ano, protekce, předsudky, to vše vládne. A intriky, závist, zisk, ba i — politika. Jak něžná a pěkná tu úloha a zásluha srdcí nadšených a kráse přístupných býti mostem mezi umělcema světem často tak hloupě zabedněným. Umění a žena! Jaká ozdoba života, může-li umělkyně býti ženou, člověkem celým! Když je milá, krásna, milovaná mužem. Ubohá Wiltova.
Baumann Bao
13 article
Zhrdala právem věnci a stuhami. Studený hold studených srdcí. Chtěla dar ženě jedině žadoucí. lásku muže. A té pro ni nebylo. Ta škála umělecké duše je věru až ukrutně dů- sledná. Zprvu jásot skřivánčí, pak hymnus, racho tympanů, elegie a havraní »Never more« na konec. A tyto »Moje vzpomínky« každý Čech a příte náš s radostí může vyslechnouti, neboť representuje se v nich elegantní stránka českého života v závo- dění s cizinou. Ukazuje, jak je umění znamenitě schopno dobývati národu sympathie národů, uka zuje na význam a službu Národního divadla, které tu v tom líčení vypadá jako slávoskvoucí věž na břehu cizinského moře, věž lákající a přítahující lodě i nejpyšnějších dálek. Bylo asi smutno a tklivo psáti ty vzpomínky, ale psáti je a zachovati bylo také dlužno a spra- vedlivo. Neboť to zde nežili jednotlivci v zájmech svých osobních, to všecko se žilo a působilo ve službě umění a národa. A co se vyžilo, národu sluší se dáti. Jsou to účty hospodáře, je to kořist vzácného druhu života. Proto knize sluší i nádherná Vbk. úprava a monumentální vzhled.
Čechy národní divadlo
14 article
Jan z Wojkowicz: Gerda. Román. Praha, Josef Pelcl, 1901. Stran 506. Za? Dějiště románu není fiktivné, jak »Poznámka« praví. Brzy se uhodue, že ty dánské Gandileny jsou české město venkovské, Kodaň že je Praha, a Erik že je výrobek naší české, domáci už kultury aristo- kraticko-exotické. Je to román důvěrně-životopisný, zpověď srdce živoucího, upřímná a žhoucí, zažitý román skutku. Tím už je řečeno, že je cenný. Toho fakta nezvrátí žádná hana ani odpor, jehož román vzbudí svými jednotlivostmi. Má román vady, uvedeme je na konec všecky, ale pro spravedlnost začneme před- nostmi. Přednost nade všecky je ta, že se podává a od- haduje pravda života. Že je ten život tak nemocný a nějak příliš nereální, za to román nemůže. Vizme výstražný v něm obraz výchovný, jeho stránku so- ciálnou. Erik se narodil synáčkem bohaté rodiny. Prů- hledně bělostné pleti panáček, dlouhých elegantních prstů, nyvých očí, měl už rodem disposice velice de- likátních nervů a choulostivé kultury. Byl by tak po- třeboval, aby ho dali do lesů, kde by musil běhat bos, honit se, lézt na stromy atd. Zkrátka otužovat se. Ale Erikův svět byl nádherné pokoje s tlustými koberci a park. A za společníky neměl nikdy nežli jen děvčátka a děvčátka. S těmi si hrál v parku.
Jan Wojkowicz Gerd Pelcl Erik Erikův Praha Kodaň vada
15 article
Čítal také a hluboce ho dojala, jedna pohádka, o Kajovi a Gerdě. To byl osten básnický. A ty hry s děvčátky, a ty nervy, a ta útlinká, rozmazlená přirozenost, to byl jedovatý osten erotický. S tou povahou útlinkou, něžnou a snivou šel do školy. Studie přešly tak, že se obsah paměti jino- chovy ničím podstatným neobohatil. A když přišla pohádka máje, nebyla mu, čím býti měla. Poměr s Kamilou zajde v trápení, další romány jsou horší a horší. Hrůzně dusivé ovzduší erotiky naplňuje hlavní periodu Erikova vývoje. Závěrem je nemoca smrt. Až na faktum skutečné smrti je román založen na skutečnosti. V celku případ hodně jedinečný, ale poskytuje mnoho vážného materiálu ke studiu dět- ství a k obrazu studentského světa českého moderní kultury pražské. S bolestmi milostnými probudil se v Erikovi umělec, hudebník a básník, druhu velice abstraktního, nehmotného. Erik byl, dí románová analysa (str. 403, 461) »báječně sensitivní erotik, duše snílka básníka par excellence. Hudební nástroje a květiny mají duši, praví jeho názor. A jeho duše prodělala metamorfósu z květin a snivých oblaků na nebi. Bytost krásná ve svá zženštilé snivosti. Prosté dítě až do smrti. A přece byl abnormální, neboť Adam jen byl » normál«, t. j. muž celý a zdravý. Erik jest »sensitiv plný zvonkových trilků« (!?) a »vyjemnělost sama«. Miluje sebe, a v sobě touhu nekonečnou a stesk. Ta »vyjemnělost« je choroba. Ukazuje se to v všech jeho láskách. Román s Kamilou je skoro ještě ideální, doslovné téměř opakování románu Máchova s Lory. Trápení žárlivého poety, věčně nespokojeného snílka, hleda- jícího ideál ženskosti v dívce střízlivě realistické.
Gerda Kamila Erikův Erik Adam Máchův Lora
16 article
Ale další romány Erikovy ukazují poměr křikla- vého kontrastu povah a citů, z části směšný, z části žalostný. Básník měsíčního svitu a kuchty ! Erik a Greta, podařený ohlas de Kockova románu »Nechá- pavý ženich.« A pak hůře a hůře. Hubeňoučká pro- davačka na konec. Poměr odporný, líčení už ne- chutné. Láska bez lásky. Prý »mysteriume! Vše by ani nestálo za řeč, kdyby v tom nevězel pozoruhodný psychologický problém. Erik se spaluje věčnou žízní ženskosti, ale fysické rozkoše je nescho- pen, nebo jí nepřístupen. Co to je? Choroba snivého erotismu, lyricky ozářená. Zá- kladem je fysická slabost a nervosní disposice. Anae- mism zženštilého vychování. Théma silně zolovské. A jsou i zolovské podrobnosti a nechutnosti, které románu jen zbytečně škodí. Ale fysiologicky není přece nic řešeno. Základem románu je představa po- znaného života skutečně básnická, skoro jako báj. Kontrast této snivé báje, její vroucně lyrické nálady, a toho hrubě materialního života, je podivuhodný. Jedna milá knížka stará vypravuje o Labutěnce. V bouřlivé noci zaklepala na okno osamělé myslivny. Jako smutný andělíček, v šatech zlatotkaných, ale ucouraná, zablácená, zmoklá. Stihlo jí neštěstí, mu- sila k lidem, do ovzduší jejích bídy a vášní. Ta La- butěnka je cela duše Erikova. Bílá, stříbrná lyrika touhy v jinošském těle, vychováním zvrácená, vlastně Psyche, kterou místo Erota olympského potkal Faun. Kdyby byla potkala Erota nebeského, byl by tu ně jaký snad druhý Zever. Tou mystikou přírody a vegetativního životas vůbec touhou do modra, do hudby všehomíra, druží se autor Gerdy k německým romantikům. Ač není pouhý jejich ohlas.
Erikův Erik Gréta Kockův Erós Psyche