Číslo 263.

V Praze, dne 25. září 1900.

Ročník IV.

Redakce, administraceu expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Mexapečetěné reklamace jsou porta prosty.

Slunce zapadá v 5 hodin 51 minutu večen Úterý: S v. Kle°ráše Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Jana Nep. na Skalce od 22.—25. t. m. Prahu Předplatné pro s donáškou do domu: 2.80 měsíčně . . . .. 8.40 čtvrtletně . .. 33.60 celoročně . . .. Pro tuzemsko oštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 9.— celoročně Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriký. Francie, Švýcarska, Ita- e, Belgie a Anglie: K 13.20 čtvrtletně .. K 52.80 celoročně Telef. administrace l126.

KAl Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku danácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8h. Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 52 minuty ráno.

ULKt

Transvalské zlato životní podmínkou Anglie. Válečná (ragedie odehrávající se již rok mezi malým, nepatrným číselně národem Boerův a vele- mocnou Anglií má význam nejen pro obě válečné strany, nýbrž pro celý svět. Tentokráte neběží Anglii jen snad o rozšíření svého území, jen o získání nové kolonie, nýbrž o udržení svého velmocenského posta- vení a zachování bohatství, jež se v rukách anglických většinou nalézá. Dejme si jen otázku: jak by asi se změnily poměry světové, kdyby Anglie pozbyla vý- znamu velmoci, kdyby hospodářsky a finačně byla ne-li zničena, aspoň hodně seslabena? Co byla se stalo, kdyby zmizela z řady světových velmocí? Od- pověď na otázku tuto právě dána bude výsledkem války v Transvaalu; neboť podaří-li se Anglii úplně okupovati Transvaal, zachová si svůj světový význam a bohatství své. Nezvítězíli, bude Anglie následovati Španělska, které nedávno dohrálo svou roli světovou. Všeobecně má se za to, že Anglie svého bohat- ství, svého světového významu, své síly nabyla prů- myslem. Tento názor není úplně správný. Jest ovšem pravda, že anglický průmysl jest znamenitým prame- nem příjmů, ale není pramenem hlavním. Důkazem toho jest passivní billance anglického obchodu. Bo- hatství Anglie musí tedy plynouti odjinud. Ve středověku největší vliv na dějiny Evropy měly ty státy, které měly kolonie zámořské. Své bo- hatství čerpaly právě z kolonií, určitěji řečeno z pří- rodního bohatství svých osad na zlato a stříbro. Kdyby objavitelé a dobyvatelé Ameriky nebyli domů dovezli zlata a stříbra, sotva by se byli panovníci a jich vlády odhodlali je podporovati a objevené země obsaditi.

Zlatem a stříbrem obtěžkané lodi španělské z Ameriky domů se vracející vzbudily též v Anglii touhu po- dobným způsobem obohatiti se zámořskými koloniemi. První byla Indie, na níž obrátila se pozornost Anglie. Tato země již dávno za starého věku sly- nula bohatstvím. Zde byl pramen pro Anglii pře- hojný. Ohromná ložiska zlata, stříbra a drahokamů byla od Angličanů okupována a od domorodého oby- vatelstva anglické zboží z Evropy tam dovážené draho placeno. Po Indii následovala Australie, jejíž nejbo- hatší kraje dostaly se do rukou anglických. Obsaze- zením těchto bohatých zemí na drahé kovy a kamení nastal v Anglii zvláštní život. O překot zakládány akciové společnosti k dobývání drahých přírodnin: zlata, stříbra, uhlí, petroleje atd. Kdo jen trochu mohl, snažil se kupovati akcie a tak súčastniti se podniků těch. A podniky ty se po delší dobu činily. Londýnská bursa byla těžištěm světové peněžní moci. Anglické akcie kterékoliv společnosti, jakého- koliv podniku byly hledány, šly na odbyt. Kupovali je nejen Angličané, ale i Němci, Francouzi, Rusové, zkrátka kde kdo. Anglie pak okupovala vždy nové a nové kolonie a následkem toho vždy nové a nové podniky k využitkování obsazených osad zámořských vznikaly, které svým akcionářům vyplácely tučné di- videndy.

Není divu, že i lid méně zámožný, jako: ob- chodní příručí, řemeslníci, ba i dělníci svůj ušetřený groš věnovali na zakoupení akcií zámořských podniků, když byla naděje na znamenitý užitek a výdělek. Co zatím Němci se chlubili svými učenci, Francouzi znamenitými inženýry, Amerika slovutnými vynálezci a celý kontinent přičinlivými obchodníky, Anglie vy- nikala zakladately akciových podniků — spekulanty. V Anglii stalo se všeobecným heslem: lehce nabýti peněz. Slovo »vydělati si« stávalo se v kruzích an- glické společnosti neznámějším. Za ně nastoupilo: »vyšpekulovati«. Hrdinou dne byl, kdo bursovními manévry získal přes noc miliony. Než nic netrvá na světě věčně. Indické i australské doly časem se méně vyplá- cely jsouce vyčerpány. Šlo to a jde to sice zvolna, ale jistě s kopce. Již mají vypočítáno v Anglii, za jak dlouho budou s nynějšími doly v Indii a Australii hotovi. Kromě toho Rusko, Amerika a v posledních desetiletích zvláště Německo ve své kolonisační poli- tice úspěchů se dodělaly znamenitých. Nejnověji pak i Japonsko se hlásí ke slovu a nemíní se při dělení světa dáti se odstrčiti. Anglie z trhu světového zvolna se vytlačuje a její místo zvolna obsazují velmoci jiné. Tak i druhý pramen anglického bohatství — obchod a průmysl počíná vysýchati, a jest nebezpečí tedy pro Anglii v tomto vzhledě veliké. Čím by byla Au- glie beze svých zámořských osad a bez průmyslu, jenž jí nahražuje, čeho se jí doma ve vlastní zemi na zemědělství nedostává? Toto nebezpečí, jež Anglii hrozí, prozíraví politikové angličtí dobře znají. Proto zavčas se ohlédají po náhradě za vysychající prameny v Indii a Australii.

Nuže, tuto náhradu našli v Transvaalu. Zde v pohoří Witwaterově objevena veliká ložiska dia- matová a zlatá, jež na dlouhá leta stačí zásobiti svět zlatem a diamanty. Jaká to skvostná náhrada, jež jakoby zrovna na zavolanou Anglii padla do klína ve chvíli, kdy nikoho více nebylo tajno, že dosavadní prameny anglického bohatství se menší a menší, až zmizí docela! Jen že ložiska tato objevena v době, kdy Transvaal úmluvou z r. 1877 uznaný za samo- statnou republiku byl pánem ve svém vlastním domě a nenechal si jen tak zhola největší bohatství své země vyrvati cizinci. Anglie naproti tomu, aby právo na doly mohla jaksi odůvodniti, prohlásila, že Transvaal není úplně samostatný, nýbrž pod souverenitou anglickou a tudíž nemá práva dle libovůle své hospodařiti s mezinárod- ním majetkem, jakým prý jsou pole zlatá a diaman- tová. Právo na tato ložiska dle anglického názoru má jen moc souverenní. Je-li opravdu Auglie o tomto názoru svém s do- brým svědomím přesvědčena, těžko ovšem říci, ale houževnatý její boj o tato pole zlatá a diamantová, ze svrchu řečeného je vysvětlitelný a pochopitelný. Vždyť zlato jsou vlastně peníze a po těch se dnes shání kde kdo. Čím ho má kdo více, tím větší jeho blahobyt, tím také zajištěnější jeho existence, tím větší jeho moc. V Transvaalu pak rok od roku do- bývání zlata se množilo a produkce jeho rostla, až konečně v posledních desíti letech se uznalo, že transvaalská zlatá pole jsou na zlato na celém světě nejbohatší. Poptávka po zlatě jest veliká, neboť se ho ne- dostává. Kdyby ho bylo dosti, měly by kýženou zlatou měnu zavedenu aspoň největší státy již dávno.

Proto netřeba se nikterak obávati, že by cena zlata klesla citelně, kdyby se v Transvaalu ho dobývalo i dvakrát, a i třikráte tolik, co dosud. Větším jeho množstvím by se pouze umožnila zlatá měna ve všech státech. Nyní si představme, že by Anglie měla zlaté doly transvaalské ve své moci. Prodávala — vlastně půjčovala by je — všem státům, celý svět byl by jí dlužen a tak by panství její na nedohlednou dlou- hou dobu bylo upevněno. Jejímu vlivu by podléhalo všechno ostatní. Zlaté doly v rukou boerských pro svět nejsou nebezpečnou zbraní proti státům ostatním, ale byly by jí na jisto v rukou anglických. Proto je zcela jisto, že i kdyby Angličané zvítězili a na dobro po- třeli Boery, ostatní velmoci by sotva asi klidně mohly hleděti na zabrání zlatých a diamantových polí v jižní Africe. Svědčí o tom neobyčejná horlivost německé vlády a zvláště německého císaře co nejdříve si poří- diti mohutné loďstvo, jehož účelem není nic jiného leč vyrovnati se co do síly na moři s anglickým sou- peřem, s nímž se Německo dříve nebo později na jisto pro kolonisační politiku utká. Tu ale bezděky namanuje se otázka, proč Boe- rové hned v samém počátku se dolů zlatých nezmoc- nili? Proč se nechali nahnízditi anglické společnosti tam? Dále je též otázka, jak budou hospodařiti s nimi, zvítězí-li a budouli doly úplně v jejich ru- kách? Odpověď na tyto otázky při vší sympathii k Boerům nezní zrovna nejpříznivěji. Nedostává se Boerům k tomu potřebného vzdělání a zvláště kapitálu.

Volební ruch. Předzvěsti silného volebního boje pozorovati lze již i v Čechách. Není sice pražádné pochybnosti, že volby ve všech volebních českých okresech díti se budou ve znamení opposice proti vídeňské vládě, ale jednotny a svorny dle všeho nebudou. V první řadě je to strana agrární, kteráž hodlá ve všech volebních venkovských okresech po- staviti proti mladočeským své vlastní kandidáty. Vy- stupujeť již proti takovému poslanci, jako jest dr. Jan Dvořák, který skutečně vždycky horlivě pracoval na prospěch rolnictva. Ve volebním okresu dra. Dvo- řáka bude však úsilí agrární strany podle všeho marné. Větší naděje mohla by míti ve venkovské skupině smíchovské, kdež uchází se o důvěru volič- stva proti dosavadnímu poslanci Krumbholzovi pan Kubr. A přímo jista jest prý strana agrární ve ven- kovské volební skupině přeštické, kdež proti dosavad- nímu dru. Dykovi, známému cestovateli po Bosněa Hercegovině a velebiteli min. Kallaye kandidovati bude jménem sdružení českých zemědělců red. pan Hrubý. Důvěrníci městské skupiny králové - hr a- decké usnesli se ve své včerejší, v Hradci Krá- lové konané schůzi jednohlasně na opětné kandida- tuře dosavadního poslance dra. Fr. Slámy. Stejné usnesení učinili ohledně volby svého dosavadního po- slance, p. Špindlera důvěrníci městské skupiny mladoboleslavské Dosavadní poslanec za městskou skupinu jindřicho- hradeckou pan dr. Naxera nebude za příčinou svého pokročilého věku již více kandidovati. Oznámilt tento svůj úmysl zvláštními přípisy, zaslanými pro voliče starostům všech měst jindřicho-hradecké volební skupiny.

Cís. rada pan Penížek, vídeňský dopisovatel »N. L.« (žid Münzer z Tábora), bude prý kandidovati za obchodní komoru budějovickou. Kandidovati může, ale bude-li také zvolen, jest jiná otázka. Schůze voličů v Novém Strašecí, konaná včera, vyslovila sice posl. Udržalovi souhlas s jeho vývody, pokud se týkaly stanoviska státo- právního, ale vyslovila zároveň žádost, aby poslanec Udržal přičinil se v mladočeském klubu o to, by veškeré státoprávní strany byly po říšských volbách zastoupeny v české delegaci. — V Pacově včera konaná schůze voličů přijala tuto, pro smýšlení vo- ličstva dojista charakteristickou resoluci: Voli- čové shromáždění dnes na schůzi v Pacově po vy- slechnutí poslanců pp. dra. H. Langa, V. Holan- ského a Fr. Pecha prohlašují: 1. Pevně a neoblomně trváme na právu státní samostatnosti zemí koruny české, kteréž právo státní zemí českých vývojem dě- jinným založené, nesčíslněkráte uznané a zaručené, nikdy nezaniklo a nezanikne. — 2. Jeho Excellenci bývalému ministru financí p. dru. Kaizlovi vy- slovujeme své politování, že tak špatně pochopil zájmy lidu, z něhož pošel a zejména stavu rolnickému rozmnožením daní nepřímých tak přitížil. — 3. Zemského poslance našeho p. Pecha vyzý- váme, by přítomností svou častěji nás poctil, svých povinností poslaneckých přísně plnil aneb se man- dátu vzdal. Ohledně vypsaných voleb ponecháváme si úplnou volnost, při čemž si přejeme, aby dohoda nastala mezi všemi stranami státoprávními ohledně kandidátů. — 4. Nedotýkajíce se nikterak činnosti poslanců pp dra. Langa a Vojt. Holanského, vyslovujeme své politování nad tím, že delegace česká vůbec za po- slední doby lidu se vyhýbala a tím slib voličstvu daný nesplnil a.

Výkonný výbor katolické strany ná- rodní na Moravě, porokovav ve schůzi 20. září v Brně o politických poměrech a záležitostech strany, vydal následující zprávu: I. Katolická strana národní na Moravě súčastní se voleb na radu říšskou a postaví své kandi- dáty. II. Za tou příčinou svolá co nejdříve sjezd svých důvěrníků z celé Moravy. Výkonný výbor české lidové stra ny na Moravě zvolil předsedou svého ustaveného vo- lebního výboru posl. dr. Stránského a jeho ná- městkem posl. dr. Šíleného. Česká národní dělnická strana na Moravě, kteráž bude kandidovati ve třech voleb- ních skupinách, zvolila již ve všech místech těchto