Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

VÁRODNÍ LISTY.

3

28. září 1905 Císlo 268.

4 article

dostatečně reklamují. Svatý cil vzájemného zblí- žení mezi bratrskými slovanskými národy může být uskutečněn mnohem spíše, jestliže k úvaz- kům krevného příbuzenství a duchovně blízkosti přídruží se i zájmy hmotné. Jen tehdy Slovan- stvo splní svůj ideový úkol, až jeho kultura hospodářský rozvoj nejen se srovnají s kulturou a hospodářským rozvojem germánské i románské rasy, nýbrž i předčí nad ně. Komitét pro uspořádání výstavy žádá Slo- vany, aby ve všech svých středech bez odkladu zřídili komitěty pro její obeslání a rychle se mu ohlásili na adresu: »06mTB Eei C«, , a . 48. Ku polilické situaci v Anglii. Projednávání jednollivostí finanční předlohy pokračuje kvapným tempem. V posledních dnech byly projednány důležité odstavce, týkající se zvýšených poplatků za bursovní obehody, danl z lihovin, likérů, při kterých bodech musil mi- nistr odrážeti prudké útoky Irranů a některých soeialistů, jejichž jměnem mluvil Snovden, temperamentní řečník strany. Schůze trvala at do svítání, do 5 hodin ráno a stále se ztenčo- vala většina vládní, až se sevrkla na 13 hlasů. Vláda snadno dociluje přijímání článků předlohy.

Dei Anglie Slovan

5 article

Ale porada o jednothivostech nebude skončena před 30. zářím. Jen za příznivých okolnost bude možno skončenou předlohu do 15. října odevzdati horní sněmovně. Rozhodující boj lze očekávati ve sněmovně lordů v pondělí 18. října při druhém čtení. O poslupu komory lordů kolují mnohé si odporující zprávy. Očekává se však, že rozhodnutí nastáne poměrně rychle Nastávající události budou svrehlo v ane vážné nejen pro parlament, ale i pro historii Velké Britanie. Nej- méně tři dny budou vůdcové lordů hřímat prot liberální předloze. Dne 20. bude hlasování, padnou kostky1. Lze uvažovati o třech možno- stech: první, ovšem nejnepravděpodobnějšl, přijeu předlohy sněmovnou lordů, čímž by se všechny další kombinace staly bezpředmětnými. Druhou možnosti je prosté odmitnutí předlohy, pro něž lordi vždy více se přimlouvaji, zejmena Baifour ve své birminghamské řeči. Třetí možností je neškrtati snad části předlohy, ale prostě ji po- ložiti na stůl sněmovny a prohlásiti vůči doln sněmovně, že návrhy rozpočtu jsou tak pře- vratné a osudně, že se horni sněmovna musí zdržeti svého souhlasu, dokud nebude známa vůle národa. V tom připadě by vláda hned roz- pustila parlament, aby nové volby mohly být skončeny ještě před vánocemi.

Baifour Velká Británie

6 article

Soudi se, že by odpor horní sněmovny vzbudil bouři celé země proti lordům. Praktičtí politikové obou stran jsou pro hladké a smírné vyřízení otázky. Nové volby byly by již proto provedeny před vánocemi, aby se ušetřilo na výlohách. Zkušení polilikové dokonce soudl, že by odložení voleb až na leden zvětšilo náklad o 50 procent. Všeobecná je touha, aby nynější rozčilená, vysilující a marná perioda byla co nejdříve ukončena. Žurnály obou stran jsou do krajnosti nor- vosní. Jejich úvahy o možnosti odmitnutí roz- počtu v horní sněmovně jsou psány podrážděně a bojovně. Parlamentní finanční taje mník pravií ke svým voličům, že všeobecné volby by byly určeny na leden, poněvadž přání veřejnosti, aby volby byly vykonány ještě před vánocemi, je prý znemožněno okolnosti, že nové, zlepšené volební seznamy teprve po Novém roce nabudou platnosti. Ze všech okolností je patrno, že Anglie se octla ve vážné situací a že nastávají věci nesmírného dosahu. Hrise v Řecku. Vůdce nespokojených důstojníků, divisní generál Bolgari, uveřejnil otevřený list na bývalého předsedu Theotokisa, v němž mu hrozí, že ho na otevřeně ulici skoli. Porsekuce ve Spanělsku. Stále se udržují a množí zprávy, že v Španělsku nenastalo úplné uklidnění, jak uji- šťuje vláda. V celé zemi jsou zatýkány pode- zřelé osoby, o nichž se úřady domnivají, že byly v nějakém spojení a revolučním hnutím. Na sta mužů a žen bylo násilně vypuzeno z Barcelony, a byli donuceni až ve vzdálenosti 250 kilometrů od svého obydlí hledati útulek

Vánoce Bolgari Theotokiso Anglie Řecko Španělsko Barcelona

7 article

v malých, chudobných místech na venkově. Jsou známy případy, kdy učitelé úřady zavřených volných škol byli uvrženi do nejkrutější bídy. Témto nevinným obětem klerikální tyranie bylo by se spiše pomohlo nepatrnou podporou nežli bombastickými manifesty a protesty zahraničníe radikálních kruhů. Republikánský »Pais« sdě- luje, že od události v Barceloně nalézá se na francouzské půdě přes 10000 uprchliků, trpt- cích bídu. V Madridu byli zatčeni dva anar- chisté. U jednoho byly nalezeny různé kompro mitující papíry a proklamace, v nichž se hrozí ministerskému předsedovi Maurovi, že svým ži votem ručí za zatčeného Ferresa. Policie stíhá četné pachatele dynamitových atentátů v Bar- celoně. S některých stran se oznamuje, že tyto atentáty jsou ve spojení s jistými zájmy, které jsou blízké orgánům, které mají bdíti nad po- řádkem a bezpečností. Španělská vláda s velikou námahouse snaží dokázati, že uvězněný Franzisco F eri r es plně zasluhuje jej očekávající těžký trest, nej spíše trest smrti. Tvrdí se, že podstatně přispěl k vyvolání posledních nepokojů v Barceloně. Byly u něho nalezeny velice povážlivé papíry, mimo jiné provolání, aby byly rozpuštěny soudy, vojsko, zničeny kostely, konfiskovány dráhy, banky a statky a jmění osob zúčastněných na vládě a uvěznění těchto osob. Též ve škole, založené Ferresem, byly hlásány nejnebezpečnější myšlenky, ano i kralovražda. Úřady tvrdí též, že Ferres zosnoval známý atentát na krále, při čemž bylo asi 40 osob zabito a zmrzačeno. Atentáty anarchistů neustávají. Hnutí anarchi sti, cké, jež v ostatní Evropě ochablo, zmítá stále nejspodnějšími vrstvami Španělska.

Maur Ferres Barcelona Madrid Evropa Španělsko

8 article

Veliká manifestace selského lidu jihočeského na Blatech. (Pův. zpra z C. Budějovico- Zásluhou „Spolku Kubatovského“, zvláště pal předsedy jeho p. Fr. Mirosl. Čapka, postaven, jak známo, před pěti lety na Blatech jihočeských poblia Zbudova úhledný pomník selského hrdiny Kubaty. Pomník tento, jakož i vniknutí historie Kubatovy mezi nejširší vrstvy selského lidu této krajiny vy- konává blahodár, vliv na zdejší obyvatelstvo v ohledu národního uvědomění a pravé občanské mužnosti Lid zdejší krajiny jest sebevědomý, stavovsky hrdy národně uvědomělý a obětavý. To dokázalo se opětně u příležitosti velike selské manífestace, pořádaně v neděli dne 26. t. m. na Blatech u pomníku Kubatova přičině- ním Spolku Kubatovského a organisace české stra ny agrární. N a 10.000 1idi sešlo se sem, aby u pom- níku hrdinného sedláka manifestovali pro práva če- ského národa, pro požadavky českého rolnictva aby protestovali proti brutálnímu utlačování češkých menšin, kdekoliv v této říši usedlých. Tábor lidu navštíven byl obyvatelstvem všech stavů, zejména selským, ač účast občanstva měst- ského byla rovněž obrovská. Z Čes. Budějovic dvě- ma vlaky přijelo sem mnoho set lidí, rovněž veliká byla účast z měst okolních, zejména z Hluboké, Ne- tolic atd., jakož i od strany písecké a plzeňské. Pe- strosti a malebnosti obrovským zástupům dodávala četná selská banderia a okrášlené povozy se sel- skou omladinou, odčnou v kroje národní.

Čapek Kubata Kubatův Francie Čes . Budějovice spolek Kubatovský Kubatovský idi

9 article

Sdružení dorostu české strany agrární v král českém zastoupeno bylo oficiálně 63 členy, vede- nými předsedou p. Bohušem Svobo dou. Z poslanců dostavili se: za národní stranu svo- bodomyslnou p. Jindř. Pavlíček, ze strany agrá ní pak pp.: Bukvaj, V. Dvořák, V. Krž, Mal- kus, Mazanec, Suhrada, Udržal, M. Vojta. Četní poslanci zaslali pozdravné a omluvné, te- legramy. Z jiných vynikajících hosti uvádíme zejména stařičkého básníka Ad. Heyduka z Písku a spi- sovatele K. Klostermanna z Plzně, kteří oba přilnuli vřele k bodrému lidu blatskému a ve svých literárních pracích, jak známo, věnují mu mnoho sympatické pozornosti. Tábor zahájil jménem pořadatelstva p. Fr. Mir Čapek, předseda Spolku Kubatovského, představi- čelně hesty, z nichž zejména Ad. Heyduk by nadšeně pozdraven, za což se pak ve vřelém pro- slovu poděkoval. Na to zvoleno předsednictvo a sice za předsedu p. Janeček, starosta okresu hlubo- ckého, za místopředsedy pp. Horký, starosta ve Zbu- dově a K. Skála, říd. učitel tamtéž, za zapisovatele rp. Hála a Lusk.

Bohuš Svobo Jindřichův Pavlíček Bukvaj V Dvořák V Krž Mazanec Suhrada Udržal M Vojta Heyduk Čapek Janeček Hála Mala Písek Plzeň Zb spolek Kubatovský Ada

10 article

Na to ke shromáždění promluvili po řadě: sla Hovorkova za ženy a dívky zdůraznila posta- vení, povinnosli a kulturní požadavky žen a dível rolnických; posl. Udržal pojednal o politickém hospodářském významu české strany agrární a při- pomenul význam památky Kubatovy; za agrární do rost promluvil p. Bohuš Svoboda, předseda sdru- žení agr. dorostu. Všithni řečníci vřelými i rozhodnými slovy za- stali se též práv českých menšín. Ve smyslu promluvených řečí navrhl pak p Lusk resoluci, která jednomyslně byla přijata Tábor zakončen pak zapěním hymny „Kde domov můj?“ Tábor byl sice deštěm částečně pokažen, nicměne nálada účastníků byla povznesená, nadšení oprav- dové a hluboké ovládalo celé obrovské shromáždění Po skončeném táboru následovala národní slav- nost. — Jednotný jest úsudek, že manifestace se zdařila skvěle a vyplníla svůj úkol. lubilejní slavnosti Národní jednoty z bavec pošumavské.

Hovorkův Udržal Kubatův Svoboda Tábor

11 article

Všestranný zdar nedělní zahajovací jubilejn slavnosti jest dobrou předzvěstí pro dnešní slavnost svatováclavskou. Účastenství na obou ostro- vech bylo velice krásně, nálada povznešená, přátel- ská a družná přispivala k dokonalému úspěchu slav- nosti a tušiti dala radost z vykonané práce. Psycho- logický tento moment ovládal náladu včerejšího dne a doufáme, že udrží se též v dnešní den svatováclav- ský, který má být vyvrcholením slavnosti a, oběta- vosti lidu českého v zápase za svoji národnost, za práva českého národa v území zněmčeném, za české menšiny, za jejich všestranný rozvoj. Slavností ne- dělních zúčastnílo se na obou ostrovech nejméně 15.000 osoh, počet úctyhodný, pro velkou Prahu však přece jenom ne takový, jaký možno očekávatí vzhle- dem k účelu a význumu slavnosti tak krásné, vzác- né a významné, jakými beze sporu jsou jubilejm slavnosti Národní jednoty pošumavské. Slavnosti ty jsou slavnostmi celé veliké, české a slovanské Prahy

Praha Psycho

12 article

To správně vystihla jak městská rada král. hl. měsla Prahy, tak i všechny rady měst a obcí předměst- ských, které přijaly záštitu slavnosti. Okolnost tuto připomenul zástupce král. hl. měsla Prahy, měsíský radní p. JUDr. Karel Pík, který za všeobecného ra- dostného souhlasu v zahajovacím proslovu svém krásnými slovy vysoko vyzvedl tento význam slav- nosti jako slavnosti veliké Prahy, která v tomto ra- dostném okamžiku spojila se k velkému a zásluž- nému činu. Nuže, necht tedy dnes, v den sv. Václava, za- svěceného památce ochrance země české, stanou se skutkem všechna ona krásná slova a návrhy, kter v posledních dnech ještě v dobrém úmyslu s růz- ných stran byly proneseny. Nechť v tomto dni za- stkví se znovu osvědčená a také odpůrci našimi ob- divovaná obětavost česká. nechť všechen český lid velké Prahy svým stupňovaným účastenstvím nn dnešní svatováclavské slavnosti zazářiti dá svému ideálnému, ušlechtilému vlastenectví, které činí nás silnými a obávanými. Necht návštěva dnešní vyka- zuje alespoň 50.000 účastníků. Buďme věrni sobě, věrni vznešeným svým ide- álům, velcí ve velké chvíli a pak — svatý Václav vévoda země české, nedá zahynouti nám ni bu- doucím. Slavnosti opakují se dnes na obou ostrovech se stejným bohatým programem Požad druhého dne (úterý 28. září.)

JUDr Karel píka svatý . Václav Václav Praha

13 article

Zofín. O 3. hodině odpolední koncert vojenské kapely. — Ve velké dvoraně ve 2 hodiny odpoledne dětské tance za vedení p. J. Linharta. — O 3. hod. koncert dětské kapely za vedení p. J. Krymláka (Vstup volný.) — O 145. hod. slavnostní odevzdání jubilejního daru českého Baráčnictva ve velké dvo- raně žofinské. — O 7. hod. večerní sokolská bosedu s tímto pořadem: 1. Cvičení s tyčemi dorostu „So- kola“ žižkovského. 2. Kroužení kužely. Provedou ženský a mužský odbor „Sokola“ v Praze VII. 3. Bílé skupiny „Sokola“ nuselského. 4. Volná cvičení na bradlech. Provede vzorné družstvo „Sokola“v Praze VII. 5. Robovnická prostná cvičení dorostu vinohradského. 6. Fleuretový šerm ženského odboru „Sokola“ Smíchov I. 7. Světelné kužele „Sokola žižkovského. 8. Serm krátkou holí dorostu „Sokola vinohradského. 9. Skupiny se žebříky. Provede „So- kol“ vyšehradský. 10. Mimické skupiny „Sokola“ sta- roměstského, aranžované se vzácnou ochotou p. K. Želenským, členem činohry Národního divadla. — V dolejším sále: O 3. hod. zahájení tance předlan- čením polského národního tance „Krakoviaku“, mo- ravské Národní besedy a tanice z „Prodané nevěsty“ Hudba p. Nikla. — Dále na ostrově podniky slav- nostního damského odboru: zvlášť bohatá a cenná tombola, bazar, prodej hořických hraček, cukrárna, buffet, prodej jubilejních dopisnic, kavárna, mlékár na, pivnice, prodej národních praporků, bubínků, květin atd. — Japonská čajovna. — Vykládačka ka- ret. Museum rarit. — O 8. hod. poloněza a lampio- nový průvod za vedení tanečního mistra p. J. Lin- harta. Prodej lampionů na ostrově. Ostrov Střelecký. Ve skleněném sále:O 3. hod. dětské tance, za vedení tanečního mistra p. MUC. B. Jůzy, provede 300 dětí v národních krojích. (Vstup volný.) 0 4. hod. tanec. — V hořejším sále-

J Linhart J Krymlák K Želenský Nikl J Lin B Jůza Sokol “ v Praga Sokol Sokol “ Smíchov I . 7 Sokol žižkovský . 8 Sokol vinohradský národní divadlo

14 article

O 3. hod. koncert tamburašů „Lisinski“ z Prahy VII. o 7. hod. umělecký kabaret za vedení p. F. Nováka. Dále na ostrově podniky slavnostního damského odboru: zvlášť bohatá a cenná tombola, bazar, pro- dej hořických hraček, cukrárna, buffet, prodej jubilej- ních dopisnic, kavárna, mlékárna, pivnice, prode národních praporků, bubínků, květin atd. — Japon- ská čajovna. — Vykládačka karet. — Museum rarit O 8. hod. polonéza a lampionevý průvod za veden akademického tanečního mistra p. MUC. B. Jůzy. Členové sokolských jednot, kteří účinkují př sokolské besedě na ostrově žofínském, sejdou se dnes o 6. hod. več. ve velké dvoraně ostrova Žofinského Význačným bodem programu nedělních slav- nosti byl umělecký kabaret, řízený osvědče ným odborníkem panem Fr. Novákem, členem ústř výboru N. J. P. Umělecká úroveň kabaretu všeobecně byla uznávána a bude i na dnešní slávnosti kabare doslaveníčkem návštěvníků ostrova Střeleckého. jehož hořejším sále o 7. hodině večerní kabaret se koná

F Novák B Jůza František Novák Praha ústřední výbor

15 article Denní zprávy.

Denní zprávy. ove e — Orgán českého ministra krajana tlu- močníkem absolutistických hrozeb. Ve své ne- dělní kritice vládních předloh na sněmu králov- stvi českého dovozuje brněnský denník J. Ex. ministra dra. Žáčka, že vláda chtěla dáti stra- nám jenom substrát jednání, že nepovažuje předlohy své za nedotknutelné a nezměnitelné, naopak dává stranám na vůli, aby si v nich změnily, co chtějí. Vypracovati dohodovací před- lohy, aby je obě strany uvítaly s radosti jako udeál svých přání, to je zázrak, jaký nedovede prý žádná vláda, kdyby sestávala z nej- lepšíeh a největších státníků. To je mělké povídání a jedna z frází mrtvě zrozených a marně k životu ohřívaných. Neboť sama „M.

16 article

O. pravi dále, že bude zapotřebí na předlohách těchto důkladných a pronikavých oprav, než by- chom se muhli pro ně rozehřáti, aneb aspon snesitelnými je shledali. Jsou tyto opra- vy vůbec možny? Jakáž pak naděje, že je komise učiní českému stanovisku snesitelným. když sama zásada, princip, jakým tyto před- lohy stojí a padají, jsou výslovnou negae českého stanoviska?! O nějaké osno vě zákona mohou se většina s menšinou do- hodnouti kompromisem jenom tenkráte, když mohou souhlasiti obě aspoň 8 h la v ní m rysy předlohy a rozcházejí se toliko ve vedlej- šich podrobnostoch. Tomu u vládních předlo není a proto také české strany prohlásily, že předlohy ty jsou jako podklad k urovnání práv- ního stavu v království českém nemo ž ny. List ministra Žáčka píše také, že se předlohami vine červená nit snahy, obě národnosti co možno od sebe odděliti a dopřáti jim o vlastních věcech samostatného rozhodová- ni. To je konvenční lež. Předlohy dopřáv aj jedině a výhradně Němcům a sice národ- nostní rozdělení sněmu, zemské správy a země proti přání, ano proti základnímu prin- cipu české existence v Čechách, od něhož upu- stiti nikdo ze zvolených českých poslanců, ba ani jich celek práva nemá. Nejznamenitěi- ším odstavcem článku brněnského listu Žáčkov jest však tato kritika vládních předloh:

Němec Čechy Žáčkov

17 article

„V té příčině byly kaceřované vídeňské punk- tace hotová neviňátka. I ony obsahovaly národ- nostní ohraničení okresů, ale měl se při něm vzit zřetel na přání obyvatelstva dotyčných okreso. na poměry teritoriální, na poměry komunikační a dopravní. Dále punktace obsahovaly předlohu zřízení obchodní a živnostenské komory ve vý- chodních Čechách a předlohu o menšinových ško- lách. O těchto není mezi nynějšími vyrovnávacími předlohami ani stopy. Za to nacházíme mezi ními předlohu o krajských sněmech a krajských zastu- pitelstvech, jež pod pláštíkem reformy správy ve- řejné snaží se co nejvice hověti snahám Němců po národní autonomii. Nebledě tedy k výslovnému přiznání listu, že předlohy jsou pláštíkem vyhovění německým snáhám (a tedy jedině Němcům výhradně dopřá- vají), bije „Mor. Orlice“ odstavcem tímto přímo do českého ministra krajana, o němž je známo nejen že předlohy obdržely jeho schválení, ale že společně s druhým českým ministrem J. E. Bráfem na předlohách podnikl jisté opravy. To je snad největší skandál při věci toto pla ce- tum českých ministrů vládním předlohám a to jest ovšem způsobilým rozehřáti české strany, ale docela v jiném směru, než by si mi- nisterský list brněnský přál. Lež je, dává-li se předlohám vládním titul provedení národní samosprávy, neboť z národní autonomie a jejího působení vyloučeny jsou české menšiny a další

Němec Mor Bráf Čechy Orlice živnostenský komora

18 article

lež je, že „ve věcech nejdůležitějších a nejvíce rozhodujicích jednota a ne- dilnost země arci zůstane zacho- vána, ve věcech menších však každý národ bude si rozhodovati sám.“ Neboť i kdyby tomu tak bylo pokud se týče zemské správy, nesmi se zapomínati, že připravena jest také osnova o totožném politickém rozdělení země a ta staví krajské vlády v určitých záležitostech přimo pod vídeňské centrály s obejitím místodržitelství, což je vlastně konstrukcí nové politické provincie z případných německých krajských obvodů v Čechách! Svrcho- vanou lží — a o té možno říci, že brněnskému orgánu ministra krajana nedělá mnoho cti — jest pak výrok, že „předlohy vycházejí přáním německým, abychom tak řekli asi na čtvrt či na půl cesty vstříc, z druhé polovice za- chovávají české stanovisko.“ To je podrýváním půdy českým sněmovním stranám a „Mor. Or- lice“ neměla by zapomínati, že jest přece če- ským listem. Její článek jest psán přímo na ob- měkčení českých poslanců a pokouší se o to i s hrozbou, že „Němci ehtějí věc hnáti do kraj- ností, aby dosáhli oktrojírkou více, než by če- kati se mohlo od vzájemně dohody obou národů“ a „že tím větší jest zodpovědnost českého po- selstva“.Již prý dnes dost mluví se o oktrojírce a o absolutistickém režimu, jenž sotva by nám byl přízniv, dí brněnský list. Takovouto doroz- umívací methodou dosáhnou Němci všeho,

Mor Němec Čechy Or

19 article

co si přejí, neboť přistoupí-li české strany leto pod vládní pohrůzkou oktrojírky na rozdělovací předloby, vystoupí Němci v příštím sněmovním zasedání s obstrukcí ve prospěch kuriátního veta a pohrůžkou oktroje dojdou touže me- thodou svého. České strany nesmějí přivoliti spolupůsobiti při ústavním uzákoněni předloh, jimiž se královstvi národ- nostně rozděluje ani tenkrát, kdyby jimmístodrižitel ukázal oktrojova- cí patent člerně na bílém, neboť i kdy- by došlo k tomu nejhoršímu, to jediné vždy bude možno s české strany namitnouti: „Národ nikdy nesvolil a stav oktrojovaný jest stav ne- zákonný! Ale kdyby se zachoval podle přání orgánu dra. Žáčka, z bezpráví sami učinili by stav zákonnitý.“ Buďme však objektivnía nezamlčmež poslední větu článku brněnského: „Vláda zasloužila by se o pokrok a mír, k dyby prohlásila, že Němei marně na ab- solutismus spoléhají a že by jim, i kdyby nastal, nepřinesl ký žiené růže ůspěchů.“ Nuže, přiměti vládu k to- mute prohlášení bylo by snad úkolem ministra dra. Žáčka, českého státníka ve vládě a k tomu má pisatel článku snad blíž, než české strany.

Němec Němei

20 article

— Germanisační snahy poštovní spořitelny ve Vídni. V poslední době proskakovaly opětně a opětně na veřejnost zprávy, že c. k. poštovní spořitelna ve Vídni, upouštějíc od dosavadní své praxe, snaží se všemožně rozšiřovati platnost němčiny v úřadování vnitřním i ve styku se sťra- nami. V poslední době však udál se případ, který vyžaduje důkladného zakročeni přísluš- ných instancí, poněvadž jest zřejmo, že ger- manisační choutky některých zřízenců poštovní spořitelny vybočují i z mezí slušnosti. Kterásí česká firma zaslala po- Stovni spořitotně ček,na kterém pripojihrvceske znění firmy, jíž byl obnos. poukazován, a při- ložila současně složní listek poštovní spořitelny téže firmy, na kterém bylo její označení firmové vytištěno jazykema českým. Jak známo, vydává tyto listky poštovní spořitelna sama a označuje jméno majitele konta v tom jazyku, jak majitel si toho přeje. Poštovní spořitelna ve Vídni však nevyřídila ček tento, nýbrž odepsala podateli, že vyřídí ho teprve tehdy, až jméno firmy, jíž obnos má býti vyplacen, bude označeno jazykem německýmlZ uve- deného jest zřejmo: Poštovní spořitelna uznala a vyřizovala dosud bezvadně pod českým ozna- čením veškeré zásilky pro firmu, které obnos čeku měl býti vyplacen. Firma tato jest č es ky protokolována a má v Praze sv sídlo. Firma tato až dosud sama pod svým českým firmováním obnosy z poštovní spořitelny vypovídala, avšak poštovní spořitel na nechce uznati ček na ni vydaný, když její označení jest uvedleno v jazyku českém! Tato svévole přesahuje již veškeré meze a žádáme proto, aby kruhy poslanecké této věci co nejenergičtěji se ujaly,

Vídeň Praha

21 article Hudba.

Hudba. + Fortunlo. Komická opera o čtyřech důjstvích s pěli obrazy. Text napsali A. G. de Calllavet a Robertde Flers, přeložil Jos. Vymětal. Hudbu složil Andřé Messager. (Poprvě na Národním divadle 25. září 1909.) S Fortoniem jsme se již v jiné podobě jednou na Národním divadle viděli. Bylo to v Offenbachov aktové operetce »La chanson de Fortunio«, Fortu- niova píseň milostná. Ale tam byl již Fortunio stár. z malého písaře stal se sám bohatý notář a na sve mlaďounké choti Marii dochází odplaty za parohy. jež ve dnech blažené bezstarostnosti, bujné krvea dobrodružné odvahy nasazoval svému šéfovi, s tím rozdílem, že trest jeho stáří zostřen jest bezmeznou žárlivosti. Vlastní zkušenost trápí jej tisícerým pode nřením, ale osudu přece ho neubrání. Libreltisté Ofenbachovi učinili si východiskem proverb Mussetův »Le chandelier«, jehož příběh v stručné formě zopáčili na stáří hrdinovo. Textu pp. Caillaveta a Flersa slouží základem proverb sám.

A G Calllavet Robertde Flers Jos Vymětal Messager Fortunio Fort Marie Mussetův Caillavet Flersa národní divadlo

22 article

Forlunova minulost. Obecenstvo Narodního divadla, u něhož jako celku nelze předpokládati zevrubnou znalost Musseta, tím méně, že naše činohra nepě- stuje proverbů toho nejžhavějšího a nejžahavějšího francouzského lyrika, dovídá se tedy až teď břích Fortuniův, pro který jej tak nechal na stará léta leta maltretovati Offanbach. Hřích Fortoniův je sladký a byl k němu vlastně sveden nesmělý ten boch, jejž jednoho rána strýe přivedl k notáří Andréovi za plsaře. André je typ starého hlupce, připoutavšího nerovným sňatkem k sobě mladou, krásnou bytosi, Jacquelinu. V tako- vých případech komedie již od nejstarších dob, od klasiků i kočovných improvisatorů »commedia dell arte«, nevidí v nevěře ani nie zlého. Naopak, přiro- zené odčinění nepřirozeného poměru. Takového sta- rocha, zvláště je-li ještě takovým hlupcem jako André, nikdo nepolituje. Každý se jen směje. Duch tak ironický a pohrdavý, jakým byl Musset, ovšem nedal si ujíti příležitost, aby ze situace nevytěžil ještě více ironie a směšnosti, nežli v ní již jest.

Forlunův Musset Offanbach André Jacquelina Narodní divadlo

23 article

Klamání starocha vzal si jen za rámec, v němi oklamán bude ještě i milenec. O Jacquelinu usiluje výbojný, ale chvastavý důstojník Claveroche. Jakýsi tvp zmodernisovaného bramarbasa. Chtěje lásky Jacquelininy nerušeněji užívati, poradí jí, aby opa- třila si »chandelier«. Slovo takto znamená svícen, ale v tomto významu zní po česku »hromosvod«, »plenta«, nebo nejpádněji »slon«. Překladatel bude mítí s tím slůvkem vždy potíže, poněvadž Mussek pointuje svíenem, jejž Člavaroche odnáší, poslední jeho vyslup. Hromosvod, ani plentu, ani slona ne- mohl by si odnášet do tmavé noci, aby sí jimi na cestu posvítil. A vtipu se svíenem také zas není rozumět, když schází mu v jazyku jeho dvojsmyslné pozadí. Výklad tu nepomůže, zde, musí vlip věze v duchu řeči. Nuže, Jacquelina vybere si za svíčen, pod ním má býtí tma, mladéha nesmělého písaře svého muže. Ate tiché vody břeby rejou. Takoví sníví vzdychál kové bývají mnohdy nejnebezpečnějšl. Jacguelin zamiluje se brzy do něho — zprvu z lítosti, když pozná, že ubohý hoch opravdu vroucně, hluboce co se jí lIbi nejlěpe, vedle upřímnosti lásky též di- skretně ji miluje, jak poznala z horoucl jeho písně, té Mussetovy proslulé »Plsně Forluniovy«. A ža ll- tost bývá prvým stupném lásky, Jacquelina přijde brzy na chuť polibkům Fortuniovým, jež jsou žba- vější, poeličtější, oddanější své velitelce nežli domý šlivá láska šavličkou břinkajícího lamželeza. Okla- máni jsou teď dva, manžel i milenec, a na té mo rální nemorálce smisl si ironický duch Mussetův.

Jacquelina Jacquelinin Mussetův Forluniův Fortuniová Oklo

24 article

Libretisté Messugerovi přidrželi se duchaplné fantasie Musnetovy skoro věrně. Jen sestředili roz- ptýlený scenář, v němž po způsobu romantikův nejvíce vlivem Shakespeara básnik si liboval, a zby- tečně rozšířili hru, původně trojaktovku, na dějství čtyři. První jednání, odehrávající se ve veřejných sadech, jest úplně přibásněno a má nás obeznámiti s jednotlivými osobami, tedy posloužiti za úvod, ex posici, mimo to živým ruchem, jejž na jevišti roz- poutává, poskytnouti skladateli možnost rozvinouti massy zvukové, kdežto ostatní scény jsou většinou rázu intimního. Jak se při operní dramaturgii samo sebou rozumí, musili někde krátiti, aby zas jinde mohli přidati, kdní do rozhovoření chcei se hudbě. Tak najdeme tu výjev písařů, přicházejících s kyticemi blahopřát své krásné principálce k naro- zeninám. Výjev nemá jiného účelu, než uvésti opět sbor na jeviště a s ním rozmanitost do budebního aparátu. Práne libretistů, zvlášť přidáme-li ještě hbily verš, tady obratně vyhovuje požadavkům skladatele.

Messuger Shakespeare

25 article

Co však bohužel vyprchalo, a již s proměnou dia- logu ku potřebě operní bylo snad odsouzeno vy- prchati, jest jemná ironie Mussetova. Duchaplná jeho paradoxnost je ta tam, a s ní ovšem též zvláštní humor, obetkávající jeho kousavý, běžné morálce vy- smívající se proverb. Vše v operním podání jakoby zvážnělo, příliš opravdově se tvářilo. Ale v té váž- nosti ztrácí opět námět sympatii, kterou můžeme při nevěře dáti lásce nešťastné, trpící, ne však pou- hému poživačnému záletnictví. Jediné kousavá ironie humor třeba morálce jako šosácké se vysmívající. ale s vyššího lidského hlediska, mohou příběh For tuniův postaviti do správné pěrspektivy. Na onom vážném přebarvení látky, které mate diváka v rozdělení jeho sympatie, spolupůsobil ovšem i skladatel. André Messageru znali jsme dosud roztomilých komických zpěvoher »Bearňanka- sstee

Mussetův Messagera

26 article

(alož. 1885), »Cech písařů« (slož. 1890) a z lehč aperetky »Michuovic dcernšky« (1897) jako zručného pokračovalele v tradicí komické opery francouzské. nejbližšího asi tak Delibovi. Je to sice jen malý zlomek jeho plodné činnosti, jenž ze dostal za hra- nice, ale nejcharakterističtější. Ostatním jeho zpěvo- hrám, a jest jich statná řada, nepřálo ani doma slejné šlěsti Skladatel vypsal si jimi všnk ruku, že jej nyní tak úplně ovládajícího všechny prostředky výrazové můžeme zříli. Ale Messager změnil ve své nové práci (»Fortunidnl hráni poprvé v Komické opeře 5. června 1897) měrou dosti značnou svůj sloh. Od starých tradic posunul se k moderní škole, v níž domácí tradice snaží se přijímati prvky hudebního dramatu Toto splývání dvou velkých bu debních světů nalezlo v Massenetovi předch ůdce francouzské budební moderny. A k Massenetovi, k jeho sladké vášnivosti, přilnul prozatím Messager na svém postupu.

Deliba Massenet

27 article

»Comédle musicale«, hudební veselohrou nazval svou práci a již tím označením upozorňuje, že oproti svým předchozím operám starého slohu tíhne k če- musi novému. Bylo by třeha původnějšího, rázovi- tějšího nadání, aby se to mohlo uskutečniti, »For- tunio« může však vždy zajímati jako krok na téte metě. Ne již roztříštěná čísla, ale plynulé, celkové obrazy sytými barvami podává autor, jebož hudba má vzruch a život, smyslně sálavý kolorit. Výjevy. odehrávající se mezi Jacquelinou a Fortoniem, ne- seny jsou tak mocnou a slále se stupňující vlnou citovou, že nemožno jim odolati. Kdyby ty výjevy byly v jiném rámci, v jiné souvislosti, působily by ještě hlouběji. Ale zde dlužno se vrátiti k tomu, co řečeno jest o sujetu a jeho pojímání. Na opravdo- vosť schází nám tu mravní podklad.

Jacquelina

28 article

Na veseloherní pojímání schází zas humor, šleh ironie, záblesk hudebního paradoxu. Ze zbrojnice komické opery zůstaly Messagerovi, mnohaletému je- jimu dirigentovi, věrny hlavně jen smysi pro rythmua a smysl pro půvab. Obého jest hojně partiturou ro- zeseto. K jejím přednostem náleží v neposlední řadě ustavičná gradua a umění kontrastu. Prvé jednání vyniká živostí, scénickým výrazem, má roztomile jednotlivosti, jako pikantní dvojzpěv Jacqueliny a Clavarocha a trio jich s Andrém, pointované rázným jménem důstojníkovým, jež sbor jako refrén přejímá Celkem však, přes všechny své kuželkové scény, při- pominající poněkud na Kienciova »Evangelistu« dojem aklu zůstává ještě pro úspěch nerozhodnut. Odtud stoupá však účin bez ustání. Ve druhém jed- nání sesílí jej komický výstup Jucqueliny s Andrém, bránícím se, aby mu nenasadila ozdobu krále hvozdo a Clavarochův výklad, co je to »chandelier«, obě scény dobře veseloherního slohu. Hbitá jest ještě scéna gratulační, odtud však začíná budba přijímat vážný ráz. Nejdříve obestřený lehkým zavojem me

Jacquelina Clavaroch André Clavarochův

29 article

lancholie, ve zpěvech Fortuniových, od třetího děj- ství i ve zpěvech Jacquelininých, s níž udál se pře- vrat. Je v tom ovšem mnoho horoucnosti a vášně, účin sloupá, zároveň však rozevírá se a dále hlou- běji zeje rozdvojení vnitřního slohu díla. Opouštím půdu komiky a cítíme se strhováni opravdovostí citu obou milujících. Ale nesmíme zapomenouti, že tn nestojí před námi celou generaci charakterisujíí Werther a Charlotta, nýbrž jen koketní Jacquelina lyrický, bezvýznamný snílek prvé lásky, kterou za činá hned pytláctvím v cizím hájemství. Novince přána hudební i scěnická výprava velm pečlivá. Dlužno pochváliti jak dirigenta p. Picku, tak režii p. Polákovu, jež bez velkého nákladu dovede poříditi scenerii zcela účinnou. Pro titulní úlohu bylo by třeba tenoru rázu asi lak p. Mařakova. Avšak p. Mirko Štork, ač danými sobě prostředky tihne v jiný obor, podal úlohu s pěknou vřelostí a třeba známe hlas jeho jindy ještě krásnější a šťavnatějšt, i po této stránce velmi uspokojivě. Na výši úkolu stála pl. Marja Bogucká. Umělkyni této jes bojovati na naší scéně s různými překážkami; ale umění její přemáhá je vítězně. Zpívala s velkou něhou a vroucností, ve výrazu hudebním i v podání hereckém oslňovala elegancí, nade vše pak poesií. Nedivíme se, že takové umělkyni mohlo ředitelství lissabonské opery nabídnouti za pouhé dva večery v této roli 4000 franků. — Clavaroche p. Šírův, notář p. Polákův jsou dobře kreslené šarže. Také p. Emi! Burian uplatnil pěkně svou episodu pí- saře Landry a sl. Valouškova jako komorná Madelon krásným altem svým prospěla půvabné scéně před generálem.

Jacquelinin Werther Charlotta Jacquelina Picek Polákův Štork Bogucká Šírův Burian Landry Valouškův Madelon

30 article

+ Oskar Nedbal důstojníkem řádu rumunské hvězdy. Z Vídně, 27. září. Král rumunský jme- noval Oskara Nedbala důstojníkem řádu rumunské bvězdy. Oskar Nedbal dirigoval v hlavním městě rumunském koncerl, pořádaný orchestrem vídeňských umělců hudebních. Na programu byla také Smelanov »VRava«. + Hudební a pěvecké učiliště Dvořákenm řed A. Heřmana zahajuje od 1. října nový kurs pro pří- pravu ke státním zkouškám z budby a zpěvu. Všecko, co vyžaduje se z praxe i theorie, lze v kursn tomto studovali buď souborně neb jednotlivé před- měty. Běh pro varhaníky a ředitele kůru, dále samo- statný běh pro skladbu počínají rovněž 1. říjnem Přihlášky do těchto kursů, jakož i do běžných od- dělení, klavírního, pěveckého a operního i houslo- vého, denně od 9—12 a od 2—5 v místnosteeh ústavu, Ječná ul. 10 n., 509 st. +»Symfonický orchest« počíná cvičiti na první koncert letošní sezony. Zve prolo tímto všechny své P. T. členy k nové zdárné činnosti. Změny adre starých pánů členů a přihlášky nových adresujte R. Zounek, Praha —II., Sokolská tř. 54. + K jedinému koncertu Kubelikovu, dne 10. října o 1/25. hod. odpol. v Rudolfinu potádanému, přijimají se záznamy dnes od 9—12 hod. dopol. Na telefonem neb jinak bez současného zaplacení učiněné přihlášky nemožno bráti zřetele. Ve všední dny vydávají s záznamy pouze mezi 8.—1 hod. dopol. a 3.—7. hod. večer, na což výslovně upozorňujeme. Přihlášky vý- hradně v budebním závodě Mojmíra Urbanka v Praze, Jungmannova tř. 14.

Nedbal A Heřman R Zounek Kubelikův Vídeň Praha sokolský třída Rudolfinum Jungmannův třída II Mojmír Urbanka v Praga

31 title

Různé zprávy.

32 article

no Za 200.000 marek zpronevěfených diamantů. V Berlíně byl zatčen inženýr Heim, který, byv vy- slán v létě minulého roku osadní společností dia- mantových polí do Afriky k zátoce lüderitzské jako její znalec, dovedl jí zpronevěřití diamantů, jichž ce- na se odhaduje na 200.000 marek. Chemik Heim ži před svou cestou do Afnky, téměř v nuzných po- měrech, takže když nastoupil své místo, musila za- tím choť jeho přijali jakési místo, aby uživila dítky. V Africe zpronevěřoval své společnosti diamantya neobyčejně rafinovaným způsobem je zasílal do Ně- mecka. Zhotovil totiž cementovou kaši, do níž dia- manty vložil a nadělal z ní kostek, které posílal do Německa. Vrátiv se, vyzvedl si je beze všech obtíží, neboť nikoho nenapadlo, co nenápadné kusy formo- vaného cementu skrývají. S démanty vedl rozsáhlý obchod v Německu, vyhýbaje se úzkostllvě berlín- skému trhu, i v cizině, tak že jich podle dosavadního vyšetření prodal za 150.000 marek. Při prohlídce, v jeho bytě provedené, nalezeno jich ještě za 30.000 marek. Po svém návratu do Německa Heim koupil pozemek, postavil vilu a žil panským životem. Byv zatčen na Postupimském náměstí, pohnul pod zá- minkou, že chce doma ještě dáti nějaké rozkazy, po- licejní úřadníky, že ho doprovodilí do jeho domova.

Heim Berlín Afrika Afnka Německo postupimský náměstí

33 article

Tam předstíraje, že si chce něco změřiti, se příblížil k oknu, z něhož vyskočil v sebevražedném úmyslu. Dopadl s výše 8 m na hromadu hlíny, takže utrpěl jen lehká zranění. Byl dopraven do oddělení pro ne- mocné ve vyšetřovacím oddělení v Moabitu. = 17letý hoch zavraždil ze žáriivosti bratra. Když se roservista Raffaele vrátil ze cvičení do Coseozy, byl už první noci vedle své choti a tří dítek zavražděn svým 17letým bratrem Francescem a jeho pomocníkem ranami sekerou Francesco se za bratrovy nepřítomnosti zamiloval do své švekruše a byv jí oslyšen, byl slepou žárlivostí dohnán k bratro- vraždě. Jako jeho spoluvinnice zalčena i stará jeh matka. = Zatčeaý defraudant. Z Paříže, 25. září (K. k.) Poštovní ředitel limogeský Beaume, klerý zpronevěřil 300.000 tr., byl zatčen v Larche (dep Correze).

Raffael Coseoza Francesc Beaume Moabit Paříž