Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

1IV vdne

3

tenl

4

edmul lnaono

5

V Praze, v úterý 28. září 1909

Praha

6

nost vodnavse dastslm dopadobudo odoptam, dtss vo lou vh be zel otr

7

lár od

8

Číslo 268.

9 article

Na ranní a večerní listy předpláci net V Praze v administracii na měsie na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měsle- na čtvrt lota . . . . 7 K elz b ve filiálkáchí 2 K 301 na měsic. . . Poštout na měsic. na čtvrt leta . . . . 9 K o0 s dvoji zásílkou na měsle ke na čtvrt iota

Praha

10 article Dnešní číslo pro Prahu le o 12 stranácl.

Dnešní číslo pro Prahu le o 12 stranácl. Přiští číslo „Národních Listů“ vyjde ve středu dne 29. září v ob- vyklou hodinu ranní. selhává. Poslední pokus Od minulého pátku, kdy se i druhá konference předsedů všech stran sněmu na šeho opětně rozbila o zarputilou svévoli a neslýchanou zpupnost německých obstruk- čníků, nerepresentujících snad ani polovinu dvoumilionové německé menšiny v zemi — tuží se náš nejvyšší zemský maršálek princ Lobkovica mluvčí konservativní šlechty hr. Clam Martini o závod s místodržitelem hr. Coudenhovem, aby přece jen nějak »situaci spravili a sklížili...« Hrabě Coudenhove, jsa podřízen ministerstvu vídeňskému, plní tím jen příkaz, jejž obdržel zajisté od bar. Bie- nertha, jemuž ze známých politických příčin nenadále na dělnosti sněmu českého ná- ramně záleží.. ale nejvyšší maršálek prine Lobkovic a hr. Clam Martinic činí totéž z po- hnutek prý vlasteneckých, pouze proto prý. aby netrpěl prospěch země dalším hacením činnosti snému českého. Leč jakož jest na výsost zajímavo, že touž dobou, kdy politika ministerského předsedy potřebuje dělnosti sněmu českého jako soli, — člen vlády jeho, německý ministr krajan Schreiner, stojí v řadách německých obstruk- čníků a schvaluje usnešení sv azu jejich, takže hr. Coudenhove musí vlastně zápolit a vyjednávat s ministrem téže vlády .a rovněž tak baví paradoxie, že autonomistická šlechta »naše« svými čelnými representanty pracuje té chvíle fakticky kongruentně s místo- držitelem ku prospěchu bar. Bienertha, pro- půjčujíc se mu ochotně za prostřední ka mezi námi a německými obstrukčníky, kdežto německoůstavověrné šlechtě ani nenapadá podobné zakročení, nýbrž líbí se jí státi »sans phrase« oběma nohama v tá- boře německé obstrukce. —

Martini Coudenhove Lobkovic Martinic Schreiner Bienerth Praha

11 article

A kdyby aspoň bylo slechu, že seté úlohy prostředníkův, nikým nežádanýcha tedy nepovolaných »naší« páni kavalíři zho- sťují přesně dle svých programových zásad, že tedy při vší konciliantní shovívavosti vůči německým obstrukčníkům a jejich praete nsím neslýchaným — nezapomínají na mez, za kterou nelze zajíti, aniž by tím utrpěla důstojnost sněmu království českého a právo ná- roda českého v něm. Ale tomu se pohřichu dle nejnovějších zpráv německých listův zdejších jako vídeňských — nepo- dobá! Vizme obapolné strategické postavení naše a Němcův. Němečtí poslanci, jak známo, nechtějí své frivolní obstrukce proti sněmu království českého zanechati jinak, leč bude-li tento sněm jednat především a vý- hradnějen o národních požadav- clch Němcův v Čechách a o ničem jiném. Nechtějí ani dopustit, aby se sněm český dříve i jen normálně ustavil; nýbrž požadují zpupně, aby neustavený ten sněm především jiným dal před- nost toliko vládním a jejich roz- dvojovacím návrhům, aby hned v nejblíže příští schůzi je probral v prvěm čtení a přikázal zvláštní, stalé komisi, které by se určila lhůta nejdéle do vánoc, aby celý ten komplex německo-vládních návrhů a předloh vyprala z první vody na čisto. Zatím by sněm náš byl poslán domů a od- byla by se ve Vídni »berní kampaň« říš ské rady.

Němcův Vánoce Čechy Vídeň

12 article

Potom, snad v lednu nebo v únoru svo- lali by český sněm opět, a sice výhradně k dojednání a vyřízení těch famosních předloh vlády Bienerthovy, jež posud úřadně po slancům českého národa ani sdě- leny nebyly jakož i těch monstrosních návrhů německé obstrukce, které jsou krajní vyzývavostí a pohoršením svévolným všech upřímných přátel vlasti a národa českého. — Naproti tomuto zpupnému diktátu německé obstrukční menšiny zaujali čeští poslanci sta- novisko — po našem názoru až příliš umír- něné, po názoru mluvčího konservativní šlechty hr. Clama Martinice »zcela správné« — řkouce: »Neodmítáme jednati o vládních německých návrzích, bude-li zárove jednáno též o návrzích a požadavcíeh našich. Neobmýšlíme řešení otázky ná- rodní oddalovat a protahovat, ale nemůžeme připustit, aby sněm český výhradně a pře- devším pouze touto záležitostí se zabýval a všechny ostatní důležitosti vlasti odložil, ba vyloučil, jak Němci chtějí. Trváme naopak na tom, a by současně i veškeré ostatní dů- ležitosti zemské, zejména potřeby hospodářské a kulturní byly na tomto sněmu projednány a za tou příčinou, aby nebyla zvolena pouze jediná komise vy- rovnací, nýbrž aby především sněm český řádně se ustavil a byly veškeré komise re- aktivovány.

Bienerthův Martinic Němec

13 article

Leč o tom Němci ani slyšet. Když pak v druhé konferenci předsedů minulého pátku naší přesně své stanovisko vyjadřili ná- vrhem Dvořákovým, jenž doporučoval zcela rozumně a správně tento jednací pořad příští schůze sněmu českého: volbu ko misí, volbu zemského výboru, členů Hypoteční a Zemske banký a zemský rozpočet — tu vyvstal hr Clam Martinic, aby jmenem konservativního velkostatku návrh náš seslabil a Něm cům vyšel vstříc návrhem kompromisním »aby na jednací pořad příšti schůze byl dána pouze volba komisí a tím, aby byl položen základ k dalším pracím sněmu v celém rozsahu- Leč doufal lí, že tím Němce uchlácholí a získá, pan Clam Martinic notně se zklamal. Němečtí pohlaváři mu na ručest odpovéděli rozhodným »ne« a opětováním kategorického svého diktátu, že o ničem jiném nedají sněmu jednat než o svých návrzích a o Ble- nerthových předlohách. — Tím byla i druha konference ztroskotána. Ale, jak jsme jiz výše dotkli, to nevadilo ani princi Lobkovi- covi, ani hr. Clam-Martinicovi, aby nicmén ještě dále se pachtili jako dobrovolní pro- středníci o překlenuti propasti mezi námi německými obstrukčníky. Od pátku do dneška do pondělka do- mlouvají pánové ti dle zpráv německých horlivě a snažně našincům, abychom slevili se svého jedině správ ného stanoviska a vyhověli Něm cům podstatně v ten způsob, že bychom upustili od projednání rozpočtu, všech sebe nalehavějších předloh hospodářských a spo- kojili se tím, že by sněm zvolil jednu nebo dvě komise, načež by se ihned za ča zabývati výhradně předloh am vyrovnacími!! Nevíme dosud, jak naši odpověděli k těmto pěkným sprostředkujícím návrhům.

Němec Dvořákův Martinic Lobk Německo

14 article

Německé listy tvrdí, že prý agrárníci a svobodomyslní poslanci uvolili se oželiti pro- jednání rozpočtu zemského, ale že by též byli upustili od ostatních bodův návrhu Dro řákova a připustili výhradní přednost předlohám vládním a návrhům německým, o tom do té chvíle zádný německý list nebáji. Patrně tedy ruce české dosud pevně se drží břehu, ale němečtí obstrukčníci za to tím zarytěji trvají na svém zpupném justa- mentu děj se co děj, nechť ze vzdoru jejich pojde cokoliv! Když nemohou pro- vésti svůj schvál, chtějí dosáh nouti zavření sněmu českého k němuž asi také dojde! Což jim záleží na blahu země české Jinak ovšem stoji věc pro vládu Bienerthovu, která ocitne se po zavření sněmu českého v nebývalé tísni na radě říšské, ze které ji nevysvobodí ani rozpuštění parlamentu, ani nové volby — sněmovní a řišské.

Bienerthův

15 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 25. zářl. (Nové německo stesky.) Německým tiskem kolují zase dvě nové žaloby na vládu, že v Rakousku důsledne naddržuje Slovanům. Jsou lo v obou případech věci nad míru povážlivé. Prvý případ: Když se vlivem rěck resoluce po celé Dalmacii, nevyjímaje ani Vlachů, rozšířil ruch, směrující ke sloučeni s Chorvat kem a za hlavní důvod sloučení uvá- děno, že rakouská vláda důsledně po celých 100 le! Dalmacií zanedbává, utvořena v mini- sterstvu náhle komise, jež vypracovala plán na hospodářské povznesení. Dalmacie a mimo jiné navrhla také, aby se nákladem státu vystavěly ve vhodných mistech hotely, které by turisty lákaly do Dalmacie. Vládu předešel však v této věci soukromý komitét, v jehož čele stojí hr. Jan Harrach a tento komitét vystavěl už několik hotelů. Syndikát, starající se o stavbu hotelů, financoval nedávno svůj podnik. Uzavřel smlouvu s terstskou adriatickou bankou, lublaňskou úvěrn bankou a bankou českých spořitelen, které ko- mitétu opatři na stavby 4l% milionů korun. Atu vláda, vidoue, že povinnosi, kterou sama pře- vzala, koná za ni Harrachův komitét, zavázalu se přispivati komitétu ročně 70.000 K na zúro- čení půjčky. To je první břích vlády, která ve své péči o hospodářské povznesení Dalmnacie věnuje na čistě slovanský podnik ročně obrovskou sumu 70.000 K.

Vlach Chorvat Harrach Harrachův Praha Rakousko Dalmacie Slovan adriatický banka

16 article

Druhý připad je ještě hroznější. Z Berlína do Terstu jezdí nyní přes Prahu Celovec rychlik s přímými vozy. Na některýeh vagonech jsou tabulky, ukazující směr, ve kte- rém jedou. Jsou také tabulky s nápisem Berlln Praha Celovec-Trieste ovšem vedle tabulek s ná- pisem čistě německým. Ale nápis český způsobi vzbouření v Celovci a tamější německá národní rada zaslala již ministerstvu železnic obrněný protest proti poslovaňování Korutan falšování ryze německého Klagenfurlu slovan- ským Celovcem. Ubohý Celovec! Proč vznikal v době, kdy do Korutan ještě německá noha ani nepáchla dal se pokřliti jedinými tehda obyvateti korutan- skými, Slovinci. Není přece vinou Slovinců, že Némci, nerozumějíce jim, přenesli na město omylem jméno brodu, jenž v těch místech vedl přes řeku Glinu (Glan). V Praze, 27. záři. (Vclební opra v v Haliči.) V ukrajinském klubu na sněmě ha- ličském rokováno o otázce, mají-li Ukrajinci vy- jednávati s Poláky o reformu sněmovního voleb- ního řádu. Klub schválil, aby se stal pokus o dorozumění s polskými stranami. V přišt

Némec Ukrajinec Polák Berlín Terst Praha Celovec Korutany Glina Halič Berlln Praha Celovec Trieste

17 article

schůzi budou sestaveny požadavky strany ukra- jinské a budou dodány klubům polským. Stran národně-ruská akce této se nezúčastní. Posl. Sobolowski, byv otázán, ce soudi o národním katastru, navrženém národními de- mokraty pro východní Halič, vyslovil se proti této myšlence. Má ji přímo za nemožnou, po- něvadž židé a Němei žádali by také za sesta- vení svých katastrů a tím by značně ohrozili ná- rodní državu polskou ve východní Haliči. „Polská korresp.“ prohlašuje za klamn zprávy, že se říšská rada sejde již v polovině října. Polským politikům, kteří v té věci učini ve Vídni dotaz, dostalo se ubezpečení, že říšská rada se nesejde před počátkem listopadu, takž haličský sněm bude míti letos dosti času, aby důkladně připravil volební opravu. V Praze, 27. září. (Slovinská vy so ko škola.) V liberálních kruzích slovinských drži se přesvědčení, že za nynějších poměrů na říš- ské radě není naděje na brzké zřízení slovinské vysoké školy v Lublani, ač Slovinci mají dost náležitě připravených mladých učenců, kteří by mohli se etí zaujati učitelská místa na vysoké škole. Slovinci však mohou i za nynějších ne- utěšených poměrů konati přípravy k založen své vysoké školy a sice tím způsobem, žese jejich mladí učenci habilitují na některé univer- sitě. Poněvadž neni naděje, že by německé uni- versity jejich habilitaci připustily, Slovinci chá pou se ochoty českého akademického senátu který prohlásil, že připustí docenty, kteří by na české universitě v Praze přednášeli slovinsky- Touto ochotou českého akademického senátu — píše „Sl. Nar.“ — otvírá se slovinským učen- cům cesta k docentuře a umožňuje se jim, opa- třiti si kyalifikaci ku profesuře na budoucí vy- soké škole slovinské v Lublani. „Slov. Nar.

Posl Halič Vídeň Praha Lublaň Nara

18 article

soudí, že by se v Praze mohila znenáhla zříditi celá slovinská právnická fakulla, která bys potom jen přenesla do Lublaně. Myšlenka slo vinských liberálů nelíbi se však klerikálům, kteř se obávají svohodomyslného směru českého vy sokého učení a Prahy vůbec. Dr. Šusteršio proto zamítá liberální návrh a žádá, aby se Slo vinci domáhali vysoké školy přímo v Lublani. Tím však se vzdává slovinské vysoké školy na tak dlouho, dokud se nezměni nynější směr vídeňské politiky. Z Terstu, 25. zářI. (Slovinské vý- věsky v Terstě.) Měslská rada tersíská vy- dala v říjnu 1907 na základě usnesení vlašské většiny nařízení, že všichni obchodnici, živnost níci atd. v Terstě jsou povinni označiti svou živnost na vývěsných tabulich tské jazyken vlašským. Proti nařízení tomu protestovala slo- vinská menšina v obecním zastupítelstvě a n její protest místodržitelství nařízení zrušilo Městská rada odvolala se k ministerstvu, ale mi nisterstvo schválilo opatření místodržitelovo. Le- tos rozhodoval o téže věci správní soud; který dal za pravdu Slovincům a nařízení vlašsko městské rady torstské prohlásil za nezákonné V Praze, 27. září. (IIrabě Ferdina n

IIrabě Ferdin Praha Lublaň Terst V Praga

19 article

Buquoy .) Bývalý ministr orby v kabinetech Körbrově, Gautsehově a Hohenlohově, hr. Ferdí nand Duquoy, který dnes zemřel ve Sv. Petru u Gorice, dosáhl věku 53 let. Narodil se 15. záři 1856 ve Vídni a byl mladším bratrom hr- Karla Buquoye, předsedy klubu konservativných velkostatkářů na sněmě českém. Hr. Ferdinan Buquoy měl od r. 1878 velkostatek v jáchymov- ském okrese a r. 1887 byl zvolen v kurii velko statkářské do českého sněmu, v němž byl čle nem klubu konservativců. R. 1892, když zma- řeny vídeňské punktace, vzdal se mandátu sně- movního, dal se však zvoliti do německe- ho odboru zemědělské rady, v niž byl na to horlivě činným. Dne 26. listopadu 1904 při re- konstrukci kabinetu Körbrova povolán za mini V drobném prodejíe ranní člslo o sobě . . za sh večerní za 4h Ve flialkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10 k večerní . . . . . . . 6 h knacráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administraco v Marianské ul., o Tam nacházejí se ten redakce. tiskárna a skpedine „Národních Listů Rukopisy se nevraceji.

Buquoy Duquoy Petr Ferdinan Buquoy Gorica Vídeň Hradec Gautsehov Hohenlohov

20 article

stra orby na místo bar. Giovanella, jenž tehda odstoupil. Po pádu ministerstva Körbrova přišel v téže hodnosti 1. ledna 1905 do kabinetu Gautschova a 2. května 1906 do kabinetu Ho- henlohova. Když 28. května 1906 princ Hohen lohe padl, hr. Ferd. Buquoy šel do výslužby. Od té doby byl častěji jmenován jako kandidát ministerského předsednictva, ale políticky čin- ným už nebyl. Smýšlení byl konservativně ně- meckého. Z Pešti, 27. září. (Koloman Thály t.) Za Zablatu došla zpráva, že tam zemřel posl. Koloman Thály, čestný předseda strany neodvi- slosti a historik Rákóczyův. Narozen 3. ledna 1839 v Csepi u Komárna, zabýval se studiemi evangelicko-theologickými, právnickými a k- nečně filosofickými. Byl nějaký čas profesorem literárních dějin a od r. 1870 je poslancem uhorského sněmu, v němž náležel vždy ke sku- pině radikální. Literárně činným byl již od roku 1855, z počátku jako belletrista, brzo na to však jako historik, zabývaje se nejvíce dobou Františka Rákóczya II. Jest také zásluhou Thá- lyovou, že ostatky Rákóczyovy byly před třemi roky převezeny z Turecka do Uher a tam slav- nostně uloženy. Politicky vzbudil posledně po- zornost za vlády hr. Štěp. Tiszy, když včasným zakročením ve sněmě utišil obstrukci strany ne- odvislosti a umožnil na několik měsíců klidnou sněmovní prácí. Sněmovna vyznamenala ho za lo zlatou plaketou, sehválně objednanou a ze sbírky poslanců zaplacenou. Jako historik ma- darský má Koloman Thály zabezpečenu trxalou památku.

Giovanell Gautschův Hohen Buquoy Koloman Thát Rákóczyův Rákóczya Štěp kabinet Pešť Csepi Komárno That Turecko Uhry evangelickýtheologický Rákóczyův Tisza

21 title

Politické zprávy zahraničně.

22 article

V Praze. 27 září.

Praha 27 zář

23 article

Změna v osobě ruského vyslance ve Vídni. Do Petrohradu se vrátil z Washingtonu ruský vyslanec pro Spojené stšty baron Rozen. V diplomatických kruzích ruských říkají, že baron Rozen neodjede již nazpět do Ameriky. nýbrž bude poslán za vyslance do Vřlně. Do- savadní ruský vyslanec ve Vídní, kníže Urusov. jest už mnoho měsíců těžce nemocen a není s to, aby vykonával svůj těžký úřad. Na místo Rozenovo do Ameriky dostane prý se bývalý vyslanec v Japonsku, Bachmetěv, jenž se v Tokiu právě tak neosvědčil, jako před tím v Sofiji. Paní Bachmetěvá je rodilá Američanka a od té okolnosti ruské zahraničné ministerstvo očekává, že se Bachmetěv konečně dostane na místo, kde se osvědčí a spraví si pokaženou reputaci. meza Všeslovanská výstava v Odesse r. 1910. »Spolek slovanské jednoty« (»0óuecTno «) oznamuje, že uspořádá v Odesse všeslovanskou výstavu, jež bude ole- vřena 15. (28) května 1910 a polrvá do 1. (14.) řijna 1910. Bude to výstava průmyslová, řemeslnická, umělecká a zemědělská. V provo- lání se praví: »Spolek slovanské jednoly« vy- tknuv si za nejhlavnější cíl pomáhati vzájem- nému kulturně hospodářskému zblížení slovan- ských národů vzěj-mným studiem literatury. vědy, kultury a hospodářského bytu, jakoži osobným poznáváním se představitelů slovanských národů mezi sebou, nemohl neobrátiti svou po- zornost na ohromný význam výstav vůbeca této výstavy v Odesse zvlášť. Odesské výstavy slibili již zúčastniti se mnozí vystavovatelé z Rakouska, Německa, Uher i jiných evropských zeml. Ale spolku záleží na tom, aby hlavními účastníkyvýstavy byli Slované a k tomu je vroucně zve Obhodat výměna mezi slovanskými národy nedosáhla dosud žádouci výše a jednou z příčin loho je, že Slované na vzájem neznají, co vyrábějí, a že se jim slovanské výrobky ne-

Rozen Rozenův Bachmetěv Bachmetěvá Slovan Vídeň Petrohrad Washington Amerika Japonsko Tokio Odessa 28 ) květen Rakousko Německo Uhry

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Ceská Olympiada. Kde se vzala, tu se vzala, ale už je tady, česká Olympiada. Bez valného hluku, pojednou a z nenadání vynořila se z tišin prázdninových. Olympiada — tedy hry olympijské v Praze Ty reorganisované, mezinárodní ? — Ne. Ale vždyť i sokolskému sletu říkalo se »Olympiada« — a přece teď není ani potuchy po sletu Sokolů, jichž křidla v této chvili a jsou poněkud unavena po vítězném výlelu do Lucemburku a přes Oceán. — — Začněme pro informaci jako student svoji českou úlohu, šedým dávnověkem, kdy ve starém Recku bývaly každého čivrtého roku pořádány v Olympii, na Peloponnésu, veliké hry tělo- evičné, závody v běhu, v rohování, zápolení. ve vrhu diskem, ve skoku atd., později také i dostihy koňské. Arei tenkrát měly tyto slav- nosti ráz spíše náboženský, ale vedle toho také národní, neboť scházeli se k nim Řekové i ze vzdálených končin asijských. Ti, kteří vynikl při hrách tělesnou zdatností, bývali oslavováni stejně jako dnes velebíme vynikající umělce spisovatelé, politiky, průmyslníky a vůbec pýehu národa. Olympijské hry podstatně a dlouho ob rážely se v literatuře a umění Řecka a trosky olympijské, kde znáti ještě stopy bývalého stadi a okolních velkolepých staveb chrámových, dosu hlásají bývalý veliký význam her, vedle nichz vznikly v Řecku ještě i jiné, podobného druhu, na př. isthmické, kterých pozdějí sám clsař Nero vee se činně zúčastnil jako závodnik. Hry olympijské bývaly především institue míru, neb v době olympiady musily přestaii všecky domácí nesváry a boje. Což divu, že myšlenka olympijských her byla lákavou v době kdy vojenský rozpočet pohleuje ne už miliony ale miliardy, ve všech státech, které přikládají si hrdý název »civilisovaný«.

Sokol Řek Praha Lucemburk Olympie Peloponnés Řecko

25 article

Francouz, baron Pierre de Couberlin, my slenku tu pojal a svolal r. 1894 do pařižské Sorbonny olympijský kongres všech přátel tě- lesné výchovy, na němž bylo stanoveno, aby Mezinárodní výbor pro hry olýmpijské, hne tenkráte zvolený, postaral se o reorganisaci olym- pijských her v rámci mezinárodaím tak, aby hry odpovídaly modernímu vývoji tělesné výchovy, to jest, neomezily se toliko na program bývalýeh her řeckých, ale rozšířily jej i na sporty a hry i tělesné cviky, o kterých se slarým Řekům ani nezdálo, jako na př. cyklismus, šerm, lawn tennis, tělocvik na nářadí atd. A tak byly po- řádány první reorganisované hry na klasické půdě sthénské r. 1896, pak po čtyřech lelech — jako za starověku — v Paříži, při světové výstavě r. 1900, po novém čtyřletí r. 1904 v St. Louisu v Americe a posléze r 1908 v Lon- dýně. Letos při schůzi Mezinárodního výbor v Berlíně bylo stanoveno, aby příští hry byly ve Štokholmě r. 1912. Tím způsobem, že toliž pokaždé hry bývají v jiném městě a jiné zemí. je zachováván jejich mezinárodní, světový ráz.

Francouz Couberlin Řek Paříž St . Louis Amerika Lon Berlín mezinárodní výbor pro hra olýmpijský

26 article

Nelze upříti, že rámec, kterého se dostalo prvým hrám alhenským, byl zvláště půvabný a velkolepý, nejen klassickým okolím a rozpomín- kami, ale zejmena tím, že bobatý kupec řecký Averov dal nákladem nevím kolika milionů drachem obnoviti i staré Stadium Heroda Attiku, z něhož ještě r. 1894 zbývalo jen několik schátralých mramorů a zřetelné místo. Dnes je zbudováno idealní hřiště celé z bilého mramoru, aréna, jakou sotva lze vystavěti kde jinde, i kdyby bylo peněz a dobré vůle habaděj. — Okolnost tato svedla Řeky hned roku 1896 k žádosti, aby mezinárodní hry olympijské byly konány vůbec jen v Athenách — ale Mezi- národní výbor nemohl na žádost tu přistoupiti, sice by se byl prohřešil proti zásadám, které mu uložil pařížský kongres r. 1814 Nastala vojna řecko-turecká, věc usnula a teprve po vojně přišla na porady znovu. Řekové, zlákáni úspěchem prvých her i svým nádherným stadiem, stanovili si zkrálka zvláštním zákonem svoje vlastní hry olympijské — oficislně zvané Jeux

Herodes Řek

27 article

olympiques d'Athěnes — a vláda jmenovala olympijský výbor, jehož předsedou stal se ko- runní prine Konstantin. Hry zahájeny s novým. velkolepým úspěchem r. 1906 a po druhé budou konány r. 1910, ač-li politické poměry je nepřekazl. Český sport již před patnácti lety taks rozmohl, že mohl se odvážiti k účasti na kol- biště mezinárodní a hned r. 1896 utvořil se z záslupců všech kruhů a ústředí sportovníeh Český výbor pro hry olympijské, který měl úkolem prostředkovati účast borců českých při olympijských hrách vůbec a skutečně podařil se mu vyslati byť i neveliký počet závodniků r. 1900 do Paříže (5), pak r. 1906 do Athen (12) a posléze r. 1908 do Londýna (24). Přes to, že zejmena město Praha štědře podporovalo representaci českého sportu v cizině, přece pro- středky Českého výboru proti sumám, jimiž vládly a vládnou komitéty jinonárodní, jsou žalostně nepatrně. Ale však i zde vytrvalost vůle přemohla mnoho,

Konstantin Paříž Athena Londýn Praha Český výbor pro hra olympijský

28 article

Počíná se i v samém lůně Mezinárodního výboru mluviti o tom, aby v době dohledné byly mezinárodní hry olympijské konány také v Praze, nejvhodnějším středu Evropy. Kdo kdy viděl některé ze zmlněných her olympijských neb aspoň stopoval zprávy o nich, ten jedině uzná, jak veliký význam měly by hry nejen pro Prahu, ale pro celou českou vlast a kdyby nějakým vhodným způsobem mohly býli spo- jeny se sokolským sletem — arci beze vši ůjmy této nad jiné významné instituci sokolské — staly by se události světovou, při které česká vlast nepochodila by zle. Než to se stane, má Český výbor olym- pijský na mysli toliko mnohem skromnějši »českou olympiadu«, slavnost, při které by v čase co možná krátkém — nikoli tedy něko- lika dnů nebo dokonce týdnů jako olympiady jiné — podal úhrnný obraz zdatnosti českého sportu a tělesné výchovy. To je asi ellem hlavním první české olympiady svatováclavské. Je přirozeno, že ani cil hmotný neustupuje do pozadí a výtěžku olympiady bude použito na vyslání borců ke hrám olympijským do ciziny ať již do Athén nebo do Štokholmu. Potěšitelno je, že k olympiadě podali si ruee všichní sportovníci čeští bez rozdilu a že, tak jako druhdy v Řecku, na tu chvíli umlkly všecky vniterné neshody a rozbroje; zůstal jen společný cil. A co nejvice váží, i Sokolstvo neodmitlo ruky pomocné a ochotně vysllá vzorné svoje družstvo. které znovu ukáže vysokou vyspělost českého tělocviku. Však nebyl by obraz tělesného vývoje českého bez Sokolstva nikterak úplným a mezera byla by přiliš veliká!

Praha Evropa Atény Štokholm Řecko

29 article

Však český výbor olympijský kladl vezdy na lělocvik velikou váhu a snažil se tělocvik uvésti se sportem v soulad, A proto také se zá- jmem co nejvíce přátelským stopoval a stopuje rozvoj věci sokolské a pokud na něm je, snaží se, aby tělocvik i při mezinárodních hrách olym- pijských co nejvíce se uplatnil, Dosud arci če- skému sportu i tělocviku nedostává se stadia, ne- lze tu sice mluviti o stadiu mramorovém, jako jest alhenské, ale dojista bylo by možno spoje- nými silami zbudovati v Praze stadium konstrukce železné, jaké bylo zřízeno v Londýně r. 1909. jako trvalou arénu pro cvičení tělesné jakéhokoli druhu. I k tomu směřuje český výbor olympij- shý a zakládá na to zvláštní fond. Zatim tedy bude olympiada konána na hřišti S. K Slavia, která ochotně vyšla pořadatelům vstřic, stejně jako ostalní kluby a ústředí, jež buď závody svoje, dřive již chystané, odložily nebo zakázaly všecky závody jině, aby nevznikla olympiadé konkurence. Čásť české olympiady vlastně již jest odbyta, jsou to závody veslařské, které byly konány letos koncem června s úspěchem u nás dosud neví- daným. Olympiada dnešnl, v den sv. Václava bude miti ve svém programu (dopoledne) mezi národní hodinový závod v běhu (místo úmorného a snad jenom v Athénách možného běhu mara- thonskélio), zápasy družstev dámských a muž- ských v »házené«, novém sportu výlučně českém

svatý . Václav Praha Londýn Atény Slavia

30 article

a (odpoledne) mezinárodní závody athletické, cvi- čení sokolského družstva, šermiřská assauts s kordem, šavlí a fleuretem, olympiada české lawo-tennisové associace (na hřišti L T. Cerelu S. K Slavia) a posléze zápasy foolballové. Pro- gram bude shuštěný tak, aby v době ustanovené (do soumraku) úplně byl vyčerpán. Konkurence mezinárodní má zvláštní svůj důvod a význam v tom, že borci češtl mohou hned měřiti své síly s cizinou a poznati na místě svoje slabiny nebo snad i lepší stránky. Nelze ovšem očekávati účast ciziny takovou, jako byla posledně v Athenách, kde sešlo s cizích boreů přes tisíe, nebo dokonce jako v Londýně, kde účaslníků bylo ke dvěma tisí- cům — prostředky Č O. V., jak řečeno, jsou minimální (dosavadních subvenci musi býti užilo k vlastnímu účelu výboru, k vyslání borců do ciziny) a olympiada sama musí ještě vynésti čistý zisk ... Proto také stanovisko kritik musí býti blahovolné.

Londýn Slavia L T . Cerel S Č O . V

31 article

Že účel olympiady — fedrovati vyslání borců českých do ciziny — není nepatrný, toho svědectvím snad nejlepším je ansloge se snahami a pracemi jinonárodních výborů olympijských, z nichž na př. maďarský má ročních 20.000 K podpory vládní a ostatní těst se stejně vládní podpoře, jdoucí do desítek ti- síců. Jest zdůvodněna naděje, že zdaři-li se olympiada česká, že i pro nás bude lze dociliti subvence vládní. O zastupitelství v mezinárod- ním výboru dnes jednotlivé vlády se ucházejí, jako posléze maďarská a japonská, a pořádaní olympiad mezinárodních je pro každou dotyč- nou vládu otšzkou důležifou Tak při olympiadé amerieké sám president Roosevelt rozhodoval, kde hry budou konány. V úzkém rámei feuilletonu nelze vyčerpati všecky zajímavosti her se týkajíeí, stane se tak ještě jinde. Naším úkolem bylo toliko upozor niti nejširší veřejnost na podnik výboru, kterému dosud podařilo se vždy a všude uhájiti samo statnost českého sportu.

Roosevelt

32 title

Dr. Jiři Guth.

doktor Guth