ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 add15660-7959-11dc-9063-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 17 celkem · entity: person 37, place 34, org 4, work 4
1 masthead
opatření dobrým divadelním kukátkem něbo ma- lým dalekohledem, mohou, není-li obzor příliš mlhou zahalen, dobře pozorovati čtyři viditelné měsíce Jupiterovy. Měsíčky tyto jest viděti večer udaného dne v tomto pořádku:
Jupiterův Měsíček
3 title
15. 3 2 1
4 article
Jupiter Západ
Jupiter západ
5 article 41 8 4 32
41 8 4 32 O jest Jupiter, číslice značí měsíce, číslované dle vzdálenosti od oběžnice. Dne 17. l. první měsíc přechází zdánlivě kotouč Jupiterův. Dne 18. l. druhý měsíc nebude viděti, neboť vešel za kotouč Jupiterův a opustí stín jeho po zá- padu Jupitera v 7 h. 30 m. Saturn 15. l. zapadá v. 7 h. 28 m.; nalezá se rovněž v souhvězdí Střelce. Ju- piter prozrazuje se pozorovateli svým jasným leskem, hrajícím do modra, Saturn jest o něco slabší a žlutavé barvy. Pěkně vyniknou tyto rozdíly barev při porovnání s Venuší, jež září ještě jasněji než Jupiter. Hvězdy tyto nutno pozorovati brzy (30 m. až 40 m.) po západu Slunce. Jupiter blíží se k Saturnovi a bude mu 28. I. nejblíže, o čemž ještě zprávu přineseme. Neptun nalezá se nad souhvězdím Oriona; vychází 15. 1. v 6 h. 32 m. večen a zapadá 16. l. v 10 h. ráno. Lze jej spatřiti jen dalekohledem. Pozoruhodné zjevy na obloze: 14. l. čtvrtek. Mars v 5 h. ráno je v konjunkci s Měsícem, nachází se 4° na jih od okraje měsíce (průměr Měsíce = 129). Té- hož dne očekává se padání Leonid- Leonidy jsou meteority, jež zdají se vycházeti z hlavy souhvězdí Lva, odkudž jejich jméno.
Jupiterův Venuše Jupiter Saturn Neptun Mars Leonid Jupiter Jupiterův pad Jupiter Saturn
6 article
Dráha jejich v prostoru souhlasí s dráhou ko- mety objevené r. 1866 Templem. Kometa tato vrací se k nám vždy po 33 letech, a rovněž hojné padání Leonid objevilo se v letech 1766. 1799, 1833, 1866 v kterémžto posledním roce zvlášť zasluhovalo padání jejich jména ohni- vého deště. Měly se tedy objeviti v četném počtu opět v roce 1899. Ale očekávání bylo marné; Ju- piter svou přítažlivostí uchýlil hlavní jejich roj tak, že Země setkala se pouze s některým meteority. Nechť si ale nikdo nemyslí, že snad v roce 1866 meteority »vylítaly«; pro takové nebeské ohňostroje je zásoba meteoritů nevyčerpa- telná. Nelze sice ani letos očekávati značnější počet Leonid, ale také není nemožno, že je někdy později opět spatříme v plné jejich síle. 15. l. pátek. Venuše v konjunkci s Měsícem ve 3 h. odpol. 70 od jižního kraje Měsíce. Jupiter v konjunkci s Měsícem v 8h. večer 50 od jižního okraje. Saturn v kon- junkci s Měsícem v 10 h. večer 40 na jih od Měsíce. 18. l. pondělí. Venuše v konjunkci s Jupiterem v 7 h. ráno; sblíží se na 2° 45“. (Měsíc v první čtvrti.) 19. l. úterý. Venuše v konjunkci se Saturnem opět v 7 h. ráno, jsouc od Sa urna 2° 12' na jih vzdálena.
Leonid Venuš Templ Jupiter měsíc Saturn ° 45
7 article
Pátý mezinárodní zoologický kongres v Berlině. Referuje Ph. Dr. M arie Baboro va. (Pokračování.) G. Tornier, dr. filosofie a kustos zoologi- ckého musea v Berlíně: »Ueberzählige Bildungen und Bedeutung der Pathologie für die Biontotechnik«. Ukazuje na případy přespočetných útvarů na ocasech ještěrek, při polydaktylii, na případy v par tiích obratlů a pánve a na útvary dvojčatné. Expe rimentálně jest možno vzbuditi podobné poměry ce stou různou, v přírodě však se tak stává zvláště je- nom poraněním. Biontotechnikou nazývá učení o zá- konech, jimiž se řídí stavba téla jednotlivých orga nismů, a tyto zákony osvětlují nejlépe zjevy patho- logické. L. H. Plate, soukromý docent zoologie na universitě v Berlíně: »Ueber Cyclostomen der süd- lichen Halbkugel.« Z jižní polokoule se uvádí 7 rodů skupiny kru- hoústých ryb: Geotria, Mordacia, Exomegas, Velasia, Caragola, Neomordacia a Yarra. Rod Mordacia má maxillární zuby opatřeny třemi výběžky a postráda vaku na krku: má 3 druhy a to: mordax z Austra- lie, acutidens a lapicida z Chile. Rod Geotria má plo- chý zub maxillární se čtyřmi výběžky, dvěma men- šími a dvěma většími; v stáří mívá kožní vak na krku. Má rovněž 3 druhy: australis z Australiea Již. Ameriky, chilensis z Již. Ameriky, Australiea Nového Zeelandu a stenostomus z Nového Zeelandu a Tasmanie. Význam onoho krčního vaku kožního není dosud dobře znám, není to vychlípenina ža- ludku, nýbrž lymfatický prostor podkožní. Co se týče metamorphosy ve vývoji, lze ji nejlépe sledovatiu rodu Geotria chilensis. Jest to nejprve larva, jako minoha (Ammocoetes), z pravidla 8 em. dlouhá s ústy, podobnými oněm u larev mihule z rodu Petromyzon, s očima z těžka znatelnýma, žlutavě zbarvená, se hřbetními ploutvemi dosud neoddělenými.
doktor G Tornier Exomegas Velasius Caragola Neomordacio Yarra Geotrio Ammocoetes Berlín Austra Chile Amerika Nový Zeeland Tasmanie Australiea Nový Zeeland Bildungen und Bedeutung der patologie Petromyzon
8 article
Následuje stadium, v němž jest larva obyčejně 9 cm. dlouhá, stejně zbarvená jako stadium ammo- coetové, oko však má větší a ústa přeměněná v ku- latou bezzubou příssavku. Potom následuje stadium larvy asi 10 cm. dlouhé, jež má postranní a břišní partie těla stříbrolesklé a hřbet hnědočervený, na příssavce ústní má pak 2 přívěsky, oko veliké a obě hřbetní ploutve zřetelně oddělené. Na to následuje larvalní stadium, zvané Macrophtbalmia, as 11 cm. dlouhé (dříve bylo popsáno Platem jakožto samo- statný nový rod), se hřbetem, zbarveným černě, s postranními částmi těla intensivně stříbřitými, s velikýma očima a s příssavkou ústní, opatřenou rohovitými zuby a přívěsky. Když pak individuum úplně dospěje, bývá 40 cm. dlouhé, stříbrný lesk poněkud ustoupí a oči se trochu zmenší, zejmena u samiček, u nichž se též stává hřbet šedým. Ammo- coetové stadium žije v písku, čímž se vysvětlujě ne- dostatek pigmentu. Ze zmíněných sedmi rodů jsou přesné a správné toliko tři první. O. Bütschli, professor zoologie a palaeonto logie na universitě v Heidelberce: »Vitalismus und Mechanismus«. Nesouhlasí ani s vitalisty ani s neovitalisty nýbrž zastává stanovisko, které hledí zjevy životn vysvětliti způsobem mechanickým: fysikalním totiž a chemickým. Jest však zapotřebí mnoha pokusů aby dnes mechanismem dosud nevysvětlené zjevy biologické byly ozřejměny. Co se týče problemu formách, tu označuje organickou formu jakožto stav klidu a rovnováhy, jehož význam jest podobný onomu ve světě anorganickém.
centimetr
9 article
V utváření organismů vůbec a vyšších zvláště hraje velikou úlohu náhoda (připomíná její moc působnost v lidských podnicích a dílech uměleckých.) Odpůrci mechanismu uvádějí za důvod svůj účelnost organismů, ale o té jest možno mluviti toliko při sebevědomí organismů nejvyšších a pak: možno i účelnost vysvětliti v její základech mechanismem Zákonů vitalismu, nezávislých na světě anorganickém, Bütschli neuznává. Avšak ke konci přiznává, že všechno přece dosud nelze vysvětliti mechanismem a že budoucnost teprve rozhodne mezi oběma the oriemi. (O životě psychickém zvláště nepojedná val. Ref.) E. Wasmann, kněz z řádu Jesuitů v Luxem burgu: »Zur näheren Kenntniss der Termitophilen Dipterengattung Termitoxenia Wasm.« Tento nový rod hmyzu dvoukřídlého žije v hní zdech termitů v jižní Africe a východní Indii a vy kazuje mnohé embryologické a anatomické zvlášt- nosti. Na thoraxu má zvláštní přívěsky, které mor- phologicky i physiologicky nahrazují křídla. Jsou proterandrickými hermaphrodity a ve vývoji schází larvové stadium. Lze stanoviti dva podrody, z nichž jeden snáší ohromná vajíčka, z kterých se líhne přímo dospělý hmyz, kdežto druhý podrod má embrya, která se vyvíjejí až k imagovému stadiu v těle ma- teřském. Původně jest imago stenogastrické, později physogastrické; toto záleží v tom, že se nadmíru vy víjejí ovaria, abdominální kožní přikrývka tělní, sval- stvo a tukové těleso, kdežto varlata zakrňují.
E Wasmann Wasm Lux Afrika Indie
10 article
W. Wedekind, knihkupec v Berlíně: »Die Parthenogenesis und das Sexualgesetz.« Parthenoge nese nevznikla sekundárně z pohlavního rozmnožo- vání, nýbrž právě naopak: parthenogenetické vajíčko jest původnější, z něho vzniklo teprve vajíčko, kte- rému jest třeba oplození. Dokladem pro to mu jest okolnosť, že jsou v takovém vajíčku přítomny po- čátky obojího pohlaví. Rozeznává 3 druhy partheno- genese. Thelytokie jest druh nejnižší, kde ve vajíčku převládají samičí látky pohlavní. Amphotokie jest druh vyšší, kde jsou oba druhy pohlavních elemento v rovnováze. Třetí a nejvyšší stupeň jest arrheno- tokie, kde mají převahu pohlavní látky samčí. (Pokračování.)
W Wedekind Berlín
11 article Literatura.
Literatura. F. Počta. O tvorstvu předvěkém Nauka o zkamenělinách. (Palaeonto- logie.) V Praze 1900. 80. 649 str. a 816 obr. v textu. Skoro do druhé polovice let osmdesátých ko chala se nadějí převalná část přírodozpytců, jmeno- vitě těch, kteří zasvětili své síly studiu tvorstva vy- hynulého, že se palaeontologii záby podaří nalézti dokumenty tak důležité a v hojnosti toliké, že se jimi descendenční theorie — dnes vůdčí — buď zcela opodstatní, buď poopraví, neb doplní, anebo že ukáží na nové dráhy výzkumné. Když však čas míjel velká poměrně území byla palaeontologicky vykoři- stěna, jmenovitě když četné naděje, jež se kladly do výzkumu nejstarších uložených útvarů, zejmena kam- bria — dochvilně zklamaly, palaeontologické bádaní pokleslo, ruch na poli jeho se zmírnil, pracovníků ubylo a proud jejich obrátil se ke studiu petrografi- ckému, ke stratigrafii, tektonice a dynamické geotogii i k jiným odvětvím přírodních věd. Též u nas jeví se vlna tohoto kolísání do jisté míry, jest však slabá, protože dosud jen úměrná našemu početnému množství. Pravda, v Německu, ve Francii a v Anglii obracejí se v poslední době opět mnozí k poli ryzí palaeontologie, když se bylo ukázalo, že v době nej- dohlednější prostředky dosavadními a methodam známými nedospěje se v obvodech nauk zeměvěd ných a také zvláště na poli petrografickém těch vý sledků, které se bezpečně očekávaly. Obrat ten po- silují vzácné objevy předvěké zvířeny v Severní Ame- rice, pak v Rusku a po mnohé stránce podrobná vy- kořisťování palaeontologická obzvlášť v Německu, ve
F Počta Praha Německo Francie Anglie severní ame Rusko
12 article
Švédsku, Anglii a Francii, v poslední době pak v Italii. Zároveň razí sobě dráhu názor, že palaeonto- logie při své přirozené mezerovitosti uspokojí jen tenkráte, bude-li zvířenu fossilní vykořisťovati vrstvu od vrstvy do možného vyčerpání a ne, jako druhdy to činila, jen zhruba. Neboť jest přirozeno, má li býti získán obraz předvěkého tvorstva, že nemůže býti rýsován znalostí dosavadního poměrně malého množ- ství fossilních druhů, jichž snáme dosud kolem 80.000 — kdežto druhů žijících páčí se na 300.000 — nýbrž množstvím mnohem větším, jehož velikosť vy- tušíme, uvážíme-li, že živočišstvo, než dospělo nyněj- šího stupně svého vývoje (ovšem, pokud je můžeme sledovati), prožilo řadu dlouhých geologických věků.
Švédsko Anglie Francie
13 article
Zkušenosti pak učí, že nelze dosud tvrditi skoro ani o jednom stupni vrstevném, neřku-li o souvrství třeba území malého, že se zvířena jeho zná dokonale a že nové objevy vyhynulých druhů se tam již neučiní. O tom můžeme se také u nás všude přesvědčiti, kde se zkamenělinonosné vrstvy vyskytují. Naše české země přispěly k snahám nahoře zmíněným jak materiálem, tak i duševní prací. Po- kud se týče fossilního materiálu, můžeme oprávněně tvrditi, že u nás v Čechách a na Moravě máme kla- sická území vrstevná, přebohatá zbytky předvěkých zvířen a květen, jejichž studium položilo základy k znalosti určitých dílů velkolepého, přes to, že do- sud kusého obrazu vývoje živočišného, jehož jedno- tlivé nárysy sdělala součinná, neunavná práce biologů a palaeontologů všeho světa. Mám na mysli v Čechách útvar silurský, kamenouhelný a křídový, na Moravě. pak útvar jurský, částečně mladší třetihory a dilu- vium, k výzkumu jejichž víží se těsně jmena J. Barranda, A. Friče a E. Suesse, pokud se týče zvířeny, D. Štura, O. Feistmantla a J. Velenovského, jde-li o předvěkou květenu a posléze v první řadě J. Krejčího, máme-li na pa- měti stratigrafii.
J Barrande A Frič E Suess D Štura Feistmantl J Velenovský Čechy Morava
14 article
Zbytky živočišné, zachované v horninách našich zemí, poutaly mysl dosti záhy. V Čechách zanechal o nich kratičké zprávy B. Balbin roku 1679, pak Fr. Zeno roku 1770; na Moravě píse O. Croll o zkamenělinách již r. 1608, zmiňuje se o kostech obrů, čímž míní zbytky koster mamuta a jeskynního medvěda jeskyň moravského Krasu, dále zmiňují se o nich J. Schroeder (1664), T. J. Pešina z Čechorodu (1677) a j. Leč teprve na konci první polovite století 19. započal též u nás soustavný výzkum zvířen, pohřbených v mocných souvrstvích, na podkladě ryze vědeckém. Výsledek pak jeho je dodnes po každé stránce znamenitý. V knize přítomné, věnované předvěkému tomuto tvorstvu, obral si autor, známý četnými odbornými pracemi palaeontologickými a pokračovatel v Barran- dově díle, nesnadný úkol, nastíniti aspoň hrubě pře- hled nauky, kteréž jest zvířena ta jediným cílem všeho zkoumání. Zároveň však vytkl si úkol další, neméně obtížný, napsati totiž přehled ten srozu- mitelně také neodborníkům a přátelům geologiei palaeontologie, jichž jest po vlastech našich množ- ství nemalé. V obou směrech došel cíle. V předmluvě vymezuje svému spisu hranice a vytýká, kam až je položil, při čemž podotýká, že přimkl se ke škole francouzské, aby zamezil možná nedorozumění.
Zeno O Croll J Schroeder T J Pešina Čechy Francie Morava Čechorod Barran
15 article
Stručný a přece obsažný zároveň jest první díl, v němž po vymezení pojmu nauky palaeontologické následuje stať o pochodu fossilačním (zkamenění) , dále o vztazích palaeontologie k zoologii a botanice. Z přebledného seznamu se dovídáme, že ze všech českých útvarů je dosud 6745 živočišných druhů známo, ve stati pak následující se vykládá, jak nedo- statečné jsou dosavadní objevy palaeontologické. — Druhý díl jest věnován stručnému popisu hornin usazených, v nichž se zkameněliny vyskytují. Autor se v něm dotýká rozčlenění hornin, míuví o uložení vrstev, o jejich poměrném stáří, o zeměpisných pás- mech a rázech (faciích) živočišných i horninných. Díl ten autor zakončuje vhodně rozpravou o útva- rech a jejich rozčlenění, při čemž ma hlavní zřetel k našemu království. — Neméně stručně a též zají- mavě vytyčuje autor v díle třetím pomer palaeonto- logie k nauce o vývoji tvorstva, kterýž nesnadný obraz líčí stručnými črtami o druhu a jeho proměn- livosti, dále o tvarech přechodních a řádech přechod- ních tvarů. Kratičce, ale srozumitelně je vylíčena podstať nauky Lamarckovy. Neméně zajímá však též, jak autor rýsuje stručnými slovy vliv prostředí na živočišstvo, jeho přizpůsobení se, dále vzájemnost ústrojů, vývoj skokem, vývoj souběžný a sbíhavý. Také dotýka se ústrojů zakrnělých, pak tvarů odlou- čených a souhrnných a posléze vývoje zárodkového.
Lamarckův
16 article
Tolikéž obsažná je krátká stať o postupu tvorstva na zemi, k čemuž se jaksi druží vysvětlení řady vývo- jové a řady podobnosti. — Po každé stránce zají- mavě psán jest díl čtvrtý, obsahující přehled dějin palaeontologie. Není v něm věcí zbytečných, aniž pohřešují se tam kusy podstatné. Obsah jeho stačí, aby čtenáři poskytl správný obraz, jak tato poměrně mladá nauka vynikala, jak se vyvíjela a jaký podíl mají na jejím vývoji naše země české. — Leč hlavní podstatou spisu přítomného jsou díly ostatní, část systematická. V ní obrazí se stručně sice, ale jistě a šťastně nastíněný nástin zajímavé této nauky. Autor zachoval v ní rozvrh obecně uživaný, dle něhož tří- díme živočišstvo v deset typů: prvoky, houby, lač- kovce, ostnokožce, členovce, červy, měkkýšovité, měkkýše, pláštěnce a obratlovce. Popis a líčení tvarů typů těch doplňuje obrázky vhodně volenými a pře- valně pěkně provedenými, kteréž činí s popisem pěkný a ladný celek. S hlediska tohoto nemůžeme než knihu pana autora vřele doporučiti nejen všem přátelům geologie a palaeontologie, kotvící v našich českých zemích, než všem, kdo mají o ní nějaký zájem a jsme jisti, že též odborník s potěšením po ní sáhne. Leč jedné věci bychom si velice přáli, aby pan autor při vydání druhém pamatoval také na
17 article
Moravu, Slezsko a na uherské Slovensko a doplnil svůj spis příklady též odtamtud. Prospěje to jen jeho spisu. Budeť s to, aby prohloubil jednotlivé oddíly své knihy, na př. o korálech, ramenonožcích, mechov- kách, korýších nižších. měkkýších, hlavonožcícha ssavcích, příklady z klassických tamějších útvarů: jury, mladších třetihor a diluvia, jednak získá tím spisu svému všechny moravsko-slezské a uhersko- slovenské přátele věd přírodních. Rozhodně však jest nám trvati u vědách přírodních, jmenovitě jde-li o příručky velké a větší, při programu zvěčnělého, nezapomenutelného prof. J. Krejčího, že kniha druhu tohoto uspokojí a vykoná své poslání jen tehdy, je-li psána se zřením ke všem zemím českým V. J. P.
profesor Morava Slezsko Slovensko