1
masthead
13. listopadu 1901.
5
title
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6
article
„Studený“ stroj parní.
„Studený“ stroj parní.
Napsal Ing. Otakar Klep al.
Inga
Otakar klep
7
article
Čtenář zavrtí nedůvěřivě hlavou nad tímto
novým pojmenováním. Pára a horko při stroji
parním jsou pojmy tak nerozdělitelné, že se
hořejší nadpis zdá přímo absurdním a přece
jest pára, s níž toto nové dítko technického
pokroku pracuje, studená. Její největší teplota
kolísá mezi 80—45° C; jest to tedy as teplota
tepidaria v žofínských lázních parních. Ovšem
že výraz pára studená přípustný jest toliko ve
srovnání s vysoko přehřátou parou na 250-350° C,
v době nejnovější k pohonu strojů parních
používanou.
Připojením »studeného« stroje parního ke
stroji parnímu teplému, obvyklé formy, dostalo
se poslednímu zlepšení, jehož další vývoj a
vliv na hospodářské poměry dosud nedá se
přehlednouti.
Dosavadní parní stroje trpí vadou, vedle
jiných, že dosud rozdíl mezi teplotou v kon-
densatoru, která dle vacua obnáší as 60—45°6
a onou vody, potřebné ke srážení páry v kon-
densatoru, která as 15° C obnáší, dosud zu-
žitkován nebyl. Onoho rozdílu teplot, tedy 45 až
30° C, a tepla páry výfukové užijeme k pohonu
stroje druhého tím, že teplem tímto odpařujeme
tekutiny s nízkým bodem varu, aneb jinak ře-
čeno užijeme takových tekutin, jež při malých
teplotách odpařeny, mají vysoký tlak. A teku-
tiny takové zná a používá jich zimotvorná
technika již dávno. Jsou to zejmena amoniak
s bodem varu při —33° C, kysličník siřičitý
(SO,) s bodem varu při —10° C a j.
8
article
Při novém »studeném« stroji parním po-
užito bylo kysličníku siřičitého z toho důvodu,
že páry jeho nerozežírají kovy.
Dle Regnaulta mají páry kysličníku siřiči-
tého při teplotě 15° C tlak as 3 atmosféry
absolutní, při teplotě pak as 60° C tlak as 11
atmosfér. Možno tedy oním teplem as 60°
v kondensatoru vytvořiti páry kysličníku siřiči-
tého v tlaku 11 atmosfér absolutních a páry
tyto vésti do zvláštního válce parního, kde
expandují z oněch 11 atmosfér as na 3 atmos-
féry, jež odpovídají oněm 15° C vody, ke srá-
žení páry potřebné. Jest samozřejmo, že je-li
voda studenější, na př. 5° C, možno expando-
vati s párami kysličníku siřičitého ještě dále.
zde tedy as na 2 atmosféry a zužitkování tepla
jest pak ještě větší.
Regnault
9
article
V podstatě své vypadá pak tento nový
stroj parní, spojení to teplého a »studeného«
stroje, takto: Představme si kterýkoli parní
stroj, ovšem co nejúsporněji pracující a nej-
modernější konstrukce, jehož pára výfuková
vede se do povrchového kondensatoru, ale ne-
sráží se tu chladnou vodou, nýbrž na př. ky-
sličníkem sířičitým v kapalné formě, jenž te-
plem, páře výfukové ujmutým, se promění
v páru. Pára tato vede se do zvláštního válce
a vykonává tu práci, expandujíc na tlak (as 3
atm.), jenž teplotě vody ke srážení páry po-
třebné (as 15° C) odpovídá. Pak vyfukuje pára
kysličníku siřičitého do druhého kondensátoru
povrchového, kde se sráží a zkapalní. Zkapal-
nělý kysličník siřičitý čerpá se zvláštním čer-
padlem z kondensatoru druhého a vytlačuje se
jím do kondensatoru prvého za parním strojem,
odkud pak znovu začíná oběh. Jest tedy po-
vrchový kondensator stroje prvního, teplého.
zároveň kotlem parním či odpařovákem stroje
»studeného«. Podstata jest tedy velice jedno-
duchá; bylo ale třeba přemocí mnohé obtíže
bylo třeba práce a pokusů čtyř let, nežli stroj
dostal nynější formu, vhodnou pro praktické
upotřebení. Zvláštní obtíže činilo utěsnění částí
strojních s kysličníkem siřičitým, jednak aby
*) Článek tento připojuje se ke článkům Ing
B. Brože a V. Vancla, předešle uveřejněným, i po-
dáva podrobnější vysvětlení ve článcích oněch nazna-
čeného směru k praktickému rozřešení důležitého
problemu. Studenými stroji parními (Kaitdampíma-
schinen) označují se dle Žeunera z pravidla stroje
chladicí č. zimotvorná, tepelné stroje hnané), zde
užito názvu toho pro podružné stroje parní.
k číslu 313.
Brož
V Vancl
Žeuner
Inga B
10
article
se předešlo ztrátám této poměrně drahé hmoty.
jednak aby se zamezil pronikavý a dusivý zá-
pach kysličníku.
Vedle svrchu zmíněné dobré vlastnosti, že
totiž nerozežírá kovy, má kysličník onen ještě
tu dobrou vlastnost, že není třeba žádného ma-
zání pístu a ucpávky tyče pístové při válci.
v němž expandují páry kysličníku, poněvadž,
jak zkušenost ukázala, maže kysličník siřičitý
výborně sám. Válec s párami kysličníku chceme
v následujícím krátce zváti »válcem studeným«
Okolnost ta, že válec studený není třeba
olejem mazati, jest velmi výhodná pro oba po
vrchové kondensatory, jež sestávají z řady tru-
bek spirálných, jimiž se u parního stroje te-
plého vede kapalný kysličník, u studeného jeho
páry; u prvního povrchového kondensatoru ob-
klopeny jsou trubky parou výfukovou z válce
teplého, u druhého vodou k opětnému srážení
par kysličníku. Trubky v druhém kondensatoru
neznečistí se nikdy olejem a tím zůstává kosf-
ficient průchodu tepla mezi parami kysličníku
a vodou ke chlazení ustavičně týž.
Zvlášť pečlivě bylo třeba konstruovati ono
malé čerpadlo, jež opět zkapalněný kysličník
tlačí z kondensatoru druhého do prvého. Ky-
sličník sířičitý stykem se vzduchem a zvláště
s vodou proměňuje se ihned v kyselinu, jež pak
zhoubně na kovy působí. Proto nemohl býti do
výtlačného potrubí onoho malého čerpadla
vsunut žádný větrník a přece bylo třeba zame-
ziti rázy v potrubí tomto. I tato obtíž byla
šťastně překonána.
11
article
První »studený« stroj parní o 60 koň. si-
lách postaven byl v pokusné laboratoři vysoké
školy technické v Charlottenburku a připojen k
stávajícímu stroji parnímu s expansí ve třech
válcích. Druhý jest v běhu v centrále berlín-
ských elektráren, jest o 175 koň. silách a zu-
žitkuje teplo výfukové páry starších již sdruže-
ných strojů parních o 360 koň. silách.
S prvým strojem v charlottenburské tech-
nice provedena byla již celá řada pokusů,
z nichž k posouzení hospodárnosti nového stroje
vyjímáme jen tolik, že parní stroj teplý sám
v sobě spotřeboval 5.6 kg. páry na indikovaného
koně a hodinu, stroj kombinovaný se studeným
4.15 kg. páry na indikovaného koně a hodinu,
což vzhledem ke spotřebě páry ve stroji teplém
znamená úsporu takořka 26%. Při stroji druhém
v centrále berlínské připojen byl ke stroji te-
plému o 360 koní stroj studený o 175 koních,
při čemž se nespotřebuje anio
kilogram uhlí více, než u stroje
teplého. Majitel dostane oněch 175 koní
zdarma, ovšem po odrážce zúročení a umo-
ření kapitálu, uloženého v přístrojích (konden-
satorech atd.) stroje studeného. Jest tedy stu-
dený stroj parní vítanou pomůckou pro zvětšení
síly stávajících strojů parních a jsou-li tyto staré
či pochybené konstrukce a následkem toho ne-
hospodárné, výtečným korrektivem.
Charlottenburk
vysoký škola technický
kg
12
article
Nová založení pak vypadnou as takto: Ny
nější nákladné stroje s expansí ve třech válcích
zmizí; na jich místo přijdou stroje parní teplé
s expansí ve dvou válcích, s vysokým tlakema
přehřátou parou a na místo třetího válce par-
ního přijde studený válec parní.
To, co dosud pověděno bylo, jest jenom
jeden obor použití studeného stroje parního.
Pole jeho upotřebení jest ale mnohem širší.
Jest známo, že i při nejlepších kotlích zužitkuje
se toliko 759—80 paliva a že ostatní odchází
komínem ve formě horkých plynů. Ztráta tato
byla nevyhnutelná k vytvoření potřebného tahu
v komíně. V době poslední nahražuje se
s úspěchem přirozený tah komína tahem umě-
lým, způsobeným ventilatorem a tu pak jest
ovšem možno při použití umělého tahu získati
studeným parním strojem největší část z oněch
20%—25 tepla, jež dosud bezúčelně komínem
odcházelo.
Studený parní stroj dá se také připo-
jiti ku plynovým motorům. Při těchto promění
se as 25 tepla v práci, 70% odchází nespotře-
bováno ve výfukových plynech a v ohřaté vodě
13
article
LIsTu
LIsTu
ke chlazení válce motoru. Veliká část této te-
ploty dá se opět použitím studeného stroje zu-
žitkovati.
Studený parní stroj dá se ale použíti i
tam, kde horká voda ze země vyvěrá, jejíž te-
plota ale tak jest nízká, že v tom stavu ne-
mohlo se jí upotřebiti. Tak na př. z některých
dolů v Chile čerpá se voda až 800 C horká, jež
dosud bez užitku odtékala. Použije-li se této
vody k odpaření kysličníku, tu dostaneme páru
theoreticky v tlaku 19 atm., jež se zužitkují ve .
studeném stroji. Pro Chile jest okolnost tato i
jinak důležitá. Ve vnitrozemí jest nedostatek
vody k napájení kotlů lokomotiv a třeba tu
vodu potřebnou z vody mořské na pobřeží de-
stilovati a do vnitrozemí na stanice napájecí po
dráze dovážeti.
K destilaci vody spotřebuje se hojně te-
pla, jež se dosud bez užitku ztrácelo. Příště
povede se odpařená voda do odpařováku ky-
sličníku siřičitého, zde srazí se, ale ztratíc teplo
vykoná práci ve studeném stroji.
Z několika ukázek těchto jest patrno, že
použití studeného stroje parního otvírá se pole
neobyčejně široké, že jím podstatně zlevní se
průmyslová výroba a že vynález tento jest scho-
pen vyvolati kvetoucí průmysl i tam, kde do-
sud podmínky k tomu scházely, kde uhlí bylo
velice drahé, pracovní sily zase přirozeně levné.
Pomůže snad také k tak toužené decentralisaci
průmyslu, jenž nebude, jako dosud, vázán na
uhelné pánve aneb na jich blízkost.
jítstilovat
Chile
14
article
Astronomické rozhledy.
(Od 13.—20. listopadu.)
Astronomické rozhledy.
(Od 13.—20. listopadu.)
Počínáme v čísle dnešním novou rubriku,
v níž nalezne každý, jemuž hvězdné nebe není.
lhostejno, upozornění na důležité události ve
vesmíru a případně i jich vysvětlení neb návod
k jich snázornění. Zprávy ty budou následovati
po sobě v týdenních lhůtách.
Slunce vychází 13. listopadu (ve středu)
v 7 h. 11 m., stojí nejvýše na obloze (kulmi-
nuje), když naše hodiny ukazují 11 h. 44 m.
a zapadá ve 4 h. 18 m. Každým dnem vychází
o 1—2 m. později a zapadá o tutéž dobu dříve,
tak že 20. l. (ve středu) vychází o 7 h. 22 m.
a zapadá ve 4 h. 9 m. Při tom jeho polední
výšky ubývá, neboť jeho deklinace je záporná
a zvětšuje se; 13. l. činí — 170 52' a 20. list.
— 190 36'. Sluneční rektascense přibývá za
týden asi o 30 m., 13. I. rovná se 15 h.
12 m. a 20. 1. 15 h. 41 m., nalezá se tedy
Slunce v souhvězdí Vah a vstoupí 22. l. do
souhvězdí Štíra. Zdánlivý průměr jeho jest
32 24“, tak že halíř přikryje povrch Slunce,
držíme-li jej od oka ve vzdálenosti 170 cm.
centimetr
15
article
Měsíc vychází 13. l. v 9 h. ráno, za-
padá v 5 h. 51 m. večer, tedy 1 h. 33 m.
po západu Slunce a jeví se jako úzký srpek
obrácený vypuklou stranou ke Slunci. Nalézá
se v souhvězdí Hadonoše nad souhvězdím
Štíra, proběhne během týdne souhvězdí
Střelce a Kozorožce a nalezá se 20. l.
v souhvězdí Vodnáře, odkudž vkročí 21. l.
do souhvězdí Ryb. Zároveň opozďuje se jeho
východ denně asi o 54 m.; 20. l. výchází
v 1 h. 7 m. odpoledne a zapadá právě o půlnoci.
Pražští čtenáři mohou na staroměstském orloji
na hořejším kruhu dobře sledovati vzdalování
se Měsíce od Slunce a jeho přibývání.
Z planet Mars a Uran jsou blízko
Slunce a nejsou tedy viditelny.
Merkur jest vzdálen od Slunce asi 189
na západ a jest jitřenkou. Vychází 15. listop.
v 5 h. 25 m. ráno a jest jej možno zcel
pohodlně pouhým okem na východním nebi vy-
hledati.
Venuše nalezá se v souhvězdí Střelce
a jest večernicí. Vychází 15. l. v 11 h. 15 m.
dopoledne a zapadá 2 h. 32 m. po západu
Slunce, tedy v 6 h. 50 m.
Jupiter, největší oběžnice naší sou-
stavy, vychází 15. l. v 11. h. 8 m. dopoledne
a zapadá v 7 h. 20 m. Nalézá se v souhvězdí
Střelce spolu se Saturnem. Pozorovatelé,
Uran
Merkur
Venuš
Hadonoš
Saturn
m . Jupiter