ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adccc280-7959-11dc-8b22-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: person 10, org 3, place 3, work 3
1 masthead
13. listopadu 1901.
2 masthead
NHU
3 masthead
OBZO
4 masthead
Císlo 29
5 title
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6 article „Studený“ stroj parní.
„Studený“ stroj parní. Napsal Ing. Otakar Klep al.
Inga Otakar klep
7 article
Čtenář zavrtí nedůvěřivě hlavou nad tímto novým pojmenováním. Pára a horko při stroji parním jsou pojmy tak nerozdělitelné, že se hořejší nadpis zdá přímo absurdním a přece jest pára, s níž toto nové dítko technického pokroku pracuje, studená. Její největší teplota kolísá mezi 80—45° C; jest to tedy as teplota tepidaria v žofínských lázních parních. Ovšem že výraz pára studená přípustný jest toliko ve srovnání s vysoko přehřátou parou na 250-350° C, v době nejnovější k pohonu strojů parních používanou. Připojením »studeného« stroje parního ke stroji parnímu teplému, obvyklé formy, dostalo se poslednímu zlepšení, jehož další vývoj a vliv na hospodářské poměry dosud nedá se přehlednouti. Dosavadní parní stroje trpí vadou, vedle jiných, že dosud rozdíl mezi teplotou v kon- densatoru, která dle vacua obnáší as 60—45°6 a onou vody, potřebné ke srážení páry v kon- densatoru, která as 15° C obnáší, dosud zu- žitkován nebyl. Onoho rozdílu teplot, tedy 45 až 30° C, a tepla páry výfukové užijeme k pohonu stroje druhého tím, že teplem tímto odpařujeme tekutiny s nízkým bodem varu, aneb jinak ře- čeno užijeme takových tekutin, jež při malých teplotách odpařeny, mají vysoký tlak. A teku- tiny takové zná a používá jich zimotvorná technika již dávno. Jsou to zejmena amoniak s bodem varu při —33° C, kysličník siřičitý (SO,) s bodem varu při —10° C a j.
8 article
Při novém »studeném« stroji parním po- užito bylo kysličníku siřičitého z toho důvodu, že páry jeho nerozežírají kovy. Dle Regnaulta mají páry kysličníku siřiči- tého při teplotě 15° C tlak as 3 atmosféry absolutní, při teplotě pak as 60° C tlak as 11 atmosfér. Možno tedy oním teplem as 60° v kondensatoru vytvořiti páry kysličníku siřiči- tého v tlaku 11 atmosfér absolutních a páry tyto vésti do zvláštního válce parního, kde expandují z oněch 11 atmosfér as na 3 atmos- féry, jež odpovídají oněm 15° C vody, ke srá- žení páry potřebné. Jest samozřejmo, že je-li voda studenější, na př. 5° C, možno expando- vati s párami kysličníku siřičitého ještě dále. zde tedy as na 2 atmosféry a zužitkování tepla jest pak ještě větší.
Regnault
9 article
V podstatě své vypadá pak tento nový stroj parní, spojení to teplého a »studeného« stroje, takto: Představme si kterýkoli parní stroj, ovšem co nejúsporněji pracující a nej- modernější konstrukce, jehož pára výfuková vede se do povrchového kondensatoru, ale ne- sráží se tu chladnou vodou, nýbrž na př. ky- sličníkem sířičitým v kapalné formě, jenž te- plem, páře výfukové ujmutým, se promění v páru. Pára tato vede se do zvláštního válce a vykonává tu práci, expandujíc na tlak (as 3 atm.), jenž teplotě vody ke srážení páry po- třebné (as 15° C) odpovídá. Pak vyfukuje pára kysličníku siřičitého do druhého kondensátoru povrchového, kde se sráží a zkapalní. Zkapal- nělý kysličník siřičitý čerpá se zvláštním čer- padlem z kondensatoru druhého a vytlačuje se jím do kondensatoru prvého za parním strojem, odkud pak znovu začíná oběh. Jest tedy po- vrchový kondensator stroje prvního, teplého. zároveň kotlem parním či odpařovákem stroje »studeného«. Podstata jest tedy velice jedno- duchá; bylo ale třeba přemocí mnohé obtíže bylo třeba práce a pokusů čtyř let, nežli stroj dostal nynější formu, vhodnou pro praktické upotřebení. Zvláštní obtíže činilo utěsnění částí strojních s kysličníkem siřičitým, jednak aby *) Článek tento připojuje se ke článkům Ing B. Brože a V. Vancla, předešle uveřejněným, i po- dáva podrobnější vysvětlení ve článcích oněch nazna- čeného směru k praktickému rozřešení důležitého problemu. Studenými stroji parními (Kaitdampíma- schinen) označují se dle Žeunera z pravidla stroje chladicí č. zimotvorná, tepelné stroje hnané), zde užito názvu toho pro podružné stroje parní. k číslu 313.
Brož V Vancl Žeuner Inga B
10 article
se předešlo ztrátám této poměrně drahé hmoty. jednak aby se zamezil pronikavý a dusivý zá- pach kysličníku. Vedle svrchu zmíněné dobré vlastnosti, že totiž nerozežírá kovy, má kysličník onen ještě tu dobrou vlastnost, že není třeba žádného ma- zání pístu a ucpávky tyče pístové při válci. v němž expandují páry kysličníku, poněvadž, jak zkušenost ukázala, maže kysličník siřičitý výborně sám. Válec s párami kysličníku chceme v následujícím krátce zváti »válcem studeným« Okolnost ta, že válec studený není třeba olejem mazati, jest velmi výhodná pro oba po vrchové kondensatory, jež sestávají z řady tru- bek spirálných, jimiž se u parního stroje te- plého vede kapalný kysličník, u studeného jeho páry; u prvního povrchového kondensatoru ob- klopeny jsou trubky parou výfukovou z válce teplého, u druhého vodou k opětnému srážení par kysličníku. Trubky v druhém kondensatoru neznečistí se nikdy olejem a tím zůstává kosf- ficient průchodu tepla mezi parami kysličníku a vodou ke chlazení ustavičně týž. Zvlášť pečlivě bylo třeba konstruovati ono malé čerpadlo, jež opět zkapalněný kysličník tlačí z kondensatoru druhého do prvého. Ky- sličník sířičitý stykem se vzduchem a zvláště s vodou proměňuje se ihned v kyselinu, jež pak zhoubně na kovy působí. Proto nemohl býti do výtlačného potrubí onoho malého čerpadla vsunut žádný větrník a přece bylo třeba zame- ziti rázy v potrubí tomto. I tato obtíž byla šťastně překonána.
11 article
První »studený« stroj parní o 60 koň. si- lách postaven byl v pokusné laboratoři vysoké školy technické v Charlottenburku a připojen k stávajícímu stroji parnímu s expansí ve třech válcích. Druhý jest v běhu v centrále berlín- ských elektráren, jest o 175 koň. silách a zu- žitkuje teplo výfukové páry starších již sdruže- ných strojů parních o 360 koň. silách. S prvým strojem v charlottenburské tech- nice provedena byla již celá řada pokusů, z nichž k posouzení hospodárnosti nového stroje vyjímáme jen tolik, že parní stroj teplý sám v sobě spotřeboval 5.6 kg. páry na indikovaného koně a hodinu, stroj kombinovaný se studeným 4.15 kg. páry na indikovaného koně a hodinu, což vzhledem ke spotřebě páry ve stroji teplém znamená úsporu takořka 26%. Při stroji druhém v centrále berlínské připojen byl ke stroji te- plému o 360 koní stroj studený o 175 koních, při čemž se nespotřebuje anio kilogram uhlí více, než u stroje teplého. Majitel dostane oněch 175 koní zdarma, ovšem po odrážce zúročení a umo- ření kapitálu, uloženého v přístrojích (konden- satorech atd.) stroje studeného. Jest tedy stu- dený stroj parní vítanou pomůckou pro zvětšení síly stávajících strojů parních a jsou-li tyto staré či pochybené konstrukce a následkem toho ne- hospodárné, výtečným korrektivem.
Charlottenburk vysoký škola technický kg
12 article
Nová založení pak vypadnou as takto: Ny nější nákladné stroje s expansí ve třech válcích zmizí; na jich místo přijdou stroje parní teplé s expansí ve dvou válcích, s vysokým tlakema přehřátou parou a na místo třetího válce par- ního přijde studený válec parní. To, co dosud pověděno bylo, jest jenom jeden obor použití studeného stroje parního. Pole jeho upotřebení jest ale mnohem širší. Jest známo, že i při nejlepších kotlích zužitkuje se toliko 759—80 paliva a že ostatní odchází komínem ve formě horkých plynů. Ztráta tato byla nevyhnutelná k vytvoření potřebného tahu v komíně. V době poslední nahražuje se s úspěchem přirozený tah komína tahem umě- lým, způsobeným ventilatorem a tu pak jest ovšem možno při použití umělého tahu získati studeným parním strojem největší část z oněch 20%—25 tepla, jež dosud bezúčelně komínem odcházelo. Studený parní stroj dá se také připo- jiti ku plynovým motorům. Při těchto promění se as 25 tepla v práci, 70% odchází nespotře- bováno ve výfukových plynech a v ohřaté vodě
13 article LIsTu
LIsTu ke chlazení válce motoru. Veliká část této te- ploty dá se opět použitím studeného stroje zu- žitkovati. Studený parní stroj dá se ale použíti i tam, kde horká voda ze země vyvěrá, jejíž te- plota ale tak jest nízká, že v tom stavu ne- mohlo se jí upotřebiti. Tak na př. z některých dolů v Chile čerpá se voda až 800 C horká, jež dosud bez užitku odtékala. Použije-li se této vody k odpaření kysličníku, tu dostaneme páru theoreticky v tlaku 19 atm., jež se zužitkují ve . studeném stroji. Pro Chile jest okolnost tato i jinak důležitá. Ve vnitrozemí jest nedostatek vody k napájení kotlů lokomotiv a třeba tu vodu potřebnou z vody mořské na pobřeží de- stilovati a do vnitrozemí na stanice napájecí po dráze dovážeti. K destilaci vody spotřebuje se hojně te- pla, jež se dosud bez užitku ztrácelo. Příště povede se odpařená voda do odpařováku ky- sličníku siřičitého, zde srazí se, ale ztratíc teplo vykoná práci ve studeném stroji. Z několika ukázek těchto jest patrno, že použití studeného stroje parního otvírá se pole neobyčejně široké, že jím podstatně zlevní se průmyslová výroba a že vynález tento jest scho- pen vyvolati kvetoucí průmysl i tam, kde do- sud podmínky k tomu scházely, kde uhlí bylo velice drahé, pracovní sily zase přirozeně levné. Pomůže snad také k tak toužené decentralisaci průmyslu, jenž nebude, jako dosud, vázán na uhelné pánve aneb na jich blízkost.
jítstilovat Chile
14 article Astronomické rozhledy. (Od 13.—20. listopadu.)
Astronomické rozhledy. (Od 13.—20. listopadu.) Počínáme v čísle dnešním novou rubriku, v níž nalezne každý, jemuž hvězdné nebe není. lhostejno, upozornění na důležité události ve vesmíru a případně i jich vysvětlení neb návod k jich snázornění. Zprávy ty budou následovati po sobě v týdenních lhůtách. Slunce vychází 13. listopadu (ve středu) v 7 h. 11 m., stojí nejvýše na obloze (kulmi- nuje), když naše hodiny ukazují 11 h. 44 m. a zapadá ve 4 h. 18 m. Každým dnem vychází o 1—2 m. později a zapadá o tutéž dobu dříve, tak že 20. l. (ve středu) vychází o 7 h. 22 m. a zapadá ve 4 h. 9 m. Při tom jeho polední výšky ubývá, neboť jeho deklinace je záporná a zvětšuje se; 13. l. činí — 170 52' a 20. list. — 190 36'. Sluneční rektascense přibývá za týden asi o 30 m., 13. I. rovná se 15 h. 12 m. a 20. 1. 15 h. 41 m., nalezá se tedy Slunce v souhvězdí Vah a vstoupí 22. l. do souhvězdí Štíra. Zdánlivý průměr jeho jest 32 24“, tak že halíř přikryje povrch Slunce, držíme-li jej od oka ve vzdálenosti 170 cm.
centimetr
15 article
Měsíc vychází 13. l. v 9 h. ráno, za- padá v 5 h. 51 m. večer, tedy 1 h. 33 m. po západu Slunce a jeví se jako úzký srpek obrácený vypuklou stranou ke Slunci. Nalézá se v souhvězdí Hadonoše nad souhvězdím Štíra, proběhne během týdne souhvězdí Střelce a Kozorožce a nalezá se 20. l. v souhvězdí Vodnáře, odkudž vkročí 21. l. do souhvězdí Ryb. Zároveň opozďuje se jeho východ denně asi o 54 m.; 20. l. výchází v 1 h. 7 m. odpoledne a zapadá právě o půlnoci. Pražští čtenáři mohou na staroměstském orloji na hořejším kruhu dobře sledovati vzdalování se Měsíce od Slunce a jeho přibývání. Z planet Mars a Uran jsou blízko Slunce a nejsou tedy viditelny. Merkur jest vzdálen od Slunce asi 189 na západ a jest jitřenkou. Vychází 15. listop. v 5 h. 25 m. ráno a jest jej možno zcel pohodlně pouhým okem na východním nebi vy- hledati. Venuše nalezá se v souhvězdí Střelce a jest večernicí. Vychází 15. l. v 11 h. 15 m. dopoledne a zapadá 2 h. 32 m. po západu Slunce, tedy v 6 h. 50 m. Jupiter, největší oběžnice naší sou- stavy, vychází 15. l. v 11. h. 8 m. dopoledne a zapadá v 7 h. 20 m. Nalézá se v souhvězdí Střelce spolu se Saturnem. Pozorovatelé,
Uran Merkur Venuš Hadonoš Saturn m . Jupiter