3
masthead
4. dubna 1908.
5
article
Odpovídáme, že takové obavy jsou nemíst
né. Češi, vroucí přívrženci slovanské myšlenky
nikdy nebudou s myšlenkou slovanskou ztotožňo-
vati p. Biliňského, jemuž se dostalo odsouzen
i od lepších listů polských. V českých očích je
p. Biliňski příliš malý, aby jakkoli mohl ohro-
ziti uskutečnění slovanského sjezdu, byť i chtě
a přímo proti němu pracoval. Jak možno př
p. Biliňském mysliti na slovanský sjezd? My-
šlenka slovanská i myšlenka sjezdová je takovým
pánům docela cizí. Mluvi-li se o sjezdu, nemožno
mluvit o nich. Kdyby mužové, beroucí si svo-
lání slovanského sjezdu do Ruska na starost
čekali, až mezi Slovany nebude žádných Bilin-
ských, sjezd by se nikdy nestal ekutkem.
Zatčení revolučních sooinlistů v Polrohradě.
Po vypátrání nového spiknutí na život vy
soko postavených osobností policie petrohrad
ská předsevzala 150 prohlídek bytů známýeh
členů revoluční strany sociálně-demokratické
Všichni policisté i policejní úřadníci byli v pan
céřích a měli trojnásobnou výzbroj. Zatčeno byl-
přes 200 osob a nalezena členská kniha reve
luční strany, podle níž se v zatýkání pokračuje
V kasárnách na Vasiljevském ostrově zatčene
několik vojáků. Vypátrána též revoluční tiskár
na, vším dokonale opatřená.
Čech
Rusko
6
article
Balkán.
Balkán.
„Echo de Paris“ má obšírnou stať o intri
kách při jednání o novém ruském projektu ma
kedonských reforem. Slať prý spočívá na infor
macích diplomata, do věci dobře zasvěcenéhe
než jest otázka, vydržela-li by zkoušku pravosti
Leč pro zajímavost svou hodna je zaznamenání
Ruský mínistr zahraničních záležitost
Izvolskij vypracoval prý — dle řečeného fran
couzského článku — svůj nárys nových make
donských reforem, doufaje, že Rakousko ho ne
přijme, Rakousko pak jej schválilo, míníc, že
odmítne jej Anglie. Pro tento případ připravilo
Německo návrh nový, a kn. Bülow sdělil je
za své onehdejší vídeňské návštěvy bar. Aehren-
thalovi, a cařihradský vyslanec německé říše
bar. Marschall oznámil jej také již zahraničnímu
úřadu tureckému. Přijmou-li zúčastněné velmoe
ruský návrh reformní, a kdyby jej zamítlo Tu-
recko, zůstalo by vše při starém, kdyby obrat
nepastal způsobem jiným. Událost taková zrodit
se může v Bulharsku: jeho operací vojenskou
V tomto případě vystoupí Rusko ze své nebez
pečné reservy.
Proto velmoci zachovávají dosud klid. To
liko, Jtalie je pořád ještě nespokojena sandža-
ekým želozničním projektem bar. Achrenthala.
Po té stránce byli italští státníci velmni zklamán
benátskou návštěvou německého císaře. Pře-
svědčiliť se, že císař Vilém straní Rakousku, ač
si zároveň přeje podporovati italské zájmy ne
Balkáně. Projektu dráhy dunajsko- jaderské
v Italii vřele vítanému, však nepřeje.
Paris
Bülow
Marschall
Vilém
Balkán
Rakousko
Anglie
Německo
Bulharsko
Rusko
7
article
Otázky tyto jsou širší veřejnosti tok málo
přístupny, že fantasie a také lehkověrnost
lehkovážnost mají více volnosti, než v zájmu
pravdy a skufečnosti je vhodno.
O benátské schůzce císaře Viléma s čern-
horským knížetem Mikulášem mají „M. N. N.
vídeňskou zprávu, ostře a tendenčně proti kní-
želi mířenou. Kníže Mikuláš, který prý z od-
poru proti králi srbskému Petrovi přátelil se
s Rakouskem, přijel za eísařem Vilémem do
Benátek proto, aby mu sdělil své námitky proti
rakouskému projektu dráhy sandžacké, poně-
vadž zbudování dráhy té působilo by prý nepří-
znivě na snahy velkosrbské. Kníže naznačil prý
již dříve Rakousku, že bezpodmínečně zůstane
při něm, nepodnikne-li ničeho v Sandžaku. Když
bar. Achrenthal dráhu sandžackou opověděl,
pokoušel se kníže Mikuláš získati Rusko proti
projektu tomu a pro podporu vlastních plánů
železničních, jimiž se Černá Hora zabývá. Také
srbskému ministerskému předsedovi Pašičovi
nabízel prý kníže Nikola součinnost pro dráhu
dunajsko-jaderskou, žádaje, by končila v ně-
kterém přístavu černohorském, ale Pašič nabíd-
ku nepřijal. Jak se ke knížeti Mikulášovi za-
choval císař Vilém, nepraví se.
Poznamenati dlužno, že „M. N. N.“ mívají
zprávy z blízkého okolí vídeňských úřadních
pramenů a ve prospěch úřadní Vídně psané. T
třeba míti na mysli při čelbě sdělené informate
— se steskem, že Slované nemají vlastní orga-
nisaci informační a že tudíž z největší části
odkázáni jsou na informace odpůrčí.
Dle solunského dopisu „K. Ztgu.“ chystá
se turecká správa vojenská rozmnožiti turecké
vojsko ve všech třech vilajelech makedonských,
poněvadž se domnívá, že z jara vzroste hnut
Vilém
Mikuláš
M N N
Kníže
Pašič
Nikola
M N
Slovan
Rakousko
Benátky
Rusko
Vídeň
T třeba
8
article
makedonských čet. Několik bulharských vojvodů
přijelo do Makedonie, by tam utvořili nové čety
také řecké čety prý se nmoží. Guvernér Hilmi
paša předložil zástupcům cizích států statistiku
bojů, které v Makedonii od 1. března 1907 do
1. března 1908 svedlo turecké vojsko s četami
Dle slatistiky té mělo 12 půtek s četami srb
skými, při nichž zahynulo 46 Srbů. 3 byli ra-
něni a 17 zajato, dále 31 půtek s řeckými č-
tami, při nichž byli 103 Řekové zabiti, 10 r-
něno a 47 zajato, konečně 69 půtek s bulha-
skými četami, při nichž zahynulo 333 Bulharů.
4 byli raněni a 19 zajato. Celkem tedy padlo
v 112 půtkách 482 komitů, 17 bylo zraněn
a 83 zajato. Malý počet zraněných vysvětluje
Hilmi paša tím, že křesťané odnášejí své raněne
s sebou, pokud jenom trochu mohou. Počítá tedy
pouze raněné, kteří zůstali na bojišti. V bojíc
řečených padlo z tureckého vojska 46 vojáků.
1 důstojník a 3 četníci; zraněni byli 84 vojáci
4 důstojníci a 3 četnici. — Ve stejném obdob
r. 1906—1907 stálo turecké vojsko v Make-
donii v 97 půtkách, při nichž padlo 460 ko-
mitů, 21 bylo zraněno a 77 zajato. Ze statistiky
té je patrno, že zápasů v Makodonii přibývá.
Hilmi paša
Srba
Řek
Bulhar
Makedonie
9
article
Dvě ukázky militarismu v Německu.
Místopředseda říšského sněmu německého
národně liberální poslanec dr. Paasche, rytmist
zemské obrany mimo službu, vytkl před něko
lika měsíci ve sněmovně ministrovi vojenství, ž
neví, že se v důstojnickém kasině v Berifne
zpívají podivné přsničky o hr. Moltkovi, zná-
měm z Hardenova procesu. Ministr vyzval po-
slance Paasche, by zevrubnějí označil důstojni
ekou společnost, kterou při své výtce ministrovi
měl na myslí. Onehdy odvolal dr. Praseh
svoje výtky, a čin jeho vysvětlila »Nat. lib
Korresp.« sdělením, že dr. Paasche byl k odvo-
lání donucen jakožto důstojník.
V Hamburku domáhají se spojení liberálové
rozšíření volebního práva. Členem vůdčího kroku
jejich je také dr. Braband, záložní důstojní
zemské obrany, Ve smyslu postupu strany
k níž náleží, vyzval nedávno při jedné užs
volbě dr. Braband stoupence liberálního pro
gramu, by volili sociálního demokrata. Za krátke
dostal od vojenské správy přípis, že pro pod-
poru sociální demokracie je vyškrtnut ze se
znamu důstojníků zeměbrany. Dr. Braband od
volal se přímo k císaři, jeho podání není však
ještě vyřízeno.
Tak pracuie v Německu militarismus.
doktor
Paasche
Hardenův
Praseh
Nat
Korresp
Braband
Německo
Hamburk
10
article
Jubilejní výstava pražské obchodn
a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodn
a živnostenské komory.
Výstava keramiky. Keramický průmysl zastoupen
bude na jubilejní výslavě zajímavou a bohatou ex-
posici, která umístěna bade ve zvlášlním pavilonu.
vystaveném dle návrhu p. stav. rady Polívky zá
padně od bývalého Maroldova panoramalu, poblía
terrasovitého schodiště, které v těchto místech nove
bylo zřízeno jako passáž, spojující hořejší čásť vý
staviště s dolejší. Výslavní pavilon této exposice, za
bírající plochu 2200 člver. metrů, je moderní členitá
budova, rozdělená v několik samoslatných oddělení.
kteráž vkusnými průchody, malebně vyzdobenými.
spolu souvisí a jsou věnována exponicím jednotlivých
odvětví rozvětveného průmyslu keramického a prů
myslů přibuzných. Oko návštěvníka upoutá nejprv
nádherná výtvarná výzdoba průčelí, okrášleného ve
střední části dvěma slohovými vížkami, ohraničují-
cími ornamentální keramickou výzdobu; tato výzdola
vrcholí v plastickém zobrazení biblického výjevu.
kteréž samo o sobě již představuje vysokou potenei
keramiky pro moderní směr půvabných vnějších okras
representačních budov. Zbývající pole průčelí budou
pak v barvitěm seskupení znázorňovali postupný vývoj
dekoračního průmyslu keramického. Zpod malebných
stříšek obou věži budou vzhlédati vkusné hodiny.
kteréž průsvitnými ciferníky — obdivohodnými to
výtvory keramiky — již z daleka upozorní na bohalou
exposici tohoto odvětví průmyslového. Projektantem
télo zevní dekorace, jakož i značné části vnitřních
exposic jest známý odborník pan prol. Beneš.
Polívka
Maroldův
Beneš
11
article
Vstup do pavilonu vyhražen jest exposici spoj-
ných šamotáren (rakovnické, hornobřízské.
vokovické, Bárla a Tichý), která předvádí v soulad
ném seskupení moderní vypravení místností obytných
obcbodních, lázní, bohaté vyzdobení chrámové, nej-
modernější vzory šamotových kamen a krbů, vše
uprostřed nádberné výzdoby zevnější, ztlumenými
barvami mile působící. Nádherná fontána uprosiře
exposice bude přispivati k udržení příjemného ovzduší
V kiidelních místnostech vystaveny budou velké ko
lekce světoznámých českých sklářských výrobků, na
kleréžlo exposici zúčastní se firmy Inwald, Fisch-
mann a synové, WolfaŠtětka, Moravet
a Kavalír. Jiné oddělení obsahovati bude exposi
výrobků středočeských cemenláren, staveb
ního materiálu, výrobků sochařskýcha
kamennických, průmysl kamnářský atd. —
V zadní části pavilonu vystaveny budou na impro-
visovaném hřbitůvku uprostřed svěží zeleně ná-
hrobky a pomníky. Jednota mistrů kamennických z fíd
vzornou dílnu pro zpracování a obrá-
bění kamene, vypravenou nejmodernějšími stroji.
Moderní stavba z betonu znázorněna bude
zvláštním pavilonem, vystavěným vedle budovy kera
mické výstavy.
Fisch
Moravet
Kavalír
Tichá
Inwald
12
article
Návštěva jubilejní výslavy z Bulharska. Orgány
obchodních komor v Solii a Ruščuku uveřejňují práv
sympalické články o výstavě a sdělují, že jmenovan
komory hodlají uspořádati nejméně jeden, po případě
i více zvláštních vlaků na výstavu z Bulharska. Vlakt
tyto shromáždí zvláště účastníky ze severního a zá
padního Bolharska. Výpravu z Bulharska východníh
bodlá organisovati pivovarský spolek ve Varně a v-
pravu z Bulharska jižního náš krajan, prof. Ma
Werich ve Staré Zágoře, jenž již při národopisn
výstavě přivedl do Prahy výpravu asi 60 Bulharů
Prof. M. Werich sděluje, že jest v jižním Bulharsku
a ve východní Rumelii neobyčejný zájem pro le-
tošní výstavu pražskou a výprava, jím pořádaná, že
přivede veliký počet Bulharů z tamních krajů, zvláště
ze Staré Zágory, Kazanliku, Čirpanů, Slivna a Plov-
diva. Výprava tato přijede do Prahy asi 20. července-
Datum výprav shora uvedených není ještě přesně
stanoveno.
profesor
ma Werich
Bulhar
M Werich
Čirpan
Slivno
Bulharsko
Solie
Ruščuk
Stará Zágora
Praha
Rumelie
13
article
Městská zdravotní komise.
Městská zdravotní komise.
konala za předsednictví prvního náměstka slarostova
p. MUDra. Štvcha dne 28. t. m. svou druhou schůzi
Předmětem jednání jejího byly nejprve záležito
sti osobní, týkajci se úřadníků oboru zdravot
nického , o nichž referoval personální referent p
mag, nua Boháček. Potom vyslechnuta úřadn
sdělení městského fysika, zdrav. rady dra
Záhoře. S povděkem vzato na vědomí, že rada měst
ská schválila, aby chudým kojícím matkám i jejich
kojencům vydáváno bylo ad normam pauperun
mléko, a to pro matky mléko obyčejné, k umělé vý-
živě dětem mléko Backhausovo. Tím uvedena v živet
blahodárná instiluce, jíž čeleno býti může vysok
úmrtnosti kojenců, která z valné části podmíněna
jest špatnou nerozumnou výživou dítěte. Instituce
ta působí dvojím směrem: jednak tím, že poskytuje
účelných prostředků výživných, jednak tím, že stav
výživu chudého lojence pod dozor lékařský. Chud
žena kojící, jež chce obdržeti mléko buď pro seb
nebo pro ditě, přihlásí se u příslušného otce chudých
který, je-li skutečně chudá, vydá jí opovědní líste
pro měst. okresního lékaře. Ten matku i dítě vyšetř
a dle uznání svého nechá matku samotnu kojiti
předepíše jí potřebné kvantum mléka obyčejného
Není-li matka schopna kojiti, zavede u dítěte umělou
výživu mlékem Backhausovým, jež v potřebné
množství předopíše. Poukaz platí na týden. Poučena
těkařem, vyzvedne si žena v některé filiálce První
české akciové mlékárny předepsané mléko. Po uply-
nutí týdnu musí matka opět k lékaři, který ze stavu
dltěte i matky posoudí, není-li mléka jinak zneuží-
váno a předepiše případně mléko další.
Mudra
Boháček
Záhoř
Backhausův
Chud
14
article
C k. okresní školní rada pro české školy obecn
a měšťanské svolila, aby zubní lékaři školn
měli právo, aby v případě, že by počet dětí, o poma
jejich při posavadních poměrech se hlásících, by
příliš nízký, směli sami zjišťovati ve škole dítky
nemocným chrupem stížené. Ovšem třeba dohody se
správcem školy a ohledu na vyučování. I vyšetření
za účelem vědeckým lékařům tům, ovšem za šetření
určitých kautel, umožněno.
Zdravotní stav Prahy je v celku uspo
kojivý, všechny nemoci pohybují se v mezích mír-
ných. Zvláště nápadným je nepatrný počet spalniček
což zdá se býti v přímé souvislosti s nově zavede-
ným způsobem zavírání škol na několik dní hned po
vyskytnutí se prvního případu. Spála přes to, že
v okolí Prahy byla epidemicky rozšířena, v Praze s
nerozmohla, diphterie udržuje se v mezích nepatr-
ných a od zavedení serotherapie ztratila svou hrůzu
kašel dusivý nyní v některých čtvrtích, zvláště na
Novém měslě hořejším vyskytá se četněji. Tyfus,
který, jak známo, v posledních měsicích od listopadu
měl pohyb zvýšený, nyní po odstranění příčiny, jež
zvlášlě shledána v závadě při zásobování vodou užil-
kovou a při prucích kanalisačních, nachází se n
úslupu. Proti tuberkulose, která stojí v popředí ne-
mocnosti a úmrtnosti účinně působí dispensář, vy-
držovaný za podpory obce pražské Českým zemským
pomocným spolkem pro nemocné plicními choro-
bami, a je si jen v zájmu obyvatelstvá přáti, aby
akce proti tuborkulose byla všemožně podporována
Pokud se týče orgánů zdravotních, konaj
všichni bedlivě své povinnosti. Malý nástin činnost
jejich podávají číselné výkazy, které ovšem nemo-
heu charakleristicky jednollivých výkonů vy
stihnouti.
Praha
15
article
Komise zdravolní konala v roce 1907 člyři schů
ze, na nichž vedle pravidelných úřadních sdělení,
otázkách personálních, o zdravotním stavu města
pohybu nakažlivých nemoci, o činnesti zdravotnic
orgánů projednávala různé otázky speciální: zřízen
míst šesti školních zubních lékařů, regulativ čistoty
v botírnách, zákaz vláčení šatů v sadech a ulicích
oddělování jízdních lístků na elektrických drahách
nasliněnými prsty, případné práce čes. komitétu pro
obeslání mezinárodního sjezdu pro školní hygienu
v Londýně, dozor na prodej mléka a zpracován
mléčného regulativu, přesídlení nemocnice Milosrd-
ných bratří na Klamovku, zřízení isolační nemocnice
regulativ ochranných opatření ve škole proti nemo-
cem nakažlivým, o zdravotních nedostatcích při do
vozu chleba, zprávu společné vodárny za minuý
rok, dispensaci mléka chudým kojícím matkám
kojencům a lékařský dozor na výživu chudých dětí
zřízení oddělení pro tuberkulosu při projektované
nemocnici na Karlově, úpravu platu školních lékařů
výsledek účaslenství na meziná rodním sjezdu pro
školní hygdenu v Londýně a j. Činnost městského
fysikátu vyjádřena číslem, ivoří 12.710 výkonů pro-
tokolovaných, a sice 4599 řízení profylak tických, 751
převozů mrtvol, 199 prohlidek osob, 383 řízení v pří
čině vody pitné, 830 lékažských posudků v záležito-
stech nemocenského pojišťování, 90 výslechů lékař
a porodních bab, 10 výslechů odpůrců očkování, 105
komisí, 4137 různých prací úřadně lékařských, zpráv
a p. Agenda skolních a zubních lékařů tvoří 660
kusů. Městětí o kresní léka ri provedli v cel-
Londýn
Karlov
Milosrd
Klamovka
16
article
ku 51.458 výkonů lékařských a úřažlně lékařských
Zkušební stanice provedla v minulém ro
619 rozborů chemických. 656 bakteriologických, 4
mikroskopických s příslušnými posudky, 286 pochů
zek a komisí. Předmětem šetření byla voda pitn
voda z vodáren a vodojemů, voda k technické potře
bě, vody sklepní, odpadové, kaly z vodovodu, lékár
nické přípravky, oleje a tuky technické, smetí a kaly
potraviny a j. V dalším jednání usneseno, opět vy
sloviti přání, aby podzemní byty nebyly z dů
vodů zdravoiních povolovány, aby zprávy fysiká
o pohybu nakažlivých nemocí byly dále publikovány
aby žádáno bylo, aby práce kanalisační n-
prováděly se v úzkých vřicích, v blízkosti škol a tam
kde přijde se na dejekty, otevřeně, nýbrž tunelo
váním a pokud možná rychle — učiněn návrh n
obsazeni tří mist zvěrolékařů, usnesen
požádati městskou radu za zmocnění zkušební sta-
nice k samostainému odbírání zkoušek za účelen
zkoušení potravin, vzat na vědomí návrh hraběl
17
article
Harracha na odstranění smekání. Obšírnou debalu
způsobila stížnost jednoho z členů na nečistot
některých veřejných záchodků, stanovišt
povozů, k níž připojily se další na vylévání splašků
na ulici a znečisťování ulic nočními chodci. Vysln-
veno přání, aby se čištění veřejných záchodků věno-
vala soustavná péče, a aby bylo prováděno slálým
zřízenci pomocí vody a kartáčů, neboť pouhé spla-
chování nebo polévání desinlekčními roztoky nestači
Dále projeveno přání, aby se uvažovalo o tom, jal
přimět povozníky k tomu, aby znečištění sta-
novišť snažili se předejíti, a nastane-li už, aby
pokaždé dlažbu vodou spláchli. Žádáno, aby jin
také nařízeno bylo, aby čištění obecními zřízenc
nestěžovali, nýbrž popojetím umožnili. Policie budiz
dožádána, aby těmto poměrům, jakož i vylévá ní spla
šků na ulici i znečišťování ulic nočními chodci stál
pozornost věnovala a v každém případě s celou přís
ností zakročíla,
Delegát petrohradské měst. dumy
gen. VI. Mich. Volodimirov na pražské
radnici,
Harrach
18
article
Zprávu včerejšího odpoledníku o slavnén
uvítání zástupce petrohradské městské dumyp
Volodimirova na staroměstské radnici doplňu-
jeme některými podrobnostmi, zejména všal
přinášíme pozoruhodné proslovení p. Volodi
mirova, velmi hlučným souhlasem provázené
Před 11. hod. dopolední shromáždili se ve velk
zasedací sini staroměstské radnice pozvaní z
stupcové sboru obecních starších, Národní rady
ruského kroužku, z kruhů poslaneckých, diva
delních atd.
S nemalým zájmem prohlíženy byly čestne
dary a sice nádherné album, věnované dumou
petrohradskou král. hlav. městu Praze. Desky
alba ozdobeny jsou ruskými znaky a reliéfy vý
značných budov petrohradských. Uvnitř jsou
pohledy na město Petrohrad, ke konci podobizny
obou delegátů dumy z loňského sletu všesokol
ského pp. Volodimirova a Azarjeva, s vlastno
ručními podpisy. Album jest v nádherném ko
ženém pouzdře. Na přední straně nalézá se vě
nování „Slavnému městu Praze v pa-
měť všesokolského sletu. Bratr-
ský pozdravodměsta Petrohradu.“
Album bylo zhotoveno v závodě A. Petersena
v Petrohradě.
mirův
A Petersen
Praha
Petrohrad
obecní starý
19
article
Nádherný dar věnován České obci sokol-
ské. Na mramorovém podstavci, metrický cen
těžkém, nachází se bronzová socha Sokolníka
pocházející z dílny K. Verfla v Pedrohradě. N
štítku jest vyryto věnování „České obei so-
kolské — od města Petrohradu —
pamět V. všesokolského sletu
v Praze 1907
Pan prof. F. Táborský, který oběma dele
gátům petrohradské dumy byl loni při sokol
ském sletu obětavým průvodčím, obdržel daren
bojarskou číši stříbrnou, silně pozlacenou a emai
lovou. Na spodní straně nalézá se vyryté věnován
„Věhlasnému průvodčímu petrohradských dele
gátů v Praze 1907 prof. Táborskému —
Petrohradské městské dumy.
O 11. hod. dopolední přijel do radnice pan
Volodimirov v průvodu p. prof. Táborskéh
a byl na koridoru uvitán panem starostou drem.
K Verfl
profesor
F Táborský
Táborský
Volodimirov
Táborskéh
Pedrohrad
Petrohrad
Praha
20
article
Grošem a uveden do zasedací síně. Pan starosta
dr. Groš zaujal místo na předsednické estrádě
maje odznak hodnosti starostenské na prsou
jemu po pravici byl pan Volodimirov, dále ná
městkové pp. dr. Štych a Jirousek. V půlkruht
před estrádou shromáždili se četní hodnostové
Starosta p. dr. Groš vřelými slovy uvíta
vzácného hosta (řeč tu uveřejnili jsme ve vče
rejším odpoledníku). Proslovení jeho bylo pe
vázeno bouřlivým voláním slávy městu Petro
hradu.
Na to ujal se slova delegát petrohradsko
městské dumy pan genlt. VI. M. Volodimirov
pravil:
„Přál bych si, velectění pánové, aby dnešn
den zaznamenán byl jako začátek na
prosto nové éry styků mezi Rusy
a Čechy, mezi Rusy a Slovany vu
Bec. Do těch dob, tody až dosud, pánové, znali
jste výhradně Rusko oficiální, Rusko národní
vystupovalo před vámi zřídka a slabo. Nebylo
dosti svobodno v projevech svých nálad. Ode
dneška, doufám, naskytne se vám často příle-
žitost stýkati se s národním Ruskem, nyní od
byrokratických pout uvolněným a oficiální Ru-
sko nebude jediným představitelem ruského ná-
roda a myslím, že následkem toho vy nebudete
v nevýbodě. (Pochvala.) Oficiální Rusko nebylo
vždy dostatečně vnímavé k vašim přáníma
není přece druhého slovanskéh
národa, který choval by se k ná
Rusům s větší důvěrou, s věti
upřímností a láskou, s větší vírou
v naše síly, v naše schopnosti za-
chrániti a povznésti význam Slo-
vanstva. To dobře víme. Proto nové národní
Groš
doktor
Volodimirov
Štych
Jirousek
Petro
M Volodimirov
Čecho
Rus
Rusko
Slovan
21
article
Rusko rozevírá svou bratrskou náruč vám dříre,
nežli všem jiným Slovanům. Od něho můžete
očekávati, že vaše schopnosti, vaše zásluhy
v díle Slovanstva nebudou zmenšeny ani zapo-
menuty. My Rusové víme a pamatujeme si, že
idea Slovanstva zrodila se ve vaší
zemi, rozrostla se ve vašich myslech, že ne-
hledíce zevnější překážky, vy jste ji zachránili
a udrželi do dnešního dne, kdy možno nadii
se, že čas ten nedalcký, kdy tato idea se stane
krví a tělem. Vy na své těžké přední stráži, v
mnohokráte lákáni jste byli, byste prodali své
Slovanstvo — a ne za čočovici, ale za drahou
cenu. (Souhlas.)
Avšak vy hrdinsky odmítali jste tato l
kadla a obětavě a čestně vzdělávali jste s něž-
ností, pěstovali jste a utvrzovali ideu slovan-
skou. Tím získali jste vděčnosti všech srdcí slo-
vanských a tudíž i ruských. Zásluhy Ruska
vůči Slovanstvu jsou, a to zásluhy nemalé.
zvláště na poli bitevním, avšak i vaše míru-
milovné kulturní zásluhy jsou veliké. Díky vám.
Čechům, slovanská idea byla dovedena na stu-
peň plné zralosti. Tato idea nabyla v naší dob
již určité formy. Totiž: jest to výhrad n
idea míru. Slovanstvo nikomu nehrozí. On
nechce býti podmanitelem světa, naopak chee
s veškerým světem žíti v míru a souhlase —
a zvláště my s vámi, Rusové a Čechové, chtěli
bychom dokázat, že dvě sousední slovanské
říše mohou v míru vedle sebe žíti, jdouce touže
cestou a sledujíce tytéž cíle. Zdaliž souzena
nám na této cestě setkati se se zlobou, nená-
vistí, nepřátelstvím a odporem národů ostatních?
Nepřál bych si toho. Lidstvo prožilo mnoho za
posledních sto let — a třeba věřit, že drahá
nám všem slova „Svoboda, rovnost a bratrstvi“
v evropském světě nejsou prázdnými zvuky,
nýbrž slovy plnými smyslu a významu.
Rus
Čecho
Svoboda
Rusko
Rusová
22
article
Pokládajíce vás Čechy za horlivé a ne-
únavné apoštoly Slovanstva, Rusové etí ve vás
zároveň nejkulturnější národ ze všech slovan-
ských národů. Nepřešlo ještě sto let, co jste
podnikli veliký a jak se zdálo, za vašich těžkýeh
poměrů neuskutečnitelný úkol národního obr-
Bůh žehnal vašemu úspěchu a hle, nyní
méně než za sto let, to jest v nedlouhé době dvou
lidských. věků vy můžete již s hrdostí a poci-
tem plného uspokojení užívati plodů svého těž-
kého zápasu za své bytí
Vaše duševní mohutnost a síla, vaše ná-
rodní sjednocenost, vaše vysoká vzdělanost, vá
blahobyt mohou býti příkladem záviděníhot-
ným všem Slovanům, jasným důkazem schop-
nosti slovanské racy k družnému dílu, k úporne
práci, politické vytrvalosti, k mravní disciplině,
to jest ku projevům zvláště těch vlastností, které
obyčejně nepřátelé Slovanům upírají. A váš pří-
klad jest nakažlivý. Třeba jen, aby Slo-
van dotknul se nohou posvátne
půdy vaší zlaté Prahy, aby oetnu
se ve vaší společnosti vlnsten-
cky smýšlející, a on rázem cítí s
v krajině rodné a ve středu rodin-
něm. Myslím, že to musí cítit každý Slovan ne-
předpojatý v historické Moskvě — ale jenom
v Moskvě a v Praze a nikdo jinde.
Zkusili jsme to sami na sobě. Předešlého léta
přijel jsem do Prahy jako zvědavý turista a špat-
ný Slovan — a odejel jsem odtud Slc-
vanem plamenným a přesvědče-
ným. Patrno, že slovanské city byly ve mně,
ale spaly. Skvělé řady vašeho Sokolstva probu-
dily je a připamatovaly mi, že slovanský svěk
jest svérázný, mohutný a rozmanitý. V tom
právě leží ohromný význam bezprostředních
styků Rusů a Čechů mezi sebou.
Styky ty budou, ale nemožno jich očekávat
v nejbližších dnech. Těžká doba převralu, kte-
rou prožívá moje vlast, nezakončí se tak rychle.
Čecho
Rus
bůh
St
Praha
Moskva
Slovan
23
article
Přál bych si upřímně, aby důkazy bratrské po-
zornesti, bratrských citů a vzájemnosti, jež jsem
jménem ruského hlavního města přinesl, byly
první jarní vlaštovkou, za kterou by příletěla
celá hejna dalších vlaštovek. Bohužel brání t -
mu dosud těžké vnitřní naše úkoly, pohileující
všechny síly a všechny zájmy ruské společnosti.
Avšak i v naší společnosti, rozrušené bouřemi
revolučními, jsou patrny příznaky, že oživují se
slovanské city, s nimiž přál bych si vás sezná-
miti. Na prvém místě uvedu drobný fakt, ale
charakteristický. Koncem minulého roku vláda
zrušila zákaz slova „Sokol“ a ruskočeskému
spolku gymnastickému v Petrohradě dovoleno,
aby se nazýval tímto populárním slovanským
jménem mísío dosud dovoleného názvu „Se-
ver“, slova to chladného a nic v tomto případě
nevyjadřujícího. V souvislosti s tím v těchto
dnech podán byl vládě ku potvrzení návrh n
založení ruského, anebo lépe řečeno „Vše-
ruského Sokola“.
V paší ohromné říši nemožno očekávet, že
by sokolské jednoty tak rychle všude se roz-
víjely, ale ruské přísloví praví: Každý začátek
těžký. A nyní již možno předvídati všeruské
a potom i všesokolské slety v Moskvě — jal
o tom již snil zakladatel vašeho Sokolstva Tyrš.
Sokol
Tyrš
Petrohrad
Moskva
24
article
Potom, loňského roku, pěčí profesora Bor-
zenka vznikla v Rusku a široce se ujala myšlen-
ka uspořádati slovanský sjezd. Touto myšlenkou
nyní v Rusku velmi účinně se obirají a vzniklo
již také- rusko-polské sdružení, jehož nejbližším
eílem jest dosíci co nejrychleji smíru s Poláky.
Myšlenka sjezdu drahá jest všem Slovanům
Čechům zvláště a její uskutečnění možno oče-
kávati v nejbližší budoucnosti.
Za třetí mnozí z vás vědí, že v Rusku
vznikla také myšlenka založiti Slovanskou ligu
neboli Slovanský svaz. Na to chtěl bych ob-
zvláště vás upozornit. Slovanská liga, nebo-li
svaz po našem mínění, má zasvětit se tému
Polák
Rusko
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Pövecké jubilenm. Pěvecký kruh »Tovačov
ský«, jeden z předních representantů českého p
vectva, dovršuje Ietošním rokem 25. rok své bohaté
vlastenecké činnosti. Tuto významnou událost oslaví
v neděli 5. dubna o 11. hod. dopol. uspořádáním
koncertu ve dvoraně hotelu »Central« a přátelského
več ra v týž den ve velkém sále restaurace » Merkur-
o 7. hod. večer. »Tovačovský« založen byl r. 188
kroužkem nadšených přátel hudby a zpěvu, ktetí
vytkli si za úkol českou písní vlévati lásku k rodné
půdě v pokleslá a liknavá srdce, řídíce se heslem
pěveckým: »Zpěvem k srdci — srdcem k vlasti-
Nejlepším dokladem tohoto ideálního snažení je víc
než 25 koncertů, provedených ve zněmčených krajích
jako v Třebenicích, Liběchově, Trutnově, České Lípě
Podmoklech, Liberci, Budějovicích atd. A i na Mo
ravu zanesl »Tovačovský« českou píseň a to do Brna
ba i do Vídně uspořádány dvě pěvecké výpravy
Všude tam činila česká píseň divy. Vlévala do srde
utlačovaných bratří nadšení a nový život a povzbu-
zovala k vytrvalosti v dalším úporněm boji za naše
svatá práva. Úsilovná práce na tomto tak zanedbáva-
ném poli jest nejcennějším pomníkem, který si »To
vačovský« za 25 let svého působení vybudoval. Kež
trvá na této dráze a najde následovníků! A i v jiném
směru jeví se býti agilnost spolku podivuhodnou
Nejlepším dokladem toho jest, že jubilejní koncero
bude 527. výkonem za 25letou dobu trvání. »Tova-
čovský« veden ryze demokratickým a národním du-
chem považoval vždy za svou povinnost vyhověti
tam, kde zpěv byl žádán v zájmu české věci. Každo
ročně účinkuje při oslavách Husových, pořádaných
jubilen
Kež
Tov
Husův
Tovačov
Třebenice
Liběchov
Trutnov
Liberec
Budějovice
Brno
Vídeň
Český lípa Podmokly
27
article
Evangelickou besedou. Z význačných vystoupení
úspěchu budiž uvedeno získání I. ceny při pěveckých
zápasech v Plzni v r. 1893, II. ceny při zápasech
o výstavě r. 1895, dále vystupování při symfonických
koncertech, řízených M. K. Kovařovicemn, na kon-
certě českých žurnalistů v Rudolfině r. 1900 a při
20. jubileu Ústřední Matice školské v Panthennu
muses. Stěny útulné spolkové místnosti »U Donátůe
zdobeny jsou diplomy čestného členství Evangelické
besedy v Praze, Starokatolické besedy Hus, Riemesl-
nicko-živnostenské besedy v Podmoklech a různými
jinými trofejemi. Kromě loho jest spolek skutečným
členem Ústřední Matice školské a majitelem podílo
Českého domu ve Vídni. Uvedená činnost obětavých
pěvců jen v nejblavnějších rysech nastíněná, zajisté
dobude si uznání v nějširších vrstvách české veřej-
nosti a projeví se hojnou návštěvou jubilejního kon-
certu. Vysoká vyspělost umějecká, na níž »Tovačov-
ský« jest, i vynikající jména spoluúčinkujících, slečny
Jůže Sulcovy, koncertní pěvkyně, pana Václava
Viktorina, býv. člena Národního divadla, a virtuose
na klavír p. Maiznera zaručují požitek prvotřídní
Program koncertu jest tento: 1. Naše čtvrtstolet
napsal br. Boh. Foit, přednese p. Budil. 2. J. n
Rozkošný »Můj domov«, 3. a) Karel Knittl »Jarní-
b) Victor Kolář »Přátelé«. 4. J. B. Förster »Hvězdy«
5. Dr. L. Procházka »Naše«. 6. Karel Bendl »Ebrej-
ská elegie«. 7. B. Smetana »Skřiváněí píseň«. 8.
M K Kovařovicemn
Viktorin
Maizner
Foit
Budil
Rozkošná
Knittl
Kolář
Förster
doktor
L Procházka
Bendl
Ebrej
B Smetan
Skřiváněí
Plzeň
Praha
Podmokly
Vídeň
Tovačov
Český dom
Joci Sulcův
národní divadlo
28
article
K. Bendl »Cigánské melodie«, b) V. J. Novotný »Hu
bičky«. 9. A. F. Tovačovský » Vlasti«. Přátelský večen
ve velké dvoraně »Merkuru«, k němuž stanoven
rovněž vybraný program, bude dostaveníčkem všech
přátel a býv. členů »Tovačovského« a milou chvilko
hřejivých vzpomínek na minulé čtvrtstoletí.
+ Z České Filharmonís. Dnes o 7. hod. ve
černí koná se v Rudolfině zkouška s »Hlaholeme
pražským na poslední větu Baethovenovy IX. sym
fonie, k níž vstup mají pouze členové účinkující ve
sboru.
+ Zpěvácký spolek »Malát« na Smichově po
řádá dnes v sobotu 4. t. m. o 8. hod. večerní v do-
lejší dvoraně ostrova Střeleckého jubilejní koncertní
večer na oslavu desetiletého jubifea svého trvání
Účinkují: pí. Marie Hessová-Gutová, člen divadl
»Uranie«, pan Jindřich Edl, člen smíchovských di
vadel, pan J. Sartov, virtuos na housle, žák mistra
K Bendl
V J Novotná
Hu
A F Tovačovský
Baethovenův
Malát
Hessová
Gutová
Edl
J Sartov
Český Filharmonís
zpěvácký spolek
29
article
O. Ševčíka a zpěv. spolek »Malát«. Orchestrálníčí
sla programu, jakož i doprovody provede kapela pě
šího pluku č. 91. Koncertní večer zahájen buče
přesně o 8. hod. v čer proslovem pana MUDra. Zik
muuda Jankeho. Vstupné 50 b, rodina K 1.20
+ Z Varšavy (Naši krajané v cizině.
Při slavnosti josvíské ve Varšavě pořádali naší kra
jané koneert s rantem ve prospěch české školy v Ky-
jevě. Zúčastnila se veškerá elita Čechů, zaujímaji-
cích zde a ve vůkoli vynikající místa. Účinkoval
slečna Šipánkova, která vystupuje zde v litulní úloze
Straussovy opery »Salome«, inženýr Jaroslav Pehe
zapěl naše národní písně a některé skladby svého
otce, při čemž jej doprovázel profesor a člen opery
pan Volánek. Jedenáctiletý syn pana Volánka sehrá
s překvapující dokonalostí Mendelsohnův koncert
Profesor zdejší konservatoře pan Šebelík přednes
koncertní čísia pro cello. Kromě těchto solistů účin
koval hudební kvartet komorní hudby zdejší filbat
monie varšavské, sestávající z českých umělců. Kon
cert vydařil se skvěle v ohledu morálním i hmot
ném.
O Ševčík
Mudra
Janke
Čecho
Šipánkův
Straussův
Salome
Pehe
Volánek
Mendelsohnův
Šebelík
Varšava
Kon
+ Z Varšava
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= K úmrtí prince Božidara Karaďorděviče
Z Paříže, 3. dubna. V pozůstalosti prince Božidare
Karaďorděviče byly nalezeny četné dopisy
malíře Bastiena Lepaga, jehož žákem princ byl
Princ Božidar, bratranec srbského krále, jenž by
v pařížských uměleckých a společenských kruzíc
velmi známou osobností, těšil se znamenité pověst
v oboru uměleckého průmyslu i jako spisovatel
Zvláště jako plastik tvořil díla, jež prozrazovala vku
i eleganci. Prine žil z výtěžku svých prací.
= Lemoinovy diamanty. Z Paříže, 3. dubna
Jako důvod soudního rozhodnutí, jímž byl inžený
Lemoine prozatím propuštěn na svobodu, se uvádí.
že se mu musí poskylnouti příležitost, aby mohl své
pokusy výroby umělých diamantů provésti před ne
předpojatými odborníky. Choť jeho složila zat
15.000 franků záruky.
= Pomsta služky. Z Vídně, 3. dubna. Služka
Josefa Wolíova, zaměstnaná v rodině podplukov
níka v Badenu, dostala výpověď ze služby. Krátce
před odchodem obřívala ještě mléko pro třileté dítě
svých zaměstnavatelů. Když na to druhá služk
Karadjordjevič
Bastien Lepaga
Božidara
Lemoinův
Lemoin
Wolíův
Paříž
Vídeň
Baden
Božidare Karadjordjevič
31
article
chtěla dítěti mléko podati, zpozorovala, že obsahuje
fosfor. Wolfova byla zatčena, poněvadž je v pode-
zření, že se chtěla pomstíti za výpověd, popírá však
posud veškerou vinu.
= Sňatky a rozvody milionářů. Z Paříže,
dubna. Sňatek prince de Sagan s Annou Gonl
dovou, rozvedenou braběnkou Boni da C
stellane, bude se konati dle oficiálního oznámen
v květnu v Paříží. Anna Gouldova, jež dostával
posud roční rentu v obnosu jednoho milionu franko
bude se na svých příbuzných soudně domáhati vy
placení celého otcovského podílu 30 milionů franků
— Dle zprávy »Daily Chronicle« prohlásil Alfr
Vanderbilt, na nějž podala jeho choť žalobu
rozvod, že jest ochoten vyplatiti ji 5 milionů dollar
a vzdá se obha jování.
= Maďarský poslanec obviněn z podvodu. Z Pe-
šti, 3. dubna. Dělník uberských státních drah Ja
Kuhn učinil u státního zastupitelství v Jager
oznámení na advokáta a říšského poslance S zoko
a, že jej podvodem připravil o dědictví.
Wolfův
Sagan
Gonl
Gouldův
Alfr Vanderbilt
Paříž
Boni da C
32
article
= Pokus loupežné vraždy ve Vídlni. Z Vídně
3. dubna. V Senefeldergasse ve Favoritech, jen a
padesál kroků od živěho Keplerova náměstí, byť včer
odpoledne spáchán drzý pokus loupežné vraždy. Ve-
tešnice Marie Tomanová byla ve svém krámě
napadera mužem, jenž ji nejprve rdousil a pakj
pobodl nožem. Pachatel uprehl, uloupiv 56 koru
ze zásuvky a dlouhý tmavomodrý svrchník. Těžc
zraněná velešnice měla ještě tolik síly, že se dovlekl
ke dveřím a volala, aby prchající lupič byl zadržen
ale ulice byla skoro liduprázdná a dva metaři ne-
odvážili se postaviti se lupiči v cestu. — Z Vídně
3. dubna. Muž, který včera přepadl vetešnici Toma-
novou, byl dnes vypátrán a zatčen pomocí ženy,
které jest rozveden. V bytě ho nezastali, vykona
však prohlídku, při které nalezeno 5 pětikorun pou
slamníkem. Stopa jeho objevena řetězem kaváren
kde meškal. Byl konečně v jedné z nich postižen
napřed zapíral. Nemohl však dokázati, jak naby
oněch 5 pětikorun, které u něho byly nalezeny
tvrdil, že je dostal od matky. Byl konfrontován s T -
manovou, která, spatřivši jej, kývla hlavou a pravil
slabým hlasem: „Ano, ano, to jest on.“ Úločníi. jme
nuje se Florian; je to hubený 25letý muž. Usvěd
čen pomalu se přiznávul ko všemu a byl čpln
zdrcen,
Tomanová
Toma
Florian
Vídeň
Keplerův náměstí