ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adcd4e50-75a1-11dc-86d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 42, person 70, org 12, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 4. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 94.
4 article
Na ranní a odpol. listr předplání se v Praze v adulnislratl něsíe . . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čonkškou na vt lta . . . . 3 K 50 k vo slialkásh- na něsíc . . . . . . 2 K 30 Pošton: a měsíc ns čtrrt lels . . . . 9 K 60 s dvejí zisilkeu a měsí nk.: . k e
Praha
5 article Ve vojenských otázkách.
Ve vojenských otázkách. Řišská rada, jež dnem 21. prosince m r přerušila své schůze, při čemž předseda její dr. Weisskirchner oznámil, že obdrží po- slanci ku příští schůzi písemné pozvání dočkala se tohoto pozvání až po půl čtvrtém měsíci, aniž by dne 2. dubna předsednictví i jen jediným slovem bylo při prvé schůzi parlamentu se pokusilo, takové dlouhé otálení své omluviti. Není to právě dokladem, že by lidový parlament těšil se zvláštní úctě svého zvoleného předsedy, nehledě ani na to, že parlament pořad svého jednání stanoví. Nad to překvapena byla rada říšská čtyřmi vládními předlohami, pro něž se žádá. aby vyřízeny byly jakožto nutné, čímž opět vláda dává na jevo málo důvěry ve svou vychovávaci způsobilost, kterouž předseda ministerstva sliboval věnovati nezkušenému ještě lidovému parlamentu, ač s předvánočn jeho činností velmi byl spokojen. Ovšem, z předloh vládních se týkají tř vojenských a dvě z nich zvýšených po třeb. Prozrazuje snad urychlený a v pravi delných poměrech parlamentních i neobvykly způsob postupu vládního, že málo zkuše nému lidovému parlamentu nesmí se po- skytnouti mnoho času, aby podrobně důkladně uvažoval o tom, že nové požadavky vojenské spojeny budou i s novými břemeny? Pravda, vojenské požadavky jsou po leta obmezeny stanoviskem uherské koalice, kteráž vymohla jejich »dočasné vyřadění«, dokud neprovede ostatní kusy svého, s Vídní smlu- veného programu, do něhož náleží i zavedení všeobecného volebního práva v Uhrách.
Weisskirchner Vídeň Uhry
6 article
Již v posledních delegacích při otázce zvýšení gáží důstojnických ukázalo se, že koalice uherská bere »dočasné vyřadění vojenských záležitostí do slova, takže ra- kouská delegace zůstala se svým usnesením právě tak osamocena, jako někdejší rada říšská se svým souhlasem, daným ke zvýšení ročního kontingentu nováčků. Pokud se těchto týče, spokojuje se správa vojenská dosud ještě s obvyklým jejich počtem, ale jak jí to přichází za těžko, dokazuje nářek vládního listu, že posavadní počet nováčků pro řadové vojsko již dávno jest nedosta- tečný a že jest nutné jeho zvýšení, nemá-li nynější stav způsobiti nejen váznutí, ale i ochromení vývoje armády. Kdo zůstává státi, opozďuje se. Obrátilo se tedy zření k zemské obraně kteráž není závislá na dohodě s Uhrami zemskou obranu možno jednostranně, se schválením rady říšské rozmnožiti, ovšem že to bude spojeno i s dalším obtížením stát ního rozpoětu.
Uhry
7 article
Posavadní roční kontingent nováčků pro zemskou obranu činil 14.500 mužů, letošním rokem zvýšiti se má (nepočítaje Tyrolsko, jež samo sněmem svým se usnáší; bude na něm žádáno letos více o 180 mužův) o 4740 mužů, t. j. více než o celou třetinuí Zákon dotyčný nabude platnosti ihned, jak mile bude prohlášen v říšském zákonníku. Rozmnožení nováčků pro zemskou obranu odůvodňuje vládní předloha jednak pouka- zem na to, že vývoj řadového vojska vázne — odporem Maďarů — jednak nalehavými organisačními změnami, k nimž se z části již přihlíželo ve státních rozpočtech nar 1904—1907, a jež se nyní dále dobudují Mužstva nového použije se dle toho ke zří- zení pátého praporu zeměbrany v Dalmacii a horského vojska (2554 muži), 431 pro jízdu a 266 mužů k doplnění posavadního stavu při vojenských velitelstvích a pod- Ostatku použije se pro zeměbranecké dělo- střelectvo a strojní pušky. Ku provedení všech téchto změn bude letos třeba 769 mužů, na příští rok pak 6389. Bude tedy roční kontingent nováčků zeměbrany obná šeti celkem 19.970 mužů.
Maďar Ostatek Tyrolsko Dalmacie
8 article
Další vojenská předloha vládní týká se výpomoci nuzným rodinám po dobu povolání záložního mužstva ke cvičením. Obě před lohy uvedeny spolu v souvislost tak, že tato poslední svou lidovou tendencí má napomá- hati hladšímu přijetí předlohy prvé lidovým parlamentem Urychlené vyřízení předloh, jak je vláda žádá, jeví se býti nejen nátlakem mimořádně na radu říšskou činěným, ale spolu i pro středkem, aby sněmovna nemohla rozvinout v náležitém rozsahu této příležitosti k vymá- hání po léta váznoucích moderních opatření. pokud se týkají armády. Vždyť na př. ani otázka opravy vojenského soudnictví nemůže s místa. Než opravdoví zástupci lidu nesmějí se ani takovýmto postupem vládním dáti zmást ve směru tomto, ba nesmějí nijak opome- nouti za zvýšené požadavky vládní domáhati se i náhrady pro lid rozmnožením práv po- litických i úlevami v těžkém jeho zápase životním, a to tím méně, čím je pravdě- podobnější, že zvýšené požadavky při zemské obraně jsou pouhou předehrou k obnovení všech požadavků správy vojenské ve příčině vojska řadového. Neušloť zajisté ani u nás veřejné pozor nosti, že se v Uhrách spojují s posledním slyšením uherského ministra obchodu a spolu vůdce nejčetnější strany ve sněmovně uher ské, Košuta, jakési mimořádné naděje. Ma darské časopisy zvláště připomínají, že Košu jest s výsledkem svého slyšení velmi spoko- jen, a že ve slyšení nereferoval pouze jako ministr, nýbrž že jako vůdce strany neodvis losti se vyslovil o poměrech uherských. Po měry tyto nejsou se stanoviska koalice potu
Košut Koša Uhry Ma
9 article
uspokojivé, pokud se jeví v Uhrách ve pří- čině úspěchů koalice znatelné zklamání, jež nespočívá pouze v otázce národnostní a chorvatské, nýbrž i v chování obstruujících odštěpenců koaličních. Vláda koaliční a rozhodující většina neodvislých ve sněmovně tuší asi, že zjevy tyto souvisí — s neřešenými požadavky vo jenskými. Zvláště otázka zvýšení gáží důstoj nických, na níž, jak průběh posledních de legací ukázal, vojenské správě a rozhodují cím kruhům velice záleží, byla dle souhlas ných domněnek vynikajícím předmětem ve slyšení Košutově. Při tom z listů maďarských možno vy čísti, že Košut učinil jménem celé koalice panovníku určité návrhy, jimiž by se dala vyříditi nejen otázka zvýšení důstojnických gáží, ale tak zvaný celý soubor vojenských záležitostí Domněnky tyto posilují se tím že Košut bezprostředně po slyšení u panov- níka se odebral k ministru války Schönaichovi a že potom se konala ihned porada tohoto s ostatními společnými ministry. Dle známek těchto lze se domnívati, že návrhy Košutovy směřují k tomu, aby s dospělo k vyřízení otázek vojenských co nej- dříve, pravděpodobně ještě, než koalice pro vede změnu volebního práva v Uhrách, tak že by ještě nynější sněmovna uherská svou koaliční většinou nahoře se zavděčila — rozřešením »dočasně vyřaděných« otázek armádních.
Košutův Košut Uhry
10 article
Rozumí se ostatně samo sebou, že návrhy Košutovy by hověly i programovým požadavkům koalice. Ve směru tomto za- sluhuje zvláštní pozornosti úvaha uherského poslance, dvorního rady dra. Sagha, kterýž navazuje na jednání delegační a na některé projevy uherských delegátů, již ve svých řečech se dotkli mírného rozřešení otázek vojenských, dospívá k následujícímu roz- poznání nynějšího stanoviska koalice uherské ve věcech vojenských: Společný program koalice, jenž byl ostatně vysloven již v adrese její, zabývá se určitě a jasně i otázkou vo- jenskou. Žádná z koaličních stran nezamýšl prověsti změny na zásadách tehdy přijatých. V programu onom nemluví o nových politických požadavcích, nýbrž pouze o pro vedení platných zákonů a co se týče otázky armádní, o bezelstném provedení vyrovna- cího zákona. Koaliční strany žádají ú sťa vn provedení ve smyslu uherských zákonů. V tak zvané dohodě s koalicí byly sice vojenské otázky »dočasně vyřaděny«, ježto však nyní ani koruna ani národ uherský není v tísni, věří četní vynikající politikové maďarští, že by řešení vojenské otázky se dalo mírným způsobem nyní snáze dociliti než po- zději. Koalice nežádá než to, čeho v adrese své se domáhala. Nikdo nemůže předvídati zdali taková příznivá nálada bude i v nové sněmovně, jež se sejde na základě opravy volebního práva. Dnes jsou koalované strany ochotny řešiti otázku vojenskou ve smyslu zákona o vyrovnání. Ani strana neodvislosti, ač má absolutní většinu ve sněmovně, ne žádá než provedení zákona vyrovnacího, jenž zaručuje — paritu.
Košutův doktor
11 article
Poslanec a dvorní rada Saghy nebude asi ve své úvaze dalek od návrhů Košuto- vých; jest to první přímé doznání, že — ociťujeme se opět v proudu otázek vojen ských. To jest asi jedna z nejvážnějších příčin spěchu, jakýž se ve Vídni jeví při podaných předlohách; aspoň zeměbraně má se dostat v čas, čeho správa vojenská má zapotřebí vždyť není jisto, jak by to dopadlo, kdyby způsob koaličního řešení otázky vojenské— vzbudil pochybnosti v říšské radě ?l
Košuta Vídeň Sagha
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 54.) Ve Vídni, 3. dubna. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů «. ) V parlamentě vídeňském jest dusno mrtvo. Tlak na dlouho nesnesi telný tísní všechny údy, umdlévá a zmalát ňuje a ochromuje je. Lidem ve sněmovně zvláště Čechům, jest jako za srpnového vedra kdy vane sirocco, vysušující míchu v páteři svírající hlavu kleštěmi. Takové jest ovzduší na říšské radě Všude samá malomyslnost a sklee- lost. Kde jest osvěžení, které se čekalo o parlamenťu všeobecného a rovného práva ? Kde- jest posila českých historických a právních ná roků, které slíbeny? Kde jest pokrok a vývoj který ohlašován? Kde jest rozmnožení národ ních statků ? Kde jest vzrůst naší državy ? Kde- jest zmohutnění naší váhy politické? Ni kd nic takového. Nic nám nedali a nedá- vají, ba berou nám ještě z toho mála, co máme a co jsme dochovali proti hrabivosti svých ne nasytných odpůrců od přechodu z politiky pa- sivní do politiky aktivní. Tento zjev a tato skutečnost nemohou po- vznášeti mysli poslanců českých a lidu českého nemohou je naplňovati důvěrou, nýbrž musí je učiniti bdělými, obezřelými a ostražitými. V li du českém nespokojenost a nevole stoupají doma a vzrůstají i tady- Jenom ztěží drží se ještě na vodě loď, na které pluje mužstvo Národního klubu v proudech po- litiky vládní. Včera usneseno v Národním klubu hlasovat pro rozpočet ministerstva práv a zamítnut bl návrh, aby před hlasováním o resortu tomto češt členové z rozpočtového výboru vyšli. Takovému
Čecho Vídeň poslanecký sněmovna národní klub
13 article
exodu nebyl prý by národ český rozuměl. Ovšem Národní klub je přece v nynější chvíli vládn stranou Jenom dvě možnosti jsou proň dány v takové situaci: bud může Národn klub zůstati právem ve vládn většině, nebo nemůže. Má-li víru v vládu, že konati bude povinnosti své vůči če- skému národu, že plniti bude platné zákony a předpisy a je-li přesvědčen, že ministerstv není nepřátelským k národu českému a mál toho záruky, může zůstati ve vládním táboř a hlasovati pro rozpočet a jiné předlohy vládní Nemáli však té nezbytné víry těch záruk a nemá- li přesvědčení takového, pak musí vystoupiti z vládní armá d ba docela musí přejíti v oposici a hla sovati proti vládě na celé čáře Politika českého národa a českého poselstva musí se konečně vyprostiti z mlha- vosti, neurčítosti, obojakosti, dvojsmyslnosti a kolísavosti, ze všech těch historických chyb, které národ český v minulosti nejvíce poškodily. Český národ a česká delegace musí provozovati aktivní poli tiku zcela jasnou, určitou a průhlednou. Český národ a česká delegace musí provo zovati v dané chvíli politiku jenom jedinou, ni koli dvojí. Duslismus stal se čes ke politice osudným, protože vzal postup národa českého to, co zjednává jedi ně úspěchy a vymoženosti, vzal jí vážnost a respek dole i naho ře. Politika, která opouští bojiště, která vychází za dvéře, klerá nedovede řici v rozhodném oka mžiku ani to ani ono, která neví vlastně, c chce, taková politika nemůže impo novati nikomu.
Duslismus Český národ
14 article
»Národní Listy« zastávaly vždy názor, že politika česká má vždy býti pevnou a jistou, vždy odsuzovaly jakoukoli vrikavost, těkavost nesmělost, jde-li o zájmy celého národa. Protož lze nám i dnes opětovati: »Národn klub« může položiti své hlasy pro vládní před- lohy a jejich části jenom tentokráte, má li d- vodnou příčinu k tomuto positivnímu volu nemá-li ji, naopak má-li pochyby a nedůvěru o dobré vůli a schopnosti i způsobilosti vlády nejen k vítěžnému obhájení, nýbrž tak k rozmnožení českých práv, pak je »Národní klub« nucen provésti d sledky a položiti votum negativ nl zamilající předlohy vládní. Jen lyto dvě cesty jsou : žádná třetí, prolože každá jíná jest slabostí. Dvě exiatenční minima platí pro kabine barona Becka, má-li se zachovati aspoň před velikonocemi: jedno se jmenuje povolení no- váčků na rok 1908 a druhé souhlas parlamentu při aktivování nového ministerstva veřejnýeh pracl. Již první své existenční minimum, zajisté praskrovné, musí vláda vymahati pil- nými návrhy, jakými operuje jindy jenom oposice a obstrukce. To jsou prostřed ky zeela mimořádné, které nasvědčují tomu. jak poměry v poslanecké sněmovně jsou nejisté a nebezpečné. Tyto poměry jsou zajisté nad míru křiklavy, uznal-li poslanec tak mírný, tl vládní, jakým jest bývalý ministr polský hr Dzieduszycki, potřebným, veřejně je pokárati v sněmovně, doznávaje zároveň, že po té stránce Předlitavsko jest úplně bez přikladu mezi státy ústavními.
Beck Předlitavsko Národn klub národní klub
15 article
Poprve v novém parlamentě promluvil dnes poslanec Daszyňski a měl veliké posluchačstvo které sledovalo jeho výklady velmi pozorně. B zajisté v právu, když odsuzoval tříměsíční leno šení parlamentu a když tolikéž napadl taktiku vymáhati vládní předlohy pilnými návrhy. Než tento sociální demokrat zklamal své vlast přátely a všechny poslance ostatní: jeho před nes pozbyl veškeré účinnosti. Před 10 lety, kd měl přivrženců pouze 10 nebo 15, každá jeh věta účinkovala jako dobře mířená střelná rána. dnes ozýval se ohlas jen ojedinělý a všichn měli dojem, že Daszyňski jest vyhaslou sopkou Jest to prazvláštní zjev, že souhlasu a pochvaly proň bylo ve sboru jeho přátel, čítajícím pře 80 mužů, mnohem méně, nežli v době, kdy sdružení sociálně-demokratické bylo čtyřikráte menší. Křesťanští sociálové vyslali do debaty pana Bielohlawka. Tento poslanec stává se čím dále tím vážnějším a pověděl sociálním demokratům pokud jde o jejich terrorismus, všechnu šetrnou pravdu. Za výkladu Daszyňského omdlel poslanee Pastor, stojící nedaleko něho. Několik poslanců- lékařů přispělo mu na pomoc. Trvalo dlouho než opět nabyl vědomí. Schůze byla předseda jíeím právě drem. Žáčkem přerušena. Nestalo se ostatně poprvé, co tento polský kněz stížen byl nevolností, ale jindy stalo se mu tl vždy v předsíni klubovní nebo na chodbě dnes překvapila jej tato rozrušující nehoda v zasedací sini. Přiznal se později, že včera vykouřil, jakkoliv lékaři mu zakázali kouřiti — dvanáct silných doutníků. Zajem pro zákon o rekrutech na r. 1908 jest praskrovný. Vůbec jest ve sněmovně o vše interes nepatrný a nad celou sněmovnou rozložena jest únava, jakoby parlament nezahajoval novou kampaň, nýbr jakoby končil několikaměsíční zasedání.
Daszyňski Bielohlawek Pastor Žáček sdružený sociálnodemokratický
16 article
Z Vídně, 3. dubna. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.20 hod. Mezi došlými spisy je pilný návrh posl dra. Herolda, Chaloupky, dra. Kramáře, Udližalu dra Hrubana a sp, aby vláda podnikla polrebn kroky k nápravě zemských finaneí a po případě podala ihned potřebné předlohy k ústavnímu projednání Návrhy podali poslanci: Pacher a sp. n brzké zrušení císař. nařízení ze 20. dubna 1854, němž vydány byly předpisy o provádění nařízení nálezů zeměpanských, politických a policejních úřadů; — posl. Kratochví, Čech a sp. n vydání zákona o starobním a invalidním pojištění živnostnictva, žádajíce, by se vyřídil současně s po jiš ťováním dělnictva. Dotazy podali poslanci: Dr. Zahradník sp. po prodloužení druhé koleje dráhy z Benešov do Cmuntu, po rozmnožení osobních vlaků do Prahy a z Prahy a po účelném rozšíření tamních nádraž- ních stanic; dr. Jäger a sp. po stáloprávním aktu o přivtélení Chebu a Chebska ke království českému — Němec a sp. po zamítání českých podání ně kterými soudy v Čechách Posl. inž. Neumann podal na ministra země brany dotaz po německém nápisu na budově čelni ckého nápisu na budově četnického velitelství v Prí brami, žádaje rovnoprávnost při nápisech na stano- vištích četnických v Čechách a na Moravě, a po p stavení erární poštovní budovy na Smíchově. Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Po gačnikově stran kontingentu nováčků na rok 1909.
doktor Weiskirchner Herold Chaloupek Hruban Pacher Zahradník Jäger Němec Posl Ing Neumann Vídeň Kratochev Čechy Benešov Cmunt Praha Cheb Chebsko Morava Smíchov
17 article
Posl. Daszyňski stěžuje si, že lhůty k zasedán parlamentu a sněmů stanovi se frivolním způsobem Protestuje proti pilnému, definitivnímu vyřízení důle- žité předlehy o brancích. Mezi vajenskou správou lidovou sněmovnou je nezdravý poměr. Třeba brái zřetel na požadavky stran a lidu. Demokratický par- lament musí zdemokratisovati i armádu. Nejdůleži tějším předpokladem k tomu je zkrácení služebn doby na dva roky. Zmodernisováním armády bran- nost mocnářství neutrpí. Za řeči posl. Daszyňského omdlel blízko něho posl. Pastor a byl několika poslanci odnesen z zssedací síně. (Vzrušení) Místopředseda Záček pře rušil schůzi Posl. Pastor byl za veliké účasti sněmovny do praven do kulcaru, kdež mu poslanci dři. Ellenbogen Gold a Dictzius poskytli lčkařské pomoci. Po chví byl vzklisen. Po 10minutové přestávce schůze obnovena posl. Daszyňski pokračoval ve své reči. Brojil prot týrání vojšků. Chce, aby oba odborní ministři odpo- vali za takové případy. Dále naléhá na odstraněn čestných soudů a odstranění souboje. Řečník opakuj požadavky své strany, mezi nimi úplný nedělní klid zaopatření invalidních vojínů a úpravu práce v a senálech. Armáda poskytuje jen vykořisťovatelům pocit bezpečnosti uvnitt, ale nikterak pocit bezpoc- nosti na venek. Lidový parlament bude vehinán d boje s militarismem a v něm musí chránil a vyko návati práva lidu. (Hlučná pochvala.) Posl. Bielohlawek nochce připusliti, ž služební doba znemravňuje. V Rakousku stává se populárním, kdo spílá armádě A přec jen tento či nitel je s to čeliti sociální demokracii
Posl Pastor Ellenbogen Gold Dictzius Bielohlawek Rakousko lidový sněmovna
18 article
Polřebujeme ho, aby nás chránil proti demon stracím, kdy jest ohrožen majetek měšťana a dělník a při nichž se vyhrožuje dělníkovi, klerý chce pra covati. Řečník usiluje o reformu trestního řádu v jenského a vyslovuje se proti národní milici. Budeme hlasovati pro kontingent nováčků, končí, nebot chc me, aby armáda byla připravena. (Pochvala mez stranníky.) Posl. HackenBerg uvádí, že na kulturní sociálně politické účely není peněz, ale na vojske povolují se čím dál větší úvěry. Náhrada záložníkům vyměřuje se v předloze nedostatečně Posl, hr. Dzieduszycki bude v zájmu státu i parlamentu hlasovati pro pilnost, neboť parla ment klerý v tak svrchovaně důležitých otázkách neřekn ano ani ne, a to i v době, v niž není na štěstí zjevně obstrukce, je sám vinen, upadne-li v nevážnost. Jeho klub bude hlasovati také pro meritum předlohy a řeč ník by se divil, kdyby jiné strany tak neučinily. R kousko jest jediným státem, kde, třebas by byl le který národ a leckterá strana uespokojena, není ni kdo skutečně utlačován.
Posl HackenBerg
19 article
Pesl. Okuněvský: Ohol Posl. hr. Dzleduszycki: Prosím, až bud podána predloha o vyvlastnění Rusů, bude se ruským dělem zakazovati modliti se v mateřštině: budet k takovému výkřiku oprávněn. (Hlučná pochvala me- zi Poláky) Kdyby Poláci měli v Rusku nebo v Pr- sku práva, jež mají rakouští Rusové, byli by vděčn a oporou státu. (Hilučná pochvala mezi Poláky.) Posl. Okuněvský: Vzdyť nás vyvlastňujet Posl. hr. Dzleduszycki: Vaše strana činí se takovými výroky směšnou. Polom není dívu, pro nášejí-li se v pruské sněmovně nepravdy o rakou- ských Polacích. (Ilučný souhlas mesi Poláky) V polemice s posl. Daszyňskim pravil, že těšil by ho, jako každého kulturního člověka, kdyby bylo možno v Rakousku vojsko zlenčiti Pokud Německo svým velkým vojskem tísni Evropu a vzpírá se vše- mu odzbrcjení, bylo by nejvělší lehkomyslností, kdy by Rakousko chtělo předcházeti dobrým příkladem Řečník přimlouval se konečně, by armádní sprá va plnila požadavky obyvatelstva. Polský klub přej si, by armáda byla náležitě silna a mohla před pře padením a ponížením chrániti Rakousko, kde se zá sada svobody národností a svobod občanských z chovává více než jinde. (lilučná pochvala mezi Po láky.) Posl. Starck stěžoval si, že na velké národn nezbylnesti a sociální opravy není kdy. Za vším číhá § 14., jako hrozivé strašidlo. Ten by měl parlamení zrušiti. Řečník bude hlasovati proti kontingentu no váčků, stoje na stanovisku křesťanského nábožen ství: Neza biješl Příští schůze bude z ejtra
Rus Polák Posl Starck Rusko Polom Rakousko Německo Evropa oholit Posl
20 article
Panské sněmovna sejde se asl v pátek 10. t. m odpoledne. Vyřídí pilné předlohy, jež zatím dojdou z poslanecké sněmovny Ve dnešní schůzi poslanecké sněmovny odů vodnil posl. prof. Hráský petici Spolku archi tektů a inženýrů českých v království českém jež se týče vládní předlohy o plánech pro knihy pozemko vé. Po jeho návrhu usneseno jmenovanou peti vytisknouti ve stenografickém protokolu sněmovním
profesor Hráská poslanecký sněmovna
21 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Rozpočtový výbor rokoval o polože »Střední školy« a »Studijní knihovny Ref. Glabiňski přeje si se slanoviska b spodářského a sociálního, aby střední školy přizpů- sobily se různým formám a povoláním moderníh života. Mělo by se uvažovali též o zvláštním typu těchto škol pro dívky. Posl. Korošec přednesl přání o maturitn zkoušce ze slovinského jazyka. Dále žádal, by nižš gymnasium celjské bylo proměněno ve vyšší. Posl. Jindř. Schmid je povděčen o pravě ma turitní zkoušky a stěžuje si, že střední školy ví deňské jsou požidovštělě. Posl. ryt. Onciul brojil proti zamýšleným n meckým pobočkám při rumunském gymnasiu v Kim- polungu a žádal za zřízení rumunských poboček n gymnasiu v Radovci. Posl. Steinwender přál by si nižší gymnasi kde by se nevyučovalo latině a vyšších gymnasií be řečtiny. Posl. Šrámek ülumočí přání německého i č- ského oby vatelstva, aby moravské střední školy. zvláště reálné školy, byly postátněny. Na něklerýe školách se místa ředitelská po mnoho semestrů ne obsazují. Přimlouvá se za zřízení nové st. střední V drobném pronejít rnnní číslo o sobě . . . za . . . . nt Ve dlialkách na venkově zanní čislo. . . . . . . . 10h odpolodní vdpolodsí . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hstevě naplel Předplacení a insnrty pžljímá zdmknl slrace v Marianské slicí č .a Tam nacházají an táž redakee Uskirna a čzpedite „ Národnich Listu“ Bukoplsy se asvracejí
Posl Jindřichův Schmid Onciul Šrámek Kim moravský střední škola
22 article
školy v Králově Poli a v jižní Moravě, žádá zřízení stální střední divčí školy s vyučovacím jazykem če- ským a jměnem českého obyvatelstva Slezska žádá zřízení státní reálky. Posl. Hofman n-Wellenhoť prohlásil s o gymnasiu celjském, že Němci trvají na svém. Posl. Conci doporučil resoluci, aby vlada zru- šila st. střední školy, na nichž vyučuje se jazykem, kterým nemluví značný zlomek obyvatelstva onoho obvodu a nahradila je ústavy s vyučovací řečí vět- šiny obyvatelstva. Posi. Žitník prosí německé poslance, by umož- nili vládě vypravení celjského gymnasia, což vlastně je kulturní záležilosti. Posl. Romančuk přednesl ruské stížnosti Resd. Posl. Drexel navrhl resoluci, aby byli dáni na odpočinek středoškolští ředitelé a profesoři, ktelí slouží přes 35 let. Přiští sehůze bude v úter ý odpoledne. V dnešní schůzi živnostenského vý boru sdělil posl. Einspinner, předseda užšího výboru pro zabezpečení požadavků stavebních živ- nostníků, že užší výbor záhy skončí své práce. Posl. Gostinčar referoval o koncesování o průkazu způsobilosti pro výrobce nápojů s kyse- linou uhličitou. (Sodovka. Po delší rozpravě byl schválen návrh: »Vláda se vyzývá, aby přísněji než dosud do- blížela na výrobu sodovky a uvažovala, neměla-li by se výroba sodové vody zařaditi do živností řeme slných.
Posl Hofman Wellenhoť Němec Romančuk Resd Drexel Morava Slezsko
23 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. dubna. (Jazykové otázky má řešiti zemský sněm.) Na rozdíl od Slovinců, kteří z důvodů pochopitelných žádají, aby jazyková otázka byla rozřešena na říšské radě způsobem, závazným pro všechny korunní země, Poláci hájí i v této věci zemské autono- mie a přejí si, aby o sporech jazykových roz- hodovaly sněmy. V tom smyslu polští poslanci mluvili v rozpočtovém výboru a s nimi souhlasí polské listy. »Nov. Ref.«, shrnujíc výsledky ja- zykové debaty v rozpočtovém výboru, praví, ž vláda národní otázky nerozřešila, pro parlament nepřipravila potřebných předloh, ale také se ne- postarala, aby se tyto otázky přikázaly zemským sněmům, kde je pro ně místo nejvhodnější. Ovšem s jednou podmínkou: Sněmy musejí býti opravdu representací obyvatelstva a budouje tehdy, až se volby do sněmů nebudou konati dle kuril.
Polák Praha
24 article
Dokud zemské volební řády se neopraví po- dobně jako říšský volební řád, budou se otázky ná- rodnostní stále přenášeti do fišské rady a budou zdržovali její práci. Výtky, že nový parlament, vzešlý ze všeobecných voleb, nepracuje tak rychie a spolehlivě, jak se očekávalo, jsou ne- oprávněny. Vina nespočívá v ústředním parla- mentě, nýbrž leží mimo něj, v zemských sně- mích, k nimž lid pro jich nesprávné složenl pozbyl důvěry. Dokud sněmy nebudou tím, čím mají být, totiž representačním tělesem s pravo- moci, omezenou teritoriálně, ale ne kvalitativně a dokud se neoprou o všeobecné volební právo, dotud ani ústřední parlament nevydá ze seb tvůrčí síly a nezmůže se na plodnou práci. V Praze, 2. dubna. (Dr. Glěbovický o poměru rusko-polském.) Člen rusko- národního klubu, dr. Glěbovický, měl s re daktorem „Poln. Post“ rozmluvu o poměrv ru- sko-polském, vyznačující se opět smírnou ná- ladou, panujíci už delší dobu ve straně star- ruské. Poněvadž jsme Slované, pravil dr. Gle- bovický, nemůžeme ani vědomě ani bezděky sloužiti myšlence, pocházející od Bismarka, který na jedné straně podporoval přátelský po- měr dvora berlínského a petrohradského, na druhé straně však podporoval separatistické snahy Malorusů v Haliči a jižním Rusku, jichž konečným eilem jest ulvořiti velkoknížectví ky- jevské s některým Hohenzollerem v čele. Ve světě slovanském minuly doby panslavismu, jejž pruští junkeři malovali jako upíra, chystajícího se zadáviti západní Evropu a tím odvraceli p- zornost od svého „Drangu nach Osten“, M- nula též doba abstraktního slavjanořilstva, zbu- dovaného na zvučných frasích a vzájemné lásce, jež však ve skutečnosti neumělo ukliditi něme- ckým světem rozněcované spory mezi Polákya
Glěbovický doktor Poln Slovan Gle Malorus Osten Praha Halič Rusko Evropa národní klub
25 article
Rusy, mezi Chorvaty a Srby, mezi Srby a Bul- hary atd. Ve světě slovanském nastává nyní doba reálné, positivné práce, doba kulturního rozvoje celého Slovanstva, jímž sesílí odpo proli návalu germanisace. Dr. Glěbovický kárá proto zavedení výjimečného stavu ve Varšavě, rozpuštění polské školské matice v Kongresovce. zejména proto, že tato protipolská politika ru- ské vlády vykonává jen přání a rady, přicháze- jící z Berlína. Rusko-národní strana nemůže také souhlasiti s politikou haličských Ukrajinců, kteří holdují zásadě nespravedlivé hegemonie Němců a stále se k nim utíkají o pomoc. V H- liči oba národové, ruský i polský, musejí se říditi heslem „suum cuique“ a musí se odstr- niti heslo Ukrajinců: „Za San (řeku) s Poláky!“ Pokud jde o autonomii, strana rusko-národni pokládá zemský sněm a nikoli parlamení za f- rum, na němž se mají rozřešiti a upraviti vzá- jemné poměry a národní spory. „Chceme na sněmě jako zástupci slovanského národa ruského jednati s rovněž slovanskými poslanci polský- mi.“ Posl. Glěbovický stojí tedy na půdě sle- vanské a protigermanské, uznává potřebu přá- telského soužiti s Poláky a jest přívržencem autonomie zemské, kdežto Ukrajinci se domá- hají autonomie národní.
Rus Chorvat Srba Glěbovický Ukrajinec Němec Polák Posl Varšava Berlín
26 article
z Vídaě, 3. dubna. (K. k.)
27 title
Politické zprávy zahraničné.
28 article
V Praze, 3. dubna.
Praha
29 article
Otázka slovanského sjezdu. V petrohradském „Slově“ prof. Pogodin pronáší obavu, že ke svárům slovanským nej- nověji přibyl svár česko-polský, vyvolaný odpo- rem p. Biliňského proti zřízení české university v Brně — a že tím snad uskutečnění slovan- ského sjezdu bude ohroženo,
profesor Pogodin český univerzita v Brno