3
masthead
3. dubna 1908.
5
article
Řečník pozastavuje se nad tvrzením dra. Kra-
máře, že se stanoviska své strany musí prohlášení
ministra spravedinosti co nejnepříznivěji posuzovati.
Bylo vlastně vážným pokáráním soudcovské činnosti
německých úřadníků, kdežto o zavádění vnitřní
české úřadní řeči, prohlášeném Němci za přehmat
nezmínil se ani jediným kárným slovem. Řečník
popírá, že v čl. XIX. stanoví se vnitřní úřadn
čeština. Neklame-li se, nebyl dr. Kramář v ž dy
naprostým stoupencem zásady dvoj-
jazyčnosti v Čechách, bylať u tohoto po-
slance asi též doba, kdy byl pro zásadu tak zvané
jednojazyčné rovnoprávnosti.
Pokud jde o dosti obšírné námitky posl. dra
Adlera ve příčině neodvislosti soudcovské podotýká
řečník, že ony případy, na něž narážel, zdají se
býti přece ojedinělé. Uvádí-li se tak závažná výtka.
bylo by záhodno prohlásiti takové případy za oje
dinělé a vyhýbati se všeobecnému popírání neodvi-
slosti soudcovské.
Žádost po zákonné úpravě jazykové otázky vy
skylovala se od té doby, co jazyková otázka vzal
na sebe lak důležitý úkol ve veřejném životě. Ně
mecké měšťanské strany mají nejlenší vůli horlivě
a s vážným úmyslem spolupracovati na utvořen
jazykověl o zákona. Arei, že při takové úpravě mus
se dbátí německého stanoviska.
Němci budou vždy beze změny trvati na stano
visku, že národní otázka může býti řešena jenom
v dohodě všech zúčastněných stran, nikdy všal
svévolným činem vlády. Nabude-li akce vlády ve
příčině jazykového zákona orčitých forem, budou
Němci ochotní vážně a borlivě spolupracovati n
uskutečně ní zákona.
Němec
Kramář
Adler
Čechy
6
article
Posl. Šrámek prohlašuje, že moravské obyvatel
stvo vesměs ve všech otázkách jazykových od jakžive
bylo solidární se soukmenovei v Čechách, i tehdy
kdy tito usilovali především o úpravu otázky jazy
kové v království českém, neberouce zatím dosta
tečného ohledu na stížnosti a potřeby moravské
nepamatujíce zvláště na to, že zejmena ve vévodstv
slezském po stránce té panují ještě dnen poměry
přímo žalostné. Prohlašuje jměnem svého klubu
zajisté též v souhlase se všemi zástupci národa če
ského na Moravě, že po této stránce pro ně není
hranic korunních zemí, že celý český náro
žádá rovnoprávnost zevního soudního
jazyka v Čechách, na Moravě s v
Slezsku. Široké vrstvy českého národa nemohou
pochopiti, že přes noc bylo oddekretováno toto po
staleti všeobecně zásadně platné právo rovnopráv-
nosti ve vnější řeči u soudů. Nebudeme se vzpírati
dalšímu zákonnému opatření, aby byla po ruce ještě
lepší zbraň proti snarchii u soudů. Třeba všek, sby
až do zákonné úpravy došlo skutečně ku příměři
k statu quo ante. Musíme zaujati vyčkávrvé stano-
visko, chceme po slovech dočkati se též lepších
skutků a chceme doufati, že všichni přislušní činitel
vynaloží vše, aby status quo ante byl opět zaveden.
abychom měli až do další zákonné úpravy zdrave
přiměří.
Posl
Šrámek
Čechy
Morava
Slezsko
7
article
Jako dr. Adler žádá řečník rozmnožení živno-
stenských soudů. Aby kruh osob, jež mají býti po-
volány za porotce, byl rozšířen, je požadavkem
socialní spravedlnosti. Konečně pretastoval prot
tomu, aby soudcové stavěli se do služby stran poli-
tických, poukazuje po této stránce zvláště na pro-
následování, jakémuž je vydána katolická strana
lidová v Čechách se strany různých soudů.
Předseda dr. Chlari prohlásil potom, že již nen
zapsán žádný řečník a rozprava tudíž ukončena.
Ve večerní schůzi posl. Malik konstatova
ve věcné poznámce, že v příčině statu quo ante není
věc naprosto jasná.
Reť. posl. dr. Glebiňski (v doslovu) soudí, že
pokud jde o rozřešení jazykové olázky, musí býti
zachována národní samospráva. Bylo by však velmi
politování hodným, kdyby do vykonávání spravedl-
nosti zasahovala politika a národnostní zášť a kdyby
je ovládaly. Případy, jako se staly v Čechách, jsou
s to znepokojiti obyvatelstvo. Považuje za nezbytno.
aby se neviklalo praxi, která se již po leta vžila.
Jazykové otázky byly dosud řešeny cís. rozhodnutími
a mmisterskými nařízeními, v Haliči usneseními
sněmu. Řlšský zákon, který by upravoval soudní
řeč v Čechách, nemohl by praejudikovati otázce
kompelence zemských sněmů a musilo by se za t
míti, že se jím vláda vzdává své vlastní kompetence
ve prospěch říšské rady.
Při hlasování schvalují se položky »Ústředna
min. spravedlnosti« a »Justiční správa« rovněž i re-
soluce, za rokování podané. Řesoluce posl. Ko-
rošce o zřízení vrchního zemského soudu v Lu-
blani postupuje se vládě ke zkoumání.
Adler
doktor
Chlari
Malik
Glebiňski
Čechy
Halič
ko
Lu
8
article
Ref. dr. Schlegel referuje dál o pol. »Nej-
vyšší soud«. Doporučoval návrh Sdružení rak.
soudců, dle něhož zásadně nemá býti vylučováno
povolání advokátů k úřadu dvorních radů, ale toto
povolání by se nesmělo státi na účet soudců, jimž je
pouze nepatrnou měrou umožněno dosíci vyšších
míst. Dále mělo by se přiřknouti advokátním komo-
rám a také soudům právo navrhovací, při čemí
ovšem by zůstalo nedělčeno navrhovací právo, které
nejvyššímu soudu po zákoně přísluší. Dále by se
měla upraviti reciprocita v příčině vzájemného pře-
stupování z advokacie do stavu soudcovského
naopak.
Referuje o pol. »Novostavby justičn
správy« a »Trestnice«, prohlašuje za naléhavě
nutnou reformu výkonu trestů, po případě trestního
zákona, a především zavedení instituce podmíněného
odsouzení. Přimlouvá se za přání trestnick ých zřl-
zenců.
Konečně referovál o pol. »Náklad na vrchn
konsulátní soud v Cařihradě«.
K věci promluvili poslanci d' Elvert a Ko-
rošec.
Ministr dr. Klein považuje za nezbylně nulné
aby jmenováním odvokátů u nejvyššího soudu ne
byly zhoršeny postupové vyhiídky soudců. Doufá, že
najdou se modality, aby přání advokátů byla tk
uspokojena, že soudcové u nejvyššího soudu ne-
budou míti příležitost ke stížnostem. Ministr jest
ochoten dle možnosti vztli zřetel na požadavky du-
chovních v trestujcích. Úřadníkům trestnic je ju-
stiční správa vděčna za jejich obtižnou, nezištnou
v četných případech největší oddanost vyžadujíeí
práci.
Projednávané položky schvalují se, čímž jest ju
stiční rozpočet vyřízen
Příští schůze bude z ejtra.
Ref
doktor
Schlegel
Elvert
Klein
Cařihrad
ko
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. dubna. (Smutné konee.
Poláci jako zkušení politikové nelekli se posled
ních bouří v rozpočtovém výboru a klidně před
povídali, že se již najde nějaká resoluce, ně-
jaká formulka, která uspokojí rozbouřené vlny
a umožní, aby rozpočtový výbor schválil roz-
počet tak, jak si přeje vláda. Dnes už víme, že
„krise je zažehnána“ a české hrozby vyzněly
zase na plano. A reputnce dra. Kramáře,
v Čechách už zaniklá, počíná tratiti ceny tak
v očích politiků polských. Dnešní „Nov. Rel.
vykládá Kramářův ústup přáním, aby zodpověd
nost za rozbití nynější vládní koalice spadla na
Němce a nikoli na Čechy. „Tato koalice — píše
„N. R.“ — je z velké části dílem samého dra.
Polák
Němec
Praha
Čechy
10
article
Kramáře. Poučen smutnými zkušenostmi několi-
kaleté obstrukce, vydal heslo „politiky positiv
né“, neb, jak se kdysi vyjádřil, politiky haličské-
Chtěl následovati Poláky, kteří slouží každé
vládě, ale ne zadarmo... Nastalo tedy období
politiky positivní a hle! politika tato stojí před
horším bankrotem, než bývalá politika obstruk-
ční.“ Pisatel snaží se v další části své stati
omluviti dra. Kramáře poznámkou, že č eská
porážka na venek se jeví horší, než je ve sku-
tečnosti. Obecenstvo cení politiku svých zástup-
eů dle úspěchů a ty jsou vskutku nepatrně. Ale
kdyby dr. Kramář měl za sebou ještě masy vo-
ličů, jako před lety a mohl svou novou politiku
prováděti aspoň deset let, snad by dobyl leda-
čeho pro svůj národ. Ale voličové pozbyli dů-
xěry v dra. Kramáře, jsou netrpělivi a znechu-
ceni neúspěchy posledních let. Jen makavý
úspěch mohl by zlepšiti jeho situaci, ale prá-
vě úspěchu nikde není... „N. R.“ kon
či svou úvahu poznámkou, že dr. Kramář spo
léhá na odpor Němců proti některým vládním
předlohám, zejména proti zvýšení braneckéh
kontingentu, a hodlá pak využiti nové krise.
která zasáhne hlouběji, než nynější, na prove
dení svých plánů. Blahoslavení věřícíl
Polák
Kramář
doktor
Němec
11
article
Z Lublaně, 31. března. (Vlastenec k
o dkaz.) Tyto dni zemřel v Tržici slovinský
inženýr Vilém Poljak. Ve své závěti odkázal
spolku sv. Cyrila a Methoda, který ve slovin
ských krajích plní úkol české Matice školské
188.000 K. Důchod z této jistiny má náležeti
z části vdově zesnulého, z části jeho sostře až
do jich úmrtí, načež připadne spolku. Mimo to
odkázal tržičskému Sokolu 3000 K, slovinskému
čtenářskérau spolku 3000 K, dětské opatrovně
2000 K, žákovské kuchyni v Krani 6000, n
nadaci pro slovinské techniky 15.000 K a jiné
vlastenecké odkazy. Jest to prvý případ tak znač-
ných vlasteneckých odkazů u Slovinců a právem
„Slov. Narod“, jenž uveřejňuje o něm zprávu
provolává slávu vlaštenci, jakého dosud ješti
nezrodila slovinská matka.
Poljak
Slovinec
Lublaň
Kran
spolek svatý . Cyril
spolek 3000 K
12
article
Ze Zahřeba, 30. břozna. (Hr. Pejačevi
a Nikolič. — Strana práva.) Za po-
slední Rauchovy návštěvy ve. Vídni rozšířena
byla pověst, že současně meškají v sídelním mě
stě také bývalý bán hr. Pejačevič a jeh
náměstek dr. Vlad. Nikolič, aby podali pa
novníku jakési memorandum oposičných stran
proti vládě Rauchově. IIr. Pejačevi č prohla-
šuje nyní, že již celý rok nebyl ve Vídni, d
Níkolič pak sděluje novinami, že byl ve
Vídni ve věcech čistě soukromých a nijaké
memorandum nikomu nepředkládal, ani se ne-
snažil je předložiti. Vzhledem k dalším pově-
stem, že bývalý ministr pro Chorvatsko, Jo si-
povič, podal nebo chystá jakési memorandum,
prohlašuje koaliční strana práva, že trvá na
svém státoprávním programu z r. 1894 a vyža-
duje pro Chorvatsko úplnou paritu
s Uhrami. Strana práva bude se domáhati
aby se obnovil úřad „agenla aulica“, jenž by
zřízen již v XVII. stolotí při dvoře pro věci chor-
vatské. Chorvatsko nemá záviseti od kabinet
uhorského a místo chorvatského ministra v kabi-
notě uherském má se zříditi chorvatske
ministerstvo při vídeňském dvoře
které by bylo odpovědno oborvatskému sněmu
a od něho by bylo také placeno. Vůbec my-
šlenka úplné samostatnosti Chorvatska od Uhen
nabývá v chorvatsko-srbské koalici stále více
půdy.
Pejačevi
Nikolič
Rauchův
Pejačevič
doktor
Vlad
Zahřeba
Hradec
Vídeň
Chorvatsko
Uhry
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 2. dubna.
Praha
15
article
Bosna a Hercegovina za okupace.
V Baňaluce byli dne 30. března zatčen
pravoslavný duchovní Prokopovič, předsedn
správního výboru tamějšího srbského listu
„Otadžbina“, a Dragomir Jankovič, administrá-
tor toho listu. Zatčeni jsou proto, aby se pře
soudem zodpovídali, že v „Oladžbině“ vytištěn
byl článek, který byl v Baňaluce zkonfiskován
ale současně byl otištěn v „Pest. Lloydu“, ovšen
boz závady. Zodpovědný redaktor „Otadžbiny“
postaven před vojenský soud. Předešli dva re-
daktoři toho listu, pp. Kočič a Kondič, sed
v baňaluckém žaláři, kde jsou chováni jako sp.
stí zločinci.
O výročním sjezdu bulharsko makedonských
vnitřních organisaci,
konaném na sklonku minulého měsíce na hra
nici bulharsko-turecké (viz »Nár. Listy« ze dne
1. t. m.), došly dále »Frankt. Ztg « zprávy, že
sjezd nejen zvolil nové vůdce, ale že se také
usnesl rozpustiti všecky bulharské čety v Make-
donii. V krajinách, kde bulharské obyvatelstvo
ohrožováno je četami řockými, srbskými, albán-
skými nebo tureckými, má sáhneuti k sebe
obraně; k vůli tomu dodá mu bulharská orga-
nisace makedonská zbraně, ale útočiti Bulhat
nebudou na nikoho. Toto usnesení je prý jen
ukázkou slabosti ústředního bulharského komi
tétu makedonského, nikoli projevem smírnosti
Bulharské čety byly znemravněny, bojovaly i
proti sobě navzájem a proto bulharští sedláci
makedonští odpírali jim podporu, ba vydávali
prý je i Turkům. Proto bylo by Turecku dosti
snadno čety potírati, leč vláda turecká prý toho
neučiní, poněvadž vzájemné boje křesťanských
národů na Balkáně považuje prospěšnými pro
svoji politiku.
Prokopovič
Jankovič
Lloyd
Kočič
Kondič
Turek
Bosna
Hercegovina
Turecko
Balkán
16
article
Poměry v Portugalsku.
Po děsných, otřesných událostech, jichž je-
vištěm nedávno byla půda portugalská, králov-
skou krví nasáklá, se nyní o této zemi mlčí
skoro úplně. Katastrofa královského rodu však
poměry portugalské valně nezlepšila — jak se
předvídalo. Kvas trvá dále, a politická nejistota
ovládá veřejnost tak, že — dle zprávy „Köln.
Ztg.“ — vlivem vlády usnulo i vyšetřování kralo-
vraždy. Vláda s ním otáli, bojíc se republikánů
a dissidentů, kteří oboji veřejně na schůzích vy-
kládají, jak se králové — — likvidují. Obě tyto
strany žádaly, aby udělena byla amnestie z
vše, co se stalo do 1. února, a vláda byla ochot-
na, vybověti tomuto požadavku. Jen odpor ve-
řejněného mínění, jinak lhostejného, způsobil
že se tak nestalo. Když lid chtěl demonstrovat
holdem královi a připravoval průvod k paláci,
vláda požádala pořadatele, by se zřetelem na
republikány od holdu upustili. Vládě se vytýká.
že trpi, kterak republikáni na veřejných schů-
zích vykládají, že vojáci a důstojníci zlepší
svůj osud, když se k nim připojí.
Köln
Portugalsko
17
article
Dále vytýká se vládě, že republikánské
odštěpenské straně přiznala 11 mandátů pro
parlament.
Z ciziny byla vláda upozorněna, že způsob
jejího vladaření je nesnesitelný. Proto jala se
pokračovati ve vyšetřování kralovraždy. Krá-
levna prohlásila, že mezi tisíci by poznala osobu
královrabovu. Na nátlak ze zahraničí bylyjí
předloženy podobenky podezřelých, a královna
poznala ihned vraha. Jmenuje se Oliveria; maje
dosti času, zmizel. Také jiní kompromitovan
ujeli zavčas do bezpečí.
Náprava je prý možna v první řadě demis
ministerského předsedy Ferreiry de Amaral
který je naprosto neschopný. Pak má býti svo-
lán parlament dvakrát již rozpuštěný, za něho
bude král korunován, načež buď bude nasto-
leno nové ministerstvo s ostrým a nepoddaj
ným předsedou v čele, nebo se vyhlásí dikta-
tura s vládou vojenskou. Té si přejí kruhy vo-
jenské, mínice, že jen tak bude země zbaven
poručníkování eíziny.
Zodpovědnost za tyto zprávy náleží ovšen
jmenovanému listn.
Oliverius
Ferreira Amaral
18
title
Jubilejni výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
živnostenský komora
19
article
Organisace návštěvy výstavy z Paříže a Francie
Organisace návštěvy výstavy z Paříže a Francie
převzala na se ochotně čilá rakouská obchodní
živnostenská komora v Paříži, která za tím účelem
utvořila zvláštní komitét, jehož čestným předsedou
jest generální konsul rakouský v Paříži Karel ryt.
Pauli, předsadou president pařížské obchodní komory
Morpurgo a členy nejpřednější representanti obchod-
ních krubů v Paříži, mezi nimi také naši krajané-
S. Grégr, Fr. Javůrek, E. Stránský a celá řadaji-
ných. Komitét tento zahájil horlivou agitaci ve pro-
spěch návštěvy výstavy z Francie, vhodným způso-
bem upozornil na výslavu veškeré francouzské of-
ciální kruhy, přední kozporace obchodní a průmy.
slové, rozeslal do celé Francie veliký počet liskopi t
a plakátů výstavních, uspořádal přednášku o výstavě
v Paříži a právě chystá se k nspořádání velikéh
nového přednáškového večírku, jenž provázen bud
skioptickými pobledy na Prahu a budovy výstavní.
Dle sdělení tohoto komitétu jeví se již nyní v prů-
myslových a obchodních kruzích pařížských pro vý-
stavu veliký zájem, který zeručuje hojnou návštěvu
z Paříže a Francie po celou dobu výstavní.
Karel rýt
Pauli
Morpurgo
S Grégr
Javůrek
E Stránský
Paříž
Francie
Praha
20
article
Delegát městské dumy petrohradské
gen. Vlad. Mich. Volodimirov v Praze.
Delegát městské dumy petrohradské
gen. Vlad. Mich. Volodimirov v Praze.
Ve slavných dnech V. sletu všesokolského
v Praze r. 1907 zavítali do Prahy zástupcové
petrohradské městské dumy pánové gen. Vladimi
Michajlovič Volodímirov a gen. Nik. N
A zarjev, aby se zúčastnili velkolepých cvi-
čení Sokolstva. Oba pánové zdrželi se tehdy
v Praze několik dnů, jež věnovali prohlídkám
všech kulturních, oekonomických a jiných důle-
žitých veřejných našich institucí. Průvodčím byl
jim p. prof. Fr. Táborský, který vyslechl o
delegátů petrohradské dumy nadšené projevy
radosti a potěšení nad velkolepým rozmachem
města.
Po návratu svém do Petrohradu podali oba
delegáti městské radě zprávu o nadšeném přijet
a srdečném pohostinství národa českého, načež
usnesla se městská duma petrohradská, aby jak
obci pražské, tak i České obci sokolské oká-
zalým způsobem projeven byl vděk města Petro-
hradu za pocty, dolegátům jeho v Praze pro-
kázané. Oběma jmenovaným korporacím věno-
vány totiž zvlášiní čestné dary městu Praze
v kůži tepaná kaseta s pohledy na Petrohrad
České obci sokolské bronzová socha Sokolník
na koni. Zároveň pověřen byl člen městské
dumy gen. Vlad. M. Volodimirov, aby čestné
tyto dary veleměsta ruské říše osobně v Praze
odevzdal.
Včerejšího dne přijel gen. Volodimirov var-
šavským rychlikem o 110. hod. v noci do
Prahy. Na nádraží v Hybernské ulici v čekárně
I. třídy očekávali příchod vzácného hosta pp.
starosta měst pražských dr. K. Groš, náměst-
kové dr. Štych a Jirousek, obecní starši Brez-
novský, Schrötter, Peterka, dr. Podlipný, Cízler
dr. Bouček, Soifert, Kreutzer, Mattuš, cís.r.
Vlad
Nik
profesor
Táborský
M Volodimirov
doktor
K Groš
Štych
Jirousek
Schrötter
Peterek
Podlipná
Cízler
Bouček
Soifert
Kreutzer
Mattuš
Praha
Francie
Petrohrad
Petrahrad
hybernský ulice
Breza
sokolský oká
Vladi Michajlovič Volodímirov
21
article
Voitl, Pešek, Maděra, Náhlovský, Šercl, Brof
a j., dále pp. mag. rada Borůvka, mag. komisai
dr. Sobotka, pres. oficiál Groh, za Českou obe
sokolskou dr. J. Scheiner, jednatel Svazu slo-
vanského Sokolstva dr. Novotný, posl. J. Anýž.
za Národní radu a Slovanský klub dr. Vr. Černý
a prof. Píč, za ruský kroužek ruský státní rad
Havelká a dr. Klíma, dále předseda Společnosti
Národního divadla arch. A. Šimáček, za pravo-
slavnou církev pražskou Dimitrij Nikolajevič
Jakšič a K. P. Volkov, starosta města Břevnov
J. Kolátor, za předsednictvo České obce sokolské
dr. Urban, dr. K. Holler.
Ve vestibulu nádražním shromáždilo se
velmi četné obecenstvo, zejména z kruhů
sokolských. Při vystoupení z vlaku byl gen.
Volodimirov nadšeně uvitán, načež byl dopro-
vozen do čekárny I. třídy, kde jej starosta
měst pražských pan dr. Karel Groš takto
uvital:
»Vzácný hosti náš! Jménem královského
hlavního města Prahy pokládám si za čest vaše
provoschoditělstvo nejuctivěji uvítati a pozdra-
viti. Když za radostně vzrušených dnů pátého
sletu všesokolského loňského roku v červnu
měli jsme příležitost zároveň se zástupci drahé
nám Franeie uvítati ve vás a vysoce váženém
panu kolegovi vašem p. Azarjovu delegáty
carského sídelního a hlavního města Petrohradu,
dmula se hrdosti naše prsa, že největší, národ
slovanský, bratrský, milovaný a těžce zkoušený
národ ruský vysláním zástupců svých osvědčil
nejen úctu k veliké myšlence sokolské, ale též
lásku a příchylnost k nám, nejzápadnější výspě
Voitl
Pešek
Maděra
Náhlovský
Šercl
Brof
Borůvka
doktor
Sobotka
Groh
J Scheiner
Novotná
J Anýž
Černá
profesor
Píč
Klím
A Šimáček
Nikolajevič Jakšič
Volkov
J Kolátor
Urban
K Holler
Groš
Břevnov
Praha
Petrohrad
svaz slo
Havelká
národní divadlo
drahý já Franeie
22
article
Slovanstva. Dnes, kdy přicházíte k nám, abyste
na novo upevnil a utužil styky tak mnoho-
slibně zahějené mezi matičkou Prahou a vele-
möstem svaté, bílé Rusi, abyste vyznamenal nás
i statečné naše borce“ za příjetí, jebož loňského
roku vám se dostalo, naplněni jsme opravdovou
radostí a hlasným nadšením i vítám proto vaše
prevoschoditělstvo co nejvřeleji a prosím, abyste
se mezi námi cítil jako v lůně vlastního ná
roda, jako — doma. Slavné gorodské dumě
petrohradské, velikému národu ruskému a č-
ekému jeho representantu volám »Sláva !e
(Bouřlivé volání »Sláva!« a »Urá !«)
Gen. Volodimirov vyslovil ve stručné odpo-
vědí veliké potěšení nad srdečnými poctami, kterése
mu dostaly a prohlásíl, že je přijímá nikoli pro svoj
osobu, nýbrž pro město, které zastupuje.
Když pak byli někteří hodnostáři vzácnému ho-
sti představeni, byl gen. Volodimirov starostoup
drem. Grošem doprovozen ke kočáru a odjel do ho-
telu »Paříž«. Velmi četné obecenstvo ve vestibulu
před nádražím bouřlivě gen. Volodimirova pozdravo-
valo a nadšené ovace mu připravilo.
Dnes o 11. hod. dopolední gen. Volodimirov za-
vítá na staroměstskou radnici, aby čestné dary ode
vzdal.
Groš
Praha
bílý Rus
Paříž
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Umělecký kousek pana dra. Kramářes
svolením k obsazování „německých soudcov-
ských míst v Čechách“, k němuž se s nelíčenou
lítostí v rozpočtovém výboru dne 28. m. m.
přiznal, nelibí se v osvětleni ostré, ale zaslou-
žené naší kritiky jeho orgánu „Dnu“. Protož
rozsvitil k němu cheň bengálský a v rozhorlené
deklamaci dokazuje, že tento umělecký kousek
jest vlastně záslužným činem ve prospěeh ná
roda vykonaným! My, odsuzujíce „umělecký
kousek“, zůstali prý jsme opatrně dlužni věe
ný výklad koncese, na kterou dr. Kramái
poukázal v rozpočtovém výboru. Jak známo.
chtělo prý — dovozuje „svobodomyslný“ ofici
osus — ministerstvo spravedlnosti jmenovot
několik německých auskultantů, kteří by přesko-
čili množství českých soudruhů, adjunkty a dr
doktor
Kramáe
Čechy
24
article
Kramář se tomu opřel za souhlasu strany. Te-
prve když prý docíleno, aby všichni stejně dlou-
ho sloužící a kvalifikovaní čeští auskultanti byl
současně povýšeni na adjunkty, čímž na 100
(ve skutečnosti bylo jich jenom 72!) mimo ony
na místa pevná určené bylo nově ad personam
jmenováno a mezery mezi přeskakujícími Němei
byly odstraněny, dáno svolení s vědomim
strany k tomuto jmenování. Toť prý ona
„ohromná politická chyba“, dí dále „Den“, která
vynesla našim soudním auskultantům výhodu,
že nemusili čekat další 2 až 3 léta na jmenování
do IX. třídy diotní atd. V barvení na růžovo
se vyzná „Dení podle své kleté povinnosti jen
což, jenže jeho práce vybledne na slunci pravdy
do večera. Což spadl předyčírem s Teslovou
depeší s Martu, anebo se jen tváří jako by ne-
věděl, co hýbalo celým českým světem hnodle
na čtvrt roku před říjnovým jmenováním soudeů
a po něm až do sensačního počátku největšíh
kousku státnického umění Kramářova do inau-
gurace éry positivního vlivu a moci?! Nejed-
nalo se o to, že „chtělo ministerstvo jmenovat
několik německých auskultantů, kleří by přesko
čili množství českých soudruhů“, jak optimisti
cký eufemista Kramářův vyjadřuje, nýbrž jed
nalo se o to, aby vyhověno bylo německému
komandu, že do německého území „na německá
soudcovská místa“ nesmíbýti jmenován
žádný soudní úřadaík původu če
ského. O to rvali jsme se s Němci dva mě-
síce napřed, s Pradem, s Volksratem, s litomě-
řickým Volkstagem, se šesti jinými současným
manifestacemi německými, s pražským, vídeň
ským a krajinským německým tiskem, s něme-
ckým kasinem a dokazovali jsme nejen Němcům.
Kramář
Dení
Teslův
Mart
Kramářův
Němec
Prado
Volksrat
25
article
ale i našim drahým státníkům, že vyhovění
německému požadavku jest porušením státních
základních zákonů o připustnosti všech státních
občanů k úřadům státním, porušením jednoty
země, uznáním německosti určitých okresů, sou-
hlas s rozdělením státní správy atd. atd. Věcný
výklad Kramářovy umělecké koncese Němcům
že jsme zůstali dlužní? Loni jsme jej uve-
řejnili nejméně na 50 sloupcích postupně v čí-
sloch našeho listu: 237. r. lok., 244. r. lok.
240. r. lok. i odp. lok., 261. odp. lok., 263. r.
lok., 264. r. úv. čl., 266. r. lok., 267. odp. lok.
275. odp. lok., 282. r. lok., 300, r. lok., 303
r. lok. a odp. lok., 307. r. lok. atd. atd. Věcný
výklad před říjnovým jmenováním proslovi
docela v jiém smyslu než včerejší „Den“ sám p.
dr. Klumpar — nemýlíme-li se, autorit
v „Dnu“ dnes velmi rozhodující, a sice ve schů-
zi klubu národní strany svobodomyslné ze dne
27. září a v resoluci na jeho referát přijaté praví
se doslovně: „Ani jmenování českéh
úřadnictva soudcovského extra
statum, jež umožniti má jmenování mnohem
mladších soudců německých, nemůže odčiniti
bezpráví, spočívající v tom, že úplně kvalifiko-
vaný starší český soudce pokládá se za nezpů-
sobilého pro úřad v území obývaném většinou
příslušníky národnosti německé.“ Stači? Potře-
buje „Den“ a dr. Kramář ještě něco věenějšího
na důkaz umění uměleckého kousku Kramářova
dne 28. m. m. ve výboru rozpočtovém oplaka-
ného? Byla také nenávist proti Kramářovi soud-
cem v klubu národní strany syobodomyslně?
Kramářův
Němec
doktor
Klumpar
Kramář
26
article
— Agrárně-ministerský denník napsal:
„Národní Liety“ vytýkají min. Práškovi, že prý
nenabádá mladočeského ministra dra. Fiedlera.
aby vydal celní tiskopisy s českým textem.
Není pravda, že „Nár. Listy“ to vytýkaly
min. Práškovi. „Nár. Listy“ tázaly se, co uči-
nil ministr Prášek v záležitosti českých celních
tiskopisů a zdali přiměl, anebo poku si
se přiměti ministra obchodu dra. Fiedlera,
aby zakročil v příslušném oddělení svého od-
boru o vydání těchto tiskopisů. Že ministn
opravdu ničeho neučini! ve prospěch vy-
dání českých tiskopisů, dovídáme se teprve
z jeho orgánu samého, kterýž píše: „Což pak
jest dr. Fiedler nějaký nedospělý žá-
ček (!!), aby teprve musil v této záležitosui
býti poučován od ministra krajana, co m
dělat?“ Jak vidět, má ministr krajan rozkošné
ponětí o svých povinnostech; s takovou výmlu-
vou mohl by vůbec zůstat v Řivně, a otázán
proč se nestará o záležitosti svého úřadu a ne-
vymáhá oprávněných českých požadavků ve
Vídni, mohl by se ve svém pražsko-venkovském
orgánu dát zeptati: Což pak jest Beck, Klein
Prášek
Fiedler
Beck
Klein
Vídeň
národní Lieta
27
article
Marchet atd. nedospělý žáček? Český ministr
krajan, převzav svůj úřad, převzal také povin
nosui s ním souvisící a k nim patří vymáhán
rovných práv jazyka českého na resortních mi-
nistrech bezohleduna jich věka vzdě-
lání. Rozumí se, že i ber ohledu na ji ch
národnost. A byl by to tak rozhodný, jako
osudný omyl, kdyby se český ministr krajan do-
mníval, že může v tom směru dáti krajansko-
kolegiální pardon právě českému ministru
odborovému! Jest na snadě, že právěta
okolnost, že ministrem obchodu jest Čech, měla
by ponuknout ministra krajana, aby se tím hor-
livěji pokusil prolomit led v příčině celních ti-
skopisů, neboť, jestliže se to nepodaří nyní
v době „vlivu a moci“ české v kabinetu Becko-
vě, kdy to závisí skutečně ode dvou dobrýeh
našinců, bude snad na dlouhá léta vyloučena
tato možnost. Stanovisko Práškovo vůči Fiedle-
rovi „ipse vtip se!“ přímo k tomu pracuje. Ale
jinak by se měly obě české excelence zajisté
spojiti k této herkulské práci, aby nezůstala na
jich mocenskou éru vzpomínka: tak geniální
státníci, a ani ti nedovodli jeden na druhém
vymoci české tiskopisy pro celní úřady v Če-
chách!
— Disoiplinární řízeni proti lounským soua-
cům zastaveno. Z Vídně, 2. dubna. Minist
práv dr. Klein oznámil v dnešní večer
schůzi rozpočtového výboru poslanci Maš tál-
kovi, že disciplinární řízení proti soudcům
v Lounech Josefu Bártlovi a dru. Ludvíku
Zednikovi bylo zastaveno.
— Ze „Svatobora“. (Cena Šetko v a.
Do konkursu o cenu Šetkovu (500 K), jež za
šestiletí 1902—7 náležela spisům dějepisným
nebo literárně historickým, zadáno bylo 10 děl.
Dožádaná porota (pp. univ. prof. Josef Pekal
Práškův
Fiedle
doktor
Klein
Josef Bártl
Zednik
Šetkův
profesor
Pekal
Čechy
Vídeň
Louny
Maš tát
28
article
Josef Šusta, Jaroslav Vlček), vzavši zevrubně
v úvahu ráz a význam všech prací konkurují-
cích, usnesla se jodnomyslně, aby cena přirčena
byla třísvazkovému dílu dra. Fr. Kameníčka
„Zemské sněmy a sjezdy morav-
ské“. K návrhu tomu dospěla, přihlížejíe přede-
vším k důležitosti thematu a k úbrnu vykonané
práce.
— Z České Akademic pro vědy, slovesnosl
a umění. Šchůze I. třídy konala se 28. březn
za přítomnosti 15 členů. Předsedající dr. Ant.
ryt. Randa promluvil srdečné slovo o zesnulém
presidentovi Akademie Jos. Hlávkovi. Mezi jiným
pravil: „Česká Akademic osiřela, zakladatel
její a první i potom vždy zase nově volený pre-
sident odešel nenadále a na vždy. Nochci již
šířiti slov o nekonečných zásluhách velikého
muže toho, vám netřeba jich připomínati, vám
jsou známy, vždyť vy jste byli nejbližší a stáií
svědkové jeho neúmorné činnosti pro zdar Aka-
demie a pro zvelebení českého národa.“ Přitom-
ní vyslechli řeč stojíce. V jednání potom náslo-
dujícím vyřízeny běžné správní věci, přečteno
pozvání na letošní mezinárodní kongres pra
historické vědy v Berlíně; vysloven souhlas
s akci e. k. vídeňské Akademie, jež se týče za-
mýštené archaelogické výzkumné výpravy do
Egypta, a schváleno, aby vídeňská Akademie po-
dala memorandum vládě a vyšším kruhům s ží-
dostí za subvenci té výpravy též jménem české
Akaďemie. Akademie krakovská byla též vy-
zvána k součinnosti. Konečně usnesena výměna
publikací s Akademií věc v Bologni.
Šust
Vlček
František
Kameníček
doktor
Antonín
Randa
Hlávek
Aka
Berlín
Egypt
Bologna
Český Akademic pro věda
akademie Jos
Český Akademic
29
article
— Akčni výbor národní strany svobodo-
myslné konal včera o 3. hodině odpoledne za
předsednictví dra. Václava Škardy mimořád-
nou schůzi, na kteréž bylo jednáno o politické
situaci a usneseno, že ani prohlášení ministra
dra. Kleina, ani prohlášení ministerského před-
sedy bar. Beeka nemůže nás naprosto uspoko-
jiti, poněvadž neposkytují ani věených ani csob-
ních záruk, že odstraněn bude nezákonný stav
v jazykových věcech v t. zv. uzavřeném území.
Oznámeno ihned předsedovi Českého klubu p.
dru. Kramářovi, že akční výbor žádá poslance
strany, aby v „Národním klubu“ zastávali ná-
zor, ž: bez věených a osobních záruk v příčině
zavedení pořádku v t. zv. uzavřeném území ne-
má býti čekáno až do té doby, kdy bude sdělena
osnova jazykového zákona.
— Klub neodvislých svobodomyslných ob
čanů v Praze má dnos v pátek dne 3. dubna
1908 v 7 hod. večer v restauraci „u Pinkasů-?
valnou hromadu.
— Staroměstský občanský klub ve sné
včerejší valné hromadě jednomyslně schválil
následující projev: »Členové staroměstského
občanského klubu, četně shromáždění na valné
hromadě, jednomyslně vyslovují výzvu ku po-
slancům národa českého na radě říšské bez
rozdílu stran, aby neochvějně setrvali na zásadě
naprosté jazykové rovnoprávnosti, zvláště že
každý Čech musí dojíti při všech soudech
úřadech státních v zemích koruny svatováclavská
práva a slyšení ve svém jazyku matořském,
v témž jazyku vyřízení svých podání a aby se
vší rozhodností a s patřičným důrazem na
kompetentních místech v zájmu české věci a cii
zakročili, by justiční správa energicky se po-
starala o odstranění systematického porušování
jazykové rovnoprávnosti v král. českém«
Škarda
Klein
Pinkas
Praha
Čechy
Akčni výbor národní strana svoboda
národní klub
staroměstský občanský klub
30
article
— Na obranu a ochranu českých novi-
nářů ve Vídni. Z Vídně, 2. dubna. Jsme nu-
ceni promluviti dnes pro domo, nikoliv však
v osobním zájmu, nýbrž v interesu české žur-
nalistiky a jejího poměru k české delegaci na
říšské radě. V dnešní schůzi »Národního klubu«
byly činěny, jak nám bylo vypravováno, prudké
nájezdy na českou žurnalistiku, ba poslanec
jeden, jehož jméno, žel, nemohli jsme vypátrati,
neostýchal se tvrditi, že čeští žurnalisté jdou na
výzvědy ke dveřím místností, ve kterých češtl
poslanci zasedají, a tam naslouchají. Nechceme
se nikterak omlouvati proti tomuto nařčení prostě
proto, že nejsme žádostivi vyslechnouti rozumy
některých poslanců, kteří mandátem neziskali
nic, leč zezpupněli, jakkoli někteři z nich ani
vědomostmi uni prací nerovnají se českému žur-
nalistovi. Jest však zjevem nikoliv novým, že
poslanci čeští, kdykoliv ocitnou se v tísni, vinu
za hřichy, které spáchali, svalují na českou žur-
nalistiku a na české novináře. Česká žurnali-
stika nepotřebuje věru snášeti, aby někteří z po-
slanců o ní se otírali způsobem, jakým stalo s
dnes, aniž příslušnými činiteli uznáno potřebným
vzíti v ochranu českou žurnalistiku, jejíž povin-
ností jest referovati a posuzovati tak, jak
v zájmu české věci považuje nutným a pro-
spěšným. V tom si nedá brániti žádnou nízkosti
a žádnou omezenostl.
Vídeň
31
article
— Osobní. Vrchní rada finanční p. Hořej ší
převzal 1. t. m. správu hlavního úřadu celního
v Praze. — Pan Ferdinand Plavý z Černého
Kostelce, inž. firmy Pekař a Vačkář, podrobils
v těchto dnech předepsané zkoušce z pozemního
stavitelství, byl uznán způsobilým a stal se úřadně
oprávněným stavitelem.
— Pan Kristián Petrlík, profesor c. k. české vy-
soké školy technické v Praze, bývalý obecní starší
král. hlavního města Prahy atd., byl včera odpoledne
za přehojného účastenství smutečních hostů pochován
k věčnému odpočínku do rodinné hrobky na olšan-
ských břbitovech. Pohřeb konal se o 3. hodině od-
poledne z kostela u sv. Štěpána, kde tělesné ostatky
zvěčnělého, uložené do kovové rakve, spočívaly na
skvostně okrášleném katafalku, věnci obkličeném a ně-
kolika řadami planoucích voskovic ozářeném. Po-
hřební obřady vykonal za asistence farního ducho-
venstva farář P. Batha a zúčastnili se jich kromě
truchlíci vdovy, členů rodiny a blízkých přibuzných
pp.: rektor české vysoké školy technické prof. F. No-
votný, prorektor českého vysokého učení Karlo-
Ferdinandova prof. dr. Hlava, rektor české techniky
v Brně prof. Smrček, starosta měst pražských dr. K.
Ferdinand plavý
Ing
Pekař
Vačkář
Petrlík
profesor c
svatý . Štěpán
P Bath
profesor
doktor
Praha
Kostelec
Brno
soký škola technický v Praga
český vysoký škola technický profesor
český vysoký učený KarlaFerdinandov
32
article
Groš s oběma náměstky drem. Štychem a J. Jirou-
skem, dvorní rada prof. Velflik, dvorní rada prof Bělo-
houbek, dvorní rada Lambl, dvorní rada a generální
ředitel Hypoteční banky dr. G. Blažek, dvorní rada
prof. dr. Ott. dále prof. dr. Chodounský, prof. dr. Sla-
vík, prof. Koula, dr. Zikan, prof. dr. Jarník, pro f. dr.
Babák, prof. dr. Kuffner, prof. dr. Henner, dvorní rada
prol. Stolba, dvorní rada prof. Šolín, vlád. rada Schulz,
prof. Živna, prof. Šlachta, cís. rada Wiesner, vrchní
inženýr Kopecký, dr. Studnička, docent dr. Šebor.
sekretář techniky E. Čuban, prof. Fabián, prof. Kříže-
necký, prof. Vanětek, prol. Saska, prof. Felix, prol.
K. Novák, prof. Starck, profesor německé techniky
Starck, obecní starší pp. Schrötter, dr. Podlipný.
Seifert, Gregor, Portik, rada Srami, stavební rada
Víček, Hodek, dr. Prachenský, Kreutzer, Kukla, Hansl,
Slavík; dále president advokátní komory dr. Koerner,
vrchní ředitel zemské banky dr. Matluš, předseda
Umělecké besedy Fr. Herites, vicepresident vrchního
zemského soudu Rinesch, policejní ředitel dvorní rada
Křikava, presidiální rada O. Borůvka, magistrátní
komisař dr. Sobotka, magistrátní rada Boháček, za
správní radu elektrických podniků pp. předseda V.
Brož a inženýr Zvěřina, chefinženýr V. Svoboda, dále
pp. stavební rada Heinemano, vrchní stavební rada
Groš
Štych
J Jira
profesor
Velflik
Lambl
doktor
G Blažek
Ott
Chodounská
Sl
Koula
Zikan
Jarník
Babák
Kuffner
Henner
Šolín
Schulz
Šlachta
Wiesner
Kopecká
Studnička
Šebor
E Čuban
Fabián
Kříž
Vanětek
Felix
K Novák
Starck
Podlipná
Seifert
Gregor
Portikum
Hodek
Prachenský
Kreutzer
Kukla
Hansl
Koerner
Matluš
Herites
O Borůvka
Sobotka
V Brož
Zvěřina
V Svoboda
Sasko
Francie
rada profesor Běla
hypoteční banka
rada Sry
rada Křikava
rada Boháček
Heinemano